Glykemický index potravin (GI) vyjadřuje, jak rychle po konzumaci sacharidové potraviny (= potravina s obsahem škrobů nebo cukrů) stoupne hladina cukru (glukózy) v krvi. Čím je GI potraviny vyšší, tím více a rychleji stoupá po snědení této potraviny hladina glukózy v krvi. Po potravinách s vysokým GI (nad 70) máme dříve hlad, zvyšuje se riziko vzniku nadváhy a cukrovky. Vysoký GI mají hlavně potraviny s takzvanými „rafinovanými sacharidy“: bílé a sladké pečivo, loupaná rýže, pufované obilniny a většina sladkostí. Nižší GI mají potraviny, ze kterých se škroby a cukry vstřebávají pomaleji – luštěniny, ovoce a zelenina, celozrnné obilniny, ořechy a semena, mléčné výrobky.
V diskuzi PES ČÍVÁVÁ POPIS A POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonin Vaněk.
Mám stěně čívavu 7měsícu nevim jaké potraviny jsou pro něj nejlepší již jsem vyskoušel nekolik chřupek i kapsiček ale vetšínou mu nic nechutna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den, mám doma také čivavu, fenečku, v březnu jí budou 3 roky. Ta moje čivava je dost vybíravá, nejraději má jídlo vařené, hustou polévku, např. masíčko (kuřecí, hovězí, vepřové.) se zeleninou, vajíčko - stačí 1/2 na den , rýži, nudle, oves.vločky, brambůrek. Ale i tak mám doma granulky, pro malé plemena, některé jsou přímo pro čivavy. Nad kapsíčkama, paštičkama, atd. ohrnovala nos, čichla a odešla, radějí hladověla. Jinak když si najdete web.stránky , která je věnovaná čivavám, tam je o tomto plemenu úplně všechno, také jsem zpočátku nevěděla co s tím malým štěnětem, byl to dárek, pro mě ten nejkrásnější.
V naší poradně s názvem POTRAVINY S OBSAHEM ŽELEZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Doporučená denní dávka železa je 20 mg. Minimální denní přívod železa nezbytný pro červenou krvetvorbu je 10 - 15 mg. Hlavní potraviny s obsahem železa jsou maso, především vnitřnosti jako játra, srdce a slezina. Dalším zdrojem železa jsou luštěniny, listová zelenina a některé ovoce jako například jahody. Obecně se dá říci, že potraviny s obsahem železa jsou všechny červeně zbarvené potraviny, protože právě oxidy železa je zbarvují do červena.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Uhlohydráty přestavují sloučeninu uhlíku, vodíku a kyslíku, tedy prvků, které mají za úkol zásobovat organismus energií. Také jsou důležité pro správné fungování imunitního systému. Nejlepším zdrojem uhlohydrátů je ovoce, zelenina a celozrnné potraviny.
Sacharidy (občas jim někdo také říká glycidy, uhlohydráty, uhlovodany) se skládají vždy z uhlíku, vodíku a kyslíku. Sacharidy jsou pro náš organismus největším dodavatelem energie. Z jednoho gramu sacharidů tělo přijme 17 kJ (nebo také 4 kcal), z celkového denního příjmu energie by měly sacharidy tvořit okolo 55 %.
V naší poradně s názvem BOJ S CUKROVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Mám cukrovku 2typu 8roku.Posledni rok ji mám hodně nestabilní.Picham si inzulín Humulin R a noční Lantus.Utoho nočního mám pocit že mě moc nepomáhá.Mam někdy ráno 17mol.Snazim se to paní doktorce vysvětlit,ale spíš mě to zvisila.Je to stejný.Snazim se večer málo večeřet.Nepomahato.Zeli kyseli,taky nic moc.Treba ho jim malé množství.Timto vás prosím o radu,pomoc.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšenou ranní glykemii můžete zkusit snížit jedním malým jídlem před spaním. Právě dlouhodobé několikahodinové hladovění během noci často zvyšuje hodnotu krevního cukru po probuzení. No a co je nejlepší jídlo před spaním? Správné jídlo před spaním by mělo obsahovat složené sacharidy, bílkoviny a jen málo tuku.
