Anaerobní cvičení je cvičení krátkého trvání s vysokou intenzitou nebo frekvencí pohybu. Obecně se jako anaerobní aktivita hodnotí zatížení od 75 % maximální tepové frekvence (MTF) výše, při níž je vynaložena velká síla. Pro anaerobní pohyb je charakteristický vznik kyslíkového dluhu, kdy tělo není schopno zajistit dostatek kyslíku pro intenzivní svalovou práci. Ve svalech se tvoří laktát (látka, která vzniká při energetickém metabolismu buněk s nedostatečným množstvím kyslíku), jenž zabraňuje využití mastných kyselin z tuků jako zdroje energie, což je důvod, proč se při anaerobním cvičení využívá převážně energie ze svalového glykogenu (složený cukr uložený ve svalech). Dalším zdrojem energie látky ATP (adenozintrifosfát) a CP (kreatinfosfát). Využití tuků jako zdroje energie je minimální. Tento druh cvičení je vhodný pro budování svalové hmoty, svalové a výbušné síly či krátkodobé vytrvalosti. Hubnutí vám však půjde snáze, zvolíte-li raději aerobní nebo aerobně-anaerobní cvičení.
V diskuzi KYSELINA MOČOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Beer.
Dobrý den.Mohu na kyselinu močovou požívat syrovou cibuli nebo
citron? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Holofernos.
Proč byste proboha nemohl?
Důležité je omezit příjem fruktózy, která je taky součástí sacharózy - tzn. prakticky všeho sladkého, sladkých nápojů, ale třeba i jogurtů s příchutěmi, atd. To je nejdůležitější. Druhá věc, omezit potraviny s puriny (jak již bylo napsáno v článku).
Třetí věc by byla omezit látky, které blokují vylučování kyseliny močové, což jsou např. ketony (ano, v tomto případě je ketogenní dieta nebo pravidelný půst kontraproduktivní) nebo kyselina mléčná resp. laktáty (tzn. i tréning s velkou intenzitou - anaerobní tréning - může vést ke zvýšení kys. močové!). Podobně můžou fungovat i některé medikamenty, např. některá diuretika (třeba Hydrochlorothiazid).
Ale předpokládám, že největší podíl u Vás bude mít ta fruktóza resp. sacharóza, protože ji výrobci potravin přidávají téměř do všeho (a je úplně šumafuk, zda-li přidávají cukr nebo fruktózo-glukózový sirup, všechno je to stejný jed!). Paradoxně nejmíň se člověk musí bát ovoce (pozor,ne ovocných nápojů nebo smoothies!), protože vláknina v něm obsažená brání příjmu fruktózy do těla - ale pokud máte problémy s kys. močovou, vynechal bych i ovoce a nahradil je (pestrou skladbou) zeleniny.
Stafylokoky jsou nepohyblivé koky o průměru 0,7–1,2 μm. Jsou fakultativně anaerobní, s chemoautotrofním typem metabolismu. Netvoří spory, ale přesto jsou poměrně odolné proti vlivům vnějšího prostředí, dlouhodobě přežívají i při teplotách blížících se bodu mrazu, při teplotě +60 °C přežijí půl hodiny. V zaschlém hnisu vydrží životaschopné mnoho týdnů. Jsou to mezofilní bakterie, optimální teplota pro jejich kultivaci je 37 °C.
Stafylokoky tvoří běžnou součást mikroflóry kůže i sliznic. Potenciálně patogenní druhy jsou původci onemocnění zvířat.
Hlavním příznakem je již v úvodu zmíněný zápach z tlamy. Tuto nelibou vůni způsobují anaerobní bakterie (např. Porphyromonas gingivilis) produkující sirné těkavé látky. Tyto sloučeniny síry také spolu-poškozují parodont a sliznice tlamy. Postižení pejsci obtížně polykají, často a nadměrně sliní, potravu žvýkají bolestivě, postupně upadají až do apatie. Záludnost onemocnění spočívá v tom, že v prvotních fázích nemoci nemusí pes příznaky vykazovat. K veterinárnímu lékaři tak často přichází pacient bohužel už v pokročilém stavu problému.
Entizol obsahuje metronidazol, který se používá k léčbě parazitárních infekcí anaerobními bičíkatými prvoky z kmene Metamonada, kteří kolonizují a rozmnožují se v tenkém střevě u psů, koček a jiných společenských zvířat. Někdy ale infekci tímto parazitem spolehlivě neodstraní a je pro tento účel u psů a koček nahrazen fenbendazolem. Používá se také k léčbě chronického zánětlivého onemocnění střev u koček a psů. Obecně může veterinární komunita používat metronidazol pro jakoukoli potenciálně citlivou anaerobní infekci. Metronidazol by se měl používat pouze v případě potřeby, protože bylo prokázáno, že je karcinogenní u myší a potkanů.
Aerobní cvičení je aktivita, která trvá delší dobu, vyžaduje velký přísun kyslíku, avšak není tak náročná, aby se kyslík ve vašem těle vyčerpal. Jedná se spíše o vytrvalostní cvičení, při němž nejsou příliš namáhány svaly. Řadíme sem běh na delší vzdálenosti, posilování, lyžování, squash, plavání, cyklistiku, aerobik, tanec aj.
Anaerobní cvičení je intenzivní trénink při tepové frekvenci od 75 % MTF výše, kdy tělo musí vynaložit velkou sílu, respektive pracuje vysokou frekvencí. V prvé řadě si musíme stanovit cíl, čeho chceme dosáhnout, abychom se pohybovali ve správných tréninkových pásmech vymezených podle procenta naší maximální tepové frekvence. Běžné rozmezí aerobního cvičení se nachází mezi 55–80 % MTF. Cvičíme-li s vyšší intenzitou mezi 80–85 % MTF, přestává být náš organismus schopen dodávat svalům potřebné množství kyslíku a narazíme na tzv. anaerobní práh. Pokračujeme-li déle (více než 90 sekund), přepínáme na kyslíkový dluh, svaly se „zakyselí“ a cvičení musíme přerušit. Je-li vaším hlavním cílem snižovat nadváhu, při slabé fyzické kondici nebo jste-li začátečníci, měli byste se pohybovat na nižší úrovni MTF (cca 55–70 %). Intenzita by ale neměla dlouho klesat pod 60 % MTF, poněvadž pak již nepřináší kýžený efekt v podobě zrychlené látkové přeměny a nezbavujete se tuků. Cvičení by mělo trvat dostatečně dlouho, protože tuk začíná tělo využívat jako energetický zdroj až přibližně po 20 minutách činnosti. Chcete-li při aerobním cvičení zvyšovat kondici, pak je nejúčinnější pohybovat se v pásmu přibližně 80 % MTF neboli těsně pod hranicí anaerobního prahu.
Kvašení (fermentace), zkráceně také někdy označované jako kvas, znamená přeměnu látky za účasti enzymů mikroorganismů, při níž probíhají v důsledku metabolické aktivity mikroorganismů chemické přeměny organických látek (obvykle sacharidů) na látky energeticky chudší, nebo se nové látky syntetizují. V potravinářství tento termín označuje procesy, jichž se účastní živé mikroorganismy (například kvašení piva, vína, těsta). V roce 1907 získal německý chemik Eduard Buchner Nobelovu cenu za chemii za objev, že ke kvašení není třeba živých mikroorganismů, ale stačí jejich enzymy. Byl to jeden ze zásadních objevů ustavující se biochemie. Věda, která zkoumá kvašení, se nazývá zymologie. Kvašení je anaerobní proces, který je jednodušší, ale méně efektivní než dýchání. Z průmyslově využívaných kvašení je nejvýznamnější kvašení alkoholové a mléčné. V průmyslu se používá buď kvašení jednorázové, nebo nepřetržité (za stálého přítoku sladké zápary a odběru zápary prokvašené).
Máselné kvašení je anaerobní štěpení cukrů nebo kyseliny mléčné na kyselinu máselnou za vývoje oxidu uhličitého a vodíku. Z mnoha druhů bakterií je pro máselné kvašení nejobvyklejší Clostridium butyricum. Granulobacter butyricum vytváří vedle kyseliny máselné též butanol. Máselné kvašení se uplatňuje při máčení lnu, výrobě pšeničného škrobu kysáním a při zrání některých sýrů. Máselné kvašení je nežádoucí například při přípravě siláže.
Botulotoxin se používá v kosmetice především na vyhlazování vrásek, ale má pouze dočasný efekt. Dále se dobře uplatňuje při léčbě pocení. Známý je pod označením botox. Nyní se ovšem zjistilo, že jeho podání vyvolává jizvení v intersticiu svalů, takže používání bude do budoucna pravděpodobně omezeno. Jako léčebný prostředek se používá u onemocnění s velmi vysokým svalovým tonusem nebo k léčbě blefarospazmu (nedobrovolné stahy svalstva kolem očí). Je také považován za ideální náplň chemických zbraní, protože bakterie, které tento jed produkují, jsou anaerobní a jed samotný se na vzduchu rychle rozpadá, takže oblast zasažená rozptýlením botulotoxinu do vzduchu bude přibližně po uplynutí jednoho dne opět bezpečná.
Stafylokok je klinicky nejvýznamnější bakteriální rod čeledi Staphylococcaceae. Poprvé byl pozorován z hnisu Louisem Pasteurem v roce 1880. Jsou to grampozitivní, nesporulující, nepohyblivé, neopouzdřené, fakultativně anaerobní, katalázopozitivní, saprofytické koky, které mohou způsobovat nozokomiální infekce. Zkvašují manitol, štěpí močovinu, trehalózu a sacharózu a redukují nitráty. Ve světelném mikroskopu jsou buňky uspořádány do tvaru charakteristických hroznů. Rod zahrnuje kolem 50 druhů, z nichž většina je nepatogenní a tvoří součást přirozené mikroflóry kůže a sliznic člověka i zvířat, vyskytují se také v půdě nebo v potravinách. Pro člověka jsou klinicky významné dva druhy, Staphylococcus aureus, neboli zlatý stafylokok, a Staphylococcus epidermidis. Léčba stafylokokových infekcí bývá zdlouhavá, právě pro jejich odolnost a rychlou schopnost se přizpůsobit podmínkám a vytvořit si rezistenci vůči podávaným lékům.
Dědičnost. Náchylnost ke vzniku akné je u rodinných příslušníků podobná. Například školák s akné má většinou v rodině i další členy, kteří akné trpí.
Hormonální aktivita, tedy menstruační cykly a puberta. Během puberty je zvýšena produkce mužských hormonů androgenů, což způsobuje zvětšení mazových žláz, které následně produkují více mazu.
Podráždění kůže a jakýkoliv druh škrábání způsobuje zánět kůže. Protizánětlivé léky na kůži hojení akné zlepšují.
Stres, způsobující zvýšenou produkci adrenalinu. Nicméně některé nové testy tento faktor vyvracejí.
Nahromadění odumřelých buněk kůže, které ucpávají póry.
Bakterie v pórech. Propionibacterium acnes je anaerobní bakterie, která způsobuje akné.
Požívání anabolických steroidů.
Používání léčiv obsahujících lithium, barbituráty nebo androgeny.
Cyklický objem: Vyzkoušejte toto cvičení na stacionárním kole, třikrát týdně. Udržíte svalový objem a ztratíte tuk.
Intenzita - čas
50 % - 1 min.
60 % - 1 min.
70 % - 5 min.
75 % - 15 min.
70 % - 5 min.
60 % - 2 min.
50 % - 1 min.
Program 2
Ustálené spalování: Vhodné pro eliptical, stepper i stacionární kolo. Nastavte si požadovanou intenzitu a té se držte. V první fázi dochází k rozehřátí organismu, v závěru pak ke zchlazení.
Intenzita - čas
50 % - 1 min.
60 % - 2 min.
75 % - 24 min.
60 % - 2 min.
50 % - 1 min.
Program 3
Intenzivní pyramida: Trénink vhodný pro běžecký pás nebo stacionární kolo. Spalujete tak o 25 % tuku více.
Intenzita - čas
50 % - 1 min.
60 % - 1 min.
80 % - 15 min.
60 % - 15 min.
50 % - 1 min.
Program 4
Intervalový závod: Zkuste toto cvičení na běžeckém pásu nebo jiné kardiostanici. Budete spalovat tuk ještě dlouho po sestoupení z pásu.
Intenzita - čas
50 % - 2 min.
60 % - 1 min.
80 % - 1 min.
50 % - 1 min.
85 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
85 % - 1 min.
50 % - 1 min.
80 % - 1 min.
50 % - 2 min.
Nemusíte měřit každou minutu. Zjistěte si rychlost, při které dosahujete požadované intenzity, a na té se pohybujte.
