Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

EZOFAGITIDA

OBSAH

Ezofagitida versus GER

  • Ezofagitida je zánět sliznice jícnu. Většina případů ezofagitidy je spojena se žaludečními kyselinami, které dráždí vnitřní výstelku jícnu.
  • GER je obecný termín, který popisuje řadu situací způsobujících kyselý reflux.

Zdroj: Reflux u dětí

Poradna

V naší poradně s názvem SLIZNICE JÍCNU OBNOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohacek.

Má někdo zkušenosti s léčbou popálené sliznice jícnu po chemoterapii ? Jak obnovit sliznici - čím ? Děkuji. Pište prosím na meil !

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .

Chemoterapie může poškodit buňky ve sliznici, čímž dochází k zánětu (mukositida). Chemoterapie může způsobit bolestivé vředy, krvácení a infekce v jícnu. Mukositida je obvykle dočasná a zmizí do několika týdnů po ošetření chemoterapií.
Obtížné nebo bolestivé polykání, pálení žáhy nebo bolest v horní části břicha (v nadbřišku) by měly být oznámeny lékaři. Bolest způsobená zánětem jícnu (ezofagitida), může vadit při jídle. Někteří lidé proto musí dočasně změnit své stravovací návyky nebo užívat léky proti bolesti, pokud mají potíže s polykáním nebo polykání je pro ně bolestivé. Zůstaňte proto v péči svého lékaře a snažte se společně toto období překonat, než se sliznice jícnu zahojí.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Sliznice jícnu obnova

Co je ezofagitida?

Ezofagitida je zánět vnitřní výstelky jícnu způsobený opakovanými epizodami gastroezofageálního refluxu.

Jaké jsou příznaky gastrorefluxní ezofagitidy?

  • Bolest nebo pálení v horní části břicha nebo hrudníku, někdy se rozšiřující až do zad (pálení žáhy).
  • Kyselý reflux může zasáhnout hltan (hrdlo) a ústa, což se projevuje kyselostí a pálením v dutině ústní.
  • Malý počet pacientů má potíže s dýcháním a trpí chrapotem, protože kyselá tekutina dráždí hrtan a dýchací cesty.
  • Běžné je nadměrné říhání.

Zdroj: Gastroezofageální reflux

Jaký má vliv na vaše zdraví?

Je to nepříjemné onemocnění, které může mít velký vliv na váš životní styl. Mnoho lidí má pocit, že kvalita jejich života je tímto snížena. Dlouhodobé vystavení refluxu žaludeční kyseliny vede k ezofagitidě (zánětu jícnu). Dlouhotrvající ezofagitida může být komplikována tvorbou jizevnaté tkáně, která je zúžená v postižené části jícnu. Může dojít k problémům s polykáním. Jedná se o závažný stav, který vyžaduje okamžité posouzení a ošetření, ale naštěstí je tato komplikace poměrně vzácná. Také může dojít k tvorbě krvácivých vředů a v důsledku chronické ztráty krve k nedostatku železa v organismu, což by následně mohlo vést k chudokrevnosti.

Zdroj: Gastroezofageální reflux

Co je reflux

Refluxní choroba jícnu je nejčastěji způsobena oslabením dolního jícnového svěrače. Za normálních okolností se tento svěrač rozevře pouze tehdy, když přijímáme potravu a je potřeba, aby se dostala do žaludku. Jinak zůstává sevřený a brání tak tomu, aby žaludeční kyselina pronikla zpátky do jícnu.

Refluxní choroba jícnu se projevuje příznaky, jako jsou pálení žáhy a nepříjemná „hořká“ pachuť v krku. Zatímco u některých lidí se pálení žáhy vyskytuje jenom občas, existují i lidé, kteří příznaky refluxní choroby jícnu trpí celoživotně, přičemž jim velmi negativně ovlivňují celkovou kvalitu života. Projevy refluxní choroby jícnu lze často zmírnit přijetím vhodných opatření (zejména změna stravovacích návyků), případně lze toto onemocnění léčit pomocí léků nebo – v závažných případech – operací.

Základní příznaky refluxní choroby jícnu:

  • pálení žáhy – jde o nepříjemné pálení, které nejčastěji pociťujeme v oblasti těsně nad žaludkem, ale může se šířit i do celého hrudníku nebo dokonce až do krku; pálení žáhy se obvykle zhoršuje po jídle, při předklonu nebo vleže;
  • regurgitace žaludečního obsahu – stav, kdy se žaludeční obsah (včetně žaludeční kyseliny) vrací zpět do jícnu, krku a úst, což vyvolává nepříjemnou, hořkou pachuť v ústech.
Ostatní příznaky refluxní choroby jícnu:
  • zánět jícnu (ezofagitida);
  • zápach z úst (odborně halitóza);
  • nadýmání, plynatost a říhání;
  • nevolnost
  • problémy při polykání (můžete mít pocit, jako když sousta zůstávají „zaseknutá“ v hrdle) nebo bolest při polykání;
  • bolest v krku a chrapot;
  • přetrvávající kašel nebo sípání, které se zhoršují v noci;
  • zvýšená kazivost zubů a onemocnění dásní.

Pokud trpíte astmatem, mohou se u vás jeho projevy zhoršit v důsledku podráždění dýchacích cest žaludeční kyselinou.

Zdroj: Refluxní choroba jícnu a kašel

Pálení na hrudi a v krku

Nepříjemné pocity na hrudi a v krku zná zřejmě každý z nás. Na vině může být infekce, kouření, alkohol, suchý vzduch nebo reflux jícnu.

Nejčastěji jde o pocity škrábání a bolesti, které jsou vyvolány prostupem nějakého mikroba do sliznice a skrz ni i do krve, hlavně viry či bakterie, ty vyvolávají spíše hnisavé záněty s velkým otokem „krčních mandlí“, na něž tělo reaguje zánětlivou reakcí, během které se do dané oblasti přesouvají bílé krvinky. Následně dochází k otoku a k dráždění nervových zakončení, což pociťujeme právě jako škrábání, bolest a pálení v krku a přidružené pálení na hrudi.

Po příčinách můžeme však pátrat i jinde. Dráždivý je tabákový kouř, ať už během kouření aktivního či pasivního (pobyt v zakouřených místnostech). Podobně působí alkohol – dlouhodobým užíváním (u alkoholiků) dochází postupně ke vzniku chronického dlouhodobého zánětu jícnu, který vyvolává právě dané pocity pálení.

Dlouhodobé vystavení suchému vzduchu, především v přetopených místnostech v zimě, které nejsou větrané, dochází k vysychání sliznic, což se může projevovat jako pálení očí, nosu, ale i v krku. Je třeba pamatovat také na to, že kouř, alkohol a suchý vzduch zvyšují vysušováním a drážděním sliznic jejich prostupnost pro různé mikroorganismy, takže se výrazně snižuje obranyschopnost našeho organismu.

Velmi častou a vcelku závažnou příčinou pálení v krku a na hrudi je takzvaná refluxní ezofagitida. Tento termín vyjadřuje stav, kdy se kvůli nedokonalému svěrači mezi jícnem a žaludkem dostávají žaludeční kyseliny do jícnu, kde způsobují zánět. Lidově se tomuto stavu říká pálení žáhy. Jde o vcelku běžný problém vyskytující se spíše u žen, ojediněle se projeví asi u každého člověka. Problémem začíná být, pokud se kyselý žaludeční obsah do jícnu dostává často. Sliznice jícnu totiž na silnou kyselost není připravená a s každým dalším kontaktem se zvyšuje šance vzniku rakoviny jícnu. Je proto potřeba tento stav řešit. K léčbě refluxní choroby jícnu se využívají látky neutralizující kyselost žaludku a velké spektrum látek snižujících tvorbu žaludečních kyselin.

Zdroj: Pálení na hrudi

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Účinnost a bezpečnost přípravku Xarelto byla hodnocena v kombinaci s protidestičkovými látkami aspirinem a klopidogrelem/tiklopidinem. Léčba v kombinaci s jinými protidestičkovými látkami, například prasugrelem nebo tikagrelorem, nebyla studována a nedoporučuje se.

V průběhu léčby se doporučuje pacienta klinicky sledovat v souladu s praxí běžnou při podávání antikoagulační léčby.

Riziko krvácení

Jako v případě jiných antikoagulancií, u pacientů užívajících přípravek Xarelto mají být pečlivě sledovány známky krvácení. Doporučuje se opatrnost při použití přípravku v případě zvýšeného rizika krvácení. Pokud se objeví závažné krvácení, podávání přípravku Xarelto je třeba přerušit.

V klinických studiích bylo během dlouhodobé léčby rivaroxabanem podávaným spolu s monoterapií nebo duální protidestičkovou léčbou častěji pozorováno slizniční krvácení (to je epistaxe, gingivální, gastrointestinální, genitourinární krvácení) a anémie. Proto kromě adekvátního klinického sledování, pokud je to vhodné, může být laboratorní vyšetření hemoglobinu/hematokritu přínosem pro detekci okultního krvácení.

U několika podskupin pacientů (podrobně uvedených dále) hrozí zvýšené riziko krvácení. Proto při použití přípravku Xarelto spolu s dvojkombinační léčbou antiagregancii u pacientů se známým zvýšeným rizikem krvácení je třeba zvažovat zvýšené riziko krvácení oproti přínosům léčby v prevenci aterotrombotických příhod. Tyto pacienty je navíc třeba pečlivě sledovat, zda se po zahájení léčby neobjeví známky a příznaky krvácivých komplikací a anémie.

Při jakémkoli nevysvětlitelném poklesu hladin hemoglobinu nebo krevního tlaku je třeba hledat místo krvácení.

Přestože léčba rivaroxabanem nevyžaduje rutinní monitorování expozice, hladiny rivaroxabanu měřené kalibrovanou kvantitativní analýzou anti-faktoru Xa mohou být užitečné ve výjimečných situacích, kdy znalost expozice rivaroxabanu může pomoci při klinickém rozhodování, například při předávkování nebo při urgentních chirurgických zákrocích.

Ledvinová nedostatečnost

U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) mohou být plazmatické hladiny rivaroxabanu významně zvýšeny (v průměru 1,6násobně), což může vést ke zvýšenému riziku krvácení. Přípravek Xarelto musí být u pacientů s clearancí kreatininu 15–29 ml/min užíván s opatrností. Použití se nedoporučuje u pacientů s clearancí kreatininu < 15 ml/. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 30–49 ml/min), kteří současně užívají jiné léčivé přípravky zvyšující koncentraci rivaroxabanu v plazmě, musí být přípravek Xarelto používán s opatrností.

Interakce s jinými léčivými přípravky

Použití přípravku Xarelto se nedoporučuje u pacientů současně léčených systémově podávanými azolovými antimykotiky (jako jsou ketokonazol, itrakonazol, vorikonazol a posakonazol) nebo inhibitory HIV proteáz (například ritonavir). Tyto léčivé látky jsou silnými inhibitory systémů CYP3A4 a současně P-gp, a proto mohou klinicky významně zvyšovat plazmatické koncentrace rivaroxabanu (v průměru 2,6násobek), což může vést ke zvýšenému riziku krvácení.

Je nutné postupovat opatrně v případě, kdy jsou pacienti současně léčeni léčivými přípravky ovlivňujícími krevní srážlivost, jako jsou například nesteroidní antirevmatika (NSAID), kyselina acetylsalicylová (ASA) a inhibitory agregace trombocytů. U pacientů s rizikem vředové gastrointestinální choroby lze zvážit vhodnou profylaktickou léčbu.

Po akutním koronárním syndromu by pacienti léčení přípravkem Xarelto a ASA nebo kombinací Xarelto a ASA plus klopidogrel/tiklopidin měli užívat souběžnou léčbu NSAID pouze tehdy, jestliže výhody převáží riziko krvácení.

Jiné rizikové faktory krvácení

Rivaroxaban, podobně jako jiná antitrombotika, se nedoporučuje u pacientů se zvýšeným rizikem krvácení, jako jsou například:

  • vrozené nebo získané krvácivé poruchy;
  • léčbou nekorigovaná těžká arteriální hypertenze;
  • jiné gastrointestinální onemocnění bez aktivní ulcerace, které může potenciálně vést ke krvácivým komplikacím (například zánětlivé střevní onemocnění, ezofagitida, gastritida a gastroezofageální refluxní choroba);
  • cévní retinopatie;
  • bronchiektázie nebo plicní krvácení v anamnéze.
  • Přípravek musí být používán s opatrností u pacientů s akutním koronárním syndromem:
  • ve věku nad 75 let, pokud je podáván společně s kyselinou acetylsalicylovou (ASA) samotnou nebo s kombinací ASA plus klopidogrel nebo tiklopidin;
  • s nižší tělesnou hmotností (pod 60 kg), pokud je podáván společně s kyselinou acetylsalicylovou (ASA) samotnou nebo s kombinací ASA plus klopidogrel nebo tiklopidin.

Pacienti s anamnézou cévní mozkové příhody nebo tranzitorní ischemické ataky (TIA)

Podávání přípravku Xarelto 2,5 mg je v léčbě akutního koronárního syndromu kontraindikováno u pacientů s anamnézou cévní mozkové příhody nebo tranzitorní ischemické ataky (TIA). Pacientů s akutním koronárním syndromem a anamnézou cévní mozkové příhody nebo TIA byl studován malý počet, omezené dostupné údaje o účinnosti však ukazují, že tito pacienti nemají z léčby prospěch.

Spinální/epidurální anestezie nebo punkce

Pokud je provedena neuroaxiální anestezie (spinální či epidurální anestezie) nebo spinální, respektive epidurální punkce, hrozí u pacientů léčených antitrombotiky pro prevenci tromboembolických komplikací riziko vývinu epidurálního či spinálního hematomu, který může vyústit v dlouhodobou nebo trvalou paralýzu. Riziko těchto příhod může dále zvýšit epidurální katetr dlouhodobě zavedený po operaci, nebo současné použití léčivých přípravků ovlivňujících krevní srážlivost. Riziko může také zvýšit provedení traumatické nebo opakované epidurální či spinální punkce. Pacienty je třeba často monitorovat, zda nejeví známky a příznaky neurologického poškození (například necitlivost nebo slabost dolních končetin, dysfunkce střev nebo močového měchýře). Pokud se zjistí neurologické potíže, je nutno urgentně stanovit diagnózu a zajistit léčbu. Před neuroaxiální intervencí lékař zváží potenciální přínos a riziko u pacientů na antikoagulační terapii i u pacientů, kde hodlá antikoagulační léčbu podat v rámci tromboprofylaxe.

S použitím 2,5 mg s ASA samotnou nebo s ASA plus klopidogrel nebo ticlopidin v těchto situacích nejsou klinické zkušenosti.

Ke snížení možného rizika krvácení během současného užívání rivaroxabanu při neuroaxiální (spinální nebo epidurální) anestezii nebo spinální punkci je nutné vzít v úvahu farmakokinetický profil rivaroxabanu. Zavedení nebo odstranění epidurálního katetru nebo lumbální punkci je nejlépe provést, když je odhadovaný antikoagulační účinek rivaroxabanu nízký. Přesný čas, kdy je u každého pacienta antikoagulační účinek dostatečně nízký, však není znám. Inhibitory agregace krevních destiček je třeba vysadit podle pokynů výrobce pro předepisování přípravku.

Doporučení pro dávkování před a po invazivních procedurách a chirurgickém výkonu

Pokud je nutná invazivní procedura nebo chirurgický zákrok, měl by být přípravek Xarelto 2,5 mg vysazen minimálně 12 hodin před zákrokem, pokud je to možné, a na základě klinického posouzení lékařem. Pokud má pacient podstoupit elektivní operaci a antiagregační účinek není žádoucí, je třeba inhibitory agregace krevních destiček vysadit podle pokynů výrobce k předepisování přípravku.

Pokud není možné výkon odložit, je třeba posoudit zvýšené riziko krvácení oproti neodkladnosti zákroku.

Léčba přípravkem Xarelto má být znovu zahájena po invazivní proceduře nebo chirurgickém zákroku co nejdříve, pokud to situace umožní a pokud je podle úsudku ošetřujícího lékaře dosaženo odpovídající hemostázy.

Starší populace

Se zvyšujícím se věkem se může zvyšovat riziko krvácení.

Kožní reakce

V souvislosti s užíváním rivaroxabanu byly hlášeny po uvedení přípravku na trh závažné kožní reakce, včetně Stevens-Johnsonova syndromu (toxické epidermální nekrolýzy). Zdá se, že pacienti jsou nejvíce ohroženi výskytem těchto reakcí v rané fázi léčby: nástup reakce se objevil ve většině případů během prvních týdnů léčby. Rivaroxaban musí být vysazen při prvním výskytu závažné kožní vyrážky (například při jejím šíření, intenzifikaci anebo tvorbě puchýřů), nebo při jakékoliv jiné známce hypersenzitivity spolu se slizničními lézemi.

Informace o pomocných látkách

Xarelto obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.

Zdroj: Xarelto

Příbalový leták léku Xarelto

Složení a léková forma:

Jedna potahovaná tableta obsahuje rivaroxabanum 20 mg nebo 15 mg.

Indikace:

Prevence cévní mozkové příhody (CMP) a systémové embolizace u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní s jedním nebo více rizikovými faktory, jako jsou městnavé srdeční selhání, hypertenze, věk ≥ 75 let, diabetes mellitus, anamnéza CMP nebo tranzitorní ischemická ataka. Léčba hluboké žilní trombózy (HŽT) a plicní embolie (PE) a prevence recidivující hluboké žilní trombózy a plicní embolie u dospělých.

Dávkování a způsob podání:

Tablety se mají užívat s jídlem. Pacientům, kteří nejsou schopni polykat celé tablety, může být tableta přípravku Xarelto těsně před užitím rozdrcena a smíchána s vodou nebo s jablečným pyré a poté podána perorálně. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována jídlem. Rozdrcená tableta přípravku Xarelto může být také podána gastrickou sondou poté, co je potvrzeno správné umístění sondy v žaludku. Rozdrcená tableta by měla být podána žaludeční sondou v malém množství vody a sonda by poté měla být propláchnuta vodou. Po podání rozdrcené potahované tablety Xarelto 15 mg nebo 20 mg musí být dávka okamžitě následována enterální výživou.

Prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace (SPAF):

Doporučuje se 20 mg jednou denně.

Léčba hluboké žilní trombózy a plicní embolie:

První tři týdny se podává 15 mg dvakrát denně a dále 20 mg jednou denně. Krátkodobá léčba (nejméně 3 měsíce) je indikována při přechodných rizikových faktorech a dlouhodobá léčba při trvalých rizikových faktorech nebo idiopatické HŽT nebo PE. Délka léčby je individuální po zvážení přínosu léčby a rizika krvácení. S podáváním nad 12 měsíců jsou zkušenosti omezené. Podávání přípravku Xarelto dětem do 18 let se nedoporučuje.

Vynechání dávky:

Při vynechání dávky při podávání 15 mg dvakrát denně by měl pacient užít dávku co nejdříve, aby byla zajištěna denní dávka 30 mg denně. Při vynechání dávky při podávání jednou denně by dávka neměla být tentýž den zdvojnásobena, vynechaná dávka by měla být užita co nejdříve a dále se pokračuje jednou denně.

Převod z VKA na přípravek Xarelto:

Léčba VKA má být ukončena. Xarelto má být podáno, pokud je INR ≤ 3,0 (SPAF), nebo INR ≤ 2,5 (léčba HŽT, PE a pro prevenci recidivy HŽT a PE). INR nelze použít na monitoraci léčby přípravkem Xarelto.

Převod z přípravku Xarelto na VKA:

Xarelto zvyšuje INR. Existuje možnost neadekvátní antikoagulace. Xarelto i VKA se podávají současně až do hladiny INR ≥ 2,0, odběr INR se ale musí provádět nejdříve za 24 hodin po poslední dávce přípravku Xarelto.

Převod z parenterálních antikoagulancií na Xarelto:

První dávka se podává 0 až 2 hodiny před dalším plánovaným podáním parenterálního přípravku nebo při vysazení kontinuálně podávaného antikoagulancia.

Převod z přípravku Xarelto na parenterální antikoagulancia:

První dávka parenterálního antikoagulancia se podává v době, kdy by měla být užita další dávka Xarelto.

Speciální populace:

Ledvinová nedostatečnost: Při clearanci kreatininu 15–29 ml/min se doporučuje opatrnost. Použití se nedoporučuje u pacientů s clearancí kreatininu nižší než 15 ml/min.

SPAF: Při clearanci kreatininu 50–80 ml/min se dávka neupravuje. Je-li clearance kreatininu 15–49 ml/min, dávka se snižuje na 15 mg jednou denně.

Léčba hluboké žilní trombózy a plicní embolie:

Úvodní ani následná dávka se neupravuje (15 mg 2x denně po 3 týdny a potom 20 mg jednou denně). Při clearanci kreatininu 15–49 ml/min se snižuje dávka z 20 mg jednou denně na 15 mg jednou denně. Je třeba zvážit, zda u pacienta riziko krvácení nepřeváží riziko vzniku recidivující HŽT a PE. Doporučení pro použití dávky 15 mg je založeno na farmakokinetickém modelu a nebylo v těchto klinických podmínkách studováno.

Pacienti podstupující kardioverzi:

Léčba přípravkem Xarelto může být zahájena nebo v ní lze pokračovat u pacientů, jejichž stav vyžaduje provedení kardioverze.

Kontraindikace:

Hypersenzitivita na léčivou nebo pomocnou látku. Klinicky významné aktivní krvácení. Léze nebo stavy s významným rizikem závažného krvácení, jako jsou současné nebo nedávno prodělané ulcerace gastrointestinálního traktu, přítomnost maligních nádorů s vysokým rizikem krvácení, nedávno prodělané poranění mozku nebo míchy, operace mozku, míchy nebo oka v nedávné době, intrakraniální krvácení v nedávné době, jícnové varixy nebo podezření na ně, arteriovenózní malformace, cévní aneurysma nebo významné cévní abnormality v míše nebo mozku. Souběžná léčba jiným antikoagulačním přípravkem, například nefrakcionovaným heparinem (UFH), nízkomolekulárními hepariny (enoxaparin, dalteparin a další), heparinovými deriváty (fondaparinux a další), orálními antikoagulancii (warfarin, apixaban, dabigatran a další), se nedoporučuje s výjimkou situace, kdy je pacient převáděn z jiné léčby na léčbu rivaroxabanem, nebo naopak nebo když je podáván UFH v dávkách nezbytných pro udržení průchodnosti centrálního žilního nebo arteriálního katetru. Jaterní onemocnění spojené s koagulopatií a klinicky relevantním rizikem krvácení včetně cirhotiků stupně Child Pugh B a C.

Fertilita, těhotenství a kojení:

Přípravek je kontraindikován během těhotenství a kojení. Účinky na fertilitu nejsou známy.

Zvláštní upozornění a opatření:

Pacienti, kteří při léčbě trpí závratěmi či prodělali synkopu, by neměli řídit a obsluhovat stroje. Častěji bylo pozorováno slizniční krvácení a anémie. Doporučuje se sledování a eventuálně vyšetření hemoglobinu/hematokritu, zvláště u rizikových skupin pacientů.

Podávání s opatrností:

Pacienti s renální insuficiencí, zvláště při současném podávání silných inhibitorů CYP 3A4 (klaritromycin, erythromycin). Účinek erythromycinu je aditivní k renálnímu poškození. Použití se nedoporučuje u pacientů s clearancí kreatininu nižší než 15 ml/min. Podávání s opatrností při současném podávání přípravků ovlivňujících krevní srážlivost (například nesteroidní antirevmatika, kyselina acetylsalicylová, antiagregancia). Při riziku vředové choroby gastroduodena lze zvážit profylaktickou léčbu.

Podávání se nedoporučuje:

Krvácivé poruchy, léčbou neupravená těžká arteriální hypertenze, gastrointestinální onemocnění bez aktivní ulcerace, které může potenciálně vést ke krvácivým komplikacím (například zánětlivé střevní onemocnění, ezofagitida, gastritida a gastroezofageální refluxní choroba), cévní retinopatie, bronchiektázie nebo plicní krvácení v anamnéze, pacienti s chlopenními náhradami, při intoleranci nebo malabsorpci glukózy a galaktózy, při podávání azolových antimykotik nebo inhibitorů proteáz HIV, pacientům léčeným dronedaronem.

Invazivní procedura a chirurgický výkon:

Xarelto se vysazuje nejméně 24 hodin předem, lze použít kalibrovanou kvantitativní analýzu anti-faktoru Xa. Pokud není výkon možné odložit, musí se zvážit zvýšené riziko krvácení. Léčba má být znovu zahájena, pokud to situace umožní a je nastolena hemostáza.

Hemodynamicky nestabilní pacienti s plicní embolií nebo pacienti, kteří vyžadují trombolýzu nebo plicní embolektomii:

Přípravek Xarelto se nedoporučuje používat jako alternativní léčba k nefrakcionovanému heparinu u pacientů s plicní embolií, kteří jsou hemodynamicky nestabilní nebo kteří mohou podstoupit trombolýzu nebo plicní embolektomii, protože bezpečnost a účinnost přípravku Xarelto nebyla pro tyto klinické situace stanovena.

Spinální/epidurální anestezie nebo punkce:

S použitím rivaroxabanu v těchto situacích nejsou klinické zkušenosti. Odstranění epidurálního katetru by mělo být na základě farmakokinetických vlastností nejméně za dobu představující 2x poločas, to je nejméně 18 hodin u mladých pacientů a 26 hodin u starších pacientů po posledním podání rivaroxabanu. Další dávka rivaroxabanu se nepodává dříve než 6 hodin po vyjmutí katetru.

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce:

Současné podání se silnými inhibitory CYP3A4 a současně P-gp (například azolová antimykotika a inhibitory proteáz HIV) se nedoporučuje. Je potřeba se vyhnout současnému podávání silných induktorů CYP 3A4 (například rifampicin), pokud není pacient pozorně sledován kvůli známkám a příznakům trombózy. Opatrnost je nutná při podání jiných přípravků ovlivňujících krevní srážlivost.

Nežádoucí účinky:

Časté: anémie, závratě, bolesti hlavy, oční krvácení včetně spojivkového, hypotenze, hematomy, epistaxe, hemoptýza, krvácení z dásní, krvácení z gastrointestinálního traktu, bolesti břicha, dyspepsie, nauzea, zvracení, zácpa, průjem, pruritus, vyrážka, ekchymóza, kožní a podkožní krvácení, bolest v končetinách, urogenitální krvácení, poškození ledvin, horečka, periferní edém, slabost, zvýšená hladina transamináz, pooperační krvácení, kontuze, sekrece z ran.

Méně časté: trombocytémie, alergická reakce, alergická dermatitida, cerebrální a intrakraniální krvácení, synkopa, tachykardie, sucho v ústech, abnormity jaterní funkce, kopřivka, hemartróza, pocit indispozice, zvýšená hladina bilirubinu, ALP, LDH, lipázy, amylázy, GMT.

Vzácné: žloutenka, krvácení do svalů, lokalizovaný edém, zvýšení konjugovaného bilirubinu, cévní pseudoaneurysma.

Není známo: kompartment syndrom, akutní renální selhání sekundárně po krvácení.

V postmarketingovém sledování byly hlášeny následující nežádoucí účinky: angioedém, alergický edém, poruchy jater a žlučových cest, trombocytopenie.

Držitel rozhodnutí o registraci: Bayer Pharma AG, 13342 Berlín, Německo.

Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek Xarelto 20 mg potahované tablety a Xarelto 15 mg potahované tablety je částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění ve všech schválených indikacích s výjimkou léčby plicní embolie. Souhrn údajů o přípravku i s informacemi, jak hlásit nežádoucí účinky, naleznete na www.bayer.cz nebo obdržíte na adrese BAYER s.r.o., Siemensova 2717/4, 155 00 Praha 5, Česká republika.

Zdroj: Lék Xarelto


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Bc. Jakub Vinš


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP