Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

HLAVIČKA

OBSAH

Poloha plodu

Poloha plodu je dána vztahem dlouhé osy plodu k dlouhé ose dělohy. Nejčastější je poloha podélná (99,5 %). Přitom bývá nad pánevním vchodem hlavička (pak se jedná o polohu podélnou hlavičkou (asi v 96 %), nebo pánevní konec plodu (asi 4 %) – poloha podélná pánevním koncem. Výjimečně se stává, že miminko leží v děloze napříč nebo šikmo (poloha příčná nebo šikmá).

Zdroj: 33. týden těhotenství

Diskuze

V diskuzi BULKA NA VARLETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.

Dobrý den!Z ničeho nic se mi udělala bulka velikosti velkého podkožního uhru,s bílou hlavičkou.Vymacknout nejde,pri zmáčknutí bolí,jinak neboli,ani jinak neobtezuje.Prosim poraďte mi co s tím.Vstreba se,nebo mám navštívit lékaře?Děkuji Honza!Přikládám foto....
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marek.

Dobrý den, mám u šourku bulku v podkoží o velikosti hrášku.
Byla na bulce i bílá hlavička, která obsahovala hnis a šla v pohodě vymáčknout. Po vymáčknutí se lehce zmenšila. Na dotek nebolí a nevadí mi. Zmáčknutí bulky je ale lehce nepříjemné. Mohu se zeptat o co jde a zdá se to vstřebá ?

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: diskuze Bulka na varleti

Jak je to u miminek a novorozenců

Studený nos znamená, že je dítěti chladno. Novorozenci do 6 týdnů věku prospěje zavinovačka. Cítí se v ní jako u matky před narozením – teplo, stažení končetin. Lépe se také bere do náruče a ke kojení. Nepadá mu hlavička, netrpí páteř, která je peřinkou celá podepřená. Na hlavičku je vhodné dát plátěnou nebo lehkou přízovou čepičku. Hlavičkou je totiž odváděno až 30 % tepla z těla a dítě tak může trpět chladem.

Zdroj: Příčiny studeného nosu

Diskuze

V diskuzi ČERVENÉ TEČKY PO TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emilie Bártová.

Dobrý den, prosím o odpověď. Občas se mě kdekoliv na těle objeví malé červené tečky jako špendlíková hlavička, někdy o něco větší. Předtím mě to místo zasvědí, poté už ne. Časem se ztratí. Někdy se ale zvětší na hnědý flíček, který tam již zůstává. Co může být příčinou? Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka.

Dobrý den, také mám problémy s červenými tečkami.
Proč se ale dělají nevím. Poradíte mi? Děkuji

Zdroj: diskuze Krvavé skvrny pod kůží na paži

Dubová kůra mast v těhotenství

Hlavička miminka v těhotenství tlačí na střeva a ty tak často reagují výskytem hemoroidů. Aplikace dubové kůry v těhotenství nepoškodí plod ani placentu, neboť se tyto přípravky používají pouze zevně. Může se používat po celou dobu těhotenství.

Dubová kůra v těhotenství je vhodná k ošetření hemoroidů. Působí velmi hojivě. Má stahující účinky, které jsou známy již od pradávna, působí protizánětlivě a pozitivně posiluje sliznice těla. K dostání je buď gelový přípravek, nebo sušené rostlinky pro přípravu sedacích koupelí. Použít se samozřejmě může i čerstvá kůra dubu.

Zdroj: Výroba dubové masti

Poradna

V naší poradně s názvem WARFARIN 5MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Slavík.

Užívám Warfarin 5mg.Mohu konzumovat zeleninu(rajčata,ředkvičky,česnek) a lžičku jablečného octa ve sklenici vody?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Při léčbě Warfarinem je třeba dbát na příjem vitamínu K. Množství přijatého vitamínu K za jeden den by mělo být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Různé potraviny mají různé množství vitamínu K. To znamená, že když do svého jídelníčku zařadíte nějakou potravinu, tak byste měl ubrat jinou potravinu s podobným množstvím vitamínu K. Takto můžete konzumovat prakticky jakékoliv potraviny, ale v přiměřeném množství. Ředkvičky, česnek a jablečný ocet patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Rajče obsahuje více vitamínu K a sníte-li jich jeden kilogram během jednoho dne, tak jste vyčerpal téměř veškerý limit pro příjem vitamínu K. Pro přehled uvádím množství vitamínu K ve vámi uvedených potravinách:
- 100 gramů rajčat obsahuje 7,9 mikrogramů vitamínu K
- 1 hlavička ředkvičky obsahuje 0,06 mikrogramů vitamínu K
- 1 stroužek česneku obsahuje 0,05 mikrogramů vitamínu K
- Jablečný ocet neobsahuje žádný vitamín K a nijak neovlivňuje účinky Warfarinu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Walfarin

Domácí klobásy se sýrem

Suroviny:

  • 5 kg vykostěného bůčku
  • 1 kg zadního hovězího
  • 15 dkg soli
  • hlavička česneku
  • pepř
  • kmín
  • sladká paprika (pokud chceme pikantní, můžeme přidat trochu pálivé papriky)
  • voda
  • 1 kg eidamu

Postup:

Bůček umeleme v mlýnku na maso, přidáme sůl (zhruba 2 dkg soli na 1 kg masa) a dobře promícháme. Maso umačkáme tak, aby v něm nezůstaly žádné vzduchové bubliny, a uložíme do lednice na 3–4 dny. Do takto uleželého masa přidáme česnek, koření a sýr nakrájený na drobné kostičky. Poté umeleme hovězí maso, které přidáme k uleželému bůčku, přilijeme 1–2 litry studené vody a vše důkladně promícháme. Takto připravenou směs plníme do vyšlemovaných střev a motáme klobásky, jak velké chceme. Uložíme přes noc do chladu, aby maso ještě dozrálo. Druhý den udíme v předem dobře vyhřáté udírně při 70–80 °C asi 6 hodin. Klobásky necháme vychladnout a můžeme začít konzumovat.

Zdroj: Domácí klobásy

Zapečená tilápie

Ingredience: 600 g tilápie, 5 velkých brambor (oloupaných, nakrájených na plátky), 2 větší cibule (oloupané nakrájené na kolečka), 1 hlavička česneku (oloupaného, nakrájeného na plátky), 20 zelených oliv (nakrájených na plátky), 6 velkých rajčat (nakrájených na plátky), 125 g mozzarelly (nakrájené na plátky), 2 lžíce koření na ryby, sůl, citronový pepř, 5 větších lístků bazalky, 2 větvičky rozmarýnu, 2 větvičky saturejky, 2 lžíce olivového oleje, 100 ml kuřecího vývaru

Technologický postup: Rybu osušíme a nakrájíme na kousky. Cibuli a česnek nakrájíme na plátky a orestujeme na trošce oleje. Zbytkem vymažeme zapékací mísu. Na dno zapékací mísy dáme brambory nakrájené na plátky, mírně je osolíme a opepříme. Brambory poklademe rybou, kterou posypeme kořením na ryby. Další na řadě je orestovaná cibule s česnekem. Olivy nakrájíme na plátky, bylinky a rajčata nakrájíme na plátky a vše poklademe na rybu. Vrstvy opakujeme, končíme vrstvou brambor, kterou poklademe plátky mozzarelly, podlijeme vývarem, přikryjeme. Dáme péct do trouby vyhřáté na 250 °C po 10 minut. Poté stáhneme na 180 °C a pečeme 30 minut. Sundáme pokličku, zapneme gril a necháme asi 5 minut grilovat. Dobu pečení si každý ohlídá podle své trouby, protože každá trouba peče jinak. Podáváme se zeleninovým salátem.

Zdroj: Tilápie - recepty

Pochva

Ženská pochva je elastická trubice ze svalů, dlouhá 7–8 cm, přičemž přední stěna je o 2 cm kratší než zadní, a průměr je kolísavý asi 3–5 cm. Spojuje vulvu na vnějšku s děložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo ční do pochvy shora. Když žena stojí vzpřímeně, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústím močové trubice. Nad pochvou je stydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4 mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a při těhotenství na fialovou.

Pojem „vagina“ se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Délka, šířka a tvar pochvy se mohou měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte. Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňuje frikční pohyby, zajišťují Bartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, ale hlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý.

V pochvě pohlavně dospělé ženy je kyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou, nebo dokonce sterilní péči je zbytečná až škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporou laktobacilů) než usilovat o její celkové potlačení.

Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její správné funkci:

  • Bartholiniho žláza – nachází se po levé a pravé straně pod poševním vchodem;
  • Skeneho žlázy – jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Funkce pochvy:
  • při pohlavním styku přijímá samčí penis (může dojít k oplodnění);
  • rodí se skrz ni (v případě přirozeného porodu);
  • poskytuje kanál pro odtok menstruační krve.

Pochva v pubertě

Před prvním pohlavním stykem je pochva panny chráněna panenskou blánou neboli hymenem.

Pochva po porodu

Při porodu se pochvou dostává z dělohy na svět dítě. Protože je hlavička dítěte při porodu již velmi velká, představuje porod pro pochvu výjimečnou zátěž. Právě proto se používá nástřih hráze. Pochva většiny žen porod přestane bez většího poškození a vrátí se po něm téměř do původního stavu.

Zdroj: Ženské pohlavní orgány

Zakrslý králíček teddy

Velikost a vzhled zakrslého králíčka teddyho

Zakrslý králíček teddy patří pro svou roztomilost a menší rozměry asi k jedněm z nejoblíbenějších zakrslých králíčků. Hmotnost tohoto králíčka se pohybuje někde v rozmezí 1 kg a 1,5 kilogramu. Čistokrevný králíček teddy by neměl být o moc silnější. Ideální je váha někde uprostřed. Pro tohoto králíčka je také typické krátké a široké tělíčko s nevýrazným krkem. Stejně jako u zakrslého berana je i hlava zakrslého králíčka teddyho celkem široká. Rozdíl oproti zakrslému beránkovi je nejen v jeho váze, ale i v jeho uších. Teddy má uši vzpřímené, pevné a na koncích jsou zaoblené. Uši jsou dlouhé asi kolem 6 centimetrů, ale můžou být i delší (neměly by zase přesáhnout 8 centimetrů). Jeho srst není všude po těle stejně dlouhá, na nohách je kratší než jinde po těle. Na těle srst měří něco mezi 5 cm až 8 cm, i hlavička tohoto králíčka je velmi osrstěná, samozřejmě kromě čumáku, uší a okolí tlamy. Kromě jeho uší a velikosti je další znakem tohoto zakrslého králíčka teddyho i jeho čelenka, což je srst na hlavě. Barva králíčkovi srsti může být stejně jako u zakrslého králíčka beránka různá.

Chov zakrslého králíčka teddyho

Chov tohoto králíka je v podstatě stejný jako u zakrslého králíka berana, a proto informace uvedené u něj, platí i u tohoto králíčka.

Věk zakrslého králíka teddyho

Informace o věku u zakrslého králíka teddyho jsou v podstatě stejné jako u zakrslého králíka berana, a proto platí i u tohoto králíčka.

Foto zakrslého králíka teddyho

Prodej a cena zakrslého králíka teddyho

Informace o prodeji a ceně zakrslého králíka teddyho jsou stejné jako u zakrslého králíka berana.

Zdroj: Oblíbená plemena zakrslých králíčků

Morče anglický crested

Anglický crested patří ke krátkosrstým plemenům morčat. Srst je hladká, přiléhává a její délka nepřesahuje 3 cm.

Typickým znakem tohoto plemene je čelní rozeta (takzvaná korunka). Korunka je umístěna na průsečíku pomyslných os spojujících oko s protilehlým uchem. Je kulatá a dostatečně otevřená a její středový bod není vetší velikosti než špendlíková hlavička, není zdvojený a neubíhá do pěšinky. Na těle se nesmí objevit žádný jiný vír. Barva korunky je shodná s ostatní barvou těla, nesmí se odlišovat.

Anglický crested může být jednobarevný nebo také dvojbarevný a trojbarevný, avšak tyto barvy musí být rozmístěné rovnoměrně po těle.

Protože se jedná o společenská zvířata, nedoporučuje se chov jednoho jedince. Ideální je pořídit si třeba pár morčat nebo dvě samičky, které spolu obvykle dobře vycházejí. Pokud si doma ubytujete dva samečky, začnou se vám v dospělosti pravděpodobně prát. Možný je i chov s králíky.

Ubikace morčete by měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň nefouká průvan, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje. Přes léto je vhodný chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde je možnost pastvy. Morče musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo).

Anglický crested se dá zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, cena se pohybuje okolo 300 korun.

Zdroj: Morče

Morče coronet

Coronet má dlouhou rovnou srst, která narůstá od temene hlavy a za ušima spadá dolů na zem. Na hlavě je srst krátká a přilehlá, na tvářích by měla být dlouhá a tvořit takzvané licousy.

Dominantním znakem tohoto plemene je čelní vírek, takzvaná korunka, která je kulatá, otevřená a její středový bod není větší než špendlíková hlavička. Neméně důležitá je i „hříva“, což je srst za krkem, která by měla být hustá a dlouhá. Mezi hrubé vady patří například přerostlá, uzavřená nebo mechanicky upravená (ostříhaná) korunka, výrazně velký, zdvojený nebo posunutý středový bod korunky, nerovnoměrně dlouhá nebo krátká srst, absence licousů.

Protože se jedná o společenská zvířata, nedoporučuje se chov jednoho jedince. Ideální je pořídit si třeba pár morčat nebo dvě samičky, které spolu obvykle dobře vycházejí. Pokud si doma ubytujete dva samečky, začnou se vám v dospělosti pravděpodobně prát. Možný je i chov s králíky.

Ubikace morčete by měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň nefouká průvan, jelikož morčata jsou náchylná na nachlazení. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče dítěti, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje. Přes léto je vhodný chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde je možnost pastvy. Morče musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo).

Morče coronet se dá zakoupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, jeho cena se pohybuje kolem 200 korun.

Zdroj: Morče

Cyklus tasemnice psí

Má několik vývojových stadií, kterými musí projít, aby se finálně usídlila v trávicím traktu hostitele. Nejprve musí být vajíčko tasemnice pozřeno mezihostitelem – tím může být třeba blecha, všenka i savci, jako například prase, zajíc, nebo dokonce člověk. V této fázi vajíčko proniká do těla mezihostitele a vznikne larva. Larva tasemnice proniká do různých tělních soustav a vytvoří boubel. Boubel je malý váček obsahující hlavičku budoucí tasemnice čekající na pozření finálním hostitelem. Když se tak stane, hlavička projde až do trávicího traktu, kde se rozbalí a svými háčky se přichytí ke stěně střeva psa.

Nejčastější tasemnicí psů je tasemnice psí (Dipylidium caninum). Její larva se vyvíjí v těle blechy. Když pes blechu rozkousne, larva tasemnice se uvolní a putuje přes žaludek až do střeva zvířete. Ve střevě se larva tasemnice svojí hlavičkou zachytí ve sliznici. Tady se začne larvální stadium vyvíjet v dospělce. Dospělá tasemnice se skládá z hlavičky, která je potřebná pro uchycení se ve střevě, a krčku, po kterém následuje řetěz postupně se tvořících článků. Každý článek je nezávislou jednotkou obsahující několik stovek vajíček.

Zralé články tasemnice, napěchované vajíčky, jsou odlučovány po jednom a vylučovány trusem. Někdy tyto články zpozorujete jako malé, plazící se útvary, podobné okurkovým semínkům nebo zrnkům rýže. Ve vnějším prostředí články vyschnou, puknou a uvolní vajíčka tasemnice. Vajíčka spolknou larvy blech. Zatímco se larva proměňuje v dospělou blechu, z vajíčka se vyvine larva tasemnice a celý cyklus začíná znova.

Zdroj: Tasemnice u psa

Jak probíhá porod

Porod probíhá v jednotlivých porodních dobách:

První doba porodní: otevírací

První doba porodní je fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla až do úplného zániku a vytvoření souvislého porodního kanálu. Je započata hormonem oxytocinem. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a délka stahů prodlužuje, přesné časové parametry jsou však u každé ženy jiné. První doba porodní trvá zhruba 10–12 hodin u prvorodičky a 6–8 hodin u vícerodičky. V průběhu první doby porodní může dojít k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody. Nejpozději k tomu dojde během druhé doby porodní, častěji však bývá před jejím započetím porodníkem vak blan protržen.

Druhá doba porodní: vypuzovací

Druhá doba porodní je dobou vypuzování dítěte z dělohy. Žena cítí děložní stahy a silné nucení na tlačení. Před začátkem tlačení by měla být zašlá děložní branka (zbytek děložního hrdla), jinak hrozí poranění matky i dítěte, a měla by být dorotovaná hlavička, aby dítě vycházelo čelem k matčině hrázi. Rotování hlavičky probíhá mezi 1. a 2. dobou porodní a trvá déle, je-li dítě v takzvaném zádovém postavení (v děloze má zádíčka směrem k zádům matky). Je-li dítě v poloze záhlavím, dochází nejdříve k porodu hlavičky, poté ramínek a zbytku tělíčka, je-li dítě v poloze koncem pánevním, vychází nejdříve zadeček a nožičky. Dítě v poloze příčné nelze spontánně porodit, a tak dochází k operativnímu ukončení porodu (zpravidla plánovaný císařský řez). Stejný postup bývá volen i u dítěte větší hmotnosti v poloze koncem pánevním. Trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští či vacuumextractoru, případně se provede akutní císařský řez.

Třetí doba porodní: porod placenty

Placenta se odloučí a vyjde během několika minut až několika hodin po porodu dítěte. Nevyjde-li, musí být odstraněna chirurgicky pod narkózou.

Zdroj: Porod

Morče merino

Merino má stejně jako texel dlouhou zvlněnou až krepovitou srst, která v ideálním případě tvoří kudrnaté prstýnky. Srst se rozčesává jen prsty, nikoli hřebínkem (popřípadě velmi řídkým hřebenem). Poté je vhodné morče vykoupat, aby se lokny vytvořily znovu. Srst je dlouhá, narůstá od temene hlavy a za ušima spadá dolů na zem. Na hlavě má merino je čelní vírek (korunku), který je kulatý, otevřený a jeho středový bod není větší než špendlíková hlavička. Na hlavě je srst krátká, mírně odstátá a na tvářích se tvoří licousy (dlouhá srst na tvářích). Ty jsou velmi žádané a jejich absence je důvodem pro srážku bodů na výstavách. Mezi hrubé vady patří výrazně přerostlá nebo špatně tvarovaná korunka, výrazně velký nebo posunutý středový bod korunky, výrazně krátká nebo rovná srst, rozety nebo pěšinky kdekoli na těle, výrazně krátké licousy nebo hříva.

Morčata jsou společenská, chovají se obvykle i ve větších skupinách, ačkoli se samci někdy mohou prát. Často se chovají i s králíky. Při chovu v domácnosti jsou náchylní na průvan, vhodnější je tedy chov venku v ohrádce (možno i přenosné), kde mají možnost pastvy. Musí mít také něco k obrusu hlodáků (dřevo, tvrdé pečivo). Morče se nesnaží utéct ani kousat.

Jelikož se jedná o společenská zvířata je vhodnější pořídit si třeba pár morčat nebo dvě samičky, které spolu obvykle dobře vycházejí. Pokud si doma ubytujete dva samečky, začnou se vám v dospělosti pravděpodobně prát.

Ubikace morčete v interiéru by měla být umístěna na nějakém vhodném místě. Ideální je takové, kde je světlo, není tam přetopeno a zároveň zde není průvan, morčata jsou totiž náchylná na prochladnutí. Zvířeti nesvědčí ani příliš hlučné prostředí. Jestliže pořizujete morče svému potomkovi, nebojte se ho dát přímo do dětského pokoje, ať už na stolek, na skříň, nebo třeba i přímo na zem.

Morče merino se dá koupit ve zverimexech nebo přímo u chovatelů, jeho cena se pohybuje okolo 250 korun.

Zdroj: Morče

Jak dlouho trvá oplodnění vajíčka

Při sexuálním aktu závisí délka života spermie na tom, zda dojde k průniku do vaginy. Spermie muže tak mohou za optimálních podmínek přežívat a čekat v těle ženy na ovulaci ve stavu schopném oplodnění až 5 dní.

Při vniknutí do vaginy přežívá spermie asi dva dny a bičíkem se posouvá směrem k vajíčku, které může následně oplodnit (koncepce) ženské vajíčko. Často se uvádí, že spermie při oplodnění odhazují bičík a dovnitř proniká jen hlavička, stává se to však jen výjimečně; u většiny živočichů proniká dovnitř celá spermie.

Při neúspěchu (spermie se nedostane do vaginy) spermie rychle hyne.

Spermie putují po pohlavním styku obklopené sekretem děložní sliznice do dělohy, kde jsou chráněny, a následně až k ústí vejcovodu, neboť to je místo možného oplodnění. Zde čekají na vajíčko. Několik milionů spermií se dostane při ejakulaci muže do pochvy a ihned se připraví na cestu do nitra ženy. Když najdou dobré podmínky, trvá to jen několik minut, než první spermie projdou děložním hrdlem a vstoupí do dělohy. Několik spermií, podporovaných pravidelnými kontrakcemi dělohy, se dá na cestu do vejcovodu. Zbylé spermie si udělají prozatím pohodlí v hebkých záhybech děložní sliznice a svou cestu do vejcovodu začnou až později. Postupně doputuje do vejcovodu velký počet spermií. V případě, že do ovulace zbývá ještě nějaký čas, tak spermie čekají trpělivě na vajíčko – mohou čekat až 5 dní.

Většinou se podaří několika desítkám spermií proniknout do chráněného tenkého povlaku vajíčka, ale jen jediná spermie nakonec pronikne dovnitř. Její buněčná membrána se nakonec rozpustí a splyne s buněčnou membránou vajíčka. Přímo po tomto procesu buněčná membrána vajíčka ztvrdne, takže dovnitř nemůže proniknout žádná další spermie.

V hlavičce spermie se nachází dědičná informace. U zdravého dospělého muže je v jednom mililitru semenné tekutiny přibližně 50–100 milionů spermií. Spermie přitom představují jen 5–15 objemových procent ejakulátu, zbytek je tvořen tekutinou produkovanou v prostatě, semenných váčcích a Cowperových žlázkách. Průměrný objem semenné tekutiny v jednom ejakulátu je přibližně 3 ml, a tak je jich při ejakulaci uvolněno asi 200 milionů. Z nich se k vajíčku dostane asi 200.

Zdroj: Životnost spermií

Octomilka obecná

Octomilka obecná (Drosophila melanogaster), někdy také nazývaná jako banánová, vinná, octová či ovocná muška, patří do třídy hmyzu, řádu dvoukřídlí a čeledi octomilkovití. Octomilka obecná má jasně červené oči a je dlouhá 2 až 3 mm. Vyskytuje se na kvasícím ovoci, marmeládách, ovocných šťávách. Beznohé larvy jsou dlouhé cca 7 mm a žijí v hnijící dužnině ovoce.

Rod octomilka čítá přibližně 1 500 druhů. Mezi nejznámější u nás patří octomilka obecná. Latinské označení Drosophila pochází z řečtiny a v překladu znamená milující vodu. Tento drobný hmyz z řádu dvoukřídlých asi nejvíce upoutá svýma velkýma červenýma očima. Častokrát mívají na křídlech výrazný vzor a žilky. Ježatá hlavička je spojena s hrudí za pomoci ochlupené stopky. Mají velmi vyvinutý čich. Octomilky dosahují velikosti jen několika málo milimetrů, běžně jsou velké 2–4 mm. Zbarvení hlavohrudi se u různých druhů pohybuje od světle žluté přes červenou až do hnědého či černého odstínu a na její podobu se můžete podívat zde.

Místem jejich nejčastějšího výskytu je ovoce, kůra, květy nebo i houby, listí či půda. Tento nepříjemný hmyz jsme svým způsobem domestikovali, přežívá totiž nejčastěji v blízkosti člověka.

Nejčastěji se octomilky živí přezrálým až hnijícím ovocem. Často je také vidíme na sladkých marmeládách či ovocných džusech. Život octomilky je asi čtyřicetidenní. Octomilky mají totiž neuvěřitelně silnou schopnost rychlé reprodukce (během měsíce vyprodukují několik generací).

Sameček je zhruba o polovinu délky menší než samička a dosahuje velikosti 1 mm. Nejprve začínají námluvy zásnubním tancem kolem samičky. Přitom mává zhruba 30krát za sekundu křídly, aby upoutal její pozornost. Octomilky slyší jen zvuky, které přijdou zepředu k její tváři. Samička octomilky obecné je schopná denně naklást až 30 vajíček. Snáší jich tolik najednou proto, že je klade do výživné, ale méně často se vyskytující potravy. Za život jich naklade cca 300. Jejich vývoj začíná vajíčkem, které samička naklade do hnijícího ovoce. Z larvy se později stává bílá kukla, jež časem zhnědne. Z té se vylíhne malá muška.

Larvy jsou všežravé, živí se dužninou hnijícího ovoce, mikroorganismy a kvasinkami. Jsou bez nohou a měří přibližně 7 mm. Z vajíčka se dospělec stane za 8–10 dní. Délka vývoje ovšem závisí mimo jiné na konkrétním druhu, prostředí, ve kterém se vyskytuje, a na počtu nakladených vajíček. Larvy octomilky obecné se z vajíčka vylíhnou během jednoho dne. Po čtyřech dnech se dvakrát svlečou a rovnou se zakuklí, což trvá zhruba další 4 dny.

Octomilka se stává potravou pro další druhy dravého hmyzu, mravence, žáby, některé ryby či mláďata ještěrů.

Zdroj: Jak zabít octomilky

Chov

Pokud si přejete chovat tyto ptáky, potřebujete velkou voliéru, nebo alespoň klec s minimálními rozměry 60 x60 x 80 cm. Pokud ale přistoupíte k tomuto řešení, musíte počítat s tím, že váš papoušek bude potřebovat dlouhodobý každodenní prolet mimo klec, a ani tak nebude ve 100% kondici.

Nejvíce se jim tedy bude dařit v prostorné chráněné venkovní voliéře o rozměrech 1,5 x 5 x 0,7 m (v x d x š). Jako u většiny ptáků jim k přenocování a úkrytu poslouží nabídnutá budka. Nesnáší dlouhou dobu trvající chladné a vlhké počasí. Ve voliéře se doporučuje chov pouze jednoho páru tohoto druhu, tolerovat se však budou s jinými druhy. Lze jej chovat v celoročních voliérách bez vytápěného zázemí, potřebuje však alespoň závětří, kam by se mohl v zimě nebo při špatném počasí schovat.

Papoušek královský musí dostávat pestrou stravu. Běžná krmná dávka musí být obohacena o různé ovoce, luskoviny a zeleninu. Jen tak z něj učiníte zdravého, přátelského a krásně zbarveného společníka.

V přírodě jsou odchovy pozorovány v červenci i lednu. Hnízdní dutiny mívají vletový otvor poměrně nízko od země. Pro odchov v zajetí jim musíme poskytnout budku vysokou až 2 metry! Jako substrát do budky použijeme dřevěné hobliny smísené s rašelinou. Samec se začne samici dvořit a harmonizující pár, připravený k hnízdění, si obsah budky upraví dle vlastních představ. Kladnou odezvou na samčí dvoření je skutečnost, že samice přijme jeho pokusy o krmení. Snůška papoušků královských čítá nejčastěji 3 až 5 mírně lesklých vajec. Nezřídka se stane, že některé z vajec rodiče rozbijí, může za to jejich nemotorné chování při vstupu do budky. Proto se pro tento druh doporučuje mírný sklon budky, který problém s rozbíjením vajec zcela vyřeší. Délka sezení na vejcích se pohybuje kolem 20 dnů, samec v tomto období navštěvuje samici v budce, ale ta přesto po celou dobu zahřívá snůšku sama. Mláďata po vylíhnutí opeří asi po 35 dnech a samec je ve voliéře doprovází a učí létat. V prvních dnech po vylíhnutí, a v několika následujících dnech, samice neopouští hnízdní dutinu. V tuto dobu chodí krmit samec samici k otvoru hnízdní dutiny, posléze samice mláďata v hnízdě. Rodiče je ještě minimálně 3 až 4 týdny dokrmují (s odstavem není nutno spěchat, rodiče na ně nebývají agresivní). Mláďata se do věku 6 měsíců podobají samičce. Po uplynutí této doby začne hlavička samců červenat.

Papoušci královští dosahují pohlavní zralosti ve třech letech (některé samičky však mohou zahnízdit již ve druhém roce věku) a jsou plodní ještě ve 30 letech. Na krmení nijak zvlášť nároční – vezmou bez problémů vše nabízené a milují veškeré ovoce a zeleninu. Jelikož mají sklony k tloustnutí, musíme být opatrní při podávání slunečnice. Měli by mít dostatečný přísun vápníku, hlavně v době před snůškou a v době hnízdění (samičky královských papoušků snášejí poměrně velká vejce a mohlo by lehce dojít k odvápnění organismu). Rychle rostoucí mláďata zvýšený přísun vápníku též přivítají. Při jeho nedostatku totiž může lehce dojít k rachitidě a špatnému vývoji kostí.

Zdroj: Papoušek královský

Epidurál při porodu

Poprvé byla epidurální anestezie u porodu použita na přelomu 19. a 20. století. Její účinnost je tak vysoká, že maminka cítí pouze tlak a mírnou bolest ve druhé době porodní, a to právě takovou, aby účinně spolupracovala, stahy vnímala a mohla tlačit dle instrukcí porodníka. I díky tomu patří k nejoblíbenějším a nejčastěji podávaným metodám analgezie. Porod bez bolesti je snem mnoha žen vlastně už odnepaměti, jen prostředky, které se u porodu k mírnění bolesti používají, se mění a vyvíjejí. Velmi účinným způsobem, jak bolesti zmírnit či úplně odstranit, je právě epidurální analgezie.

Jde o účinnou metodu odstranění bolesti při porodu, při níž se do krve matky a dítěte dostane jen minimální množství léků. Neovlivňuje volný pohyb rodičky a pozitivně působí na její psychiku. Žena vnímá porod, nebojí se bolestí, spolupracuje s porodníkem. Epidurál příznivě ovlivňuje prokrvení dělohy a placenty, čímž se zlepšuje zásobování dítěte kyslíkem i dalšími potřebnými látkami. Uvolňuje také svalstvo porodních cest.

Mezi nevýhody patří, že jde o metodu organizačně náročnou a vyžadující přítomnost zkušeného anesteziologa. Maminka někdy v důsledku velkého přírůstku váhy a břicha nedokáže dostatečně vyhrbit kočičí hřbet a zůstat v klidu při porodních bolestech.

Prvotní indikací epidurálu je přání ženy. Epidurální analgezie se používá rovněž v případě, že hlavička miminka naléhá na bederní nervové svazky a způsobuje velké bolesti v křížové oblasti. Vhodný okamžik pro podání epidurální analgezie určí porodník. Obecně lze říci, že při pravidelné děložní činnosti je tím nejlepším časem pro podání nález otevřené branky na 3 až 4 centimetry u prvorodičky nebo 1–2 centimetry u vícerodičky. Někdy si rodička epidurální analgezii přeje, ale nález už je tak pokročilý, že ji anesteziolog nemůže aplikovat.

Maminka si lehne na bok (nejlépe levý) a vyhrbí se do kočičího hřbetu. Anesteziolog vydezinfikuje kůži bederní oblasti zad a orouškuje ji. Pak místně znecitliví kůži a podkoží. Zavede opatrně speciální jehlu do epidurálního prostoru, tou provlékne tenkou hadičku (katétr) a začne aplikovat účinné látky. Asi třetina maminek si přeje epidurální analgezii. Tato metoda je výhodná zejména pro ženy s velmi silnými porodními bolestmi.

Překážkou k poskytnutí epidurální anestezie je porucha krevní srážlivosti maminky. Dále pak alergie na lokální anestetika, infekce v místě vpichu a nesouhlas rodičky. Porodnickými kontraindikacemi jsou krvácení během porodu a akutní tíseň plodu. Epidurál se nepoužívá v případě, že došlo k předčasnému odlučování placenty a při překotném porodu.

Epidurální analgezie je sice poměrně účinnou metodou tišení bolesti, přináší s sebou ale i možné komplikace. Podání epidurálu snižuje účinnost kontrakcí, což následně vede k nutnosti urychlení porodu. Tyto zásahy pak zvyšují riziko operativního ukončení porodu císařským řezem nebo kleštěmi. Podávání umělého oxytocinu, který zesiluje kontrakce, navíc blokuje vyplavování tohoto hormonu v jeho přirozené podobě. Přírodní oxytocin je přitom zodpovědný nejen za průběh porodních kontrakcí a později je důležitý i při kojení, ale je také takzvaným hormonem lásky. Uplatňuje se nejen u milování a zamilování se, ale i při navazování emočního pouta mezi maminkou a jejím miminkem.

Epidurál má na porod a rodičku následující účinky:

  • prodlužuje porod;
  • ztrojnásobuje riziko vážných trhlin hráze;
  • může zvýšit riziko císařského řezu až 2,5x;
  • zvyšuje pravděpodobnost užití umělého oxytocinu (pitocinu) 3x;
  • zčtyřnásobuje pravděpodobnost, že dítě bude ve finální fázi porodu v trvale zadním postavení (tváří nahoru), což snižuje šanci na spontánní vaginální porod;
  • snižuje šanci na spontánní vaginální porod;
  • zvyšuje pravděpodobnost komplikací u instrumentálního porodu – při klešťovém porodu u ženy s epidurálem musí lékař použít téměř 2x větší sílu než bez něho, to následně zvyšuje krátkodobá rizika vzniku podlitin, poranění obličeje, posunutí lebečních kostí a krevních sraženin v pokožce hlavy u dítěte a rovněž vznik epiziotomie a trhlin vagíny a hráze u matek;
  • zvyšuje riziko problémů s pánevním dnem (poruchy močových cest, anální a sexuální), které se zřídkakdy vyřeší spontánně;
  • léky podávané při porodu se dostávají do krve dítěte ve stejné nebo někdy dokonce vyšší hladině než ty, které jsou v matčině krvi. Imunitní systém novorozence je nezralý, takže trvá déle, než tyto léky eliminuje. Poločas rozpadu bupivacainu, běžně používaného u epidurální analgesie, je 2,7 hodiny u dospělého, ale téměř 8 hodin u novorozence.

Zdroj: Epidurál


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jitka Konášová

Nina Vinšová

Gabriela Štummerová


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP