Téma: 

glukóza

Endogenní deprese

Diagnostika deprese

Jako nemoc, se deprese začala označovat až s příchodem nových diagnostických technologií na vyšetření mozku. Jedním takovým přístrojem, který způsobil převrat v diagnóze deprese je počítačová tomografie (CT – computer tomograph). Před vyšetření počítačovou tomografií se pacientovy podá glukóza, která je mírně radioaktivní například přidáním radioaktivního flóru. Glukóza se velice rychle dostane do krevního řečiště, které ji do několika minut odnese i do mozku. Radioaktivní záření se pak dá snímat speciální kamerou, čímž se dá vykreslit nejen to, jak ten mozek přesně vypadá, ale i to, jak mozek funguje. Prostřednictvím počítačové tomografie se lékaři mohou za živa do mozku podívat. De-facto to je metoda, která je schopna zobrazovat duši. Typickým příznakem takto vyšetřeného pacienta je zjištění nízké mozkové aktivity – na snímcích z CT se více prosazuje neaktivní mozková kůra, nežli mozková tkáň, které je aktivní u zdravých lidí. Celkově by se dalo říci, že u člověka nemocného depresí pracuje jeho mozek na nižší obrátky.

Zdroj: Endogenní deprese
Zveřejněno dne: 21.6.2012

Diskuze: hexa phan - proužky

koupil jsem si proužky na orientační zkoušku moči.
Jednotlivé hodnoty jsou uvedeny barvou, počínaje údajem negativní - tj. asi OK, v normě.
Ale další barvy jsou doplněny číselným údajem, který je pro laika tajemno.
Dotazuji se co znamená změna v prvním sloupci?
např. bílkovina 0,3/30, nebo glukoza 2,8/50, urobilinogen 17/1, krev ca 5-10, hemoglobin ca 10

U glukozy jako diabetika mám z odběru krve hodnotu 4,3. Čemu odpovídá tato hodnota na proužku?

Děkuji
O.Krejčí

Zdroj: diskuze Hexa phan - proužky
Odesláno dne: 23.2.2016 uživatelem oldrich krejci

Glykemický index

Co je glykemický index?

Glykemický index (zkratka GI) je bezrozměrná veličina, která udává rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny. Exaktně je GI definován jako plocha pod křivkou glykémií během dvou hodin po požití dané potraviny, vyjádřená jako procento plochy pod křivkou po požití stejného množství sacharidů ve formě čisté glukózy. Vychází se z toho, že glukóza má glykemický index roven 100. Například celozrnný chléb má GI = 65, tudíž glukóza obsažená v celozrnném chlebu je tělem využita za cca 2krát delší dobu než glukóza v čistém stavu. Glykemický index ovlivňuje mnoho faktorů, jako je obsah vlákniny, postup přípravy, délka vaření dané potraviny a podobně. Hodnotu GI potraviny nelze brát jako jediný faktor ovlivňující reakci glykémie. Protože rychlost vstřebávání glukózy do krve také ovlivňuje celkové množství tráveniny v žaludku (čím více potravy žaludek dostane, tím rychleji se tělo snaží potravu ze žaludku dostat pryč – trávení i vzestup glykémie je tudíž rychlejší). V praxi to znamená, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Také potraviny s nízkým GI nezatěžují organismus velkými výkyvy hladiny glykémie, které mohou přispívat ke vzniku diabetu mellitu II. typu (lidově stařecká cukrovka). Ač je někdy glykemický index užíván jako indikátor míry uvolňování inzulínu do krve, některé potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují mnoho inzulínu; pro tento účel je lépe vzít v úvahu inzulínový index. Index byl vytvořen Dr. Davidem J. Jenkinsem a jeho kolegy v roce 1981 na Torontské univerzitě.

Zdroj: Glykemický index
Zveřejněno dne: 23.5.2014

Aceton v dechu

Co značí aceton v dechu

Aceton v dechu se objevuje:

  • při hladovění – acetonový zápach se objevuje při hladovění, když už je spálena glukóza a tělo „jede“ na tuky;
  • při neléčené cukrovce – acetonový dech je typický u lidí s cukrovkou, zejména když není ještě objevena nebo je špatně léčena; tento stav se také nazývá jako diabetická ketoacidóza;
  • při jiných problémech se slinivkou břišní – může rovněž jít o jiné problémy se slinivkou břišní;
  • při intoleranci fruktózy – může se také jednat o intoleranci ovocného cukru.

Pokud není příčinou hladovění nebo malý příjem sacharidů, tak raději zajděte k lékaři, který provede vyšetření. Odběrem krve se zjistí hladina cukru v krvi, takže se potvrdí či vyvrátí cukrovka. Případně se pak bude pátrat po jiné příčině. A pak se léčí primární příčina tohoto problému.

Zdroj: Aceton v dechu
Zveřejněno dne: 12.1.2015

Med proti mastné kůži

Co med obsahuje?

Základ medu tvoří cukry, a to především takzvané jednoduché cukry – fruktóza, glukóza a sacharóza. Pro náš organismus jsou dobře zpracovatelné s rychlým uvolňováním do krve, působí tedy jako okamžitý zdroj energie. Med je rovněž zdrojem bílkovin, jejich množství je závislé na druhu medu, všeobecně se uvádí, že vyšší obsah bílkovin má med nektarový (květový). Med obsahuje i dlouhý seznam důležitých vitamínů a minerálů, jsou to například vitamíny A, C, některé vitamíny skupiny B (B1, B2, B6, B12), vitamín D, K, E, z minerálů pak například vápník, draslík, fosfor, hořčík, sodík, křemík, železo. Dále v něm najdeme mateří kašičku, aminokyseliny, pyl, éterické oleje. Z celkového pohledu je to tedy úžasný koktejl životně důležitých a zdraví prospěšných látek. Účinky medu na lidské zdraví jsou více než blahodárné, často je proto nazýván elixírem zdraví a dlouhověkosti.

Zdroj: Med proti mastné kůži
Zveřejněno dne: 22.7.2013

Sacharidy

Sacharidy ve výživě

Sacharidy známe v mnoha podobách. Uveďme si tedy jejich základní druhy. „Nejsladším“ cukrem je fruktóza, kterou najdeme například v ovoci nebo také v medu. Podle sladkosti pak následuje sacharóza (cukrová třtina), glukóza (ovoce, med, zelenina), maltóza a laktóza neboli mléčný cukr. Neměli bychom ale zapomínat, že velmi důležitý zdroj sacharidů tvoří v naší potravě také škrob, obsažený například v bramborách nebo obilovinách.

  • Glukóza neboli hroznový cukr je nejdůležitějším energetickým substrátem pro organismus. Právě jen glukózu mohou jako zdroj energie využívat například mozek nebo sítnice. V přírodě se vyskytuje v rostlinách jako produkt fotosyntézy a pro rostliny představuje zdroj energie. Hromadí se především v plodech rostlin.
  • Fruktóza se nachází v ovoci, medu a některé zelenině. V zažívacím traktu se uvolňuje rozkladem sacharózy. Pro její vstup do buňky není zapotřebí inzulín.
  • Galaktóza – jejím nejvýznamnějším zdrojem je mléčný cukr, laktóza. Je součástí mateřského mléka a je tedy důležitým zdrojem energie pro kojence. Významná pro organismus je především tím, že se velice jednoduše v těle přeměňuje na glukózu.
  • Sacharóza je sacharid, který je v naší stravě zastoupen nejhojněji. Nachází se v cukrové třtině a cukrové řepě. Je velice vydatným zdrojem energie, a proto je v současné době nejpoužívanějším sladidlem. V organismu se rozkládá na glukózu a fruktózu. Pozor ale na její užívání! Její vysoký glykemický index způsobuje to, že rapidně vyvolává sekreci inzulínu. Díky tomu není vhodná jako sladidlo pro diabetiky.
  • Laktóza neboli mléčný cukr. Někteří lidé mohou trpět nepříjemnými potížemi při trávení laktózy. Jejich problém je dán nedostatkem enzymu, který štěpí laktózu. Nezpracovaná laktóza se pak hromadí ve střevech a působí nepříjemné problémy.

Zdroj: Sacharidy
Zveřejněno dne: 23.5.2014

Glukopur je přírodní hroznový cukr

Glukopur složení:

Obsah bílého prášku glukopur: dextróza (100% D-Glukóza), vitamínový premix (vitamín C 18 mg, B1 0,42 mg, B2 0,48 mg, B6 0,60 mg, B12 0,30 mg, biotin 45 mg, kyselina pantothenová 1,8 mg, vitamín E 3 mg, kyselina listová 60 mg, niacin 5,4 mg.
 

Zdroj: Glukopur je přírodní hroznový cukr
Zveřejněno dne: 6.10.2012

Sacharidy

V čem jsou sacharidy?

  • Rýže obsahuje velké množství sacharidů – mezi 80 až 98 g na 100 g, přesné množství záleží na vybraném druhu rýže.
  • Brambory jsou bohaté na sacharidy, minerály, vitamíny a enzymy. Obsah škrobů na 100 g je ale nižší než u rýže. Brambory se dají upravit na mnoho způsobů, takže vhodně zpestří váš jídelníček.
  • Těstoviny jsou méně vhodnou potravinou, přesto často používanou. Těstoviny jsou vyrobené z pšeničné mouky, což snižuje jejich výživovou hodnotu. Často se po těstovinách spíše tloustne. Naopak rýže a brambory obsahují kvalitní škroby.
  • Ovesné vločky patří k základním potravinám. Obsah sacharidů v nich je vysoký. Ovesné vločky na 100 g obsahují kolem 60 až 70 g sacharidů. Ovesná kaše po ránu zasytí a je velice výživná.
  • Corn flakes obsahují kukuřičný škrob, který také není nejvýživnější. Ovesné vločky jsou ke snídani vhodnější.
  • Ovoce je výborným zdrojem sacharidů, především glukózy, která je tělem ihned využitelná. Jiný druh sacharidů, než je glukóza, nedokáže tělo ihned využít. Navíc ovoce obsahuje vysoký podíl vitamínů, minerálů, enzymů, vlákniny, vody a také velice důležitou sluneční energii.

Zdroj: Sacharidy
Zveřejněno dne: 23.5.2014

Domácí vyšetření moči

Co sledujeme

Barva: Řekne nám, kolik vody je v moči přítomno. Obvykle je barva moči u zdravého jedince světle žlutá až bezbarvá. Nažloutlé zabarvení způsobuje urobilinogen, což je finální odpadní produkt vzniklý z rozpadlých červených krvinek. Barva moči podobná vodě, tedy bezbarvá moč, je způsobena v důsledku nadměrné hydratace, u dehydratace naopak změní moč barvu na tmavě žlutou. Odstíny tmavě červené, tmavě žluté a tmavě hnědé barvy moči mohou být způsobeny nemocí nebo konzumací určitých potravin nebo léků.

Jasnost: Může indikovat přítomnost bílých částic plovoucích v moči. Bílé částice mění vzhled moči na zakalenou. To může být zapříčiněno přítomnosti bakterií nebo fosforečnanu vápenatého v podobě krystalů. U žen někdy může výtok z pochvy kontaminovat moč, která pak vypadá zakaleně.

Zápach: Zdravá, nekontaminovaná moč nemá žádný silný zápach, ale má mírně „oříškový“ odér. Nicméně konzumace určitých potraviny může ovlivňovat i vůni moči, například po konzumaci chřestu, alkoholu, cibule, česneku bude moč cítit více než obvykle.

Měrná hmotnost: Kontroluje množství látek v moči.

pH: Měří úroveň kyselosti.

Glukóza: U zdravých jedinců moč neobsahuje glukózu. Nicméně u osob trpících cukrovkou prochází glukóza močí.

Dusitany: Jsou přítomny v moči u osob s diagnózou infekce močových cest.

Leukocyty: Leukocyty můžeme pozorovat u osob, které trpí infekcí močových cest.

Plovoucí částice v moči: Mikroskopická analýza může odhalit krevní buňky, které se normálně v moči nevyskytují, nanejvýš jedna nebo dvě krevní buňky mohou být nalezeny v jednom poli. Zranění nebo nemoc ledvin či močových cest může způsobit nadměrné krvácení. Pokud existuje nesčetně mnoho krvinek v moči a moč se zbarví na červenou barvu, je důležité neprodleně navštívit lékaře. Krevní buňky se také mohou objevit jako plovoucí částečky v moči.

Odlitky: Materiál, který prochází ledvinami, může vytvořit takzvané odlitky. Ty mohou být vyloučeny močí. Obvykle existují různé typy odlitků. Různé onemocnění ledvin způsobuje vylučování různých odlitků. Tyto plovoucí předměty naštěstí v moči nebývají příliš časté.

Krystaly: Krystaly jsou amorfní látky přítomné v moči. U zdravého jedince je několik krystalů obvykle detekováno při mikroskopickém vyšetření moči. Jestliže osoba trpí „ledvinovými kameny“, tak v moči takto postiženého jedince bude abnormální množství těchto krystalů. Plovoucí částice v moči můžete vidět, když odeberete moč do čisté láhve. Také přítomnost bakterií a parazitů může moč zakalit.

Dlaždicové buňky: Někdy jsou v moči přítomny i dlaždicové buňky, ty se objevují důsledkem kontaminace, například u žen při výtoku z pochvy. V takových případech je důležité provést kontrolu moči znovu.

Zdroj: Domácí vyšetření moči
Zveřejněno dne: 9.2.2014

Sacharidy

Sacharidy z pohledu chemie

Při přechodu základních jednotek – monosacharidů – z cyklické formy na lineární vzniká poloacetálový, respektive poloketálový hydroxyl. Propojením tohoto hydroxylu s hydroxylem další molekuly se mohou monosacharidy řetězit. Vazba, vytvořená tímto procesem, se nazývá glykosidová vazba. Cukerné jednotky se tímto způsobem mohou řetězit v podstatě v neomezeném počtu. Počet cukerných jednotek je přitom jedním z hledisek klasifikace sacharidů.

Monosacharidy

Monosacharidy obsahují jednu cukernou jednotku. Mezi nejznámější zástupce této skupiny patří glukóza (hroznový cukr) a fruktóza (ovocný cukr). Glukózu můžeme najít volně (například v hroznech) nebo ve vázané formě (v sacharóze, laktóze, škrobu, celulóze a dalších složených sacharidech).

Oligosacharidy

Název je odvozen od řeckého výrazu pro „několik“. Oligosacharidy jsou složeny ze dvou až deseti stejných nebo různých monosacharidů. V terminologii se můžeme setkat s výrazem disacharidy, který označuje tu skupinu oligosacharidů, která je složena pouze ze dvou cukerných jednotek. Nejvýznamnějšími oligosacharidy (respektive disacharidy) jsou sacharóza (řepný a třtinový cukr), laktóza (mléčný cukr) a maltóza (sladový cukr).

Polysacharidy

Jako polysacharidy označujeme ty sacharidy, které jsou složeny z více než deseti monosacharidů. Také se pro ně používá termín složené sacharidy. Jejich řetězce jsou dlouhé a organismu tak trvá delší dobu, než dojde k jejich rozštěpení na sacharidy jednoduché. Obecně jsou pro naše stravování výhodnější. Z této skupiny patří mezi známější například škrob, celulóza, pektin nebo inulin. Některé polysacharidy (například celulóza, pektin, inulin) jsou nestravitelné nebo jen částečně stravitelné (mají však pro náš organismus velký význam, v pozitivním smyslu slova). Tyto sacharidy patří mezi vlákninu.

Zdroj: Sacharidy
Zveřejněno dne: 23.5.2014

Sacharidy

Sacharidy v potravě

Sacharidy jsou pro lidský organismus pohotovostním zdrojem energie. Jejich výhodou je velká rychlost uvolňování energie oproti tukům a bílkovinám. Sacharidy vznikají v přírodě v buňkách rostlin z oxidu uhličitého a vody za přítomnosti světelné energie – fotosyntézou.

Energetická hodnota 1 g sacharidů je 17 kJ (4 kcal).

Z hlediska rychlosti vstřebávání sacharidů do našeho organismu rozdělujeme zjednodušeně sacharidy na rychlé a pomalé. Rychlé (jednoduché) sacharidy se rychle dostávají do krevního oběhu a výrazným způsobem ovlivňují hladinu glukózy v krvi. Glukóza je nejdůležitější jednoduchý sacharid, který je základním zdrojem energie pro všechny buňky lidského těla. Organismus udržuje hladinu glukózy v krvi v určitém rozmezí působením hormonů. Zejména náš mozek je závislý na glukóze v krvi, protože nemá žádné zásobní rezervy sacharidů, jako mají například svaly. Pomalé (složené) sacharidy se dostávají do krevního oběhu mnohem pomaleji, protože jsou tvořeny dlouhými řetězci jednoduchých sacharidů, které se musejí nejdříve postupně rozštěpit na jednoduché sacharidy. Mezi složené sacharidy se řadí také vláknina, která je nestravitelná a je vyloučena z organismu v nezměněné formě. Vláknina se dělí na rozpustnou a nerozpustnou.

Rozpustná vláknina (pektin, inulin a jiné) například snižuje hladinu cholesterolu a zpomaluje vstřebávání glukózy.

Nerozpustná vláknina (především celulóza) zvětšuje objem stolice, tím zkracuje její čas v tlustém střevě, a má i čisticí funkci ve střevě.

Potraviny obsahující různé poměry jednoduchých a složených sacharidů tak ovlivňují hladinu glukózy v krvi jinou rychlostí. Tuto rychlost nám udává glykemický index potravin. Čím vyšší je glykemický index potraviny, tím rychleji stoupne hladina glukózy v krvi.

Množství sacharidů přijatých v potravě by se mělo pohybovat okolo 50–60 % celkového energetického příjmu. Stravitelných sacharidů bychom měli přijmout okolo 4 gramů na kilogram tělesné hmotnosti za den. U sportovců jsou nároky organismu na sacharidy větší (až dvojnásobné). Vlákniny bychom měli ve stravě přijmout kolem 20–30 g za den.

Jednoduché sacharidy jsou obsaženy hlavně v ovoci, medu a v některých druzích zeleniny. Nejvýznamnějším konzumovaným jednoduchým sacharidem je sacharóza (běžný cukr), která se vyrábí v cukrovarech z cukrové třtiny. Je to koncentrovaný zdroj energie, který neobsahuje žádné výživově hodnotné látky. Proto se říká, že cukrářské výrobky obsahují „prázdné kalorie“, a měli bychom je konzumovat s rozvahou.

Hlavním zdrojem složených sacharidů jsou obiloviny, luštěniny, brambory, ovoce a zelenina.

Zdroj: Sacharidy
Zveřejněno dne: 23.5.2014


Sitemap | RSS