Téma: 

anamnéza

Kazuistika pacienta

Kazuistika dítěte

Osnova kazuistiky u dítěte

  • 1. Úvod
  • 2. Uvedení případu
  • 3. Anamnéza
  • 3.1 Rodinná anamnéza
  • 3.2 Osobní anamnéza dítěte
  • 4. Problémy (zvláštnosti) dítěte
  • 5. Návrh případné intervence
  • 6. Prognostická úvaha

Vzory

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s poruchou chování.

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte předškolního věku.

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte v MŠ.

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s autismem.

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s ADHD.

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s mentální retardací.

Zde můžete vidět kazuistiku dítěte s DMO.

Zdroj: Kazuistika pacienta
Zveřejněno dne: 26.8.2016

Lupy

Rizikové faktory

Někteří lidé jsou více náchylní k tvorbě lupů, což může být ještě podpořeno některým z uvedených rizikových faktorů:

  • akné či jiné kožní poruchy;
  • konzumace alkoholu;
  • rodinná anamnéza (výskyt lupů v rodině);
  • únava;
  • nepravidelné mytí;
  • obezita;
  • mastná pokožka;
  • stres;
  • změna počasí.

Zdroj: Lupy
Zveřejněno dne: 14.12.2012

Potravinová alergie

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory potravinové alergie patří:

  • rodinná anamnéza;
  • historie potravinové alergie;
  • jiné druhy alergie;
  • věk;
  • respirační potíže (astma).

Faktory zvyšující riziko rozvoje anafylaktické reakce jsou:

  • historie astmatu;
  • věk (dítě, mladiství nebo dospělí);
  • léčba alergie pomocí adrenalinu;
  • alergie bez příznaků (bez kopřivky nebo jiných kožních problémů).

Zdroj: Potravinová alergie
Zveřejněno dne: 30.6.2013

Šedý zákal

Jak může být zabráněno šedému zákalu?

Přesná příčina vzniku šedého zákalu není známa. Šedý zákal i další oční onemocnění jako glaukom jsou většinou běžné u starších lidí, proto je důležité, aby byly oči pravidelně kontrolovány lékařem. Pokud patříte do rizikové skupiny (rodinná anamnéza, cukrovka, ...), navštěvujte odborného lékaře každé 2 roky a po 50 letech věku každoročně.

Zdroj: Šedý zákal
Zveřejněno dne: 6.12.2012

Jak zamaskovat červené žilky

Jak se zbavit žilek na nohách?

Křečové žíly jsou vlastně rozšířené žíly, které mohou být namodralé, červené nebo mohou mít barvu těla. Často vypadají jako dráty objevující se ve zkroucené nebo vypouklé formě. Zároveň mohou být oteklé nebo vyvýšené nad povrch kůže. Tyto žíly se často vyskytují na stehnech.

Faktory zvyšující jejich vznik

  • zvyšující se věk
  • rodinná anamnéza
  • hormonální změny
  • těhotenství
  • obezita
  • nedostatek pohybu
  • vystavování se slunečnímu záření

Odstranění rozšířených metličkových žilek se provádí velmi snadno laserem. Správnou péčí lze žilkám na nohou také předcházet, velmi důležitá je neustálá ochrana proti slunečnímu záření a extrémním výkyvům teplot. Žilky mohou být svou existencí později důvodem vzniku takzvané růžovky a celé řady zánětlivých změn na pokožce.

Zdroj: Jak zamaskovat červené žilky
Zveřejněno dne: 4.12.2013

Zánět dásní a parodontóza

Co způsobuje onemocnění dásní?

Plak je primární příčinou onemocnění dásní, ale existují i jiné faktory, které přispívají k onemocnění parodontózou, mezi ně patří:

  • Hormonální změny vyskytující se v průběhu těhotenství, dospívání, menopauzy a měsíční menstruace – dochází k citlivosti dásní, rozvoj zánětu je snadnější.
  • Některé nemoci – rakovina nebo HIV, které mají vliv na imunitní systém. Také cukrovka, která ovlivňuje schopnost těla řídit hladinu cukru v krvi u pacientů s tímto onemocněním, což vede k vyššímu riziku vzniku infekce, včetně parodontózy a výdutí.
  • Léky – ovlivňují rovněž zdraví ústní dutiny, protože některé léky snižují tok slin, které mají ochranný účinek na zuby a dásně. Některé léky mohou způsobit abnormální růst dásní.
  • Špatné návyky – kouření.
  • Špatná ústní hygiena.
  • Rodinná anamnéza onemocnění dásní.

Zdroj: Zánět dásní a parodontóza
Zveřejněno dne: 1.2.2013

Amenorea

Příznaky

Hlavním příznakem primární amenorey je absence menstruace u dívek okolo 16. roku a starších. Hlavním příznakem sekundární amenorey je vynechání tří nebo více po sobě následujících zmeškaných menstruací, ačkoli tyto dříve byly v normálním menstruačním cyklu.

Je-li žena sexuálně aktivní, měl by lékař provést těhotenský test. Pokud je test negativní, je potřeba provést další vyšetření k objasnění amenorey.

Projevy: Změna velikosti prsou, přibývání na váze nebo ztráta hmotnosti, zvýšený růst ochlupení, změna (zhrubnutí) hlasu, ztráta vaginální vlhkosti (suchá pochva, pohlavní styk může být pro ženu proto bolestivý).

Komplikace: Neplodnost, osteoporóza (řídnutí kostí).

Diagnostika: Podrobná anamnéza, lékař se ptá na všechny léky, které dosud pacientka užívala, gynekologické vyšetření pohlavních orgánů, celkový hormonální profil – testy na hormony štítné žlázy, estrogeny, folikuly stimulující hormon, luteinizační hormon, prolaktin, sonografické vyšetření pohlavních orgánů, jiné speciální vyšetření nařízené gynekologem nebo endokrinologem, genetické vyšetření.

Samotná amenorea není život ohrožující stav. Je však důležité zjistit její příčinu, kterou je nutno léčit, aby nedošlo ke komplikacím, které amenorea způsobuje.

Zdroj: Amenorea
Zveřejněno dne: 6.2.2016

Co dělat, když moje dítě málo roste

Diagnóza

Lékař musí změřit velikost dítěte a tuto hodnotu zadá do lineární růstové křivky, čímž porovná velikost dítěte vzhledem k jeho věku. Má-li dítě nedostatek růstového hormonu, je jeho velikost obvykle pod průměrným věkem. Lékař zjišťuje i pacientův celkový fyzický vývoj. Velmi důležitými faktory pro stanovení diagnózy jsou také stravovací návyky, zdravotní historie a jiné příznaky. Rovněž informace od rodičů (rodinná anamnéza) mají pro lékaře velký význam, potřebuje znát jejich velikost a hmotnost v dospívání, v jakém věku se objevila puberta, kdy skončila a podobně.

Dále musí být změřeny proteiny v krvi. Jsou-li tyto hodnoty příliš nízké, je to jasná známka toho, že nedochází k uvolňování růstového hormonu. Zjevně dochází k nedostatečné vazbě proteinů na krev, což pak vyžaduje další testy, jako je například stimulační test. Tímto testem je pomocí některých látek povzbuzována hypofýza, aby došlo k tvorbě růstového hormonu, poté se měří vzestup hladiny hormonů v krvi. Nedostatek růstového hormonu je zřejmý, pokud obě z těchto zkoušek dospějí ke stejnému závěru.

Při diagnostice se provádí také měření vývoje kostí, a to pomocí rentgenového snímku levé ruky a zápěstí.

Dostatečné množství testů a pohovorů je velmi důležité pro zjištění všech údajů o příčině růstové poruchy.

Zdroj: Co dělat, když moje dítě málo roste
Zveřejněno dne: 21.3.2013

Kazuistika pacienta

Osnova kazuistiky

1. Charakteristika klienta a jeho výchozí situace – konkretizace jedince

Věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomický status, rodinná situace, pracovní situace, životopis, zdravotní stav a podobně, podle toho, o jakého klienta se jedná. Stručná anamnéza (osobní nebo rodinná podle typu případu). Jaký je problém, situace nebo potřeba. Zde je nutné respektovat ochranu osobních údajů, informace by měly být uváděny v takové formě, aby nebylo možno konkrétního klienta identifikovat!

2. Popis a analýza případu

  • a) Charakteristika situace prvního kontaktu s klientem (souvisí s dostupností informací o poskytovaných službách, iniciativa klienta, iniciativa jiné organizace, jiná situace, například v průběhu programu poskytovaného organizací a podobně)
  • b) Identifikace problému nebo potřeby klienta primárně klientem, organizací (uvádí se diagnostické metody)
  • c) Stanovení cíle – způsoby vytyčení cílů (diagnostika, aktivita, iniciativa), druhy cílů: konkrétní a dosažitelné cíle, včetně jejich „měřitelnosti“, průběh stanovení cílů (1 nebo více konzultací)
  • d) Volba intervence – typ zvolené intervence/intervencí, zdůvodnění volby metody, postupu a podobně

3) Průběh

  • a) Konzultace – forma, počet, použité postupy, programy či metody, interakce, například aktivita-pasivita klienta
  • b) Vývoj případu – účinnost
  • c) Výsledek – kritéria hodnocení, způsob ověřování výsledků
  • d) Prognóza – předpokládaná trvalost, udržitelnost výsledků
  • 4) Návaznost
  • 5) Diskuze případu: Alternativní možnosti řešení případu, případná úvaha

Vzory

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s Alzheimerovou chorobou.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta po CMP.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s hypertenzí.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s diabetem.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s CHOPN.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s Parkinsonovou chorobou.

Zde můžete vidět kazuistiku pacienta s demencí.

Zdroj: Kazuistika pacienta
Zveřejněno dne: 26.8.2016

Výtok z uší

Diferenciální diagnostika výtoku z ucha

Základ diagnostiky výtoku z ucha představují anamnéza a klinické vyšetření. Nejdůležitějším vyšetřením pro stanovení diagnózy v oblasti zevního a středního ucha je otoskopie. Co se týče diagnózy v ostatních oblastech ucha, využívají se vyšetření horních cest dýchacích, cest polykacích a hrtanu. Pro zánět zevního zvukovodu je typický bolestivý tlak a zánětlivé změny zvukovodu, v anamnéze pacienta se pak objevuje koupání. Pakliže se jako příčina otalgie (bolest ucha) vyloučí ušní onemocnění, je třeba vyloučit rovněž onemocnění dýchacích a polykacích cest. Orientační vyšetření sluchu prostřednictvím šepotu nebo hlasité řeči může pomoci při posuzování přítomnosti středoušního zánětu, který se vyznačuje mimo jiné nedoslýchavostí.

Otoskopické vyšetření se skládá z vyšetření vlastního bubínku, zevního zvukovodu a boltce a jeho okolí, konkrétně se při něm pozoruje postavení boltce, retroaurikulární oblast a zevní zvukovod. Při vyšetření membrány bubínku se zkoumá postavení, barva, transparence a pohyblivost (k tomu slouží pneumatická otoskopie). Pro fyziologický nález je charakteristický šedý konturovaný bubínek s reflexem. Na počátku rozvoje akutního středoušního zánětu dochází k retrakci (vpáčení) bubínku, která je podmíněna negativním tlakem ve středoušní dutině. Nejprve se horizontálně posune rukojeť kladívka, poté dochází k výrazné retrakci bubínku k promontoriu. Když se vytvoří hnisavý sekret, bubínek se vyklene (nejprve v zadní polovině, později i v polovině přední). Typický nález u akutního hnisavého středoušního zánětu: zarudlý, ztluštělý, vyklenutý, netransparentní bubínek s omezenou pohyblivostí. Při vyšetření ladičkovou zkouškou podle Webera pacient lateralizuje zvuk do nemocného ucha.

V některých případech se provádí i mikroskopické vyšetření výtoku z uší.

Zdroj: Výtok z uší
Zveřejněno dne: 27.12.2016

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223311

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje celý tým webu ČeskáOrdinace.cz.


Sitemap | RSS