Téma: 

loupané

Konopné semínko

Loupané konopné semínko

Loupané konopné semínko má vysoký obsah bílkovin, obsahuje 20 aminokyselin, z toho 8 esenciálních. Tedy takových, které si lidské tělo neumí vytvořit samo a musíme je doplnit pouze potravou. Dále obsahuje vzácné proteiny albumin a edestin, což jsou velice dobře stravitelné bílkoviny. V loupaném konopném semínku najdeme i mnoho bioaktivních látek, jako jsou vitamíny E, B1, B2, a také minerály a stopové prvky: vápník, hořčík, draslík, železo, fosfor a zinek. Důležitý je také obsah esenciálních nenasycených mastných kyselin omega-3 a omega-6, fytosterolu, chlorofylu a lecitinu.

Použití: Tyto látky snižují hladinu cholesterolu, mají protizánětlivé účinky a zlepšují regenerační a imunitní systém lidského organismu. Konzumací loupaných konopných semínek dodáváte tělu všechny potřebné aminokyseliny a esenciální mastné kyseliny omega-3, 6 a 9 v optimálním poměru pro lidský organismus. Semínka obsahují velké množství stopových prvků zajišťujících přísun všeho potřebného k vytvoření gama-globulinů, které jsou nezbytné pro naši imunitu. Je tedy opravdu vhodné zařadit konopné semínko do našeho jídelníčku.

Cena loupaného konopného semínka.

Zdroj: Konopné semínko
Zveřejněno dne: 27.6.2016

Konopné semínko

Konopné semínko Carun

Konopné semínko Carun loupané je vyrobeno z vybraných odrůd, které neobsahují psychoaktivní látku THC. Carun semínko je loupáno velice šetrně, aby se uchovaly veškeré hodnotné živiny. Je možné ho přidávat prakticky do všech jídel při vaření i pečení a je také chutnou přísadou do studených pokrmů, protože se vyznačuje příjemnou oříškovou chutí. Při tepelném zpracování se však snižují výživové hodnoty semínka.

Velice vhodné je pro kojící matky, protože podporuje laktaci a zvyšuje množství kyseliny gama-linolenové (GLA) v mateřském mléce.

100 g výrobku průměrně obsahuje: 2451,6 kJ/591,8 kcal, bílkoviny 30,0 g, sacharidy 2,4 g (z toho cukry 1,4 g), tuky 52,5 g (z toho nenasycené mastné kyseliny 5,3 g), mononenasycené mastné kyseliny 7,8 g, polynenasycené mastné kyseliny 39,4 g, kyselina linolová 27,5 g, kyselina alfa-linoleová 9,3 g, kyselina gama-linoleová 1,9 g, vláknina 1,3 g, sodík 0,005 g.

Po otevření se doporučuje uchovávat v chladničce. Doporučená denní dávka 15–20 g. Neobsahuje lepek ani ořechy.

Cena konopného semínka Carun.

Zdroj: Konopné semínko
Zveřejněno dne: 27.6.2016

Vitamín B1

Zdroje vitamínu B1

Zvláště obiloviny obsahují vitamín B1, v potravinách jsou však obvykle používány v loupané podobě, takže se obsah vitamínu B1 ztrácí. Pro zvýšení dodávky vitamínu B1 mohou být použity luštěniny, například čočka a sója. Rovněž vepřové maso, játra a žloutky obsahují velké množství vitamínu B1. V současnosti rozšířenému nedostatku vitamínu B1 lze předcházet pravidelným přísunem vhodné stravy či prostřednictvím potravinových doplňků.

Zdroj: Vitamín B1
Zveřejněno dne: 9.4.2013

Zánět slepého střeva

Výběr potravin

Maso

  • libové maso – hovězí zadní, vepřová kýta, telecí, jehněčí, libová slepice, kuře, krůta, králík;
  • ryby – sladkovodní i mořské – pstruh, štika, lín, cejn, kapr, filé;
  • vnitřnosti – drůbeží játra;
  • uzeniny – libová šunka, libové dietní párky, šunkový salám, dietní salám.

Mléko, mléčné výrobky

  • můžeme podávat jako samostatný pokrm;
  • vhodné jsou zakysané mléčné výrobky – biokys, podmáslí, kefírové mléko, jogurtové mléko;
  • bílý jogurt s marmeládou a ovocem;
  • Termix, Pribináček, Lakrumáček;
  • tvaroh měkký i tvrdý, nízko- i plnotučný;
  • sýry – tvrdé, strouhané nebo celé plátky – Eidam, Moravský bochník – sýry se nesmějí tepelně zpracovávat;
  • tavené sýry přírodní nebo s jemnou příchutí.

Vejce

  • v lehce stravitelné úpravě, můžeme i vejce připravené natvrdo, ale pouze ve formě pomazánky;
  • maximálně 2 vejce/den.

Tuky

  • čerstvé máslo, rostlinné tuky, nejvhodnější jsou rostlinné oleje.

Sacharidové potraviny

  • cukr, med přiměřeně;
  • mouka hladká, polohrubá i hrubá, ovesné vločky, krupice (kroupy, krupky lisujeme);
  • příkrmy – brambory, bramborová kaše, těstoviny, rýže, knedlík jemný houskový a jemný bramborový, noky, halušky.

Ovoce

  • čerstvé, kompotované, zmrazené, sušené (správně nabobtnané);
  • banány, pomeranče, mandarinky, ananas (kompot), grapefruit, citrón, jablka, meruňky, broskve, nektarinky (loupané), hrozny (šťáva), třešně, višně, švestky, ryngle, kiwi, jahody, maliny, borůvky, meloun;
  • nedoporučované – brusinky, angrešt, rybíz, hrušky, kdoule, jeřabiny, datle, fíky, kokos, ořechy, mandle, mák.

Zelenina

  • mrkev, celer, petržel, černý kořen, pastinák, špenát, sterilované fazolky, hrášek, hlávkový salát, čínské zelí, květák, brokolice (individuálně v domácím léčení), červená řepa, rajčata, rajčatový protlak, rajčatová šťáva, pór (v malém množství), kedlubna, kukuřice (menší množství), cuketa, dýně, lilek, patison;
  • nedoporučovaná zelenina – okurky, paprika, ředkvička, kapusta, zelí, česnek, cibule.

Koření

  • kmín, vývar z kmínu, vývar z bobkového listu, nového koření, cibule, vývar z hub, malé množství sladké papriky, mletá skořice, vegeta, strouhaný perník, majoránka, natě;
  • nedoporučované koření – bujón, maggi, pepř;
  • kyselíme menším množstvím octa, citrónovou šťávou, citrónovým džusem.

Pečivo

  • rohlíky, housky, veka, netučná vánočka, mazanec, bílý chléb, dětské piškoty, suchary, loupáčky bez máku.

Zdroj: Zánět slepého střeva
Zveřejněno dne: 1.3.2016

Nízkokalorické potraviny

Nízkokalorické potraviny, které zasytí

Uveďme si výběr potravin podle jiného kritéria, a sice podle toho, zda nás zasytí. Každý snáší pocit hladu jinak: někdo má teprve při něm pocit, že pro snížení své váhy něco dělá, a tak si jej užívá. A jiný zase z tohoto pocitu už sahá po čemkoli k snědku.

K nízkokalorickým potravinám, po jejichž konzumaci by pocit hladu neměl nastat dříve než za dvě tři hodiny, patří:

  1. drobné ovoce (lesní i zahradní), hruška, jablko, grapefruit, meloun,
  2. káva,
  3. knäckebrot,
  4. polévky (rozhodně ale ne ty „z pytlíčku“),
  5. libové maso a některé ryby,
  6. pečené brambory,
  7. quinoa,
  8. salát,
  9. vejce,
  10. řecký jogurt,
  11. ořechy,
  12. skořice.

1. Drobné ovoce (lesní i zahradní), hruška, jablko, grapefruit, vodní meloun

Ovoce má obecně vysoký obsah vody a vlákniny, a právě tím je dán pocit nasycení, který nám může vydržet až několik hodin.

Drobné ovoce (bobule nebo souplodí) – rybíz, angrešt, borůvky, jahody, maliny, ostružiny – je i velmi sladké. Když touhu po sladkém ukojíme např. jahodami, budeme mít kaloricky lepší skóre než např. po sušenkách.

Hrušky a jablka obsahují velké množství vody a ve slupce vlákninu. Proto je výhodnější jíst celé ovoce než loupané, nebo než pít jen ovocné šťávy. A navíc: žvýkáním spálíte více kalorií než jen polykáním.

Grapefruit zasytí s minimem kalorií, to proto, že obsahuje opravdu hodně rozpustné vlákniny, která se dlouho tráví. Navíc vyrovnává hladinu cukru v krvi, jak jsme již zmínili výše, čili příznivě ovlivňuje látkovou výměnu (metabolismus).

Vodní meloun obsahuje 90 až 93 % vody, dále fruktózu, vitamin A a C, kyselinu listovou... Působí jako antioxidant. Vysoký obsah vody signalizuje tělu, že je nasyceno. Vynikající letní svačina.

Ovoce je nejpřínosnější jíst syrové, před konzumací je však vždy omyjte v čisté vodě.

2. Káva

Káva stimuluje metabolismus, a tím může přispět svou „trochou do mlýna“ při snižování nadváhy. Na druhou stranu, cukr a mléko opět doplní ztracené kalorie, a jsme zase na svém...

3. Knäckebrot

Knäckebrot jsou žitné celozrnné chlebíčky. Jsou bohaté na vlákninu a živiny rostlinného původu a neobsahují prakticky vůbec tuk. Důležité ovšem je nepřehnat to s konzumovaným množstvím. A také nemusí zahnat pocit hladu u každého. Je tedy třeba vyzkoušet, zda to bude zrovna nám s knäckebrotem fungovat.

4. Polévky

Polévka (vývar) je vlastně voda, která zasytí, a přitom je kaloricky níže než jakékoli hlavní jídlo. Před hlavním jídlem vás zaplní a vy pak nemáte potřebu toho sníst tolik. Polévky se však mohou stát jediným nízkokalorickým jídlem, obohatíme-li je např. o zeleninu, hrách či fazole, anebo rybí či kuřecí maso. Dobrá polévka dodá tělu i potřebné živiny.

5. Libové maso a některé ryby

Kuřecí křídla a libová svíčková obsahují méně než 4 gramy nasyceného tuku na jednu porci. Ještě lepší než kuřecí nebo hovězí maso jsou však ryby, jichž většina má velmi nízký obsah tuků, a když už se nějaký najde, jde o zdravý tuk – omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které chrání před nemocemi srdce a dalšími závažnými chorobami. Doporučit lze maso z lososa, sledě, tuňáka...

6. Pečené brambory

Brambory se dají jíst na nespočet způsobů; pečené brambory však mají tu výhodu, že se obejdou bez dalších doplňků na talíři. Kaloricky tedy mohou vyjít velmi příznivě, i když obsahují škroby. Navíc obsahují draslík, beta-karoten, vitamin C i vlákninu. A zasytí. A to je to, oč nám tu také běží.

7. Quinoa

Quinoa je tradiční jihoamerická plodina, česky merlík čilský. Má drobná kulovitá zrna a vypadá jako kuskus nebo jáhly. Obsahuje důležité prvky – železo, zinek, selen – a vitamín E, dále bílkoviny (má jich vysoký obsah) a vlákninu, díky níž je lehce stravitelná. Lze ji upravit na mnoho způsobů.

8. Salát

Salát obsahuje hodně vody, lehce tedy zasytí. Můžeme si ho vylepšit přidáním jiné zeleniny či ovoce, anebo do něj nastrouhat sýr. Ocet, kterým salát nejčastěji okyselíme, pomáhá rozkládat tuky.

9. Vejce

Jedno vejce obsahuje 7 gramů kvalitních proteinů a má pouze 75 kalorií. Pokud do své stravy zařazujeme bílkoviny v dopoledních hodinách, zasytí nás na delší dobu než sacharidy. Při potížích s vysokým „zlým“ cholesterolem však možná raději konzultujte se svým lékařem, zda můžete vejce jíst a kolik.

10. Řecký jogurt

Obsah bílkovin v řeckém jogurtu je dvakrát vyšší než v jiných jogurtech. A tělo spaluje trávením bílkovin více kalorií než trávením sacharidů.

11. Ořechy

Ořechy jsou bohaté na bílkoviny, vlákninu a zdravé tuky. Podle výsledků výzkumů mohou výrazně podporovat snižování hmotnosti a hladiny cholesterolu. I zde však platí, že zkonzumované množství musí být přiměřené výdeji energie.

12. Skořice

Skořice má pravděpodobně stabilizující účinek na hladinu cukru v krvi, což by mohlo tlumit chuť k jídlu. Můžeme si ji přidat například do kávy, čaje, jogurtu. Díky ní se lépe obejdeme bez sladkostí, a tedy bez nějakých těch kalorií navíc.

Zdroj: Nízkokalorické potraviny
Zveřejněno dne: 6.8.2015

Co nejíst při užívání Warfarinu

Co jíst a nejíst s Warfarinem

Sortiment vhodných a nevhodných potravin

Obsah vitaminu K v potravinách se uvádí ve 100 g hmotnosti potraviny, je však nutné si uvědomit, že některé potraviny se běžně konzumují jen v minimálním množství, u jiných může být běžná porce v množství 200 g. Proto je nutné znát nejen absolutní obsah vitaminu K v jednotlivých potravinách, ale i jeho skutečnou konzumaci, závislou na množství konzumované potraviny.

Zelenina

Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.

Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.

Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.

Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.

Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se všeobecně používají jen v minimálním množství na dochucení polévek nebo na ozdobení pokrmu. Patří tedy k takzvaným doplňkovým potravinám. V zahraniční kuchyni je oblíbený salát ze zelené petržele, vzhledem k vysokému obsahu vitaminu K se však jedná o rizikovou potravinu, která je pro pacienty s antikoagulační léčbou zcela nevhodná.

Mezi bezpečné potraviny s nízkým obsahem vitaminu K patří kořenová zelenina – mrkev, celer, petržel, ředkvičky, nízký obsah vitaminu K je i v rajčatech, okurkách, paprikách, bramborech, malé množství vitaminu K najdeme i v houbách, například v žampionech. Tyto druhy zeleniny (případně houby) zařazujeme do jídelníčku denně tak, abychom splnili doporučenou denní dávku (500 g zeleniny a ovoce) nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížili. Zeleninou se snažíme doplnit každé hlavní jídlo – snídani, oběd i večeři, abychom dodali dostatečné množství vlákniny a pomohli snížit glykemický index pokrmu, zároveň tak doplníme stravu i o potřebné antioxidanty a důležité vitaminy. Výhodou zeleniny je i její nízká energetická hodnota, tím pomáhá ke snížení energické denzity potravy nutné při redukci hmotnosti a je prevencí rizika civilizačních onemocnění.

Ovoce

Ovoce patří většinou do kategorie potravin bezpečných s nízkým obsahem vitaminu K, proto je možné jej až na výjimky volně konzumovat. K těmto výjimkám patří sušené švestky (křížaly), mango, kiwi, ostružiny a maliny, které je nutné zařadit mezi potraviny kontrolované.

Maso a živočišné produkty

Mezi typickou potravinu s nepravidelným obsahem vitaminu K patří kuřecí maso. Obsah vitaminu K kolísá podle toho, čím je drůbež krmena. Zatímco kuřata z velkochovů mají většinou maso s nízkým obsahem vitaminu K, kuřata, která mají přístup k zelenému krmivu, obsahují v mase větší množství vitaminu K. Totéž platí pro maso krůtí. Proto konzumace kuřecího masa podléhá stejným pravidlům jako konzumace potravin rizikových nebo kontrolovaných. Vždy je nutné zvážit, zda je z tohoto důvodu vhodná jeho výměna za maso vepřové, které má naopak hodnoty vitaminu K nízké. Nejvhodnějším způsobem, jak použít kuřecí maso, je připravovat pokrmy, v nichž je jen menší množství masa, například rizoto, zapečené brambory s kuřecím masem, kuřecí nudličky s vhodnou zeleninou, ražniči. Pravděpodobně stejný problém je s hovězím masem, v němž může obsah vitaminu K též kolísat podle druhu potravy. Pokud se jedná o hovězí dobytek, který je živen krmivem s nízkým obsahem vitaminu K, je hovězí maso z hlediska obsahu vitaminu K bezpečné. Pokud však je hovězí dobytek krmen zeleným krmivem, případně pase-li se volně na pastvinách, obsahuje hovězí maso též vyšší množství vitaminu K. Z tohoto důvodu je vhodné regulovat přijímané množství hovězího masa a volit raději maximálně 100 g porce.

Velmi vysoký obsah vitaminu K je v játrech, ať už vepřových, nebo hovězích, či drůbežích. Z tohoto důvodu je konzumace jater a potravin z nich připravených rizikovou záležitostí a pacienti by se jich měli vyvarovat.

Tuky

Také v tucích je rozdílný obsah vitaminu K, větší množství je ho v tuku olivovém a sójovém, naopak nízká koncentrace vitaminu K je v řepkovém či slunečnicovém oleji. Proto olivový a sójový olej, používáme-li je ve větším množství, zaměňujeme za jiný druh olejů, například řepkový či slunečnicový. V malém množství lze použít i „nedoporučené“ druhy olejů, například lžička olivového oleje do zeleninového salátu a podobně. V žádném případě však tuky nevylučujeme, jsou důležité pro vstřebání vitaminů v tucích rozpustných do organismu (to znamená včetně vitaminu K).

Vejce

Vitamin K je obsažen ve vaječném žloutku, proto záleží na tom, kolik ho sníme. Jeden žloutek váží cca 30 g, množství vitaminu K v 1 žloutku je přibližně 44 µg – a v takovém množství je tedy povolen.

Cereálie

Cereálie (chléb, jiné pečivo) jsou z hlediska obsahu vitaminu K bezpečnými potravinami, proto je možné užívat je bez problémů.

Luštěniny

Obsah vitaminu K v cizrně a sóji, popřípadě ve výrobcích ze sóji, není v dostupné literatuře také jednoznačně popsán. Cizrnu a sóju ve větší míře konzumují většinou ti, kteří upřednostňují alternativní způsob výživy, anebo ti, kdo mají alergii na mléčnou bílkovinu a používají výrobky ze sóji jako náhražku mléka a mléčných výrobků. Je proto vhodné dodržovat pravidelné množství příjmu těchto luštěnin.

Nápoje

Z nápojů omezujeme pouze bylinné čaje, a to zejména kopřivový čaj a zelený čaj. V případě, že se jedná o dávku jednoho či dvou šálků tohoto čaje výjimečně, není nutné se obávat negativního účinku na antikoagulační léčbu. Pokud by byl očekávaný příjem vyšší, je nutné nahradit tyto čaje čajem černým či ovocným.

Vitaminové doplňky

Některé vitaminové přípravky mohou obsahovat i 50 µg vitaminu K v denní dávce. Pozor je třeba dávat i na suplementy s výtažky ginkgo biloba nebo se zeleným čajem.

Alkohol

Akutní příjem alkoholu zvyšuje účinek Warfarinu, dlouhodobý příjem alkoholu naopak účinek snižuje. Není však vědecky potvrzeno, zda to odpovídá skutečnosti, nebo zda se jedná o tradované údaje. Alkohol (etanol) je enzymatický induktor, a tudíž při jednorázovém podání účinek Warfarinu zvyšuje. Při léčbě Warfarinem je možno bez rizika pít 1 alkoholický nápoj denně, případně 1x týdně zvýšit dávku na 2 nápoje. Je-li pacient zvyklý pít zcela pravidelně 2 drinky denně, lze i tuto dávku tolerovat. Za drink se považuje takové množství alkoholického nápoje, které obsahuje přibližně 20–30 g alkoholu (0,5 litru 10–12st. piva, 2 dl vína (10–14 % alkoholu), 0,5 dl destilátu (40–50 % alkoholu)). Předpoklad, že by dlouhodobé požívání alkoholu snižovalo účinek alkoholu, nebyl potvrzen. Vzhledem k tomu, že alkohol může významně zhoršit průběh některých onemocnění (jaterní choroby, zánět slinivky, některé kardiomyopatie) a někdy je dokonce nutná dlouhodobá abstinence, je třeba se vždy na toto téma poradit se svým ošetřujícím praktickým lékařem.

Kontrolované potraviny

Potraviny s významným obsahem vitaminu K (mezi 100 a 10 µg na 1 dávku:

Ibišek, zelí, rebarbora, švestky (sušené), fazole, celer (listy), fast food (salát Coleslaw), okurka (1 velký kus), hrách, borůvky, dýně, tuňák, mango, sója, kiwi (1 kus), rajský protlak, zelenina (smíšená šálek), ostružiny, artyčoky, maliny, květák, mrkev, dresink (polévková lžíce), margarin (polévková lžíce).

Rizikové potraviny

Potraviny s vysokým obsahem vitaminu K (více než 100 µg na 1 dávku:

Kapusta, špenát, řeřicha, brukev, tuřín, brokolice, růžičková kapusta, listy pampelišky, hlávkový salát, zelená petržel (10 výhonků), chřest, zelí, ledový salát (hlávka), čekanka.

Obsah vitaminu K v potravinách

Obsah vitamínu K na 100 g potravin dle databáze USDA:

  • Vysoký: játra
  • 830–800 µg: mangold, kapusta
  • 540–500 µg: petržel
  • 440–400 µg: růžičková kapusta, špenát
  • 380–300 µg: šrucha
  • 270–200 µg: brokolice, tuřín, řeřicha, nať cibule, čekanka, hlávkový salát
  • 170–100 µg: hořčice, zelí, hlávkový salát, pistácie, zelný salát (Coleslaw)
  • 50–10 µg: sójové boby, fazole loupané, červené zelí, avokádo, chřest, hrášek, čalamáda, kiwi, kysané zelí, škeble, čočka, okurky, mrkev, dýně, pepř, celer, švestky, arašídové máslo, bramborové lupínky (podle oleje), pórek, květák, hrachový lusk
  • 10–1 µg: rajčata, rajčatová šťáva, borůvky, sekaná, makrela, meruňka, brambory, bramborová kaše, sladké brambory, čedar, hroznové víno, ovesná kaše, chléb, broskve, sójové mléko, tofu, vaječný žloutek, cibule, vše z obilí, rýže, melouny, pastinák, preclík, ananasový meloun, řepa
  • Nízký: mléko, mléčné výrobky, maso, vejce, ostatní ovoce a zelenina, cereálie

Zdroj: Co nejíst při užívání Warfarinu
Zveřejněno dne: 29.1.2016

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223311

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje celý tým webu ČeskáOrdinace.cz.


SiteMAP