Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

ABNORMALITA

OBSAH

Mnozí muži jsou posedlí velikostí (a zejména délkou) svého penisu. Prodloužení penisu nebo zvětšení jeho objemu se stává stále častějším požadavkem adresovaným lékařům-urologům a plastickým chirurgům. Prodloužení penisu změnilo život již více než 500 000 mužů!

Zdroj: Prodlužování penisu

Krční páteř a zalehlé ucho

Existuje vědecká studie [1], která se zabývá vlivem změn krční páteře na sluch. Náhlá změna sluchu může být právě interpretována jako pocit zalehlého ucha. Z krční páteře vychází dva nervy ovlivňující ucho a při jejich útlaku může dojít k omezení nebo ztrátě sluchu. Krk se skládá ze sedmi obratlů a je po bederní oblasti nejnáchylnější k poranění páteře. Krční páteř je rozdělena na horní a dolní část. Horní krk se skládá z týlního hrbolu a prvního a druhého obratle a spodní krk se skládá z třetího až sedmého obratle. Předchozí studie ukázaly, že jakákoliv abnormalita krční páteře (zejména horní krční páteře) může ovlivnit tepny nebo nervy související s uchem a narušit jejich funkci různými mechanismy. Například 60 % pacientů s cervikální revmatoidní artritidou trpí poruchami sluchu. Sluchové postižení po onemocnění krční páteře (jako je osteoartritida, revmatoidní artritida, herniace ploténky v cervikálních horních segmentech, whiplash, atd.) se může projevit jako ztráta sluchu, vertigo a tinnitus. Léčba nebo rehabilitace stavu krční páteře obvykle ztrátu sluchu navrátí a včetně závratí a tinnitu. Čím kratší je doba postižení krční páteře, tím rychleji a příznivěji se symptomy onemocnění vyřeší.

Onemocnění krční páteře většinou bolí a pacienti se většinou vyhýbají pohybu a trpí omezením pohybu. Což situaci s útlakem nervů zhoršuje, protože zánětlivá povaha mnoha onemocnění může způsobit adhezi v měkké tkáni a snížit rozsah fyziologických pohybů krční páteře. Existují čtyři obecné kategorie fyziologických pohybů krční páteře: flexe, extenze, ohýbání a rotace. Omezený rozsah těchto pohybů může ukazovat na zvýšené riziko ztráty nebo omezení sluchu.

Všechny studie o výskytu ztráty sluchu u poranění a onemocnění krční páteře zkoumaly pouze přítomnost zranění a jeho účinky na sluchový systém (jako je ztráta sluchu a závratě). Hlavním cílem této pilotní studie [1] bylo určit, spojitost mezi cervikálním rozsahem pohybu (ROM) a úrovní ztráty sluchu. Jinými slovy, studie poskytuje manuál jak podle omezení pohyblivosti krční páteře po onemocněních krční páteře poznat pacienta s rizikem rozvoje ztráty sluchu.

Zdroj: Zalehlé uši od krční páteře

Podobná onemocnění jazyka

K nezhoubným nádorům patří fibrom (stopkatý výrůstek), hemangiom (načervenalý nádorek vyrůstající z cévy), lipom nebo lymfangiom. Naopak zhoubný nádor jazyka (nejčastěji karcinom) může mít netypický průběh. Rané stadium onemocnění může vypadat jako zvětšující se červený nebo bílý flíček, nehojící se vřídek, otok nebo nezvyklý povrch jazyka.

Pokud jde o nezhoubný nádor, léze se vyskytuje pouze v místě jazyka a roste lokálně. U maligního nádoru hrozí riziko dalšího šíření po organismu cévami nebo lymfatickými cestami. Velmi časný nález má velmi dobrou prognózu ve většině případů. Problém je, že umístění nádoru v oblasti jazyka je choulostivé a nádor se objeví většinou až v pokročilém stadiu.

Pro některé zhoubné nádory existuje stav, který se označuje jako premaligní léze. To znamená, že léze je nezhoubná, ale pokud nebude včas léčená, může se zvrhnout v maligní, tedy zhoubný nádor. K těmto premaligním lézím se například řadí leukoplakie. Leukoplakie je abnormalita, která vede až k 36% vzniku spinocelulárního karcinomu.

