Tvrdý alkohol by se během radioterapie neměl požívat. Při ozařování je potřeba konzumovat antioxidanty, které obsahuje i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství.
V diskuzi RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den,
moc Vás prosím o radu. Taťka 63 let má rakovinu prostaty. Bohužel ve stadiu T3b N1 M0, PSA 18,2, středně diferencovaný karcinom. Nyní má 3 měsíce hormonální léčbu. PSA kleslo na 0,57. Je v dobré kondici a nemá jiné zdravotní potíže. Vysoké PSA bylo zjištěno náhodně z krve. Prosím o radu jak pomoci. Operace mu nebyla nabídnuta z důvodu napadení uzlin. Nyní by mě podstoupit ozařování v protonovém centru s dále užívat hormonální léčbu. Myslíte, že je to dobrá volba.
Je zde šance na vyléčení? Případně jak dlouhé může být prodloužení života?
Předem Vám moc děkuji za Vaši odpověď a Váš čas.
S pozdravem a přáním hezkého dne
Michaela F.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.
Dobrý den,
táta měl také 21 ozáření. Každý pracovní den kromě víkendů.
Vše proběhlo dobře. Jednou mu ozařovací plán změnili a to je prý běžné. V těle se dějí změny ( nádor se může asi snad i zmenšit ). Dnes má poslední ozařování a nemá žádné zdravotní potíže. Je mu dobře. Před ozařováním měl 6 měsíců hormonální léčbu( jednou za 3 měsíce injekce) a nyní bude pokračovat v hormonální léčbě pro již pokročilý nádor. I tak doufám, že vše dobře dopadne a Vám to také přeji. Zdraví je opravdu to nejdůležitější v životě. S pozdravem Michaela F.
Opakované ozařování syndromu bolestivé patní ostruhy je účinná a bezpečná léčba. Všechny podskupiny vykazovaly dobrou odpověď na opětovné ozáření po dobu nejméně 24 měsíců.
Bolest u nich byla způsobena:
plantární fasciitidou v 72,3 %,
Haglundovou exostózou v 15,8 %,
Achillovou tendinitidou v 11,9 %.
Opakované ozařování bylo indikováno, protože iniciální radioterapie nevedla k žádné odpovědi u 35,6 % pacientů, částečné odpovědi u 39,6 % a recidivující bolesti u 24,8 %.
Bylo možné nalézt významnou odezvu na opětovné ozáření. Pro celý vzorek byl medián skóre bolesti NRS 6 před opakovaným ozářením, 2 po 6 týdnech a 0 po 12 a 24 měsících.
73,6 % pacientů bylo bez bolesti 24 měsíců po opětovném ozáření. Všechny podskupiny, zejména ty bez odpovědi, částečné odpovědi a recidivující bolesti, měly signifikantní snížení bolesti.
V naší poradně s názvem KOŽNÍ NÁDOR POD NEHTEM ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Janíček.
Viděl jsem v informativním článku o kožních nádorech foto nehtu, které je jako z mé nohy, z palce. Většina plochy nehtu je u mne černá. Může to být nádor ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Černé pod nehtem může mít více příčin. Může to být zdeformované lůžko nějakým úrazem daleko v minulosti nebo to může být následek plísňového onemocnění, ale může to mít i karcinogenní původ. Určitě neprohloupíte, když si necháte svůj nehet vyšetřit na kožním oddělení. Je to rychlé a hned víte na čem jste.
Jak již bylo řečeno, roh je tvořen keratinem, lze jej tedy jednoduše odstranit za sterilních podmínek skalpelem. Případný zhoubný nádor, pokud je potvrzen, je třeba radikálně řešit. V takovém případě může léčba zahrnovat chirurgické odstranění, ozařování i chemoterapii.
V diskuzi SEX PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sexchtíč.
Dobrý den,
Je možné ještě souložit po operaci prostaty
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra.
Můj přítel prodělal robotickou operaci prostaty a ozařování.
Stále věřil , že se vše urovná do normálu - měl jen uzavřený malý nádor v prostatě a tak si dělal naděje . Bohužel má po 3 letech od operace únik moči - 4 pleny za den a o erekci jen sní. Jsem ráda , že zhoubný nádor se nešíří a je tu s námi , ale jeho mužské ego tvrdě narazilo. A povídačkám a slibům lékařů už taky nevěří.
Dle jeho slov by si už dnes rozmyslel , zda chodit jen na kontroly a nebo se nechat zblbnout na operaci. Snažím se mu pomoci tím , že si povídáme o všem , ale dlouho trvalo , než se svěřil.
Při ozařování se doporučuje konzumace antioxidantů, které obsahuji i alkohol. V některých případech tak doporučují lékaři konzumovat víno, ale pouze v malém množství. Tvrdý alkohol se nedoporučuje.
V diskuzi KOŘEN PAMPELIŠKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Holubec.
Dobrý den.
Manželce našli v oku nádor.(linfom,neagresivní,zapouzdřený).
Byl úspěšně odoperován ,vyšetření CT,odběr kostní dřeně,krev,kontrola střev,vše již v pořátku.Oko také v pořátku.
Již dva měsíce děláme čaj z kořene pampelišky,2 lžičky zaleju horkou vodou,louhuji 15.minut.(je to tak v pořátku?)V nemocnici uvažují preventivně chemoterapiji a nebo ozařování.Má ji podstoupit,není to zbytečné likvidovat imunitu.
Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Intracerebrální nádor vzniká bujením mozkové tkáně buď jako primární mozkový nádor, nebo jako metastáze nádoru jiné části těla (například plicního nádoru). Nejčastěji se vyskytujícím primárním tumorem je gliom.
Nejvýznamnější druhy gliomů jsou:
astrocytom (nejčastější výskyt);
oligodendrogliom;
ependymom (poměrně vzácný).
K metastázím dochází přenosem nádorových buněk krevní cestou z jiného orgánu do mozku a jejich následným bujením. Pak se mluví o mozkových metastázích.
V diskuzi OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem LZE VYLÉČIT MALOBUNĚČNÝ NÁDOR PLIC U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Obraťte se na Boha. Existuje generacemi ověřené rčení "Víra tvá tě uzdraví." Nemusíte věřit v Boha, stačí jen když přijmete víru ve vzkříšení. Uleví se vám a budete moci vychutnat život do poslední chvíle. V každém svatostánku vás přijmou se srdcem na dlani a poskytnou vám návod, jak se vyrovnat se svým osudem.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Novotná.
Dobrý den pane Cempírku, takk jiná léčba než víra v Boha pro mě neexistuje? Jsem ze všeho tolik nešťastná, neumím s tou nemocí bojovat. Lékař mi řekl, že se výsledky po chemoterapii i zařování trošičku zlepšily, ale já bych se chtěla moc vyléčit úplně. Na internetu jsem tuto léčbu nenašla, jen poznámky, že je to nejagresivnější nádor, který současná věda stále neumí nikterak léčit. Je to zhoubný nádor, který je prý agresivní.
Jsem na tuto nemoc strašlivě sama. Děkuji za možnou odppověď Zdeňka Novotná
Ozařování je většinou další fází léčby po prostém odstranění nádoru prsu. Léčba probíhá ambulantně, nejčastěji pět dní v týdnu po dobu čtyř až šesti neděl. Mezi vedlejší účinky patří únava, otoky a ztluštění kůže v místě ozařování. Čerstvý gel z aloe nanesený na postižená místa pomáhá ke zhojení kůže poškozené ozařováním.
V diskuzi LZE VYLÉČIT MALOBUNĚČNÝ NÁDOR PLIC U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Novotná.
Je mi 56 let a v lednu 21.1.2016 mi po CT plic pan doktor vyřknul straašlivou diagnozu Rakovina plic malobuněčný nádor přes celou levou plící podle všech různých vyšetření metastáze do kostí, nádor ze vzorku 80% rakoviny. Nádor prorostl do druhé plíce uzlinami, dýchám prý jen malou štěrbinou.
Jsem po 4 chemoterapii a 5 ozáření křížové páteře, mám prý zlomenou obratel, tak chodím stažená do pásu.
Po první a druhé chemoterapii jsem přestala chodit, bylo mi moc špatně, zvracela jsem, po 4 chemoterapii jsem zvracela tak a zároveň měla děsný průjem 6 dní, shodila jsem od ledna přes 20 kg. Dělám vše, co mi lékaři radí, piju čaje, smetanku kořen, rakytník, ledvinový čaj, bezinkový čaj, jím veškkeré ovoce, jahody, broskve, jablka, banány, meruňky, třešně. Snažím se jíst i hodně okurek ze skleníku s kefírem, kefír samotný, prostě co m kdo poradí, to do sebe dostávám.
Dá se tento nádor porazit, ale aby se už nevrátil? Moc bych se chtěla uzdravit a žít zas normální život.
Hodně jsem kouřila, to jsem okamžitě po vyslechnutí diagnozy ukončila, ale bojím se, že pozdě.
Prosím pomožte mi s pozdravem Zdeňka Novotná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Silvie.
Zkuste CDS, nevím jestli funguje, ale věřím. Co jiného můžeme dělat.
Radioterapie probíhá v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dostat. Ta činí určitý počet grayů (gray je jednotka dávky záření). Pro sousední zdravé tkáně je vypočtena dávka maximální. Ta samozřejmě závisí na orgánu, který je v blízkosti, některé orgány snášejí ozařování hůře a některé lépe. Navíc existuje maximální povolená dávka na jedno ozáření.
Požadovanou dávku záření nelze nádoru dodat najednou, protože by to bylo velmi rizikové pro život pacienta. Proto se celková dávka rozdělí do jednotlivých malých dávek – frakcí. Pacient je ozařován opakovaně a z různých směrů a v různém rozsahu. Neměnná je jen skutečnost, že proud záření je vždy směřován na nádorovou hmotu. Ozařování má také krátkodobé a dlouhodobé následky, které vyplývají z poškození kůže a dalších ozářených orgánů.
Tři režimy ozařování:
Normofrakcionace – ozařování jednou denně pět dní v týdnu do dosažení celkové dávky. Při jednom ozáření je maximální dávka 2 Gy, týdně tedy nádor dostane dávku 10 Gy. U sarkomu to znamená pravidelné ozařování po dobu šesti týdnů.
Hyperfrakcionace – ozařuje se více než 1× denně, ale pokaždé menší fyzikální dávkou (například 1,5 Gy). Tento režim se používá u některých velmi rychle rostoucích nádorů.
Hypofrakcionace – u některých nádorů postačí ozařování méně často než pětkrát týdně. Dávka na jedno ozáření pak může být vyšší, třeba 2× týdně 4,2 Gy.
V diskuzi LZE VYLÉČIT MALOBUNĚČNÝ NÁDOR PLIC U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Novotná.
Je mi 56 let a v lednu 21.1.2016 mi po CT plic pan doktor vyřknul straašlivou diagnozu Rakovina plic malobuněčný nádor přes celou levou plící podle všech různých vyšetření metastáze do kostí, nádor ze vzorku 80% rakoviny. Nádor prorostl do druhé plíce uzlinami, dýchám prý jen malou štěrbinou.
Jsem po 4 chemoterapii a 5 ozáření křížové páteře, mám prý zlomenou obratel, tak chodím stažená do pásu.
Po první a druhé chemoterapii jsem přestala chodit, bylo mi moc špatně, zvracela jsem, po 4 chemoterapii jsem zvracela tak a zároveň měla děsný průjem 6 dní, shodila jsem od ledna přes 20 kg. Dělám vše, co mi lékaři radí, piju čaje, smetanku kořen, rakytník, ledvinový čaj, bezinkový čaj, jím veškkeré ovoce, jahody, broskve, jablka, banány, meruňky, třešně. Snažím se jíst i hodně okurek ze skleníku s kefírem, kefír samotný, prostě co m kdo poradí, to do sebe dostávám.
Dá se tento nádor porazit, ale aby se už nevrátil? Moc bych se chtěla uzdravit a žít zas normální život.
Hodně jsem kouřila, to jsem okamžitě po vyslechnutí diagnozy ukončila, ale bojím se, že pozdě.
Prosím pomožte mi s pozdravem Zdeňka Novotná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Novotná.
Lze vyléčit malobuněčný nádor plic, který metastázoval do koostí, u ženy 56 let? Moc se bojím smrti i trápení s léčením. Pomůže mi někdo na toto témma odpovedět? Jsem sama, mám přítele, ale ten se mé nemoci a už i mě bojí, jezdí ke mě, ale už mě nemá rád, má ze mě strach a já mám strach z opuštěnosti. Zdeňka Novotná Albertova 1009 Žamberk 56401
mobol 603554959
Vedlejší účinky ozařování začínají už během radioterapie a odeznívají pár týdnů po jejím ukončení. Některé nastupují až několik měsíců po léčbě a bývají bohužel nevratné.
Patří sem
Zarudnutí ozařované kůže
Zarudnutí kůže je častým a ve většině případů i jediným nežádoucím účinkem ozařování. Projeví se ve třetím týdnu ozařovací série a po zbylou dobu léčby se mírně zhoršuje. Stupeň zarudnutí je individuální, záleží na typu kůže. Nejhůře kůže reaguje v místech záhybů a kožních řas, to je pod prsem či v podpaží. Tam pokožka často mokvá a loupe se.
Podráždění srdečního svalu
K této komplikaci dochází výjimečně, a to následkem kombinovaného vlivu cytostatik a záření na srdce, je-li nádor v levém prsu. Projevuje se bolestí na hrudi, dušností a celkovou únavou. Riziko trvalého poškození srdce, případně plic je v dnešní době minimální.
Zbarvení kůže a ztuhnutí podkožní tkáně
Jde o běžný pozdní efekt. Ozářená kůže časem ztmavne a prs je na pohmat tužší. Pro pacientku tyto změny nepředstavují žádné riziko.
Lymfedém
Může vzniknout po ozařování podpažních uzlin, zvláště po operaci.
Tolik obávané vypadávání vlasů způsobuje chemoterapie.
V naší poradně s názvem LÉČBA LEDVINOVÉHO NÁDORU PROTONOVOU LÉČBOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jiří Šubrt CSc..
Lze odstranit ledvinový nádor protonovou léčbou ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Radiační terapie má omezené možnosti v léčbě rakoviny ledvin, a to především proto, že renální karcinom je považován za "radioresistant" - neboli rezistentní vůči účinkům záření. Nicméně u některých pacientů s rakovinou ledvin je možné dosáhnout zlepšení použitím radioterapie protonovým paprskem. Záření může být aplikováno v průběhu 3-7 týdnů, jednou za den, od pondělí do pátku. V této konfiguraci se používá malé množství záření, aby mohlo být aplikováno každý den. Tento způsob je znám jako frakcionované ozařování. Bližší informace získáte přímo v Protonovém centru, zde: www.ptc.cz/pro-pacie…
Dieta či předem stanovený jídelníček neexistuje, postupuje se individuálně. U protonového ozařování je však před každým ozařováním nutná následující příprava: vyprázdněná stolice, plný močový měchýř (vypít obrovské množství tekutin před každým ozařováním). Tento postup je zapotřebí, aby orgány ve vašem těle byly vždy nastaveny pro ty nejlepší účinky cíleného ozařování.
V naší poradně s názvem NÁDOR NA LEDVINĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Turek Miloslav.
Dorý den otče Pleskač v roce 2012 mi odbrali ledvinu kvůli nádoru,
V červenci mi vyoperovali nádor na druhé ledvině byl veliký 3,5 cm
nebyl agresivní.Prosím touto cestou o radu jak se léčit aby mi
nádory se nádory netvořily.Ráno si natrhám nať cerelu,petržele
mrkev a červenou řepu naleju as 1dcl vody rozmixuji a vypiju.
Jídlo strašně málo solím,uzeniny nejím a maso jím vařené.Ještě jsem s nízkotučným jogurtem asi 2velké lžíce smíchal s pomletou čajovou lžičkou lněného semena.Nevím,jestli když jím maso v malýh porcí jestli to semeno můžu jíst.
Prosím Vás tímto o radu.
Pán Bůh zaplať za radu M.Turek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Máte velmi pěkně nastavený jídelníček. Někdy nádory vznikají bez ohledu na způsob stravování. Ovlivňují je faktory, jako například genetická dispozice, vlivy vnějšího prostředí a také kosmické záření. Vy zřejmě budete více vnímavý a náchylnější ke vzniku nových nádorů. Doporučuji zůstat v péči lékařů - onkologů a absolvovat pravidelné prohlídky. Dnešní technika dokáže nádor objevit brzy a bezbolestně. Včasná léčba cílená proti nádorům pomůže k uzdravení.
Podávání vysokých dávek antioxidantů může vést ke snížení pozitivních účinků radioterapie. Při ozařování v oblasti krku je zakázáno kouření, pacient nesmí jíst kořeněná či tuhá jídla, nesmí konzumovat alkohol. Zcela nevhodné je úplně měnit jídelníček, například vynechat maso, držet hladovku.
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
Délka ozařování prsu je individuální. Ozařování probíhá ambulantně, nejčastěji pět dní v týdnu po dobu čtyř až šesti neděl. Mezi vedlejší účinky patří únava, otoky a ztluštění kůže v místě ozařování.
Ozařování nádoru je jednou z nejstarších onkologických léčebných technik. Působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože samo o sobě není schopné rakovinu vyléčit.
Radioterapie se indikuje:
po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy);
u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně);
vždy při zasažení podpažních uzlin;
ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování– záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
PSA po radikální prostatektomii je kontrolováno každé tři měsíce po dobu dvou let, poté po půl roce ve třetím roce a následně každoročně celoživotně. Přibližně u třetiny pacientů dojde v průběhu sledování k opětovnému vzestupu PSA z nulových hodnot (biochemický relaps). Kontroly jsou velmi důležité, protože dokážou zachytit vzestup včas a je tak možné zvolit další postup. U pacientů s pomalým vzestupem se volí doplňkové ozařování oblasti po operaci, ideálně je zahájit ozařování do hodnoty PSA 0,5 ng/ml. Je prokázáno, že časné ozáření v případě PSA relapsu prodlužuje pacientům život. Chemoterapie je indikována jen v případě metastází po operaci, které nereagují na ozáření a hormonální léčbu, na rozdíl od PSA relapsu je tato situace výjimečná a pokud vůbec, pak k ní dochází až s odstupem mnoha let od výkonu. Nicméně i proto jsou celoživotní kontroly nezbytné.
Prognóza pacientů s nádorem mozku a metastáze se velice liší. Záleží především na stupni zhoubnosti nádoru, na věku pacienta a na jeho celkové tělesné kondici. Také léčebné možnosti mají svůj vliv.
Pacienti s málo rizikovým gliomem mohou žít někdy mnoho let bez recidivy nemoci. Ve dvou třetinách případů se však jedná o vysoce rizikový gliom. Perspektiva těchto pacientů je obvykle omezená. Léčba u většiny z nich nesměřuje k vyléčení, ale ke zpomalení růstu nádoru a někdy k potlačení jeho velikosti. Účelem léčby je rovněž zmírnit obtíže. Nelze jednoznačně předvídat, v jaké míře se bude nádor a metastáze vyvíjet. Velice individuální je i to, v jaké míře se bude moci pacient po prodělané léčbě mozkového nádoru vrátit ke svým předchozím aktivitám. I v případech, kdy vše probíhá dobře, zjišťují mnozí pacienti, že přece jen musí své dřívější aktivity poněkud omezit. Někteří se musí zcela vzdát určitých činností, protože je již dobře nezvládají, případně postrádají potřebnou jistotu. U pacientů, kteří nemohou být dostatečně léčeni a u nichž nádor recidivuje, se může vyskytnout řada problémů. V závislosti na umístění tumoru dochází k výpadkům určitých schopností. Snížená mozková činnost způsobuje obvykle poruchy v citové oblasti nebo v myšlenkových schopnostech. Z toho často vznikají nedorozumění, která zvyšují napětí mezi pacientem a jeho okolím. Je proto velice důležité, aby každý, kdo běžně přichází do styku s pacientem, byl co nejvíce informován o změnách, které mozkový nádor může způsobovat.