Při antibiotické léčbě je vhodné užívat probiotika. Probiotika podporují samotnou léčbu, ale také chrání trávicí trakt. Probiotika (laktobacily a bifidobakterie) se obvykle užívají minimálně s dvouhodinovým odstupem od užití antibiotik. Tedy dvě hodiny před tím nebo po tom, co pacient snědl antibiotika.
Zvracení a průjem mají nejčastěji infekční příčinu (viry, bakterie). Pokud tento stav trvá déle, je důležitá konzultace u lékaře. U dětí se užívají probiotika, například Enterina 1 x 1 lahvička, Laktobacílky (je vhodné je podat preventivně ostatním členům domácnosti), při průjmu ještě přidat preparáty typu Enterol či Smecta (Enterol – podávejte menším dětem do rozmačkaného banánu 1 kapsli).
Nejčastěji se probiotika v přirozené formě nacházejí v zakysaných mléčných výrobcích, jako jsou jogurty, kefír, tvrdý sýr, dále v zelenině upravené mléčným kvašením (například v kysaném zelí, pickles nebo kvašených okurkách) a fermentovaných sójových výrobcích. Probiotika lze nalézt v některých dětských výživách, oplatkách nebo v masných výrobcích. Probiotika lze zakoupit také jako doplněk výživy.
V diskuzi PRŮJEM A PROBIOTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zbyněk.
Průjem jsem vždycky léčil Endiaronem. Poslední dobou už nezabíral. V lékárně mi poradili nějaká probiotika Probiolact. Stačílo si dát jednu tobolku ráno, druhou večer a průjem odezněl.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alice.
Já mám na průjem osvědčený probiotika Probiolact. Když začnu mít problémy, dám si 2 tablety ráno a 2 večer a druhý den funguju jako by nic.
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které jsou převážnou součástí zdravé střevní mikroflóry. Jedná se o bakterie mléčného kvašení rodů Lactobacillus a Bifidobacterium a některé další druhy bakterií, jako je například Streptococcus thermophilus. Pro kojence jsou vhodná probiotika ve formě kapek, prášku, vysypávacích kapslí nebo sáčků. Střeva miminka by se měla lépe osídlit v průběhu několika dní až dvou týdnů.
Probiotika jsou v běžné stravě obsahují například jogurty a zakysané mléčné výrobky, ale také kysané zelí nebo třeba kvašené okurky. V potravinách bývají tyto probiotické bakterie spíš v nižších koncentracích. Nejvyšší koncentrace jsou v léčivých doplňcích stravy a v této formě je také doplnění probiotik nejúčinější.
Přírodní probiotika obsahují zakysané mléčné výrobky jako kefír, kysaná zelenina – pikles, kysané zelí nebo třeba kvašené okurky. V potravinách bývají tyto probiotické bakterie spíše v nižších koncentracích. Nejvyšší koncentrace jsou v léčivých doplňcích stravy a v této formě je také doplnění probiotik nejúčinnější.
Ceny probiotik pro děti se pohybují v různých cenových hladinách. Některé druhy je nutné udržovat v chladu. Když nejsou v ledničce, jejich obsah se znehodnotí.
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které pokud jsou podávány v adekvátním množství, mají příznivý vliv na zdraví hostitele. Probiotika obnovují zdravou střevní mikroflóru, ta se pak odráží nejenom v lepším zažívání, ale také ve zvýšené imunitě. Až 80 % imunitního systému totiž sídlí ve střevech. Tyto zdraví prospěšné živé organismy se tělu dodávají prostřednictvím některých potravin (typicky kysané mléčné výrobky, kvašená zelenina, fermentované sójové boby) nebo také v doplňcích stravy.
Probiotické bakterie se nacházejí v řadě výrobků, nejtypičtější jsou zakysané mléčné výrobky (především jogurty, jogurtová a kefírová mléka), tvrdé sýry typu ementál a zelenina konzervovaná mléčným kvašením (například kysané zelí). Probiotika se dají zakoupit i jako doplněk stravy v lékárnách, jednodušší je však sáhnout po jejich přirozené formě v běžné stravě.
V diskuzi OBČASNÝ PRŮJEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Na průjem se mi osvědčili probiotika Probiolact. Dal jsem si prášek ráno a večer a bylo po průjmu. Teď si ho dávám, když mi začne hučet ve střevech. Pomáhá.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Probiotika jsou ve střevě považována za takzvaně dobré bakterie. Tyto prospěšné živé mikroorganismy jsou první obrannou linií proti všemu, co spolknete. Probiotika chrání všechny orgány v těle před nákazou přicházející ze střev prostřednictvím krevního oběhu. Mezi potraviny bohaté na probiotika patří jogurt, kefír, kombucha, miso a zelí. Při doplňování probiotik by jídlo mělo být vždy na prvním místě. Pokud se z nějakého důvodu rozhodnete vzít probiotický doplněk, tak se ujistěte, že obsahuje skutečně tělu prospěšné bakterie.
Z praxe víme, že antibiotika mají za úkol zabíjet bakterie, které škodí našemu tělu. Ale léčba antibiotiky si mnohdy nevybírá a ničí všechny bakterie v zažívacícm traktu, tedy i tělu prospěšnou probiotickou mikroflóru. Jenže bez antibiotické léčby se u některých infekčních onemocnění neobejdeme. Abychom zmírnili tyto neblahé účinky antibiotické léčby, tak je vhodné do léčebného programu antibiotiky zařadit i probiotika. Je třeba ale dbát na přesné načasování, aby se antibiotika a probiotika vzájemně nerušily. Probiotika je nejlepší brát ve třetí třetině antibiotikového cyklu. Konkrétně to znamená, že například u ATB s dvanáctihodinovým cyklem se probiotika berou osm hodin po podání. V šest ráno vezeme dávku ATB, pak ve 14 hodin probiotika, v 18 hodin ATB a ve dvě hodiny ráno zase probiotika. Toto časové schéma užívání probiotik obvykle zmírní dopady antibiotik na složení střevní mikrofóry, zejména pak riziko průjmů, ke kterým bývají náchylnější malé děti.
V lékárně jsou běžně k dostání léky, které mohou účinně pomoci při určitých typech průjmu. S výběrem správného prostředku vám pomůže lékárník, popřípadě můžete konzultovat vhodnost určitého přípravku s dětským lékařem. V lékárně vám také poradí ohledně správného dávkování. Obecně však platí, že ve většině případů odezní průjem během několika dní sám, důležitý je dostatek tekutin a vhodná dietetická opatření.
Na průjem se používají léky z těchto skupin:
adsorbencia (navážou jedovaté látky na svůj povrch, například Smecta – od narození, živočišné uhlí – od 3 let);
střevní desinficiencia (dezinfikují střeva, působí na některé střevní mikroby – podávají se pouze u průjmů způsobených bakteriemi, například Endiaron);
probiotika (například Enterol);
antimotilika (léky tlumící činnost střeva – u dětí se nepoužívají);
antibiotika – předepisují se pouze při těžkých průjmech za splnění určitých podmínek.
Růst a fungování probiotických bakterií narušuje přílišná konzumace tučných mas, uzenin, vnitřností, majonéz nebo nesprávně uložených potravin, při jejichž trávení se začnou neúměrně množit hnilobné bakterie. Ale i nadměrná konzumace sladkostí nebo bílkovin, nedostatek vlákniny a vůbec komplexních sacharidů.
Prebiotikum je v podstatě nestravitelná složka stravy, která představuje substrát pro přátelské bakterie, tedy probiotika, a vytváří vhodné podmínky pro jejich správný růst a aktivitu. Pokud tento pojem vysvětlíme laicky, prebiotika jsou stravou pro probiotika, tudíž pokud nebudeme mít dostatek prebiotik ve střevech, nebudou mít potravu probiotika. Prebiotikem se rozumí zejména vláknina, a to především na bázi oligosacharidů. Nachází se hlavně v obilovinách, ale i v ovoci a zelenině. Ze zeleniny najdeme nejvíce prebiotické vlákniny v česneku, cibuli nebo pórku.
Probiotika jsou přátelské bakterie, které soutěží se škodlivými bakteriemi o místo na střevní sliznici. Když je přátelských bakterií dostatečné množství, mohou jednodušeji obsadit střevní sliznici a bránit ji před zachycením nežádoucích mikroorganismů. Navíc probiotika produkují látky, které pomáhají ničit škodlivé bakterie (například určité mastné kyseliny, které snižují střevní pH).
K poškození nebo oslabení střevní mikroflóry dochází především při užívání antibiotik, při průjmových onemocněních nebo naopak zácpách, při nadýmání a jiných zažívacích obtížích. Jak již bylo řečeno, největším a zároveň nejčastějším zabijákem střevní flóry jsou antibiotika. Ničí totiž zároveň se škodlivými patogeny také prospěšné bakterie. Po užívání antibiotik je vhodné ihned následně nasadit probiotika, která novým osídlením střev užitečnými bakteriemi významně pomohou. Probiotika se doporučují užívat v poslední třetině antibiotikového cyklu. Což je u antibiotik s dvanáctihodinovým cyklem osm hodin po podání. V šest ráno je podána dávka antibiotik, poté ve 14 hodin probiotika, v 18 hodin antibiotika a ve dvě hodiny ráno probiotika. Toto časové schéma užívání probiotik zmírní negativní dopady antibiotik na složení střevní mikroflóry. Také se sníží riziko průjmů, ke kterým bývají malé děti náchylnější.