KVINOA

Základní příprava

Jak vařit merlík? Semena rostliny jsou obalena saponiny, které mají hořkou chuť a ve větším množství jsou toxické, proto se tato potravina musí geneticky modifikovat. Je dobré semena přes noc namočit do vody, ráno vodu slít a semena pak uvařit v čisté vodě. Kvinoa se používá stejným způsobem jako rýže. Odrolená nenamočená semena lze umlít a použít jako mouku.

Zdroj: Co to je quinoa

Nutriční hodnoty

Španělští dobyvatelé touto rostlinou pohrdali, zakazovali její pěstování a nutili indiány, aby ji nahrazovali pšenicí. V dnešní době představuje kvinoa díky své nutriční hodnotě potravinu budoucnosti. Během růstu se konzumují čerstvé listy v různých salátech a hlavně se používají zralá semena. Z nich se mele mouka, která má výborné vlastnosti (používá se na pečení chleba a různých sušenek). Celá semena se využívají k vaření kaší, zahušťování polévek i k výrobě cereálií. Také se z nich připravuje pálenka Chica.

Mouka z merlíku čilského neobsahuje lepek, je tudíž vhodná pro celiaky (osoby, které trvale nesnášejí lepek). Semena jsou dobrým zdrojem některých vitaminů, konkrétně tiaminu, riboflavinu, kyseliny listové, beta-karotenu, alfa-tokoferolu a vitaminu C. Semena jsou tvořena z 60 % škrobem, z 23 % esenciálními bílkovinami, z 5 % sacharidy, z 4−9 % tuky. Jejich energetická hodnota je 374 kcal / 1566 kJ na 100 g. Z tohoto důvodu zrna kvinoy ocení i vegan, který jimi obohatí svou stravu.

Jak již bylo uvedeno, v současnosti je merlíku čilskému věnována pozornost zejména kvůli vysoké nutriční hodnotě. OSN ho klasifikovala jako jednu z plodin obsahujících velmi vysoké procento bílkovin. NASA jej zařadila jako vhodnou plodinu do výzkumného programu, jehož výsledky a z nich vyplývající opatření by umožnily podporovat a udržet lidský život během dlouhých vesmírných letů řízených člověkem. Quinoa rovněž patří mezi plodiny zařazené do programu Fair Trade , který mimo jiné garantuje spravedlivou cenu, tedy cenu pokrývající náklady na produkci a životní potřeby.

Kvinoa − tepelně neupravená

Nutriční hodnoty ve 100 g

• Energie - 1539 kJ (368 kcal)
• Sacharidy - 64,2 g
• Vláknina - 7,0 g

Tuky - 6,1 g

• mononenasycené 1,6 g
• polynenasycené 3,3 g

Bílkoviny - 14,1 g
Vitamíny:

• Vitamin A ekv. (0%) - 1 ug
• Thiamin (B 1 ) - (31%) 0,36 mg
• Riboflavin (B 2 ) - (27%) 0,32 mg
• Niacin (B 3 ) - (10%) 1,52 mg
• Vitamín B 6 - (38%) 0,49 mg
• Kyselina listová (B 9 ) - (46%) 184 ug
• Cholin - (14%) 70 mg
• Vitamín C - (0%) 0 mg
• Vitamin E - (16%) 2,4 mg

Minerály:

• Vápník - (5%) 47 mg
• Železo - (35%) 4,6 mg
• Magnézium - (55%) 197 mg
• Mangan - (95%) 2,0 mg
• Fosfor - (65%) 457 mg
• Draslík - (12%) 563 mg
• Sodík - (0%) 5 mg
• Zinek - (33%) 3.1 mg

Další složky

• Voda 13,3 g

Za posledních deset až patnáct let dobyla kvinoa trhy v bohatých zemích. Její výživová hodnota přiláká každý rok více konzumentů, kteří hledají zdravější a novější potraviny. Ti z ní připravují rizoto, zapékají ji nebo jí nahrazují podobné obiloviny v salátech z východního Středomoří.

Zdroj: Co to je quinoa

Co je to kvinoa

Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.

Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.

V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.

Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.

Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.

Kvinoa představuje velice adaptabilní druh, roste od rovníkových oblastí až po Chile, od (téměř) hladiny moře po nadmořskou výšku 4 000 m. Byly vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, a sice od 90 až po 220 dnů od vysetí do sklizně. Kvinoa kvete v květnu až říjnu, sklízí se v červenci až srpnu. Jedná se o krátkodenní rostlinu, při kratším dni kvete dřív. Merlík čilský lze pěstovat i v podmínkách, ve kterých obiloviny již dostatečně neplodí.

Merlíku čilskému vyhovují písčité, hlinité i těžší půdy s dobrým odvodněním. Není také náročný na kyselost půdy (6 až 8,5 pH ), nevadí mu ani určitá salinita. Klíčící semena a mladé rostliny potřebují vláhu a chlad, ale nesnesou přemokření. Naopak starším rostlinám před dozráváním nevadí ani sucho, ani vyšší teploty. Merlík čilský snáší také silný vítr, nemůže však růst ve stínu. Bez újmy pak přežije i mrazíky do −5 °C (kromě období kvetení). Při tradičním pěstování se vysévá po předplodině brambory s využitím zbytkových organických hnojiv. Mlátí se ručně a v takovém případě činí hektarové výnosy 1,5 t. Za příznivých podmínek, při dodání dusíku do půdy a při strojovém mlácení dosahují hektarové výnosy až 5 t, což je srovnatelné s výtěžností u obilovin.

Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny. Mladé rostlinky po vzklíčení rostou pomalu. Je nutné zabránit zaplevelení, speciální herbicidy však neexistují. Rostliny jsou napadány plísněmi, mšicemi a larvami hmyzu. Déletrvající déšť smývá z nedozrálých zrn vrstvu se saponiny a zrna se tak stávají oblíbenou potravou ptáků. Usychající rostliny se sklízí těsně po začátku dozrávání, protože zralá semena sama vypadávají. Dozrálá semena začínají již za 24 hodin po navlhnutí klíčit, proto je sklizeň během deště značně problematická.

Zdroj: Co to je quinoa