Spánková deprivace je nedostatek normálního množství spánku, což způsobuje ospalost, nemožnost soustředění a halucinace. Jde i o často používaný druh mučení.
Důsledky spánkové deprivace
Spánková deprivace může způsobit následující problémy:
Ztráta bdělosti a pozornosti během dne – to může být nebezpečné zejména u řidičů, lékařů a dalších povolání. 20 % řidičů, a dokonce 56 % dálkových řidičů uvádí, že alespoň jednou během řízení upadli do krátkého spánku.
Nespavost – člověk má narušený spánkový rytmus, což se projevuje obtížným usínáním a přerušovaným spánkem.
U těžkých spánkových deprivací se dostavují halucinace, paranoie, odbývání životních potřeb, ztráta myšlenkové kontinuity.
Frustrace je stav závažného neuskutečnění našich potřeb, které jsou pro každého individuální: jednoho tedy může frustrovat něco, co druhého nechá v klidu. Například pro někoho je frustrující přestávka před písemným testem, pro jiného čekání na výsledky a pro dalšího oznámení špatných známek. Frustrovaní můžeme být z opakovaného odmítnutí nebo z výzvy, která přesahuje naše schopnosti. Ovšem nejen naše potřeby rozhodují o tom, co nás frustruje a co nás ještě nechá v klidu. Dalším faktorem je frustrační tolerance, která představuje míru odolnosti jedince. Ač je dvěma lidem stejná situace skutečně nepříjemná, ten s vyšší mírou frustrační tolerance ji snáší nepochybně lépe. Pokud tomuto stavu čelíme častěji, frustrační tolerance se zvyšuje. Postupně začneme rozdělovat věci na podstatné (velké), na nichž nám skutečně záleží, a na nepodstatné (malé), kvůli nimž nemá smysl se rozčilovat. Frustraci lépe snáší dospělí než děti nebo starší osoby. Frustrující situace se také mnohem lépe překonává, pokud se v tomto stavu ocitne více osob. Člověk pak nemá pocit, že je na vše sám.
Deprivace označuje nedostatečné uspokojení důležité psychické či fyzické potřeby jednotlivce. Nejčastěji bývá česky popisována jakožto citové strádání, tedy jakýkoliv nedostatek citu a emocí pociťovaný jednotlivcem. Může se jednat o nedostatek prokazovaného a vnímaného osobního respektu, pociťovaného bezpečí, sdílené lásky nebo vzájemných sociálních vazeb, ale i osobního strádání z nedostatku dalších smyslových podnětů. Deprivaci lze také vnímat a chápat jako skrývání či odpírání zájmu. Tím, že před někým skrýváme ochotu a porozumění mu naslouchat a pomoci, přestože je v naší moci podporu dávat, vyvoláme v tom druhém strádání. Odpíráme-li (skrýváme-li) někomu lásku, přátelství, zájem, naslouchání, tedy to, na co by měl mít z naší strany nárok, posilujeme v něm pocity zklamání a deziluze a nedostatku.
Stres je funkční stav živého organismu, kdy je tento organismus vystaven mimořádným podmínkám (stresorům), a jeho následných obranných reakcí, které mají za cíl zachovat homeostázu a zabránit poškození nebo smrti organismu. Stres je odpověď, která v sobě zahrnuje jak fyzické, tak i psychické složky. Jinými slovy, stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí.
Elektrokonvulzivní terapie (EKT) je nejúčinnější léčebnou metodou užívanou v psychiatrii. Principem metody je průchod elektrického proudu mozkem, který vyvolá krátký epileptický záchvat provázený svalovými křečemi. Aplikace elektrického výboje se uskuteční pomocí elektrod přiložených do oblasti obou spánků nebo do oblasti spánku nad nedominantní hemisférou mozku a vrcholku lebky. Pacient je v průběhu aplikace v krátké anestezii a ve svalové relaxaci vedené anesteziologem, která zabrání možným úrazům v průběhu svalových křečí provázejících epileptický záchvat. Postavení EKT nebo „elektrošoků“ je díky negativní mediální kampani v naší společnosti problematické a často je laiky tato metoda odsuzována bez hlubších znalostí. Naopak pacienti, kteří s ní mají zkušenost, o ni často sami žádají, protože je velmi účinná a zatížená minimem vedlejších nežádoucích účinků. Důvodem k užití EKT jsou těžké nebo k terapii rezistentní depresivní epizody, zejména pokud jsou provázeny sebevražednými myšlenkami. Výhodou je významně rychlejší nástup účinku než u farmakologické léčby. Aplikace musí být opakovaná v sérii minimálně 4–6krát. Pokud ani po 12. aplikaci není patrný efekt, je metoda považována za neúčinnou. Celkový počet aplikací není omezen, ale většinou jich není více než 15. Dalším důvodem k užití EKT je pozitivní zkušenost z léčebného efektu v minulosti.
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky EKT
Z vedlejších nežádoucích účinků se mohou objevit přechodné poruchy paměti, které vymizí s odstupem 6–8 týdnů po poslední aplikaci EKT. Pokud dochází v průběhu série aplikací EKT k rychlému zhoršování paměti, lze tomu částečně předejít jednostrannou aplikací nad nedominantní hemisférou.
Lze EKT kombinovat s léky
EKT se v léčbě deprese s léky kombinuje, protože její efekt je krátkodobější a působí vždy jen na příznaky probíhající epizody. Pro zajištění dobré remise a dlouhodobé stabilizace nálady je kombinace léků a EKT výhodná.
Co je to fototerapie a k čemu se v léčbě deprese užívá
Fototerapie je léčba jasný světlem. Je to bezpečná a účinná biologická léčba, která je u indikovaných pacientů jednou z možností volby oproti užití antidepresiv. Prokazatelně účinná je u sezónní afektivní poruchy (SAD), ale má i dobrý přídatný účinek v kombinaci s antidepresivy jak u SAD, tak u nesezónních depresivních poruch. Fototerapie ovlivňuje denní změny hladin monokinových neurotransmiterů, které regulují náladu. Fototerapie je velmi dobře tolerovaná a vedlejší účinky nevedou k přerušení léčby. Slabě vyjádřené vedlejší účinky se mohou objevit na počátku léčby.
Jaké jsou další biologické možnosti léčby?
Antidepresivní účinek má i spánková deprivace, kdy je pacient probouzen v časnější hodinu, než by obvykle dospal. Samotná spánková deprivace bez adekvátní farmakologické léčby má však většinou pouze krátkodobý účinek.
Tělesné cvičení v léčbě deprese
Pohyb je pro naše tělo přirozenou potřebou, podobně jako dech, jídlo a milování. Nedostatek pohybu vede k tomu, že tělo chátrá. Ale nejen to. Ve vegetativním nervovém systému začne převládat sympatikus, a to znamená, že tělo bez pohybu začne prožívat stres. Nedostatek pohybu má celkový nepříjemný dopad na lidské zdraví. Metabolismus nemůže fungovat přirozeně, dochází k přibývání na hmotnosti, ochablosti svalstva, zhoršuje se držení těla, srdce přestává účinně pracovat, člověk se cítí více unavený a letargický, má tendenci odkládat namáhavé věci, klesá sexuální aktivita. Dochází k celkovému tělesnému i psychickému chátrání. Pravidelný pohyb je základním prostředkem proti stresu. Při tělesné námaze se spaluje nadbytečný adrenalin, dochází postupně ke zvýšení tonu parasympatiku, zpomaluje se srdeční akce, zlepšuje se držení těla, stoupá pocit síly, pružnosti, zdraví a klidu. Psychicky stresovaný člověk se po cvičení cítí fyzicky i psychicky více svěží. Cvičení zvyšuje i touhu po zdravém hlubokém spánku. Svalové pohyby také podněcují růst axonů (nervových zakončení) přenášejících informace mezi nervovými buňkami. Počet axonů má přímý vztah k inteligenci. Méně pohybu znamená méně axonů. Syndrom povaleče souvisí s nižší inteligencí. Navíc lidé, kteří se tělesně nenamáhají ani rekreačně, bývají postiženi příznaky deprese přibližně dvakrát častěji než lidé, kteří mají pravidelnou aerobní tělesnou zátěž. Příznivý účinek cvičení je ovlivňován tím, zda cvičíme dobrovolně, nebo vynuceně. Stres z donucení může převažovat nad přínosem. Proto nemáte-li radost z nějakého druhu cvičení, vyhněte se mu. Hledejte radostnější způsob pohybu. Pravda je, že někdy chuť přichází až časem, po překonání původní lenosti a nevole. Tím bychom se neměli nechat odradit. Ale pokud nechuť k určitému druhu pohybu přetrvává, změňte jej.
Chrápání se řadí mezi poruchy spánku, je způsobeno vibracemi měkkého patra. Může být příznakem různých chorob, jako je vysoký krevní tlak, chronická rýma či obezita. Nejzávažnější příčinou je spánková apnoe, která může vyvolat onemocnění srdce nebo mozkovou mrtvici. Syndrom spánkové apnoe signalizuje chrápání, jež se střídá s několikavteřinovými až minutovými okamžiky ticha, kdy postižený nedýchá.
Chrápání lze účinně léčit změnami v životním stylu, mezi něž patří: přestat kouřit, nepít alkohol a neužívat sedativa čtyři hodiny před spánkem, zhubnout (pokud je to nutné), nabírání hmotnosti chrápání ještě zhoršuje. Snížení váhy může někomu s chrápáním pomoci, ale ne všem. Je vhodné předcházet ucpání nosu. Tyto změny životního stylu jsou pro oslabování chrápání dobrým začátkem. Měly by však být podpořeny správnou polohou během spánku. Přečtěte si následující odstavec, abyste zjistili, jak tento druh léčby doplnit.
Změna spacích návyků, jako spaní na boku místo spaní na zádech, může být pro spaní bez chrápání velmi prospěšná. Dosáhnout se ho dá mnoha způsoby. Praktickým způsobem je nosit obráceně tričko s kapsou, ve které je tenisový míček. Je méně pravděpodobné, že budete spát na zádech, protože spaní na tenisovém míčku je velmi nepohodlné. Tato metoda je účinná, protože lidé mají tendenci chrápat, když spí na zádech.
Dalším dobrým způsobem, jak udržovat horní část těla správně srovnanou, je používat ortopedické polštáře. Některé z nich jsou speciálně navrženy na podporu cirkulace vzduchu. Existuje mnoho přístrojů a produktů, které by měly chrápání snižovat, patří mezi ně mimo jiné CPAP (dýchací přístroj, jenž se nosí při spánku nebo odpočinku) a nosní pásky (používané na rozšíření nosních dírek pro zlepšení průchodu vzduchu). Negativní stránkou přístrojů je, že nepůsobí na všechny lidi.
„Anti snore“ proti chrápání je účinný sprej proti chrápání, který opravdu funguje. Tato léčba na ukončení chrápání, jejíž aplikace je nesmírně jednoduchá, je výsledkem několikaletých vědeckých výzkumů. Asonor, lék proti chrápání, je důkladně testován, je to produkt vysoké kvality, s nímž můžete zapomenout na neklidné spaní. Pomáhá lidem majícím problémy kvůli chrápání, jakými jsou nespavost, únava, bolest hlavy, migréna nebo spánková deprivace.
Dávkování: 3–4 vstřiky do každé nosní dírky před spaním. Roztok byste měli pocítit v krku.
Nežádoucí účinky: nejsou známy.
Balení: nosní sprej 30ml. Množství na přibližně 25 užití.
Asonor by se měl užívat každý večer před spaním. Po jeho použití se vyhněte konzumaci jídla, pití i čištění zubů, protože to vše může snížit účinek produktu. Zakloňte hlavu a vstříkněte si dávku do každé nosní dírky, dokud nepocítíte roztok v krku. Obyčejně stačí 3–4 vstřiky. Tekutý roztok by neměl zůstat v nose, pro dosažení nejlepšího účinku byste ho měli pocítit v krku. Pumpička byla navrhnuta tak, aby „vystříkla“ roztok, na rozdíl od spreje nebo rozprašovače (jak je tomu u ostatních nosních kapek). Je to proto, aby se zabránilo zadržení roztoku v nose. Všeobecně je Asonor účinný už od první noci, ale v ojedinělých případech se jeho účinek dostaví až po 14 dnech.
Psi se třesou a rychle dýchají, když si hrají, protahují se anebo když se chtějí zbavit něčeho na svém kožichu, například vody. Třes a zrychlené dýchání se často vyskytují u malých plemen, v těchto případech se obvykle nejedná o zdraví ohrožující stav. V tomto případě může být důvodem strach nebo okolní nízká teplota. Existují i další důvody, proč se pes třese a zároveň není fyzicky nemocný, viz níže.
Příčiny třesu a zrychleného dýchání a jejich možná řešení:
Radost
Psi mohou projevit svou radost rychlým dýcháním a třesem.
Co s tím dělat
Tento jev do pár minut sám vymizí.
Mokrá srst
Dalším důvodem třesu a rychlého dýchání u psů může být reflex oklepání se, kdy se pes jednoduše snaží uschnout rychleji. Tento reflex neprobíhá vědomě, pes nechce uschnout, ale tekoucí voda (nebo jiné předměty) ho na těle svědí/dráždí, a tak následuje oklepání a zrychlený dech psa.
Co s tím dělat
Tyto projevy psů jsou zcela běžné a nepřinášejí nutnost léčby. Zklidněte psa nebo jej osušte.
Hyperaktivita
Někdy jsou třes a zrychlené dýchání signálem projevu hyperaktivity.
Co s tím dělat
V těchto případech třesu psa je vhodné se zamyslet nad cviky, které psa uklidní. Například jako odměnu psovi neházet míček nebo se s ním nepřetahovat, ale spíše ho odměnit pamlskem, pohladit ho a podobně.
Stres
Dalším důvodem třesu u psa může být stres. Pes může být stresován podobnými jevy jako člověk. Mezi časté patří: návštěva veterináře, bouřka, neznámé prostředí, neznámí lidé anebo neznámá zvířata. Na rozdíl od třesu z radosti má pes při stresu ještě další příznaky. Mezi tyto projevy úzkosti, respektive strachu patří: těžké nebo naopak zrychlené dýchání, chvění se, žvýkání či kousání okolních věcí, pomatené pohyby, vrčení, kňučení, projevy agrese a podobně. Frustrace či deprivace mohou u psa vyvolat selhání kardiovaskulárního systému, respektive srdce.
Co s tím dělat
U psa eliminujte spouštěče stresu. Pokud to není možné, pomalu psa na dané jevy zvykejte. Jestliže dojde k nenadálé situaci a pes je vystresovaný, zachovejte klidnou hlavu, mluvte na něj klidným hlasem a dělejte, jako že se nic neděje.
Stáří
U starých psů se může objevovat třes a rychlé dýchání proto, že jsou celkově náchylnější vůči patogenům.
Co s tím dělat
V tomto případě nelze stav psa léčit, ale příznaky lze zlepšit vhodnou formou terapie či medikace. Konzultujte stav psa s veterinářem.
Addisonova nemoc
Addisonova nemoc je způsobena nedostatkem kortizolu (hydrokortizonu), což je hormon, který je syntetizovaný (vzniká) v nadledvinách. Tato nedostačující činnost nadledvin může být způsobena dědičností anebo vnějšími vlivy (stravou a podobně). Addisonovu chorobu v praxi zpravidla doprovází ztráta chuti k jídlu. Addisonova choroba se projevuje nedostatkem sodíku a naopak nadbytkem draslíku v těle jedince. Na kůži psa se mohou vyskytnout temné grafitové skvrny. V pozdějším stadiu doprovází tuto nemoc i poruchy srdečního rytmu (arteriální hypotenze), záchvaty, třes, zrychlené dýchání a další. Tento typ onemocnění se (nejen) u psů těžko diagnostikuje, neboť není moc častý a všechny příznaky jsou zaměnitelné s jinou nemocí.
Co s tím dělat
Léčbu je nutné zahájit co nejdříve. Typ medikace se liší od forem (akutní a chronická) Addisonovy choroby.
Onemocnění ledvin
Onemocnění ledvin zpočátku nemusejí doprovázet žádné vizuálně pozorovatelné příznaky. Samotný třes a zrychlené dýchání u psa může být jen mírné a den ode dne se stupňovat. Poruchu ledvin doprovází časté močení a pocity žízně, což se u psa projeví častějším pitím. Přestože jsou počáteční příznaky mírné, konečný proces selhání ledvin je velmi rychlý.
Co s tím dělat
Je nutné toto onemocnění nepodcenit. Onemocnění ledvin u psů většinou nelze léčit, nicméně lze zmírnit příznaky a psovi prodloužit (téměř plnohodnotný) život.
Otrava
Otrava u psů bývá způsobena pozřením většího množství listů jedovatých rostlin, čokolády (kakaa), hroznového vína, rozinek a podobně. Po otravě se kromě nekontrolovatelného třesu u psů vyskytuje malátnost, těžké dýchání, ztráta chuti k jídlu, zvracení, nadměrné slinění, pes nemusí být schopen vstát či sednout si.
Co s tím dělat
Jestliže máte podezření, že příčinou třesu a rychlého dýchání jsou toxické látky, ihned konzultujte situaci se svým veterinářem.
Psinka
Nejvíce jsou ohrožena štěňata, která nebyla řádně očkována. V České republice je na psinku povinné očkování. Dodnes na tuto nemoc není známý lék. Příznaky lze zmírnit podáním léků, které zamezí sekundární infekci. Psinku v praxi doprovázejí další příznaky, mezi něž patří nadměrné slinění, horečka (teplý čumák psa), kašel, výtok hlenu z čumáku, zrychlené dýchání a třes.
Co s tím dělat
Při podezření na tento typ onemocnění co nejrychleji vyhledejte veterinární pomoc. Psovi nebo feně pravděpodobně budou nasazena antibiotika a další léky na ztlumení horečky a příznaků psinky.
Syndrom třesu
Syndrom třesu u psů způsobuje psychické vypětí. Spouštěčem jsou většinou specifikované jevy nebo věci, kterých se pes bojí anebo v jejich blízkosti pociťuje úzkost a strach. Tento syndrom byl zaznamenán u „westíků“, dalšími náchylnými plemeny psů jsou bišonci, pudlové a maltézští psíci. V dnešní době byl ale tento syndrom pozorován i u velkých psích plemen.
Co s tím dělat
Tento typ onemocnění naštěstí lze u psů léčit, a to podáním kortikosteroidů. Třes se začne zmírňovat již po prvním týdnu užívání kortikosteroidů. Kvůli přesné diagnóze ale vyhledejte veterinární péči.
