Bederní oblast je nejvíce zatěžovaným úsekem páteře, protože nese váhu celého těla, a navíc zde dochází k přenosu pohybu z dolních končetin na trup. Podívejte se, kde se přesně nacházejí bedra.
Bolesti bederní páteře mohou mít mnoho příčin. U starších osob bývá velice častým zdrojem bolestí degenerace meziobratlových plotének. Ty se nacházejí mezi jednotlivými obratli naší páteře a jejich úkolem je především tlumit tlak a nárazy vznikající při pohybu ve vzpřímené poloze. Meziobratlové ploténky jsou tvořeny elastickou tkání, která má tendenci s věkem ubývat. Ploténky se následkem toho ztenčují a páteř se celkově „sesedá“ (jednotlivé obratle se přibližují stále více k sobě). Tím může dojít k útlaku některých citlivých struktur, především nervů a nervových pletení, což vyvolává bolest v bederní krajině.
V diskuzi VŘED NA INTIMNICH PARTIJICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Hosova.
Nejprve,jsem mela zanet zubu,cistim kazdy den.vylecila ibalginem.Potom me zacely bolet bedra a nohy cim dal vice.pred ctyrmi dny se mi udelal vred na st.pysku.Oteklo to a zmodralo.Do dvou dnu dalsi ctyri velike a plno malych oko.Bli to.svedi.Horecku,zimnici.Mazale jsem si to BETADINEM Od gynokol.
beru-cipralex,euthirox,zolpiden,nolpaza.
DEKUJI
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Normální tlak je okolo 120 torrů, což je téměř 16 000 Pa (120 x 133,322), takže je céva vystavena za normálních okolností tlaku, který představuje závaží skoro 1,6 tuny na každý metr čtvereční svého povrchu! Je to stejné, jako kdybychom na plochu 1 m2 naložili těžko uvěřitelných třicet dva pytlů s cementem!
Jestliže měl jedinec horní tlak 160 torrů, což je více než 21 000 Pa, pak na bedra svých cév naložil ještě přes deset dalších pytlů! Na metru čtverečním povrchu jeho cév leží nepředstavitelných čtyřicet dva padesátikilových pytlů stavebního materiálu. Mějte proto na paměti, že každé čtyři torry navíc nakládají na metr čtvereční vašich cév více než jeden další pytel s cementem (přesně 53,32 kg). Pokud jsou cévy takové zátěži vystaveny dlouhodobě, musí se to na jejich živostnosti projevit!
V diskuzi OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Mařasová.
Chvála Kristu otče Pleskači.
Prosím Vás o radu.Mám zvýšené hodnoty moči v krvi 420,cukr 6 ostatní hodnoty v normě.TK 140/80 TELMISARTAN. Bolí bedra,noha tvoří se výpotek v koleni
a křeče v lýtku . Dle RTG artoza II,srůsty na berní pateří .
Dostala jsem injekce Milgama+Dolmina moc se to nelepší.
Lékařka napsala ALOPURINOL,začínám užívat protože nejsem přítel chemie,radějí
bylinky.Je mi 76 let moc se zadýchávám a moc se potím.Prosí o radu jak pročistit
tělo.Děkuji a přejí hodně zdraví a boží pomoc a ochranu.
Anna Mařasová Zlín
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lehněte si na záda, obejměte levé koleno oběma rukama a přitáhněte k hrudníku. Hlavu a nataženou pravou nohu zvedněte do výšky asi 15 centimetrů. Dýchejte klidně – sedmkrát nádech a výdech do kostrče. Poté nohy vyměňte.
Cvik 2
Lehněte si na záda, pokrčte kolena a chodidla mějte na podložce. Lehce zatlačte bedra do podložky, čímž dojde k podsazení pánve, nezadržujte dech, dýchejte klidně ve svém tempu. Levou půlku zadečku velice pomalu protáhněte k pravé patě, a pomalu zpět. Celý pohyb je v rozmezí několika málo centimetrů, pravou půlku zadečku velice pomalu protáhněte k levé patě a pomalu zpět. Všechny pohyby jsou malé, v rozsahu 2–3 cm, a velmi pomalé, jedná se o protahovací cviky. Při pohybu nezvedejte zadeček z podložky, snažte se mít bedra celou dobu na podložce. Cvičení opakujte střídavě 5x na každou stranu.
Jestliže máte možnost navštívit plavecký bazén, optimálně i s vířivkou, určitě to udělejte. Plaváním svaly nenásilně postupně uvolníte a masáž křížové a bederní oblasti tryskami (aspoň hodinu) vaše tělo rovněž velmi ocení. Viditelné výsledky se dostaví už po jedné návštěvě. Vhodné je ale dopřát si bazén i vířivku opakovaně.
Výborný je také bederní polštář, jedná se o multifunkční doplněk, který dokáže výrazně snížit zdravotní potíže s bederní páteří a špatné prokrvení nohou. Plně jej využijete jak při sezení, ležení, spánku, tak i při relaxaci. Bederní polštář je vyroben z líné pěny. Tato speciální pěna reagující na tělesnou teplotu zajistí rovnoměrné rozložení tlaku a svým efektem pomalého vracení se do původní polohy napomáhá uvolnění svalstva. Rozměry polštáře jsou cca 50 x 20 x 10 cm.
V diskuzi BOLEST 6 MĚSÍCŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa.
Dobrý den, prosím o radu. Jsem zoufalá. V dubnu mě začala bolet bedra vlevo a levá kyčel. Postupně se to zhoršovalo, chodila jsem k lékaři, jen říkal, že to mám namožené, vydupala jsem si rehabilitaci + elektriku. Slibovali CT, MR, nic...ani odběr krve mi neudělali. Momentálně mi řekli, že musím vydržet, že mě v březnu vezmou na neurologii - ZA 5 MĚSÍCŮ. Za poslední týden se to zhoršilo na tolik, že nemůžu nohu skoro zvednout, nemůžu chodit, řídit, mám permanentní křeč do levé půlky zadku, která mi vystřeluje dopředu do pánevní kosti, když se nadechnu, bodne mě pod lopatkami, jde to přes bedra, kyčel a vystřelí mi to do kolene. Denně jsem snědla i 8 tbl, např. Brufen 400 i něco od doktora. Nic nezabralo. Skoro nespím, nejsem schopná chodit, cvičit, práci zvládám opravdu s velkým sebezapřením. Zařídila jsem si registraci u jiného obvodního lékaře a jsem objednaná na čínskou medicínu. Fyzioterapeut také nepomohl. Nenapadá vás něco? Jsem opravdu v koncích a zoufalá z toho, že přijdu s brekem po půl roce a doktorka mi řekne, že bolest zad je na dlouho. Vydržím hodně, mám za sebou nehezké věci, tetování přes celá záda, bolest mi opravdu problém nedělá, ale toto je nad moje síly, mám pocit, že se z toho zblázním. Prosím o radu, jestli nevíte, co bych mohla dělat. Děkuji moc :(
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa.
Nikdo pro mě nemá nějakou radu? Mám za sebou aplikaci injekcí Dolmina a B12, léky na bolest silné (opiáty), nic nezabralo. Od úterý jsem nebyla schopná chodit, padala jsem, brněla mě půlka těla, dnes mě odvezla záchranka na neurologii, kde mi dali kapačku. Stále se nic neví. Jen prý asi mám artrózu - ve 38 letech. Napadá někoho něco? Jsem objednaná na další kapačky, čekají na rentgen a v plánu prý jsou další vyšetření. Na noc mám nějaké silné léky.
Prvním hlavním příznakem je bolestivost – pálení, píchání, pnutí v místě, kde se zhruba do 2 dnů začínají objevovat červené skvrnky, které postupně vystupují, v jejich středu se začíná objevovat čirá tekutina. Vzniká puchýřek, tekutina v něm postupně žloutne a kalí se, puchýřek zasychá, mění se ve stroupek, který se odlupuje. Místy výskytu bývají nejčastěji hrudník, bedra, obličej v okolí očí. Pásový opar se však může rozvinout téměř kdekoliv na těle. Výsev se objevuje v pruzích (podle dermatomů – oblastí inervovaných jedním míšním segmentem). Tyto pruhy puchýřků se na hrudníku a bedrech šíří od páteře k ose spojující pupík s hrudní kostí. Obyčejně je výsev jednostranný. Spolu s kožními změnami se onemocnění může projevovat celkovou schváceností, malátností, slabostí, zažívacími potížemi, teplota se objevuje někdy (horečka u tohoto onemocnění není obvyklá). Časté je také zduření místních lymfatických uzlin.
V diskuzi VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanča.
S politováním musím konstatovat, že vnitřní pásový opar, který mě postihl, nepoznal nikdo na pohotovosti, kterou jsem navštívila v bolestech tři dny po sobě. Ačkoliv jsem si "stěžovala" na velké bolesti od oblasti levého bedra směrem do pupku, citlivost kůže v celé šířce s pocitem pálivé až řezavé bolesti....prostě na kůži není nic viditelného! Až potřech dnech diagnostikoval obvodní lékař pásový opar vnitřní. Na kůži se mi vytvořil po třech dnech pouze flíček velikosti koruny, červený, ale za to velmi bolestivý a z něho bolest vyzařovala po celé délce výše popsané oblasti.Lékař nasadil Herpesin tbl a hlavně léky proti urputné bolesti Novalgin, Panadol extra a Milgama injekce. Nemoc trvá téměř měsíc a stále přetrvávají bolesti / již při analgetické léčbě/ jsou únosnější. Kbyby nemoc byla objevena včasněji, možná bych tolik netrpěla.Hlavně jsem byla vyšetřena na úplně něco jiného a odlišného.
Jak asi tato zrádná nemoc s bolestmi bude trvat dlouho?Lze již nyní chodit do sauny, vířivky nebo bazénu?Nebo je nutné více odpočívat?
Hanča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanča.
Když více s tou rukou pracuji tak večer mám větší bolesti,asi to chce klid.
Bolest bederní páteře a břicha může vyvolávat dráždění sedacího nervu (n. ischiadicus) například po prudkém pohybu do otočení, při zvedání těžkých břemen, ale i při výhřezu ploténky. Nerv může být drážděn i probíhajícím zánětem. Tomuto onemocnění říkáme různými názvy jako ústřel, ischias či lumbago. Jedná se o prudkou bolest bederní krajiny spojenou s reflexním stažením svalů, znemožňující zpravidla jakýkoli další pohyb. Proto – přestože se časem tato bolest samovolně vytrácí – bývá lumbago velmi nepříjemnou a omezující záležitostí.
Pokud bolí bedra a břicho, může se jednat i o příznak onemocnění vnitřních orgánů. Bolesti beder nejčastěji souvisejí s nemocemi ledvin, případně u žen s gynekologickými infekcemi. Rozpoznat bolest beder způsobenou svalovým přetížením od té vyvolané ledvinami není jednoduché. Je však důležité i na tuto variantu myslet, protože se může jednat o zánět ledvin, který přejde-li do chronické fáze, může vést až k renální insuficienci a trvalému poškození ledvin. Bolest beder při onemocnění ledvin je lokalizována spíše mezi posledním žebrem a křížovou kostí, a navíc pokud v tomto místě na pár vteřin lehce přitlačíte, ucítíte prudkou tupou bolest vycházející „zevnitř“.
Uvádíme tři cviky, které pomohou ulevit bederní a křížové oblasti zad. První dva cviky jsou uvolňovací, třetí posilovací. Doporučujeme cvičit všechny tři cviky za sebou nejméně dvakrát denně. Cvičíme vleže na posteli, anebo na zemi na dece či karimatce. Důležité je cvičit pouze do pocitu lehkého tahu, nikdy ne přes bolest!
První cvik
Ležíme na zádech, nohy pokrčené v kolenou, chodidla položená na podložce. Opatrně kolena spustíme na jednu stranu. Hlavu a ramena můžeme otočit na druhou stranu. Kolena směřují na jednu stranu, hlava a ramena na stranu druhou. V oblasti zad a hýždí cítíme lehký tah. V této poloze následuje výdech, kdy se snažíme o procítění a uvolnění svalového napětí. Cvičíme pomalu, na každou stranu 5x střídavě za sebou.
Druhý cvik
Ležíme na zádech, nohy pokrčené v kolenou, chodidla položená na podložce. Jednu nohu si chytneme rukama u kolene a přitáhneme si ji k tělu. Nadechneme se a s výdechem přibližujeme čelo směrem ke kolenu. Zvedáme hlavu a koleno přitahujeme k břichu, opět jen do pocitu tahu. Maximálně vydechneme a vracíme hlavu na podložku. Cvik opakujeme 5x na každou stranu.
Třetí cvik
Cvik slouží k posílení břišních svalů. Ležíme na zádech, nohy pokrčené v kolenou, chodidla položená na podložce. Hluboce se nadechneme. Po nádechu následuje hluboký výdech, kdy se snažíme přitisknout bedra co nejvíce k podložce. Břišní svaly se při tom automaticky zatnou. Zpevnění podržíme 3 sekundy a vydechneme. Cvik opakujeme 5x, ale postupně můžeme přidávat a dojít až k 10 opakováním.
Další možností je cvičení podle Mojžíšové. Jedná se o pohybovou terapii, která pomáhá nejen při otěhotnění.
V diskuzi VŠI A HNIDY FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Mám dotaz, nikdy jsem hnídy a vši neviděla (měla jsem je v 1. třídě což je už více jak 20 let pryč :) ) A tak se ptám, jsou hnídy po celé hlavě nebo jen v určitých místech? Dcerka chodí do školky tak abych byla připravená. A je veš vidět? jako třeba blecha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kača.
Vši se nejčastěji vyskytují za ušima a nad krkem a postupně pak ve vlasech po celé hlavě. Jsou vidět maličcí vší roztoči u kořínků vlasů a na vlasovém stvolu jsou také patrná pevně přichycená vajíčka - hnidy. Nejlépe jsou vši pozorovatelné velkou lupou a při dobrém osvětlení. Tady jsou fotky, kde je vidět jak vši vypadají: www.google.cz/search…
Větší rozmanitost a hojnost je řešením na jednostrannou zátěž, které podrobujeme naše tělo v zaběhnutém profesním životě, péči o rodinu či penzijním rytmu. Proto je ke zlepšení zapotřebí především silná vůle ke změně stereotypu. Velké fyzické úsilí ani hodiny času nejsou často zapotřebí.
Cviky a pohyb jsou základem všeho. Cvičit bychom měli alespoň 10 minut minimálně 2x za den, ale čím více, tím lépe. Dýchání je při cvičení také velmi podstatné – obecně platí, že u pohybů směrem „od těla“ se nadechujeme, s pohyby směrem „k tělu“ provádíme výdech. Dech bychom při cvičení neměli nikdy zadržovat (zvláště pokud v nějaké poloze setrváváme déle, je nutné pravidelně dýchat). Každý cvik opakujeme 5–10x, mezi cviky můžeme zařadit kratší odpočinek.
Předpokladem úspěchu (to znamená, že nás bedra bolet nezačnou) je korekce správného stoje a hlavně sedu, ve kterém dnes trávíme nejvíce času. Příkladem může být opravdu důkladné protažení, které po ránu probudí každý váš sval; vzpřímená chůze; vhodná poloha zmírňující zatížení páteře při celodenním sezení, kdy velký význam mají krátké pauzy zabraňující strnulosti, což platí jak pro sezení v kanceláři, tak u televize. Tyto změny polohy také nemusí představovat žádný komplikovaný cvik, stačí například protažení svalů při potřebné cestě do sousední kanceláře nebo do kuchyně a uvědomění si vlastního těla; jindy postačí vědomé uvolnění ztuhlých rukou, které jsou jednou ze známek stresu. K celkové relaxaci napomáhá i procvičení okohybných svalů či obyčejný úsměv, to můžete praktikovat, pokud máte akutní bolest zad.
Pokud se nemůžeme dlouhému sezení vyvarovat, protože je například naší hlavní pracovní pozicí v zaměstnání, je vhodné podkládat si bedra nejrůznějšími pomůckami (klidně i složenou mikinou), které zajistí fyziologické zakřivení beder do mírné lordózy. Ze speciálních pomůcek lze k tomuto účelu využít malý overball nebo McKenzieho lumbální válec.
Prevencí potíží může být i eliminace nepříznivých vlivů, jakými jsou nepřiměřená tělesná hmotnost související se stravováním, průvan či prochladnutí, nesprávná poloha při spánku nebo nevhodné lůžko, vysoké podpatky i nepadnoucí oblečení omezující přirozený pohyb. V neposlední řadě je to včasné řešení problémů jako ochrana před dlouhodobým stresem, který je příčinou strnulosti v oblasti ramen.
Volný čas by měl být alespoň zčásti věnován fyzické aktivitě přiměřené věku a zdravotnímu stavu. Je známo, že mezi tělesným cvičením a psychickou pohodou existují úzké vazby, které napomáhají nalezení přirozené harmonie, kterou vlivem svého životního stylu ztrácíme.
Položte se na záda, ruce dejte podél těla, nohy opřete o chodidla, chodidla i kolena mějte asi 20 cm od sebe. Přitiskněte bederní páteř k podložce, vtáhněte pupík a jednou až dvakrát volně nadechněte a vydechněte, aniž povolíte napětí. Potom se hluboce nadechněte a vytahujte se za rukama a do pat, jako byste se chtěli prodloužit na skřipci. V maximálním tahu a nádechu setrvejte, pak vydechněte a povolte. Po celou dobu vytahování musí bederní páteř zůstat na podložce. V případě, že bedra neudržíte po celou dobu na podložce, cvičte tento cvik s pokrčenýma nohama a chodidly u sebe. Opakujte 10–15x denně a počet opakování nezvyšujte.
Cvik 2
Položte se na záda, ruce dejte podél těla, nohy opřete o chodidla, chodidla i kolena mějte asi 20 cm od sebe. Přitiskněte postupně bederní páteř k podložce, vtáhněte pupík, vytáhněte dolní část přímého břišního svalu nahoru k bradě, stáhněte hýždě (půlky k sobě) a volně dýchejte asi 6 sekund. Po 6 sekundách se nadechněte, stáhněte všechno ještě víc, pomalu vydechněte a povolte. Při cvičení nezapínejte jiné svaly než ty v oblasti pánve (žádná zvednutá ramena, hlava či propnuté nohy). Opakujte první týden 15x denně, každý další týden přidejte 5 opakování a skončete na 40 opakováních.
Cvik 3
Položte se na záda, ruce dejte podél těla, nohy opřete o chodidla, chodidla i kolena mějte asi 20 cm od sebe. Přitiskněte bederní páteř k podložce, vtáhněte pupík, vytáhněte přímý břišní sval nahoru k bradě, stáhněte hýždě k sobě, držte a volně dýchejte a zároveň velmi pomalu (obratel po obratli) zvedejte pánev rovně nahoru. Neprohýbejte se. Pak se pomalu stejným způsobem vracejte k podložce, asi 5 cm nad zemí se zastavte, nadechněte, stáhněte ještě víc, vydechněte, položte se a povolte. Opakujte první týden 15x denně, každý další týden přidejte 5 opakování a skončete na 40 opakováních.
V diskuzi DOKONALÉ PROČIŠTĚNÍ ORGANISMU -COLONIX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Boženka.
Jsou levnější produkty na vyčištění organismu. Výrobky jsou také na bylinné bázi, dokonce v BIO kvalitě. Jsou to české výrobky v té nejlepší kvalitě. Colonix stojí 1300,- Kč, InPure stojí 490,- Kč a jde sehnat ještě levněji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel E..
Dobrý den,
musím souhlasit s paní Boženkou, mám téže vynikající zkušenosti s In Pure od firmy Sunkins, stojí podstatně méně, vše je v bio kvalitě, jde o český výrobek, navíc je vynikající i pro alergiky:-).
Máte-li zájem napište email pošlu Vám zkušenosti ...
Velký míč je skvělý pomocník na posilování, ale také protahování téměř všech svalových skupin. Je pravdou, že kvůli své velikosti a tvaru není příliš skladný, ale můžete jím nahradit jednu ze židlí a tím prospějete i svým zádům. Zvolte takovou velikost kulatého pomocníka, aby při sedu na jeho vrcholu svírala vaše stehna a lýtka přibližně pravý úhel.
Cvičení na míči je vhodné úplně pro všechny. Nezáleží totiž na tom, kolik vážíte, ani na tom, v jaké jste kondici, protože pracujete pouze s váhou vlastního těla a tím zátěž přizpůsobíte svým potřebám. Zvlášť v těhotenství je nutné respektovat nároky i omezení ženského organismu, a proto je míč pro cvičení v této době zvlášť vhodný. Inspirujte se některými ze cviků, jež můžete provádět i v pokročilé fázi gravidity.
Rozhýbání svalů v oblasti beder: Sedněte si na míč, nohy zapřete o podlahu přibližně na šířku vašich boků. Narovnejte záda a uvolněte ramena. Nevystrkujte bradu dopředu, hlavu nepředklánějte. Ruce opřete o boky a pomalu vysouvejte střídavě pánev do stran. Hrudník se snažte nechat celou dobu na místě. Vnímejte přitom příjemné pocity v oblasti bederní páteře. Stejný pohyb zopakujte směrem dopředu, kdy pánev jemně podsadíte, a dozadu, kdy bedra lehce prohnete. Uvolníte svaly spodní části zad a zároveň protáhnete bederní páteř, která vlivem těhotenství často trpí.
Krční páteř: Zůstaňte sedět na míči jako u předchozího cviku. Položte pravou ruku na levé ucho přes vaši hlavu a hlavu jemně táhněte k pravému rameni. Levou ruku nechte volně ležet ze strany na míči. S výdechem protáhněte šíji. Stejný pohyb zopakujte také na druhou stranu. Když natočíte v krajní poloze bradu směrem ke klíční kosti, protáhnete i svaly po stranách krku.
Posílení hýždí a stehen: Sedněte si na vrchol míče a nohy zapřete o zem. Pomalu se sesuňte na míči tak, aby byla opřená jen vaše hlava a lopatky. Párkrát s výdechem nadzvedněte hýždě pár centimetrů ke stropu, nebo jen zůstaňte ve výdrži. Až ucítíte, že zadní strany stehen a hýžďové svaly zabírají, vraťte se zpátky do sedu. Při cvičení dejte pozor, aby vám míč neujel a nezranily jste se.
Vnitřní strany stehen: Lehněte si na podložku na záda. Pokrčte kolena a míč si vložte mezi ně. S výdechem zatlačte kolena proti míči, s nádechem povolte. Vnímejte, jak s každým výdechem zaberou vnitřní strany vašich stehen. Pohyb zopakujte alespoň 8–10x.
Prsní svaly: Klekněte si za míč na kolena, na míč položte dlaně ze stran. Pomalu s výdechem zatlačte dlaně proti míči, jako byste je chtěly spojit. S nádechem opět povolte. Lokty zvedněte ke stropu tak, aby paže byly rovnoběžné s podlahou. Ramena nechte daleko od uší. Zopakujte alespoň 8–10x. Při cvičení neprohýbejte bedra, ale naopak se snažte vytahovat se nahoru, směrem za temenem hlavy.
Ramena a zádové svaly: Stoupněte si na podložku, rozkročte nohy na šířku vašich boků. Uchopte míč dlaněmi z každé strany. Pomalu ho s výdechem zvedněte nad hlavu, aniž byste krčily lokty. Poté nechte natažené ruce s míčem klesnout do úrovně obličeje a pomalu otáčejte trupem doprava. V krajní poloze chvilku vydržte, přetočte ruce doleva a opět je zvedněte nahoru. Při dalším opakování začněte na opačnou stranu. Cvičení provádějte plynule a v pomalém tempu. Posílíte svaly ramen a horní část zad.
Lehněte si na záda, pokrčte nohy v kolenou, chodidla i kolena dejte od sebe na šířku pánve, ruce položte podél těla. Pánev podsaďte, a to tak, že stáhněte břišní i hýžďové svaly a bederní páteř tlačte do země, pak povolte. Opakujte 8x. Pozor, krční páteř nezaklánějte!
Cvik se provádí na zádech. Rukama si přitáhněte obě kolena k břichu a zlehka je tlačte proti rukám. Nadechněte se a vydržte, než napočítáte do 4, následuje hluboký výdech, uvolnění, kolena si přitáhněte k hrudníku tak, abyste odlehčili pánev od podložky.
Cvik se provádí opět na zádech. Pokrčte nohy, kolena i chodidla dejte od sebe na šířku pánve, ruce, ramena i lopatky nad podložku, podívejte se na břicho a dejte hlavu opět zpět. Cviky neprovádějte švihem, ale pěkně plynule s oporou šíje. Proveďte dvě série po 10.
Ležte na zádech se skrčenými nohama, kolena i chodidla mějte od sebe na šířku pánve, pravou ruku nechte pod hlavou, levou držte podél těla. V klidu se nadechněte a s výdechem zvedněte hlavu, ramena, pravou ruku a lopatku nad podložku, pravý loket k levému kolenu a opakujte 10x na obě strany. I zde platí, že cvik nesmí být prováděn švihem a nesmí dojít ke zvedání beder.
Lehněte si na břicho, natáhněte si nohy a dejte je mírně od sebe, ruce složte pod čelem. Stáhněte hýžďové a břišní svaly, zvedněte ruce, hlavu a horní část hrudníku nad podložku, proveďte úklon vpravo, zpět, vlevo, zpět a položte. Celé opakujte 4x na obě strany. Pozor, neprovádějte cvik švihem, ale tahem.
Cvik se provádí vleže na břiše s nataženýma nohama, ruce ve svícnu, hlavu opřete čelem o zem. Stáhněte přitom břišní a hýžďové svaly, zvedněte ruce, hlavu a horní část hrudníku nad podložku, stáhněte lopatky k sobě, předloktí tlačte ke stropu, vydržte 5 sekund a položte. Opakujte 8x. Nezaklánějte u toho hlavu a neprohýbejte bedra.
Cvik se provádí opět na zádech, kdy si pokrčíte nohy, chodidla i kolena dáte od sebe na šířku pánve a ruce položíte podél těla. Stáhněte břišní a hýžďové svaly, pravou nohu natáhněte těsně nad zem a zvedněte ji nahoru tak, že špička je přitažená a koleno zůstalo napnuté. Vydržte to 6 sekund. Chodidlo pak vraťte zpět na podložku a nohy vystřídejte. Opakujte celkem 2x. Nezadržujte dech a nezvedejte bederní páteř nad podložku.
Lehněte si na břicho, natáhněte nohy a dejte je mírně od sebe, ruce složte pod čelo, stáhněte hýždě a břišní svaly, zvedněte ruce, hlavu a horní část trupu mírně nad podložku, vydržte 5 sekund a položte. Opakujte celkem 8x. Nezaklánějte hlavu a neprohýbejte bederní páteř.
Tento cvik na záda se provádí vleže na břiše s nataženýma nohama. Vzpažte, hlavu opřete čelem o podložku, stáhněte břicho, hýždě a zvedněte pravou ruku a levou nohu mírně nad podložku, protáhněte se do dálky a položte. Totéž udělejte levou rukou a pravou nohou. Opakujte ještě 4x na obě strany.
Cvik provádějte vleže na břiše s nataženýma nohama, rukama pod čelem, pokrčte pravou nohu (koleno svírá s trupem pravý úhel), co největším obloukem vysuňte koleno směrem k pravému lokti a v této poloze klidně dýchejte, vydržte cca 5 sekund. Poté vraťte nohu zpět sunutím po podložce, pánev a břicho tlačte na podložku. Opakujte 3x a to samé proveďte i s druhou nohou. Nezvedejte při tomto cviku břicho ani hrudník.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den.
Vlastním asi pět let keř bobkový list.Přes zimu je doma. Letos jsou na listech samý puklice a ještě jsou lepkavé a vně keře jsou listy a stvoly černé. Jako posypané sazí.Co to může být. Asi ho budu muset zlikvidovat. Škoda.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Můžete ho zachránit včasným postřikem přípravkem Actara. Tím spolehlivě zničíte všechny puklice a zastavíte to lepkání. Pokud to černé na listech jsou mšice, tak ty to taky zničí. Díky tomuto postřiku rostlina zůstane imunní vůči všem škůdcům po dobu 2 měsíců ode dne aplikace. Samozřejmě ošetřené listy nemůžete spotřebovávat v kuchyni, ale zachráníte svoji ristlinu. První nové lístky můžete sklízet až v létě.
Aljašský malamut je jedním z nejstarších severských saňových psů. Je to silný a mohutně stavěný pes s hlubokým hrudníkem a silným, dobře osvaleným tělem. Malamut pevně stojí na tlapách a jeho postoj budí dojem velké aktivity, držení těla je hrdé, hlava vztyčená a oči hledí s ostražitým zájmem a zvědavě. Hlava je široká. Uši jsou trojúhelníkové a při vzbuzené pozornosti vzpřímené. Tlama je mohutná, od kořene k čenichu se jen lehce zužuje. Tlama není zvednutá ani dlouhá, ani příliš zkrácená. Srst je hustá s tvrdou krycí srstí dostatečné délky, jež dobře překrývá hustou podsadu. Malamuti jsou různých barev. Znaky na obličejové části hlavy jsou rozlišovacím znakem jedinců. Skládají se z kápě na hlavě, obličejová část hlavy je celá bílá, nebo se znaky s pruhem anebo maskou. Ocas je dobře osrstěn, nesen nad hřbetem a připomíná chochol. Malamut musí mít silnou kostru s pevnými končetinami, dobrým pohybem, hlubokým hrudníkem a silnými plecemi. Musí mít všechny fyzické vlastnosti nutné pro velký výkon. Pohyb musí být plynulý, vyvážený, neúnavný a naprosto účelný. Není určen jako závodní saňový pes pro soutěže v rychlostních závodech. Malamut je ideálně stavěn k tomu, aby podával silný a vytrvalý výkon a veškeré znaky psů tohoto plemene včetně povahových vlastností musejí odpovídat tomuto účelu. Jakékoliv odchylky odporující uvedenému účelu se považují za vážnou vadu. Psi dosahují kohoutkové výšky zhruba 63,5 cm a hmotnosti přibližně 40 kg. Průměrná kohoutková výška fen se pohybuje kolem 58,5 cm při hmotnosti asi 35 kg.
Husky je velmi elegantní pes. Má velmi souměrnou a kompaktní stavbu těla. Má silný hřbet s hřbetní linií vodorovnou od kohoutku k zádi. Je středně dlouhý, což je pro tažného psa, který má páteř vystavenou velkým tlakům a namáháním, velmi důležité. Pevná bedra, která přímo vybízí k saňovým popruhům, jsou užší než samotný hrudní koš s mírným zvýšením střední linie. Silný hrudník není příliš široký. Hrudník končí za lokty, přesně v úrovni předních nohou. Žebra jsou dobře klenutá a na bocích plochá, aby mu umožňovala plynulý pohyb. Kostru má husky velmi pevnou a silnou. Proto mu příroda nadělila i velmi silné a rychlé svalstvo. Jeho ocas je po způsobu ostatních špiců stočen směrem na hřbet. Jen když je v klidu, má ocas svěšený dolů. Středně velká hlava má průměrně dlouhou partii čenichu a nevýrazně vyznačený stop. Uši jsou trojúhelníkového tvaru a osrstěné, aby odolaly i vysokým mrazům. Má je vysoko postavené. Nikdy ne svěšené. Oči mohou mít barvu hnědou až světle modrou. Toto plemeno může mít každé oko jiné a tato zvláštnost je u něj celkem běžná. Srst je hustá, bohatá a středně dlouhá. Husky má měkkou podsadu, která zabezpečuje teplo, a hrubší delší krycí chlupy. Barva srsti je velmi různá, a to od černé až po sněhově bílou. Typická je černo-bílá a šedivo-bílá variace. Srst má i zespoda na packách, to aby se neklouzal a dopadal měkce. Velmi jasné linie jeho obličejové masky působí vznešeně. Velikost feny je v kohoutku 50,5–56 cm a u psů je 53,5–60 cm. Váha u feny je v rozmezí 15,5–23 kg a u psů je 20,5–28 kg. Dožívá se až 13 let.
Harmonizační sestava cviků k aktivaci jednotlivých drah vychází z Makko-Ho cviků. Procvičování celé sestavy je nejvhodnější, protože přispívá k celkové harmonizaci. Tato cvičení se provádějí tak, že zaujmeme popsanou polohu a protáhnete se v ní, jak nejvíc můžete. Setrváte v protažení a pokusíte se v něm uvolnit. Čím více se uvolníte, tím více se protáhnete. Prodýchejte a pomalu se vracejte do výchozí polohy.
Meridián Plíce: Tento cvik se může cvičit i ve stoje. Za zády zaklesněte palce do sebe, co nejvíce se snažte zapažit s nataženýma rukama. V tomto protažení setrvejte a uvolněte se v něm. Soustřeďte se na nádech do hrudníku, prociťte naplnění plic i celého těla. Prodýchejte dráhu z hrudníku po vnitřní straně paže k palci.
Meridián Tlusté střevo: Za zády propleťte prsty a propněte ukazováky, v předklonu zapažte ruce co nejvýše. Soustřeďte se na výdech a uvolnění v horních i dolních končetinách. Kdo nemůže zpočátku provádět předklon, protahuje paže co nejvíce do zapažení, zvedá je nahoru a současně se protahuje do hrudního záklonu. Důležité je propnutí paží v loktech.
Meridián Žlučník: Posaďte se s nataženýma nohama co nejvíce rozkročmo, a proveďte úklon se zapažením. Horní rameno tlačte dozadu. Prociťujte tah po straně těla.
Meridián Játra: Sedněte si roznožmo s nataženýma nohama co nejdále od sebe, záda rovně. Dle možností rovný předklon, prociťujte tah na vnitřní straně končetin.
Meridián Žaludek: Pro začátek je důležité procítit tah na přední straně těla i dolních končetinách. K protažení pro pokročilé slouží sed mezi paty, chodidla vytočit ven a položit se na předloktí.
Meridián Slezina: Kolena od sebe, ruce za záda, zakloňte se dle svých možností, vytrénovaní jedinci se položí až na záda, bedra i kolena na zemi.
Meridián Močový měchýř: V sedu natáhneme nohy, předkloníme se a chytíme rukama shora za chodidla, kolena zůstávají natažená. Zůstaneme v krajní poloze a prodýcháme. Prociťujeme svaly (dráhu) podél páteře a na zadní straně dolních končetin.
Meridián Ledviny: Záda srovnáme, hlava je rovně v prodloužení páteře, ruce na vnitřní straně chodidel, malíky směřují vzhůru (pokud to jde, je malík v bodě L1). Prociťujeme vnitřní stranu nohou a přední stranu trupu.
Meridián Srdce: V sedu, plosky nohou k sobě a paty přitáhneme co nejblíže k tělu. Prsty rukou obejmeme chodidla. Propneme paže a narovnáme páteř, prociťujeme vnitřní stranu paží k malíku.
Meridián Tenké střevo: Chodidla dáme dále od těla, hluboce se předkloníme. Prociťujeme a prodýcháme oblast lopatek a vnější stranu paží až k malíku.
Meridián Ochránce srdce: Sedneme si do tureckého sedu, narovnáme páteř a povytáhneme hlavu. Upažíme, dlaně vpřed a mírně nahoru. Prociťujeme vnitřní stranu paží až k malíku.
Meridián Trojitý ohřívač: Turecký sed, překřižte paže před tělem, dlaně položte na kolena a hluboce se předkloňte. Tlačte kolena proti dlaním. Prociťujte tah na vnější straně horních končetin od ramen k prsteníku.
Šiba nebo shiba inu je ostražitý a upřímný pes. Neustále vyžaduje pozornost svého okolí, chce, aby se vše točilo kolem něj. Na každý neznámý zvuk, neznámého člověka nebo neobvyklou situaci reaguje hlasitým štěkáním a chce být účasten jejímu řešení. Šiba inu je velmi dobrý hlídač, který je své území ochoten bránit i před nepřítelem, který je mnohonásobně větší.
Jde o proporčně vyvážené malé plemeno, svalnaté a dobré kostry a pevné konstituce. Krycí srst je tvrdá a rovná, podsada je jemná a hustá. Na ocase je srst mírně delší a odstávající. Barva srsti je červená, černá se žlutými znaky, sezamová, černá sezamová, červená sezamová. Všechna zbarvení musí vykazovat „urajiro“, tedy světlejší srst na čenichu, lících, hrdle, hrudi, břiše, spodní straně ocasu a spodku končetin. Bílý obličej nebo přetrvávající černá maska jsou považovány za vadu (poměrně častá je černá maska mizející s věkem – nepřetrvávající). Velikost v kohoutku u psa okolo 40 cm, u feny 37 cm. Svým vzhledem připomíná lišku. Oči má trojúhelníkového tvaru a tmavé barvy. Uši jsou také trojúhelníkové, malé a vztyčené. Ocásek má stočený na hřbetě. Má dvoupatrovou srst, vrchní je tvrdá a rovná, pod ní je srst jemná a hustá. Hřbet má rovný, bedra svalnatá, hrudník a žebra dobře klenutá.
Shiba inu znamená v překladu „malý pes z lesa plného křoví“. Název tohoto plemene tedy vznikl pro jeho použitelnost při lovu ptáků v houštinách. Šiba inu je velmi staré plemeno pocházející z Japonska, kde je dodnes nejrozšířenějším psem, i když dnes už jen jako společník.
Je to svérázné plemeno milující člověka, a zároveň velmi samostatné, vyžadující velký kus svobody. Majitel shiby by měl být dostatečně silná osobnost, aby zvládl její trochu svéhlavou povahu. Není to tak velký problém, jak se někdy tvrdí, ale shiba naprosto není vhodná pro člověka, který vyžaduje od svého psa bezmeznou poslušnost a není ochoten dopřát mu možnost vlastního rozhodování.
Shiba se hodí na vesnici i do města. Díky své otužilosti může pobývat celoročně venku na dvorku, ale zároveň si ráda pohoví někde v teploučku v bytě. V dnešní době, kdy města přísně upravují pohyb psů na veřejných prostranstvích, se shiba ve městech dobře uplatňuje, protože je ideální ji venčit převážně na vodítku. Je také dobrou volbou pro obyvatele městských bytů, kteří chtějí jiného psa, než jsou typická pokojová plemena. Je-li majitel většinu dne mimo domov, bude shiba klidně spát a čekat, nebude rušit sousedy zbytečným štěkáním a vytím. Sportovně založené majitele shiby rády neúnavně provázejí na pěších túrách či běžkách. Jinak si ale vystačí s běžnou procházkou.
Shiba nepotřebuje žádnou zvláštní péči o srst. Ve slušných podmínkách v podstatě nepotřebuje koupání, v období línání se doporučuje ji častěji vykoupat a vytřít srst ručníkem, aby se rychleji vyměnila srst. Při línání je třeba každodenní vyčesávání.
Shiba inu se dá zakoupit přímo od chovatelů. Někteří chovatelé prodávají i psy bez průkazu původu. Cena se pohybuje s průkazem původu okolo 10 000 korun, bez průkazu původu pak okolo 4 000 korun.
Cviků, které nám mohou pomoci od bolestí krční páteře, je mnoho. Všechny cviky je nutné provádět pomalu a dbát při tom na pravidelné dýchání. Rovněž je u všech cviků důležitá výchozí poloha. Pokud nebudeme mít při cvičení správnou polohu, v ničem nám cviky nepomůžou.
Výchozí poloha:
leh na zádech
kolena podložená, například smotanou dekou nebo polštářem, a mírně vytočená ven
ruce leží volně vedle trupu, zhruba 30° od těla
dlaně směřují ke stropu
Postup:
ramena přitiskněte k podložce, až pocítíte, že se vám celý vršek zad hezky rozprostírá po podložce
když máte ramena položená na podložce, ještě je jemně stáhněte směrem k dlaním
protáhněte krční páteř, brada se u toho trochu schová a protáhne se vám zátylek
protáhněte kostrč, pomyslný ocásek vytáhněte trochu do dálky, bedra se u toho maličko přitáhnou k podložce a aktivuje se celá břišní stěna
Jak poznáte, že cvičíte správně:
cítíte, že máte široká záda a že jsou velikou plochou včetně vašich ramen rozprostřená na zemi
váš zátylek je volný a protažený
máte uvolněný a měkký horní trapéz
při aktivaci vám pracuje široký sval zádový
břišní stěna je celá aktivní, a to jak spodní bříško, tak bříško po stranách a bříško pod žebry
Výhody cvičení:
protahuje a uvolňuje svaly pletence ramenního, které mají tendenci ke zkrácení – horní část trapézu, m. levator scapulae, velký i malý prsní sval, m. coracobrachialis
protahuje a uvolňuje svaly na krku, které mají tendenci se zkracovat – m. sternocleidomastoideus, hluboké svaly šíjové, skalenové svaly
posiluje svaly ramene a krku, které mají tendenci k oslabení – dolní a střední část trapézu, zevní rotátorovou manžetu, hluboké flexory krční páteře, široký sval zádový, m. serratus anterior
díky protažení svalů ramen a krku uvolňuje tlak na nervové svazky, které jdou pod nimi a často způsobují neurologické obtíže na horních končetinách (brnění, změny citlivosti)
celou oblast pletenců pažních napojuje na řetězce šikmých břišních svalů, které také aktivuje a posiluje
funkčně propojuje oblast ramenních kloubů s břichem a pánví, aby pracovaly v kompletním řetězci
upravuje postavení páteře z chabého držení krční páteře s předsunem hlavy, kyfotickým hrudníkem a vtočenými rameny do protažené krční páteře s otevřenými rameny, protaženou hrudní páteří a otevřeným hrudníkem
rozhýbává zablokovaná žebra
díky protažení krční a hrudní páteře umožňuje odlehčení tlaku na meziobratlové ploténky a jejich regeneraci
díky obnovení správného držení krční páteře umožňuje, aby krev vertebrálních arterií dobře proudila do mozku a plně ho zásobila krví – pozitivně tak ovlivňuje všechny mozkové funkce, od paměti přes výkonnost při počtech až po lepší náladu
díky uvolnění hrudníku umožňuje plný dech, tím lepší zásobení krve kyslíkem a lepší funkci veškerých tělesných orgánů (dobré fungování všech tělesných orgánů je podmíněno dostatečným přísunem kyslíku, což při povrchním neúplném dechu není možné)
Malamut je společenský, přátelský, dobrosrdečný a laskavý pes. Je velmi hravý a v dospělosti důstojný. Dokáže být také poměrně tvrdohlavý. Je to krásný pes, který je věrný svému majiteli. Snáší se dobře s dětmi. Vyznačuje se svou odolností a spolehlivostí. Je to pes jednoho pána. Od mládí je dobré ho navykat na kontakt s jinými psy, je totiž dominantní a může vyvolávat rvačky. Pro svou přátelskou povahu je malamut ideálním společníkem dětí. K jejich divočejším hrám bývá trpělivý a tolerantní.
Toto plemeno pochází ze severozápadní Aljašky. Bylo chováno původními obyvateli Mahlemuty. Malamut byl jimi používán k lovu a tahání nákladů. Na konci 19. století, s příchodem osadníků a nástupem zlaté horečky, nastal pro toto plemeno počátek zániku. Zlatokopové si našli zálibu v závodech psích spřežení a místní psi byli příliš pomalí. Z tohoto důvodu zájem o malamuty upadal. Naštěstí ve 30. letech 20. století začali příznivci této rasy s čistokrevným chovem. V současnosti je plemeno malamut velmi oblíbeno v USA a Kanadě jako rodinný společník, saňový pes a partner pro sportování.
Malamut je pes společenský, má rád svobodu, vzduch a celoroční ubytování venku. Kotec nemusí být zateplený. Nesnáší suchý vzduch. Může se pohybovat i v domě, ale jen v chladnějších prostorech.
Tento pes potřebuje opravdu hodně pohybu. Jeho majitel by měl být sportovně založený. Malamut je skvělý společník při jízdě na kole, joggingu, ale také plavání je mu vlastní. Nejpřirozenější je pro něho práce v zápřahu. Malamut vyniká vytrvalostí, nikoliv rychlostí. Nejlépe mu vyhovují závody na dlouhé tratě.
Výška psa v kohoutku je 63 cm, u fen je to 58 cm. Váha psů se pohybuje od 39 do 40 kg, u fen od 30 do 34 kg. Srst má malamut středně dlouhou a hustou a ta ho ochraňuje v jakémkoliv počasí. Tento pes má silnou kostru s mohutnou skladbou svalstva. Jeho tělo je prodloužené, má silný krk, hlubokou hruď a rovná záda. Končetiny jsou silné a pevné. Hlava široká, velká, čumák protažený a objemný. Oči malamuta jsou tmavé, mandlového tvaru. Uši má stojaté, trojúhelníkové. Čenich je většinou černý. Ocas je položený vysoko a v klidovém stavu se otáčí se na záda. Barva srsti je našedlá až do barvy černé, někdy může být zlatavá až hnědá. Břicho a spodní část končetin jsou bílé. Pro souvislé zabarvení je povolena pouze bílá barva. Průměrný věk malamuta činí 13 let.
Srst malamuta je třeba pravidelně pročesávat. Mimo dobu línání stačí 1x týdně kartáčovat. Při ušpinění stačí srst vykartáčovat. Jestliže budete svého psa koupat, tak pomocí kvalitního šamponu pro psy. Srst se nestříhá ani netrimuje, pouze se odstraňují přerostlé chlupy mezi polštářky na tlapkách. Dále je nutné udržovat drápky ve správné délce, kontrolovat tlapky, čistotu uší a zdraví zubů. Zvýšenou péči věnujte i očím, tmavé skvrny po slzách, se odstraňují speciálními přípravky. Také je nutné sledovat změny v hybnosti psa, malamuti jsou náchylní na dysplazii kyčelních kloubů.
Historie plemen tažných psů je úzce spjata především se severskými národy, které byly již od počátku na své psy v mnohém odkázány. Sloužili jim převážně jako nosiči, pomocníci při lovu a také jako tažná zvířata před sáněmi. Saně tažené psím spřežením byly po dlouhou dobu nejdůležitějším dopravním prostředkem pro různé severské, ale i indiánské národy. Náročné přírodní podmínky a na první pohled krutý, přesto však racionální přístup původních obyvatel k chovu psů formovaly plemena v jednotlivých oblastech. Náročné klimatické podmínky měly také zásadní vliv na vývoj exteriéru psů. Vysoké nohy umožňovaly lepší pohyb v hlubokém sněhu, malé, masité, dobře prokrvené a osrstěné uši zabraňovaly jejich omrznutí, dobře osrstěný, na záď překlopený ocas chránil bedra a ledviny před nízkými teplotami. Tito severští psi jsou považováni za předchůdce dnešních severských psích plemen.
Aljašský malamut je jedním z nejznámějších saňových psů. Je to nejbližší příbuzný sibiřského husky. Jsou si tak podobní, že neodborník je od sebe jen velmi těžko rozliší. Již více než 200 let obě plemena chová jeden ze severských národů – Čukčové. Původní vlastí plemene byla severozápadní Aljaška, pobřeží zálivu Cocebu v Beringově moři. Aljašský malamut je domácí pes kmene Mahlemutů. Byl chován k lovu, pasení, hlídání, k tahání a nošení nákladů. Největšího rozmachu tohoto plemene došlo v dobách zlaté horečky, kdy tito hledači potřebovali velké množství tažných psů. Od těchto dob zájem o toto plemeno jen a jen vzrůstá. Od roku 1926 se chovem a šlechtěním zabývali profesionální kynologové. Hlavní důraz byl kladen především na zachování vynikajících pracovních vlastností plemene. Až dodnes se aljašský malamut využívá jako tažný pes, který je schopen utáhnout těžké saně ve psích spřeženích, a to i na velmi dlouhé vzdálenosti. Zvláště je ceněn vůdčí pes těchto spřežení. Je velice chytrý a dokáže propočítat síly ostatních tažných psů a dělat odpočinkové přestávky přesně ve chvíli jejich potřeby.
Malamut vyžaduje dostatek prostoru a pohybu. Je vhodný k celoročnímu pobytu venku, potřebuje však častý kontakt se svou lidskou smečkou. Má hustou, odolnou srst, kterou je nutné pravidelně česat, a to zvláště v době línání. Potřebuje klidnou a velmi důslednou výchovu.
Jorkšírský teriér byl vyšlechtěn chudými tkalci v Anglii, důvodem chovu byl zákon vydaný v 11. století, který přísně zakazoval poddaným lovit zvěř a chovat velké psy vhodné k lovu. Psi se podrobovali jednoduchému testu, pokud bez problémů prošli obručí o průměru asi 18 cm, mohli si je jejich majitelé ponechat. Přerod u jorkšírského teriéra z pracovního na psa luxusního se udál až koncem 19. století. Za otce dnešního jorkšírského teriéra je považován jeden z nejznámějších jorkšírských teriérů – Huddersfield Ben, který žil v letech 1865–1871. Toto plemeno bylo oficiálně zapsáno do chovné knihy English Kennel Club až roku 1886.
Jorkšírský teriér je jako pyšný malý lev s hřívou po celém těle. Pokud máte jednoho nebo více doma, určitě se už nenecháte zmýlit rozkošným vzhledem, je to rozený teriér. Při výchově v normálním prostředí s dostatkem podnětů se stane aktivním, inteligentním společníkem plným života, ale zároveň jistě oceníte jeho přirozeně vyrovnanou povahu.
Jorkšírský teriér je v mnoha ohledech fascinující. Jeho velkolepá srst vyžaduje velmi pravidelnou údržbu a jeho asertivní povaha jej může učinit velmi vybíravým, co se týče potravy. Rád ukazuje sílu svého charakteru.
Tolik pověstná dlouhá, hedvábně lesklá srst jorkšírských teriérů sice nelíná, ale vyžaduje pravidelnou péči a vhodný přísun živin, aby se zabránilo ztrátě lesku, lámání, maštění nebo podráždění pokožky. Srst nemá podsadu, pokožka je proto více vystavena vlivům, jako je chlad, horko, déšť, znečištění ovzduší ve městě a podobně.
Ideální výška psů i fen je 23 cm. U jorkšírského teriéra neexistuje třívelikostní ráz ani typ mini – jorkšír je jen jeden, s váhou od 1,8 kg do 3,2 kg.
Hlava je spíše malá a plochá, nesmí být příliš okrouhlá ani dlouhá, zejména v čenichové partii, stop je výrazný, čenich vždy černý. Oči jsou středně velké a jiskrně tmavé s inteligentním výrazem. Jsou posazené těsně nad lícemi, hledí vpřed. Oči nejsou vystouplé, víčka přilehlá na okrajích jsou tmavá. Uši tvaru písmene V jsou malé, vzpřímené, posazené ne příliš po stranách hlavy. Jorkšír má pravidelný nůžkový skus, zuby jsou nasazené kolmo. Krk je pevný, vztyčený. Hrudník je přiměřeně široký i hluboký, žebra klenutá, hřbet je rovný, bedra silná. Záď mírně zaoblená, břicho velmi jemně vtažené. Hrudní končetiny jsou pevné a rovné. Ocas je nesen mírně nad úrovní hřbetu, měl by být rovný.
Srst na celém těle jorkšíra by měla být dlouhá, zcela rovná, bohatá, jemná a hedvábná. Tříslová barva na hlavě by neměla zasahovat až na krk a nesmí obsahovat tmavé chlupy. Končetiny jsou pokryté sytě zlatavou barvou, která je nejtmavší u kořínků, zlatá barva nezasahuje nad lokty a u pánevních končetin nad hlezna. Péče o srst je poměrně náročná, je potřeba ji zastřihovat a upravovat do fazonky, také pravidelně denně česat, aby se netvořily žmolky. Je nutné nejen kartáčování, ale i olejování a natáčení. Dobré je delší chlupy nad čelem svázat, aby pejskovi nepadaly do očí. Potřebné je také pravidelné koupání a zastřihávání srsti na uších. Dlouhou srst však majitelé udržují většinou pouze k výstavním účelům, domácím mazlíčkům, kteří se výstav neúčastní, majitelé srst zkracují stříháním do přiměřené délky. Jak pak takové střihy vypadají, se můžete podívat na těchto fotografiích: jorkšírský teriér střihy. Důležitá je také péče o uši, vnitřní zvukovod musí být udržován v čistotě a měly by z něj být odstraňovány uvolněné chlupy. Drápky psa se musí udržovat krátké.
Pes i fena s průkazem původu (PP) se musí zúčastnit bonitace, v opačném případě budou jejich štěňata bez PP. Bonitace se smí zúčastnit jen psi a feny, kteří dovršili věk 12 měsíců. K chovu smí být použiti jedinci, kteří byli při bonitaci uznáni chovnými. (Bonitace je podrobný popis zvířete z hlediska jeho exteriéru a povahy, psa posuzuje rozhodčí – specialista na dané plemeno. Bonitaci lze absolvovat pouze 1x za život psa, rozhodnutí o chovnosti je konečné.)
Jorkšírský teriér je typický bytový pes. Toto plemeno nemá žádné pracovní využití. Je to velmi odvážný a ostražitý pes, na svou trpasličí velikost přiměřeně ostrý, každou návštěvu vám velmi hlasitě ohlásí. Umí se přizpůsobit. Od přírody je však velmi temperamentní, proto je ideální zabezpečit mu hodně pohybu. Tento pes je vhodný i k výcviku poslušnosti a obratnosti.
Jorkšír je kurážný, zvědavý, sebevědomý a společenský pes, který se nebojí ani větších psů. I když podléhá módě, plemeno zůstává bojovné a odolné. Štěňata se rodí vždy černá, šedivění – probarvování –nastává po narození a může pokračovat až do stáří, jeho původcem je gen, který se označuje písmenem G.
U výstavního psa je každodenní péče o srst nutností. Majitel se musí seznámit s uměním, jak srst balíčkovat. Je to velmi náročný postup natáčení srsti do velkého počtu papírových balíčků. Srst se balíčkováním chrání před poškozením a zacucháním a zajišťuje se tak její co největší možná délka. U některých jedinců můžeme vidět „botičky“, aby si pes drbáním nevyškubal srst a nezničil si tak svůj krásný vzhled. Chocholku na hlavě je nutné pečlivě sčesat a svázat ozdobnou mašlí nebo gumičkou.
Na druhou stranu někteří majitelé nechávají pejsky různě stříhat, nebo dokonce ostříhat úplně nakrátko.
