Jak na zalehlé ucho z letadla
Uši v letadle zaléhají, případně začnou bolet vlivem rychlé změny tlaku. Podobně se uši chovají například při potápění. Normálně se tlaky vyrovnají samy. Ovšem v případě, že máte například rýmu nebo od přírody úzkou Eustachovu trubici, může dojít k problému, ten ucítíte, jakmile letadlo výrazněji klesne nebo stoupne. Pomoci vám může takzvaný Valsalvův manévr: nadechnete se, ucpete si nos a pak jím jakoby fouknete, až vám zalehnou a po polknutí odlehnou uši.
Zdroj: Zalehlé ucho
Zalehlé ucho z letadla
Každému, kdo už letěl letadlem, se to již jednou minimálně stalo. Uši v letadle zaléhají nebo začnou bolet vlivem rychlé změny tlaku. Může se vám to přihodit jak při vzletu, tak po přistání. Tlak vzduchu v bubínkové dutině by se měl v normálu rovnat tlaku atmosférickému. Když letadlo nabírá na výšce, atmosférický tlak se snižuje a vzniká tak tlakový rozdíl, který vmačkává ušní bubínek. To je vlastně zalehlé ucho. Ucítíte ho, jakmile letadlo výrazněji klesne nebo stoupne. Pomoci vám může jednoduchý trik: nadechněte se, ucpěte si nos a pak jím jakoby foukněte, až vám zalehnou a po polknutí odlehnou uši.
Zdroj: Zalehlé ucho
Zázvorový čaj účinky
Zázvorový čaj nejen báječně chutná, ale je rovněž velmi zdravý. Pomáhá při nemocech z nachlazení, zvyšuje chuť k jídlu (napomáhá trávení), zbaví bolesti v krku. Uvádí se, že má antibakteriální a protizánětlivé účinky. Kandovaný zázvor pomáhá těhotným ženám proti ranní těhotenské nevolnosti, ale i proti kinetóze, nevolnosti v dopravních prostředcích (auto, lodě, letadlo). Podle některých pramenů napomáhá zázvorový čaj hubnutí, stimuluje centrální nervovou soustavu a působí jako afrodiziakum.
Zdroj: Zázvorový čaj
Zaléhání uší v letadle
Uši v letadle zaléhají, případně začnou bolet vlivem rychlé změny tlaku. Podobně se uši chovají například při potápění. Normálně se tlaky vyrovnají samy. Ovšem v případě, že máte například rýmu nebo od přírody úzkou Eustachovu trubici, může dojít k problému – a ten ucítíte, jakmile letadlo výrazněji klesne nebo stoupne.
Obecně je důležité mít průchodný nos, jestliže máte rýmu, vezměte si do letadla nosní kapky. I když platí zákaz vybalování tekutin na palubě, každá rozumná letuška vám to dovolí. Je ovšem potřeba nakapat si nějakou dobu před přistáním, aby kapky stihly zabrat. A co při samotném krizovém manévru při přistání? Nejjednodušší, ovšem při větších problémech neefektivní, je časté polykání – stačí žvýkačka nebo bonbon. Nebo poproste letušku o dva kelímky s vatou, případně zmačkaným ubrouskem namočeným v horké vodě a položeným na dně kelímků. Tyto kelímky si co nejpevněji přiložte na uši, ignorujte vesele se bavící kamarády a kamarádky a užívejte si bezbolestného přistání a letu.
Zdroj: Zaléhání v uších
Jak vrtat do zdi a betonu
Při vrtání do zdiva je nejdůležitější rozhodnout se, budete-li vrtat s příklepem nebo bez příklepu. Do betonu a kamene je potřeba vrtat s příklepem, absolutně nejvhodnější jsou k tomu proto vrtací kladiva. Do cihly se vrtá také s příklepem a je jedno, použijete-li kladivo nebo vrtačku. Problém s příklepem a tvrdostí materiálu pak nastává u porothermu, sádrokartonu, obkladaček a dlaždic, které jsou podobné cihle, ale tažené nebo dírkaté. Je nutné zdůraznit, že vrtačka je opravdu nevhodná pro vrtání betonu. Sice kroutí vrtákem velmi rychle, ale nemá tak silný a pro beton potřebný příklep jako vrtací kladivo. Navíc nepříjemně „mlátí“ s obsluhou. Vrtací kladivo, patent společnosti Bosch, oproti tomu využívá díky pístu uvnitř mechanismu takzvaného aktivního příklepu (vrtačka má pasivní příklep – tlak se generuje díky síle vrtajícího). Kladivo s velkým výkonem a mnohem silnějším úderem než vrtačka tluče do materiálu samo bez námahy toho, kdo ho drží. Kladivo je navíc vybaveno momentovou spojkou, která odpojí vrták od motoru v okamžiku, kdy se zasekne v materiálu.
Vrtáky do zdiva, které mají tvrdokovový břit, se liší kvalitou zpracování a typem stopky, kterou jsou uchyceny ve vrtačce či kladivu. Je tedy důležité zvolit správný vrták podle stavebního materiálu, do kterého budeme vrtat – armovaný beton, beton a kámen, cihlová zeď. Pro vrtačky s klasickým sklíčidlem mají vrtáky válcovou nebo ve výjimečných případech šestihrannou stopku. Do vrtacích kladiv se upínají rychloupínacími sklíčidly SDS-plus, do těžkých kladiv pak SDS-max, do strojů SDS-quick. Tyto vrtáky mají podélné drážky pro vedení a pojištění vrtáku.
Vrtáky do betonu a cihly mají napájenou tvrdokovovou špičku se střechovitě broušeným hrotem. Tento typ vrtáku vrtá tím, že hrotem drtí vrtané zdivo a otáčky jsou pak potřeba jen na odvádění drtě z otvoru. Problémem pro kvalitní vrtáky není ani občasné navrtání armovacích želez. Profesionálové pro vrtání armovaného betonu používají čtyřbřité vrtáky, které jsou sice pomalejší, ale minimalizují riziko zaseknutí v materiálu.
Pro vrtání bez příklepu stavebních hmot, jako je porotherm, sádrokarton nebo obkladačky se používají extrémně tvrdé „multiconstruction“ vrtáky. Vrták má také tvrdokovovou destičku, ale jiný tvar břitu než vrták do betonu. Není určen k příklepovému vrtání s velkým úderem, ale k postupnému odškrabávání materiálu. Při větším výkonu a v tvrdších materiálech se může přehřát a otupit, je proto dobré namáčet břity do nádobky s olejem. „Multiconstruction“ vrták provrtá cokoliv, ideální je také na rámy plastových oken, které se skládají z mnoha různě tvrdých materiálů.
Otvory do zdi pro hmoždinku nejdříve předvrtejte vidiovým vrtákem o průměru 3 mm a pak je rozšiřte pomocí vrtáků s větším průměrem, tedy 5 a poté 9 – podle potřeby. Tenčí vrtáky totiž kladou menší odpor, proto je zvládne i méně výkonná vrtačka.
Na vrtání do panelů, nebo obecně betonových součástí, se používají vrtáky s vloženou destičkou slinutého karbidu v hrotu. Označené jsou většinou Masonry drill a lze je použít i na vrtání jiných typů zdí, a to jak kamenných, tak cihlových. Dají se použít také vrtáky s wolframovým násypem, s těmi jde vrtání podstatně rychleji, ale také jejich cena je vyšší. Stejně jako u kovu a dřeva je nutné si nejprve vyznačit díru. Do středu křížku udělejte pomocí průbojníku a kladiva důlek, aby vrták netancoval po zdi a nezničil okolní omítku. Dejte si pozor, jestli nevrtáte do nějakého kabelu nebo trubky, a můžete začít. U vrtání do betonu nemá cenu nejprve zkoušet vrtat bez příklepu. Zapněte tedy příklep a vrtačku na nejvyšší otáčky. Jenom poznámka na okraj: Příklep dělá podle měřičů hluků větší rámus než startující letadlo, nevrtejte proto pozdě večer nebo brzy ráno. Vrtejte kolmo do zdi, vrtákem nijak neklepejte ze strany na stranu. Vrtání do betonu jde velice pomalu, proto buďte trpěliví a nesnažte se ho nijak urychlit. Zejména výpady vrtačkou proti zdi, kdy vrták otáčející se ve vysokých otáčkách narazí zprudka do panelu, jsou spíše hazardem se zdravím než způsobem, jak urychlit vyvrtání díry. Dělejte také menší přestávky – vrták z díry občas vytáhněte a zase zasuňte zpět, nejenže tím ochladíte vrták, ale také vysypete vyvrtané zdivo, které by jinak bránilo dalšímu postupu.
Pro vrtání do zdi používejte vrtáky stejné jako do betonu. To znamená spirálové vrtáky označené Masonry drill s karbidovou ploškou v hrotu. Můžete si také pořídit drahé, ale kvalitní vrtáky s wolframovým posypem, ale není to vůbec potřeba. Před vrtáním se musíte ujistit, jestli pod omítkou, kde chcete vrtat, není náhodou elektrické vedení nebo nějaká trubka. Zvláště ve starých domech je toto namístě, protože dříve se elektřina nevedla podle norem, ale jen jak to zrovna vyšlo. Navrtáním nějakého kabelu vznikne obrovská škoda, a to nejenom na vašem zdraví. Kabel se totiž musí celý ze zdi vytrhnout a nahradit, což není levná záležitost.
Proto se raději třikrát ujistěte a teprve potom začněte s vrtáním. Je dobré pro jistotu přeci jenom vypnout proud v místnosti a elektřinu k vrtačce přivést odjinud.
Po naměření díry je vhodné udělat do omítky důlek, aby se vrták lépe chytl a „necestoval“ po omítce sem a tam. Mohl by ji poškrábat a vy byste museli nově vymalovat. Vrtejte kolmo na zeď a stejně jako při jakémkoliv jiném vrtání vrtákem neklepejte ze strany na stranu, a to ani v případě, že chcete díru rozšířit. Občas během vrtání povytáhněte vrták z díry, abyste jej ochladili a vyklepali z díry přebytečné zdivo. Pokud jste natrefili zrovna na spáru mezi dvěma cihlami, máte na výběr ze tří možností. Pokud to okolnosti dovolují, můžete provést ještě jeden vrt o kousek vedle. Nebo musíme díru o něco rozšířit a hmoždinku nebo kolíček do ní zasádrovat. Jestliže na hmoždinku nejsou žádné zvláštní nároky na nosnost (při věšení obrazů), je možné do díry hmoždinku normálně vložit, ona se pak vrutem trochu roztáhne a držet bude.
Zdroj: Jak vrtat
