Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

DEHET

OBSAH

Pozor na višňák v létě!

Višněvského balzám pokud páchne po uzeném, tak obsahuje bitumózní dehet, nejčastěji bukový dehet. Tento dehet je fotocitlivý a na slunečním záření, vlivem UV paprsků, velmi často podráždí pokožku v místě aplikace. Podráždění se projeví výrazným zčervenáním. Nevystavujte višňákem namazanou kůži slunci!

Zdroj: Višněvského balzám, pomoc na záněty

Poradna

V naší poradně s názvem DEHET PSORIÁZA EKZÉM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magda.

Nevíte někdo jestli se dá léčit psoriáza a atopický ekzém dehtem?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Na to by mohl být dobrý tak zvaný jalovcový dehet. Jeho latinský název je pix juniperi. Jalovcový dehet je hustá hnědočervená až černá tekutina s typickým dehtovým zápachem. Jalovcový dehet se dobře rozpouští v 95 % lihu. Rozředěný jalovcový dehet v 5% koncentraci léčí právě atopický a seboroický ekzém, a pomáhá také proti lupénce ve vlasech. Nejlepších účinků při léčbě psoriázy a také seboroické dermatitidy ve vlasech dosáhnete, když jalovcový dehet smícháte s kamenouhelným dehtem. Směs těchto léčivých dehtů je pohodlně dostupná v přípravku zvaném Polytar liquid a Polytar AF od výrobce Steifel. Aktuální cena Polytar AF je zde: www.zbozi.cz/?q=poly…

Zdroj: diskuze Dehet psoriáza ekzém

Dehtové mýdlo

Dehty se běžně používají pro léčbu psoriázy, přičemž uhelný dehet patří mezi ty nejúčinnější. Ropný dehet se používal ve starověkém Egyptě při mumifikaci zhruba v období 1 000 př. n. l. Podobně jako dehet z borovice lze i uhelný dehet použít v léčebných šamponech, mýdlech a mastích pro léčbu lupů a psoriázy. V USA jsou tyto přípravky dostupné bez předpisu a podléhají regulacím FDA. Pro improvizované použití je v americkém lékopisu k dispozici dehtový roztok k povrchovému použití, který obsahuje 20 % dehtu v etanolu s přídavkem 5% polysorbátu 80. Tento roztok musí být rozředěn do masťového základu, například do vazelíny. Uhelný dehet se používá také k syntéze paracetamolu (acetaminofenu).

Zdroj: pH u mýdla

Diskuze

V diskuzi POLYTAR LIQUID NÁHRADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada.

Jako náhradu místo Polytaru bych doporučila šampon Mediket
Ictamo,byl mi doporučen kožní lékařkou.Je to dokonce jak jsem se dočetla zdravější náhrada-neobsahuje dehet nýbrž bílý
ichtamol.www.mediket.cz/medik…

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Polytar liquid náhrada

Složení Višňevského balzámu

Jde o suspenzi tribromfenolátu bizmutitého v ricinovém oleji s přídavkem peruánského balzámu (podle originální receptury). Nyní se spíše používá jako přidaná složka bukový nebo kamenouhelný dehet.

Přesné složení:

  • Bismuthi tribromphenolas (sloučenina bizmutu a bromu 3 gramy)
  • Pix fasi neboli bukový dehet 5 gramů
  • Oleum Ricini, ricinový olej 100 gramů

Někdy je mylně balzám považován za mast nebo roztok.

Zdroj: Višněvského balzám

Čím nahradit černou mast

Pokud není k dostání černá mast, tak jde rychle nahradit pomocí višněvského balzámu, který obsahuje léčivý dehet z buku a několik různých olejů.

Zdroj: Použití černé masti s ichtyolem

Diskuze

V diskuzi MYDLO S DEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.

Dobrý den,
Nicméně na trhu se objevila novinka. Mýdlo s dehtem z borovicového dřeva, která nevykazuje toxické karciogenní známky jako uhelný dehet. Kontakt na prodejce WWW.BALINEUM.CZ.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Mydlo s dehtem

Višněvského balzám – složení

Balzám se dělá ve dvou variantách, z nichž jedna obsahuje peruánský balzám a je ve výsledku tekutá a voní po třešních, ta druhá varianta je pak s pixem (bukový dehet), je mnohem hustší, spíše už jako mast a „voní“ po uzeném. Oblíbenější je spíše tato tužší varianta. Někdy se také můžeme setkat s názorem, že správný „višňák“ je vždy tekutý, ale není to pravda.

