Téma: 

destičky

Krevní destičky

Funkce destiček při srážení krve

  • Primární agregace: Krevní destičky se vážou na kolagen, který je obnažen při poranění cévy, zároveň jsou aktivovány trombinem. Aktivní trombocyty se v přítomnosti fibrinogenu shlukují a vytváří bílý trombus (zátku).
  • Sekundární agregace: Je způsobena uvolňováním obsahu granul, které jsou součástí krevní destičky. Tímto je započata hemokoagulace, na jejímž konci je vytvořena síť, která zpevňuje rozpadlé destičky -> vytváří se červený trombus (konečná krevní sraženina).

Zdroj: Krevní destičky
Zveřejněno dne: 8.9.2013

Krevní destičky

Trombocyty

Nejmenší, bezjaderné fragmenty krve s ozubeným okrajem, které napomáhají vytváření krevních sraženin. Jejich velikost v průměru činí 2–4,0 μm. Vznikají v červené kostní dřeni jako odštěpky velkých buněk – megakaryocytů. Krevní destičky v podstatě nejsou buňky, ale pouze odštěpky buněk. Jejich životnost je přibližně 12 dní. Normální počet krevních destiček se pohybuje kolem 120 000–400 000/mm3 krve. Nedostatek krevních destiček v krvi je zapříčiněn nízkým obsahem imunoglobulinu a vitamínu B12.

  • Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček -> způsobuje srážlivost
  • Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček -> způsobuje krvácivost
  • Trombocytopatie – poškozené trombocyty

Zdroj: Krevní destičky
Zveřejněno dne: 8.9.2013

Trombocyty

Trombocyty a PLT

PLT je odborná zkratka slova „plate“, tedy krevní destičky.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

Trombocyty

Zánik trombocytů

Trombocyty (krevní destičky) jsou nejmenší krevní částice. Jsou to bezjaderná tělíska diskoidního tvaru o průměru 1,5–3,5 µm a tloušťky 1–1,5 µm. Vznikají v kostní dřeni vypuzováním z megakaryocytů. V krevním oběhu přežívají 8–14 dní. V organismu plní více úloh: mají vliv na správnou funkci endotelových buněk, účastní se primární hemostázy (tvorba primární hemostatické zátky), aktivují plazmatické faktory, vykazují fagocytární aktivitu.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

Červené skvrny na kůži

Příčiny petechií

  • Vasculutida – zánět drobných krevních vlásečnic, při kterém dochází k jejich praskání. Může být vyprovokován fyzikálními vlivy, infekcí, autoimunními pochody, alergeny a podobně.
  • Henoch-Schönleinova purpura – zánět cév, který se objevuje nejčastěji v dětském věku. Postihuje hlavně malé cévy, a to v kůži, zažívacím ústrojí a ledvinách.
  • Nedostatek krevních destiček, které mají na starost srážení krve a udržení cév bez trhlin. Při velkém nedostatku se objevují na kůži petechie. Krevní destičky totiž tvoří záplaty na drobných trhlinách, které samovolně vznikají v nejtenčích cévách. Při jejich nedostatku tyto záplaty chybí, a proto drobnými trhlinkami uniká krev a vytváří petechie.
  • Hemangiomy – nezhoubné kožní nádory, jejichž podstatou je místní zmnožení krevních cév. Většinou nezpůsobují žádné zdravotní obtíže.

Zdroj: Červené skvrny na kůži
Zveřejněno dne: 9.7.2013

Česneková tinktura a její zdravotní účinky

Nežádoucí účinky česnekové tinktury

  • Nadměrné množství česneku nebo česnekové tinktury může způsobit žaludeční potíže, jako je pálení žáhy nebo střevní plynatost. V extrémních případech může dojít k poškození zažívacího traktu.
  • Česnek má špatné účinky na krevní destičky, což může vést ke špatné krevní srážlivosti. Proto se doporučuje, aby se člověk, který jde na operaci, vyhnul pojídání česneku.
  • Česneková tinktura se nedoporučuje pro lidi, kteří užívají léky na ředění krve, jako je Wafarin nebo Heparin.
  • Česnek se nedoporučuje u lidí, co trpí koagulačními poruchami (poruchy srážlivosti krve).
  • Česneková tinktura může způsobit menstruační změny.
  • Nadměrný příjem česnekové tinktury může vyvolat závratě, točení hlavy, nevolnost a pocení.
  • Je vždy lepší se poradit se svým lékařem před přijetím jakéhokoli bylinného léku, včetně česnekové tinktury.

Zdroj: Česneková tinktura a její zdravotní účinky
Zveřejněno dne: 18.11.2012

Trombocyty

Trombocyty v krvi

Trombocyty jsou jednou ze stavebních částic krve. Jejich počet není závislý ani na věku ani na pohlaví jedince. Uvádí se, že jeden kubický milimetr lidské krve obsahuje 200 až 400 tisíc trombocytů. Krevní destičky nemají schopnost rozmnožování, protože neobsahují buněčné jádro. Tvoří se v kostní dřeni a jako složka krve kolují organismem osm až dvanáct dní. Potom odumírají a jsou zachycovány slezinou nebo pohlcovány tkání cév. Počet trombocytů v krvi kontrolují játra.

Počet destiček bývá stanovován při všech vyšetřeních krve v rámci krevního obrazu. Krevní obraz se vyšetřuje z nejrůznějších příčin. Lékař se na počet destiček zaměřuje například při zvýšené krvácivosti nebo prodloužení doby zástavy krvácení. Významné je stanovení počtu destiček před operačním zákrokem. Vzorkem pro vyšetření je žilní krev odebraná pomocí tenké jehly z některé pažní žíly. Jedná se o téměř bezbolestný zákrok, který jistě každý absolvoval během svého života již několikrát, když „šel na krev“. Přestože se jedná o rutinní a jednoduché vyšetření, jde o vyšetření velmi důležité a užitečné.

Optimální hodnoty trombocytů u zdravého jedince: 150–400 000 na 1 ml krve.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016

Ředění krve

Nový lék na ředění krve

Moderní sloučeninou je takzvaný tikagrelor (lék Brilique), který podobně jako klopidogrel ovlivňuje krevní destičky. Využití má podobné jako klopidogrel, podle studií má zřejmě dokonce vyšší účinnost a nižší výskyt nežádoucích účinků. Limitujícím faktorem je jeho prozatím vyšší cena. Jedná se o sloučeninou potlačující funkce destiček.

Dalším lékem je Pradaxa, což je relativně nový lék, který patří mezi léky na ředění krve. Donedávna byl používán zejména v ortopedii, nyní se však stále více využívá v interní medicíně. Účinnou látkou Pradaxy je takzvaný dabigatran. Tato sloučenina je inhibitorem trombinu, který má nezastupitelnou roli v krevním srážení, neboť snižuje riziko vzniku krevních sraženin. V ortopedii je Predaxa pacientům podávána po operačních zákrocích (zejména po totální endoprotéze) jako prevence vzniku hluboké žilní trombózy. Pro internisty je důležité, že je nyní Pradaxa indikována i jako lék ředící krev u pacientů s fibrilací síní a u pacientů s již vzniklou hlubokou žilní trombózou a plicní embolií. Neléčená fibrilace síní ohrožuje pacienta vznikem krevních sraženin v srdci, které mohou způsobit ischemickou mozkovou mrtvici. Klasickým lékem ve zmíněných indikacích byl dříve zejména Warfarin, ten má však celou řadu nevýhod.

Použití léků na ředění krve je vždy individuální a nelze je paušalizovat. Využívá se kombinace jednotlivých látek, jako například Anopyrin a Plavix, nízkomolekulární Heparin a Warfarin, Anopyrin + Plavix + Warfarin. Vždy se zvažuje pro a proti. Tyto léky patří pouze do rukou odborníků!

Zdroj: Ředění krve
Zveřejněno dne: 1.11.2016

Aspirin v dnešní medicíně

Vedlejší účinky acylpyrinu

Podobně jako všechny léky, může mít i acylpyrin nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Přípravek je obvykle dobře snášen, mohou se však objevit poruchy zažívacího ústrojí (žaludeční nevolnost, zvracení, krvácení). Při dlouhodobém užívání je nebezpečí zvýšené krvácivosti, poruchy tvorby krve, poškození funkce jater a ledvin. U přecitlivělých osob může vyvolávat různé alergické projevy (astmatický záchvat, kožní vyrážky). U dětí a mladistvých do 16 let s virovým onemocněním existuje možnost vzniku takzvaného Reyova syndromu (poruchy vědomí, křeče, vysoké teploty).

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli jiných nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři.

Další vedlejší účinky:

  • Kyselina dráždí trávicí trakt a může tak způsobit nebo zhoršit žaludeční vředy a krvácení do žaludku. Vzhledem ke svému vlivu na krevní destičky může zpomalit srážení krve nebo vyvolat silnější menstruační krvácení u žen. Při dlouhodobém užívání, často společně s jinými léky proti bolesti, může vést k chronické nefritidě a následnému selhání ledvin. Může vyvolat astmatický záchvat.
  • Při vyšších dávkách může způsobit závratě, zvonění v uších, poruchy sluchu nebo bolesti hlavy a pocení.
  • Při dlouhodobém užívání zvyšuje aktivitu jaterních enzymů.
  • U některých lidí vyvolává alergické reakce.

Indikace:

Kyselina acetylsalicylová se používá samostatně nebo v kombinacích jako analgetikum, antipyretikum a antiflogistikum, tedy při horečnatých stavech, zánětech, lehčích revmatických problémech, při bolestech hlavy, svalů, kloubů a podobně. Protisrážlivého účinku se využívá při ischemické chorobě ke snížení rizika vzniku infarktu myokardu. Vyšší dávky se používají i při akutním infarktu myokardu. Oddaluje u většiny seniorů nástup demence, výskyt zánětů a degenerativních změn v oblasti mozku a udržuje či zlepšuje mozkový výkon.

Zdroj: Aspirin v dnešní medicíně
Zveřejněno dne: 1.12.2013

Trombocyty

Hemokoagulace

Srážení krve neboli hemokoagulace je soubor enzymatických reakcí, jejichž výsledkem je přeměna tekuté krve v nerozpustný gel. Je důležitým procesem hemostázy, tedy zástavy krvácení. Principem srážení krve je tvorba nerozpustné sítě tvořené fibrinem, do které se zachytí červené krvinky a krevní destičky. Vzniklý červený trombus, tedy krevní sraženina, ucpe defekt ve stěně cévy a zamezí tak krvácení.

Riziko srážení krve roste v případě zpomalení krevního oběhu, snížení množství vody v krvi, zánětu v těle, vlivem toxických látek poškozujících cévy a složky krve. Právě při těchto stavech vzniká to největší hrozba pro vznik trombózy. Největším rizikem trombózy pak je, že se krevní sraženina uvolní a začne putovat krevním oběhem do té doby, až někde v těle způsobí ucpání cévy. Pokud k tomu dojde v plících, srdci anebo mozku, může to mít pro dotyčného fatální důsledky (může zemřít).

Vyšetření krevní srážlivosti se provádí jak z důvodu podezření, tak i v rámci již stanovené diagnózy, kdy se jedná o kontrolu stavu a účinnosti léků. Další indikací je screening před nějakým zákrokem (biopsie, operace) nebo hodnocení jaterní proteosyntézy. V rámci vyšetření krevní srážlivosti se provádí APTT, Quickův test, zjišťuje hladina fibrinogenu a D-dimery.

APTT: Tento odběr je takový malý rituál. Krev se totiž bere z prstu a je přitom nutná jistá zručnost. Není to totiž jako u cukrovky, kdy se krev namačká do kepu. Zde se krev musí natáhnout do titěrné trubičky, a to ještě k tomu tak rychle, aby se nesrazila, pak do ní vložit kousek kovu, zašpuntovat, projet magnetem a odnést do laboratoře. Tento test zjišťuje aktivaci srážlivého faktoru X. Optimum je 28–40  s.

Quickův test: Quickův test, jinak INR, je klasický odběr z žíly. I zde se jedná o zjištění, jak rychle začne vznikat tkáňový tromboplastin, který ovlivňuje krevní srážlivost. Norma je 12–15 s.

D-dimery: Nejčastěji se zjišťují při podezření na infarkt myokardu, ale zvýšená hladina je například i u plicní embolie.

Zdroj: Trombocyty
Zveřejněno dne: 23.4.2016


Sitemap | RSS