Cvičení 5
Dělené kardio. Chcete-li minimalizovat nudnost ve vašem tréninku a podpořit spalování tuku, zařaďte ho 3krát denně. Pro každou jednotku můžete použít jiný kardio přístroj.
Ingredience: česnek, olivový olej nebo extra slunečnicový olej lisovaný za studena, sůl, skleničky
Postup: Česnek oloupeme a umeleme na strojku nebo jej rozdrtíme v lisu na česnek. Ve skleničkách promícháme olivový olej, lisovaný česnek, sůl (soli tolik, kolik máte rádi). Důležité je nedávat plné skleničky, obsah nabobtná a olej pak vytéká ven. Takto konzervovaný česnek uchováváme v chladu, například ve spíži, protože velmi snadno kvasí. Při dobrém skladování vydrží rok i déle, jen trochu změní barvu.
Pozor! Při nakládání česneku do oleje je nutné dodržet recepturu i způsob skladování! Česnek ponořený v oleji je krásné anaerobní místečko pro množení klostridií. Česnek v oleji kvasí! Tomu se dá zamezit nakládáním v octu a skladováním lahvičky v chladu. Když ale nedodržíte recept, nebo naložený česnek uchováváte v teple, můžete se snadno přiotrávit.
Tip: Česnek po sklizení očistíme a stonek seřízneme na 15 cm a dáme natí do vázy – takto vydrží přes zimu.
A jaký návod na uskladnění česneku máte vy? Podělte se o své recepty.
Tepová frekvence je poměrně spolehlivý ukazatel intenzity cvičení a lze podle ní trénink efektivně řídit. Intenzita cvičení totiž určuje, v jakém tréninkovém pásmu se pohybujeme, a to je třeba přizpůsobovat stanoveným cílům, typu tréninku i aktuálnímu stavu. Výhodou tepové frekvence je, že se dá velmi jednoduše měřit, ať už za pomoci sporttesteru, jenž je v případě veslařského trenažéru integrovaný v jeho monitoru, anebo i odečtem tepu na zápěstí. Při stanovování úrovní tepu pro jednotlivá tréninková pásma je třeba počítat s tím, že hodnoty tepové frekvence jsou individuální, mění se s věkem a kromě kondice závisí také na mnoha dalších faktorech. Pro rekreační sport je dostačující metodou určení správné tepové frekvence pro konkrétní cvičení níže uvedený výpočet, pro kohokoliv, kdo to myslí s tréninkem vážněji, případně má jakékoliv pochybnosti o svém zdravotním stavu, doporučujeme absolvovat vyšetření ve sportovní laboratoři (například www.utl.lf1.cuni.cz, www.casri.cz aj.). Na jeho základě určí lékař Vaši maximální a klidovou tepovou frekvenci, ideální tréninkový tepový rozsah, zhodnotí vaši kondici atd.
Výchozí hodnotou pro výpočet tréninkových pásem je maximální srdeční frekvence. Tradičně se (se všemi oprávněnými výhradami k nepřesnosti této metody) počítá jako 220 – věk nebo v mírně upravené podobě jako 214 – (0,8 x věk) u mužů a 209 – (0,9 x věk) u žen (odchylka od skutečných hodnot ale může dosahovat až 10 tepů za minutu). Takto vypočítaná hodnota je maximální počet úderů srdečního svalu za minutu, kterého můžete v průběhu tréninku dosáhnout bez zdravotních rizik. Nejjednodušší dělení cvičení podle jeho intenzity je právě na aerobní a anaerobní. Aerobní je považováno na nejvýznamnější složku fitness díky příznivým zdravotním efektům, které jsou s ním spojené. Cvičíme-li aerobně, zlepšujeme celkovou účinnost našeho kardiovaskulárního systému (srdce, plic a oběhové soustavy). Mezi typické aerobní cvičení patří vytrvalostní běh, plavání, aj. – již byly zmíněny – zkrátka všechny sporty, které trvají delší dobu než 15 minut a probíhají za dostatečného přísunu kyslíku ke svalům. Obvyklé rozmezí je mezi 60–80 % MTF. Mezi 80–85 % MTF se nachází hranice, kdy již organismus není schopen dodávat potřebné množství kyslíku k aktivním svalovým partiím – mluvíme o anaerobním prahu. Cvičení těsně pod jeho úrovní je nejúčinnější pro zvyšování kondice. Nad touto hranicí má cvičení charakter anaerobní, kdy organismus pracuje na kyslíkový dluh a zvyšuje se koncentrace laktátu (kyseliny mléčné) v krvi. Takovou intenzitu není možné udržet po delší dobu, zhruba do dvou minut, poté musí následovat odpočinek, a cvičení má proto charakter intervalového tréninku.
Tito šneci obývají širokou škálu ekosystémů od bažin, příkopů a rybníků do jezer a řek. Vyskytují se převážně v Asii a Jižní Americe, jedná se o vodní druh. V dobách horka a sucha se zahrabávají do substrátu, přičemž se sníží jejich metabolismus a vstupují do období letního spánku. Šneci mají zelenou barvu a jablkovité provedení ulity. Velikost šneků se pohybuje kolem 2 cm x 1,4 cm, váha od 2 do 2,5 g.
Dýchání není jedinou funkcí plic, umožňuje šnekům také nastavení úrovně vztlaku (plovoucí úroveň). Bez naplněné plíce umožňuje pohyb hlemýžďů pod vodou.
Green apple snails nejsou selektivní a jedí téměř vše, co mají k dispozici ve svém prostředí. Obecně dávají přednost měkké a lehce stravitelné vegetaci. Tvrdší rostliny a řasy konzumují, pokud jsou schopny uchopit je svou radulou. Živí se i různými druhy mrtvých zvířat, jako jsou mrtvé ryby, žáby, korýši či hmyz, a také vajíčky (ryb, žab, šneků).
Životní cyklus je ovlivněn dostupností potravy a teplotou vody. Při vysokých teplotách a hojnosti potravy mohou vykazovat velmi krátkou životnost (kratší než tři měsíce) a jsou reprodukční po celý rok. V podmínkách, kde se potýkají s nedostatkem potravin, nebo dokonce s obdobím sucha, mají delší životní cyklus, ale pouze jedno reprodukční období, a to na jaře a počátkem léta. Rovněž jejich růst je závislý na okolní teplotě. Pokud je teplota vysoká, šneci rostou rychle, jejich růst se zastaví v době reprodukce a po jejím skončení opět začnou růst.
Šneci mohou zůstat aktivní po celý rok, nebo mají určitou dobu letní spánek – v závislosti na okolních podmínkách. Hlavními faktory, které určují činnost, jsou teplota, množství srážek a dostupnost potravin. Během letního spánku se šneci zavrtají v blátě a jejich metabolismus se zpomaluje snížením spotřeby kyslíku – šneci částečně „přepnou“ z normálního aerobního dýchání na anaerobní dýchání (anaerobní glykolýza).
Tyto šneky je možné chovat v akváriu, ve kterém by měla být teplota okolo 25 °C. Ve vodě je nutná dostatečná vegetace.
Kvasnicová voda je taková nealkoholická medovina. Dá se dochucovat v nekonečných variacích s mnoha druhy ovoce a dalších rostlinných dochucovadel, které do ní můžete přidat, slouží také jako zdroj kvasinek pro pečení.
Na přípravu budete potřebovat 1 hrnek medu na 4 hrnky vody. Med důkladně rozpusťte ve vodě intenzivním mícháním nebo protřepáním. Buďte vytrvalí, medu trvá dlouho než se ve vodě rozpustí. Nikdy si nepomáhejte tím, že roztok zahřejete. Tím byste zničili startovní sílu medu pro budoucí fermentaci. Nechte nádobu uzavřenou nebo ji zakryjte, aby se do ní nedostal hmyz; jakákoliv pokrývka, od látky po těsně přiléhající víko, je v pořádku.
Několikrát denně míchejte nebo protřepávejte, energicky a často.
Po pár dnech častého míchání začnete vidět bublinky na povrchu a jejich šumivé uvolňování při míchání. Pokračujte v protřepávání a míchání ještě několik dní a bubliny vyrostou do impozantní síly.
Mícháním se do tekutiny dostává kyslík, aby se kvasinkové buňky mohly množit. S. cerevisiae a mnoho dalších kvasinek, podobně jako buňky našeho těla, jsou schopné jak anaerobní fermentace, tak oxidativního dýchání. V oxidativním režimu kvasinky rostou a množí se mnohem efektivněji, ale neprodukují alkohol. Intenzivní míchání stimuluje množení kvasinek tím, že zajišťuje provzdušňování.
