Hyperglykemie (i hyperglykemie) je definována jako zvýšení glykemie nad normu. Za normální hodnoty u zdravých osob nalačno je považováno rozmezí 3,5–5,5 mmol/l. U diabetiků se za optimální hladinu glykemie (ke které směřuje terapeutická intervence) nalačno považuje rozmezí 4–6 mmol/l, rozmezí 6–7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a nad 7 mmol/l je neuspokojivá hladina glykemie. Hodnoty glykemie po jídle rostou u zdravých osob i u diabetiků a norma pro stavy po jídle je tedy vyšší. U diabetiků je většinou často zvýšená glykemie jak nalačno, tak po jídle a po jídle trvá zvýšení glykemie déle než u nediabetiků. Výrazná hyperglykemie může diabetika ohrozit porušením acidobazické rovnováhy organismu (ketoacidóza), mírnější, ale dlouhotrvající hyperglykemie zvyšuje riziko rozvoje pozdních komplikací diabetu.
Mezi klinické projevy hyperglykemie patří:
žízeň, sucho v ústech a s tím spojené nadměrné močení;
někteří lidé také cítí velký hlad nebo vidí rozostřeně;
močí tělo spolu s vodou ztrácí minerální látky;
dlouhotrvající hyperglykemie přispívá k narušení funkce tělesných struktur, které mají za příčinu vznik chronických pozdních komplikací diabetu – sem se řadí diabetická retinopatie (poškození cév vyživujících sítnici oka), diabetická nefropatie (poškození cév obalujících glomeruly ledvin), diabetická neuropatie (poškození funkce autonomní nebo senzorických nervů), diabetická makroangiopatie (poškození velkých cév) a syndrom diabetické nohy.
V naší poradně s názvem CUKR PO INTENZÍVNÍM SPORTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Jsem diabetik 1. stupně už 11 let, a ted se mi nejak nedaří držet cukr při sportu.
V 17.00 cukr 5,2, opravdu jeden plátek toustového chleba (25 g) a cca 10 g gervais, od 17.30 do 18.30 polozávodní čtyřhra v bembajsu a v 19.00 cukr 17,9 !!!!
To nemohl být cukr z jídla, ale údajně játra začly produkovat cukr z svalů a tuků. Stalo se mi to víckrát, je k tomu nějaká rada? Najíst se před bembajsem a píchnout inzulín? Dík za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Váš problém se nazývá hyperglykemie s ketonurií (preexercice high glukose with ketones) a je u diabetiků 1. stupně běžný. Jde o akutní deficit inzulinu, kdy glykemie vystoupá nad 16 mmol/l. V tomto stavu byste již neměl cvičit/hrát a měl byste v klidu vyčkat kompenzace další dávkou inzulinu. Inzulín neaplikujte před cvičením. Taktéž byste měl s tímto problémem seznámit svého diabetologa. S ním pak můžete přesně naplánovat stravu a dávkování inzulínu ve dnech sportu a ve dnech volna.
Normální hodnota glykemie na lačno se pohybuje v rozmezí 3,5−5,5 mmol/litr, 2 hodiny po jídle kolem 8 mmol/litr. Při hypoglykemii pod 4 mmol/l hrozí okamžitý kolaps (je tedy akutně nebezpečná). Hyperglykemie se v hodnotách 10−15 mmol/l nijak neprojevuje, nebezpečná je však z dlouhodobého hlediska (poškození očí, nehojící se záněty a podobně).
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava.
Mohlo by zvýšení na lačno souviset s posledním jídlem....16.00...myslím s tím takový noční půst,,,jinak odběr na lačno 8,5,,,dlouhodobý cukr 44, což je prý dobré, užívám jednu tabletu glucophage 500 mg . Děkuji za radu Miloslava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená hodnota glykemie po ránu může souviset s tím, že nedostáváte správnou dávku léku na cukrovku předchozí noc nebo jíte před spaním svačinu se sacharidy. U některých lidí se také objevuje nevysvětlitelný ranní vzestup hladiny cukru v krvi, tak zvaný ranní fenomén. Tento fenomén vede k vysokým hladinám krevního cukru, což je stav nazývaný hyperglykémie. Obvykle se to děje mezi 4:00 a 8:00. Příčina fenoménu není jasná. Někteří vědci se domnívají, že za to může uvolňování určitých hormonů přes noc, ke kterému dochází přirozeně, což zvyšuje inzulínovou rezistenci. To způsobuje zvýšení hladiny cukru v krvi. Tyto hormony se nazývají kontraregulační hormony, protože mají účinek, který jde proti účinku inzulínu. Patří mezi ně růstový hormon, kortizol, glukagon a epinefrin.
Pokud je vaše hladina cukru v krvi trvale vyšší, než by ráno měla být, promluvte si se svým lékařem. Váš lékař vám může navrhnout, abyste si kontrolovala hladinu cukru v krvi jednou během časných ranních hodin několik dní po sobě. Nebo můžete použít kontinuální monitor glukózy ke sledování hladiny cukru v krvi během spánku. Tyto informace pomohou vašemu lékaři potvrdit, zda máte onen fenomén nebo zda může existovat jiný důvod pro vysokou ranní hladinu cukru v krvi.
Mango, plod mangovníku indického (Mangifera indica), vykazuje hypoglykemickou aktivitu. Tato léčba může být podložena střevní redukcí absorpce glukózy. Odlišné mechanismy účinku však nelze vyloučit. Listy manga mají rovněž antidiabetické vlastnosti za použití normoglykemické, glukózou indukované hyperglykemie. Vodný extrakt listů manga vykazuje hypoglykemickou aktivitu.
Hyperglykemie je definována jako zvýšení krevního cukru nad normu. Za normoglykemii (normální hladinu cukru) u zdravých osob na lačno se považují hodnoty cukru v rozmezí 3,5−5,5 mmol na litr krve. U diabetiků je za optimální glykemii (ke které směřuje terapeutická intervence) považováno rozmezí 4−6 mmol/l, rozmezí 6−7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a hodnoty nad 7 mmol/l již představují neuspokojivou hladinu cukru v krvi.
Odborníci sdružení do České diabetologické společnosti udávají normální hodnotu glykemie (tedy glukózy v plazmě žilní krve) do 5,6 mmol/l (milimolů na litr), zvýšená hodnota je 5,6–7,0 mmol/l, při hodnotách (tabulka) nad 7,0 mmol/l se jedná o diabetes mellitus (cukrovku). Ovšem pozor, toto měření je nutno opakovat minimálně dvakrát a v různých časových intervalech (na lačno). Tedy všechny hodnoty nad 5,6 mmol/l nalačno lze považovat za zvýšení glykemie. Hyperglykemie dosahující hodnot nad 15–20 mmol/l je nutno řešit neodkladně.
Opakem hypoglykémie je hyperglykemie, během níž jsou hodnoty cukru v krvi zvýšené nad optimální hodnoty. Při neléčené cukrovce jsou tyto hodnoty vždy vysoké, což negativně ovlivňuje fungování lidského těla, vliv má hlavně na stav cév v organismu. Za hyperglykemii se považují hodnoty vyšší než 11 mmol/l. U hyperglykemie je také důležité znát hodnoty, kterých dosahuje, protože například do hodnoty 17 mmol/l je možné se snažit krevní cukr snížit pomocí fyzické aktivity, pokud jsou ale hodnoty vyšší, tak už se sport nedoporučuje.
Příčiny
Vysoké hodnoty krevního cukru mohou značit nejen cukrovku, ale i různá endokrinní onemocnění, onemocnění slinivky břišní, onemocnění jater. Vyšší hodnoty mohou být také důsledkem příjmu některých léků (například hormonální antikoncepce) a případně reakce na některé zdravotní problémy (například popáleniny)
U diabetika může být příčinou hyperglykemie nedostatečné množství píchnutého inzulínu, stejně tak jako přejedení, nedodržování diety, případně vliv stresových hormonů. Přejedení a stresové hormony mohou vyvolat hyperglykemii i u zdravých jedinců společně s horečnatými onemocnění.
Příznaky
Hyperglykemie se může projevit pocity žízně, hladu a sucha v ústech, také častým močením a problémy se zrakem, problémy se soustředěním, žaludeční problémy, suchou a svědivou kůží, přibíráním na váze, nervovými poruchami, a pomalu se léčícími zraněními/infekcemi. Pokud by hyperglykemie byla dlouhodobá, může u člověka vyvolat poškození cév v očích, poškození cév v ledvinách i poškození některých nervů a velkých cév a syndrom diabetické nohy (= zvředovatění nohy u diabetiků).
Léčba
Hyperglykemii je rozhodně potřeba začít včas léčit, a aby léčba byla úspěšná je třeba nejen zvolit vhodné léky, ale i snížit co nejvíce rizikových faktorů, které by ji mohly znovu vyvolat, je také potřeba dodržovat dietu a další opatření, nekouřit, omezit alkohol, předepsané léky pravidelně užívat a hodnoty glykemie pravidelně kontrolovat a konzultovat s diabetologem.
Člověk by se měl snažit vyvarovat výkyvům v množství krevního cukru v organismu a uvědomit si, že jednoduché cukry sice mohou hypoglykemii i hyperglykemii na chvíli vyřešit, ale řešení je to dočasné a přinese více škody než užitku.
Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi neboli hyperglykemie může poškozovat nejen cévy, ale i další tkáně.
Příznaky se začínají objevovat, až když je hladina krevního cukru vyšší než 15 mmol/l.
Patří sem: neuhasitelná žízeň, sucho v ústech, nadměrné močení, hlad, rozostřené vidění, acetonový (sladký) zápach z úst, hluboké rychlé dýchání, zarudnutí kůže, pocení.
Chronická hyperglykemie vede k degenerativním změnám:
poškození cév (oko, ledviny, dolní končetiny)
poškození nervů (senzorických i autonomních funkcí)
První pomoc: U diabetika, který má zvýšenou hladinu krevního cukru, je zapotřebí aplikace inzulinu. Jestliže nevíte, zda diabetik trpí hypo- nebo hyperglykemií, je nejúčinnější dát mu čokoládu nebo něco sladkého. Hyperglykemii tím určitě nezvýšíte a při hypoglykemii naopak člověku zachráníte život. Tyto dva stavy nejsou někdy od sebe dost dobře rozpoznatelné. Samozřejmostí je následné zavolání ZZS.
Diagnostika je v tomto případě jasná, přičemž vyšetření krve je hlavní a klíčové vyšetření, které se u onemocnění diabetes mellitus provádí.
Hyperglykemie není akutní stav a pacient na sobě může pozorovat změny i několik měsíců. Pravidelné návštěvy obvodního lékaře a odběry krve by měly abnormality zjistit.
Při špatné diagnostice vysoké hladiny krevního cukru může pacient spadnout do hyperglykemického kómatu, který jej ohrožuje na životě. Léčba spočívá v pravidelném užívání inzulinu, který je ordinován podle aktuálního krevního vyšetření. Změna životního stylu, omezení sladkostí a pravidelný pohyb jsou nezbytností.
Zajímavost:Hyperglykemie je základním projevem diabetu mellitu. Můžeme se však setkat i s přechodnou nediabetickou hyperglykemií, například při stresových situacích, při akutním infarktu myokardu nebo náhlé cévní mozkové příhodě, při operacích nebo traumatu. Obvykle tato cukrovka ustupuje během jednoho týdne.
Glykemie neboli hladina krevního cukru, odborně také glukosemie, to všechno jsou termíny používané k vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3–6,6 mmol/l v kapilární krvi, 3,9–5,5 mmol/l v žilní krvi a 4,2–6,4 mmol/l v krevní plazmě. U diabetiků by hodnota glykemie neměla optimálně přesáhnout 6,0 mmol/l na lačno a 7,5 mmol/l po jídle. Pokles glykemie pod dolní hranici normy (< 3,3 mmol/l) se nazývá hypoglykemie. Zvýšená hladina glykemie (> 5,5 mmol/l – na lačno pro nediabetika) se označuje jako hyperglykemie.
Hodnota glykemie se může měřit laboratorně, což je velmi přesné měření. Častější způsob měření je pomocí glukometru, což je jednoduchý přístroj určený k domácímu a rychlému měření glykemie.
Dech vonící jako přezrálá jablka. Aceton se uvolňuje zejména při výdechu. Pokud dítě produkuje aceton, jeho dech bude vonět jako přezrálá jablka.
Moč s velmi silným zápachem. Když aceton uniká močí, vydává silný zápach.
Ospalost, nechutenství, nevolnost, bledost a zvracení. Důvodem je velmi nízká hladina glukózy v krvi (hypoglykémie), a to jak u zdravých, tak u diabetických dětí.
Suchý jazyk, poruchy trávení a podrážděnost. To je způsobeno velmi vysokou hladinou glukózy v krvi (hyperglykémie). Vyskytuje se výhradně u dětí s diabetem, více u dětí s typem 1, které jsou závislé na inzulínu. Je to kvůli nedostatku inzulínu nebo kvůli tomu, že dostávají méně, než kolik potřebují.
Vysoká hladina cukru v krvi (hyperglykemie) vede k poškozování velkých cév, urychluje proces aterosklerózy a způsobuje zužování tepen. Postižené jsou i tepny na dolních končetinách, což vede ke zhoršování zásobení tkání dolních končetin krví a kyslíkem.
Hyperglykemie vede i k poškozování nervů, což se označuje jako diabetická polyneuropatie. Postižení nervů dolních končetin se projeví občasnými pocity brnění nohou a poruchami citlivosti. Nemocný kvůli těmto poruchám začne chybně našlapovat a postupně se mu zbortí nožní klenba. A co je horší, pokud dojde ke zranění plosky nebo prstů, diabetik to nemusí cítit a rány si nemusí všimnout, nebo její rozsah podcení.
Jakákoliv poranění kožního krytu se u diabetika snadno infikují, protože pro bakterie je cukr vítanou živinou, a tak se v těle diabetika rády množí. U diabetiků je nejen hojení ran celkově pomalejší, ale zhoršená je i funkce imunitního systému. Jejich tělo proto není schopno se s infekcemi tak dobře vypořádat.
U diabetické nohy se uvedené faktory kombinují. Tkáně dolní končetiny diabetika jsou hůře zásobené krví a kyslíkem. Diabetik má zhroucenou nožní klenbu a chybí mu správná citlivost – zvyšuje se riziko, že se někde na noze poraní a nevšimne si toho, nebo že pro nepřítomnost bolesti zanedbá péči o své zranění. Tato rána se pak u něj snadno infikuje bakteriemi. Hojení takové rány je svízelné a někdy prakticky nemožné. Infekce se může šířit do okolí a pak hrozí vážné riziko vzniku gangrény.
I zdravý člověk má po jídle zvýšenou hladinu krevního cukru. Rozdíl mezi ním a diabetikem je v tom, jak se jeho tělo s touto situací dokáže vypořádat. U zdravého člověka dojde velmi rychle k úpravě hodnot krevního cukru do normálu, zatímco tělo pacienta s cukrovkou to nedokáže.
Pokud diabetik nesníží zvýšenou hladinu glykemie, ohrožuje sám sebe, celé tělo, všechny svoje orgány. Kvůli cévním komplikacím si navíc zbytečně zkracuje život. Proto se všichni diabetici musí léčit. Každý diabetik má svůj léčebný plán a režim, sestavený individuálně na základě svého zdravotního stavu a závažnosti onemocnění. Všichni diabetici mají ale společné to, že musí udržovat hladiny své glykemie co nejblíže normálním hodnotám.
Hladina cukru v krvi 6: jedná se o lehce zvýšenou hladinu cukru.
Hladina cukru v krvi 8: tato hodnota již signalizuje onemocnění cukrovkou. Vyskytuje se, když slinivka břišní tvoří málo inzulinu nebo když netvoří žádný inzulin, případně když inzulin je produkován, ale tělo na něj nereaguje. Potom se cukr v krvi nedovede spálit.
Hladina cukru v krvi 10: může se jednat o přechodnou nediabetickou hyperglykemii, například při stresových situacích, při akutním infarktu myokardu nebo náhlé cévní mozkové příhodě, při operacích nebo traumatu. Obvykle ustupuje během jednoho týdne.
Hladina cukru v krvi 12: glykemie zvýšená nad referenční rozmezí se označuje jako hyperglykemie. Je základním projevem diabetu mellitu.
Hladina cukru v krvi 15: může se jednat o počáteční stav hyperglykemie.
Hladina cukru v krvi 20: tato hodnota značí hyperglykemii.
Hladina cukru v krvi 30: tato hodnota vyžaduje hospitalizaci.
Hladina cukru v krvi, odborně glykemie, udává koncentraci cukru v krvi. Cukry (neboli sacharidy) jsou základním zdrojem energie pro lidské tělo. Regulačními mechanismy je glykemie udržována v úzkém rozmezí, díky čemuž je zajištěn dostatečný přísun energie pro tělo a zároveň nedochází k poškození orgánů sníženou nebo zvýšenou hladinou cukru v krvi.
Glykemie je tělem regulována v úzkém rozmezí, u dospělého muže je to 3,9–5,6 mmol/l při odběru krve nalačno. Pokud hodnota glykemie klesne pod spodní hranici (3,3 mmol/l), začnou se rozvíjet příznaky nízké hladiny cukru v krvi (odborně hypoglykemie) a při velmi nízké glykemii může vzniknout až hypoglykemické kóma.
Při dlouhodobě zvýšené hladině cukru v krvi (nad 7 mmol/l) dochází k rozvoji cukrovky (diabetu mellitu). Při vysoké hladině glukózy v krvi (odborně hyperglykemie) může dojít až k hyperglykemickému kómatu.
Hyperglykemie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Zvýšená glukóza v krvi způsobuje změny buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin) nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají takzvané kardiovaskulární (srdečněcévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
U pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvoj- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykemií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Hyperglykemie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečněcévní onemocnění.
Hlavními příznaky hyperglykémie jsou:
žízeň
nauzea až zvracení
bolesti břicha
časté močení
dehydratace
nejasné vidění
hluboké rychlé (Kussmaulovo) dýchání
acetonový zápach z úst
nízký krevní tlak (hypotenze)
podrážděnost
únava, spavost až letargie
Rychlá pomoc je nutná v případě, že po změření glykemie zjistíte hyperglykemii. Je nutné podat krátkodobý inzulin (dle instrukcí lékaře) a pak opět změřit glykemii. Pokud neklesá, obraťte se na odbornou pomoc lékaře.
Účinná léčba hyperglykemie:
musí být komplexní a rozumně vedená
musí zachovávat individuální přístup k pacientovi (každý člověk je jedinečný)
musí dosáhnout cílových hodnot glykemie (cukru v krvi) a udržet je trvale
musí odstranit nebo alespoň snížit všechny ovlivnitelné rizikové faktory
musí dosáhnout cílových hodnot glykemie nalačno, po jídle, takzvaného glykovaného hemoglobinu, a to při minimalizování nebo chybění hypoglykemií (příliš nízká hladina krevního cukru)
musí dojít ke snížení nadváhy nebo obezity
pacient musí dodržovat dietní opatření a pravidelnou vhodnou pohybovou aktivitu
pacient musí přestat kouřit
musí být dosaženo cílových hodnot krevního tlaku a hodnot všech krevních tuků – celkového cholesterolu, triglyceridů, HDL a LDL cholesterolu
pacient musí pravidelně užívat doporučované léky
musí být navozena aktivní plnohodnotná spolupráce pacienta a jeho odborného lékaře, která zahrnuje pravidelné kontroly (dosažení cílových hodnot glykemie a glykovaného hemoglobinu, krevního tlaku, tělesné hmotnosti, laboratorních ukazatelů, správné využití možnosti selfmonitoringu – sebesledování pacienta)
Normální hodnota glykemie, tedy glukózy v plazmě žilní krve, je do 5,6 mmol/l (milimolů na litr), zvýšená hodnota je 5,6–7,0 mmol/l, při hodnotách nad 7,0 mmol/l se jedná o diabetes mellitus (cukrovku). Ovšem pozor, toto měření je nutné opakovat minimálně dvakrát a v různých časových intervalech. Všechny hodnoty nad 5,6 mmol/l nalačno lze považovat za zvýšení glykemie. Hyperglykemie dosahující hodnot nad 15–20 mmol/l je nutno řešit neodkladně.
Dlouhodobý cukr: Hladina dlouhodobého cukru (HbA1c) by měla být alespoň pod 53 mmol/mol, ideálně pod 48 mmol/mol, jako mají lidé bez diabetu. U některých pacientů (pokud se léčí se srdcem nebo mají vyšší riziko hypoglykemií) může být individuálně stanovena hladina vyšší, obvykle kolem 60 mmol/mol.
Diabetes mellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby:
přítomnost klasických příznaků cukrovky + náhodná glykemie ≥ 11,1 mmol/l
glykemie nalačno ≥ 7,0 mmol/l
glykemie ve 120. minutě oGTT ≥ 11,1 mmol/l
Glykemie mezi 5,6 a 6,9 mmol/l (takzvaná hraniční glykemie nalačno) vyžaduje vyšetření pomocí oGTT (orálního glukózového tolerančního testu). Hodnota 6,7 mmol/l může signalizovat takzvaný prediabetes, který za určitých podmínek lze léčit jako diabetes mellitus nasazením metforminu, což je lék první volby.
S-glukóza je glukóza zjištěná v séru. Hyperglykemie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají kardiovaskulární (srdečněcévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykemií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykemie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečněcévní onemocnění.
Trvale těsná kompenzace (udržení nemoci ve správných mezích) má kladný vliv na riziko kardiovaskulárních komplikací, je jednoznačná. V našem těle pravděpodobně existuje takzvaná glykemická paměť. Znamená to, že se v organismu projeví trvale těsná kompenzace nebo naopak negativní vliv vysoké glykemie, a to s určitým časovým odstupem (tělo si pamatuje svou historii hodnot cukru v krvi a podle toho se chová – ke komplikacím buď dojde, nebo nedojde). Z tohoto faktu tedy vyplývá výhoda pro pacienty, kteří mají cukrovku krátce a kteří byli intenzivně léčeni od začátku zjištění choroby. Moderní medicína si už dnes na podkladě řady klinických studií uvědomuje, že důsledná léčba cukrovky v jejích začátcích (tedy když pacient ještě nemá žádné komplikace a cítí se dobře) zásadním způsobem ovlivňuje budoucí vyhlídky nemocného.