Potřeba hořčíku narůstá u mnoha lidí. Nejvyšší dávky hořčíku potřebují ženy těhotné, užívající hormonální antikoncepci a ženy v menopauze. Vyšší množství potřebují celkově staří a nemocní lidé, diabetici a lidé trpící vylučovacími problémy (silný průjem, časté močení). Dalším velkým nepřítelem je intenzivní průmyslové zemědělství a kyselé deště – zelenina vypěstovaná na chatě v přírodě, hnojená čistě rostlinnými produkty bude obsahovat více hořčíku i dalších minerálů než průmyslově pěstovaná zelenina hnojená chemickými hnojivy.
Obvyklá denní spotřeba hořčíku je 200–300 mg. Doporučené denní dávkování činí u dospělých 280–400 mg, pro děti ve stáří 1–3 roků = 40–80 mg, 4–6 let = 120 mg a 7–10 let = 170 mg.
Dostatečné množství hořčíku získáme pestrou a pravidelnou stravou. Nejvhodnější jsou banány, mandle, lískové oříšky, sojové boby, semena, tmavá listová zelenina, celozrnné pečivo, pohanka, luštěniny, špenát a brambory. Dostatek tohoto minerálu je i v oblíbených minerálních vodách.
V naší poradně s názvem VÁPENATÝ VÝRŮSTEK NA RAMENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaňatová Anna.
Dobrý den, zajímalo by mě, jak pomoci usazenému vápníku v ramením kloubu. Lékař nedoporučuje operaci. Po rehabilitaci stále trvají bolesti. Ráda bych věděla, jak si upravit jídelníček a třeba podpůrnou léčbu bylinami. Děkuji za vaši radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Odvápnění je možné pomocí hořčíku. Když budete užívat dvojnásobné množství doporučené denní dávky hořčíku, tak bude docházet k mírnému ubývání vápníku v celém těle.
Správně fungující ledviny mohou obvykle absorbovat větší množství hořčíku, a to i v případě nedostatečné diety. Diuretika, což jsou léky na krevní tlak a močopudné léky, nebo alkoholismus často způsobují vylučování nadměrného množství hořčíku močovým systémem. Také chronický průjem či zvracení může vést k nedostatku hořčíku.
Hořčík je důležitý pro přenos nervových vzruchů, pro správnou svalovou funkci, funkci buněk, aktivaci enzymů, kostí a zubů. Optimální denní příjem hořčíku u žen činí 300 mg, u mužů 350 mg. Průměrná denní dávka hořčíku je obsažena v:
90 g sezamových semínek
200 g čokolády
200 g ovesných vloček
3 kg salátu
Nedostatek hořčíku způsobuje napětí, svalový třes, svalové křeče, poruchy metabolismu, poškození kostí a zubů. Důležitými zdroji hořčíku jsou celozrnné potraviny, hnědá rýže, sója, slunečnicová semínka, sezamová semínka, čokoláda.
Jakékoliv gastrointestinální onemocnění, např. Crohnova choroba, může mít vliv na vstřebávání hořčíku, důvodem je to, že jedna třetina až jedna polovina dietárního hořčíku je absorbována tělem a je přijata přes střeva. Nesprávně pracující střeva tak vedou k nedostatku potřebné denní dávky tohoto důležitého prvku.
V diskuzi GELOREN DÁVKOVÁNÍ PRO ČLOVĚKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Doležalová.
Prosím o správné dávkování gelorenu pro koně-pro člověka,jaké užívat množství denně při váze 86 kg,nemám s tímto přípravkem prozatím vůbec žádnou zkušenost,předem děkuji za pomoc.J.Doležalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
Já si geloren kupuju a používám jednu oranžovou tabletu denně. Tabletu rozčtvrtím nožem a pak normálně rozkoušu a spolknu. Používám to vždycky tři měsíce 90 tablet, pak chvíli přestávka a znovu tři měsíce. Od té doby neznám bolesti v kloubech.
Diagnostikování nemoci z nedostatku hořčíku není jednoduché, neboť projevy se mohou shodovat s projevy jiných onemocnění. Nedostatek hořčíku může způsobit deprese, úzkost, vyšší úroveň podrážděnosti, ztrátu chuti k jídlu, nevolnost, nespavost, poruchy srdečního rytmu, svalové kontrakce nebo křeče, necitlivost, brnění a únavu. Pokud si myslíte, že jste mírně deficitní na hořčík, můžete změnit svůj jídelníček nebo si koupit potravinové doplňky s obsahem hořčíku. Je vždy lepší poradit se nejdříve s lékařem, který zjistí, jestli opravdu trpíte právě nedostatkem hořčíku.
Hlavním zdrojem hořčíku jsou celozrnné potraviny, hnědá rýže a sójové boby. Slunečnicová a sezamová semínka mají také vysoký obsah hořčíku. Některé minerální vody jsou bohaté na hořčík. Hořčík je zvláště důležitý pro správnou funkci svalů, působí jako prevence proti svalovým třesům nebo křečím při sportu. Vylučováním potu z těla je ztrácen i hořčík, je tedy nutné při dlouhodobé zátěži věnovat pozornost adekvátnímu doplňování hořčíku.
V naší poradně s názvem KRVÁCENÍ Z NOSU PO WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan cirhan.
užívám warfarin 3mg 1.5 denně a začíná mi téct krev z nosu! co dál?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co nejdříve musíte k lékaři, aby vám udělal test srážlivosti krve a podle výsledků poupravil dávkování. V žádném případě neměňte dávkování Warfarinu samovolně.
V naší poradně s názvem DÁVKOVÁNÍ WOBENZYMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Vystrečil.
Dobrý den
Chci použít Wobenzym na úraz ramene. Dávkování 3x před jídlem ,jelikož neustále cestuji a v podstatě nevím kdy a kde a v kolik budu jíst oběd, mám problém s polední dávkou a jejím časováním na 1/2 hodinu před jídlem. Je možné se tomu vyhnout změnou dávkování na 2x ? Ráno a večer žádný problém nemám.
Děkuji Vyst. Praha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Klidně udržte dávkování třikrát denně a polední dávku vezměte ve prostředku dne. Nemusíte jíst přesně za půl hodiny po Wobezymu. Jídlo můžete dát klidně za hodinu i dvě. Důležité je, vzít si to na lačný žaludek.
Použijte 24hodinový test moči pro stanovení celkového množství hořčíku ve svém těle při vylučování. Po sběru moči vám dá lékař injekci s uvedeným množstvím hořčíku. Následně sbíráte moč stále po dobu 24 hodin, aby lékař určil, kolik z přidaného hořčíku se udrželo ve vašem těle. Pokud vaše tělo zadržuje více hořčíku, než je obvyklé, pak z toho lékař může vyvodit, že máte nedostatek minerálů a vaše tělo si zachovalo hořčík z injekce, protože tím kompenzovalo jeho nedostatek.
Ke zhodnocení úrovně hořčíku v těle se rovněž používá sublingvální epiteliální test. Lékař udělá výtěr zpod jazyka, aby získal epitelové buňky, pak odešle vzorek do laboratoře k analýze. Tato metoda testování bývá přesnější než 24hodinový test moči, protože kontroluje hořčík přímo v buňkách.
Zhodnoťte, zda se vaše příznaky shodují s běžnými indikátory nedostatku hořčíku. Mnohé z těchto symptomů (bolesti zad, menstruační křeče a bolesti hlavy) mohou být příznaky celé řady onemocnění. Ale pokud se vyskytne více příznaků, které poukazují na nedostatek hořčíku, může to být pro vašeho praktického lékaře vodítko ke stanovení správné diagnózy.
V naší poradně s názvem WARFARIN 3 MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Koutný.
Beru Warfarin 3mg (modré tabletky). Při dávkování 7 tbl. za týden (1 tbl. denně), mám INR = 3,2. O kolik mám snížit dávkování, abych dosáhl INR kolem 2,5 ??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dávkování neměňte, ale povolte si více ve své dietě. Dopřejte si o něco více zelené zeleniny. Když dodržujete antikoagulační dietu moc přísně a nedosáhnete minimální množství vitamínu K, tak Warfarin působí moc silně. To by mohl být váš případ. O svých pochybnostech o dávkování Warfarinu řekněte svému lékaři a dohodněte se na změnách ve vašem jídelníčku. Po změně jídelníčku si nechte změřit INR, abyste se ujistil, že to má správné účinky.
Mnohem větší vliv na deficit hořčíku v lesních ekosystémech má jeho sekundární nedostatek, který je způsoben historickým a současným využíváním území. Mezi současné antropogenní příčiny deficitu hořčíku patří například typ těžby a odvoz biomasy z lesního ekosystému (nejhorší je odvoz veškeré biomasy včetně seštěpkovaných zbytků těžebního odpadu ihned po těžbě, včetně jehličí), druhová skladba porostu, vyplavování hořčíku v důsledku atmosférického znečištění antropogenní činností. Poslední ze jmenovaných příčin patří mezi nejdůležitější, a to z důvodu vyplavení bází, v našem případě hořčíku, v důsledku kyselých atmosférických depozic s následnou mobilizací toxického hliníku, snižující absorpci iontů hořčíku kořeny.
Kromě výše uvedeného mechanismu acidifikace dochází důsledkem zvýšeného impaktu dusíku z atmosféry k nadměrné spotřebě hořčíku rostlinami. V neposlední řadě přispívá k sekundárnímu deficitu hořčíku ozónová zátěž, a to hlavně ve vyšších polohách. Kombinací výše jmenovaných faktorů dochází ke snížení vitality stromů a k jejich dalšímu napadání škůdci a patogeny.
V diskuzi JAK ZJISTIT NEDOSTATEK HOŘČÍKU V TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslav Reitermann.
Dobrý den. Chtěl bych se Vás zeptat, zda si mohu nějaký test na nedostatek hořčíku udělat sám, aniž bych byl nucen dojít k lékaři? Vše tomu naznačuje, že by to asi tak mělo být. (vysoký krevní tlak na který beru léky, občasné náhlé a velké křeče v nohách - hlavně po sportu, když sedím poté doma v pohovce, bolest kloubů - hlavně v ramenou). Také jsem zkoušel před a při jízdě na kole brát různé doplňkové prostředky na hořčík a nepomohlo mi to.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Nejlepší je prevence. Já jím denně hrstičku ořechů, ovoce, zeleninu, luštěniny. Z masa zařazuji do jídelníčku telecí, kuře, králík. Velkým vzorem je pro mne americký lékař J. Fuhrman. Jeho léčba je založena na zdravých potravinách. Tyto potraviny mají i dostatek hořčíku, takže nemusím přemýšlet nad žádným testem.
Příslušná dávka bramboříku závisí na několika faktorech, především na věku, zdraví, ale i na jiných okolnostech. Zatím neexistuje dostatek vědeckých informací pro určení vhodného dávkování bramboříku. Pamatujte si, že přírodní produkty nejsou vždy bezpečné, je důležité správné dávkování. Ujistěte se, že se řídíte příslušnými pokyny na příbalovém letáku. Také se můžete před použitím léků z bramboříku poradit s lékárníkem nebo lékařem.
V naší poradně s názvem MÍSTO WARFARINU INJEKCE PŘI OPERACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Misa.
potřebuji snížit warfarin aneudélat chybu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sama si dávkování Warfarinu neupravujte! Je to nebezpečné a mohlo by vás to stát život! O změně dávkování se poraďte se svým ošetřujícím lékařem, protože on nejlépe zná váš zdravotní stav a může podle toho určit jinou dávku.
Hořčík ovlivňuje správnou funkci plicních stěn, rozšiřuje dolní cesty dýchací, což pomáhá zejména astmatikům (usnadňuje dýchání), dokonce může zabránit astmatickému záchvatu tím, že znemožní stahy průduškových svalů. Pomocí hořčíku může být snížena dušnost a sípání.
Wobenzym výrazně snižuje riziko přechodu gynekologických zánětů do chronického stavu. U úporných infekcí, které vyvolávají mykózy, Wobenzym výrazně zvyšuje účinnost léčby a pravděpodobnost vyléčení.
Účinky
Wobenzym je podpůrným lékem při klasické léčbě mykózy. V kombinaci s Wobenzymem stoupla úspěšnost léčby na více než 81 %.
Dávkování
Začněte užívat Wobenzym v denních dávkách 3x4 dražé a pokračujte v nich po další tři měsíce. U dětí určuje dávkování lékař!
Nedostatek hořčíku narušuje nejvýznamnější rostlinné procesy, jako je fotosyntéza či biosyntéza bílkovin. Dlouhodobější deficit se projevuje především na starších listech omezením zeleného zbarvení, které se označuje jako chloróza. Listové žilky zůstávají zelené, plocha mezi žilnatinou však žloutne. Při pokračujícím nedostatku hořčíku chlorotické části odumírají. Tyto změny jsou často doprovázeny purpurovým zabarvením listů (jako při nedostatku fosforu). Postupně dochází k opadu starších listů a letorosty ovocných stromů se vyholují. Na výskyt nedostatku hořčíku má vliv kyselost půdy. Značný vliv má i množství srážek v zimním a jarním období, které mohou způsobit splavení hořčíku mimo oblast kořenů.
Předpokladem omezení poruch z nedostatku hořčíku je úprava půdních podmínek. Jedná se především o vápnění kyselých půd pomocí hnojiv s obsahem hořčíku, jako jsou dolomity, dolomitické vápence, případně strusky, které se aplikují na podzim. Zjištěný nedostatek hořčíku během vegetace je možné omezit přihnojením rostlin hnojivem Kieserit nebo hořkou solí. Účinnost tohoto zásahu silně závisí na vlhkosti půdy, proto je vhodná kombinace se závlahou. Nelze však očekávat výrazný efekt na půdách silně kyselých a půdách s vysokým obsahem draslíku.
Při používání kozlíku lékařského je třeba dbát na doporučené dávkování. To je výhoda kozlíkových kapek z obchodu – přesně znáte doporučené dávkování a sílu. Malé dávky nervový systém opravdu povzbuzují, při předávkování však může docházet k útlumu, halucinacím nebo křečím. Proto užívejte vždy jen doporučené dávkování. Pro zlepšení kvality spánku se doporučuje užívat 400–900 mg extraktu až 2 hodiny před spaním po dobu 28 dní. Maximální dávka je 15 g kořene denně. Běžně se užívá kozlíková tinktura v dávce 15–20 kapek do vody několikrát denně. Doporučená dávka je 10 mg suchého extraktu, popřípadě do 50 mg kořene denně.
Jako rychlý zdroj energie se Glukopur dávkuje v množství 80-100 g na den. Při nechutenství se doporučuje podávat Glukopur po dobu 10-14 dní, nejlépe ráno na lačno v celkové denní dávce 100 g na 500 ml oblíbeného čaje.
Hořčík patří mezi významné biogenní prvky jak pro rostliny, tak i pro živočichy. V rostlinách zasahuje do celé řady metabolických procesů a nejvíce je spojen s fotosyntézou. Velmi důležitá je jeho funkce v chlorofylu, kde je chelátově vázán v porfyrinovém jádře, ale také se podílí na utváření gran a světlosběrných pigmentů v chloroplastech. Dále se účastní syntézy bílkovin a je aktivátorem celé řady enzymatických reakcí. Jeho nedostatek způsobuje řadu poruch a komplikací. Při deficitu hořčíku jsou nejdříve ochuzeny jiné metabolické procesy rostliny a teprve poté samotný chlorofyl, kde je vázáno přibližně 20 % hořčíku z celé rostliny, proto samotným projevům chlorózy hořčíku předchází hluboký metabolický rozvrat, který je často doprovázen nekrózami pletiv a následnou defoliací. Extrémním důsledkem nedostatku hořčíku v lesních ekosystémech je dokonce odumření stromů.
Obecně je množství hořčíku v cévnatých rostlinách úměrné rychlosti jeho absorpce. Pokud je absorpce nízká pro krytí požadavku hořčíku z hlediska výživy, tak se začne projevovat jeho nedostatek. Často je výsledkem jeho ztrát v důsledku vyluhování nebo neúměrných ztrát biomasy v lesních ekosystémech. Rychlost absorpce hořčíku, která je příliš nízká k udržování fyziologicky optimální úrovně hořčíku v rostlinné buňce, však může být způsobena řadou faktorů. Za základní příčinu nedostatku hořčíku v lesních ekosystémech se považuje nízká koncentrace hořčíku v půdě, způsobená nízkým obsahem hořčíku v matečné hornině nebo jako následek dlouhého či intenzivního vyluhování. Nedostatečnou zásobu přístupného hořčíku v půdě nelze stanovit jako jedinou příčinu žloutnutí, protože výskyt žloutnutí jehličí smrku ztepilého není vždy vázán pouze na půdy s extrémně nízkým obsahem výměnného hořčíku, popřípadě jiných bází. Na stanovištích ovlivněných žloutnutím mohou být v blízkém sousedství často nalezeny zdravé i chřadnoucí stromy, a to ve stejných klimatických i půdních podmínkách. Příčin tohoto jevu může být celá řada, a proto se hořčíkový deficit dělí na primární a sekundární.
