Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

KOPRETINA ŘIMBABA

OBSAH

Extrakt z kopretiny řimbaby se používá:

  • Na zmírnění horečky
    Kopretina řimbaba zmírňuje aktivitu a působení určitých prostanglandinů, čím přizpívá ke snižování teploty.
  • Na bolest hlavy
    Kopretina řimbaba je dobře známá pro své schopnosti mírnit bolest a její účinky byly prokázány v řadě klinických studií. Extrakt reguluje fungování hladké svaloviny, inhibují srážení krevních destiček a má protizánětlivý účinek. Rostlina je užívána jako účinný prostředek proti migréně. Byl též prokázán pomocný účinek při mírnění artritické bolesti.
  • Protizánětlivé vlastnosti
    Extrakt z kopretiny řimbaby obsahuje látky omezující tvorbu látek, které způsobují zánět, včetně zánětlivých prostangladinů a leukotrienů. Vědecké důkazy poukazují na pozitivní účinek v léčbě artritického zánětu.

Zdroj: Kopretina řimbaba na bolest

Poradna

V naší poradně s názvem BYLINKY A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeńka Soldátová.

Mohu bylinky ,když užívám warfarin? Mohu produkty - které obsahují bylinky ? Děkuji Soldátová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Když užíváte Warfarin, tak byste neměla vnitřně užívat žádné bylinky ani bylinkové čaje a ani potravinové doplňky s bylinkami. Některé bylinky mohou opravdu výrazně změnit účinky Warfarinu a přivodit tak život ohrožující situaci. Warfarin komplikuje stravování, jak již jistě víte, a u bylinek je to ještě více složitější a laik prostě nedokáže rozhodnout, která bylinka je s Warfarinem bezpečná. Pro váš přehled uvádím seznam nejvíce nebezpečných bylinek.

- Bylinky zvyšující účinky Warfarinu a mohou tak způsobit krvácení:
Děhel
Bedrník anýz
Prha (Arnica)
Ločidlo čertovo lejno
Vachta trojlistá
Brutnák lékařský
Bromelain, nebo také bromelin, je enzym, který najdeme v čerstvém ananasu.
Konopí
Paprika
Miřík celer
Heřmánek pravý
Hřebíček
Dymnivka (Corydalis yanhusuo)
Klikva (brusinky)
Harpagofyt
Pískavice řecké seno
Řimbaba obecná
Česnek
Geum japonicum
Zázvor
Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)
Jírovec maďal (kaštan koňský)
Lékořice lysá
Libeček lékařský - kořen
Tužebník jilmový
Cibule
Petržel
Mučenka modrá
Topol
Hořkoň obecná
Jetel luční
Routa vonná
Serenoa plazivá
Komonice lékařská
Kurkuma
Vrba

- Bylinky, které snižují účinky Warfarinu a mohou tak způsobit vznik krevní sraženiny:
Koenzym Q10
Šalvěj červenokořenná
Andělika čínská
Zelený čaj
Papája
Jmelí
Řepík
Pampeliška
Třezalka tečkovaná
Vitamin E
Řebříček obecný

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Bylinky a Warfarin

Proč právě Kopretina řimbaba?

Balení lélu flavomigran

Tato rostlina obsahuje látky – parthenolidy, které zabraňují náhlému roztahování cév a uvolnění látek způsobujících bolest. Nejnovějším preparátem, kterého základem je extrakt z této rostliny, je lék Flavomigran.

Tato novinka je určena ke zmírnění bolestí hlavy a migrén. Pravidelné užívání přispívá k významnému snížení frekvence a intenzity bolestí hlavy. Přípravek je k dostání bez lékařského předpisu a díky přírodnímu základu je jeho dlouhodobé užívání bez rizika významných vedlejších účinků.

Zdroj: Kopretina řimbaba na bolest

Jak zvýšit produkci melatoninu?

  • zvýšení a zintenzivnění slunečního světla přes den;
  • absolutní tma v noci při spánku;
  • pravidelný osmihodinový spánek v noci – více i méně není vhodné;
  • doporučuje se horká koupel před spaním.

Množství melatoninu můžeme sami ovlivnit, a to zejména spánkem ve zcela zatemněné místnosti. Dále melatonin můžeme ovlivnit přirozenou cestou konzumací potravin rostlinného původu, jako jsou obilné klíčky, ovesné vločky, rýže, ječmen. Melatonin mohou zvýšit i potraviny s vyšším obsahem aminokyseliny tryptofan (aminokyseliny, která podporuje tvorbu melatoninu), což jsou dýňová semínka, mandle, tofu, mořská řasa Spirula, Cottage sýr. Byliny jsou také podstatným prvkem při podpoře tvorby melatoninu, a to především třezalka, šalvěj lékařská, kopretina řimbaba. Nejvíce melatoninu nám zaručí kostřava rákosovitá.

Zdroj: Melatonin je lék nejen na spaní

Interakce s bylinnými léky

Rovněž bylinné léky a přípravek Warfarin na sebe vzájemně působí, tudíž zcela přírodní bylinný výrobek nemusí být ve spojení s Warfarinem bezpečný. Níže je uveden seznam některých interaktivních látek, rostlin, plodů a podobně. Jestliže se rozhodnete nějaký bylinný doplněk užívat, vždy se předtím poraďte s poskytovatelem zdravotní péče.

Řepík lékařský

Smetanka lékařská

Pau d’Arco

Vojtěška

Pískavice řecké seno

Polikosanol

Gel z aloe vera

Kopretina řimbaba

Topol

Andělika čínská

Česnek

Kvasie

Arnika

Smilax lékařský

Jetel luční

Ločidlo čertovo lejno

Zázvor

Senega

Osika

Ginkgo biloba

Třezalka

Chaluha bublinatá

Vodilka kanadská

Komonice

Ploštičník hroznovitý

Zelený čaj

Svízel vonný

Kalina severoamerická

Křen

Tamarind

Vachta trojlistá

Lékořice

Silovoň vonná

Bromelin

Tavolník širolistý

Mrkev obecná

Zápašnice březová

Jmelí

Locika

Paprika

Kopřiva

Řebříček obecný

Hrubá skořice

Cibule

Celer

Petržel

Heřmánek (lékařský i římský)

Mučenka

Zdroj: Průvodce pacienta s Warfarinem

Kopretina

Kopretina je krásná zahradní květina. Existuje mnoho druhů kopretin, jež se liší barvou, velikostí, místem, kde se vyskytují, ale i podmínkami přezimování a léčivými účinky. Kopretiny si možná pamatujete z dětství, kdy rostly v kdejaké zahradě, aniž by se o ně musel kdokoliv starat.

Zde je kopretina.

Jako kopretiny pěstovat

Pěstování kopretin je opravdu snadné. Mají rády slunné místo a mohou se pěstovat v truhlících, nádobách, záhonech i okrasných zahradách. Dále kopretinám vyhovuje substrát bohatý na výživu a vápník, který by neměl být kyselý. Kopretiny se nevysazují jednotlivě, ale ve větších skupinách, a to buď samostatně (z hlediska druhu), nebo s jinými rostlinami.

Zálivka a hnojení

Kopretiny pěstované na zahradách a balkonech vyžadují pravidelnou zálivku (nenechte se ovlivnit tím, že si v přírodě umí poradit i bez naší pomoci).

Přezimování

Kopretiny jsou trvalky, není proto třeba je nějak speciálně připravovat na zimu, ba dokonce je někam stěhovat. Můžete je pouze zakrýt chvojím, to je jediné, co pro ně můžete udělat.

Alespoň jednou za dva roky na jaře dopřejte kopretinám nový substrát.

Množení

Kopretiny můžete snadno množit, a to hned několika způsoby: pomocí semen, řízkováním a oddělením trsu, což se doporučuje nejvíce. Na jaře jednoduše z původní rostliny oddělíte rýčem nebo odtrhnete část trsu, který rovnou zasadíte do nového substrátu.

Zdroj: Balkonové rostliny vhodné na plné slunce

Osteospermum česky

Jižní Afrika a zvlášť Kapská oblast poskytla milovníkům květin mnoho krásných letniček. Jednou z nich je i Osteospermum z čeledi Asteraceae, která zaujme velkými „kopretinovými“ květy v mnoha barvách.

Ve své domovině je to vytrvalý, až 120 cm vysoký polokeř nebo keř, u nás se pěstuje převážně jako letnička. Listy jsou střídavé, sbíhavou bází přisedlé, nepravidelně zubaté, 5 až 10 cm dlouhé, lesklé. Květní úbory jsou dlouze stopkaté, v průměru dosahují 5 až 8 cm. Jazykovité květy mají bílou barvu, u kulturních odrůd i jinou, trubkovité květy jsou modrofialové. Rostlina kvete v červnu až říjnu.

Pro Osteospermum je typický výrazný modrý terč, ze kterého je odvozen anglický název této květiny – Blue-eyed daisy – „modrooká kopretina“. V Česku ji nalezneme pod názvem paprskovka nebo kapská kopretina.

Středové kvítky soukvětí jsou na rozdíl od ostatních astrovitých netradičně sterilní. Velká semena se tvoří v prstenci po opylení fertilních jazykovitých květů. Osteospermum se pěstuje v řadě odrůd s jazykovitými květy bílými, žlutými nebo červenými nebo s jazykovitými květy ve tvaru lžičky (to je uprostřed stočené do úzké trubičky a na konci lžičkovitě rozšířené). Dorůstá výšky pouze 20–50 cm. Kvetou bohatě od počátku léta až do podzimu.

Zdroj: Pěstování osteospermum

Babské rady na trávení

Smíchejte po 25 g listu vachty, listu máty peprné, oddenku puškvorce, kořene lékořice, natě řebříčku, natě komonice a natě tymiánu. Lžíci bylin zalijte sklenicí vroucí vody a pomalu vařte 2–3 minuty pod pokličkou. Na 10 minut odstavte, pak přeceďte do termosky. Pijte třikrát denně sklenici před jídlem.

Další babská rada se také týká možné neutralizace, a to pomocí mléčného nápoje. Ten dokáže nejenom zajistit, že se kyseliny rozředí, čímž se sníží jejich účinnost, ale i to, že díky své konzistenci pokryje jícen a vytvoří tak ochrannou vrstvu. Jde tedy o pomoc hned ve dvou fázích. Pijte tučné mléko, jogurtové nápoje, kefír. Vhodné je dané mléčné nápoje pít i co nejvíce vychlazené. To z důvodu, že vám od bolesti uleví okamžitě, jelikož samotný jícen nízkou teplotou jednoduše znecitliví. Bolest tak rychle odezní a díky zředění kyselin a ochranné vrstvě by se již neměla objevit.

Na žaludek pomáhá i aloe vera: nakapejte ji do sklenice s vodou a následně vypijte. Nebo je možné použít i alternativu v podobě různých nápojů z aloe, případně ve formě různých čajů. Babské rady se v tomto případě týkají spíše snahy zastavit aktuální problém, tedy ulevit vám. Aloe vera skutečně může pomoci s trávením, ale rozhodně se nejedná o pomoc, kterou lze označit jako pomoc trvalou.

Na trávení může pomoci bylinný čaj. Ne každá bylina je ale ta pravá. Určitě se doporučuje čaj z této pětice:

  • pampeliška
  • máta
  • meduňka
  • puškvorec
  • pelyněk

Je možné využít každou zvlášť, nic nezkazíte ani tím, že je použijete všechny najednou. A pokud žádný takový čaj nemáte, zkuste se poohlédnout i po bylinách, jako je třeba hořec nebo kopretina řimbaba. Obvykle jsou dostupné v kapkách, které přidáte do svého každodenního vlažného čaje.

Kromě tekutin pomůže vhodná strava. Dobrou prevencí mohou být mandle, které je vhodné dát si každý den (několik kousků). Paradoxně pomůže i kyselá okurka, která sice přináší do žaludku další kyseliny, ale změní v něm chemické reakce. Nic nezkazíte ani okurkou salátovou. Ideálně vyndanou z lednice. Tím, že obsahuje hodně vody, obsah vašeho žaludku naředí. Svým chladem zase dokáže zklidnit jícen. Skvělou pomocí může být třeba oblíbená okurka s mlékem, čímž zkombinujete hned dva pomocníky.

Vhodné je dát si také rýži. Ta vzhledem ke své povaze dokáže nasáknout tekutiny v žaludku a tím může minimalizovat problémy. Podobně efektivně mohou působit také brambory, nebo obecně jakákoliv jídla s vyšším obsahem škrobu.

Zdroj: Babské rady na žaludek

Bylinné čaje

I některé bylinné čaje mohou ovlivnit účinnost Warfarinu. Mezi tyto bylinky patří:

  • Andělika
  • Anýz
  • Arnika
  • Čertovo lejno
  • Vachta
  • Konopí
  • Paprika
  • Celer
  • Heřmánek
  • Hřebíček
  • Dymnivka
  • Brusinka
  • Ďáblův dráp
  • Pískavice
  • Řimbaba
  • Česnek
  • Kuklík
  • Zázvor
  • Jinan (Ginkgo biloba)
  • Jírovec
  • Lékořice (kořen)
  • Šalvěj (kořen)
  • Libeček (kořen)
  • Tavolník
  • Cibule
  • Petržel
  • Mučenka
  • Topol
  • Hořkoň
  • Jetel
  • Routa
  • Serenoa
  • Kurkuma
  • Dubová kůra

Buďte rovněž velmi opatrní při užívání různých preparátů podporujících hubnutí nebo při redukční dietě s vysokým obsahem proteinů. Raději vždy svůj postup konzultujte s lékařem.

Zdroj: Jaký čaj se smí při užívání Warfarinu

Babské rady na natažený sval

Naše babičky při bolesti svalů používaly tyto osvědčené, běžně dostupné bylinky:

Kopretina řimbaba: Vzhledem k tomu, že má bylina protizánětlivé i protibolestivé účinky, velmi dobře dokáže brzdit zánětlivé procesy v kloubech. Berete-li tinkturu řimbaby podle návodu, ustupuje bolest a zánět se léčí bez vedlejších účinků.

Kostival lékařský: Kostival lékařský (lidově černý kořen či svalník větší) se často používá při problémech s pohybovým ústrojím. Rostlina roste převážně na vlhkých místech na březích potoků a řek. Využívá se hlavně její kořen, a to zevně ve formě mastí. Některé výzkumy dokazují toxicitu kostivalu. Výtažky z kořene kostivalu účinně působí na výrony, modřiny a namožení svalů při sportu. Tlumí otoky, zrychluje hojení, odstraňuje bolestivost kloubů, vazů a svalů. Každopádně masírování postižených míst mastí nebo olejem s obsahem kostivalu lékařského vám během chvíle uleví od nepříjemných pocitů.

Kurkuma: Velmi účinná na bolesti svalů je pasta z koření kurkumy. Připravíte ji lehce, jeden díl mleté kurkumy a dva díly vody se povaří asi deset minut. Ještě vlažnou pastou natřete bolavé místo. Zbylou můžete uložit v uzavřené nádobě do lednice na příště. Chcete-li, aby se lépe roztírala, přidáte trochu přírodního oleje. Kurkuma snižuje citlivost na bolest, ale má i řadu dalších pozitivních účinků. Přidáváním tohoto žlutého koření do jídel svému organismu zcela jistě prospějete.

Měsíček lékařský: Jedna z našich nejznámějších léčivek. Roste v přírodě, ale i na zahrádkách, má žlutooranžové květy. Účinné jsou listy, květy, stonky. Používá se ve formě masti, kterou si jednoduše připravíte smícháním jednoho dílu byliny se čtyřmi díly sádla. Pozor neškvařit, jen zahřívat! Hojivá mast je samozřejmě běžně k dostání i v lékárnách.

Pelargonie růžová: Je to klasická balkonová rostlina, která dobře přezimuje v domácích podmínkách. Její listy voní po citrusech. Vně se používá na bolesti kloubů a svalů. V případě, že ji pěstujeme v bytě, můžeme nasekané (rozmixované) listy přiložit jako obklad na postižené místo. Nejlépe před spaním, protože i její vonné silice zklidňují a navozují hluboký spánek. Listy se dají také vmíchat do oleje nebo lékařské vazelíny a používat k mazání nebo masážím právě na zmírnění bolesti natažených svalů. Připravený produkt musíte uchovávat v chladnu. Mast velmi dobře účinkuje i na přesušená místa na kloubech.

Recept: Bylinný masážní prostředek připravíte macerováním čerstvé nebo sušené byliny v oleji v poměru 1 : 3, nebo zapuštěním do lékařské vazelíny. Ale použít se dá i vepřové sádlo, kokosový olej, případně jiná tuková složka, nejlépe na přírodní bázi.

Prha arnika: Arnika (Arnica montana) roste v horských oblastech. Je chráněná zákonem a ve volné přírodě se nesmí trhat. Když získáte sazenice a zajistíte jim kyselou půdu, roste tato bylina i na zahrádce. A velmi dobře se rozrůstá. Její krásné žluté květy mají stejný obsah účinných látek jako její oddenek, proto je výhodnější zpracovávat květy. Nejčastější formou užití je tinktura, kterou masírujete postižená místa. Bylina má širší použití, léčí zánětlivé procesy (a to v celém těle), uvolňuje natažené svaly, ale také snižuje hladinu cholesterolu a zlepšuje prokrvení.

Zdroj: Natažený stehenní sval

Bylinky na migrénu

Kůra bílé vrby

Bílá vrba obsahuje salicyláty, tedy látky mající podobné účinky, jako má acylpyrin. Jedinou kontraindikací kůry vrby bílé může být vaše přecitlivělost na salicyláty včetně acylpyrinu. Pokud tyto léčivé látky dobře snášíte, povařte asi deset minut v hrnku vody tři gramy sušené vrbové kůry a odvar pijte třikrát denně.

Bohaté lněné semínko

Lněné semínko a lněný olej jsou opravdovým elixírem života. Je tomu tak díky vysokému obsahu esenciálních mastných kyselin. Potřebné kyseliny pomohou organismu snížit hladinu prostaglandinů, což jsou látky na bázi hormonů, které mají svůj podíl na vzniku zánětů a stahování cév. Pomleté lněné semínko užívejte denně, postačí jedna nebo dvě čajové lžičky. Pokud raději sáhnete po oleji z lněných semínek, nezapomeňte jej skladovat v chladu a temnu, abyste o cenné látky nepřišli. Olej i semínka můžete běžně přidávat do salátových zálivek, semínka do salátů i do jogurtu.

Devětsil lékařský

Jestli vám nevadí, že si čas od času pěkně odříhnete, devětsil lékařský může být vaším pomocníkem v boji proti migréně. Užívejte tedy extrakt z kořene devětsilu lékařského, obsahuje spoustu protizánětlivých a protikřečových sloučenin. Jak už bylo řečeno, jediným negativním účinkem devětsilu je říhání.

Každé ráno kopretina řimbaba

Tahle bylinka umí snižovat intenzitu i četnost migrén. Účinky nemůžete očekávat hned druhý den, jde spíše o dlouhodobou terapii. Každé ráno si dejte výtažek z kopretiny řimbaby a pomalu očekávejte pozitivní účinky. V ten správný čas můžete používat i čerstvé lístky této byliny. Jak je použít? Úplně jednoduše, klidně si je dejte na chleba s máslem.

Když nejsou bylinky po ruce

Samozřejmě ne každý má doma nachystanou kůru z vrby bílé, ale rozmarýnový čaj doma možná máte. Ten alespoň zabrání zhoršení bolesti. Stačí jednu lžičku rozmarýnu zalít šálkem vroucí vody, nechat deset minut vyluhovat a vypít. S bolestí zatočí i černý silný čaj s nadrcenými hřebíčky. Čaj pomůže díky kofeinu a hřebíček má protizánětlivé účinky. K čaji zakousněte pár mandlí, ty také zmírňují bolest.

Výskyt náhlých bolestí

Proti náhlým bolestem hlavy pomáhá tato čajová směs: vezmeme po dvou polévkových lžících květu heřmánku a lípy, po jedné polévkové lžíci natě meduňky, máty, třezalky a komonice. To vše dáme do jednoho litru vody, povaříme jednu minutu a necháme louhovat po dobu třiceti minut. Takto připravený čaj si dáme do termosky a v případě dostavujících se bolestí hlavy vypijeme tři až čtyři doušky. Čaj můžeme pít i preventivně po dobu několika týdnů.

Voňavý obklad

Při jakémkoliv druhu bolesti hlavy můžete vyzkoušet následující léčebný obklad. Připravíme si bylinnou směs ze stejných dílů natě levandule, majoránky a máty. Pět lžic této směsi krátce povaříme v 500 ml vody, necháme přikryté vychladnout a potom přiložíme obklad nejméně na dvacet minut na čelo a temeno hlavy. Ještě předtím můžeme užít půl lžičky kozlíkové tinktury ve sklenici vody.

Bolest hlavy z vyčerpání

Nikdy bychom neměli situaci nechat dojít tak daleko, aby nás bolest hlavy přivedla k celkovému vyčerpání. Pokud zanedbáme odpočinek, mohlo by postupně dojít k opakovanému vyčerpání, vzniku únavového syndromu, následně i ke vzniku vážných chorob. Je-li příčinou bolesti hlavy fyzická nebo psychická únava, připravíme bylinkový čaj z jedné polévkové lžíce natě bukvice, k níž přidáme asi třetinu polévkové lžíce lupínků růže. Do hotového čaje přidáme ještě lžičku kozlíkové tinktury. Teplý čaj pomalu upíjíme.

Zdroj: Domácí rady na migrénu

Bylinky

Součástí stravy králíků jsou i byliny (v nevelkém množství). Pokud se chovatel rozhodne ozvláštnit jídelníček králíků právě bylinkami, musí mít jistotu, že ví, o jakou bylinu se jedná. Nesmí dojít k žádné záměně. Důležitý je také původ bylin. Byliny pocházející z blízkosti silnic a psích parků jsou často znečištěné výfukovými plyny nebo psími výkaly, oboje může u králíka vyvolat vážné zdravotní komplikace. Chovatel může podávat králíkům byliny sušené i čerstvé. Výhodou bylinek je nejen to, že králíkům chutnají a obvykle dobře voní, ale také často mají různé léčivé účinky. Pro podporu trávení králíka je výhodný třeba anýz, heřmánek, jitrocel kopinatý, jitrocel větší, kopr, máta peprná, meduňka, oregano, řeřicha. Vhodné jsou také bazalka, borůvkové listí, brutnák lékařský, echinacea, hluchavka, chrpa, jahodníkové listí, jetel, kokoška pastuší tobolka, kontryhel, kopretina, kopřiva, koriandr, kostival lékařský, levandule, libeček, lískové listy, majoránka, malinové listy, mateřídouška, měsíček, oregano, ostružinové listí, pampeliška, pelyněk, petržel, podběl, rozmarýna, růže, rybízové listí, řebříček, sedmikráska, slunečnice, šťavel kyselý, šťovík, třezalka tečkovaná, tymián a vojtěška. Některé byliny jsou ale ve větším množství jedovaté, případně není vhodné užívat celé byliny, například u chrpy jí králík jen květy, stejně tak je to i u měsíčku. Větší množství jetele zase může vyvolat nadýmání a průjem, kokoška pastuší tobolka se zase v žádném případě nesmí podat březím samicím, mohla by u nich vyvolat potrat, stejně tak je to i u libečku a petržele. Kopřiva se zase musí používat zvadlá nebo usušená, nepodává se čerstvá. Ostružinové listí se zase podává jen usušené, pokud jsou na něm i trny. Z pampelišky se zase využívá jak kořen, tak i listy a květ. Stejně tak pelyněk se podává jen v malé množství, protože obsahuje thujon, který je jedovatý. Ze slunečnic králík nesmí zase nikdy dostat slunečnicová semínka.

Jedovaté jsou i další byliny, které se nesmí králíkovi nikdy podávat, například: bažanka vytrvalá, blatouch bahenní, bledule jarní, bolehlav, česnek medvědí, halucha, hrachory, jmelí bíle, kapraď samec, konvalinka vonná, lilek černý, lýkovec jedovatý, mák, náprstník červený, ocún jesenní, oměj šalamounek, prvosenka jarní, pryskyřník prudký, přeslička, rulík zlomocný, sasanka hajní, sněženka předjarní, starček přímětník, vlaštovičník větší, vratič obecný.

Zdroj: Strava králíka domácího

Byliny

Další významnou složkou stravy králíčků jsou byliny, těmi snad nepohrdne žádný králíček, zároveň ale ve velkém množství mohou u dospělých králíčků způsobit řadu problémů. Také je třeba si uvědomit, že není bylina jako bylina, a stejně tak významné je i místo, odkud byliny pochází. Pro králíčka jsou zcela nevhodné byliny pocházející z polí, nebo z jejich blízkosti (pravděpodobně i je zasáhlo hnojení), z trávníků ve městech (často se zde venčí psi, což může u králíčků způsobit vážné zdravotní komplikace), z blízkosti silnic (byliny jsou znečištěny výfukovými plyny).

Bylinky může králíček jíst sušené i čerstvé, tady se zase doporučuje jen dávat pozor na rozumné množství sušených bylin obsahujících velké množství vápníku.

Mezi pro králíky vhodné bylinky patří anýz (pomáhá trávení), bazalka (zklidňuje a povzbuzuje chuť k jídlu), borůvkové listí, brutnák lékařský (vysoký obsah minerálů může ve vysokých dávkách poškodit játra), echinacea (zlepšuje imunitu), heřmánek (pomáhá při zažívacích problémech a při onemocněních dýchacích cest), hluchavka, chrpa (králíček jí jen květy!), jahodníkové listí, jetel (mladý jetel může silně nadýmat a způsobit průjem), jitrocel kopinatý (protizánětlivý, pomáhá při zažívacích potížích), jitrocel větší (také protizánětlivý a tiší zažívací problémy), kokoška pastuší tobolka (zastavuje krvácení, je absolutně nevhodný pro březí samice!), kontryhel, kopr (obsah řady vitamínů, povzbuzuje chuť k jídlu a trávení, tlumí křeče), kopretina, kopřiva (močopudná, používá se zvadlá nebo usušená!), koriandr, kostival lékařský, levandule, libeček (ledvinové a žaludeční problémy, nepodává se březím samicím!), lískové listy, majoránka, malinové listy, máta peprná (podporuje trávicí ústrojí, prokrvení i tvorbu žluči), mateřídouška, meduňka (protikřečové účinky, pomáhá při nadýmání), měsíček (zklidňující účinek, používají se květy!), oregano (pomáhá se střevními potížemi, při léčbě kokcidiózy), ostružinové listí (vysoký obsah kyseliny tříslové, pokud je na listí i trní, tak se podává jen sušené), pampeliška (močopudný účinek, používají se kořen, listy i květ), pelyněk (králíčkům se podává málokdy obsahuje thujon), petrželí (vysoký obsah vápníku a nepodává se březím samicím!), podběl (protizánětlivý), řeřicha (povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje látkovou výměnu a je močopudná, podává se také ve velmi malém množství), rozmarýna, růže (králíčkovi se nepodává jako strava růže kupovaná v obchodu, z růže má rád listy bez trnů a květy), rybízové listí, řebříček (nachlazení, problémy s ledvinami, močovými cestami a měchýřem), sedmikráska (podporuje hojení při onemocnění plic), slunečnice (okvětní lísky a rostlina, nikdy se králíčkovi nepodávají slunečnicová semínka!), šťavel kyselý (pozor na vysoký obsah kyseliny šťavelové), šťovík (pozor na vysoký obsah kyseliny šťavelové), třezalka tečkovaná (zklidňující účinky), tymián, vojtěška. Z travin to je bojínek luční, jílek vytrvalý, kostřava rákosovitá, lipnice luční, poháňka, psárka polní, srha laločnatá. Některé z bylin mají i pro králíčka určité léčivé účinky.

Řada bylin je současně léčivými rostlinami, a tak ve větším množství může být pro králíčka nebezpečná a poškodit mu třeba některé orgány jako ledviny a játra. Proto při výběru bylin je třeba být hodně opatrný. Zároveň se také stává, že některé byliny jsou snadno zaměnitelné za jiné, které jsou ale pro králíčky jedovaté. Pokud tedy nemáte jistotu, že trháte opravdu správnou bylinu, tak ji raději králíčkovi nepodávejte.

Stejně jako řada bylin je pro králíčky z nějakého důvodu vhodná, tak velká spousta z nich je nevhodná, protože jsou pro něj jedovatá. Řadí se sem rostliny jak volně rostoucí (bažanka vytrvalá, blatouch bahenní, bledule jarní, bolehlav, česnek medvědí, halucha, hrachory, jmelí bíle, kapraď samec, konvalinka vonná, lilek černý, lýkovec jedovatý, mák, náprstník červený, ocún jesenní, oměj šalamounek, prvosenka jarní, pryskyřník prudký, přeslička, rulík zlomocný, sasanka hajní, sněženka předjarní, starček přímětník, vlaštovičník větší, vratič obecný), tak také rostliny pěstované na zahradě (barvínek menší, břečťan popínavý, cesmína ostrolistá, čemeřice černá, hyacint, krokus, lilie, lupina mnoholistá, modřenec širolistý, narcis, tulipán), stejné problémy králíčkovi mohou ale způsobit i rostliny pěstované doma (agáve, hvězdník, anthurie, azalka indická, begonie, brambořík perský, dracéna, fíkovník malolistý, fíkovník gumovník, filodendron, hortenzie velkolistá, kala, řemenatka, kroton, lilek korálový, lopatkovec, monstera, mučenka, oleandr, pelargonie, muškát, potosovec zlatý, pouštní růže, prýšec zářivý, toulitka, vánoční hvězda). Všem těmto rostlinám se králíček opravdu musí vyhýbat. Samozřejmě rostlin je více než je tento výčet, a proto platí jasné pravidlo, jestli nemáte absolutní jistotu, že to králíčkovi neublíží, tak mu to nepodávejte.

Zdroj: Zakrslý králík - strava

Co se nesmí jíst při Warfarinu

Dieta jako taková není pacientovi nařízena. Pacientovi je doporučeno, aby měl vyvážený příjem vitaminu K a aby nedocházelo k výkyvům v jeho příjmu. Pacient musí vědět o potravinách, které obsahují vysoké dávky vitaminu K, nebo o těch, které mají interakce s lékem Warfarin. Minerální látky jako železo, hořčík a zinek mohou tvořit vazby s warfarinem a redukovat tak jeho absorpci a aktivitu. Aby se zamezilo těmto nežádoucím interferencím, je vhodné užívat tyto minerály minimálně 2 hodiny před anebo po užití léku Warfarin.

Relativně vysoký obsah vitaminu K mají především rostliny z čeledi brukvovitých, zejména hlávkové zelí (Brassica oleracea v. capita), růžičková kapusta (Brassica oleracea v. gemmifera), brokolice (Brassica oleracea v. italica), čínské zelí (Brassica campestris v. pekinensis), vodnice (Brassica rapa), locika setá neboli salát (Lactuca sativa), tolice vojtěška (Medicago sativa), řepa obecná (Beta vulgaris), krmná kapusta (Brassica oleracea v. acephala), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), potočnice lékařská (Nasturtium officinale), petržel zahradní (Petroselinum crispum), jitrocel větší (Plantago major), rdesno peprník (Polygonum hydropiper), rdesno (Polygonum punctatum), špenát setý (Spinacea oleracea), kopřiva (Urtica spp.), kukuřice setá (Zea mays).

Vysoké množství vitaminu K obsahuje i zelený čaj (Camellia sinnsis). Pití velkého množství zeleného čaje proto také může snižovat účinek warfarinu.

Probiotika (Lactobacilus, Bifidobacterium a podobně) mohou zvyšovat přirozenou syntézu vitaminu K ve střevech a druhotně tak snižovat terapeutický účinek warfarinu.

Hliník (aluminium) obsahující antacida snižuje využitelnost warfarinu.

Koenzym Q10 je chemicky podobný vitaminu K, který ovlivňuje působení warfarinu. Pacienti, kteří užívají tento lék, by proto neměli užívat koenzym Q10 bez porady s lékařem.

Konzumace alkoholu ve větším množství a po delší periodu může snížit terapeutický účinek warfarinu.

Proteinové koncentráty užívané sportovci s cílem zmnožit svalovou hmotu mohou významně snížit účinek warfarinu, neboť dojde ke zvýšené tvorbě albuminu, na který se warfarin váže.

Nesteroidní antirevmatika (například ibuprofen, piroxikam, nimesulid, lornoxikam, meloxikam): Zvyšují účinek warfarinu a narušují sliznici (u disponovaných jedinců to vede až ke vzniku dvanácterníkových nebo žaludečních vředů), což u pacientů léčených warfarinem může zvyšovat riziko krvácení do zažívacího traktu. Pokud je užívání nesteroidních antirevmatik indikováno, je ověřené jako bezpečné užívání diklofenaku, který neovlivňuje účinek warfarinu, spolu s protivředovým lékem ze skupiny inhibitorů protonové pumpy (například omeprazolem).

Léky s kyselinou acetylsalicylovou: Zvyšují účinek warfarinu a riziko krvácení. Výjimkou je malá dávka kyseliny acetylsalicylové (do 100 mg denně), která je podávána jako protidestičkový lék například pacientům po infarktu myokardu, zde je však také nutné současně užívat protivředový lék ze skupiny inhibitorů protonové pumpy.

Antiepileptika s účinnou látkou karbamazepin: Používají se rovněž jako léky proti neuralgickým bolestem, přetrvávajícím například po pásovém oparu.

Antibiotika: Některá antibiotika zpomalují odbourávání warfarinu a zvyšují tak jeho účinnost. Rizikové jsou v tomto smyslu zejména deriváty tetracyklinu, erytromycin, klaritromycin, roxitromycin a zvláště kotrimoxazol (například Biseptol, Bismoral, Septrin, Sumetrolim) i jeho základní složka trimetoprim (Triprim). Naopak relativně bezpečnější jsou penicilin a jeho deriváty, tabletové cefalosporiny, azitromycin, ofloxacin, ciprofloxacin, spiramycin.

Léky užívané při běžném nachlazení: Je možné užívat kodein nebo běžná nekodeinová antitusika (Stoptussin, Sinecod, Tussin), na odkašlání Mucosolvan, Bromhexin, ACC. Lze používat běžné nosní kapky proti rýmě, z vitaminových preparátů vitamin C do 500 mg denně (doporučená denní dávka je 60 mg). Proti horečce je možné nasadit léky s paracetamolem do 1 000 mg denně (v jedné tabletě Paralenu pro dospělé je 250 nebo 500 mg paracetamolu) nebo metamizol, nikoli však léky s kyselinou acetylsalicylovou (viz výše).

Léky na snížení krevních tuků včetně cholesterolu (fibráty či statiny): Fibráty výrazně zvyšují účinek warfarinu a měly by se současně s ním předepisovat jen výjimečně. Statiny zvyšují účinek warfarinu jen u některých jedinců, po jejich nasazení, vysazení nebo změně dávky je proto nutné vždy zhruba za týden zkontrolovat INR (International Normalized Ratio, mezinárodní normalizovaný poměr; naměřená hodnota v podstatě udává, kolikrát déle trvá, než se krev dotyčného srazí oproti normálu. Pro léčebné účely se hodnota INR udržuje většinou mezi 2 a 3, v některých indikacích mezi 2,0 a 3,5 nebo 2,5 a 3,5).

Léky proti poruchám srdečního rytmu (antiarytmika): Amiodaron velmi silně brzdí odbourávání warfarinu, to znamená, že zvyšuje jeho účinek. Podobný, ale méně výrazný efekt má i propafenon-hydrochlorid (Prolekofen, Propafenon). Časté kontroly INR jsou nezbytné, po nasazení amiodaronu v nasycovací dávce je nutné INR kontrolovat 2x týdně.

Flavonoidy obsažené v grepu inhibují cytochrom důležitý pro metabolizování warfarinu a podobných drog. Současná konzumace grepu a warfarinu může zpomalit metabolizování léku, zvýšit jeho aktivitu a zvýšit potencionální riziko krvácivosti. Při užívání warfarinu je vhodné vyhnout se zvýšené konzumaci grepu, především grapefruitového džusu.

Bromelain je enzym obsažený v plodu ananasu. Je rovněž častou složkou multienzymatických protizánětlivých přípravků. Bromelain má podobné vlastnosti jako antikoagulanty (například warfarin) a při současném podávání může spolupůsobit na zvýšení jejich antikoagulačního účinku. Žádná klinická studie tento teoretický předpoklad interakce warfarinu a bromelainu sice ještě nepotvrdila, nicméně pacienti užívající warfarin by měli užívání enzymatických preparátů obsahujících bromelain konzultovat s lékařem.

Papain je enzym vyskytující se v plodu papáje. Také tento enzym bývá jednou ze složek multienzymatických přípravků proti zánětu a přípravků na podporu trávicích procesů. Papain obdobně jako bromelain může zvyšovat krvácivost, a proto by se pacienti užívající warfarin měli konzumaci papainu vyhnout.

Pacienti užívající warfarin by neměli dlouhodoběji konzumovat větší množství plodu manga kvůli možnému nežádoucímu ovlivnění účinku warfarinu.

Kůra chinovníku je tradičním zdrojem chininu. Chinin může zvyšovat aktivitu warfarinu, a proto by se pacienti užívající warfarin měli vyhnout jeho konzumaci.

Vrba bílá obsahuje substance, které se v těle přeměňují na salicyláty podobné protisrážlivému aspirinu. Protože vrba bílá podobně jako aspirin může zvyšovat efekt warfarinu, měli by se pacienti užívající warfarin jejímu podávání vyhnout.

Ginkgo biloba inhibuje shlukování krevních destiček a zvyšuje riziko krvácivosti. Má synergický účinek s warfarinem, a proto je nelze užívat současně.

Extrakt z hub shiitake zpomaluje krevní srážlivost a může ovlivňovat působení warfarinu a ostatních antikoagulačních léků. Pacienti užívající warfarin by se proto měli konzumaci hub shiitake vyhnout.

Čertův spár je bylina, z jejíhož kořene se připravuje extrakt, který má protizánětlivý a analgetický účinek. Vykazuje však několik nežádoucích účinků a při současném užívání s warfarinem a ostatními léky ovlivňujícími krevní srážlivost může zesilovat jejich efekt a zvyšovat tak riziko krvácivosti. U pacientů, kteří současně užívali warfarin a Harpagophytum procumbens, byla zaznamenána podkožní krvácivost.

Bylo popsáno několik případů nežádoucích interakcí mezi warfarinem a žen-šenem. Pacienti užívající warfarin by proto neměli užívat přípravky obsahující čínský žen-šen bez konzultace s lékařem. Varování se vztahuje i na sibiřský žen-šen (Eleuterococcus senticosus).

Šalvěj červenokořenná používaná v čínské medicíně inhibuje shlukování krevních destiček, a proto by pacienti užívající warfarin měli její užívání konzultovat s lékařem.

Třezalka zvyšuje aktivitu jaterních enzymů, což může vést ke sníženému antikoagulačnímu efektu u pacientů užívajících warfarin. Z tohoto důvodu jsou při současném užívání nutné vyšší dávky warfarinu, které po náhlém vysazení třezalky mohou působit nebezpečně. Jsou popsány i další negativní účinky vzájemné kombinace warfarinu a třezalky, jako je částečné zhoršení zrakové funkce. Pacienti užívající warfarin by se proto užívání třezalky měli vyhnout.

Dalšími bylinami, které teoreticky mohou kvůli obsahu kumarinu ovlivňovat působení a účinky warfarinu, jsou jírovec maďal (Aesculus hippocastanum, lidově koňský kaštan), pakmín větší (Ammi visnaga), mařinka vonná (Asperula odorata), svízel vonný (Galium odoratum), komonice (Melilotus spp.) a jetel luční (Trifolium pratense). Substanci podobnou kumarinu obsahuje i heřmánek (Chamomilla recutita). U rostlin obsahujících kumarin se předpokládá aditivní efekt s farmaceutickými antikoagulanty, jako je warfarin. V praxi však nebyl zaznamenán žádný případ ovlivnění krevní srážlivosti těmito rostlinami a neexistuje žádný důkaz, že kumarin v jejich tkáních je schopný fermentace v biologicky aktivní dikumarol.

Další rostliny, které ovlivňují účinek a toxicitu warfarinu, jsou rostliny s inhibičním účinkem na shlukování krevních destiček. Mezi tyto rostliny patří: česnek (Allium sativum), cibule kuchyňská (Allium cepa), ananas (Ananas comosus), paprika (Capsicum annuum), papája (Carica papaya), kurkuma (Curcuma longa a Curcuma aromatica), houba reishi (Ganoderma lucidum), ginkgo biloba, šalvěj červenokořenná (Salvia miltiorrhiza), šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis), zázvor lékařský (Zingiber officinale), plod brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea), andělika čínská (Angelica sinensis), kopretina řimbaba (Tanacetum parthenium). Možné negativní interakce má i sója (sójové mléko). Tyto rostliny mohou zvyšovat antikoagulační aktivitu warfarinu a ostatních léků snižujících krevní srážlivost. Nežádoucí účinky se mohou objevovat především při dlouhodobém užívání vyšších dávek těchto rostlin a při jejich kombinaci. Kombinace těchto rostlin s antikoagulanty jako warfarin zvyšuje riziko zvýšené krvácivosti nebo jiných nežádoucích vedlejších efektů.

Hladinu vitaminu K ovlivňují některé léky (např. antibiotika, probiotika), proto vždy informujte lékaře o užívání léku Warfarin.

Doporučené denní dávky vitaminu K se pohybují okolo 1 μg/kg/den a celková hodnota denního příjmu se v různých zemích liší. V USA je to 120 μg pro muže a 90 μg pro ženy, v německy mluvících zemích 70–80 μg pro muže a 60–65 μg pro ženy. U dětí a mladistvých jsou dávky nižší. Z toho vyplývá, že v potravinách s vysokým obsahem vitaminu K je skutečně ve 100 g potraviny překročena denní doporučená dávka, a to i několikanásobně. Je tedy třeba obezřetnost i při užívání potravinových doplňků (multivitaminů) a vždy je nutné si zjistit, zda vitamin K obsahují a jaké množství je deklarováno.

Důležitý je rovněž výběr oleje pro přípravu jídel. Zatímco sójový olej (dle tabulek USDA – United States Department of Agriculture) obsahuje 193 μg vitaminu K ve 100 g, olej slunečnicový má jen 9 μg/100 g (jiný zdroj uvádí 3 μg/100 g), takže je možno jej doporučit. Olej olivový má střední obsah – asi 50 μg/100 g. Používáme-li olej v rozprašovači, je možno malé množství užít také. Ze salátů obsahuje méně vitaminu K salát ledový, zejména vnitřní bílé listy. Potraviny s nízkým obsahem vitaminu K jsou například houby, kukuřice, ředkvičky, papriky, cibule, okurky s oloupanou zelenou slupkou, hrášek, výhonky mungo, rajčata, červené zelí, červená řepa, mrkev a obecně kořenová zelenina, brambory, rýže.

Zdroj: Warfarin a potraviny


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Fábryová

Mgr. Jitka Konášová

Bc. Jakub Vinš

Nina Vinšová

Mgr. Marie Svobodová

Mgr. Michal Vinš


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP