Nadýmání občas potká každého, hlavně po nevhodných jídlech. Problém nastává až ve chvíli, kdy se časté nadýmání objevuje téměř po každém jídle. To se pak může jednat o nějaký závažnější zdravotní problém a je nutné tento stav řešit s lékařem. Při častém nadýmání odcházejí ze střev plyny, které se tam nahromadily. Je to velmi nepříjemný problém, který má i své sociální aspekty.
V naší poradně s názvem VZTAH MEZI GLYKÉMIÍ MMOL A JEDNOTKAMI INZULINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kája Svoboda.
Dobrý den,
rád bych znal převod mezi hodnotou glykémie a potřebnou dávkou jednotek inzulínu, abych mohl provést korekci na správnou hodnotu glykemie 5,6 mmol. Nikde tento údaj nemohu zjistit. Je mi 87 let a mám silnou cukrovku. Moc děkuji.
Srdečně zdravím a přeji krásný den Kája Svoboda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přesně dávkování inzulinu musíte dohodnout se svým diabetologem. Třeba i po telefonu. Ve vašem věku není prostor na experimenty z internetu. Kontaktujte svého diabetologa a dohodněte si s ním další postup.
V jedné odborné studii z roku 2011 vědci zjistili, že při každodenní konzumaci 40 g mletého lněného semínka po dobu 12 týdnů dochází ke zlepšení inzulínové rezistence u lidí, kteří byli obézní a měli glukózovou toleranci. Inzulínová rezistence je stav, při kterém není v těle správně spotřebováván inzulín. Nespotřebovaný inzulín se v těle hromadí a to vede k jeho vysokým hladinám v krevním séru. Při studii bylo také zjištěno, že některé ženy s nadváhou měly zároveň i akné, které vznikalo právě vlivem vysokých hladin inzulínu. Tento poznatek byl při studii potvrzen, protože snížení hladiny inzulinu u těchto obézních žen často vedlo i ke zlepšení jejich akné.
V naší poradně s názvem CUKR PO INTENZÍVNÍM SPORTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Jsem diabetik 1. stupně už 11 let, a ted se mi nejak nedaří držet cukr při sportu.
V 17.00 cukr 5,2, opravdu jeden plátek toustového chleba (25 g) a cca 10 g gervais, od 17.30 do 18.30 polozávodní čtyřhra v bembajsu a v 19.00 cukr 17,9 !!!!
To nemohl být cukr z jídla, ale údajně játra začly produkovat cukr z svalů a tuků. Stalo se mi to víckrát, je k tomu nějaká rada? Najíst se před bembajsem a píchnout inzulín? Dík za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Váš problém se nazývá hyperglykemie s ketonurií (preexercice high glukose with ketones) a je u diabetiků 1. stupně běžný. Jde o akutní deficit inzulinu, kdy glykemie vystoupá nad 16 mmol/l. V tomto stavu byste již neměl cvičit/hrát a měl byste v klidu vyčkat kompenzace další dávkou inzulinu. Inzulín neaplikujte před cvičením. Taktéž byste měl s tímto problémem seznámit svého diabetologa. S ním pak můžete přesně naplánovat stravu a dávkování inzulínu ve dnech sportu a ve dnech volna.
Hodnota cukru u zdravého člověka kolísá mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Měření se provádí dvojím způsobem: v rámci běžné kontroly u diabetologa, nebo se pacient měří sám takzvaným selfmonitoringem. Opakovaná měření glykémie zaručují jediný způsob, jak získat obraz o hladinách glykémie v průběhu dne. Potvrzují správnost nastavené léčby nebo naopak varují, že organismus je v nebezpečí. Proto je nutné si glykémii měřit pravidelně.
Hodnoty glykemie nalačno jsou velmi důležité.
Provádět pouze jednorázové měření glykémie nestačí. Hladiny krevního cukru se totiž během dne mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci inzulinu. Jedno měření neposkytne informaci o tom, zda je denní režim nastaven správně, zda byla podána potřebná dávka inzulinu ve správný čas nebo zda pacient neměl příliš vydatnou večeři.
Doporučovaná měření:
první měření po probuzení – hodnoty glykémie nalačno (nebo před ranní injekcí inzulinu);
druhé měření před obědem (nebo před polední injekcí inzulinu);
třetí měření před večeří (nebo před večerní aplikací inzulinu);
čtvrté měření před spaním, alespoň dvě hodiny po večeři.
Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevního cukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.
Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémie nalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Následující rozsahy jsou pouze orientační a cílové rozmezí každého jednotlivce by mělo být schváleno jeho lékařem nebo diabetologem.
Doporučené cílové hladiny glukózy v krvi jsou uvedeny pro dospělé s diabetem 1. typu, diabetem 2. typu a děti s diabetem 1. typu. Kromě toho jsou uvedeny cílové rozsahy pro osoby bez diabetu.
Tyto informace poskytují pouze obecný návod. Individuální cíl stanovený vaším zdravotnickým týmem je ten, na který byste se měli zaměřit.
Postprandiální glykemii lze jednoduše přeložit jako hladinu krevního cukru po jídle (kromě ní se rozlišuje ještě glykemie nalačno). Ukazuje se, že hodnota postprandiální glykemie má na osud pacienta s diabetem možná větší vliv než glykemie nalačno. Navíc díky tomu, že jíme minimálně třikrát denně, trávíme v postprandiálním stavu hodně času.
Zvýšená postprandiální glykemie zvyšuje u pacientů riziko vzniku srdečního infarktu a celkově zhoršuje jejich životní prognózu. Cílem je hladiny glykemie co nejdříve srovnat na zdravé hodnoty a tam je udržet. Postprandiální glykemie je důležitá i v momentě diagnostikování diabetu. Existuje asi 20 procent osob, které mají glykemii nalačno normální, ale glykemii po jídle zvýšenou. Pokud tito pacienti lékařům uniknou, mohou žít řadu let bez příznaků diabetu, ale nakonec skončí se závažnými komplikacemi.
Kolem jícnu a žaludku vede tzv. bloudivý nerv (nervus vagus). U citlivých jedinců může při podráždění tohoto nervu (například při snědení velkého množství jídla, při nadýmání, ale i po relativně normálním množství jídla) dojít k srdečním arytmiím. Pokud trpíte arytmií po jídle a pokud jsou všechna běžná laboratorní vyšetření v pořádku, doporučuje se takzvaný holterovský (24hodinový) monitoring tlaku krve k upřesnění příčin jeho případného kolísání, poté je stanovena léčba. Tyto arytmie se mohou projevovat jakoby vynecháním tepu. Je to velice nepříjemné, tento stav může doprovázet dušnost a kašel.
V naší poradně s názvem ŽLUTÁ STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Košutová.
Většinou do 10-20minut po jídle -průjmová stolice (většinou voda) žluté barvy. Někdy tato stolice je i v klidu.(mimo stavu po jídle)
Žlučník mám od 40 let ex. Zůstal mi chronický zánět slinivky.
Je mi 79let.
užívám tyto léky: Betahistin, tezeo, Tenaxum, Digoxin, Betalog, Siofor 2tabl 500ml)Apo Allopurinol, Warfarin, Tootvacard, Verospiron
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste užívat jeden měsíc probiotika. Vyzkoušené jsou Biopron s trávicími enzymy. Do několika dnů by se to mělo zlepšit, ale léčbu po zlepšení neukončujte, ale pokračujte v ní, až do využívání celého balení. Tady můžete vidět jak probiotika vypadají a kolik stojí: www.zbozi.cz/vyrobek…