Téma: 

bonding

Bonding

Bonding po císařském řezu

Po porodu císařským řezem je bonding velice důležitý. Bezprostředně lze novorozence přitisknout na prsa nebo k obličeji maminky a přidržet jej tam, miminko se zklidní. U matek, které rodily v plné narkóze, můžeme miminko přiložit k tváři spící maminky. V případech, kdy maminka nemůže miminko držet v náruči, nastoupí tatínek nebo jiná blízká osoba (třeba babička).

Zdroj: Bonding
Zveřejněno dne: 2.8.2016

Bonding

Bonding otce

Dá se říct, že chlupatá tatínkova hruď je pro čerstvé miminko lepší než to nejmodernější vyhřívané lůžko s monitorem dechu. Miminku v náručí otce je určitě lépe, než když je samotné, bez lidského kontaktu. Tatínci, kteří jsou zapojeni do podpory bondingu, vykazují také větší trpělivost se svými dětmi.

Zdroj: Bonding
Zveřejněno dne: 2.8.2016

Bonding

Kniha „Bonding – porodní radost“

Kniha „Bonding – porodní radost“ vznikla jako rozmluva tří žen. Úryvky z této knihy můžete nalézt v pdf formátu zde: http://maly-svet.cz/dnl/bonding_letak_A4.pdf. Klinická psycholožka Michaela Mrowetzová jako jedna z prvních u nás začala hovořit o tematice rané podpory bondingu. Ivana Antalová je zakladatelkou sdružení Baby Klokánci, které podporuje děti nemocné a předčasně narozené. Gauri Chrastilová, fejetonistka a spisovatelka, se dlouhodobě zajímá o normální porod a o vše, co souvisí s výchovou dětí. Tyto tři autorky vytvořily knihu, kterou by si samy rády přečetly, když prožívaly svoje první těhotenství. Knihu, která se otevřeně dotýká radostných i bolestných témat mateřství a rodičovství a odborně, ale přitom jednoduše a srozumitelně pojímá celou širokou škálu témat propojených stěžejní myšlenkou nutnosti prosazení podpory rané vazby mezi matkou a dítětem jako běžné normy českého porodnictví. Rozhovor je doplněn příběhy, kazuistikami, stanovisky různých odborníků, přílohami a šedesátistránkovou barevnou obrazovou přílohou. Předmluvu napsala Eva Labusová. Publikace je určena především laické veřejnosti, ale přináší zajímavé sdělení i pro zdravotníky, kteří pracují s ženou v období kolem porodu. Knihu „Bonding – porodní radost můžete v pdf formátu nalézt zde.

Zdroj: Bonding
Zveřejněno dne: 2.8.2016

Jak vyvolat porod

Farmakologické metody vyvolání porodu

Prostaglandiny

Jejich používání by kromě kontraindikovaných případů mělo být preferováno před oxytocinem. Mezi nejčastěji používané prostaglandiny ve světě patří PGF 2 alfa (v České republice pouze při indukci potratu ve 2. trimestru těhotenství), PGE 2 (dinoproston ve formě tabletek Prostin, gelu Prepidil nebo pesaru Propes), PGE 1 (misoprostol, není v České republice registrován, je rizikovější z hlediska vzniku nadměrné činnosti dělohy a abnormalit srdečního tepu plodu). Prostaglandiny se při zralém děložním čípku zavádějí přímo do něj, nejlépe za děložní branku pod vak blan (pak stačí třetinová dávka). Není-li to možné, děložní hrdlo je málo otevřené, pak do zadní klenby pochvy. Použití prostaglandinů zvyšuje riziko hyperstimulace dělohy, stresu a horšího zásobení plodu kyslíkem a císařského řezu, je tedy nutné monitorování pomocí kardiotokografu. Po císařském řezu je použití prostaglandinů nevhodné, v takovém případě se v případě nutnosti volí klasická indukce, tedy amniotomie následovaná infuzemi oxytocinu. Rovněž se prostaglandiny nemají používat při astmatu, tuberkulóze, glaukomu a ulcerózní kolitidě těhotné ženy.

Oxytocin

Přirozený oxytocin se uvolňuje do těla ve vlnách a současně se závisle na tom uvolňují endorfiny a jiné hormony. Pokud dostává rodička oxytocin pomocí infuze, tedy uměle a kontinuálně, vyvolané kontrakce jsou obvykle větší, silnější a četnější, mají jiný průběh než přirozené kontrakce. Oxytocin by měl být použit pouze tehdy, pokud je děložní čípek zralý. I takzvaný oxytocinový zátěžový test je ve svém důsledku prakticky pokusem o vyvolání porodu. Reakce konkrétní ženy na infuzi oxytocinu je ovlivněna hlavně její citlivostí na oxytocin a jen velmi málo souvisí s jeho dávkou. Po použití oxytocinu často dochází ke snížení průtoku krve dělohou a následnému stresu a hypoxii plodu, nižšímu Apgar skóre po porodu, nutnosti použít umělou plicní ventilaci, resuscitaci a jednotku intenzivní péče pro miminko, a tedy k separaci maminky a miminka. Může dojít i ke zranění miminka během porodu, dystokii ramínek, pohmoždění nervů krku a hlavy, kdy se stává, že je narušen sací a polykací reflex. Z důvodu možného horšího zásobení plodu kyslíkem je plod monitorován. Kardiotokografické vyšetření je spojeno s připoutáním rodičky na lůžko, což snižuje její schopnost vypořádat se s kontrakcemi přirozeně a s více bolestivými stahy bude matka pravděpodobně žádat prostředky proti bolesti, například epidurální analgezii, jejíž použití s sebou nese další rizika, jako jsou delší trvání druhé doby porodní, podání oxytocinu pro urychlení porodu a zesílení kontrakcí, nízký krevní tlak matky, po porodu dočasné poruchy hybnosti u ženy, zadržování vody v těle a zvýšení rizika instrumentálního porodu a císařského řezu.

Po použití oxytocinu je císařský řez pravděpodobnější u prvorodiček. Pro matku představuje uměle dodaný oxytocin i další rizika, jako je předčasné odloučení placenty, ruptura dělohy, poporodní krvácení. Oxytocin se nemá používat při Rh-izomunizaci, vysokém krevním tlaku a chorobách ledvin těhotné ženy. Navíc uměle zvenčí dodávaný oxytocin interaguje s přirozeným uvolňováním oxytocinu. Uměle dodaný oxytocin nijak významně neprochází hematoencefalickou membránou do mozku, blokuje vylučování přirozeného oxytocinu a současně i vylučování endorfinů a jiných hormonů, které mamince pomáhají kontrakce zvládat, ulevují jí od bolesti. Je ovlivněna také citlivost těla ženy na oxytocin, může proto dojít ke snížení spouštěcího reflexu při kojení. Kvůli antidiuretickým vlastnostem oxytocinu může po porodu dojít k velkému nalití prsů a pro miminko bude obtížnější se správně přisát. Z řady výše uvedených důvodů uměle dodaný oxytocin tedy narušuje kojení a bonding (navázání těsné vazby mezi matkou a miminkem), což ovlivňuje i pozdější chování matky k dítěti.

Zdroj: Jak vyvolat porod
Zveřejněno dne: 14.3.2017

Bonding

Bonding po porodu

Cílem bondingu po porodu je dosáhnout nepřerušeného kontaktu maminky s novorozeným miminkem. Prakticky to znamená, že ihned po porodu by mělo být nahé, neumyté děťátko položeno na hruď matky. Z rukou miminka nemá být smyta plodová voda, protože má stejnou vůni a chuť jako maminčiny bradavky. Novorozenec si instinktivně strká pěstičky do pusy a pomáhá si tak podle stejné vůně a chuti hledat zdroj mateřského mléka. Kontakt kůže na kůži přispívá k poporodní adaptaci miminka a také zaručí děťátku potřebné teplo. Velmi důležité je také zajistit mamince možnost dívat se miminku do očí, tedy podložit jí hlavu. Běžné ošetřovatelské postupy se například v Německu i jinde vykonávají tak, že ponechají miminko v maminčině náruči. I následný pobyt maminky a miminka v nemocničním zařízení by měl být přizpůsoben jejich potřebě neustálého těsného kontaktu.

Vztah bezprostředně po porodu mezi maminkou a dítětem se vytvoří vždycky. Ale právě díky těsnému fyzickému kontaktu ihned od porodu se navazování těchto vazeb usnadňuje. Příroda to zařídila tak, že v prvních hodinách po porodu jsou díky vyplavovaným hormonům maminky naladěny k takzvané „opatrovatelské připravenosti“. Podpora bondingu je tedy způsob, jak maminkám usnadnit vstup do mateřství a jak miminkům pomoci při náročné adaptaci na prostředí mimo dělohu matky. Pediatři došli k závěru, že matky, které měly možnost být nerušeně po porodu se svým děťátkem, se chovaly trpělivěji, déle s dítětem vyhledávaly oční kontakt a ještě rok po porodu reagovaly rychleji a ochotněji na potřeby dítěte. A trpělivá maminka je pro miminko skvělým průvodcem v životě.

A zvláště u miminek, která mají nějaké zdravotní problémy, je podpora bondingu nesmírně důležitá. Výzkumy prokázaly, že nedonošené děti mnohem lépe prospívají a přibírají na hmotnosti, pokud jsou hlazeny nebo je jim umožněn alespoň čichový kontakt s vůní maminky (například tím, že měly u sebe v inkubátoru maminčinu noční košili).

Mateřská náruč je pro miminko tím nejpříjemnějším a nejpřirozenějším místem na světě. Dítě patří k matce, to je normální. Samy maminky to intuitivně cítí. Obvyklá zdravotnická rutina však ještě často funguje spíše ve prospěch oddělování miminek od maminek. Maminka se dozví, že je potřeba miminko ošetřit, že je nutné ho zahřát, aby bylo v pořádku. Maminky mají k zdravotnickému personálu přirozenou důvěru, a tak potlačí svůj instinkt, který jim velí nepustit dítě z náruče a zahřát vlastním teplem. Těsný kontakt maminky s miminkem je potřeba vnímat jako něco naprosto normálního. Díky těsnému kontaktu dochází u maminky k vyplavování vysoké hladiny hormonů a maminka má energii pečovat o dítě. Je to otázka přežití a vidíme to všude v přírodě. V případě, že kontakt mezi maminkou a miminkem narušíme, simulujeme tím vlastně situaci, že matka o své mláďátko přišla. Hladina hormonů poklesne a maminka se najednou cítí vyčerpaná, má potřebu spánku. Přirozený proces je narušen.

Děti, které byly po porodu od maminky odděleny, mohou mít problémy s poporodní adaptací a dýcháním. Často pláčou, jsou v napětí a hledají mateřskou náruč. Pokud ji nenajdou, brzy se unaví, rezignují a usnou. Maminka by měla dopřát svému dítěti co nejvíce tělesného kontaktu. Hodně se s ním mazlit, společně se koupat, spát s ním v jedné posteli. Často ho chovat, nosit miminko v šátku. Mazlením a projevy lásky nemůžeme dítě rozmazlit. Naopak, dáváme mu do života základní jistotu, že je milováno.

Nedostatečná podpora bondingu má také negativní vliv na rozvoj laktace. Doporučuje se být s dítětem od prvních chvil, ty hodiny po porodu jsou neopakovatelné. Pokud se vyskytne závažný, většinou zdravotní důvod, který vám v tom zabrání, buďte s miminkem tak často, jak to jen lze. Neopouštějte nemocné a nedonošené děti, byť k tomu máte ty nejrozumnější důvody. Mateřství není o rozumu. Instinkty, které se spouští právě kontaktem s děťátkem, pomohou následně překonávat další překážky mateřství. Když se stane něco, co mamince a jejímu narozenému dítěti zamezuje, aby mohli být ihned spolu, zdravotníci jim mohou podat pomocnou ruku, respektive náruč a vytvořit jim takzvanou sociální dělohu. Mysleme na to, že mateřskou náruč potřebuje dítě zdravé a ještě více ji potřebuje dítě nemocné.

Zdroj: Bonding
Zveřejněno dne: 2.8.2016

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223311

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje celý tým webu ČeskáOrdinace.cz.


SiteMAP