Premaligní léze je definovaná jako benigní, morfologicky změněná tkáň, která má vyšší pravděpodobnost transformace v maligní (zhoubný) nádor. Příkladem premaligní léze je leukoplakie (bílé plaky), erytroplakie (červené plaky) nebo smíšená forma zvaná erytroleukoplakie. Dalším příkladem premaligní léze je lichen planus, a to hlavně jeho erozivní typ, submukózní fibróza nebo aktinická cheilitida. Zajímavé je, že submukózní fibróza je velmi častá v Indii. Typickým příznakem je nemožnost plně otevřít ústa, pocit pálení v ústech, šišlání kvůli otoku jazyka, potíže při rozmělňování jídla, potíže při polykání, dávení, snížená tvorba slin. Typicky jde o lézi, která se nehojí. Často si může nemocný myslet, že se například kousl do jazyka, ale léze přetrvává týdny i měsíce. V takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Velmi často nádor začíná jako nenápadné zbarvení jazyka, nehojící se vřídek a podobně. Pokud léze přetrvává několik týdnů a nehojí se, nebo se dokonce zvětšuje, je namístě vyhledat pomoc.

Problematikou úst se zabývá zubní lékař (stomatolog), specialista zubní a čelistní chirurgie nebo výjimečně specialista ušního, nosního a krčního oddělení (otorinolaryngologie). Lékař lézi prohlédne a s největší pravděpodobností doporučí odebrat vzorek. Pouhým odhadem nelze nikdy spolehlivě určit typ nádoru. Odběr se obecně nazývá biopsie. Část podezřelého útvaru se odřízne nebo nasaje tlustou jehlou a vzorek se zašle k mikroskopickému vyšetření. Patolog by měl být schopen podle typických charakteristik buněk popsat typ nádoru (zda se jedná o zhoubný či nezhoubný typ a z jakého místa nádor vychází). Pro detailnější diagnostiku a zjištění, kam nádor zasahuje, je potřeba využít zobrazovacích metod. Nejlepší metodou je asi MRI (magnetická rezonance) nebo CT (počítačová tomografie). Počítačová tomografie umí detailně z různých pohledů zobrazit nádorovou masu. Zobrazení nádoru má velký význam pro jeho léčbu.

Při výskytu onemocnění každého napadne, jak se dá žít bez jazyka, který má hodně funkcí. Jazyk je opravdu velmi důležitou, jedinečnou a nenahraditelnou strukturou. Cílem léčby je vždy na prvním místě prodloužit život nemocného na co možná nejdelší dobu, ale také udržet určitý životní komfort. To znamená zachovat jazyk. Důležité je zachytit onemocnění v raném stadiu, aby nádor nezasahoval do hloubky. Samotná léčba nádoru je velmi individuální a záleží na velikosti nádoru a jeho typu.

Pro úplné odstranění a vyléčení je nezbytný chirurgický zákrok, kdy je nádor vyříznut. Pokud je nádor velkých rozměrů, je možné jeho velikost zmenšit radioterapií nebo chemoterapií. Toto se provádí v případě zhoubných nádorů. Nezhoubné se většinou odstraní chirurgicky a poté již nedochází k žádným potížím. Při zákroku v ústech a především na jazyku je důležité myslet na to, jak bude dotyčný přijímat potravu. Někdy může opatrně srkat tekutou stravu, jindy je nutné před operací zavést žaludeční sondu k zajištění výživy. Pokud nádor jazyka zasahuje do okolí, je možné odstranit další struktury, jako je část čelisti, toto jsou většinou velmi složité a dlouhé operace. Léčba nádorů jazyka je poměrně úspěšná v raných stadiích. Proto je prevence velmi důležitá.

Zdroj: Rakovina na jazyku

Nemoci

Bude-li mít tento pes vhodnou stravu, může se vyhnout řadě zdravotních komplikací.

Vzhledem k malé váze nehrozí pomeranianovi například dysplazie kloubů, jež tolik trápí velká plemena s vyšší hmotnostní (či dokonce s nadváhou nebo obezitou). Celkově se jedná o zdravého psa, u kterého představuje největší zdravotní komplikaci vykloubení čéšky. Dalším problémem může být také tracheální kolaps a zřídka se můžeme setkat s kožními problémy.

Pomeranianové jsou náchylní ke ztrátě zubů, tudíž se nedoporučuje krmit je suchým krmivem. Často mohou trpět i mírnou až těžkou hluchotou, zvýšeným nitroočním tlakem a ametropií (porucha vidění způsobená nepoměrem mezi předozadní délkou očního bulbu a lomivou silou optického aparátu). Pakliže máme psa se zbarvením srsti merle, jehož rodiče (oba) měli srst téže barvy, může se u něj navíc objevit abnormalita skeletu, problémy se srdcem a reprodukčním systémem.

Luxace čéšky je stav, kdy se čéška vysmekne ze svého žlábku. Většinou se jedná o zděděnou poruchu, ale může být způsobena i zraněním. Existují různé stupně luxace: od mírné, která psa téměř neomezuje, až po těžkou, jež vyžaduje operaci. Diagnózou luxace čéšky se nenechte odradit, poněvadž většina pomeranianů s touto poruchou vede normální život (a pokud ne, problém vyřeší operativní zákrok). U lehkých případů se tlapa postižené nohy stáčí směrem dovnitř a hlezno směřuje ven. Když se koleno vysmekne, pes natáhne zadní nohu podél svého těla, tlapka bude mířit směrem k čumáku a pejsek bude trpět velkou bolestí. Co v takovém případě dělat? Svého pomeraniana vezměte k veterináři a požádejte ho, aby vám ukázal, jak vrátit koleno zpět na své místo.

Pomeranianové mohou trpět i hypotyreózou (snížená funkce štítné žlázy). Štítná žláza má mnoho různých funkcí, k nejznámějším patří regulace metabolismu. Hypotyreóza nastává ve chvíli, kdy není produkován dostatek tyroxinu. Její příznaky jsou: nárůst váhy (obezita), nadměrné vypadávání srsti, suchá srst, vysoký krevní cholesterol, anémie, špatné snášení chladu, pomalý tep.

Kolaps trachey (průdušnice) se projevuje tak, že pomeranian vydává kejhavý zvuk nebo zní, jako by vykašlával chuchvalec chlupů. Poruchu lze diagnostikovat pomocí rentgenu, poté se obvykle předepisují léky na tlumení kašle. Může se jednat o problém ohrožující život, proto uvedené příznaky nikdy neignorujte.

Hypoglykémie je náhlý pokles hladiny cukru (glukózy) v krvi. Většinou se vyskytuje u velmi mladých štěňat, ale může se objevit i u starších stresovaných pomeranianů. Mezi příznaky patří nenadálý kolaps, slabost, třesení, někdy křeče. Pokud se tyto problémy objeví u vašeho pomeraniana, okamžitě vyhledejte zvěrolékaře.

U pomeranianů se může objevit i takzvaná Black Skin Disease (BSD – nemoc černé kůže). Příznaky BSD se neprojeví ihned, nýbrž až v době, kdy štěňatům začne růst jejich dospělá srst, tedy přibližně v 6 měsících věku. Při chorobě BSD štěňatům dospělá srst nikdy nenaroste. V 18 měsících jim naopak na zadní části těla (oblast kolem ocasu a zad u stehen) začne srst v chuchvalcích vypadávat. Kůže zčerná nebo zešediví, nijak však nezapáchá ani se netvoří žádné vředy. Štěně zůstává zdravým zvířetem. Srst může na postižených místech znovu narůst, obzvláště po kastraci. Jedná se o poměrně neobvyklou poruchu, přesto se u pejska může vyskytnout. Další typ této vady se objevuje v pozdějším věku psa, kdy srst, která vypadá normálně, začne řídnout: nejdříve na zadní části stehen a na hýždích, poté na zádech a vypadávání pokračuje po zádech směrem nahoru. Psa lze samozřejmě léčit, ale každý jedinec reaguje na léčbu různě.

Některým pomeranianům zůstanou zachovány štěněčí zuby (vyrostou dvě řady zubů, což je běžné u toy plemen). Řada štěněčích zubů by se měla odstranit, neboť může poškodit skus. Jestliže pejska neukazujete na výstavách, je lepší počkat s vytrháváním, jelikož štěněčí zuby obvykle vypadnou samy. Když to bude nutné, navštivte svého veterináře a vše s ním zkonzultujte. Zmíněné zuby se trhají ve chvíli, kdy je štěně v narkóze z jiného důvodu. Štěňatům by se obecně měly dávat hračky na žvýkání, protože kromě jiného pomáhají uvolnit štěněčí zuby.

Zdroj: Pomeranian


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Marie Svobodová


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP