Téma: 

jang

Jin a jang

Aromalampa jin jang

Aromalampa jin/jang provoní váš byt a udělá i krásnou dekoraci. Zde můžete vidět, jak vypadá aromalampa jin/jang.

Zdroj: Jin a jang
Zveřejněno dne: 27.11.2016

Jin a jang

Jin/jang přívěsek

Jin/jang přívěsek je symbolem mužské a ženské energie a vesmírné rovnováhy. Představuje neustálé prolínání energií a snahu po rovnováze mezi jin a jang a mezi prostředím a člověkem. Tento přívěsek vám dodá sebejistotu, sílu a vitalitu a ochrání vás před negativními vlivy prostředí.

Vektor jin a jang.

Zdroj: Jin a jang
Zveřejněno dne: 27.11.2016

Čočka na kyselo

Makrobiotická strava

Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce, zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny se výrazně omezují. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika konzumaci masa striktně nezakazuje, pouze doporučuje dopřávat si ho pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, tedy například čerstvou zeleninou. Makrobiotika nezakazuje úplně se nezdravých laskomin vzdát, spíše radí, kterými potravinami lze negativní účinky snížit. Makrobiotika, to je především rovnováha.

Zdroj: Čočka na kyselo
Zveřejněno dne: 14.5.2015

Makrobiotická strava

Makrobiotická strava jídelníček

Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce a zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny jsou výrazně omezeny. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika striktně konzumaci masa nezakazuje. Jen doporučuje dopřávat si jej pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, například čerstvou zeleninou. Potraviny mírného jinu jsou pro organismus osvěžující a měly by tvořit podstatnou součást lidské stravy. Patří sem ovoce, sója, ořechy, tvaroh, kefír, lehké sýry, rostlinné oleje, bílé víno, bylinné a ovocné čaje. Potraviny extrémního jinu ochlazují, proto jsou vhodnější v létě. Patří zde alkohol, čaj, cukr, káva, čokoláda, exotické ovoce, zmrzlina. Potraviny jang mohou mít mírnou jang energii nebo extrémní. Mezi první skupinu patří ryby, sýry, polévky, cibule, česnek, sušené ovoce a některé druhy zeleniny (tykev). Zahřívají organismus a v menší míře působí příznivě. Potravinou extrémního jangu je červené maso, ale také drůbež, zvěřina, uzeniny, vejce, pečená a smažená strava. Tyto potraviny silně zahřívají a je důležité jejich konzumaci co nejvíce omezit. Neutrální, vyvážené potraviny by měly být základem našeho jídelníčku. Mezi ně patří celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, semena.

Zdroj: Makrobiotická strava
Zveřejněno dne: 6.10.2014

Jin a jang

Energie jin a jang

Energie jin a jang musí být neustále v rovnováze. Tato dualita existuje ve všem, co existuje. Veškerá dynamika vesmíru a všeho, co je ve hmotě, je závislá na energii vznikající pnutím mezi silami jin a jang. Toto pnutí vyplývá z toho, že jin a jang mají zcela opačné vlastnosti, ale přitom je od sebe není možno oddělit, neboť v jednom je obsažený i zárodek druhého. Vzniká tak paradoxní situace, kdy obě síly bezděčně působí proti sobě, ale současně jsou nuceny usilovat o dosažení rovnováhy, což má za následek jakousi labilní rovnováhu, v jejímž rámci probíhají neustálé výkyvy a střídání protikladů.

Obě tyto síly najdeme jak v lidském těle, tak v lidské mysli, kde se tyto síly neustále snaží o rovnováhu. Někteří lidé se snaží popřít ženskou složku jin, jelikož ji považují za slabost, a upřednostňují a posilují pouze jangovou, mužskou aktivní složku své osobnosti, druzí se snaží o opak. Výsledkem však není úspěch, zdraví a štěstí, jak by si tito lidé přáli, nýbrž nerovnováha, která se po dlouhodobém přehlížení příznaků projeví nemocí. Obě tyto složky jsou v nás přítomny. V každém člověku jsou přítomny ženské i mužské síly a naším úkolem je, pokud chceme žít plnohodnotně a využít ve svém životě veškerý svůj potenciál, obě tyto složky pochopit, přijmout, integrovat a posilovat, až jednou dojdeme do bodu, kdy překročíme tuto dualitu a staneme se jednotou. Teprve jednota je základním předpokladem pro dokonalou svobodu a spokojenost, bez ohledu na životní podmínky a momentální okolnosti.

Zdroj: Jin a jang
Zveřejněno dne: 27.11.2016

Jin a jang

Princip jin a jang

Koncept jin a jang má původ v dávné čínské filozofii a popisuje dvě navzájem opačné a doplňující se síly, které se nacházejí v každé živé i neživé části vesmíru.

Jin: tmavé místo, severní svah (kopce), jižní břeh (řeky), zamračené, zahalené, jde o tmavší element; působí smutně, pasivně, tmavě, žensky a koresponduje s nocí. Jin je často symbolizovaný vodou a zemí. Je to černá část, ženský element, značí tmu, pasivitu, poddajnost, přijímání, koresponduje se zemí a vodou.

Jang: světlé místo, jižní svah (kopce), severní břeh (řeky), sluneční světlo, jde o světlejší element; působí vesele, aktivně, světle, mužsky a koresponduje se dnem. Jang je často symbolizovaný ohněm a větrem. Je to bílá část, znamená světlo, slunce, aktivitu, tvořivost, expanzi, koresponduje s elementem ohně a větru.

Jin a jang se nevylučují. Všechno má svůj opak – ne však absolutní. Žádná věc totiž není čistě jin nebo čistě jang. Každá ze sil obsahuje základ té druhé. Například zima se nemůže změnit na léto.

Jin a jang jsou na sobě závislé. Jedno nemůže existovat bez druhého. Den nemůže existovat bez noci.

Jin a jang se dají dále dělit na jin a jang. Jestliže si například uvedeme teplotu, jin může být zima a jang teplo. Jang však můžeme znovu rozdělit na jin – teplo a jang – žár.

Jin a jang se navzájem podporují. Jin a jang jsou obvykle ve stavu rovnováhy – pokud jeden naroste, druhý ustoupí. Někdy může dojít k nerovnováze: přebytek jin, přebytek jang, nedostatek jin, nedostatek jang. Takové nerovnováhy znovu tvoří pár: přebytek jin způsobí nedostatek jang a naopak.

Jin a jang se mohou navzájem měnit. Například noc se mění na den. Tato změna je stejně jako jin a jang také relativní. Z pohledu vnějšího pozorovatele existuje noc a den na Zemi zároveň a doplňují se.

Část z jin je jang a část z jang je jin. Malé tečky v symbolu znamenají stopy jedné síly v druhé. Například i ve tmě je světlo hvězd. Znamená to také, že absolutní extrém jedné síly se transformuje na opačný, a to, že záleží na pohledu pozorovatele, zda je daná síla jin nebo jang. Například nejtěžší kámen se dá nejsnadněji rozbít. Jin a jang do sebe organicky zapadají a jsou základem veškerých jevů. Například obraz hory v mlze zobrazuje harmonii, která vzniká spojením jin (mlhy) a jang (hor).

Učení o jin a jang je obsažené už v knize I-ťing (Kniha proměn), kde pomocí trigramů (elementů, které se skládají z tří jin nebo jang) je vyslovena myšlenka přeměn v přírodě. Tento koncept si osvojily obě čínské filozofie – taoismus a konfucianismus. Například raně středověký konfuciánský filozof Tung Čung-šu učil, že doplňkem všech věcí je jin a jang. Principy, které jsou základem vladaře i služebníka, otce i syna, muže i ženy, jsou zrozené z jin a jang. Vladař je jang a služebník je jin. Otec je jang a syn je jin. Manžel je jang a manželka je jin.

Učení o jin a jang se stalo společnou půdou, na které docházelo ke značnému sbližování a vzájemnému doplňování a ovlivňování protikladných škol. Všechny síly v přírodě fungují na základě obou těchto stavů, tyto dva stavy jsou v neustálém pohybu, proměňují se jeden v druhý a obráceně. Každá z těchto dvou částí v sobě nese zárodek té druhé. Však i v noční tmě svítí světla hvězd a v typicky jangovém prvku ohně je neodmyslitelně obsažena i jinová složka (hmota paliva, jež hoří), proto také nakonec každý oheň jednou vyhasne. Jin a jang jsou jako vlna. Zatímco jedna z částí převládá, druhá je v pasivní pozici, ale vše se proměňuje v nikdy nekončícím cyklu, a tak převládající část postupně ztrácí na síle, zatímco síla druhé se začíná zvětšovat. Převládající část ustupuje zvětšující se síle druhé části. A takový je svět, takoví jsme my. Učení o silách jin a jang je základem věšteckého systému I-ťing, učení Feng Shui, základem čínské filozofie konfucianismu i taoismu, či cvičení taiči.

Zdroj: Jin a jang
Zveřejněno dne: 27.11.2016

Jin a jang

Jin a jang potraviny

Všechny potraviny, nápoje a byliny byly taoisty před tisíci lety rozřazeny podle termických účinků na organismus (jin/jang). Kategorie „studené“, „osvěžující“, „neutrální“, „zahřívající“, „horké“ nesouvisí tolik s tím, zda jíme jídlo teplé nebo studené. V první řadě se posuzuje, jak potravina působí na rovnováhu jin/jang v nás. Rajčata, cuketa nebo brokolice vnitřní prostředí organismu zchladí, i když je jíme tepelně upravené. Maso umocní jangový účinek vývaru. Proto uvnitř prohřeje i vlažná polévka. Mátový čaj (jin) nás ochladí a osvěží, i když je vlažný. Zázvorový (jang) nás zahřeje i studený.

Dlouhodobě nevyvážená konzumace potravin má na organismus negativní vliv. Nevhodně nastavený jídelníček vede ke stagnaci čchi („přehřívání motoru“) nebo jejímu nedostatku („postupné vybíjení baterek“). To se podepíše na našem vzhledu i na tom, jak se cítíme. Jin/jang se nabízí jako výborný pomocník k vytvoření harmonizujícího pokrmu. Hlavní tajemství čínské tradiční nauky o výživě tkví v umu připravit na základě znalostí o jin a jang termicky vyvážené jídlo. Kdo se seznámí s termickým účinkem potravin, vyhne se nejběžnějším chybám ve výživě a získá návod k trvalému udržení zdraví.

Pro běžného smrtelníka neasijského původu je tento způsob uvažování příliš složitý, je rozumné se snažit najít výrazy, které jsou co nejbližší indoevropskému jazyku, nejlépe v jednoslovném podání. Protože je naším záměrem na tomto místě objasnit vztah ke stravě, můžeme ve zjednodušeném pojetí výrazu jin přisoudit význam uvolňující a k jang zpevňující.

Smysl obou pojmů ve vztahu vlivu potravin na trávení a současně dopadu na metabolismus je tak velmi jednoduchý. Potraviny, které mají uvolňující tendenci (například luštěniny, ovoce, zelenina, houby, mléko, káva, alkohol, sladkosti), způsobují dilataci (rozšíření, roztažení) některých tkání a orgánů. Typickými příklady jsou alkohol, který roztahuje cévy, tuky uvolňující produkci žluči či vláknina uvolňující střevní pochody. Současně tím dochází k uvolňování energie z těla, což v extrému vede k únavě a apatii, tedy pomalosti. V kontextu s tím má uvolňující tendence vliv na termické pochody v těle (takové potraviny obecně ochlazují).

Naopak potraviny se zpevňujícím vlivem (maso, vejce, některé mléčné výrobky, sůl) vedou metabolické pochody k dějům, kdy dochází například ke zvyšování svalového napětí („zpevňují“ se svaly), tlaku (krevního), hustoty (kostí, stolice).

Moderní věda umí tyto děje biochemicky vysvětlit (poměry vápníku a hořčíku ve stravě, množství bílkovin a jejich struktura, obsah soli ve stravě a z ní vyplývající změna poměrů mezi sodíkem a draslíkem a podobně). Neznamená to, že zjednodušené označování schopností potravin ovlivňovat metabolické děje jedním nebo druhým směrem je ve srovnání s racionálním pojetím moderní vědy dobře nebo špatně. Je to prostě pouze jiný úhel pohledu. Pokud tedy chceme na realitu nahlížet celostním způsobem, je naopak nešťastné se jakémukoli systému hodnocení vyhýbat. Aby klasifikace kvality stravy z pohledu jin a jang byla kompletní, je potřeba ještě uvést, že existují i potraviny, které jsou z hlediska jejich vlivu na metabolismus označovány jako harmonizující, někdy bývá používán pojem neutrální. Jedná se o obiloviny, konkrétně jejich celá zrna. „Energetická neutralita“ tady znamená, že konzumace takových potravin (samozřejmě po důkladné tepelné úpravě) neodvádí metabolické děje žádným extrémním směrem (k jin nebo jang). I toto je samozřejmě relativní, je potřeba vždy vycházet z individuality jedince. Na obecné úrovni je ale v rámci snahy vše škatulkovat a třídit do systémů a tabulek tato forma energetické „neutrality“ nejblíže realitě.

Jakmile se s významy obou pojmů sžijete, bude pro vás velkou výzvou začít je uplatňovat v praxi. Velmi často se prezentují názory, že cílem každého člověka by na obecné úrovni měla být rovnováha. Víme, že strava má zásadní vliv na to, jaké metabolické pochody v těle budou probíhat. Podle toho, jaké potraviny budou v našem jídelníčku zastoupeny, v jakém množství, v jakých vzájemných poměrech, a samozřejmě i dle způsobu jejich kulinářské úpravy, se bude měnit i jin a jang charakteristika stravy.

Výsledný pokrm či celý stravovací režim nám pak nabídne následující možnosti:

  • Vést chování těla i mysli směrem k jin (bude celkově uvolňovat)
  • Vést chování těla i mysli směrem k jang (bude mít zpevňující dopad)
  • Oscilovat kolem potenciální rovnováhy

Hlavním cílem je nastavit stravu tak, aby vedla k přizpůsobení těla i mysli aktuální či déletrvající situaci. Extrémním příkladem jsou sportovci. Čím vyšší mají zátěž, tím více se odklání od pomyslné rovnováhy. Tomu je třeba přizpůsobit i stravu. Obecně tak například platí, že aerobní (vytrvalostní) sporty mají přirozenou potřebu většího podílu uvolňujících potravin ve stravě ve srovnání s anaerobně zatěžovanými jedinci. Z pohledu jin a jang je to velmi jednoduché – aktivita na nižších tepových frekvencích nevyžaduje výrazné zpevnění (koncentraci). Je tak kontraproduktivní jít proti této formě přirozenosti. Každý na první pohled pozná rozdíl mezi postavou maratonce a sprintera nebo kulturisty, který je kromě způsobu tréninku dán i odlišným stravováním. Rozdíl ve stravování vytrvalostně a silově zaměřených sportovců je zjevný na první pohled. U anaerobních sportovců vždy najdeme vyšší podíl slaných variant pokrmů (jang = zpevňujících) a bílkovin (jang = zpevňujících) včetně živočišných skupin potravin (jang = zpevňujících). Podobným způsobem tak můžeme manipulovat se stravou v jakýchkoli jiných situacích – zrychlovat či zpomalovat metabolismus, vést systémy k rovnováze za účelem vyřešení zdravotních komplikací a podobně. Jediné, co k tomu potřebujeme, je otevřená mysl a přirozený, ničím nedeformovaný a nezkalený přístup k pozorování všeho v naší realitě. Rovnováhu je však potřeba respektovat vždy. Jakmile ve stravě převáží podíl jin nebo naopak jang potravin, vždy se tento extrém projeví na chování těla a tím i na samotném zdraví.

Těmito extrémy je typická nejen naše populace, v podstatě se týká celého takzvaného „moderního“ způsobu stravování: grilované steaky, hamburgery, svíčková na smetaně, pečivo se sýrem nebo šunkou, to jsou všechno typické pokrmy se silným jang (zpevňujícím) dopadem, které má tolik lidí v oblibě a jež v celkovém součtu za celý den převažují.

Opakem jsou typicky uvolňující pokrmy typu croissantů, toastů s marmeládami či medem, müsli tyčinek, cereálií s mlékem, pečiva s máslem, sladkých palačinek, slazených nápojů, piva a podobně.

Oba extrémy odvádí celý metabolismus od rovnováhy. U přebytku jin můžeme čekat zátěž na slinivku a krevní glykémii, u jang je to nejčastěji střevní trakt. Protože tělo má přirozenou tendenci mít jakékoli odklony skrze homeostatické regulační systémy pod kontrolou, běžně se většina lidí stravuje tak, že oba extrémy ve stravě kombinuje. Při přebytku jin potravin automaticky dostáváme chuť na jang pokrmy, a naopak. Výsledkem je nepřiměřená zátěž na metabolismus a z ní vznikající civilizační choroby.

Zdroj: Jin a jang
Zveřejněno dne: 27.11.2016

Detoxikační čaj

Detoxikační čaje a hubnutí

Jak již bylo řečeno, detoxikační čaje mohou jednoduše a poměrně levně podpořit hubnutí. Pitný režim by se měl dodržovat, tak si místo sladkých nápojů dopřejte šálek zdravého čaje, který nejen osvěží, ale pomůže i se shazováním přebytečných kilogramů. Do čaje můžete přidat skořici, kardamon, zázvor nebo citron, neboť obsahují éterické oleje, jež působí pozitivně na nervovou soustavu. Jednotlivé druhy čajů by se měly pravidelně střídat.

Čaj PU-ERH

Čaj PU-ERH je čínský červený čaj, který bývá považován za univerzální lék dodávající tělu energii. Tento čaj se často používá při hubnutí, jelikož podporuje spalování tuků, reguluje látkovou výměnu a pomáhá snižovat hladinu LDL cholesterolu v krvi.

Čaj MATÉ

Čaj MATÉ je oblíbený na celém světě. Jedná se o jihoamerický čaj ze sušených listů a větviček cesmíny paraguayské, jenž představuje dobrou volbu pro ty, kdo chtějí zhubnout. MATÉ má výborné detoxikační účinky, potlačuje pocity hladu a upravuje trávení.

Čaj VIDANGA

Čaj VIDANGA se připravuje ze směsi himálajských bylin. Tomuto čaji se již po staletí připisuje léčivá síla a i on pomáhá při redukci hmotnosti: snižuje chuť k jídlu, reguluje proces zažívání a odbourává tukové buňky. Proto je vhodné ho užívat při redukčních dietách.

Čaj HANNASAKI

Čaj HANNASAKI působí pozitivně na celkové zdraví jedince, a dokonce má prý schopnost harmonizovat životní energii jin a jang. Co se týče jeho účinků, čaj je bohatý na minerální látky, snižuje hladinu LDL cholesterolu v krvi, posiluje imunitní systém, detoxikuje organismus a odbourává tukovou tkáň.

Čaj LAPACHO

Čaj LAPACHO pochází z Jižní Ameriky (je to čaj Inků) a připravuje se z vnitřní kůry stejnojmenných stromů. Čaj LAPACHO podporuje trávení a látkovou výměnu, odstraňuje z těla škodlivé látky a posiluje činnost vnitřních orgánů. Tento čaj můžete pít celý den, protože neobsahuje kofein.

Čaj ROOIBOS

Čaj ROOIBOS je jihoafrickým národním nápojem, který má červenohnědou barvu a charakteristickou sladkou chuť. Čaj snižuje krevní tlak a hladinu cukru v krvi a má též příznivé účinky na trávení.

Zdroj: Detoxikační čaj
Zveřejněno dne: 16.11.2015

Bob Flaws a tradiční čínská medicína

Dětské zdraví a tradiční čínskámedicína

Mezi nejznámější publikace Boba Flawse patří kniha Dětské zdraví & tradiční čínská medicína. Kniha je praktickým průvodcem rodičů malých dětí tradiční čínskou medicínou, která pomůže najít správný směr ve výživě dítěte a zodpoví řadu otázek, které si rodiče denně kladou. Rodiče získají nové a podnětné informace o správné výživě dítěte, dozví se, jak dítě léčit stravou, co je tradiční čínská medicína a jakým způsobem ji lze využít v evropských podmínkách. Dále také to, jak probíhá návštěva u lékaře, který ji praktikuje. Flaws uvádí i nejčastější dětské nemoci a radí, jak na ně. Zajímavá je i kapitola o očkování a hyperaktivitě dítěte.

Kniha je napsána pro laickou veřejnost a má sloužit jako učebnice tradiční čínské medicíny dětských nemocí. Primárně je určena rodičům malých dětí. Není to v žádném případě publikace pro profesionální lékaře. Kniha obsahuje důležité informace pro rodiče o tom, jak udržet své děti zdravé a v dobré formě. Zahrnuje velké množství domácích léčebných postupů a zároveň popisuje různé typy léčby profesionálních lékařů čínské medicíny, s nimiž se rodiče mohou setkat a které jsou v ordinacích čínských lékařů běžně uplatňovány.

Kniha obsahuje autorovy vlastní praktické zkušenosti, které získal jako profesionální lékař akupunktury a čínské medicíny v průběhu posledních osmnácti let. Stejně tak důležité je i to, že autor sám je rodič a že i on a jeho žena byli vystaveni mnoha obtížným volbám, které jsou popsány v této knize. Stejně jako vy, rodiče, kteří budete číst tuto knihu, i autor probděl mnoho nocí se svým nemocným dítětem. Proto velké množství informací obsažených v této knize pochází nejen ze zkušeností při léčbě dětí jiných rodičů, ale také z aplikací tradiční čínské medicíny u něho doma. Přáním autora je, aby znalosti obsažené v této knize byly pro vaše děti stejně užitečné, jako byly pro ty jeho.

Z pohledu tradiční čínské medicíny nejsou děti pouze dospělí v menším provedení. Podle jejích principů jsou děti nevyzrálé a většina zdravotních obtíží má původ právě v této nevyzrálosti. Děti mladší pěti nebo šesti let často nemají dostatečně vyvinuté zažívání. To je příčinou většiny dětských nemocí, se kterými se dětští lékaři běžně setkávají, například koliky, bolestí ucha, kašle, nateklých žláz, alergií, dětského astmatu a ekzémů. Základem trávicího systému je dle tradiční čínské medicíny slezina a žaludek a děti nemají dostatečně vyvinutou právě slezinu. Musíme mít ale na zřeteli, že pojetí pojmů slezina a žaludek je v čínské medicíně odlišné od toho, co známe ze západní medicíny. Čtenáři by tedy neměli být zmateni tímto označením, které z čínštiny nelze doslovně přeložit. Při uplatňování principů čínské medicíny je tedy nezbytné odpoutat se od toho, co víme o slezině a žaludku z biologie vyučované na Západě.

Tradiční čínská medicína přirovnává proces trávení k procesu pálení alkoholu. Žaludek je jako nádrž na kvašení. Hromadí se zde jídlo a pití a dozrává zde. Pod žaludkem jsou umístěna kamna v podobě sleziny. Díky teplu sleziny dochází k odbourávání základních složek potravy. Stejně tak je odbouráván alkohol. Pomocí tepla sleziny tedy dochází k přeměně pevné stravy a tekutin. Pokud hovoříme o ohřívání, jedná se o slezinný jang. V případě, že máme na mysli metabolickou a přepravní funkci sleziny, mluvíme o qi (čchi) sleziny. Tímto způsobem přeměňuje jangová qi sleziny ty nejkvalitnější složky potravy na výpary, které putují vzhůru do srdce a plic. V srdci se z nich pak stává krev, v plicích qi. Plíce následně posílají qi do ostatních částí těla a díky srdci proudí krev po celém těle. Qi je hnací silou všech ostatních přeměn a přesunů v těle a krev zvlhčuje a vyživuje veškeré tkáně. Pokud qi a krev mohou v těle proudit volně, bez jakýchkoli překážek, dochází k bezproblémové výstavbě, obnově a zásobení všech tělních orgánů. Naopak když v těle není dostatek qi a krve, není tělo dostatečně zvlhčováno a zvyšuje se riziko nemocí. Ta nejjemnější složka potravy, ze které vznikají qi a krev, se hromadí v palírně podobně jako alkohol. Čínská medicína tuto složku označuje jako to čisté. Vše, co zůstane, nazýváme kalem. Z tohoto důvodu je proces tvorby qi a krve z těch nejkvalitnějších složek potravy popisován jako oddělování zrna od plev. To čisté putuje nahoru, aby bylo přeměněno na qi a krev, a kal je posílán dolů, kde je vyloučen jako odpadní látka v podobě moči a stolice.

Čínští lékaři považují slezinu a žaludek dětí za slabé a nevyvinuté. Dětské trávení dokáže jen s velkými obtížemi efektivně oddělovat to čisté od kalů. Proto se dětem nedostane z potravy tolik qi a krve, jako by se dostalo dospělým. I proto děti potřebují mnohem více spánku než dospělí. Dále pak dětské tělo nedokáže zcela vyloučit odpadní qi. Ta se pak může uvnitř těla hromadit a páchat škody.

Zdroj: Bob Flaws a tradiční čínská medicína
Zveřejněno dne: 13.5.2017

Bakopa

Bakopa monnieri

Bacopa monnieri neboli bakopa drobnolistá, která je po staletí využívána v ájurvédské medicíně, je samostatně nebo v čajových směsích doporučována pro své velmi příznivé účinky na lidský organismus. Působí očisťujícím účinkem, zvyšuje koncentraci, takže je vhodná pro osoby, které mají zhoršenou schopnost učit se nebo mají zpomalené reakce. Dále pomáhá při nervovém vypětí, nespavosti a poruchách paměti či při astmatu. V tradiční čínské medicíně je používána jako jang-tonikum při impotenci a revmatismu.

Jako běžná, tradiční dávka je doporučováno 5–15 g (v sušeném stavu) Brahmi denně, a to ve formě čajového odvaru. V současné době je také nabízena prodejnami se sušenými léčivými bylinami. Jako u jiných léčivých rostlin je vždy vhodné poradit se o užívání s lékařem.

Bakopu monnieri můžeme pěstovat jako pokojovou rostlinu s možností letnění. Prospívá v polostínu i na slunci, ale ve vlhké půdě (je to takzvaná bažinná rostlina). Prospěšné je přihnojování organickými hnojivy, například granulovaný hnůj (zapravit do půdy). Jelikož má kobercový růst, je možné pěstovat ji v závěsném květináči, kdy roste převisle.

Nať obsahuje alkaloidy brahmin, herpestin, saponiny monnierin, hersaponin, dále bacosid A a B, β-sitosterol, stigmasterol, flavonoidy a řadu minerálních látek. Přitom jsou to hlavně triterpenoidní saponiny, které zvyšují přenos nervového impulzu.

Bylina je silným antioxidantem, zlepšuje paměť a schopnost učit se. Zvyšuje duševní výkonnost a posiluje činnost mozku. Užívá se při nespavosti, únavě, neklidu, ale také při epilepsii, stresu, Parkinsonově a Alzheimerově chorobě. Vhodná je také při mozkových příhodách, nervovém vyčerpání, bronchitidě a astmatu. Léčí rovněž kožní problémy, neboť stimuluje růst kůže, vlasů a nehtů. V poslední době se uvádějí i protinádorové vlastnosti. V čínské tradiční medicíně je považována za jangové tonikum užívané při impotenci a revmatismu.

Dokonce se používá při obnově buněk mozku, které byly poničeny působením drog, zvyšuje syntézu proteinů a aktivitu v mozkových buňkách. Zklidňuje mysl a podporuje relaxaci, snižuje úzkost, neklid, působí proti nespavosti a senilitě. Zlepšuje výkon řeči a představivosti, zmírňuje nervové a duševní napětí. Má vynikající účinky na srdce. Snižuje krevní tlak, čistí krev.

V našich klimatických podmínkách je bakopa drobnolistá jednoletou nebo pokojovou rostlinou s možností letnění. Pěstuje se v polostínu až na slunci na bažinaté půdě při teplotě 20–28 °C, a to jako kobercová rostlina nebo v závěsných nádobách. Velmi dobře se množí řízkováním asi 10 cm dlouhými lodyžními řízky, které snadno koření v nodech. Nať se sklízí v říjnu při teplotě do 30 °C ve stínu.

Bakopa zároveň patří mezi významné akvarijní rostliny, neboť velmi dobře roste i ve vodě. V místech přirozeného rozšíření se někdy také používá jako listová zelenina, například do salátů nebo polévek.

Zdroj: Bakopa
Zveřejněno dne: 11.7.2016

Info o makrobiotice

Makrobiotická strava

V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.

Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.

Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.

V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.

Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá příslušnému ročnímu období. Minimalizujte či zcela vyřaďte konzervy, tropické ovoce a mražené potraviny. Kupujte si potraviny, které nejsou chemicky ošetřené, různě rafinované či jinak zpracované (polotovary si nechte na dovolenou či pro případ nouze). Je ideální jíst takzvanou bio stravu, to však samo o sobě nestačí. Bio je i čokoláda či uherák a podnikaví výrobci začnou časem dodávat na trh i bio coca-colu, bio hamburgery a podobně. Působení energie jednotlivých potravin je přitom nepopiratelná, a tak vám maso bude zahnívat v tlustém střevě, mléko zahleňovat plíce a průdušky, jednoduché cukry překyselovat krev, a to bez ohledu na to, zda jsou bio, či nikoli.

Zdravá kuchyně by měla být založená na obilninách, luštěninách a zelenině. Z těchto tří základních složek začněte u zeleniny. Tu si přidávejte ke každému jídlu, nejlépe vařenou či ve formě lisovaného salátu či kvašené zeleniny (takzvané pickles). Díky vláknině je výborným „kartáčem“ na střeva a díky enzymům výborná pro trávení.

Pozvolna začněte přidávat luštěniny – na noc namočené a pak 45–60 minut vařené s kouskem řasy Kombu, případně s nějakou bylinkou (tymián, yzop, saturejka, majoránka) pro lepší stravitelnost. A souběžně konzumujte všechny možné druhy obilovin.

Omezte či vylučte ze svého jídelníčku jednoduché cukry (možno nahradit obilnými slady), bílou mouku (a moučné výrobky vůbec), mléko a mléčné výrobky (není nutno nahrazovat sójovým či obilnými mléky), vajíčka, maso a výrobky z něj.

Naučte se používat principy jin/jang (uvolňující/stahující energie) při výběru potravin, vyvarujte se extrémů ve stravě a nevhodným technikám přípravy pokrmů.

Naučte se zacházet se solí a slanými pochutinami, jako jsou sójové omáčky shoyu a tamari, miso, gomasio, mořské řasy, umeocet. Jejich množství a kvalita je pro zdravé vaření velmi podstatná.

Naučte se pracovat s kyselostí a zásaditostí jednotlivých potravin a naučte se případné překyselení ze stravy vyrovnat.

Je potřeba cíleně plánovat jídelníček. Zde je již zapotřebí hlubší znalost souvislostí a předpokládá se studium příslušné literatury, účast na kurzech a případně diagnóza od zkušeného lektora makrobiotiky (doporučuje se minimálně 15 let praxe).

Pozor na přejídání, jedení na noc a žvýkání. Doporučuje se žvýkat každé sousto minimálně 50x. V ústech, respektive ve slinách, jsou enzymy potřebné pro trávení, které se nikde jinde v trávicím traktu již nevyskytují.

Nesrovnávejte se s nikým jiným. Každý je jedinečný. Každý dostal jinou výbavu a úkol do života, každý s tím nakládá po svém. U každého proto budou postihnuty jiné orgány, bude mít jiné výzvy k řešení (na fyzické, psychické i duchovní úrovni; ty jsou ostatně vzájemně provázány). Co někomu nevadí, jinému škodí. To podstatné, co při zásadní změně stravy a způsobu života potřebujete, je trpělivost a laskavost k sobě samému.

Cvičte, dýchejte, meditujte a hlavně se mějte rádi a pochvalte se za každý dosažený úspěch.

Pokud výše uvedené shrneme, tak makrobiotika jako základní potravinu předepisuje obilniny a doplňuje je o další potraviny (místní zelenina a další lokální produkty). Zakazuje požívání průmyslově zpracovaných potravin a většinu živočišných produktů. Makrobiotické učení také omezuje množství tekutin, zakazuje přejídání a požaduje, aby potrava byla před polknutím důkladně rozžvýkána.

Standardní makrobiotický talíř tvoří z 50 % celozrnné obilniny, z 30 % zelenina (hlavně tepelně upravená a kvašená), z 15 % luštěniny a mořské řasy, z 5 % polévky. Doplňkově lze zařadit ryby, ovoce mírného pásma, semena, ořechy, oleje a podobně.

Zdroj: Info o makrobiotice
Zveřejněno dne: 20.7.2016


SiteMAP