Téma: 

dyspnoe

ŠPATNÉ DÝCHÁNÍ A TLAKY NA HRUDI

Příčiny dyspnoe

Dyspnoe je subjektivní pocit ztíženého a namáhavého dýchání. Pojem dyspnoe vystihuje objektivní známky dušnosti, tedy to, co lze pozorovat na dušném pacientovi (tachypnoe, ortopnoe). Pacient tento stav připodobňuje k dušení, nemožnosti se řádně nadechnout či vydechnout. Příčinu tohoto stavu lze hledat v dýchacím ústrojí, srdci nebo i krvi (při anémii).

Může se objevit náhlá (akutní), nebo postupně po určitém časové období (chronická). Důvodem dušnosti je to, že tělo potřebuje více kyslíku, než se mu dostává. Takže postižený dýchá rychleji, aby se pokusil zvýšit tok vzduchu bohatého na kyslík do plic. Z plic se kyslík dostane do krevního oběhu a je čerpán do těla srdcem.

Náhlá těžká dušnost je jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé volají sanitku nebo jdou na pohotovost.

Zdroj: Špatné dýchání a tlaky na hrudi
Zveřejněno dne: 26.4.2017

AULIN

Aulin příbalový leták

AULIN100 mg tablety granule pro přípravu perorálního roztoku

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje nimesulidum 100 mg. Jeden sáček obsahuje nimesulidum 100 mg. Tablety obsahují laktosu. Granule pro přípravu perorálního roztoku obsahují sacharosu, glukosu. Úplný seznam pomocných látek viz bod níže.

LÉKOVÁ FORMA

Tablety: světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety. Granule pro přípravu perorálního roztoku: světle žlutý granulát s pomerančovou vůní.

KLINICKÉ ÚDAJE

Terapeutické indikace – Léčba akutní bolesti – Primární dysmenorea – Nimesulid by se měl předepisovat pouze jako lék druhé volby. Rozhodnutí předepsat nimesulid by mělo být založeno na zhodnocení celkových rizik jednotlivého pacienta.

Dávkování a způsob podání

Minimální účinná dávka má být použita po co nejkratší dobu, aby se snížil výskyt nežádoucích účinků. Maximální délka léčebného cyklu nimesulidem je 15 dní. AULIN by se měl užívat podle klinického stavu co nejkratší možnou dobu. Dospělí: 100 mg 2x denně po jídle. Starší pacienti: u starších pacientů není třeba redukovat denní dávku. Děti (< 12 let): AULIN je u těchto pacientů kontraindikován (viz kontraindikace). Mladiství (12–18 let): vzhledem k farmakokinetice u dospělých a farmakodynamickým vlastnostem nimesulidu nejsou u těchto pacientů nutné žádné úpravy dávkování.

Porucha renálních funkcí: u pacientů s mírným až středně těžkým postižením renálních funkcí (clearance kreatininu 30–80 ml/min) nejsou, vzhledem k farmakokinetice, nutné žádné úpravy dávkování, avšak v případě těžké poruchy renálních funkcí (clearance kreatininu < 30ml/min) je AULIN kontraindikován. Porucha jaterních funkcí: u pacientů s poruchou jaterních funkcí je AULIN kontraindikován.

Kontraindikace

Známá hypersensitivita na nimesulid nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.

Projevy hypersensitivity (například bronchospasmus, rinitida, kopřivka) v anamnéze, jako reakce na podání acetylsalicylové kyseliny nebo jiných nesteroidních antiflogistik.

Hepatotoxické reakce na podání nimesulidu v anamnéze.

Současné užívání jiných potenciálně hepatotoxických látek.

Alkoholismus, toxikomanie.

Aktivní žaludeční či duodenální vředy, rekurentní ulcerace či krvácení do gastrointestinálního traktu v anamnéze, cerebrovaskulární krvácení nebo jiné aktivní krvácení či poruchy krvácivosti.

Těžké poruchy krevní srážlivosti.

Těžké srdeční selhání.

Těžká porucha renálních funkcí.

Porucha jaterních funkcí.

Pacienti s horečkou a/nebo s příznaky podobnými chřipce.

Děti do 12 let.

Třetí trimestr těhotenství a kojení (viz body 4.6 a 5.3).

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Přípravek AULIN by neměl být podáván současně s nesteroidními protizánětlivými léčivými přípravky (NSAID) včetně selektivních inhibitorů cyclooxygenázy-2. V průběhu léčby přípravkem AULIN by mělo být pacientům doporučeno, aby se vyhnuli používání jiných analgetik. Riziko výskytu nežádoucích účinků je možné snížit použitím minimální efektivní dávky po co nejkratší možnou dobu dostatečnou ke zvládnutí symptomů onemocnění (viz bod 4.2). Není-li pozorován přínos léčby, mělo by být podávání přípravku ukončeno.

Účinky na funkci jater: Vzácně bylo hlášeno, že byl přípravek AULIN spojován se závažnými jaterními reakcemi, včetně velmi vzácných případů úmrtí (viz též bod 4.8). Pacientům, u nichž se v průběhu léčby přípravkem AULIN objeví příznaky poškození jater (například anorexie, nausea, zvracení, bolesti břicha, únava, tmavě zabarvená moč), nebo pacientům, u nichž se zjistí abnormální výsledky vyšetření jaterních funkcí, by měla být léčba přerušena. Tito pacienti by již nimesulidem neměli být znovu léčeni. Po krátkodobé expozici léčivu bylo hlášeno poškození jater, které bylo ve většině případů reverzibilní.

U pacientů, kteří užívají nimesulid a u nichž se objeví horečka a/nebo flu-like symptomy, by léčba měla být přerušena.

Účinky na gastrointestinální trakt:Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech nesteroidních antirevmatik kdykoli během léčby, s varujícími příznaky i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních příhod. Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšující se dávkou NSAID, u pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti by měli být léčeni nejnižší možnou dávkou přípravku. Je vhodné zvážit současné podávání protektivních látek (například misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy) pro dané pacienty a také pro pacienty dlouhodobě léčené acetylsalicylovou kyselinou v antiagregačních dávkách nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko (viz dále a bod 4.5).

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí být poučeni, aby včas hlásili všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na počátku léčby.

Krvácení do gastrointestinálního traktu nebo ulcerace/perforace se mohou objevit kdykoliv v průběhu léčby za výskytu varovných příznaků nebo bez nich a s předchozími gastrointestinálními příhodami v anamnéze nebo bez nich. Objeví-li se u pacienta krvácení do gastrointestinálního traktu nebo ulcerace, měl by se nimesulid vysadit. Nimesulid by se měl používat s opatrností u pacientů s gastrointestinálními poruchami včetně peptických vředů, krvácení do gastrointestinálního traktu, ulcerózní kolitidy či Crohnovy choroby v anamnéze.

Obzvláštní opatrnost je doporučována u pacientů užívajících konkomitantní léčbu, která by mohla zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení (například perorálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, SSRI nebo antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5). Pokud se během léčby přípravkem AULIN objeví gastrointestinální vředy nebo krvácení, musí být léčba ukončena. NSA by měla být podávána s opatrností pacientům s gastrointestinálním onemocněním v anamnéze (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), neboť se jejich stav může zhoršit (viz bod 4.8).

Starší pacienti jsou obzvlášť náchylní vůči nežádoucím účinkům nesteroidních antirevmatik včetně gastrointestinálního krvácení a perforací, poruch renálních, srdečních a jaterních funkcí. Z tohoto důvodu se doporučuje klinické sledování těchto pacientů.

Účinky na kardiovaskulární a cerebrovaskulární systémy: Je třeba poučit a monitorovat pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo mírného až středně těžkého srdečního selhání, protože v souvislosti s léčbou NSAID byly hlášeny případy retence tekutin a edémů.

Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že podávání některých NSAID (obzvláště ve vysokých dávkách a po dlouhou dobu) může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (například infarktu myokardu nebo iktů). Neexistují dostatečné údaje, které by mohly vyloučit toto riziko pro nimesulid.

Podávávání nimesulidu je třeba pečlivě zvážit u pacientů se špatně kompenzovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním, ICHS, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním. Obdobně je třeba zvažovat zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární choroby (například hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření).

Jelikož nimesulid může ovlivňovat funkce krevních destiček, měl by se opatrně používat u pacientů s hemoragickou diatézou. Avšak AULIN neslouží jako náhrada acetylsalicylové kyseliny v prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Účinky na funkci ledvin: U pacientů s poruchou funkce ledvin a u kardiaků by se mělo postupovat s opatrností, jelikož použití přípravku AULIN může vést ke zhoršení renálních funkcí. V případě jejich zhoršení by se měla léčba vysadit.

Účinky na kůži: Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě nesteroidními antirevmatiky hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na počátku léčby, začátek reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby. Přípravek AULIN musí být vysazen při prvních známkách výskytu vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersenzitivity.

Účinky na plodnost: Použití přípravku AULIN může vést ke snížení plodnosti žen a nedoporučuje se v případech, kdy žena plánuje těhotenství. U žen, kterým se nedaří otěhotnět nebo u kterých existuje podezření na neplodnost, by mělo být zváženo přerušení léčby přípravkem AULIN (viz bod 4.6).

Tablety přípravku AULIN obsahují monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

Granule pro přípravu perorálního roztoku AULIN obsahují sacharosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy, malabsorpcí glukosy a galaktosy nebo sacharoso-izomaltasové deficienci by tento přípravek neměli užívat.

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakodynamické interakce: Ostatní NSAID: Současné podávání přípravku AULIN a jiných NSAID včetně kyseliny acetylsalicylové podávané v protizánětlivých dávkách (≥1 g jako jedna dávka nebo ≥3 g celkové denní dávky) se nedoporučuje.

Kortikosteroidy: Kortikoidy zvyšují riziko gastrointestinálních ulcerací a krvácení.

Antikoagulancia: Účinek antikoagulancií, například warfarinu, může být zvýšen současným podáváním nesteroidních antirevmatik. Pacienti užívající warfarin nebo podobná antikoagulancia či kyselinu acetylsalicylovou vykazují při léčbě přípravkem AULIN zvýšené riziko krvácivých komplikací. Proto se tyto kombinace nedoporučují a jsou kontraindikovány u pacientů s těžkými poruchami koagulace. Není-li možné vyhnout se kombinaci uvedených látek, měly by se důkladně monitorovat parametry krevní srážlivosti.

Antiagregační látky a SSRI: Současné podávání antiagregačních látek nebo SSRI zvyšuje riziko gastrointestinálního krvácení.

Diuretika, ACE inhibitory a antagonisté angiotensinu II: NSA mohou snížit účinnost diuretik a antihypertensiv. U některých pacientů se sníženou renální funkcí (například dehydratovaní pacienti nebo starší osoby s nedostatečnou funkcí ledvin) může současné podávání ACE inhibitorů a inhibitorů cyklooxygenázy mít za následek zhoršení renálních funkcí, včetně možné akutní renální insuficience, která je obvykle reverzibilní. Výskyt těchto interakcí by měl být zvážen v případě pacientů, kteří musí užívat AULIN současně s ACE inhibitory či antagonisty angiotensinu II. Pokud jsou tyto léky podávány současně, je třeba zejména u starších pacientů zavést následující opatření: Pacienti by měli být řádně hydratováni, jejich renální funkce by měly být od zavedení současné léčby monitorovány a periodicky analyzovány.

Farmakokinetické interakce: účinky nimesulidu na farmakokinetiku jiných léčivých přípravků:

Furosemid: U zdravých osob nimesulid přechodně zeslabuje účinek furosemidu na vylučování sodíku, v menší míře i na vylučování draslíku a snižuje odpověď na podání diuretika. Následkem současného podání nimesulidu a furosemidu dochází ke snížení AUC (asi o 20 %) a kumulativní exkrece furosemidu, bez ovlivnění renální clearance. Při současném podání furosemidu a přípravku AULIN je nutné dbát opatrnosti u pacientů s postižením ledvin a srdce, dle informací uvedených v bodě 4.4.

Lithium: Dle některých hlášení snižují nesteroidní antiflogistika clearance lithia, následkem čehož dochází ke zvýšení jeho hladiny v plazmě a k toxickým projevům. Je-li AULIN podáván pacientům léčeným lithiem, měla by být jeho hladina důkladně monitorována.

In vivo byly též studovány možné farmakokinetické interakce s glibenklamidem, teofylinem, warfarinem, digoxinem, cimetidinem a antacidy (to je kombinace hliníku a hydroxidu hořečnatého). Nebyly zaznamenány žádné klinicky významné interakce.

Nimesulid inhibuje CYP2C9. Plazmatické koncentrace léků, které jsou tímto enzymem metabolizovány, mohou být při současném podávání přípravku AULIN zvýšeny.

Opatrnosti je třeba, pokud je nimesulid podán méně než 24 hodin před podáním nebo po podání methotrexátu, jelikož sérové hladiny methotrexátu mohou být zvýšeny, a tak může být vyšší i toxicita tohoto léčiva.

Z důvodu účinku na renální prostaglandiny mohou inhibitory prostaglandin syntetázy, jako je nimesulid, zvyšovat nefrotoxicitu cyklosporinů.

Farmakokinetické interakce: Ovlivnění účinku nimesulidu jinými léčivy:

Studie in vitro prokázaly vytěsnění nimesulidu z vazebních míst působením tolbutamidu, kyselinou salicylovou a kyselinou valproovou. Bez ohledu na možné ovlivnění plazmatických hladin však tyto interakce neměly žádný klinický význam.

Těhotenství a kojení

Podávání přípravku AULIN je kontraindikováno v průběhu posledního trimestru těhotenství. Stejně jako u jiných NSAID, podávání přípravku AULIN ženám, které se snaží otěhotnět, se nedoporučuje.

Inhibice syntézy prostaglandinů může mít negativní vliv na těhotenství a fetální/embryonální vývoj. Data z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratů a kardiálních malformací po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů v počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % až na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že se riziko zvyšuje s dávkou a délkou léčby.

U zvířat bylo prokázáno, že podávání inhibitorů syntézy prostaglandinů vede ke zvýšení pre- a postimplantačních ztrát a k fetální/embryonální letalitě. Navíc byla u zvířat po podávání inhibitorů syntézy prostaglandinů v průběhu organogenetické periody hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních.

Studie provedené na králících ukázaly atypickou reprodukční toxicitu (viz bod 5.3) a k dispozici nejsou žádná adekvátní data o podávání přípravku AULIN těhotným ženám. Potenciální riziko pro člověka není známo a podávání přípravku v průběhu prvního a druhého trimestru těhotenství se nedoporučuje, pokud to není nezbytně nutné. Pokud je AULIN podáván ženám, které chtějí otěhotnět, nebo v prvním a druhém trimestru těhotenství, musí být délka léčby co nejkratší.

Během třetího trimestru těhotenství všechny inhibitory syntézy prostaglandinů mohou vystavovat plod kardiopulmonální toxicitě (předčasný uzávěr ductus arteriosus a pulmonální hypertenze); renální dysfunkci, která může progredovat v renální selhání s oligohydramnion.

Matku a novorozence na konci těhotenství mohou vystavovat: potenciálnímu prodloužení krvácení, inhibici děložních kontrakcí vedoucí k opoždění nebo prodloužení průběhu porodu. Proto je nimesulid kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.

Kojení: Není známo, zda se nimesulid u lidí vylučuje do mateřského mléka. AULIN je u kojících žen kontraindikován.

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly provedeny žádné studie s přípravkem AULIN, které by se týkaly možného ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje. Nicméně pacienti, u nichž se po podání přípravku AULIN objeví vertigo nebo somnolence, by řídit motorová vozidla ani obsluhovat stroje neměli.

Nežádoucí účinky

Obecně: Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že podávání některých NSAID (obzvláště ve vysokých dávkách a po dlouhou dobu) může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (například infarktu myokardu nebo iktu). V souvislosti s léčbou nesteroidními antirevmatiky byly také hlášeny otoky, hypertenze a srdeční selhání. Velmi vzácně byly pozorovány kožní bulózní reakce včetně Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy. Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinální. Mohou se objevit peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších osob. Po léčbě byly pozorovány také nausea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, abdominální bolesti, meléna, hematemeza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4). Méně často byla pozorována gastritida.

Tabulkový přehled nežádoucích účinků

Níže uvedený seznam nežádoucích účinků se zakládá na provedených kontrolovaných klinických studiích* (přibližně 7 800 pacientů) a na postmarketingovém sledování s následujícím hodnocením výskytu nežádoucích příhod: velmi časté (>1/10); časté (>1/100, <1/10), méně časté (>1/1,000, <1/100); vzácné (>1/10,000, <1/1,000); velmi vzácné (<1/10,000), včetně ojedinělých případů.

  • Poruchy krve a lymfatického systému
  • Vzácné: anemie, Eozinofilie
  • Velmi vzácné: trombocytopenie, Pancytopenie, Purpura
  • Poruchy imunitního systému
  • Vzácné: hypersensitivita
  • Velmi vzácné: anafylaxe
  • Poruchy metabolismu a výživy
  • Vzácné: hyperkalemie
  • Psychiatrické poruchy
  • Vzácné: úzkost, nervozita, noční můry
  • Poruchy nervového systému
  • Méně časté: závrať
  • Velmi vzácné: bolesti hlavy, somnolence, encefalopatie (Reyův syndrom)
  • Oční poruchy
  • Vzácné: zastřené vidění
  • Velmi vzácné: poruchy vidění
  • Ušní poruchy
  • Velmi vzácné: vertigo
  • Srdeční poruchy
  • Vzácné: tachykardie
  • Cévní poruchy
  • Méně časté: hypertenze
  • Vzácné: krvácení, kolísání krevního tlaku, návaly horka
  • Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
  • Méně časté: dyspnoe
  • Velmi vzácné: astma, bronchospasmus
  • Gastrointestinální poruchy
  • Časté: průjem, nauzea, zvracení
  • Méně časté: zácpa, nadýmání, gastrointestinální krvácení, vřed a perforace duodena, vřed a perforace žaludku
  • Velmi vzácné: gastritida, bolesti břicha, dyspepsie, stomatitida, meléna
  • Poruchy jater a žlučových cest
  • Časté: zvýšení hodnot jaterních enzymů
  • Velmi vzácné: hepatitida, fulminantní hepatitidy, žloutenka, cholestáza
  • Poruchy kůže a podkoží
  • Méně časté: pruritus, vyrážka, zvýšené pocení
  • Vzácné: erytém, dermatitida
  • Velmi vzácné: kopřivka, angioneurotický edém, edém obličeje, erythema multiforme, Stevens Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza
  • Poruchy ledvin a močových cest
  • Vzácné: dysurie, hematurie
  • Velmi vzácné: retence moči, selhání ledvin, oligurie, intersticiální nefritida
  • Ostatní a celkové poruchy a reakce v místě aplikace
  • Méně časté: edém
  • Vzácné: malátnost, astenie
  • Velmi vzácné: hypotermie
  • Frekvence výskytu založena na klinických studiích.

Předávkování

Příznaky akutního předávkování nesteroidními antiflogistiky se obvykle omezují na otupělost, ospalost, nevolnost, zvracení a bolest v oblasti epigastria, jež jsou za podpůrné péče obvykle reverzibilní. Může se objevit krvácení do GIT. Také se může vyskytnout hypertenze, akutní renální selhání, útlum dýchání a kóma, tyto příznaky jsou však vzácné. Při léčbě terapeutickými dávkami nesteroidních antiflogistik byl hlášen výskyt anafylaktoidních reakcí, jež se mohou objevit i v případě předávkování. Při předávkování nesteroidními antiflogistiky by měla být pacientům podána symptomatická a podpůrná léčba. Neexistují žádná specifická antidota. O účinnosti hemodialýzy neexistují žádné informace, na základě vysokého stupně vazby nimesulidu na bílkoviny plazmy (až 97,5 %) však není pravděpodobné, že by dialýza byla při předávkování řešením. U pacientů do 4 hodin po předávkování nebo v případě předávkování vysokými dávkami léku je možné indikovat emezi a/nebo aktivní uhlí (60–100 g u dospělých), a/nebo osmotické projímadlo. Vzhledem k silné vazbě na bílkoviny plazmy nebude pravděpodobně účinná ani forsírovaná diuréza, alkalizace moči, hemodialýza, ani hemoperfúze. Měly by se monitorovat funkce ledvin a jater.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Farmakoterapeutická skupina: Jiná nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva, nimesulidATC kód: M01AX17. Nimesulid patří do skupiny nesteroidních protizánětlivých léčiv s analgetickým a antipyretickým účinkem, nimesulid účinkuje jako inhibitor enzymu cyklooxygenázy, která se účastní syntézy prostaglandinů. Nimesulid se po perorálním podání dobře absorbuje. Po podání jednotlivé dávky 100 mg nimesulidu je u dospělých dosaženo maximální plazmatické koncentrace (3–4 mg/l) v průběhu 2–3 hodin. AUC=20–35 mg.h/l. Mezi těmito hodnotami a výsledky získanými po podávání dávky 100 mg 2x denně po dobu 7 dní nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly. Až 97,5 % se váže na bílkoviny plazmy. Nimesulid je několika způsoby výrazně metabolizován v játrech, včetně izoenzymu 2C9 systému cytochromu P450(CYP). Při podávání kombinací léčiv, která jsou taktéž metabolizována CYP2C9, je tedy nutné uvažovat o možných interakcích (viz bod 4.5). Hlavním metabolitem je para-hydroxy derivát, jenž je také farmakologicky aktivní. Časový interval do zjištění této látky v krevním oběhu je krátký (cca 0,8 hodiny), avšak rychlost jeho tvorby není vysoká a je mnohem nižší než je rychlost absorpce nimesulidu. Hydroxynimesulid je jediný metabolit, který je možné v plazmě detekovat a je téměř úplně konjugován. Hodnota T½ činí 3,2–6,0 hod. Nimesulid je vylučován převážně močí (cca 50 % podané dávky). Jen 1–3 % se vylučuje v nezměněné formě. Hydroxynimesulid, hlavní metabolit, je možné zjistit jen ve formě glukuronátu. Přibližně 29 % podané dávky se po metabolizaci vylučuje stolicí. Kinetický profil nimesulidu byl po jednotlivém i opakovaném podání starším pacientům nezměněn. V rámci akutní experimentální studie, kdy byl nimesulid podáván pacientům trpícím mírným či středně závažným postižením renálních funkcí (clearance kreatininu 30–80 ml/min) a zdravým dobrovolníkům, nebyla maximální plazmatická koncentrace nimesulidu ani jeho hlavního metabolitu u osob s postižením renálních funkcí oproti zdravým dobrovolníkům zvýšená. Hodnoty AUC a t1/2 beta byly o 50 % vyšší, byly však vždy v souladu s kinetikou pozorovanou v případě nimesulidu u zdravých dobrovolníků. Opakované podání léku nezpůsobilo jeho akumulaci v organismu. Nimesulid je kontraindikován u pacientů s postižením jaterních funkcí.

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Předklinické údaje, získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu, neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. V rámci studia toxicity při opakovaném podání vykazoval nimesulid gastrointestinální, renální a hepatální toxicitu.V rámci výzkumu reprodukční toxicity byly pozorovány embryotoxické a teratogenní účinky (malformace kostry, dilatace mozkových komor) u pokusných králíků, ale nikoliv u potkanů, v dávce netoxické pro březí samice. U potkanů byla zaznamenána zvýšená úmrtnost potomstva v období těsně po porodu a nimesulid vykazoval také nežádoucí účinky na fertilitu.

Zdroj: Aulin
Zveřejněno dne: 20.10.2014

DUŠNOST U KONÍ

Příznaky dušnosti

Dušnost koní je jednou z nejrozšířenějších civilizačních chorob koní a je velkým trápením mnoha koní a jejich majitelů.

Dušnost je stav ztíženého dýchání, který má příčinu většinou ne v infekci, ale ve špatném vzduchu, který kůň dýchá. Zvířeti totiž neprospívá stájové klima, prach, čpavek, alergeny ze sena a další vlivy, se kterými se ve volné přírodě nebo na pastvině jen tak nesetká. Jakmile koně zavřeme do stáje, neprospíváme tím jeho dýchání. U některých koní, kteří jsou na špatné klima náchylnější, se pak může rozvinout dušnost. Koním, kteří jsou tomuto prostředí vystavováni dlouhodobě, se mohou zanítit drobné dýchací cesty, jsou prokrvenější a tvoří se v nich hlen. Dýchací cesty se zužují otokem, koně to dráždí ke kašli, obtížněji dýchá, z nosu může vytékat hlen. Vzácný není ani vznik alergií v důsledku opakovaných zánětů. Při vdechnutí alergenu dochází ke stahům svaloviny dýchacích cest – nejčastějšími alergeny bývají spory plísní ze sena a slámy, jízdárenský povrch nebo vzácně pyly. Následně vzniká obstrukce dýchacích cest (RAO neboli COPD), velmi podobná lidskému astmatu. Plicní sklípky se poškozují, mohou se potrhat a vznikají nevratné změny. Příčinou dušnosti může být i nedoléčená nebo špatně léčená infekce dýchacích cest.

Dyspnoe můžeme rozdělit podle toho, ve které fázi dýchacího cyklu se vyskytuje, a to na inspirační (při nádechu), exspirační (při výdechu) nebo smíšenou. Zde se potom ještě příznaky rozdělují na mírné, středně těžké a těžké.

Inspirační dušnost – mírný stupeň se projeví prodlouženou dobou vdechu (délka vdechu = délce výdechu), kdežto u zdravého koně je v klidu výdech delší než nádech; dále se může projevit prohloubeným dýcháním a mírným zvýšením dechové frekvence. Středně těžká dyspnoe se pozná podle vpadávání mezižeberních prostor, otevírání nozder při nádechu, a to i v klidu. Těžká dyspnoe se projevuje velkým úsilím koně při nádechu – třese se po celém těle, stojí odplecený (hrudní končetiny široko od sebe) s nataženou hlavou a krkem, lapá po dechu, má snahu dýchat ústy, při nádechu se mu vtahuje řiť, sliznice jsou cyanotické (nedostatečné okysličení krve).

Exspirační dušnost – mírný stupeň se projeví prodloužením výdechu, výdech může mít dvě fáze, kůň si trochu pomáhá břišními svaly. Střední stupeň se projeví očividným zapojením břišního lisu (břišních svalů) do výdechu, objevuje se dýchavičná stružka (prohlubeň za posledním žebrem). Těžká exspirační dyspnoe je charakteristická pumpováním břicha při výdechu, kůň z plic vytlačuje vzduch „celým tělem“, vtahuje se mu řiť.

Smíšená dušnost – kombinují se příznaky inspirační i exspirační dušnosti.

Zdroj: Dušnost u koní
Zveřejněno dne: 29.9.2016

PARAZITÉ U PSŮ

Srdeční parazité

Srdeční endoparazité žijí v srdečních dutinách. Psi se nakazí bodnutím krev sajícím hmyzem. Klinické příznaky u nakažených zvířat jsou vesměs podobné. Převládají především zažívací problémy jako průjem, plynatost, kolikové stavy, zvracení. Pozorujeme nechutenství, apatii, špatný výživný stav, zhoršenou kvalitu srsti, pruritus (svědění) kůže a konečníku, anemii, v případě srdeční červivosti a škrkavek dyspnoe (dušnost) a kašel.

Prevencí je především zabránit nakažení psa zárodky parazitů. Pes se nakazí buď z okolního prostředí, ve kterém je přítomen kontaminovaný trus jiných zvířat, nebo přímým kontaktem s nakaženým zvířetem (při očichávání se). Další možný způsob je nakažení přes mezihostitele pozřením jeho celého (blecha, všenka) nebo jeho nakažené části (maso hospodářských zvířat). Specifickým způsobem nakažení je bodnutí krev sajícím hmyzem v případě srdeční červivosti. Je tedy nutné psy venčit mimo frekventovaná místa a odstraňovat jejich výkaly. Udržovat je prosté vnějších parazitů, krmit je pouze nezávadnou, tepelně opracovanou potravou, případně je v letní sezóně ošetřit repelentními prostředky. Dalším způsobem ochrany je podávání antiparazitik preventivně během celého života zvířete. Běžný interval je každé 3 až 4 měsíce. V případě podezření na endoparazitární onemocnění nebo v případě přímého nálezu parazita je nutné zahájit léčbu. Nejprve je potřeba co nejpřesněji určit druh cizopasníka, nejlépe konzultací s veterinárním lékařem. Lékovou formu a dávkování by měl stanovit odborník.

Zdroj: Parazité u psů
Zveřejněno dne: 9.12.2015

DUŠNOST U KONÍ

Léčba dušnosti u koně

Při akutním záchvatu dechové tísně či dušnosti je třeba ihned volat veterináře a informovat ho o naléhavosti situace. Při těžkém záchvatu představuje každá vteřina velké riziko a často se bojuje o život koně. Je-li dyspnoe méně dramatická, je také nutné volat veterináře, protože nikdy nemůžete vědět, zda se stav náhle nezhorší nebo nezanechá nenapravitelné škody na dýchacím traktu koně.

V každém případě, je-li to možné, zajistěte koni dostatek čerstvého vzduchu (dejte ho ven) a držte ho v naprostém klidu, stínu a chladnu. Jakákoli fyzická či psychická námaha zatěžuje ještě více jeho dýchací systém a celou situaci může zhoršit.

Pokud se jedná o chronický stav („dušnost“ čili COPD nebo chronickou infekci dýchacího traktu), je třeba kontaktovat veterináře a domluvit se s ním na řádném vyšetření. Čím přesněji zjistí diagnózu a rozsah poškození dýchacího aparátu, tím lépe může určit léčbu, nebo aspoň udržovací péči a zatížení koně. Jedině tak lze předejít zhoršování onemocnění a ulehčit koni jeho život.

Tomuto onemocnění můžete účinně předcházet pouhým nastavením kvalitních zoohygienických podmínek chovu vašeho koně.

Primární léčba by měla spočívat v alespoň částečném uvolnění hladkého svalstva, tedy podání bronchodilatantik, například ventipulmin, a dále k ředění hlenu, například dembrexin, bromhexin a podobně. Nutností je okamžitý přesun koně (samozřejmě s ohledem na jeho aktuální stav) do vyhovujících podmínek. Imunosupresiva jako kortikoidy podáváme jen krátce, a to ve zvlášť závažných případech, kdy může být ohrožen život koně – při jejich podání je nutné vždy dodržovat základní pravidla.

Zdroj: Dušnost u koní
Zveřejněno dne: 29.9.2016

JAK SE PROJEVUJE RAKOVINA

Příznaky rakoviny plic

Rakovina plic je onemocnění, při kterém nekontrolovaně rostou buňky v plicních tkáních. Tento růst může vést k metastáze, což je invaze do přilehlé tkáně a infiltraci mimo plíce. Převážná většina rakoviny plic jsou karcinomy plic, odvozených z buněk epitelové tkáně. Rakovina plic je nejběžnější příčina rakoviny vedoucí ke smrti u mužů. Délka přežití je u ní dost nízká. Jen asi 10 % nemocných přežívá pět let po stanovení diagnózy, jeden rok přežívá asi 30 %. To ukazuje na poměrně malé možnosti léčby. Karcinomy plic vznikají z buněk slizniční výstelky průdušek, jejich mikroskopický obraz je ale různý. Rozlišují se čtyři hlavní typy, z nichž je nejnebezpečnější tzv. malobuněčný karcinom plic. Tímto typem nádoru trpí zhruba 20 % mužů a 27 % žen. Průměrná délka přežití je menší než jeden rok. Je to dáno mimo jiné tím, že jednak dojde k rozpoznání nádoru obvykle pozdě a jednak jeho mimořádně agresivním růstem.

Příznaky a projevy rakoviny plic: kašel, změna kašle na „dráždivý“, časté je vykašlávání hlenů s příměsí krve, dušnost, dýchavičnost (dyspnoe), může být přítomen chrapot (dysfonie), sípání, vykašlávání nebo chrlení krve (hemoptýza, hemoptoe) – může a nemusí být přítomno v pokročilých stadiích, bolesti na hrudníku, v oblasti břicha nebo bolesti kostí (v případě metastázování nádorů do kostí), případně jinde lokalizované bolesti, váhová nestabilita, nechutenství – úbytek na váze za poměrně krátkou dobu, a to necíleně, bez držení jakýchkoli diet, otoky horních končetin a hlavy (u tzv. syndromu horní duté žíly), paličkovité prsty (nespecifický příznak), mohou být přítomné potíže s polykáním – dysfagie (v případě útlaku jícnu nádorem, který je v jeho blízkosti), vzácně tzv. Pancoastův syndrom (pokles víčka, zúžení zornice, „zapadlé oko“ – endoftalmus), únava, celková slabost.

Fotografie rakoviny plic

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět rakovinu plic.

Zdroj: Jak se projevuje rakovina
Zveřejněno dne: 13.6.2014

PRESTARIUM NEO

Vedlejší účinky

Během léčby perindoprilem byly pozorovány následující vedlejší nežádoucí účinky, které jsou řazeny podle četnosti: Velmi časté (1/10), časté (1/100, < 1/10), méně časté (1/1000, < 1/100), vzácné (1/10000, <1/1000), velmi vzácné (< 1/100000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Poruchy krve a lymfatického systému:

Snížení hemoglobinu a hematokritu, trombocytopenie, leukopenie/neutropenie, a případy agranulocytózy nebo pancytopenie byly zaznamenány velmi vzácně. U pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH byly zaznamenány velmi vzácné případy hemolytické anémie.

Poruchy metabolismu a výživy:

Není známo: hypoglykémie.

Psychiatrické poruchy:

Méně časté: poruchy nálady nebo spánku.

Poruchy nervového systému:

Časté: bolest hlavy, závratě, vertigo, parestézie.

Velmi vzácné: zmatenost.

Poruchy oka:

Časté: poruchy vidění.

Poruchy ucha a labyrintu:

Časté: hučení v uších.

Srdeční poruchy:

Velmi vzácné: arytmie, angina pectoris a infarkt myokardu, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.

Cévní poruchy:

Časté: hypotenze a účinky související s hypotenzí.

Velmi vzácné: cévní mozková příhoda, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.

Není známo: vaskulitida.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

Časté: kašel, dyspnoe.

Méně časté: bronchospasmus.

Velmi vzácné: eosinofilní pneumonie, rhinitis.

Gastrointestinální poruchy:

Časté: nauzea, zvracení, bolesti břicha, poruchy chuti, dyspepsie, průjem, zácpa.

Méně časté: sucho v ústech.

Velmi vzácné: pankreatitida.

Poruchy jater a žlučových cest:

Velmi vzácné: hepatitida cytolytická nebo cholestatická.

Poruchy kůže a podkožní tkáně:

Časté: vyrážka, svědění.

Méně časté: angioedém tváře, končetin, rtů, sliznic, jazyka, glottis a/nebo hrtanu, kopřivka.

Velmi vzácné: erythema multiforme.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:

Časté: svalové křeče.

Poruchy ledvin a močových cest:

Méně časté: renální insuficience.

Velmi vzácné: akutní renální selhání.

Poruchy reprodukčního systému a prsu:

Méně časté: impotence.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:

Časté: asténie.

Méně časté: pocení.

Zkreslení vyšetření:

Mohou se vyskytnout zvýšené hladiny urey v krvi a kreatininu v plazmě a hyperkalémie, které jsou reverzibilní při vysazení léčby, a to zvláště u pacientů s renální insuficiencí, závažným srdečním selháním a renovaskulární hypertenzí. Vzácně bylo zaznamenáno zvýšení jaterních enzymů a sérového bilirubinu.

Klinická hodnocení:

Během randomizačního období studie EUROPA byly shromažďovány pouze závažné nežádoucí příhody. Závažné nežádoucí příhody mělo málo pacientů: 16 (0,3 %) pacientů ze 6 122 pacientů léčených perindoprilem a 12 (0,2 %) pacientů ze 6 107 pacientů léčených placebem. U pacientů léčených perindoprilem byla hypotenze pozorována u 6 pacientů, angioedém u 3 pacientů a náhlá srdeční zástava u 1 pacienta. Více pacientů léčených perindoprilem bylo vyřazeno z důvodu kašle, hypotenze nebo jiné nesnášenlivosti ve srovnání s pacienty léčenými placebem, 6,0 % (n = 366) u perindoprilu a 2,1 % (n = 129) u placeba.


Zdroj: Prestarium Neo
Zveřejněno dne: 8.12.2012

LÉK TONARSSA TABLETY

Tonarssa a nežádoucí účinky

Během léčby perindoprilem nebo amlodipinem byly pozorovány následující nežádoucí účinky uvedené odděleně a tříděné podle klasifikace MedDRA podle tělesných systémů a následující frekvence:

  • Velmi časté (1/10),
  • Časté (1/100 až <1/10),
  • Méně časté (1/1 000 až <1/100),
  • Vzácné (1/10 000 až <1/1 000),
  • Velmi vzácné (<1/10 000),
  • Není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Amlodipin Perindopril

  • Poruchy krve a lymfatického systému Leukopenie/neutropenie velmi vzácné.
  • Agranulocytóza nebo pancytopenie velmi vzácné.
  • Trombocytopenie velmi vzácné. Hemolytická anémie u pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH velmi vzácné.
  • Pokles hemoglobinu a hematokritu velmi vzácné.
  • Poruchy imunitního systému a alergická reakce: kopřivka velmi vzácné.
  • Méně časté jsou poruchy metabolismu a výživy.
  • Hyperglykemie velmi vzácné.
  • Přírůstek tělesné hmotnosti méně časté.
  • Pokles tělesné hmotnosti méně časté.
  • Psychiatrické poruchy jako jsou insomnie, změny nálad a poruchy spánku jsou méně časté.
  • Poruchy nervového systému jako je somnolence, závratě, vertigo a bolesti hlavy jsou časté.
  • Třes, hypestezie, parestezie jsou méně časté.
  • Hypertonie, stavy zmatenosti a periferní neuropatie se vyskytuje jen velmi vzácně.
  • Poruchy oka a poruchy vidění jsou méně časté
  • Časté jsou poruchy ucha a labyrintu, ale Tinitus je méně časté.
  • Časté jsou srdeční poruchy zejména palpitace. Synkopa se vyskytuje méně často.
  • Anginózní bolest je vzácná.
  • Angina pectoris velmi vzácná.
  • Infarkt myokardu, případně sekundárně u pacientů s nadměrně vysokým rizikem hypotenze jsou velmi vzácné.
  • Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a axiální fibrilace) velmi vzácné.
  • Velmi vzácné jsou také cévní poruchy a zrudnutí kůže.
  • Často se vyskytuje hypotenze a účinky, vztahující se k hypotenzi.
  • Mrtvice případně sekundárně u pacientů s vysokým rizikem nadměrné hypotenze jsou velmi vzácné.
  • Vaskulitida velmi vzácné.
  • Respirační, hrudní a mediastinální poruchy jsou velmi vzácné.
  • Dyspnoe méně časté až časté.
  • Rinitida méně časté až velmi vzácné.
  • Kašel velmi vzácné.
  • Bronchospasmus méně časté.
  • Eosinofilní pneumonie velmi vzácné.

Gastrointestinální poruchy

  • Hyperplazie dásní velmi vzácné.
  • Bolest břicha a nevolnost jsou časté.
  • Zvracení méně časté až časté.
  • Dyspepsie méně časté až časté.
  • Změna chování střev méně časté.
  • Sucho v ústech méně časté.
  • Porucha chuti časté.
  • Změna chuti méně časté.
  • Průjem a zácpa časté.
  • Pankreatitida velmi vzácné.
  • Gastritida velmi vzácné.

Poruchy jater a žlučových cest

  • Hepatitida, cholestatická žloutenka jsou velmi vzácné.
  • Hepatitida buď cytolytická nebo cholestatická velmi vzácné.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

  • Quinckeho edém velmi vzácné.
  • Angioedém obličeje, končetin, rtů, sliznic, jazyka, hlasivkové štěrbiny anebo hrtanu jsou méně časté.
  • Erythema multiforme velmi vzácné.
  • Alopecie méně časté.
  • Purpura méně časté.
  • Změna zbarvení kůže méně časté.
  • Zvýšené pocení méně časté.
  • Pocení méně časté.
  • Pruritus méně časté až časté.
  • Vyrážka méně časté až časté.
  • Stevensův-Johnsonův syndrom velmi vzácné.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

  • Artralgie, myalgie jsou méně časté.
  • Svalové křeče méně časté až časté.
  • Bolest v zádech méně časté.

Poruchy močení

  • Poruchy močení, nokturie, zvýšená frekvence močení jsou méně časté.
  • Zhoršení funkce ledvin je méně časté.
  • Akutní renální selhání je velmi vzácné.

Poruchy reprodukčního systému a prsu

  • Impotence méně časté.
  • Gynekomastie méně časté.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

  • Edém, periferní edém se objevuje často.
  • Únava často.
  • Bolest na hrudníku méně časté.
  • Astenie méně časté až časté.
  • Bolest méně časté.
  • Celková nevolnost méně časté.

Zkreslení vyšetření

  • Zvýšení jaterních enzymů: ALT, AST (většinou konzistentně s cholestázou) se objevuje jen velmi vzácně.
  • Vzrůsty bilirubinu a jaterních enzymů v séru jsou vzácné.
  • Vzrůsty močoviny v krvi a kreatininu v krevním séru, hyperkalemie není známo.

Zdroj: Lék Tonarssa tablety
Zveřejněno dne: 7.12.2012

TAMSULOSIN

Příbalový leták

Omnic TOCAS 0,4 jsou tablety s prodlouženým uvolňováním.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta s prodlouženým uvolňováním obsahuje tamsulosini hydrochloridum v množství 0,4 mg, odp. tamsulosini 0,367 mg. Úplný seznam pomocných látek viz dále (FARMACEUTICKÉ ÚDAJE).

LÉKOVÁ FORMA

Tablety s prodlouženým uvolňováním. Popis přípravku: kulaté žluté bikonvexní potahované tablety, z jedné strany vyraženo „04“.

KLINICKÉ ÚDAJE

Terapeutické indikace: symptomy dolních močových cest (LUTS) na podkladě benigní hyperplazie prostaty (BPH).

Dávkování a způsob podání: Jedna tableta denně. Omnic TOCAS 0,4 lze užívat nezávisle na jídle. Tableta se polyká celá a nesmí se rozdrtit nebo žvýkat, protože by se tak narušilo prodloužené uvolňování léčivé látky. V případě poškození ledvin není snížení dávek tamsulosinu opodstatněné. Úprava dávek u mírné až středně těžké insuficience jater není opodstatněná. Omnic TOCAS 0,4 není určen pro podání dětem.

Kontraindikace: hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku, ortostatická hypotenze v anamnéze, těžká jaterní insuficience. Tamsulosin hydrochlorid se nemá podávat současně se silnými inhibitory CYP3A4, např. ketokonazolem.

Zvláštní upozornění a opatření pro použití: Stejně jako u ostatních alfa1 blokátorů může při léčbě přípravkem Omnic TOCAS 0,4 v jednotlivých případech dojít k poklesu krevního tlaku a v důsledku toho, i když jen zřídka, k mdlobám. Při prvních příznacích ortostatické hypotenze (závrať, slabost) si má pacient sednout nebo lehnout, dokud tyto příznaky nevymizí. Před zahájením terapie přípravkem Omnic TOCAS 0,4 má být pacient pečlivě vyšetřen s cílem vyloučit ostatní onemocnění, jejichž symptomy mohou být shodné s příznaky benigní hyperplazie prostaty. Před zahájením léčby a poté v pravidelných intervalech má být provedeno digitální vyšetření per rektum, a pokud je zapotřebí, má být stanovena hladina prostatického specifického antigenu (PSA). K léčbě pacientů s těžkým poškozením ledvin (clearance kreatininu 10 ml/min.) je třeba přistupovat s velkou opatrností, neboť pro tyto pacienty nejsou k dispozici údaje z klinických studií. Peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS – Intraoperative Floppy Iris Syndrome, varianta syndromu malé zornice) byl pozorován během operací katarakty u některých pacientů současně či v minulosti léčených tamsulosin hydrochloridem. IFIS zvyšuje riziko peroperačních komplikací. Přerušení léčby tamsulosin hydrochloridem 1–2 týdny před operací katarakty je považováno za užitečné, nicméně přínos tohoto přerušení není zcela jednoznačný. IFIS byl zaznamenán i u pacientů, kteří přerušili užívání tamsulosinu před dobou delší. Zahajování léčby tamsulosinem u pacientů plánovaných k operaci katarakty se nedoporučuje. Během předoperační rozvahy mají oční specialisté vzít v úvahu, zda pacient indikovaný k operaci katarakty je nebo byl léčen tamsulosinem, aby byla zajištěna příslušná opatření k případnému zvládnutí IFIS během operace. S opatrností je třeba tamsulosin hydrochlorid užívat současně se středně silnými inhibitory CYP3A4, např. erytromycinem. Zbytek tablety se může objevit ve stolici.

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce: Při současném podávání tamsulosinu s atenololem, enalaprilem nebo theofylinem nebyly žádné interakce zaznamenány. Současné podávání cimetidinu způsobuje vzestup plazmatických hladin tamsulosinu a současná aplikace furosemidu vyvolává jejich pokles. Hladiny tamsulosinu však zůstávají v normálním rozmezí a změna dávkování tedy není nutná. Za podmínek in vitro ani diazepam, ani propranolol, trichlormethiazid, chlormadinon, amitriptylin, diklofenak, glibenklamid, simvastatin nebo warfarin nemění volnou frakci tamsulosinu v lidské plazmě. Tamsulosin rovněž nemění volné frakce diazepamu, propranololu, trichlormethiazidu nebo chlormadinonu. Diklofenak a warfarin však mohou zvýšit rychlost eliminace tamsulosinu.

Současné podávání tamsulosin hydrochloridu se silnými inhibitory CYP3A4 může vést ke zvýšené expozici tamsulosin hydrochloridu. Současné podávání s ketokonazolem (známým silným inhibitorem CYP3A4) vedlo k 2,8násobnému vzestupu AUC a 2,2násobnému vzestupu Cmax tamsulosin hydrochloridu. Jedince se slabou schopností metabolizace CYP2D6 nelze snadno identifikovat a při současném podávání silného inhibitoru CAP3A4 a tamsulosin hydrochloridu u nich existuje možnost významného vzestupu expozice tamsulosin hydrochloridu. Vzhledem k tomu nemá být tamsulosin hydrochlorid podáván současně se silnými inhibitory CYP3A4. V kombinaci se slabými inhibitory CYP3A4 má být tamsulosin hydrochlorid podáván jen s opatrností. Současné podávání s paroxetinem, silným inhibitorem CYP2D6, vedlo k 1,3násobnému vzestupu AUC a 1,6násobnému vzestupu Cmax tamsulosinu. Tyto vzestupy se však nepovažují za klinicky významné. Současné podávání jiných antagonistů alfa-adrenergních receptorů může vést k hypotenzi.

Těhotenství a kojení: Nepřichází v úvahu, neboť přípravek je určen pouze pro léčbu mužů.

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Pacienti však mají být informováni o možnosti vzniku závratí.

Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky u tamsulosinu jsou poruchy ejakulace, rýma (výtok a podráždění v nose) a závratě.

Časté nežádoucí účinky jsou: závratě, poruchy ejakulace

Vzácné nežádoucí účinky: mdloby (synkopa), závažné alergické reakce, které způsobují otok obličeje nebo hrdla (angioedém) okamžitě kontaktujte lékaře.

Velmi vzácné nežádoucí účinky: bolestivá erekce (priapismus), život ohrožující onemocnění postihující sliznice a/nebo kůži, projevující se lézemi na sliznicích a/nebo kůži a horečkou (Stevens-Johnsonův syndrom).

Ve srovnání s monoterapií (použití jednoho léčiva) je vyšší četnost nežádoucích účinků hlášena při kombinované léčbě. Během postmarketingového sledování byly pozorovány případy varianty malé zornice, známé také jako peroperační syndrom plovoucí duhovky (IFIS – Intraoperative Floppy Iris Syndrome) související s léčbou tamsulosinem. Postmarketingové zkušenosti: Kromě výše uvedených nežádoucích příhod byly v souvislosti s podáváním tamsulosinu hlášeny také atriální fibrilace, arytmie, tachykardie a dyspnoe. Vzhledem k tomu, že tyto spontánně hlášené příhody pocházejí z celosvětové postmarketingové zkušenosti, nelze jejich četnost a úlohu tamsulosinu v jejich příčinách spolehlivě určit.

Předávkování

Předávkování tamsulosin hydrochloridem může vést až k těžkým hypotenzním účinkům. Tyto těžké hypotenzní účinky byly pozorovány v případech s různou mírou předávkování. Nejvyšší dávka tamsulosin hydrochloridu, která byla nedopatřením pacientovi podána, činila 12 mg a měla za následek bolest hlavy, která nevyžadovala hospitalizaci.

Pokud dojde k akutní hypotenzi po předávkování, je nutná podpora kardiovaskulárních funkcí. Krevní tlak a srdeční frekvence se upraví k normálu po ulehnutí pacienta. V případě, že uložení pacienta do horizontální polohy nevede k úpravě krevního tlaku ani srdeční frekvence, lze použít látky zvětšující intravazální objem, a pokud je to nutné, pak vazokonstriktiva. Měla by být zavedena celková podpůrná terapie a sledovány renální funkce. Dialýza nebude pravděpodobně mít žádoucí efekt, protože tamsulosin se ve velmi vysoké míře váže na bílkoviny krevní plazmy.

Ve snaze zabránit resorpci lze vyvolat zvracení. Pokud dojde k předávkování velkým množstvím látky, lze použít výplach žaludku a podat aktivní uhlí a osmoticky působící laxativa, jako je síran sodný.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii benigní hyperplazie prostaty, antagonisté alfa-adrenergních receptorů. ATC kód: G04CA02.

Mechanismus účinku: Tamsulosin se selektivně a kompetitivně váže na postsynaptické adrenergní alfa1-receptory, převážně na jejich podtypy označované 1A a 1D. Dochází tak k relaxaci hladkého svalstva prostaty a uretry.

Farmakodynamické vlastnosti Omnic TOCAS 0,4 zvyšuje maximální průtok moči. V důsledku relaxace hladkého svalstva v prostatě a v uretře dochází ke snížení obstrukce, což zmírňuje vyprazdňovací symptomy. Omnic TOCAS 0,4 rovněž zmírňuje symptomy jímací, na jejichž vzniku se významnou měrou podílí instabilita močového měchýře. Účinky na symptomy plnění a vyprazdňování močového měchýře se udržují během dlouhodobé léčby. Nutnost chirurgické léčby nebo katetrizace se těmito účinky významně oddaluje. Beta-blokátory mohou vyvolat pokles krevního tlaku díky snížení periferní rezistence. Během studií s přípravkem Omnic TOCAS 0,4 nebylo klinicky významné snížení krevního tlaku pozorováno.

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce – Omnic TOCAS 0,4 je tableta s prodlouženým uvolňováním, kde jako matrix slouží neiontový gel. Složení TOCAS umožňuje konzistentní pomalé uvolňování tamsulosinu, které se udržuje v rámci celého rozmezí pH přítomného v trávicím traktu. Výsledkem je adekvátní expozice jen s malými fluktuacemi po dobu 24 hodin. Tamsulosin hydrochlorid podávaný ve formě tablety s prodlouženým uvolňováním je absorbován ze střeva. Nalačno se z podané dávky odhadem absorbuje přibližně 57 %. Míra a rozsah absorpce tamsulosin hydrochloridu podávaného ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním není ovlivněna podáním nízkotučné potravy. U potravy s vysokým obsahem tuku míra absorpce stoupá o 64 % (AUC), resp. 149 % (Cmax) ve srovnání s podáním nalačno. Kinetika tamsulosinu je lineární. Po podání jednotlivé dávky přípravku Omnic TOCAS 0,4 nalačno dosáhnou maxima plazmatické koncentrace přibližně za 6 hodin (medián). V ustáleném stavu, jehož je dosaženo při opakovaném podání látky do čtvrtého dne, se objevují maximální plazmatické koncentrace po 4 až 6 hodinách, nalačno i po nasycení. Maximální plazmatické koncentrace stoupají z přibližně 6 ng/ml po první dávce na 11 ng/ml při ustáleném stavu. V důsledku prodlouženého uvolňování léčivé látky přípravku Omnic TOCAS 0,4 se minimální hodnoty plazmatické koncentrace pohybují na 40 % maximální koncentrace, a to jak nalačno, tak po nasycení. U plazmatických hladin po jednorázovém i opakovaném podání existují značné individuální rozdíly.

Distribuce – U člověka se tamsulosin přibližně z 99 % váže na bílkoviny krevní plazmy a jeho distribuční objem je malý (přibližně 0,2 l/kg).

Biotransformace – Tamsulosin se pomalu metabolizuje a efekt prvního průchodu látky je malý. Většina tamsulosinu je přítomna v plazmě v nezměněné formě. Tamsulosin se metabolizuje v játrech. U potkanů nebyla indukce mikrozomálních jaterních enzymů vyvolaná tamsulosinem prakticky pozorována. Výsledky získané in vitro naznačují, že na metabolismu tamsulosin hydrochloridu se podílejí zejména CYP3A4 a CYP2D6, v menší míře pak ostatní isoenzymy. Inhibice enzymů CYP3A4 a CYP2D6 může vést ke zvýšené expozici tamsulosin hydrochloridu. Žádný z metabolitů látky nevykazuje aktivitu vyšší než látka původní.

Eliminace – Tamsulosin a jeho metabolity jsou vylučovány zejména močí. U přípravku Omnic TOCAS 0,4 se odhaduje, že přibližně 4–6 % podané dávky se vylučuje v nezměněné podobě. Eliminační poločas tamsulosinu přípravku Omnic TOCAS 0,4 činí přibližně 19 hodin po podání jednotlivé dávky, resp. 15 hodin při ustáleném stavu.

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti: Toxicita po podávání jednotlivých i opakovaných dávek byla zkoumána u myší, potkanů a psů. Dále byla zkoumána reprodukční toxicita u potkanů, karcinogenita u myší a potkanů a rovněž genotoxicita in vivo a in vitro. Celkový toxický profil, jak je vidět u vysokých dávek tamsulosinu, odpovídá známému farmakologickému působení adrenergních blokátorů. Při velmi vysokých dávkách se objevily změny EKG u psů, ale považují se za klinicky nevýznamné. Tamsulosin nevykazuje žádné relevantní genotoxické vlastnosti. Byl nalezen zvýšený výskyt proliferativních změn v mléčné žláze potkaních a myších samiček. Tyto nálezy, které jsou pravděpodobně způsobeny hyperprolaktinémií a objevují se jen při vysokých dávkách, jsou považovány za klinicky nevýznamné.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

Seznam pomocných látek

Jádro tablety: Makrogol 7 000 000 (butylhydroxytoluen, oxid křemičitý koloidní bezvodý), makrogol 8 000, magnesium-stearát.

Potahová vrstva tablety: potahová soustava Opadry 03F22733 žlutá – hypromelóza, makrogol 8 000, žlutý oxid železitý (E 172).

Inkompatibility: neuplatňuje se.

Doba použitelnosti: 3 roky.

Zvláštní opatření pro uchovávání: Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Druh obalu a velikost balení: Blistr (OPA/Al/PVC/ / Al), krabička. Velikost balení: 10, 30 nebo 100 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Astellas Pharma s.r.o., Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8, Česká republika.

Zdroj: Tamsulosin
Zveřejněno dne: 29.4.2015


SiteMAP