Komplexní sacharidy, jako jsou celá zrna, ovoce a zelenina, vám poskytnou stálý zdroj energie při usnutí.
Bílkoviny s malým množstvím tuku vám pomůžou udržet vydatný spánek po celou noc a udrží stabilní krevní cukr.
Tyto kombinace však mohou mít i další výhody.
Některé důkazy naznačují, že jídlo bohaté na uhlohydráty s vysokým glykemickým indexem před spaním můžou pomoci usnout. Je to proto, že sacharidy mohou zlepšit transport aminokyseliny tryptofanu, který může být přeměněn na neurotransmitery, které pak pomáhají navodit spánek. Stejný účinek může platit i pro potraviny bohaté na tryptofan, jako je mléko, ryba, drůbež nebo červené maso.
Některé důkazy také naznačují, že jídlo bohaté na tuk může zlepšit kvalitu spánku.
Tipy na noční občerstvení:
- jablko s arašídovým máslem,
- celozrnné sušenky a plátek krůtího masa,
- kombinace sýrů a hroznů.
Hlavní jídla i svačiny by měly být založeny na potravinách bohatých na sacharidy s preferencí nízkého obsahu tuku tak, aby byly hlavním zdrojem energie sacharidy, nikoliv tuky. Následující potraviny by měly na talíři nebo v jídelníčku zabírat minimálně polovinu místa:
celozrnné pečivo a cereálie
rýže, těstoviny a jiné obiloviny
čerstvé ovoce, džusy, sušené ovoce, dušené nebo kompotované ovoce
Za součást celkového příjmu sacharidů je třeba považovat také cukr a sladké potraviny (marmeláda, med, sladkosti, sirupy). Jsou vhodné zejména při vysokoenergetické dietě a při potřebě sacharidů před, během a po výkonu.
Vhodným zdrojem energie ve specifických situacích a při dietě s velmi vysokým obsahem sacharidů jsou nápoje bohaté na sacharidy (tedy ovocné džusy, nealkoholické nápoje, ovocné a mléčné koktejly). Do této skupiny patří mnoho doplňků stravy speciálně připravených pro sportovce, jako jsou sportovní nápoje, energetické gely a tekutá jídla.
V naší poradně s názvem VHODNÉ POTRAVINY PŘI ODKYSELENÍ ORGANISMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den,
v kyselinotvorných potravinách je uvedeno slepičí maso a také ořechy. V zásadotvorných potravinách je opět uvedena slepice a ořechy, tak jak je to správně? Děkuji za odpověď. Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Slepičí a kuřecí maso patří mezi neutrální potraviny. Ale pokud je s kůží, tučné a nebo se ho sní hodně, tak může také způsobovat překyselování. Ořechy jsou mírně kyselinotvorné. Oboje se dá zneutralizovat přidáním citronové šťávy.
100 x množství sacharidů v gramech povolené k jídlu / množství sacharidů ve 100 gramech příslušné potraviny = množství potraviny, které můžete k danému jídlu sníst (v gramech)
Pokud budete kombinovat tradiční přílohu (například brambory) se zeleninou, pak je potřeba počítat sacharidy i ve sladší zelenině a tomu přizpůsobit velikost porce brambor.
Příklad přepočtu: K obědu máte kuřecí maso s rýží a listový salát. Sacharidy, které je nutné počítat, jsou v tomto případě obsaženy pouze v rýži. Ve 100 g vařené rýže je 28 g sacharidů a k obědu by neměl příjem sacharidů překročit 50 g, tedy 50 x 100 : 28 = maximum 180 g vařené rýže. Příznivější vliv na glykemii má hnědá (celozrnná) rýže. Když bude glykemie hodinu po jídle i přesto vyšší, je potřeba příště množství rýže snížit a nahradit zeleninou (čerstvou, dušenou či pečenou).
Pokud se chcete vyhnout přepočítávání obsahu sacharidů, pořiďte si nutriční váhu. Po zadání kódu potraviny se na displeji objeví přesný obsah sacharidů v odvažované porci.
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Philippová.
Nějak tomu nerozumím,ve vzorovém jídelníčku se objevuje jogurt brokolice,kiwi a ty jsou uvedené v zakázaných potravinách.Těžko se v tom člověk orientuje,když lékař říká jen že nejíst zelené zeleniny a o zbytku jako masa a pod.neřekne nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem můžete jíst všechno. Jen je třeba dávat pozor na potraviny, které jsou zelené. Patří sem zelí, kapusta, ledový salát, jarní cibulka, okurky, rajčata, papriky, všechny tyto potraviny můžete konzumovat každý den, ale pouze v omezeném množství. Ostatní potraviny nejsou problematické a můžete je jíst bez omezení.
Hladinu krevního cukru reguluje slinivka břišní pomocí hormonu inzulínu. Jednoduché sacharidy s vysokým GI (glykemický index) se po konzumaci velmi rychle vstřebají a zvýší tak hladinu krevního cukru. Na to slinivka reaguje vyloučením zvýšeného množství inzulínu, který má za úkol srazit krevní cukr na normální fyziologickou hladinu. A protože v daný okamžik je toho cukru opravdu hodně, tak jej inzulín přesunuje, kam se dá: část přetransformuje na zásobní glykogen, ale většinu dá do tukových buněk. Z tohoto hlediska můžeme považovat jednoduché cukry za jeden z hlavních příčin nadváhy. Zvlášť odpoledne a večer si na jednoduché sacharidy dávejte pozor. Určitě je dobré si zapamatovat, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Druhou skupinou sacharidů jsou složité/složené sacharidy (disacharidy, oligosacharidy, polysacharidy). Jedná se o pospojované řetězce jednoduchých cukrů, které se musí po přijetí v těle dále štěpit. Do organismu se tudíž dostává cukr postupně a rovnoměrně, a proto i glykemický index je nízký. Komplexní sacharidy by měly tvořit základ jídelníčku.
V naší poradně s názvem POTRAVINY NEVHODNÉ PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Nemohu nikdenajít, zda jáhly jsou luštěnina, t.zn., jestli jsou při dně vhodné nebo ne.Nemůžete někdo poradit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jáhly patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů. 100 gramů jáhel vyprodukuje 62 mg kyseliny močové. Potraviny do 100 mg kyseliny močové jsou při dně optimální a je možné je normálně konzumovat, tedy i jáhly.
Sacharidy, karbohydráty, uhlohydráty, cukry, to všechno jsou pro vás možné známé názvy pro tuto základní složku. Pojďme si tedy vysvětlit základní funkce a na druhé straně úskalí těchto živin. Sacharidy jsou malé molekuly, které jsou seskupeny po jedné molekule, takzvané jednoduché cukry (monosacharidy), dvou molekulách, takzvané disacharidy, anebo ve více molekulách, které dohromady tvoří složené cukry (polysacharidy). A všechny tyto životně důležité molekuly jsou v různém množství a různém složení obsaženy v potravinách, které konzumujeme. Podle složení sacharidů je nám jasné, že každou kombinaci těchto sacharidových molekul bude tělo trávit trošku jinak.
Ve výživě dospělého člověka by měly na 1 g bílkovin a 1 g tuku připadat 4 g sacharidů. Stravitelné polysacharidy by měly tvořit většinu sacharidů. Denní příjem vlákniny by měl u dospělého člověka představovat 25–35 gramů.
Obsah cukru v běžných porcích některých potravin:
5g kostka cukru – 5 g
250 ml nápoje Coca-cola – minimálně 12 g
50 g mléčné čokolády – 29 g
200 g švestek – 31 g
Kávová lžička cukru (asi 5 g) dodává organismu energii 83 kJ.
Při nedostatku sacharidů v jídelníčku dochází k odbourávání tukových zásob, čehož využívají některé redukční diety. Bohužel při těchto dietách často dochází i k úbytku svalové hmoty a negativnímu ovlivnění psychiky. Naopak při nadbytku sacharidů v jídelníčku dochází k hromadění energie do tukových zásob, a to i tehdy, je-li tuku ve stravě poměrně málo. Vysoká konzumace sacharózy má za následek zvýšený výskyt zubního kazu, výskyt obezity a zhoršení průběhu cukrovky.
Nevhodné potraviny: slazené nápoje, sladkosti, zmrzliny, lihoviny, sladké likéry, sušenky a oplatky, tedy potraviny s vysokou energetickou hodnotou a malým, respektive žádným přínosem pro zdraví.
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ JÍDLO PŘI WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Javůrková.
Koukala jsem na nevhodné jídlo při warfarinu. Nejdříve jsem si přečetla co se všechno nesmí jíst a teď na konci článku je jídelníček. Překvapilo mě, že se tam píše např. k svačině kiwi (vždyť je zakázané) a různé druhy potravin. Nevím tedy co manžel může jíst a nesmí. Děkuji za radu Javůrková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To jste to špatně pochopila. U Warfarinu není žádná potravina zakázaná. Co je u Warfarinu důležité, je udržet každý den stejný příjem vitamínu K. Proto mohou být v jídelníčku i potraviny s vyšším obsahem vitamínu K, ale jsou zde jen v malém množství. Potraviny s vysokým obsahem vitamínu K jsou označeny jako nevhodné, ale ne zakázané.
Sacharidy můžeme dále rozlišit podle toho, zda mají rostlinný či živočišný původ. Rostlinnými zdroji sacharidů je především ovoce (fruktóza), brambory a obiloviny (škrob). Z živočišných zdrojů je třeba jmenovat maso nebo játra (glykogen), mléko a mléčné výrobky (laktóza). Nevýhodou zůstává, že s příjmem sacharidů je spojen i příjem cholesterolů a tuků.
Cukr, sladkosti a zejména čokoláda krátkodobě zlepšují náladu a právě tento pocit může vznikat jako jakási závislost. Konzumace sladkostí nám na chvíli pomůže zlepšit náladu a zbavit se chuti na sladké. Bohužel za nějakou dobu se může dostavit pocit slabosti a opětovné chuti na sladké. Je to dáno tím, že sladké potraviny mají vysoký glykemický index a člověk je se svým krevním cukrem jako na houpačce. Což souvisí se vznikem cukrovky.
Kořenová zelenina je na cukry vyloženě bohatá. V průměru 100 gramů poskytuje asi 4 gramy cukru. Ale ani takové chilli papričky nejsou bez viny. Raději je vyměňte za červené a žluté papriky, které mají o polovinu množství cukru méně, přestože jsou sladší. Pozor si dejte i na obyčejnou cibuli. Jeden průměrný kus může ukrývat až 5 gramů cukru. Také rajčata jsou nabitá sacharidy. Naštěstí u zeleniny platí jednoduché pravidlo: co je zelené nebo bílé, má málo cukrů.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PO MRTVICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAN HA,ERLE.
Dobrý den ,jsou zdravá rajčata po mrtvici.nebo která zelenina.a také co jíst,dnes jsou potraviny samá éčka ,a podobně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rajčata neškodí. Mírně může být škodlivá zelená zelenina (listy, brokolice, atd). Po mrtvici je vhodná střídmá vyvážená strava. Éček se bát nemusíte, jsou otestována na zdravotní nezávadnost. Pokud je nechcete přijímat, tak se můžete vrátit k vaření ze základních surovin, které tato éčka nemají. Dbejte, aby strava byla málo solená a bez většího množství cholesterolu. Kalorická jídla zařaďte do první poloviny bdělého času. Do druhé pak libové maso nebo tvaroh, či cottages sýr s minimem tradičních příloh. Nezapomeňte ani na režimové opatření: po snídani cvičení a strečing, po obědě outdoorová (venkovní) aktivita, po večeři tréning a relaxace mozku a nervové soustavy.
Sacharidy, též glycidy, zastarale uhlovodany nebo karbohydráty, jsou organické sloučeniny patřící do skupiny polyhydroxyderivátů karbonylových sloučenin (aldehydů nebo ketonů). Mnohé ze sacharidů jsou významné přírodní látky, řada dalších byla připravena synteticky. Nízkomolekulární sacharidy vyznačující se více či méně sladkou chutí se nazývají cukry.
Sacharidy se dělí na:
monosacharidy
oligosacharidy
polysacharidy
komplexní sacharidy
Sacharidy, které mají sladkou chuť, se nazývají cukry. Jedná se o glukózu (hroznový cukr), fruktózu (ovocný cukr) a galaktózu. Jsou to jednoduché cukry, které jsou organismem vstřebávány. Sladkou chuť mají také disacharidy, mezi něž řadíme sacharózu (řepný cukr), mléčný cukr (laktózu) a sladový cukr (maltózu). Glukóza a fruktóza jsou ve velkém množství obsaženy v ovoci, v medu, ve vínech, zelenině a v luštěninách. Glukóza i fruktóza se podílejí se na tvorbě zubního kazu.
Komplexní sacharidy naše tělo získává z obilovin, luštěnin, brambor, ze zeleniny a ovoce. Polysacharidy dále dělíme na využitelné (stravitelné), které tělo využívá jako zdroj energie, a nevyužitelné polysacharidy, což je velice důležitá vláknina.
Doporučené množství sacharidů v potravinách člověka představuje 55–60 % celkového energetického příjmu. To je přibližně 270–350 (a více) gramů denně, v závislosti na celkové dávce energie.
Puriny jsou součástí dědičné informace každé buňky. Vyskytují se téměř ve všech rostlinných a živočišných potravinách, a to v různém množství. Živočišné potraviny obsahují zpravidla více purinů než potraviny rostlinné, což je dáno tím, že rostlinné potraviny disponují menším množstvím buněčných jader.
Sacharidy jsou pro lidský organismus pohotovostním zdrojem energie. Jejich výhodou je velká rychlost uvolňování energie oproti tukům a bílkovinám. Sacharidy vznikají v přírodě v buňkách rostlin z oxidu uhličitého a vody za přítomnosti světelné energie – fotosyntézou.
Energetická hodnota 1 g sacharidů je 17 kJ (4 kcal).
Z hlediska rychlosti vstřebávání sacharidů do našeho organismu rozdělujeme zjednodušeně sacharidy na rychlé a pomalé. Rychlé (jednoduché) sacharidy se rychle dostávají do krevního oběhu a výrazným způsobem ovlivňují hladinu glukózy v krvi. Glukóza je nejdůležitější jednoduchý sacharid, který je základním zdrojem energie pro všechny buňky lidského těla. Organismus udržuje hladinu glukózy v krvi v určitém rozmezí působením hormonů. Zejména náš mozek je závislý na glukóze v krvi, protože nemá žádné zásobní rezervy sacharidů, jako mají například svaly. Pomalé (složené) sacharidy se dostávají do krevního oběhu mnohem pomaleji, protože jsou tvořeny dlouhými řetězci jednoduchých sacharidů, které se musejí nejdříve postupně rozštěpit na jednoduché sacharidy. Mezi složené sacharidy se řadí také vláknina, která je nestravitelná a je vyloučena z organismu v nezměněné formě. Vláknina se dělí na rozpustnou a nerozpustnou.
Rozpustná vláknina (pektin, inulin a jiné) například snižuje hladinu cholesterolu a zpomaluje vstřebávání glukózy.
Nerozpustná vláknina (především celulóza) zvětšuje objem stolice, tím zkracuje její čas v tlustém střevě, a má i čisticí funkci ve střevě.
Potraviny obsahující různé poměry jednoduchých a složených sacharidů tak ovlivňují hladinu glukózy v krvi jinou rychlostí. Tuto rychlost nám udává glykemický index potravin. Čím vyšší je glykemický index potraviny, tím rychleji stoupne hladina glukózy v krvi.
Množství sacharidů přijatých v potravě by se mělo pohybovat okolo 50–60 % celkového energetického příjmu. Stravitelných sacharidů bychom měli přijmout okolo 4 gramů na kilogram tělesné hmotnosti za den. U sportovců jsou nároky organismu na sacharidy větší (až dvojnásobné). Vlákniny bychom měli ve stravě přijmout kolem 20–30 g za den.
Jednoduché sacharidy jsou obsaženy hlavně v ovoci, medu a v některých druzích zeleniny. Nejvýznamnějším konzumovaným jednoduchým sacharidem je sacharóza (běžný cukr), která se vyrábí v cukrovarech z cukrové třtiny. Je to koncentrovaný zdroj energie, který neobsahuje žádné výživově hodnotné látky. Proto se říká, že cukrářské výrobky obsahují „prázdné kalorie“, a měli bychom je konzumovat s rozvahou.
Hlavním zdrojem složených sacharidů jsou obiloviny, luštěniny, brambory, ovoce a zelenina.
Glykemický index zjednodušeně vyjadřuje rychlost, za jakou se sacharidy obsažené v přijímané potravě přemění v trávicím traktu na glukózu a ta se dostane do krevního oběhu. Vyjádření glykemického indexu je relativní, protože index hodnoty 100 má právě glukóza. Nejedná se ale o hodnotu nejvyšší. Existuje spousta potravin s větším glykemickým indexem než 100. Čím rychleji dokáže potravina zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím má potravina vyšší glykemický index. Nejvyšších hodnot dosahují jednoduché sacharidy, nejnižších komplexní sacharidy. Glykemický index v potravině je ovlivněn mnoha faktory, jako je třeba množství vlákniny, obsah tuků, kyselin, sacharózy nebo technické zpracování.
Dieta při cukrovce zakazuje kromě potravin obsahujících cukr také tučné mléčné výrobky, uzeniny, tučné maso, potraviny obsahující vysoké množství soli (chipsy). Dezertům se nemusíte úplně vyhýbat, ale dopřejte si je pouze jednou za čas! Čokoládové dorty nahraďte tvarohovými a ovocnými dezerty. Při pečení doma pak používejte umělá sladidla. Zkuste si hlídat příjem cukru, a pokud si některý den dopřejete sladké, přizpůsobte tomu zbytek jídelníčku a přidejte nějaký pohyb navíc – třeba procházku v lese.
Zásady:
Jezte pravidelně a často (minimálně pětkrát denně). Ideální je naučit se jíst vždy ve stejnou dobu.
Vybírejte potraviny s nízkým obsahem cukru.
Vyhněte se pochutinám, jako jsou sušenky, čokoláda, slazené nápoje, ale třeba i přesoleným potravinám, jako jsou chipsy.
Vyhýbejte se výrobkům z bílé mouky, pečivo jezte jen celozrnné.
Omezte potraviny, které rychle zvyšují hladinu cukru (například hroznový cukr, bílá rýže, bílé pečivo, brambory).
Jezte více potravin, které uvolňují energii postupně (luštěniny, zelenina, sójové maso).
Mýtem je, že musíte jíst jen dia výrobky – některé z nich mají totiž také vysoký obsah tuku, což není pro vaši dietu dobré.
Sacharidy se nacházejí téměř ve všech živých bytostech a hrají rozhodující roli ve správném fungování imunitního systému, hojení, srážení krve a vývoji člověka. Nedostatek sacharidů může vést k poškození fungování všech těchto systémů, avšak v západním světě je takovýto nedostatek spíše vzácný. Nadměrná konzumace sacharidů, zejména těch rafinovaných, jako je cukr nebo kukuřičný škrob, může vést k obezitě, diabetu typu II a rakovině. Mezi nezdravé potraviny s vysokým obsahem sacharidů patří slazené cereálie, sušenky, koláče, mouky, džemy, zavařeniny, chlebové výrobky, rafinované produkty z brambor a sladké nápoje. Ke zdravým zdrojům potravin s vysokým obsahem sacharidů patří zelenina, luštěniny (fazole), celozrnné výrobky, ovoce, ořechy a jogurt.
Cukry, sirupy a sladidla s vysokým obsahem sacharidů:
fruktóza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 4 g,
aspartam obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,6 g,
med obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,3 g,
cukr moučka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3 g,
hnědý cukr obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,9 g,
javorový sirup obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,7 g.
Sladkosti s vysokým obsahem sacharidů:
mandlový nugát obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 129 g,
čokoláda Tootsie Rolls obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 61 g,
tvrdé bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 59 g,
nízkokalorické gumové bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 44 g,
žvýkačky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 29 g,
žvýkačky bez cukru obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny) – 19 g.
Obiloviny s vysokým obsahem sacharidů:
rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 28,5 g,
kakaové křupky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 27,2g,
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,9 g,
Marshmallow Froot Loops & Cocoa Dyno-Bites obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,9 g,
müsli obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 23,3 g.
Svačiny a mlsání s vysokým obsahem sacharidů:
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,2 g,
preclíky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,8 g,
rýžové koláčky z bílé rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,7 g,
ochucené Tortilla Chips obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 17,7 g.
Sušenky a dorty s vysokým obsahem sacharidů:
sušenky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 21,9 g,
perník obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 21,8 g,
čokoládové sušenky & Animal Crackers obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 21 g,
jemné trvanlivé pečivo obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 20,8 g,
Vanilka Cream Sandwich obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 20,7 g
ovocný koláč obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,5 g,
piškotový dort obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 23,2 g.
Druhy mouky s vysokým obsahem sacharidů:
bramborová moučka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 133 g,
bílá rýžová mouka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 126,6 g,
rafinovaná mouka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 123,7 g,
bílá chlebová mouka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 99,4 g,
žitná mouka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 78,2 g.
Marmelády a džemy s vysokým obsahem sacharidů:
marmelády obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 13,3 g,
meruňkový džem obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 12,9 g
dietní džem obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 7,5 g.
Pečivo s vysokým obsahem sacharidů:
francouzský chléb obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 72,1 g,
pizza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 39,5 g,
sladké pečivo obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 35,5 g,
pita chléb obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 33,4 g,
křupavá pizza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 27 g,
muffin obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,2 g,
tortilla obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 15,4 g,
bílý chléb obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 14,3 g.
Výrobky z brambor s vysokým obsahem sacharidů:
bramborová kaše obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 35,3 g,
instantní bramborová kaše obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 33,9 g,
sladké brambory obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 33,7 g,
hranolky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 21,2 g,
bramborák obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 10,3 g.
Nápoje a ovoce šťávy s vysokým obsahem sacharidů:
jahodový koktejl obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 53,3 g,
Guava Nektar obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 40,8 g,
Fruit Smoothie obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 40 g,
ovocné ochucené nápoje obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 38,2 g,
hroznová šťáva obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 37,4 g,
Passion Fruit Juice obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 35,7 g,
Orange snídaňový nápoj obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 33,4 g,
Green Smoothie obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 32,8 g,
šťáva z granátových jablek obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 32,7 g,
ananasová šťáva obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 32,2 g.
