Laváž dutiny břišní je výplach dutiny břišní skrze pobřišnici. Cytostatická laváž dutiny břišní představuje novou metodu léčení pacientů při a po operačním výkonu, vyvinutou původně pro zhoubné nádory pobřišnice, ale v současné době je aplikována s dobrými výsledky i při jiných náročných operačních zákrocích. Během operačním výkonu dochází zpravidla při odstraňování nádoru k uvolnění buněk, které se mohou uchytit na zasažených plochách a následně dále růst. Navíc při operaci lze odstranit jen viditelné nádorové struktury, zatímco mikroskopické unikají pozornosti. Aby bylo zamezeno jejich novému růstu, je nutné zbytky nádorového onemocnění co nejdříve odstranit. Prozatím nejúčinnější metodou pro jejich likvidaci je tak metoda laváže břišní dutiny, nazývaná rovněž „hypertemická cytostatická intraperitoneální intraoperační laváž břišní dutiny“.
Vlastní princip laváže spočívá v naplnění břišní dutiny cytostatickým roztokem a udržování jeho teploty na hodnotě blízké 43 °C. Tím dochází k uplatnění dvou důležitých principů nutných ke zničení malých nádorových buněk. Jedná se o termotoxicitu a cytotoxicitu a jejich vzájemné působení s umocňujícím účinkem. A jaký je princip termotoxicity? Při zahřátí zdravé tkáně cytostatikem na teplotu blízkou 43 °C dochází k jejímu prokrvení ve snaze odvést přebytečné teplo, a tím také dojde k ochlazení cytostatického roztoku. Nádorová tkáň se, na rozdíl od zdravé tkáně, při zahřátí cytostatickým roztokem na teplotu blízkou 43 °C brání pokrytím svého povrchu ochrannou proteinovou vrstvou, neboť na rozdíl od zdravé tkáně by nedokázala nádorová tkáň odvést teplo, které by ji zničilo. Proteinová vrstva nádorovou tkáň však zviditelní imunologickému systému, který ji pak může identifikovat jako vetřelce a účinně proti ní bojovat (a to do doby, kdy je vystavena uvedenému teplotnímu působení). Cytotoxicita spočívá zejména v tom, že jsou používány koncentrace cytostatik až 1 000x vyšší než u klasické intravenózní ambulantní aplikace. Vzájemný účinek působení termotoxicity a cytotoxicity pak umožní, aby se cytostatický roztok dostal v nadprahové úrovni do všech částí lidského těla (včetně nejjemnějších mozkových cévek), ve kterých má za úkol zničit nádorové buňky dříve, než dojde k získání jejich imunity proti cytostatickému roztoku. Tato doba je kritická a pohybuje se kolem 30 až 35 minut od začátku aplikace cytostatického roztoku. Vzhledem k přirozené termoregulaci lidského těla je zahřátý cytostatický roztok v břišní dutině ochlazován. Z těchto důvodů musí být roztok recirkulován a ve speciálním tepelném výměníku vyfiltrován a znovu je potřeba jej zahřát na teplotu blízkou 43 °C. Proces účinného působení zahřátým cytostatickým roztokem je praxí stanoven cca na 90 minut. (Více informací na www.surgicaloncology.com nebo www.peritonectomy.com)
Zařízení pro laváž zajišťuje sterilní recirkulaci roztoku požadovaným průtokem, udržuje teplotu recirkulovaného roztoku v břišní dutině na teplotě blízké 43 °C, filtraci roztoku od koagul eventuálně od ostatních malých částeček tukových a jiných tkání. Bezpečnost je zajištěna monitorováním jednotlivých parametrů nezávislými měřicími systémy. Speciální sterilní lavážní sety jsou propojeny hermeticky a zajišťují pomocí přístroje recirkulaci cytostatického roztoku z přístroje do pacienta a zpět.
Vedle častých onemocnění plic, jakými jsou například astma, zápal plic, zánět průdušek, rozedma či nádory plic, se vyskytují i choroby, o kterých nemá široká veřejnost takové povědomí, ačkoli jsou mnohdy i závažnější než zmiňované nemoci. Fibróza plicní je zmnožení vaziva okolo plicních sklípků, což může podstatně narušit funkci plic. Vzniká obvykle následkem alveolitidi, k níž může vést řada příčin, například alergické stavy, vlivy léků, systémové poruchy pojiva, následky záření. Někdy je příčina neznámá. Plicní fibróza narušuje funkci plic, u níž není známa příčina. Etiopatogeneticky se předpokládá poškození pneumocytů I. typu neznámým agens s následnou reaktivní fibroprodukcí, aktivací cytokinů, zánětem s poškozením alveolokapilární membrány. Akutně probíhající forma se špatnou prognózou se označuje jako Hammanův-Richův syndrom, většinou je průběh chronický.
Diagnosticky se uplatňuje bronchoalveolární laváž, důležitá je biopsie. Léčebně se podávají kortikoidy, imunosupresiva, je důležitá péče o oxygenaci. Možností je transplantace plic.
Léčba plicní fibrózy není jednoduchá. V první řadě je nutné okamžitě přestat kouřit, pokud tak pacient ještě neučinil. Základem léčby jsou léky potlačující zánět (nejčastěji kortikoidy) a chybnou imunitní odpověď (imunosupresiva). Podávají se často v různé kombinaci, takže pacient užívá více léků najednou. Pokud je léčba účinná (to znamená, že dojde ke zpomalení rozvoje onemocnění), pokračuje se v terapii cca 2 roky. Současně, pokud se zná faktor, který plicní fibrózu vyvolal, například kontakt s určitou látkou z okolního prostředí, je nutné se tomuto kontaktu dlouhodobě vyvarovat. Léčba však může být i doživotní. Pokud nic z léků nezabírá a onemocnění dojde do stadia, kdy již plíce nejsou schopny správně fungovat, přichází na řadu takzvaná domácí oxygenoterapie, při které pacient inhaluje kyslík nejméně 16 hodin denně (v průběhu spánku nepřetržitě). U pacientů v terminálním stadiu plicní fibrózy, kdy plíce začínají selhávat, se přistupuje k transplantaci plic – nemocný je podroben mnoha testům a zařazen na čekací listinu. Transplantace plic jsou ale velmi náročné operace, které nemusí vždy končit šťastně. V současnosti se však vědci snaží nalézt další účinné léky, které by mnohým pacientům přinesly novou naději.
Dyshidrotický ekzém je onemocnění kůže charakterizované malými pupínky nebo malými puchýřky na dlaních nebo nohou, které jsou naplněné čirou tekutinou. Jde buď o akutní, nebo chronickou dermatózu prstů, dlaní, plosek. U mnoha lidí je forma nejčastěji chronická.
Malé průsvitné puchýřky jsou vyplněné čirou tekutinou, mohou svědit, bolet, ale i nijak se neprojevovat. Průběh zhoršuje kontakt s mýdlem, vodou nebo dráždivými látkami. Nehty na postižených místech mají skvrnitý vzhled s malými dolíčky.
Příčiny onemocnění jsou neznámé, ale je zde předpoklad, že některé alergeny mohou onemocnění spustit. Lidé alergičtí na roztoče, nikl nebo na cokoliv jiného, mají s touto alergií problém.
Dyshidrotický ekzém je sice svízelný chronický kožní problém, ale léčba je možná – základem je prevence vysušení kůže (ochranné krémy, koupele se zvláčňujícími prostředky), při zánětlivých projevech vám lékař může předepsat kortikoidy či imunomodulační léky. Také je možné vyzkoušet homeopatika k urychlení léčby a hojení puchýřů, například lze využít kombinaci homeopatických léků Arnica montana 9 CH a Cantharis 9 CH v dávkování 3x denně 5 kuliček od každého. Dále mazat mastí Cicaderma 2x denně v tenké vrstvě. Puchýře po těle by měly být pryč během jednoho dne.
Onemocnění není nakažlivé na jiné osoby, ale nedoporučuje se puchýře škrábat, či snad dokonce propichovat. Mohlo by dojít k infekci a zhoršení potíží. Po zhojení je kůže velmi suchá a má tendenci praskat anebo se loupat, je tedy vhodné ji promašťovat. Vynikající přípravek je například Lipobase.
Na rukou je dyshidrotický ekzém častým projevem.
K základní medikaci náleží i užívání antihistaminik, antibiotik a laváž v roztoku manganistanu draselného. Kožní lékař vám může naordinovat také fototerapii, přípravky z hnědouhelného dehtu, kortikosteroidy v tabletách, imunosupresivní tablety či alitretinoin.
Nizoral šampon je přípravek určený k léčbě kožních infekcí vyvolaných plísněmi nebo kvasinkami. Šamponem může být ošetřena vlasatá část hlavy i rozsáhlejší plochy na hrudi nebo v obličeji. Léčivou látkou je ketoconazolum (ketokonazol) s obsahem 20 miligramů v 1 gramu šamponu. Nizoral šampon dále obsahuje tyto pomocné látky: natrium-lauryl-sulfát, dinatrium-lauromakrogol-sulfosukcinát, diolamid kyseliny kokosové, kvarternizovaný kolagen, makrogol-5500-methylglukoso-dioleát, chlorid sodný, 35% kyselinu chlorovodíkovou, imidomočovinu, parfém, hydroxid sodný, sodnou sůl erythrosinu a čištěnou vodu.
Postižení kůže se obvykle jeví jako olupování kůže na hlavě v podobě bílých šupinek (lupů), dále se objevují červenohnědé skvrny se žlutými nebo bělavými šupinami, obvykle na obličeji nebo hrudi (seboroická dermatitida); malé hnědé nebo bělavě zbarvené skvrny nepravidelného tvaru objevující se na trupu (pityriasis versicolor). Pomocí šamponu Nizoral můžete tyto infekce léčit a infekcím předcházet.
Nizoral šampon používejte vždy přesně podle pokynů svého lékaře. Umyjte důkladně postižené oblasti na kůži, šampon nechejte 3–5 minut působit, teprve pak opláchněte. Přesvědčte se, že jste důkladně umyli kůži, nikoli jen vlasy. Pro jedno umytí postačí obvykle malé množství šamponu vytlačené do dlaně. Častost používání šamponu závisí na druhu infekce a rovněž na tom, zda chcete onemocnění léčit nebo zamezit jeho návratu.
Léčba: 2x týdně po dobu 2–4 týdnů.
Zamezení návratu onemocnění: 1x týdně nebo 1x za dva týdny.
Malé hnědé nebo bělavě zbarvené skvrny nepravidelného tvaru objevující se na trupu (pityriasis versicolor).
Léčba: 1x denně po dobu pěti dní.
Zamezení návratu onemocnění: každým rokem před začátkem léta 1x denně tři po sobě jdoucí dny.
Náhodné polknutí přípravku nepředstavuje vážnější ohrožení, přesto však informujte svého lékaře. Vzhledem k možné aspiraci by nemělo být vyvoláváno dávení nebo prováděna laváž žaludku.
Proč se vyšetření tlustého střeva nebát? Kolonoskopie je metoda, která vyšetřuje tlusté střevo. Tlusté střevo musí být k tomuto vyšetření připraveno. Pacientovi je doporučeno, aby se nestravoval peckovými plody asi tak 14 dní před operací. Týden před operací se doporučuje, aby se pacient stravoval pouze kaší a měl dostatek tekutin. Musí vypít 4 litry tekutin denně. Pacientovi se tak vyprázdní střeva, což je nezbytnou podmínkou pro bezproblémové provedení kolonoskopie. Pro kolonoskopii je spousta kritérií. Především záleží na tvaru střeva a také na prahu bolesti a sensibility pacienta. Jsou pacienti, kteří se hodně bojí, a také to díky tomu o dost hůře snáší. A naopak jsou pacienti, kteří nevědí, že se vůbec nějaké vyšetření událo. Lékaři zákrok usnadňují tak zvanou premedikací, což je kombinace sedativ a analgetik, která snižují bolestivost a úzkost pacienta. Nadále se pak musí pacient ještě sledovat, kvůli rizikům z těchto léků. U běžného pacienta trvá Kolonoskopie od 15 do 30 minut a u vyšetření je nutná přítomnost anesteziologa. Při kolonoskopii je střevo vyčištěno proudem vody a pak je do střeva napuštěn vzduch, který střevo roztáhne a umožní pak konečníkem zavedené sondě pohyb a případné zákroky. Právě toto napumpování střeva vzduchem působí pacientům největší nepříjemnosti. Sonda, která se zavádí přes konečník se jmenuje endoskop. Endoskop je na svém konci opatřen světýlkem, kukátkem a případně operačním nástrojem.
Kolonoskopie a vyčištění střev před vyšetřením
Před vyšetřením kolonoskopií se musí vyčistit střeva účinným projímadlem. Existuje mnoho preparátů k vyprázdnění střeva před provedením kolonoskopie, ale žádný není ideální pro všechny nemocné. Nejčastěji je používána laváž 3–4 litry izoosmolárního elektrolytového roztoku s polyetylenglykolem, který je osmoticky vyvážený, a proto bezpečný i u pacientů, kteří jsou nemocní s kardiálním, jaterním anebo renálním onemocněním. Laváž lze pít nebo jej podávat nazogastrickou sondou v předvečer vyšetření rychlostí cca 1 l za hodinu. U nemocných, kteří nemohou lavážní roztok vypít, protože je u nich například nauzea nebo zvracení, tak je možno použít druhou nejčastější variantu vyprázdnění fosfátovým roztokem. Fosfátový roztok anebo někdy také nazýván jako kapky na vyprázdnění tlustého střeva před kolonoskopií, je také vysoce osmoticky aktivní a jeho výhodou je malé množství nutných tekutin (2krát 45 ml), takže je lépe tolerován. Fosfátový roztok má ale svou nevýhodu, kterou je větší riziko dehydratace a elektrolytové dysbalance. Fosfátový roztok je nevhodný pro nemocné s renální nebo kardiální nedostatečností anebo s jaterním onemocněním s ascitem. U těchto pacientů může hyperfosfatémie a průvodní hypokalcémie s hypokalémií, mohou vyvolat život ohrožující arytmie. Dalším negativním účinkem fosfátového roztoku je výskyt aftózních slizničních lézí, které se objevují až u 14 % vyšetřovaných. Tyto aftózní slizniční léze mohou způsobit chybnou diagnózu u nemocných se suspektním zánětlivým onemocněním střev. Další možností vyprázdnění střev před kolonoskopií je 250 mililitrů roztoku 20–40% koncentrace MgSO4, který je možné ještě kombinovat s klyzmaty.
Tyto léky na zrychlení vyprazdňování před kolonoskopií působí tak, že do několika desítek minut zvýší aktivitu střeva, zadrží v něm vodu a tím usnadní jeho rychlé a účinné vyčistění. Účinek se dostavuje zhruba po jedné až třech hodinách od vypití a projevuje se nutkáním na stolici a průjmem. Proto je třeba mít po požití v blízkosti toaletu!
Kolonoskopie a jak se na ni připravit
Týden před vyšetřením je třeba přestat užívat přípravky obsahující železo.
Pět dní před kolonoskopií vynechejte potraviny s vysokým obsahem nestravitelných zbytků, jako je například celozrnné pečivo, ovoce nebo zelenina.
Jeden den před zákrokem zahajte pouze tekutou dietu. Pokud trpíte zácpami, začněte s tekutou dietou o několik dní dříve.
V den vyšetření pijte pouze vodu, čaje a případně džusy, ale pouze takové, které neobsahují červené barvivo, které může vyšetření lékaři ztížit.
Základem je dobrá anamnéza a zjištění všech okolností předcházejících postižení kloubu – infekce, obstřiky, úrazy, operace. Následuje klinické vyšetření, rentgen a vyšetření krve. Většinou je zjištěna vysoká sedimentace, CRP (C-reaktivní protein – zánětový parametr) vzroste z nulové hodnoty na stovkové, a později i vzestup bílých krvinek (leukocytů) v krevním obraze. Současně je nutné provést punkci kloubu a odeslat vzorek na mikrobiologické vyšetření. Léčba musí být okamžitá.
Při nižším CRP a lokalizaci pouze na kloub, bez celkových příznaků infekce krve, lze zahájit léčbu antibiotiky a sledovat hodnoty CRP, leukocytů a celkový stav pacienta. Při vysokých hodnotách zánětu, a pokud se dostane infekce z kloubu do krve, je nutné kromě antibiotické terapie operační řešení. Principem je otevření kloubu, vypláchnutí hnisu, současně vypláchnutí kloubu dezinfekcí a zavedení hadiček, takzvaná proplachová laváž. Jedna hadička je přívodná a druhá odvodná, kterou se následně 7–10 dní vyplachuje kloub. Po zklidnění se hadičky vytáhnou a následuje rehabilitace s postupným zatěžováním kloubu. Nutností je dlouhodobější léčba antibiotiky a pravidelné sledování zánětu v krvi. Teprve po normalizaci je možno antibiotika vysadit.
Léčba Mortonova neuromu zahrnuje:
vložky do bot k redukci tlaku na nerv;
injekce steroidů do bolestivé části;
masáže chodidel pro zvýšení krevního oběhu;
léky proti bolesti;
chirurgický zákrok (ojediněle).
Léčba kůstek zahrnuje:
odpočinek;
ochlazování (led);
používání vložek pod prsty v pohodlné obuvi;
používání bot s nízkým nebo žádným podpatkem;
v některých případech může pomoci steroidní injekce.
Léčba artritidy a dny zahrnuje:
dietu – je nutné se vyvarovat potravin s vysokým obsahem purinů (vnitřnosti, zvěřina, luštěniny, kakao a podobně), dále omezit příjem alkoholu; u nemocných s litiázou nebo při urikosurické léčbě se doporučuje příjem nejméně 2 l tekutin denně;
redukci hmotnosti;
odpočinek;
léčbu kolchicinem i kortikosteroidy;
léky od bolesti (ibuprofen).
Léčba a prevence vbočeného palce zahrnuje:
používání pohodlné obuvi;
chirurgický zákrok v případě zhoršování deformity a bolesti;