Hlavní složky Višněvského balzámu:

  • bismuthi tribromphenolas, což je sloučenina bismutu a bromu (3 gramy)
  • pix fasi neboli bukový dehet (5 gramů)
  • oleum Ricini, ricinový olej (100 gramů)

Zdroj: Višněvského balzám

Poradna

V naší poradně s názvem DEHTOVE MEDICIALNI MYDLO ZE SEVEROCESKYCH TUKOVYCH ZAVODU, N.P. USTI NAS LABEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr.

Bude to mozna nekomu k smichu, ale ja mam techto mydel doma jeste 5 v originalnim baleni snad z roku 1989, kdy mi to sem do Kalifornie poslala mama!:-)
Dnes mi je uz 67 a nekdy se mi objevi na pokozce obliceje takove flicky do cervena okolo meho dost mohutneho knira a mezi obocim, coz davam za vinu dotyku kovu z bryli.
Prosim o radu odbornika, jestli to "historicke" totalitni mydlo mohu jeste pouzivat, protoze ze sve zkusenosti po cca peti umyti timto mydlem oblicej, flicky okolo knira i mezi obocim mi zmizely a mam dobry pocit!
Je opravdu dehet obsazeny v tomto mydle natolik nebezpecny, ze by mohl mit karcinogenni ucinky?
Komunisti preci dbali o zdravi naroda uz podle stareho rceni "dej krave do drzky, ona ti da do dizky"!:-)

Predem dekuji za radu! Alexandr

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Dobrý den Alexi, v dehtovém mýdle, které uvádíte je skutečně ještě obsažen takzvaný kamenouhelný dehet, který má karcinogenní účinky a vstřebává se i kůží. Rakovinotvorné účinky se však projeví tehdy, když tělo již není schopno vyloučit tyto dehty z těla z důvodu velkých dávek této látky. Pokud budete mýdlo používat zevně jen na malé části těla, tak můžete být bez obav a pokud Vám na Vaše problémy tato aplikace pomáhá, tak není důvod se obávat rakoviny z tohoto mýdla a v klidu můžete takto aplikovat dále.
Dehty se vylučují prostřednictvím ledvin, kde se dehet usazuje ve formě dehtového mazu, který se postupně rozpouští a vylučuje se močí. Abyste si byl jist, že pro své zdraví děláte dobře, tak v době při aplikaci dehtového mýdla a několik dní po ní hodně pijte ovocné šťávy zředěné čistou vodou bez bublin. Tím si propláchnete močové cesty včetně ledvin. Dobrá je také Activ Aloe od firmy Barny's, která výborně pročišťuje celý organismus.

Zdraví Vás Cempírek!

Zdroj: diskuze Dehtove medicialni mydlo ze Severoceskych tukovych zavodu, n.p. Usti nas Labem

Višněvského balzám složení

Višňák se dělá ve dvou variantách, z nichž jedna obsahuje peruánský balzám a ve výsledku je tekutá a voní po třešních a ta druhá varianta je pak s pixem (bukový dehet), je mnohem hustší, spíše už jako mast a „voní“ po uzeném. Obvykle ta tužší a smradivější varianta je více oblíbená. Někdy se také můžeme setkat s názorem, že správný višňák je vždy tekutý, ale není to pravda.
Hlavní složky višněvského balsámu (složení višňáku):

  • Bismuthi tribromphenolas, což je sloučenina bizmutu a bromu 3 gramy.
  • Pix fasi neboli bukový dehet 5 gramů.
  • Oleum Ricini, ricinový olej 100 gramů.

Zdroj: Višněvského balzám, pomoc na záněty

Co je to višňová mast

Višněvského balzám, někdy také Višňovského balzám, višňová mast, višňák, nesprávně černá mast, je produkt dostupný ve dvou variantách, z nichž jedna obsahuje peruánský balzám a výsledkem je tekutá varianta vonící po třešních a ta druhá je s pixem, což je bukový dehet, takže výsledný produkt je mnohem hustší, spíše už jako Višněvského mast, a má charakteristickou vůni po uzeném mase. Obvykle tužší a více aromatická forma je více preferovaná, i když je účinnost obou variant srovnatelná. Často záleží na volbě lékaře. Někdy se také můžete setkat s názorem, že správný „višňák“ je vždy tekutý, ale není to pravda.

Složení Višněvského balzámu:

  • Bismuthi tribromphenolas (sloučenina bizmutu a bromu) 3 g
  • Pix fasi (bukový dehet) 5 g
  • Oleum ricini (ricinový olej) 100 g

Zdroj: Višněvského mast

Diskuze

V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků

Dřevné dehty

Obsahují především fenoly, krezoly, terpeny, naftalen, kyseliny fenolkarbonové a homology kyseliny octové. Jsou tekuté a mají slabě kyselé Ph. Častěji jsou užívané ve skandinávských zemích pro své účinky antipruriginózní (protisvědivé), antimykotické (protiplísňové) a antimikrobiální (působící proti mikrobům). V Česku jsou dřevěné dehty odbornou veřejností považovány spíše za zastaralý a z překonaný lék. Po vstřebání pokožkou se z těla dostávají ven prostřednictvím moče a při této cestě často poškozují ledviny, proto je nezbytné při jejich podávání jednou týdně kontrolovat moč. Pro všechny dřevné dehty platí, že jsou velmi špatně rozpustné ve vodě.
Dřevěné dehty se dále dělí podle druhů dřevin, ze kterých se získávají.

  • březový dehet
  • jalovcový dehet
  • bukový dehet
  • tekutý dehet

Březový dehet

Latinský název pix betulae. Vzniká suchou destilací dřeva různých druhů bříz. Je to hustá, červenohnědá tekutina, špatně rozpustná ve vodě, ale dobře v chloroformu a v 95 % lihu. Někdy se užívá v 10 % koncentraci do mastí na seboroický ekzém. Vyšší koncentrace březového dehtu je pak vhodná na chronickou psoriázu.

Jalovcový dehet

Latinský název pix juniperi. Jalovcový dehet je hustá hnědočervená až černá tekutina typického zápachu. Dobře se rozpouští v 95 % lihu, v éteru, v chloroformu a v benzenu. Při použití v 5% koncentraci léčí atopický a seboroický ekzém, a pomáhá proti lupénce ve vlasech. při Například nejlepších účinků při léčbě psoriázy a seboroické dermatitidy ve vlasech dosáhnete, když jalovcový dehet smícháte s kamenouhelným dehtem. Takový dehtový koktejl je dnes dostupný v přípravku Polytar liquid a Polytar AF od výrobce Steifel.

Bukový dehet

Latinský název pix fagi. Získává se suchou destilací bukového dřeva. Je to hnědočerná tekutina charakteristického zápachu, dobře rozpustná v etanolu, v éteru, v chloroformu. Bukový dehet se dříve užíval k léčbě lupénky.

Tekutý dehet

Latinský název pix liquida. Získává se z různých druhů dřev jehličnatých stromů pomocí suché destilace. Je to viskózní, tmavě hnědá látka s vysokým obsahem pryskyřic.

Zdroj: Dehty v péči o tělo

Složení

Ichtoxyl, lidově známý pod názvem černá mast, obsahuje léčivou látku ichthammolum 2,7 g ve 30 g masti.

Ichtoxylová mast obsahuje jako hlavní účinnou látku léčebný dehet ichtamol. Ichtamol působí protisvědivě, protizánětlivě, snižuje tvorbu mazu (působí antiseboroicky), má mírný dezinfekční účinek, zvyšuje kožní prokrvení.

Perboritan sodný, oxid vápenatý a síran hlinito-draselný působí mírně dezinfekčně, protisvědivě a mají mírný stahující účinek.

Zdroj: Ichtyolová mast

Co je to Višněvského balzám

Višněvského balzám (višňovského balzám) se používá již 90 let. Balzám poprvé vytvořil v roce 1927 Alexandr Vasiljevič Višněvskij, vojenský a experimentální chirurg, který to dotáhl až na akademika věd. Velkého využití se tato látka dočkala za druhé světové války, kdy Višněvskij vyměnil jednu ze složek – drahý a nedostupný peruánský balzám – za dostupný a levnější březový dehet. Suspenze se tehdy na vynálezcův pokyn aplikovala na všechna střelná poranění, ne pokaždé s úspěchem. A používá se dodnes.

Zdroj: Višněvského balzám

Příčiny folikulitidy

Původcem folikulitidy je bakterie z rodu stafylokoků. Bránou vstupu infekce je poranění kůže. To může vzniknout například při holení, často se jedná o oděrku nebo pouhé bodnutí hmyzem. Folikulitida se nejčastěji vyskytuje na hlavě a obličeji, objevit se může také na genitálu.

Folikulitidu můžete získat, pokud:

  • navštěvujete vířivky nebo plavecké bazény;
  • nosíte těsné oblečení;
  • dlouhodobě užíváte antibiotika nebo steroidní krémy;
  • pracujete nebo používáte látky, které dráždí folikuly (make-up, dehet, atd.);
  • trpíte onemocněním diabetes nebo HIV.

Zdroj: Folikulitida

Co je to přírodní mumio

Lékaři používali mumio ve své praxi odnepaměti. Psal o něm již Aristoteles (384–322 př. n. l.). Do západní Evropy se mumio dostalo za středověku. Zkoumali jej angličtí, francouzští, němečtí a ruští vědci. Mumio je hutná, lepkavá hmota připomínající dehet s rozsahem barvy od bílé po tmavě hnědou (druhá varianta je nejrozšířenější). Získává se v horských jeskyních ve Střední Asii, (Kavkaz, Altaj, Tibet). V současné době je za nejlepší a nejkvalitnější považováno mumio pocházející z Kyrgyzstánu, kde jej ručně těží speciálně vyškolení sběrači.

Dodnes není zcela věrohodně prokázáno, zda je původ této látky živočišný, či geologický, neboť obsahuje mnoho stop vitamínů a aminokyselin. V mumiu podobné substanci z Antarktidy byl objeven obsah derivátů glycerolu a věřilo se, že má rovněž léčebné vlastnosti.

Zdroj: Mumio

Co je to lékařský dehet

Dehty jsou produktem karbonizace (méně správně suché destilace) například uhlí, dřev a jiných organických látek. Obsahují asi 10 000 různých chemických substancí, zvláště polycyklických aromatických uhlovodíků. Kamenouhelný dehet byl zaveden do dermatologické praxe již v 19. století, ale léčba "asfaltem" byla známá již před 2000 lety. Jeho fotosenzibilizační účinky ve spojení s ultrafialovým zářením využil Goeckerman k léčbě lupénky ve 20. letech minulého století.

Jak se tímto prostředkem léčilo v době renesance si můžete přečíst v ukázce z románu Jáchyma Topola - Kloktat dehet, který vyšel v srpnu 2006 v nakladatelství Torst.

"...V Siřemi, v Domově pro chlapce, jak říkávaly sestra Leontýna, Albrechta, Eulálie, Zdislava, Dolores i Emiliána, nebo v kolonii sígrů, jak říkával velitel Vyžlata, jsme žili pohromadě a pospolu, chlapci z nejrůznějších národů i Češi jako třeba Dýha nebo Karel.
Proti svrabu a proti vším nás sestry drhly dehtovým mýdlem.
Dehtová voda, šedivá špínou nás chlapců, stříkala na černá roucha a bílé čepečky sester. Mytím čeřená, pohybující se bublinková pěna vypadala jak drobné krajky na prádle sestry Dolores. Právě sestra Dolores se nad námi často nahýbala s kartáčem. Dřela nás tak usilovně, že se její roucho promáčelo. V okolí necek bylo z páry vedro. Na čele sestry Dolores vyvstávaly drobné krůpěje potu a padaly k nám do necek. Vedro někdy tísnilo sestru Dolores tak, že poodhalila ramena v rouše. V neckách jsme sedávali po dvou, po třech. Sestra Dolores nevěděla, že vidíme její krajky. Nevěděla, že v krajkách vidíme její prsa. Krajky měly sestry zakázané jako my cigára.
Dehtového mýdla měly sestry spoustu. V komoře sestry Albrechty bylo naskládané v bednách. Dehtové mydliny zabíjely vši v našich vlasech.
"

Dá se říci, že dehet je bio produkt, neboť je získáván z přírodních látek jako je dřevo, uhlí nebo surový petrolej, který ovšem nemá terapeutické využití.

Základní dělení dehtů:

  • dřevné dehty
  • kamenouhelné dehty
  • bituminózní dehty

Zdroj: Dehty v péči o tělo

Co je to černá mast

Černá mast, nebo také ichtyolová mast, ichtoxyl mast, má typickou vůni po dehtu, a to proto, že její hlavní účinnou látkou je skutečně léčivý dehet – ichtoxyl. Černou mast nemusíte uchovávat ledničce, skladovací teplota je doporučena v rozmezí od 10 do 25 stupňů Celsia. Stačí tedy běžná bytová teplota (v lékárničce). Jako u všech léků i u černé masti je třeba kontrolovat dobu účinnosti. Starou prošlou černou mast odneste do lékárny k bezpečné likvidaci.

Černá mast se obvykle nanáší přímo na bolavé (postižené) místo, a to dvakrát až třikrát denně. Protože se mast snadno setře (a černá mast zašpiní oblečení nebo ložní prádlo), je někdy vhodnější mast nanést na sterilní mul, ten přiložit na ránu a lehce přelepit náplastí (nebo i převázat obvazem). Převaz provádíme dvakrát denně. Jestliže se poranění, vyrážka nebo „bolák“ nezačnou do tří dnů hojit, je třeba navštívit lékaře.

Višněvského mast, nebo také Višněvského balzám, lidově višňák, se vyrábí ve dvou variantách, z nichž jedna obsahuje peruánský balzám a ve výsledku je tekutá (Višněvského roztok) a voní po třešních a ta druhá varianta je pak s pixem (bukovým dehtem), je mnohem hustší, spíše už jako mast, a „voní“ po uzeném. Někdy se můžete setkat s názorem, že správný višňák je vždy tekutý, ale není to pravda. Oblíbenější je tužší varianta.

Složení: bismuthi tribromphenolas (sloučenina bizmutu a bromu) 3 gramy; pix fasi (bukový dehet) 5 gramů; oleum ricini (ricinový olej) 100 gramů

Použití:

  • dezinfekce
  • léčba zánětu
  • kožní záněty
  • záděry nehtů
  • akné, nežit (furunkl, karbunkl), komedon
  • hlíza (absces)
  • flegmóna
  • nežit
  • zánět podpažních žláz (hidrosadenitis axillaris)
  • zánět křečových žil (varikoflebitis)
  • infikované kožní vředy

Pokud tedy není k dostání černá mast, jde nahradit Višněvského balzámem, který obsahuje léčivý dehet z buku a několik různých olejů.

Zdroj: Černá mast na záněty

Černá mast

Pod tímto názvem se skrývají dvě masti. Buď se jako černá mast prodává ichtoxyl mast anebo druhá je pod názvem mast s peruvianským balsámem. Ichtoxyl mast je hotový výrobek v tubě a jeho léčivou látkou je ichthammolum, což je dehet podobný ichtyolu. Mast s peruvianským balsámem je lepší na zanícená místa a používají ji i lékaři na chirurgických ambulancích. Obě masti jsou volně prodejné, bez receptu. Jen mast s peruvianským balsámem se v lékárně míchá na objednávku, takže je třeba nejdříve s lekárníkem domluvit její přípravu. Proto je lepší nechat si ji udělat ve velké lékárně někde u polikliniky nebo nemocnice, protože v běžné lékárně nebudou mít suroviny na přípravu. V některých lékarnách mají již mast s peruvianským balsámem do zásoby namíchanou. Černá mast se používá na kožní záněty. Černá mast také působí na akné, zmírňuje červené skvrny po akné.

Zdroj: Dehty v péči o tělo

Současná léčba

Fungicidní prostředky jsou první volbou terapie. Alternativy zahrnují inhibitory kalcineurinu (pimecrolimus, takrolimus), sirné nebo sulfonamidové kombinace nebo propylenglykol. V současné léčbě mají své místo i kortikosteroidy s nízkou účinností, jako je hydrokortison, desonid a mometasonfuroát, které se ukázaly jako účinné k léčbě onemocnění v obličeji. Kortikosteroidní krémy, lotiony nebo roztoky mohou být použity v akutní fázi nemoci. Systémový flukonazol může pomoci, pokud je seboreická dermatitida závažná nebo nereaguje na danou léčbu. Doporučuje se také kombinovaná léčba.

Při onemocnění by používání vlasových sprejů nebo pomád na vlasy mělo být přerušeno. Šampony obsahující kyselinu salicylovou, dehet, selen, síru nebo zinek jsou účinné a mohou být používány střídavě. K alternativnímu použití šamponu se zinkem je vhodný kondicionér se zinkem, 0,01% fluocinolonem a acetonidovým topickým olejem.

Další rady:

  • Dehet, koupelové oleje nebo Bakerův roztok mohou pomoci zmírnit tvorbu plátů.
  • Olej Derma-Smoothe je zvláště užitečný při rozšíření krust ve vlasech.
  • Sérum sulfidu selenu (2,5%), ketokonazolu a šamponů cyklopiroxu může pomoci snížit tvorbu kvasinkových ložisek.
  • Systémová nízká dávka izotretinoinu, užívaná ústy, je účinná při léčbě seborey.
  • Při použití nesteroidního krému Pimecrolimus byla u pacientů zaznamenána až 80% účinnost.
  • Použití ketokonazolového krému v obličejové oblasti je kontroverzní.
  • Běžné šampony, pokud jsou použity na léze, mohou způsobit záněty v obličejových oblastech.
  • Podráždění a zhoršení onemocnění může způsobit čištění řas bavlněnými aplikátory a použití dětského šamponu.

Zdroj: Seborea


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Marie Svobodová

Bc. Jakub Vinš


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP