Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

LIDSKÁ

OBSAH

Zdraví kostí

Lidská kostra je největším odběratelem, ale i zásobárnou vápníku. Bez dostatečného množství vápníku by vaše kosti nemohly správně růst a vyvíjet se, pomáhá obnovovat malé množství úbytku kostní hmoty (snadno se do kostí absorbuje). Nedostatek vápníku v organismu může vést k opakovaným zlomeninám kostí. Vápník posiluje imunitní systém, chrání ho před škodlivými bakteriemi a toxiny, obsaženými v celém těle.

Zdroj: Výhody vápníku a hořčíku

Diskuze

V diskuzi ZELENÁ KÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JUDr.František Koloc.

Vážení přátelé. Já jsem 60 kapslí t.j.400mg onoho zázraku obdržel na dobírku za necelých 900,- Kč !!!!!!!!!!! Jak je to možné, nevím.A že bych byl spokojený s výsledky užívání, nemohu říci.Bohužel ač vysokoškolského vzdělání, sám se musím pokládat za blba.Všem hezký pozdrav a jsem komukoliv k dipozici. Sám jsem zkusil jak chutná lidská blbost. Mohl jsem mít na dva měsíce krmení pro svého psa a krmení kvalitního. FrK.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.

Taky mám nedobrou zkušenost,je to povod

Zdroj: diskuze Zelená káva

Barefoot boty pro děti

Dle výzkumů převážná většina dětských bot neodpovídá svým tvarem přirozenému tvaru dětského chodidla. Lidská noha se totiž přirozeně ve špičce rozšiřuje. Dle starých mýtů se vyrábí boty, které pro správný vývoj musí podepřít klenbu, pro správný vývoj je potřeba fixovat kotník, je potřeba vyvýšit patu a podobně. Každý jsme ale unikát, a tak je třeba naučit se rozpoznávat, co noha opravdu chce a co potřebuje.

Barefoot dětské boty jsou dostatečně ohebné, noha cítí terén, mají minimální rozdíl výšky podrážky mezi špičkou a patou a nabízí dostatečný prostor pro prsty. Barefoot boty pro děti musí splňovat normy zdravotní nezávadnosti.

V současné době je na našem trhu široká nabídka tohoto druhu obuvi. Stačí se podívat na internet a můžete po správném naměření objednávat.

Zdroj: Barefootová obuv

Poradna

V naší poradně s názvem INFRASAUNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Pakostová.

Dobrý den ,chtěla jsem se zeptat ,zda infrasauna pomůže na svrab,děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Sauna svrab nevyléčí. Svrab sice vysoké teploty nad 60°C nepřežije, ale tím že žije uvnitř v kůži, tak se nemůže ohřát na víc než 40°C. Lidská pokožka má totiž výbornou termoregulaci, kdy díky pocení dochází k jejímu neustálému ochlazování, ikdyž je vystavena teplotě třeba 90°C. Pokud se pokožka prohřeje na 40°C, tak vyšle do mozku signál, který zajistí odchod ze sauny. Svrab lze vyléčit pouze mastí ze síry a nebo krémem Infectoscab, který je na lékařský předpis, protože obsahuje účinný jed, který svrab bezpečně usmrtí.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Infrasauna

Blecha lidská

Blecha lidská je blecha obecná, odborným názvem Pulex irritans.

Zdroj: Blechy na člověku

Lidská noha - popis

Noha člověka se skládá v podstatě ze dvou hlavních částí, a to dolní končetiny tvořené stehnem, lýtkem a holení; a nohy, která se skládá z chodidla a nártu.

Zdroj: Lidská noha

Anatomie nohy = dolní končetiny

Lidská noha se skládá z 26 kostí, 19 svalů a ze 107 vazů a je tvořena dvěma částmi, a to pletencem a kostrou volné dolní končetiny. Pletenec tvoří jediná velká kost, která vznikla tím, že srostly tři kosti v jednu (pánevní, křížová a spona stydká). Je třeba si také uvědomit, že dolní končetina je k trupu připevněna mnohem pevněji než ta horní.

Zdroj: Lidská noha

Význam lordózy

Lidská páteř má svoji přirozenou křivku – krční lordózu, hrudní kyfózu, bederní lordózu. Lidská páteř drží vzpřímeně jen díky napětí svalů a vazů. Nejdůležitější jsou hluboké stabilizační svaly, které si můžeme představit jako pomyslný pás vedoucí od nožní klenby a ovíjející páteř až nahoru k lebce. Pokud jsou svaly a vazy v rovnováze, záda nebolí. Pokud však páteř nevhodně zatěžujeme, nastává svalová nerovnováha, některé svaly jsou více namáhané, tudíž přetížené, a jiné jsou naopak ochablé. Přetížené, neustále napjaté svaly mění svou strukturu – ubývá v nich svalových vláken na úkor vaziva a sval se takzvaně zkracuje. Tím se mění rozsah pohybu postižené části i její držení.

Zdroj: Lordóza

Blechy ve vlasech

Krátkodobě může žít v lidských vlasech pouze lidská blecha, která se živí především lidskou krví. Chcete-li se zbavit blech ve vlasech dítěte, musíte odstranit všechny možné zdroje napadení ze svého domu. Účinný je Biokill, což je přípravek na ničení ektoparazitů domácích zvířat, je to netoxický, antiparazitární a insekticidní přípravek ve spreji s dlouhodobým účinkem. Blechy ve vlasech se dají odstranit octem.

Zdroj: Blechy na člověku

Druhy podle hostitele

Zákožka svrabová neřádí pouze na člověku, ale existuje i zákožka svrabová psí, kočičí a králičí.

Zákožka svrabová lidská

Zde můžete na fotografiích vidět lidskou zákožku svrabovou.

Zákožka svrabová psí

Tady se můžete podívat na psí zákožku svrabovou.

Zákožka svrabová kočičí

Na těchto fotografiích se můžete seznámit s kočičí zákožkou svrabovou.

Zákožka svrabová králičí

Zde můžete na fotografiích vidět králičí zákožku svrabovou.

Pomohl Vám tento článek? Alespoň jste si udělali základní představu o tomto zákeřném roztoči.

Zdroj: Jak vypadá zákožka svrabová

Co je to prion

Potenciální nebezpečí představují priony - bílkovinné infekční částice. Ty způsobují neurodegenerativní onemocnění u zvířat i u člověka - jde o tzv. prionové choroby a patří mezi ně například BSE neboli nemoc šílených krav i její lidská obdoba - nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby. Lékaři dlouho považovali za cíl prionů především nervovou tkáň. Američtí biologové popsali cílený atak prionů na srdeční sval poprvé u myší. Spektrum chorob vyvolaných priony může být podstatně širší, než se vědci domnívali.

Priony jsou vlastně infekční bílkoviny neboli proteiny. Pokud určitý úsek normálního prionu, které běžně máme ve svém těle, získá nesprávný tvar, stačí to k tomu, aby se stal infekčním. Když se pak tento změněný prion setká s normálním prionem, způsobí změnu jeho tvaru na nenormální, infekční formu.

Zdroj: Prionové choroby

Masážní kuličky

Akupresurní kuličky s magnety 4,5 cm

Akupresurní masážní magnetoterapeutické kuličky SJH 203 mají biokeramický obal, který vyzařuje hojivé infračervené paprsky, jež hrají velmi pozitivní roli v aktivaci organismu. Infrapaprsky pomohou rozproudit životní energii, navíc stimulací akupresurních bodů těla akupresurními kuličkami dosáhnete velmi účinné reflexní masáže, která má vliv na příznivou funkci všech životních orgánů. Magnety zase pozitivně ovlivní proudění energie tělem, takže zmírníte otoky a bolest!

Lidská dlaň čítá kolem dvacet tisíc reflexních bodů a chodidlo nohy třikrát tolik. Na dlaních a chodidlech se projektují všechny důležité orgány těla a právě stimulací akupresurních bodů podpoříte dobrou funkci a aktivitu všech orgánů. Posílíte imunitní systém!

Parametry výrobku:

  • materiál: biokeramika
  • rozměr: průměr 4,5 cm
  • hmotnost: 50 g

Výhodou tohoto výrobku je, že jej můžete mít kdykoli při sobě.

Zde můžete vidět cenu výrobku Akupresurní kuličky s magnety 4,5 cm.

Zdroj: Masážní pomůcky

Blecha morová

Blecha morová (Xenopsylla cheopis Rothschild, 1903) je parazitem hlodavců (zejména krys a potkanů), sekundárně pak člověka. Rozšířená je zvláště v tropech a subtropech, odkud byla rozvlečena na lodních krysách a lidech do všech větších přístavů a měst ve světě. Živí se krví hostitele. Patří mezi nejnebezpečnější přenašeče chorob mezi hmyzem. Velmi snadno přechází na člověka. Je přenašečem dvou významných patogenů: Yersinia pestis (původce moru lidí), Rickettsia typhi (původce endemického tyfu). Dospělec průměrně žije 3 měsíce.

Nemá na hlavě ani na pronotu hřebeny. Od blechy lidské se liší postavením hlavy a počtem štětin, potom jsou ještě další nepatrné detaily. Je menší a světlejší než blecha lidská, barvu má červenou, samička měří 2–3 mm a sameček 1,5–2 mm.

Ve středověku se k hubení infekce morem používalo koření (hřebíček, rozmarýn, majoránka, meduňka a další), které mělo zabránit vniknutí infekce do těla. Orientálnímu koření se připisovala mimořádná důležitost. Od poloviny 14. století tak stoupala spotřeba koření závratnou rychlostí. V zamořené Paříži se drceným pepřem prokládaly plátky masa, aby se zabránilo šíření infekce. Rovněž nošení hřebíčku v ústech se považovalo za velmi účinnou ochranu proti moru.

Zdroj: Blechy na člověku

Umělá krev ze Solamylu

Na výrobu umělé krve se dá použít i bramborový škrob, který se jmenuje Solamyl. Není však na výrobu umělé krve tak vhodný jako kukuřičný sirup. U směsi se Solamylem krev drží lépe na kůži, nestéká, ale jde po manipulaci velmi špatně smýt z rukou.

Ingredience: Na přípravu 250 ml umělé krve budeme potřebovat 250 ml vody (pokud chcete hodně realistickou krev, použijte vlažnou nebo 36 až 37 °C teplou vodu), 1 pytlík potravinářského barviva, stačí i půl (jahodově červené, ne malinově červenou, ta je spíš růžová), a Solamyl.

Postup: Do nádoby, v níž budeme připravovat umělou krev, nalejeme vodu. Přidáme škrob a barvivo. Škrobu dejte maximálně 2 lžičky nebo se vám nerozpustí a zůstane na dně bílá sedlina. Pozor si dejte i při vsypávání barviva. Bude stačit maximálně půl sáčku na 250 ml vody. Uvědomte si, že sáček jahodově červené obarví až 6 kg materiálu. Vše je potřeba důkladně rozmíchat, aby nevznikly hrudky. Umělá krev se nesráží jako lidská nebo zvířecí, proto ji můžete mít v láhvi klidně celý den (noc) a nic se s ní nestane. Pozor, umělá krev sice vypadá lépe než pravá, ale barví mnohem více než originál. Pokud tedy budete chtít cákat krev, buďte opatrní, protože se poměrně špatně pere, barví i kůži a zuby, při styku s kontaktní čočkou může dojít k jejímu zbarvení do růžova.

Kde se dá umělá krev koupit.

Zdroj: Jak vyrobit umělou krev

Vši psí versus lidské

Veš psí se na člověka nepřenáší, ale naopak je to možné. Veš lidská však nemůže přelézat na psa a zpět, protože má drápky uzpůsobené lidskému vlasu a na chlupech psa se neudrží.

Veš dětská (Pediculus humanus capitis) nebo také vlasová či hlavová žije v lidských vlasech, nejčastěji však bývá nalézána u dětí. Zejména v poslední době se daleko častěji než dříve vyskytuje také ve vlasech dospělých lidí. Jedná se o parazitický plochý bezkřídlý hmyz šedé barvy, který nepřenáší žádné specifické infekční onemocnění. Veš dětská je dlouhá 2 až 4 mm, samička klade denně 3 až 4 vajíčka, která připevňuje svými výměšky pevně k vlasu v těsném sousedství pokožky – hnidy. Žije asi 3 týdny a za tu dobu naklade až 150 vajíček. Rychlost vývoje pak závisí na teplotě. Z vajíček se líhnou po 5 až 10 dnech larvy (nymfy). S růstem vlasů se hnidy vzdalují od kůže a obecně platí, že hnidy vzdálené více než 0,5 až 1 cm od pokožky jsou vylíhlé nebo mrtvé. Larvy jsou přibližně 1 mm dlouhé, podobné dospělcům, sají krev, nemohou se rozmnožovat, z nich se pak asi za 20 dnů stávají dospělé vši. Mimo tělo přežívají vši 24 až 48 hodin. Veš nelétá ani neskáče, pohybuje se pouze lezením. Při vyčesání na zem se ale pěkně rychle rozlézá a hledá dalšího hostitele, takže vyčesávat jen tak v místnosti nebude to pravé, radši třeba nad vanou. Mytí hlavy běžnými šampony nechává vši zcela v klidu.

Zdroj: Vši u psa

Vrstvy kůže

Lidská kůže se skládá ze tří částí: z pokožky, škáry a podkožního vaziva.

Pokožku (latinsky epidermis) tvoří vrstvy buněk dlaždicového epitelu. Buňky ve spodních vrstvách se neustále dělí a vytlačují starší buňky blíže k povrchu. Buňky v horních vrstvách se  tak postupně vzdalují od zdroje krve a živin, degenerují, naplňují se keratinem, rohovatí a postupně odumírají a odlupují se. Díky tomuto neustálému procesu se celá pokožka obmění zhruba za tři týdny. Člověku se za celý život odloupe asi 18 – 22 kg mrtvých buněk kůže. Pigmentové barvivo a melanin (chrání před ÚV zářením) jsou obsaženy ve spodních vrstvách.

Škára (latinsky dermis) je druhou vrstvou kůže, jedná se o pevnou a pružnou vazivovou vrstvu kůže, kterou tvoří síť kolagenových a elastických vláken. Na hranici škáry s pokožkou se nachází škárové papily, ve kterých jsou nervová zakončení a kapilární sítě. Právě papily tvoří otisky prstů. Čím je člověk starší, tím se pomalu ztrácí pružnost škáry, protože se kůže uvolňuje a skládá se do záhybů a vrásek. Škára také obsahuje nervová tělíska, která jsou receptory dotyku (Meissnerova), chladu (Krauseova), tepla (Ruffiniho). Kromě tělísek jsou tam i kožní a mazové žlázy a vlasové cibulky.

Třetí část podkožní vazivo (latinsky hypodermis) se nachází pod škárou. Obsahuje tukové buňky, které jsou zásobárnou energie a rozpouštějí vitamíny A, D, E a K. Nachází se zde také tělíska, která jsou receptory tlaku a tahu (Vater-Paciniho). Podkožní vazivo izoluje a chrání svaly a nervy, také tato podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost těla.

Zdroj: Vše o pokožce

Kreveta

Zoologové krevety řadí mezi korýše, podobně jako langusty či kraby. Obvykle mají pět párů takzvaných kráčivých nohou a na naší planetě patří ke starousedlíkům – žijí tu už více než 200 milionů let. Taky jsou to poměrně dlouhověcí tvorové, pokud se jim podaří vyhnout se všem rybářským lodím, které jim během života zkříží cestu, mohou se údajně dožít i sta let.

Dělení krevet je jednoduché, je totiž podle místa výskytu, a tak se rozlišují krevety teplomilné a ty, které mají raději vodu studenou. Teplomilné jsou podstatně větší než ty žijící ve studených severních mořích, například při pobřeží Aljašky, Grónska nebo Islandu, mohou mít až 20 centimetrů. Pro Evropany jsou krevety ze severních moří vhodnější i z hlediska transportu, je to sem blíž než z Thajska, Číny nebo Brazílie, odkud pochází většina velkých teplomilných druhů. V Thajsku je kreveta zkažená pomalu už ve chvíli, kdy se vytáhne z vody, v Grónsku, kde je sotva pár stupňů nad nulou, tento problém nehrozí. Asi polovina světové produkce krevet dnes pochází z umělých chovů. V teplých měsících se obvykle mořští živočichové rozmnožují. V té době se takzvané dary moře také podávají, ale jen omezeně, protože s rostoucími teplotami roste i riziko, že podlehnou zkáze dřív, než se dostanou na talíř.

Wikipedie uvádí, že krevety jsou loveny jako lidská potrava. Řada druhů krevet je však je chována v akváriích a byly z nich vyšlechtěny různobarevné okrasné varianty. Krevety chované v akváriích lze podle způsobu života rozdělit do tří hlavních skupin: trpasličí, filtrující a dravé. V akváriu by neměly být společně chované druhy náležející ke stejnému rodu, protože pak hrozí nežádoucí křížení (hybridizace).

Zdroj: Krevetová pomazánka

Funkce kůže

Lidská kůže má mnoho funkcí, některé z nich jsou zjevné, jiné ne. Základní funkce je ochranná, chrání tělo před škodlivými látkami, mikroorganismy i před UV zářením. Kůže má zároveň i smyslovou funkci, neboť v kůži jsou milióny nervových zakončení, která člověku pomáhají vnímat a reagovat na různé podněty, jako je třeba teplo, chlad, tlak i různá poranění. Současně úkolem kůže je pomáhat regulovat teplotu těla pomocí kožních cév a potních žláz. Pokud se člověk nachází v teplém prostředí, tak se kožní cévy rozšiřují, a tak se jimi zvyšuje průtok krve, a tím se zrychluje výdej tepla. To je dáno tím, že mnoho tepla se spotřebuje k odpaření potu. Zároveň ale kůže zabraňuje nechtěnému odpařování tekutin z těla. Další neméně podstatnou funkcí je skladovací, neboť se v podkožním vazivu ukládá tuk, který má zároveň funkci mechanickou a izolační. Prostřednictvím kůže jsou z těla vylučovány chemické látky, což způsobuje vylučovací funkce kůže. K vylučování dochází mazovými a potními žlázami, jejich sekrety zároveň přispívají k ochraně kůže. Pot také omezuje růst mikroorganismů, má slabé dezinfekční účinky a podílí se na regulaci tělesné teploty. Kůže nejen látky vylučuje, ale může je i přijímat, díky své resorpční funkci, které umožňuje dostat do těla látky rozpuštěné v tukových rozpouštědlech/tucích tak, že se do těla vetřou (masti). Zároveň se přes kůži mohou dostat do těla i dýchací plyny. Je třeba si uvědomit, že zdravá kůže absorbuje jen malé množství látek na rozdíl od kůže poškozené, která má svoji absorbační schopnost vyšší, a tím může vést k rozvoji infekcí.

Poslední funkcí je funkce estetická a komunikační, u mnoha jedinců může změna barvy kůže (například červenání) prozradit jejich psychické rozpoložení.

Zdroj: Vše o pokožce


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Marie Svobodová

Bc. Jakub Vinš


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP