Téma: 

ketóza

Ketóza

Rozdíl mezi ketózou a katabolizací

Jako ketóza se v biologii označuje stav organismu charakterizovaný zvýšenými hladinami ketolátek v krvi. Důvodem vzniku stavu je proces ketogeneze. Ketolátky se tvoří v játrech v situaci, kdy poklesnou zásoby glykogenu. Ketolátky acetacetát a ß-hydroxybutyrát jsou organismem využívány jako zdroj energie. Ketogeneze, nesprávně ketogeneza, je označení procesu vzniku ketolátek. Ketolátky vznikají při nadměrném spalování tuků, které slouží k zisku energie. Dochází k tomu při nedostatku cukrů, například při hladovění, nebo při jejich špatném využití (u cukrovky).

Katabolizace je rozpad svalové hmoty.

Zdroj: Ketóza
Zveřejněno dne: 19.4.2016

Ketóza

Návod na hubnutí v ketóze

Ketóza a hubnutí závisí především na tom, co jíte. Potravinami doporučovanými odborníky při ketóze jsou: maso, ryby a vejce, sádlo, oleje, tučné mléčné výrobky, listová zelenina, nakládané fazolové lusky, houby, vlašské a lískové ořechy, mandle, avokádo, olivy, light nápoje. K nevhodným potravinám se řadí obecně cukr a škrob. V praxi to znamená žádné sladkosti a alkoholické nápoje kromě dia piva, žádné přílohy jako brambory, knedlíky, rýže, těstoviny, luštěniny (včetně arašídů) a žádné slazené nápoje ani sladké ovoce.

Pokud se rozhodnete pro hubnutí pomocí ketózy, bude po požadované redukci hmotnosti následovat fáze návratu, v níž se postupně do jídelníčku zařazují sacharidy. Tato fáze musí být pozvolná a musí vést ke zdravému racionálnímu stravování. Má zásadní význam pro úspěch diety a pro dlouhodobé udržení váhového úbytku.

Zdroj: Ketóza
Zveřejněno dne: 19.4.2016

Ketodieta

Proteinová dieta

Svůj název získala ketodieta dle jevu ketóza, k němuž během této diety dochází. Jedná se o přirozený stav, kdy organismus čerpá pouze z vlastních tukových zásob. K tomu ovšem dojde pouze za předpokladu, že snížíte příjem sacharidů, které by tělo zásobily takzvanou okamžitou energií, na minimum. V důsledku procesu ketózy tělo čerpá energii z ketonů, které vznikají při rozkládání tuků. Díky ketonům můžete zároveň pociťovat menší chuť k jídlu. Ke ketóze obvykle dochází již po dvou až třech dnech, kdy naše tělo začíná sahat do tukových zásob. Zajímavostí je rovněž příznivý vliv této diety na snižování hladiny cukru v těle.

Ketonová dieta je vhodná pro lidi s nadváhou či pro ty, kteří chtějí změnit svůj životní styl. Do ketodiety by se však neměli pouštět lidé s onemocněním ledvin či jater, dále diabetici a lidé s vysokou hladinou cholesterolu. Určitou míru rizika však představuje i pro osoby, které prodělaly infarkt myokardu.

Zdroj: Ketodieta
Zveřejněno dne: 13.7.2016

Cyklická ketogenní dieta

Co je cyklická ketogenní dieta

Cyklická ketogenní dieta vychází ze starého učení a dietních postupů praktikovaných a propagovaných Dr. Atkinsonem. Jeho ideou bylo vyřadit ze stravy veškeré sacharidy a zároveň nesledovat příjem tuků. Jestliže máme v běžné stravě poměrově 55 % sacharidů, 25 % bílkovin a 20 % tuků, Atkinsonova dieta předpokládá absolutní vynechání sacharidů a příjem tuků a bílkovin na stejné energetické hladině. Tato dieta totiž způsobuje vyšší využívání tukových rezerv jako zdroje energie. Zhruba po dvou až třech dnech dochází k vyčerpání glykogenových rezerv, které si naše tělo schraňuje a obnovuje právě příjmem sacharidů. Namísto sacharidů (glykogenu) tedy musí přijít jiný zdroj energie. Právě nyní vstupují do hry tuky jako další velmi vydatný zdroj energie.

Při cyklické ketogenní dietě se využívají jako zdroj energie ketony – právě na jejich vyšší vyplavování v krevním řečišti se nabaluje název ketóza, který je velmi podobný stavu při lehké opilosti. Jako ketóza se tedy v biologii označuje stav organismu charakterizovaný zvýšenými hladinami ketolátek v krvi. Důvodem vzniku stavu je proces takzvané ketogeneze. Ketolátky se tvoří v játrech v situaci, kdy poklesnou zásoby glykogenu. Ketolátky acetacetát a ß-hydroxybutyrát jsou organismem využívány jako zdroj energie. Játra produkují ketony jako zdroj energie z volných mastných kyselin. Nadbytečné ketony jsou pro organismus toxické, musí být tedy vyloučeny z organismu. Cykličnost diety vám umožní naplno trénovat a zároveň shazovat tělesný tuk. Toto se děje ve vlnách. Je tedy potřeba střídat období ketózy s obdobím, kdy přijímáte vyšší množství sacharidů. Takzvaně cyklujete sacharidy, avšak ne tak jako u sacharidových vln. Zde je trvání jednotlivých úseků ve vzájemném nepoměru a vysokosacharidové dny opravdu slouží pouze pro změnu stravovacího režimu a znovuzískání síly, jde o chvilkové obnovení glykogenových rezerv. Povětšinou se vše děje v týdenním rytmu, tedy 5 dní držíte takzvanou „low carb“ fázi a další dva dny konzumujte vysoké množství sacharidů – fáze „carb up“.

Zdroj: Cyklická ketogenní dieta
Zveřejněno dne: 7.9.2016

Ketóza

Ketóza

Pokud má člověk několik dní velmi nízký příjem sacharidů, dostane se jeho organismus do stavu ketózy. Tento stav není nebezpečný, naopak je pro organismus přirozený. Při změně stravy z klasické sacharidové na tu s převahou tuků a bílkovin se v organismu zpočátku udržuje v krvi glukóza, mozek ještě ketony nespaluje, avšak tyto látky použije na syntézu lipidů v mozku. Glykogen se postupně vyčerpá ze svalů a po dvou dnech začíná mozek spalovat ketony a energie se bere z tukových zásob. Do ketózy je možné se dostat asi po dvou dnech (48 hodin), jestliže sacharidy nepřekročí za den 50 gramů, a to ve všech formách. Tento stav lze poznat nejen pomocí diagnostických proužků, ale i podle zápachu z úst (v ketóze je tedy nutné dbát na zvýšenou ústní hygienu), který je při ketóze charakteristický. Dalšími příznaky ketózy mohou být i pocity na zvracení či nevolnost. Diagnostické proužky je možné koupit v každé lékárně, slouží k rychlému zjištění, zda máte vyšší výskyt ketolátek v moči.

Při tomto stavu se rychle spalují tuky, které organismus čerpá místo energie ze sacharidů, proto ketózu využívají mnohé diety, mezi které patří i proteinová, Atkinsonova, počáteční fáze Dukanovy diety nebo diety ze South Beach. Jídelníček je tvořen převážně masem, rybami, mléčnými výrobky, vejci, oleji, semínky, ořechy a zeleninou. Na ketóze je založena také „pravěká dieta“ neboli paleodieta, která se často využívá k léčbě různých nemocí.

Zdroj: Ketóza
Zveřejněno dne: 19.4.2016

Cyklická ketogenní dieta

Cyklická ketogenní dieta po dnech

  • Pondělí: fáze low carb
  • Úterý: fáze low carb
  • Středa: fáze low carb
  • Čtvrtek: fáze low carb
  • Pátek: fáze low carb
  • Sobota: fáze carb up
  • Neděle: fáze carb up

