Téma: 

jednotky

Recepty pro diabetiky II. typu

Zásady vaření pro diabetiky II. typu

Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.

Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.

Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.

Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.

Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.

Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.

Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.

Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onemocněním netrpíte, máte alespoň malý přehled o tom, jak by se takový člověk měl stravovat. Je-li ve vašem blízkém okolí či ve vašem rodinném kruhu někdo takto nemocný, nebudete mít snad už takový problém čím takového človíčka pohostit.

Zásady při dietě u diabetu II. typu:

  • vyloučit ze stravy volné cukry, tedy dorty, sušenky a podobné sladkosti obsahující cukr;
  • omezit živočišné tuky a potraviny, které je obsahují – tučné salámy, smetanové výrobky;
  • jíst střídmě bílkoviny, to znamená maso, mléko a výrobky z něj, vejce – doporučená denní dávka bílkovin je 0,8 g na kilogram hmotnosti;
  • zajistit dostatečný přísun vlákniny, doporučené množství je cca 30 g za den;
  • omezit sůl maximálně na 6 g denně;
  • pít dostatečné množství neslazených tekutin v rozmezí 1,5 až 2,5 l denně;
  • každý den cvičit alespoň 30 až 45 minut.

Potraviny: Diabetici by měli zcela zapomenout na to, že existuje cukr, med, džem, cukrářské výrobky, zmrzlina, plnotučné a kondenzované mléko, smetana, tučné sýry a tučná masa. S bůčkem, krkovičkou, ovarem, skopovým, kachnou, játry, uzeninami, tučnými rybami, mandlemi, mákem, lískovými a vlašskými ořechy a se všemi živočišnými tuky by se měli rozloučit. Zkrátka a dobře jsou zakázané. Stejně tak by měli oželet alkoholické nápoje. Ovšem nic není tak černé, jak to na první pohled vypadá. Při správném postupu lze k přípravě jídel diabetické diety použít běžně dostupné kvalitní potraviny: libové maso, šunku, sýry do 30 % tuku, margarín, nízkotučný tvaroh, ovoce, zeleninu, luštěniny. Lze využít i alternativních potravin: žitnou či kukuřičnou mouku, pohanku, jáhly, sóju. V dochucovadlech je důležité omezit hlavně sladký kečup (lepší je připravit si ho doma sám). Na trhu je velký výběr umělých sladidel, alternativou je například stevia. Umělá sladidla jsou zakázána v těhotenství. Při nákupu je vhodné si vždy přečíst údaje o obsahu cukru a tuku v potravinách. Vejce hrozba nejsou, nicméně střídmost je namístě. Sladkosti je třeba zhodnotit hlavně s ohledem na obsah tuku; lepší jsou oplatky než plněné sušenky. V pitném režimu se snažíme omezit limonády, energetické drinky a 100% džusy. V restauraci lze využít běžných pokrmů v menu a omezit přílohu či zahuštěnou polévku.

Příprava jídel: Doporučuje se příprava s použitím minimálního množství tuku, vhodné je dušení, vaření či příprava v páře. Hlavním cílem je především snížit obsah tuku v potravinách. Těstoviny se připravují ideálně stylem al dente, rýži nikdy nerozvařujeme. K přípravě pokrmů lze také použít i jiné typy mouky než tolik rozšířenou pšeničnou. Důraz se klade na rychlou úpravu jídel: některé nevhodné postupy totiž dokážou zvýšit glykemický index jinak doporučovaných potravin. Při využití umělých sladidel je třeba kontrolovat, zda jsou určena pro přípravu teplých či studených pokrmů. Kromě doporučené úpravy potravin, jako je dušení či vaření ve vodě nebo v páře, je také ideální vaření v tlakovém hrnci, ale i pečení nebo grilování v alobalu nebo na roštu. Dobré je pořídit si pánev s povrchem, který umožňuje přípravu pokrmů bez použití tuku. Zeleninu, u které je to možné, je ideální konzumovat syrovou. Důležité je, aby diabetik jedl pravidelně zhruba šest menších porcí denně. A v nich nemusí chybět maso, ovšem mělo by být libové, například kuřecí, krůtí, králičí, ale tu a tam i libové vepřové nebo hovězí a netučné uzeniny. Také netučné ryby rozhodně patří na talíř. Při úpravě masa se vyhneme smažení, které zatěžuje organismus nezdravými tuky. Používáme-li olej, pak slunečnicový nebo nejlépe kvalitní olivový. Spotřebu másla výrazně snížíme nebo se mu vyhneme zcela. V jídelníčku diabetiků by neměly chybět mléčné výrobky, ale především ty nízkotučné s obsahem 20 až 30 % tuku v sušině. Jogurtům a dalším výrobkům, které obsahují velké množství cukrů či aspartam, který je nevhodný i v běžné stravě, se vyhneme. Také s konzumací pečiva by diabetici měli být opatrní, což ovšem neznamená, že se ho mají úplně vzdát; je pouze třeba omezit jeho množství a upřednostňovat pečivo celozrnné, které obsahuje více vitaminů, nerostných látek a tolik důležité vlákniny. Nejvhodnější přílohou – mnohdy i hlavním jídlem – jsou pro diabetiky brambory. Kvůli malému procentu sacharidů je pochopitelně velice vhodnou potravinou zelenina. Celer, květák, rajčata, salátové okurky, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest na talíři jsou zárukou nepatrného množství sacharidů, a tudíž si je lze dopřávat v neomezeném množství.

Rozdíly: Rozdíly v dietě diabetika II. typu a v redukční dietě nejsou dnes velké. Jsou však zásadní rozdíly v dietě obézního diabetika II. typu a klasického diabetika I. typu. Zejména jde o doporučené množství sacharidů, energie a dalších živin na jednotlivá jídla a kvalitativní výběr potravin. Obecné zásady pro dietu diabetika I. a II. typu jsou stejné – racionální pestrá strava s dostatkem všech základních živin, minerálů a vitaminů. Diabetik I. typu léčený inzulinem nebývá většinou obézní a je obvykle zaškolen na dietu s 225 až 325 g sacharidů (tj. 1 800 kcal/7 400 kJ až 2 440 kcal/10 200 kJ) se šesti jídly denně, tedy s vkládáním dopolední a odpolední svačiny a přidáním druhé večeře. I když dnes je při takzvaném selfmonitoringu glykemií a volnějším dávkování diety a inzulinu režim mírně uvolněný, diabetik I. typu byl dříve a je v zásadě dodnes edukován k maximální pravidelnosti v jídle. To se týká časového rozdělení jídel a množství a výběru sacharidových potravin. Hlavním důvodem vkládání malých jídel je u diabetiků I. typu a u některých diabetiků II. typu působení inzulinových přípravků, které ve 2. až 3. hodině po jídle stále působí a ohrožují diabetika hypoglykemií.

Je-li obézní diabetik II. typu vyškolen na dietu s vyšším příjmem energie a sacharidů, primárně určenou pro diabetika I. typu, je prakticky vždy výsledkem vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný. Technologická úprava potravin je stejně jako u diabetu I. typu antisklerotická (vaření, dušení, pečení, grilování a úprava v mikrovlnné troubě nejlépe bez použití tuků). Regulovaná strava je pak založená na systému záměny potravin.

Výměnné jednotky: Systém výměnných jednotek umožňuje pacientovi volněji se stravovat a je u diabetiků II. typu více orientován na výměnné jednotky energie než na sacharidové jednotky. Pomocí výměnných jednotek lze lehce zaměňovat potraviny v určeném množství sacharidů nebo energie na jednotlivá jídla (snídani, oběd, večeři a podobně) v přibližně stejných potravinových skupinách. Diabetici II. typu jsou většinou starší lidé s nižší fyzickou aktivitou a nižším energetickým výdejem, a proto musí být i příjem nižší. Redukční diety nemívají obvykle více než 6 300 kJ (1 500 kcal) a diabetická strava s obsahem 150 g sacharidů obvykle splňuje u většiny pacientů zejména v prvních letech po zjištění diabetu energetický požadavek na redukci.

Rozdíly v dietě mezi obézním jedincem a diabetikem II. typu jsou:

Diabetik II. typu obvykle se současně přítomnými dalšími poruchami typickými pro metabolický syndrom (hyperlipoproteinémie, hypertenze, poruchy fibrinolýzy) nebo s diabetickou nefropatií musí dbát v dietě i na ovlivnění dalších složek.

Diabetikovi se delším lačněním glukózová tolerance horší, to znamená, že by přestávky mezi jídly neměly být extrémní, racionální je požadavek na tři až šest menších jídel denně. Není však vhodné navyšovat počet jídel, na který byl pacient zvyklý.

Tolerance glukózy diabetika je typicky horší ráno než večer, což se dá řešit farmakologicky nebo snížením ranního příjmu sacharidů.

V diabetické dietě se někdy používají potraviny s nízkým glykemickým indexem, tedy potraviny obsahující vlákninu, po nichž je vzestup glykemie menší. Tyto diety však mají význam i u obézních, kde jsou prevencí diabetu II. typu.

Potraviny označené jako light mohou být vhodné pro obézní vzhledem k nižšímu energetickému obsahu. Někdy mají sníženou energetickou hodnotu jen na úkor tuků, a sacharidy nemusí být vždy sníženy. Pak se tyto potraviny nemusí pro diabetiky hodit.

Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, jelikož obsah tuků bývá zachován nebo i zvýšen. Nemusí tedy být vhodné pro obézní a obézní diabetiky II. typu.

Příklad jídelníčku:

Snídaně: 225 ml mléka (bílá káva, kakao, čaj s mlékem), 60 g chleba (40 g knäckebrotu, 50 g dalamánku), 50 g bílkovinného přídavku (50 g taveného 30% sýra, 50 g krájeného sýra, 50 g šunky, 100 g tvarohu, 150 ml jogurtu)

Přesnídávka: 100–150 g ovoce (200 g zeleniny)

Oběd: 90 g masa (libové hovězí, libové vepřové, 150 g kuřecí prsa, 150–200 g ryby), 5 g oleje, 5 g mouky, 110 g brambor, 200–250 g zeleniny (150 g kompotu dia)

Svačina: 150–200 g zeleniny (80 g ovoce)

Večeře: 90 g masa (jako oběd), 5 g oleje, 5 g mouky, 110 g brambor, 200–250 g zeleniny (150 g dia kompotu)

II. večeře: 100–150 g ovoce

Záměna za brambory: 90 g vařených těstovin, vařená rýže (30 g syrové), 130 g bramborové kaše, 90 g vařených luštěnin (30 g syrových), 40 g chleba

Pokud má diabetik II. typu hmotnost v horním pásmu normy, profituje také z malé redukce hmotnosti cca o 5 %. Na dietu stejnou jako u diabetu I. typu se přechází obvykle u diabetiků 2. typu s normální hmotností na inzulinoterapii.

Důležité pro praxi:

  • Nejzásadnějším opatřením v redukční dietě diabetika je snížení obsahu tuku.
  • Je-li obézní diabetik II. typu vyškolen na dietu s vyšším příjmem energie a sacharidů, primárně určenou pro diabetika I. typu, je prakticky vždy výsledkem vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný.
  • Technologická úprava potravin je antisklerotická (vaření, dušení, pečení, grilování a úprava v mikrovlnné troubě nejlépe bez použití tuků).
  • Regulovaná strava je založena na systému záměny potravin a je u diabetiků II. typu více orientována na výměnné jednotky energie než na sacharidové jednotky.
  • Diabetická strava s obsahem 150 g sacharidů obvykle splňuje u většiny pacientů zejména v prvních letech po zjištění diabetu energetický požadavek na redukci.
  • Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, nejsou obvykle pro diabetiky vhodné a je výhodnější, když si vyškolený diabetik vybírá z běžné nabídky potravin.

Zdroj: Recepty pro diabetiky II. typu
Zveřejněno dne: 4.2.2017

Diskuze: Nemám důvěru

Pro Vaši informaci:

Předpona n a n o je jedna miliardtina jednotky, tedy ve Vašem textu je n e s m y s l , ( cituji z textu: "průměr zrn je menší než 0,002 milimetru.", je tedy nejméně 1000x větší než nano rozměr )
Pro mě to znamená jediné:

NENÁM DŮVĚRU K PRODEJCI ANI K PRODUKTU, NEDOPORUČUJI.

Ing. Marek Eiderna Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Nemám důvěru
Odesláno dne: 5.12.2015 uživatelem Marek Eiderna

Monitor dechu

Co je monitor dechu

Monitor dechu slouží k monitorování dechu vašeho miminka, čímž můžete předcházet komplikacím při výskytu syndromu náhlého úmrtí novorozenců. Riziko SIDS se minimalizuje jedině správnou prevencí. K tomu napomáhají právě kvalitní přístroje, jako jsou monitory dechu. Tato zařízení se skládají ze senzorové desky, která se instaluje pod matraci dětské postýlky, a z druhé části – kontrolní jednotky. Kontrolní jednotka dá okamžitě vědět, pokud se dítěti zastaví dech na více než 20 sekund anebo klesne frekvence pod 10 nádechů za 1 minutu.

Zdroj: Monitor dechu
Zveřejněno dne: 30.7.2014

Zhoubný melanom kůže je daň za opálenou kůži

Benigní versus maligní melanom

Benigní, tedy nezhoubný nádor, se může v průběhu času změnit na maligní, tedy zhoubnou formu nádorového onemocnění. Tato změna souvisí s tím, o jaký konkrétní nádor se jedná, pokud se budeme věnovat melanomu, tak ty odhady se velmi liší v různých studiích. Odhaduje se jako nejhorší číslo, které kdy bylo publikováno, že až nějakých 23% z vrozených névů, vrozených mateřských znamének, se může změnit ve zhoubný melanom v průběhu věku. Naopak ta nejoptimističtější čísla jsou prakticky jen jednotky procent. Ovšem i tak to znamená, že i s tím nezhoubným nádorem je třeba navštívit lékaře a léčit se nebo alespoň to lékaři ukázat.
 

Zdroj: Zhoubný melanom kůže je daň za opálenou kůži
Zveřejněno dne: 10.8.2012

Jak použít pupalkový olej

Účinky

A čím je pupalka tak výjimečná? Její plody – podlouhlé tobolky – ukrývají hnědá až načervenalá semena, ze kterých se za studena lisuje olej, jenž je cenným přírodním zdrojem nenasycených mastných kyselin. Především kyseliny gama-linolenové (GLA) a linolové. Tyto kyseliny se v těle mění na tzv. prostaglandiny. Ty se vyznačují protizánětlivým účinkem a dále zabraňují zadržování sodíku a vody v těle. Nenasycené mastné kyseliny (někdy souhrnně označované jako vitamín F) jsou dále součástí fosfolipidů, které tvoří stavební jednotky buněčných membrán. Náš organismus je zároveň potřebuje k biosyntéze tzv. eikosanoidů. Ty v lidském těle ovlivňují celou řadu jeho funkcí – imunitní reakce, správnou hladinu hormonů, srážlivost krve, srdeční činnost, trávicí a dýchací systém a mnoho dalších.

Zdroj: Jak použít pupalkový olej
Zveřejněno dne: 28.8.2015

Karpály na rukou

Akční potenciál motorické jednotky

Nejčastěji se k této metodě využívá podpovrchových elektrod při přirozené kontrakci svalu – lehkým zatížením svalu až do jeho zapojení na maximálně 10% MVC se aktivuje malý počet motorických jednotek. Elektroda snímá výsledný signál složený z příspěvků okolních motorických jednotek. Tento signál se dále filtruje pásmovou propustí 1,2–2,5 kHz a rozkládá na hroty, jejichž lineární kombinace nejlépe napodobí původní složený signál. Tak lze sledovat průběh aktivace jednotlivých motorických jednotek a odhalit například dystrofii svalstva, kdy je na dané zatížení aktivováno nepřiměřené množství motorických jednotek. Naopak menší počet aktivovaných motorických jednotek značí chybnou funkci motoneuronů. Oproti metodě CMAP se takto získává i informace o opakovacích frekvencích aktivace motorických jednotek, čehož lze také využít při diagnostice.

Zdroj: Karpály na rukou
Zveřejněno dne: 10.6.2017

Názor lékaře na posílení imunity

Imunitní systém

Zjednodušeně lze imunitní systém popsat jako soubor buněčných, látkových a hormonálních procesů, které zodpovídají za hlídání organismu před vnější invazí choroboplodných organismů (jsou to zejména viry, bakterie a plísně, ale take paraziti). Dále se imunitní systém stará o dohled nad tělu vlastními buňkami a v případě jakékoliv známky poškození (např. nádorová transformace, infekce virem) buňku nemilosrdně odstraní. Původní představa imunitního systému, jako nezávislé jednotky, je nyní již opuštěna, protože se prokázalo, že mnohé signální látky používané buňkami imunity jsou totožné s látkami sloužící k přenosu informace v nervovém a hormonálním systému. Společně s nervovým a hormonálním systémem je tak imunitní systém klíčovou složkou v regulaci vnitřního prostředí organismu a je zároveň ovlivňován všemi změnami, které v organismu probíhají. Jednoduše řečeno organismus tvoří nerozdělitelný celek a ke všem otázkám je potřeba přistupovat celostně.

Zdroj: Názor lékaře na posílení imunity
Zveřejněno dne: 13.4.2016

Karpály na rukou

Jak poznat karpální tunel

Při potížích se provádí test karpálního tunelu. Jedná se o vyšetření ruky pomocí přístrojové elektromyografie (EMG). Pomocí tohoto vyšetření se změří vodivost nervů a na jeho základě neurolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu a zjistí závažnost postižení.

Elektromyografie (EMG) studuje funkci kosterního svalstva tím, že vyšetřuje elektrické biosignály, které ze svalů vycházejí. (Mohli bychom také říci, že jde o biosignály vznikající v důsledku svalové aktivity, což je typický příklad, ovšem takové tvrzení by mohlo být zavádějící, neboť svaly produkují elektrickou aktivitu, i když jsou v klidu.)

EMG se často provádí při současné stimulaci příslušných motorických a periferních nervů. Samotné snímání lze provádět invazivně i neinvazivně, na úrovni jediného svalového vlákna, jedné motorické jednotky i celého svalu.

Používají se povrchové i podpovrchové elektrody ve složení Ag či AgCl.

Zdroj: Karpály na rukou
Zveřejněno dne: 10.6.2017

Embolie dolních končetin

Warfarin

Warfarin se užívá ve formě tablet. Většinou lékaři pacientovi s hlubokou žilní trombózou nejprve podávají heparin, aby zabránili vzniku dalších trombů, a teprve poté ho převedou na warfarin. Nejkratší doporučená doba pro užívání warfarinu je 3 až 6 měsíců, ale někteří pacienti musí warfarin užívat mnohem déle, nebo dokonce doživotně. Stejně jako v případě klasického heparinu se účinky warfarinu liší pacient od pacienta. Pokud budete užívat warfarin, připravte se na to, že vám lékaři budou často odebírat krev a kontrolovat, zda užíváte správnou dávku. Na začátku léčby warfarinem vám bude několikrát za týden (obvykle 2x až 3x) odebrána krev, dokud nebude stanovena správná dávka pro pravidelné užívání warfarinu. Po stanovení správné dávky budete docházet na odběry krve zhruba jednou měsíčně k vašemu praktickému lékaři.

Účinky warfarinu mohou být ovlivněny stravou, ostatními léky, které užíváte, a také zdravím vašich jater.

Pokud užíváte warfarin, dodržujte následující zásady:

  • dodržujte zásady pravidelného a správného stravování;
  • omezte pití alkoholických nápojů (muži smí užívat maximálně 4 jednotky alkoholu denně a ženy maximálně 2 až 3 jednotky alkoholu denně);
  • užívejte warfarin každý den ve stejnou dobu;
  • než začnete užívat jakékoli jiné léky, vždy se předem poraďte se svým praktickým lékařem nebo lékárníkem a informujte je o tom, že užíváte warfarin, totéž platí v případě jakékoli operace či pobytu v nemocnici, kdy je nutné lékaře informovat o tom, že užíváte warfarin;
  • neužívejte žádné bylinky ani bylinná léčiva či přípravky.

Warfarin je kontraindikován u těhotných žen, kterým se v případě hluboké žilní trombózy smí podávat pouze heparinové injekce.

Zdroj: Embolie dolních končetin
Zveřejněno dne: 19.6.2017

Zdravý celer

Co všechno v sobě celer obsahuje

Celer miřík, někdy též nazývaný cerel, v sobě obsahuje bílkoviny, silice, puriny, glycidy, apiin, cholin, vitamíny B1, B2, PP, a asi 7 mg vitamínu C ve 100 g hmoty; z minerálních látek především vápník, sodík, draslík, hořčík a fosfor.

Kompletní výpis nutričních hodnot

Syrový celer (Apium graveolens)

Nutriční hodnoty ve 100 g
Energie 67 kJ (16 kcal)

Sacharidy

2,97 g (včetně vláken)

- škrob 0,00 g
- cukry

- laktóza

1,34 g

0,00 g

- vláknina 1,6 g

Tuky

0,17 g

- nasycené 0,042 g
- trans 0,000 g
- mononenasycené 0,032 g
- polynenasycené 0,079 g

Bílkoviny

0,69 g

Vitamíny (poměr k doporučené denní dávce)
Vitamin A ekv.

(3%)

22 ug
Thiamin (B 1 )

(2%)

0,021 mg
Riboflavin (B 2 )

(5%)

0,057 mg
Niacin (B 3 )

(2%)

0,320 mg
Kyselina pantotenová (B 5 )

(5%)

0,246 mg
Vitamín B 6

(6%)

0,074 mg
Kyselina listová (B 9 )

(9%)

36 ug
Vitamin B 12

(0%)

0.00 ug
Cholin

(1%)

6.1 mg
Vitamín C

(4%)

3.1 mg
Vitamin D

(0%)

0 IU
Vitamin E

(2%)

0,27 mg
Vitamin K

(28%)

29,3 mikrogramů
Minerály
Vápník

(4%)

40 mg
Železo

(2%)

0,20 mg
Magnézium

(3%)

11 mg
Fosfor

(3%)

24 mg
Draslík

(6%)

260 mg
Sodík

(5%)

80 mg
Zinek

(1%)

0,13 mg
Další složky
Voda 95,43 g
Alkohol (ethanol) 0,0 g
Kofein 0 mg
cholesterol 0 mg

  • Jednotky
  • ug = mikrogramů • mg = miligramy
  • IU = mezinárodních jednotek

Zdroj: Zdravý celer
Zveřejněno dne: 27.5.2014

Monitor dechu

Monitor dechu Nanny

Monitor dechu Nanny je český výrobek společnosti Jablotron Alarms a.s. Monitor dechu byl schválen evropskými zdravotnickými orgány a je certifikován jako lékařské zařízení třídy II b (certifikát 93/42/EC). Rovněž obstál v nezávislých klinických zkouškách. Používá se ve zdravotnických a kojeneckých ústavech (dítě neomezuje v pohybu a nevydává žádné škodlivé záření).

Parametry:

  • Test při zapnutí – přístroj nelze zapnout, pokud baterie neobstojí v zátěžovém testu, který probíhá při zapnutí přístroje (přístroj tak nemůže nečekaně vysadit svoji činnost)
  • Snímací podložka umístěná v postýlce rozpozná nádech dítěte díky pohybu jeho hrudníčku – každé stlačení desky, tedy nádech, je zaznamenán
  • Vizuální kontrola nádechu dítěte bliknutím zelené kontrolky
  • Výrazný zvuk poplachu – dobře slyšitelný i přes zeď díky kvalitní siréně, pokud se miminko nenadechne déle než 20 vteřin, varovná kontrolka se rozbliká a po 5 vteřinách je spuštěn hlasitý alarm
  • Monitor dechu rovněž upozorní, pokud se dítě nadechne méně často než 8× za minutu (alarm je spuštěn okamžitě, bliká červená i zelená kontrolka současně)
  • Potvrzení zapnutí přístroje pípnutím
  • Umístění dle potřeby – vyhodnocovací jednotku lze umístit až 5 m od postýlky do vedlejší místnosti (prodlužovací kabel součástí balení)
  • Dlouhá životnost baterií – díky velmi malé spotřebě ovládací jednotky (pouze 0,2 mA) vydrží baterie až 6 měsíců
  • Kompaktnost vyhodnocovací jednotky oceníte hlavně na cestách
  • Velká snímací deska – její rozměr plně dostačuje ke snímání miminka v postýlce
  • Bezpečné uchycení vyhodnocovací jednotky k postýlce – bezpečnostní spona na řemínku nedovolí, aby při manipulaci v postýlce byla nechtěně shozena vyhodnocovací jednotka na zem
  • Rychlá a snadná instalace
  • Snadná údržba – snímací deska je zalitá ve speciální fólii a umožňuje snadné čištění
  • Uzavření desky ve speciální fólii zajišťuje dlouhodobou spolehlivou ochranu citlivého senzoru proti vlivu prostředí
  • K vyhodnocovací jednotce je možné dokoupit přídavnou snímací podložku, ideální do druhé postýlky nebo na cesty
  • Český výrobek – snadný a dostupný záruční i pozáruční servis

Obsah balení Nanny:

  • 1x Snímací podložka
  • 1x Vyhodnocovací jednotka
  • 2x Alkalické baterie AA 1,5V
  • 1x Prodlužovací kabel 5 m
  • 1x Spojovací zásuvka
  • 2x Antibakteriální ubrousky
  • 1x Plastový úchyt na připevnění jednotky na zeď
  • Vícejazyčný manuál včetně zásad první pomoci

Technické údaje:

  • Napájení: 3V, 2× 1,5V AA alkalické baterie
  • Klidový odběr: 0,2 mA
  • Průměrná životnost baterií: 6 měsíců
  • Doporučená váha dítěte: min. 2 kg do max. 15 kg
  • Snímací podložka – rozměry: 500×305×15 mm, váha 1 000 g
  • Vyhodnocovací jednotka – rozměry: 140×80×35 mm, váha: 123 g

Certifikace: EC certifikát číslo MED 040093

Důležité upozornění: Výrobce nedoporučuje koupi nebo pronájem již používaného zařízení či jeho koupi v bazaru. V případě nešetrného zacházení s Nanny může dojít ke snížení citlivosti snímací podložky s vážnými následky.

Monitor dechu Nanny pro kojence je velice snadný na použití a údržbu.

Zdroj: Monitor dechu
Zveřejněno dne: 30.7.2014

Pihy na pokožce

Co nejsou pihy?

Névus, česky mateřské znaménko, neboli smaha je medicínský termín, který stojí za podrobné pojednání. Právě pravidelné pozorování mateřských znamének je základním předpokladem pro včasné odhalení jejich maligní přeměny v melanom a pro včasný terapeutický zásah. Mateřská znaménka jsou v klinické praxi nejčastěji zaměňována za takzvané melanocytové skvrny (ephelides, melasmata, kávové skvrny a lentiga), které jsou způsobené prostou hyperplazií a hyperfunkcí melanocytů, a jedná se o zcela benigní léze. Druhou zaměňovanou skupinou jsou maligní melanomy, jejichž neodhalením dojde k oddálení diagnózy s fatálními následky pro pacienta.

Mateřská znaménka jsou ohraničené kožní útvary vznikající na základě embryonální vývojové poruchy. Mají z praktického hlediska zásadní význam, neboť se ve 20–30 % případů během života klinicky mění a v některých případech z nich může vznikat maligní melanom. Rozdělení mateřských znamének prodělalo za posledních několik let mnoho změn, nicméně níže uvedené rozdělení považuji za nejsrozumitelnější. Vzhledem k velkému počtu typů mateřských znamének zde uvádím pouze ty nejčastěji se vyskytující. Mateřská znaménka se dělí na 3 základní skupiny: vaskulární, adnexální a pigmentová.

Vaskulární znaménka

Mezi nejznámější vaskulární mateřská znaménka patří naevus flammeus, který je přítomen již při narození a dále se vyvíjí s růstem dítěte. Klinicky se jeví jako fialově červené, ostře ohraničené ložisko, mírně vyvýšené nad okolí, velikosti od několika milimetrů až po rozsáhlé plochy postihující velké oblasti těla. Nejčastěji se vyskytuje v obličeji. Pacienta kosmeticky velmi deprimuje, v současné době jej lze velmi dobře odstranit pomocí speciálního laseru.

Druhým nejznámějším vaskulárním mateřským znaménkem je naevus araneus (pavoučkovitý névus), který má typický vzhled s centrálně bodovitou kapilárou s paprsky větévek vybíhajících do periférie, které připomínají pavouka. Terapie spočívá buď ve sklerotizaci nebo laserové terapii.

Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět vaskulární znaménka.

Adnexální mateřská znaménka

Nejčastěji se vyskytujícím adnexálním mateřským znaménkem je naevus sebaceus. Jde o vrozený měkký žlutohnědý útvar papilomatózního povrchu o velikosti 1 až 6 cm. Vyskytuje se hlavně ve vlasech, postupně se zvětšuje. Pro nebezpečí jeho přeměny v basaliom se doporučuje jeho chirurgické odstranění či méně invazivní odstranění laserem.

Tady je pár fotografií ukazujících adnexální mateřská znaménka.

Pigmentová mateřská znaménka

Mezi pigmentová mateřská znaménka patří jednak skupina melanocytových mateřských znamének, která má další histologické podtypy, a jednak definované klinické jednotky: Naevus spilus, Naevus Spitz, Halo naevus, Naevus coeruleus.

Zde je několik fotografií, na kterých jsou vidět pigmentová mateřská znaménka.

Melanocytová mateřská znaménka

Melanocytová mateřská znaménka vznikají nahromaděním melanocytů (hnízd – histologický termín) v různých částech kůže (v epidermu, koriu, nebo v obou) a podle toho se pak histologicky dělí na podtypy junkční, intradermální nebo compound (složené). Jsou buď kongenitální (přítomné hned po narození), nebo získané (vznikající později, většinou přibývají do 20–30 let věku). Kongenitální mívají rozměr od 1 do několika desítek centimetrů a většinou jsou jednotlivé. Nejznámějším zástupcem je Naevus Becker.

Získané névy přesahují u dospělého jen zřídka velikost 2 cm a jsou téměř vždy mnohočetné. Začínají se objevovat obvykle od 6. měsíce věku a jejich počet se postupně zvětšuje až do 30 let věku. Mohou se objevit i později. Podle různých zdrojů se jich najde u třicetiletého člověka bílé rasy v průměru 20–40. Počet je ale velmi variabilní, od několika až po stovky. Rozhodující vliv na počet a klinický vzhled projevů mají faktory genetické. Změny, které se odehrávají v melanocytových projevech v dětském věku a v dospívání, jsou fyziologické a projevují se změnami velikosti, barvy, tvaru. Po pubertě však tyto klinické změny v melanocytových lézích mohou signalizovat postupný vznik nádoru.

Tady je možné vidět několik fotografií zachycujících melanocytová mateřská znaménka.

Pigmentové névy – foto

Zde jsou fotografie, na nichž jsou vidět mateřská znaménka – pigmentové névy.

Zdroj: Pihy na pokožce
Zveřejněno dne: 1.3.2014


SiteMAP