Heřmánek patří mezi jednu z nejstarších rostlin, kterou lidstvo zná. Heřmánek také patří mezi nejúspěšnější a nejlépe prozkoumanou rostlinu. Heřmánek má protizánětlivý účinek na všechny typy obtíží, a to externě i interně. Heřmánkovýčaj se používá pro žaludeční a střevní potíže, ale i na nachlazení a horečky. Při nachlazení se doporučuje inhalace heřmánku. Na poranění a podvrknutí pomáhá heřmánkový olej. Heřmánkový olej je vhodný k léčbě kožních problémů a zranění, protože jeho zklidňující vlastnosti se využívají na akné, ekzémy, dermatitidy, svědění a lupénku.
V naší poradně s názvem WARFARIN A HEŘMÁNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Novotná.
Dobrý den, je možné pít heřmánkovýčaj pri warfarinu ? v případě, že ovlivňuje účinek warfarinu jak ? zesiluje, či zeslabuje ?
děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při užívání Warfarinu nepoužívejte nadměrné množství heřmánkového čaje nebo jiných produktů z heřmánku. Heřmánek se nachází v čajích, bylinných doplňcích a v kosmetice. Užívání výrobků s heřmánkem může zvýšit riziko, že se vám budou snadněji dělat modřiny nebo budete krvácet.
Zatím nebyly hlášeny žádné případy, kdy by heřmánek zesiloval účinky Warfarinu. Nicméně existuje teoretické riziko zesílení účinků léku, protože bylina je považována za kumarinovou složku. V přiloženém odkazu je popsán případ 70leté ženy, která byla během léčby Warfarinem přijata do nemocnice s mnohočetným vnitřním krvácením po užití heřmánkových produktů (čaje a tělového mléka). Odkaz na lékařskou zprávu v angličtině: www.ncbi.nlm.nih.gov…
Čaj z heřmánku připravíte velmi jednoduše. Stačí jednu čajovou lžičku sušených květů zalít 250 ml vroucí vody. Poté nechte 15 minut louhovat a pak sceďte. Čaj pijte teplý, 3x denně po jídle. Připravujte ho vždy čerstvý a ihned vypijte. Dětem od 1 do 3 let čaj nařeďte vodou a podávejte 1 – 2 šálky denně. Dětem od 4 let již ředit nemusíte. Dětem do 11 let ale podávejte maximálně 2 šálky denně.
Kromě čaje si můžete připravit i nálev. 2 – 3 polévkové lžíce sušeného heřmánku zalijte 500 ml vařící vody. Opět nechte 15 minut vyluhovat a pak sceďte. Nálev je určen k zevnímu použití – na obklady, výplachy, inhalace, ke kloktání. Takto ho užívejte nejdéle dva týdny. Nálev je vhodný i ke koupelím a k mytí vlasů.
V diskuzi STRAVA PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nina Charvátová.
Dlouhodobě užívám Warfarin. Mohu jíst ořechy, vitamin C a pít heřmánkovýčaj?A prosím, ještě jeden dotaz: jsou dostupné byliny na zvýšení krevního tlaku?Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při zesvětlení vlasů heřmánkem se použije půl sklenice květů, které se zalijí dvěma sklenicemi vroucí vody a nechají se pod pokličkou vychladnout. Tento roztok se používá na oplachování vlasů po mytí. Sílu heřmánku můžeme pro zesvětlení vlasů dobře posílit přidáním šťávy z jednoho citronu anebo ještě navíc při mytí používat heřmánkový šampon.
V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dermazulen mast je dermatologikum. Obsahuje Guaiazulenum 2 mg (0,2 %) a Matricariae etheroleum 1 mg v 1 g masti. Dermazulen se používá k ošetření nezávažných poranění kůže, k ošetření kůže před a po ozáření rentgenovými a radiovými paprsky, k promaštění suché pokožky a při opruzeninách a jejich prevenci u dětí a dospělých. Použití Dermazulenu se nedoporučuje u osob, které jsou přecitlivělé na heřmánkový olej a lanolin. Dermazulen se aplikuje v přiměřené vrstvě na postižené místo 1–2krát denně podle potřeby.
Mnoho lidí s nespavostí si vybírá variantu bylinné léčby. Některé byliny, jako je meduňka nebo heřmánkovýčaj, jsou obecně neškodné, zatímco jiné mohou mít další závažné vedlejší účinky a mohou zasahovat do předepsaných léků, což může být nebezpečné. Třezalka tečkovaná například může omezit účinnost mnoha léků na předpis (léky na ředění krve, antikoncepční pilulky a některé léky proti rakovině). Raději tedy zkonzultujte bylinnou léčbu se svým lékařem.
Existuje několik bylin, které jsou vhodné na léčbu nespavosti. Patří sem heřmánek, kořen kozlíku lékařského, meduňka, mučenka, levandule a třezalka. Mnoho lidí pije heřmánkovýčaj pro mírné sedativní účinky, i když tato bylina může vyvolat alergické reakce u pacientů s rostlinnými nebo pylovými alergiemi. Přestože je kozlík lékařský užitečný při nespavosti, při vysokých dávkách může způsobit takzvané živé sny, rozmazané vidění, změny srdečního rytmu a dráždivost.
Jako obklad si můžete na oči přiložit vlažné – použité – sáčky s čajem. Nejlépe vám poslouží ten heřmánkový.
Říká se, že proti otokům pomáhá i nastrouhaná brambora, kterou zabalíte do látkového kapesníku. Přikládat můžete i plátky okurky.
Mrazák a dvě čajové lžičky má doma jistě každý. Stačí dát lžičky na chvilku do mrazáku a pak si je asi na 5 minut přiložit na oteklá víčka. Otok dozajista zmizí.
Vatové tampóny namočte do studeného mléka nebo smetany, pak už stačí jen lehce vymačkat zbytky, aby tekutina netekla po obličeji, a opět přiložit na oteklá víčka. I po probdělé noci se vám oči zase rozjasní a rozzáří.
Dva sáčky s černým čajem spařte vroucí vodou a nechte 2 minuty louhovat. Potom už jen vymačkejte vodu a na 10 minut přiložte na oči. Třísloviny v čaji by měly otok zmírnit.
Zvracení u dětí bývá spojováno s infekčním onemocněním. Zvracení způsobují viry, například rotavirus, bakterie nebo také paraziti. Ke zvracení se často přidává i průjem. Během zvracení se nejen u dítěte může objevit dehydratace, při níž má dítě viditelně propadlé oči, nevypadá zdravě, má suchou sliznici, je unavené a chce pořád spát. Během zvracení by mělo být dítě pod neustálou kontrolou, aby nedošlo k udušení zvratky, hlavně v období spánku. Pokud dítě zvrací několik hodin a není schopné v sobě uchovat ani doušek vypitého čaje nebo vody, může dojít k vysoké ztrátě tekutin a následné dehydrataci. Dítě by měl prohlédnout lékař, který může u závažných případů nařídit hospitalizaci v nemocnici, kde jsou dítěti nitroděložně podávány tekutiny s ionty a glukózou.
V případě slabšího průběhu zvracení je dobré dítěti podávat čaje slazené hroznovým cukrem (nejlépe heřmánkový nebo fenyklový), neperlivou vodu nebo neperlivé minerálky. Tyto nápoje mohou být nahrazeny také rehydratačními roztoky, které jsou volně dostupné v lékárně a zajistí dítěti dostatečný příjem tekutin, iontů a glukózy. Dítě by se mělo vyhnout pití perlivých minerálek, sladkých nápojů a mléka. Když dítě zvrací, může mu matka pomoci tím, že mu bude během zvracení podpírat čelo. Po vyzvracení pomůže dítěti pořádně si vypláchnout pusu, protože zvratky působí na zubní sklovinu jako žíravina. Poté by si dítě mělo jít lehnout do postele a na čelo je dobré dát studený obklad. Má-li dítě závratě, měly by se mu zvednout a podepřít nohy.
Během zvracení se dítěti nepodávají žádné potraviny. Hodinu po skončení zvracení se může dítěti nabídnout kuřecí vývar, mrkvová polévka nebo ředěný jablečný džus. Vyhnout by se mělo mléku a mléčným výrobkům, přepalovaným tukům a tučným, kořeněným jídlům. Výjimku tvoří mateřské nebo umělé mléko. Druhý den je možné do dietního jídelníčku zařadit jablečnou šťávu nebo želatinu, později pak rýži nebo den staré rohlíky. Na zklidnění žaludku je možné podávat po lžičkách studený slazený černý čaj. Pokud má dítě rádo bylinkové čaje, může si dát mátový, heřmánkový nebo kontryhelový.
Vyrážku nejvíce zklidní asi dvacetiminutová koupel ve vlažné vodě s hrstkou ovesných vloček. Nejvhodnější je lázeň s příměsí koloidních vloček, ty jsou k dostání v lékárnách, ale můžete používat i normální ovesné vločky. Koloidní ovesné vločky jsou ve formě jemného prášku, který neucpe odtok vaší vany. Pokud použijete normální ovesné vločky, odstraňte oves například pomocí cedníku.
Heřmánek
Zevně se heřmánek využívá k obkladům na špatně se hojící rány, kožní vyrážky, alergické kožní projevy, lehké popáleniny či na hemoroidy. Heřmánek urychluje hojení, snižuje bolest a zabraňuje vytvoření jizev. Heřmánkový nálev lze použít jako kloktadlo k výplachům při onemocnění a zánětech ústní dutiny a hrtanu. Je vhodný na obklady a vymývání očí při zánětech očních spojivek. Používá se také k ošetření vlasů a pokožky hlavy. Nálev je možno přidat do relaxační koupelové lázně. Velmi často se heřmánek používá v kosmetice. Je obsažen v řadě kosmetických přípravků, v pleťových vodách, mastech, krémech, vlasových přípravcích, ústních vodách a dalších přípravcích.
Heřmánková mast
Příprava heřmánkové masti: 250 g vepřového sádla se rozehřeje a vsype se do něj vrchovatá dvouhrst čerstvých heřmánkových květů, směs se nechá vzkypět, promíchá se a odstaví z ohně. Nádoba se směsí se přikryje a nechá se přes noc odležet na chladném místě. Druhý den se směs opět mírně zahřeje a protlačí se přes lněné plátno. Lněné plátno se dá do síta a mast se prolisuje. Poté se mast promísí a přelije do připravené čisté nádoby.
Heřmánkový olej
Příprava heřmánkového oleje: lahvička z hnědého skla (lékovka) se naplní až po hrdlo čerstvými heřmánkovými květy nasbíranými za slunného dne. Zalijí se olivovým olejem, květy musí být v oleji ponořené celé. Lahvička se uzavře a nechá se stát 14 dní na slunci. Pak se olej uchovává v chladničce.
Aloe vera
Aloe vera má blahodárný vliv na léčbu téměř všech kožních onemocnění. Aloe má antibakteriální, protizánětlivé a protiplísňové účinky.
Ingredience: ½ l destilované vody, heřmánkovýčaj (jeden sáček), lahvička s uzávěrem
Postup: Destilovanou vodu přivedeme k varu. Hodíme do ní sáček heřmánkového čaje (je možno nasypat i sušenou bylinu, ale pak ještě musíme tekutinu přecedit přes jemné sítko) a necháme pět minut pod pokličkou louhovat. Tekutinu vychladíme a přelijeme do lahvičky. Pleť čistíme vatovými tampony, vodu necháme zaschnout na tváři a dále ji už samozřejmě neomýváme. Takto připravenou pleťovou vodu uchovávejte v temnu a chladu.
Až budete mít po používání domácí pleťové vody krásnou pleť, tak si také připravte domácí „tinkturu lásky“:
Postup: Vanilková semínka ze dvou lusků a 1 lžíci nasekané skořice smíchejte dohromady a pak zalijte 2 dl 60% lihu. Nechte 14 dní odpočívat a denně protřepávejte. Po uplynutí této doby přeceďte a užívejte 2x denně 10 kapek. Vanilka je silné afrodiziakum.
Šampon pro luxusní péči Chronologiste je vhodný na všechny typy vlasů. Obsahuje tyto aktivní látky: abyssine, vitamín E, arganový a heřmánkový olej, alma oil. Šampon pro luxusní péči Chronologiste jemně čistí a vyživuje vlasy a vlasovou pokožku, zanechává vlasy hebké, silné a lesklé, pokožka hlavy je zklidněná, svěží a hydratovaná. Aplikujte malé množství produktu do vlhkých vlasů, jemně vmasírujte a poté důkladně opláchněte. Podle potřeby proceduru opakujte.
Dle hodnocení spotřebitelů je šampon pro luxusní péči Chronologiste perfektní produkt. Vlasy jsou zdravější a je to hlavně i vidět, tedy ne hned, ale už po několika použitích. Ale již po prvním použití zákazníci popisují skvělý pocit. Uživatelkami je hodnocen jako velmi dobrý produkt s krásnou vůní. Pro mytí postačí malá dávka. Šampon pro luxusní péči Chronologiste je vhodný i pro muže a je určen pro každodenní použití. Vlasy jsou ve skvělé kondici a snadno se upravují.
Zde můžete vidět, jak vypadá šampon pro luxusní péči Chronologiste.
Použít led na bolest samozřejmě není žádnou novinkou – ledová masáž nám dokáže zajistit rychlou úlevu a je tak snadná, že ji zvládnete i během sledování večerního televizního programu. Není to úleva na dlouho, ale aspoň pro dobu, kdy jste v klidu. Hrst rozdrceného ledu zabalte do utěrky. Po dobu 5 až 10 minut přiložte na postižené místo palce u nohy, kde vás trápí bolest kloubu, 10 minut nechte nohu odpočinout v klidu, opakujte 2–3x.
Olejová masáž
Na bolest a zánět zkuste masáž olejem, který běžně najdete v domácnosti, tedy olivový či kokosový olej. Použijte vždy přiměřeně ohřátý olej. Pomocí prstů třete bolestivé místo tímto teplým olejem alespoň 10 minut. Opakujte 2–3x. Můžete také použít ricinový olej. Ricinový olej už tak běžně doma nenajdete, ale může to být váš velký pomocník, protože obsahuje látky, které mají protizánětlivé vlastnosti, jimiž snížíte bolest a otoky na nohou. Několik polévkových lžic ricinového oleje rozehřejte. Látkový obklad namočte do tohoto oleje a přiložte na bolestivá místa, poté ještě zakryjte například ručníkem, abyste udrželi teplo delší dobu. Nechte působit 15 minut.
Epsomská sůl
V případě, že vás zasáhla i artritida, stojí za to pravidelně používat epsomskou sůl, v níž je vysoká koncentrace hořčíku, který pomáhá regulovat pH v těle a pomáhá v boji se zánětem a s bolestí. Epsomskou sůl nasypte do vany nebo lavoru na nohy a rozmíchejte. Nohy ponořte do tohoto roztoku a relaxujte. Až voda vychladne, chodidla osušte a jemně do pokožky vetřete teplý olivový nebo kokosový olej. A nyní ta nejtěžší část – najděte si čas opakovat tuto proceduru 3x týdně.
Kurkumová lázeň
Klíčovou složkou kurkumy je látka kurkumin, která má protizánětlivé účinky a zmírňuje bolest. A to je přesně to, co potřebujete na bolest kloubu palce u nohy. 1/2 čajové lžičky kurkumy smíchejte s olivovým olejem, až vznikne hustá pasta. Pastu naneste na bolavé zánětlivé místo. Při orálním použití vypijte 1x lžičku kurkumy rozmíchanou s vodou či mlékem, a to 2x denně.
Heřmánkový obklad
O heřmánku ví snad každý, že má protizánětlivé účinky. Heřmánkový odvar tedy také pomůže zahnat bolest kloubu palce nohy. Uvařte si šálek heřmánkového čaje v sáčku a potřete si jím bolavý kloub palce u nohy. Opakujte několikrát denně podle svých časových možností. Nebo před spaním masírujte postiženou část heřmánkovým esenciálním olejem.
I když nejde o život ohrožující onemocnění, je třeba zabezpečit přijatelnou energeticky bohatou výživu včetně tekutin. Jinak by se mohlo stát, že bude nutné zajistit výživu nitrožilně, což by znamenalo pobyt na lůžkovém zařízení. Aby k tomu nedošlo, je nutné podávat dítěti tekutiny chladné, slazené Glukopurem, nesmí být kyselé (případně bylinkový čaj s heřmánkem, ovocné čaje jsou nevhodné), střídat je s neperlivou minerálkou (opět přidat Glukopur). Stravu podávat výhradně kašovitou, vlažnou (rozmačkaný banán, různé mléčné kaše, pudinky, bramborovou kaši, polévku ve formě bujónu – hovězí či drůbeží, maso jen rozmixované). Vše je třeba podávat po lžičkách, třeba každou hodinu jednu dvě lžičky, a hlavně dbát na dostatečnou dodávku tekutin. K ošetření postižených míst lze použít gelové přípravky obsahující znecitlivující látky, dítěti je nutné vše pečlivě vysvětlit. Mějte na paměti, že dítě nesmí a ani nemůže kousat, nesmí ani nic teplého a nic kyselého. Tříletému dítěti lze již také vysvětlit, jak si vypláchnout po jídle ústa (použijte heřmánkový chladný čaj).
Aby se udržela správná funkce střevní sliznice, je nutné začít s tuhou stravou již v prvních 24 hodinách od propuknutí průjmu.
V prvních zhruba 4–6 hodinách podávejte pouze tekutiny. Poté můžete nabídnout lehce stravitelnou, netučnou stravu, a to rýžový odvar, mrkvový odvar, rozmačkaný syrový banán. Poté můžete přidat osolenou ovesnou nebo rýžovou kaši, nastrouhané jablko, bramborovou kaši, suchary, toast či slané tyčinky. Strava by neměla být tučná, ale energeticky vydatnější. Vyhněte se nadýmavým potravinám a pečeným a smaženým jídlům. Pokračujte v podávání tekutin, kromě bylinných čajů (heřmánkový, fenyklový, mátový) nebo černého čaje můžete podávat naředěné džusy (jablečný, banánový, meruňkový). Z ovocných čajů je vhodný borůvkový. Pokud se průjem následně zhorší anebo se přidá zvracení, navštivte s dítětem lékaře. Pokud se průjem zlepší, můžete postupně přejít na normální stravu, například vařené či dušené bílé maso. Bílé jogurty (se sníženým obsahem tuku) podávejte v pozdějším stadiu léčby.
Průjem dokáže dítě pořádně potrápit, stačí drobná dietní chyba či neumyté ruce před jídlem. O průjmu hovoříme tehdy, pokud má dítě častěji stolici a její konzistence je řidší (až vodnatější) než obvykle. Stolice obvykle i jinak zapáchá. Nejčastější příčinou této poruchy trávicího ústrojí jsou u dětí zánětlivé reakce střeva na infekci. Při průjmu ztrácejí děti potřebné tekutiny a v nich obsažené elektrolyty. Tento stav může vyústit až v dehydrataci organismu, která může dítě bezprostředně ohrozit na životě. Nebezpečí dehydratace organismu stoupá obzvlášť, pokud je průjem vleklý nebo se k němu přidá zvracení či teplota.
O průjmu hovoříme tehdy:
pokud měl kojenec více než pět tekutých stolic za den;
pokud mělo malé dítě více než tři tekuté stolice za den.
Nejdůležitější je zajistit dítěti dostatečný přísun tekutin, aby se tak vyrovnala ztráta tekutin a důležitých minerálů. Podávejte dítěti tekutiny opakovaně, nejlépe v malém množství. Spotřeba tekutin u kojenců se udává 150 ml/kg/den, u batolat 100–120 ml/kg/den. Dobrým pomocníkem jsou sypké směsi pro přípravu rehydratačního nápoje, které by měly být součástí každé dětské lékárničky (například Kulíšek). Jejich výhodou je vyvážený poměr látek, které dítěti v dané situaci díky průjmu chybí.
Pokud dítě kojíte, s kojením nepřestávejte – mateřským mlékem si dítě doplňuje tolik potřebné tekutiny. Pokud použijete rehydratační roztok, nařeďte ho mateřským mlékem. Před kojením můžete dítěti podat několik lžiček rýžového odvaru, u kojených dětí starších 6 měsíců můžete podat i mrkvový odvar. Pokud je dítě na umělém mléku, podávejte mu po dobu šesti až osmi hodin rýžový nebo mrkvový odvar či slabý čaj (nejlépe heřmánkový nebo fenyklový). Přidejte do něj špetku soli a čajovou lžičku hroznového cukru (na 100 ml čaje). Postupně pak přejděte na mléko, kterým jste dítě krmila před výskytem průjmu.
Po dobu šesti hodin nepodávejte staršímu dítěti žádnou pevnou stravu, podávejte mu místo toho tekutiny. Pití volte tak, aby bylo pestré a dítěti se neprotivilo. Osvědčený je heřmánkový, fenyklový nebo slabý černý čaj, do kterého přidejte 1–2 čajové lžičky hroznového cukru na 100 ml čaje a špetku soli. Čaj by neměl být horký, nejlepší je ho podávat při pokojové teplotě. Pomůže také osolený vývar a banánová nebo meruňková šťáva, která obsahuje hodně draslíku. Díky těmto tekutinám můžete dítěti dodat potřebné živiny, elektrolyty a vitamíny, které průjmem ztratilo. Pokud dáte dítěti do hrníčku slánku, dítě často vypije daleko více, než kdyby pilo jen obyčejně z hrníčku. Zhruba po šesti hodinách můžete začít dítěti podávat lehce stravitelnou stravu s minimálním obsahem tuků.