Fáze LOW CARB je charakteristická nízkým, respektive nulovým příjmem sacharidů. Její délka je naplánovaná na 5 dní v týdnu, mohou to být jak tréninkové, tak netréninkové dny. V těchto dnech se budete snažit o vyčerpání veškerého glykogenu a dostání se do fáze ketózy. Jak již bylo řečeno výše, ketóza je stav, kdy jsou jako energetické zdroje využívány produkty metabolismu tuků, tedy ketony, které se tak stávají významným zdrojem energie pro pracující mozek, svaly a orgány. K vyčerpání glykogenových rezerv dojde cca po 2–3 dnech, nejpozději ve čtvrtém dni tedy můžete očekávat stav ketózy. Strava v ketonických dnech je poměrně jednoduchá. Konzumujte bílkoviny a tuky ve vyváženém poměru a vyvarujte se sacharidům. Hledejte i skryté sacharidy a nepřijímejte více než 40 g sacharidů za den. Čím méně, tím lépe. Stejně jako každá dieta i cyklická ketogenní dieta počítá s deficitním příjmem energie, sice tedy můžete konzumovat tučnější potraviny, avšak dbejte na to, abyste nepřekračovali svůj denní energetický výdej. V cyklické ketogenní dietě se vyplatí konzumovat pouze 2 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti. Přebytek bílkovin by se zbytečně mohl využít na tvorbu sacharidů (glukoneogeneze), což je stav, který je pro CKD naprosto nežádoucí. Mnoho sportovců si myslí, že v této dietě mohou konzumovat uzeniny, sýry, slaninu a podobně. Ne, i při této dietě myslete na to, že jste stále „na dietě“. Konzumujte kvalitní bílkoviny a nenasycené tuky a oleje, a pouze malou část tuků nasycených. Ketony působí na náš organismus toxicky a jejich vysoká koncentrace může vyústit až ke ketoacidóze. Pro jejich odplavení je tedy nutné konzumovat dostatek vitamínů (zejména rozpustných ve vodě) a antioxidantů, společně s vyšším příjmem tekutin.

Fáze CARB UP je opakem předchozí fáze, kdy se konzumovaly výhradně tuk a bílkoviny. V této fázi bude cílem obnovit glykogenové rezervy a připravit tak organismus na další dny, kdy bude zaplaveno ketony. V těchto dnech se můžete vyloženě naplnit sacharidy takzvaně „co to dá“. Právě fáze CARB UP odstraňuje negativní vliv cyklické ketogenní diety na schopnost podávat submaximální silové výkony v tréninku. Ve dnech se zvýšeným příjmem sacharidů se pokoušejte konzumovat pouze minimum tuku, stejně tak omezte bílkoviny na 1,5 g/kg tělesné hmotnosti. Volte tedy potraviny dietní s vyšším obsahem sacharidů.

Celková dieta je vhodná k držení po dobu 4–6 týdnů, po jejím ukončení postupně přidávejte sacharidy do svého jídelníčku. Začněte na 2 g/kg. Pokud ještě nejste spokojeni se svou postavou, přestupte pozvolna na sacharidové vlny. Nevýhodou této diety je její poměrně dost jednostranné zaměření, takže není vhodné ji dodržovat dlouhodobě. Doporučuje se proto především v situacích krátkodobých, kdy potřebujeme rychle shodit co nejvíc tuku. Máte-li sedavé zaměstnání a nejste sportovně založeni, nebudou pro vás například dva týdny klasické ketogenní diety nijak ohrožující. Jiná situace ale nastává v případech, kdy vaše tělo požaduje dodání potřebné energie, aby bylo schopno fyzického výkonu. Přesněji řečeno, jste-li aktivními sportovci a věnujete se pravidelně náročnému tréninku, nemůžete si zkrátka dovolit vyřadit sacharidy z jídelníčku úplně. Výsledkem by totiž byl výrazný úbytek sil a snížení výkonu.

Zdroj: Cyklická ketogenní dieta
Zveřejněno dne: 7.9.2016

Chuť k jídlu

Chuť k jídlu medicínsky

Obezita se stala jedním z hlavních zdravotních problémů. Ovládnutí chuti je však velmi delikátní problém. Nejprve je třeba umět rozlišovat mezi hladem a chutí, abyste byli schopni efektivně řídit své stravovací návyky. Hlad a chuť jsou dva faktory, které ovlivňují naše chování při stravování, jsou to naprosto odlišné mechanismy s neméně různými důsledky.

Hlad: Hlad je pocit (nepodmíněná fyzická reakce organismu) vyvolaný nedostatkem potravy. Je důležitým signálem, který sděluje tělu potřebu příjmu potravy a energie z ní. Hlad vzniká, když hladina glukózy v krvi poklesne pod určitou hranici. Potřeba přijímat potravu je ovšem ovlivněna také signály z trávicí soustavy a působením některých hormonů, svou roli hraje rovněž psychické rozpoložení, stav pozornosti a podobně, takže pocit hladu se dostavuje u různých jedinců s různou rychlostí a intenzitou a je také různě snášen – někteří lidé snášejí pocitu hladu dobře, u někoho se dostavují změny nálady jako podrážděnost nebo rozmrzelost. Při delším hladovění dochází k odbourávání zábran a zásad (kanibalismus z nouze), což může být doprovázeno halucinacemi či paranoiou. Řídícím orgánem ovládajícím hlad je část mozku zvaná hypotalamus – zde je sledován obsah glukózy v krvi. Je-li správné fungování hypotalamu narušeno, mluvíme o poruchách příjmu potravy. Ty mají psychosomatický charakter – může se jednat o ignorování potřeby jíst, přejídání se nebo periodický nadměrný a nedostatečný příjem potravy, vyvolaný špatnou nebo zpožděnou indikací sytosti. Pocit hladu se u člověka dostavuje již po několika hodinách od posledního nasycení. Zdravý člověk může přežít okolo 50 dní bez jídla při dostatku tekutin. Tělo je schopno zpracovávat látky z posledního příjmu potravy zhruba tři dny, poté při upotřebení energie přechází z glukózy na proces zvaný ketóza, ve kterém játra začínají odbourávat, zpracovávat a spotřebovávat tělesný tuk. Po třech týdnech se tělo přepíná do „režimu hladovění“ – v této fázi bere energii ze svalů a vnitřních orgánů; dochází i k úbytku kostní dřeně, který začíná ohrožovat život.

Chuť k jídlu: Chuť k jídlu je pouze psychický stav, který vzniká stimulací vůní pokrmu nebo na základě obrázků zajímavých jídel. Chuť je smysl, který dovoluje vnímat chemické látky rozpuštěné ve slinách nebo vodě. U člověka existují chuťové receptory vnímající hořké, sladké, slané, kyselé, umami, a podle nových výzkumů i „vápníkové“ a tučné. I zvířata mají různé chuťové receptory. Tyto receptory jsou nerovnoměrně rozmístěny v chuťových pohárcích, které se nacházejí především na jazyku, ale také na patře a v krku. Chuťových pohárků má člověk 500–10 000. Důsledkem tohoto poměrně velkého rozptylu je, že citlivost chuti u jednotlivých lidí může být značně rozdílná. Děti mají chuťových pohárků průměrně více než dospělí. ROZLOŽENÍ CHUTI NA JAZYKU: Chuťové chemoreceptory jsou umístěny na kuželovitých papilách s tupou špičkou. Každá papila obsahuje receptorové buňky, které mají brvy citlivé na určitou chuť vstupující do póru. Přibližně každý týden jsou staré receptorové buňky nahrazovány novými. Papily vzadu na jazyku rozlišují chuť hořkou, po stranách více vzadu je chuť kyselá, kousek více vepředu chuť slaná a úplně na špičce jazyka je chuť sladká. Když dostanete chuť na sladké, tak je dobré dát si sladké, ale netučné. A pokud možno kryté vlákninou. Pokud možno vždycky uvažujte o tom, co je to „zdravé sladké“. Pokud vlastně máte chuť na sladké, tak je vysoká pravděpodobnost, že máte nedostatek sacharidů. Výraznou chuť na sladké mají lidé, kteří omezují přílohy, omezují pečivo. Dejte tělu ovoce anebo med.

Chuť k jídlu a potřeba jíst jsou do jisté míry dané genetickými dispozicemi.

Zdroj: Chuť k jídlu
Zveřejněno dne: 29.11.2016

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223311

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje celý tým webu ČeskáOrdinace.cz.


SiteMAP