Téma: 

majoránka

Majoránkový čaj

Sklizeň a sušení

Majoránka se sklízí v době květu a pak na podzim, než přijdou mrazy za slunného počasí v poledne, aby rostlina nebyla vlhká. V příznivých polohách lze sklízet i 3x do roka. Majoránka se suší ve svazečcích ve stínu na vzdušném místě. Sušením na slunci anebo při teplotě nad 40 °C ztrácí cennou silici. Kromě 1–2 % vonné majoránkové silice obsahuje 4–5 % tříslovin a hořčíku, mentol a podobně.

V lidovém léčitelství se majoránka používá k přípravě čajů, které mají uklidňující a močopudný účinek, podporují činnost zažívajícího ústrojí a chuť k jídlu. Dříve se ze silice vyráběla takzvaná „Zelená mast“ na různá kožní onemocnění (dnes v tomto nahrazena „Indickým konopím“). Připisují se jí rovněž účinky proti bolení hlavy a kornatění cév.

Zdroj: Majoránkový čaj
Zveřejněno dne: 27.12.2016

Majoránkový čaj

Majoránkový čaj pro děti

Majoránka působí jako expektorans (pro usnadnění vykašlávání), takže se vždy používala při onemocněních respiračního traktu – na kašel, rýmu, astma, nachlazení, zahlenění plic, zánět nosohltanu, vedlejších dutin nosních.

Zdroj: Majoránkový čaj
Zveřejněno dne: 27.12.2016

Majoránkový čaj

Majoránkový čaj a menstruace

Majoránka dokáže usnadnit i průběh menstruace a premenstruační syndrom. Zmírňuje křeče v břiše a také uklidňuje rozbouřené nervy a pomáhá překonat střídavě plačtivé a výbušné období. Kojícím ženám zase přirozeně pomůže zlepšit tvorbu mléka. Při těchto obtížích se výborně hodí níže uvedený majoránkový čaj.

Postup: Zalijete dvě lžičky sušené majoránky čtvrtlitrem vroucí vody a nechejte patnáct minut vylouhovat. Poté sceďte a pijte jeden šálek denně.

Zdroj: Majoránkový čaj
Zveřejněno dne: 27.12.2016

Majoránkový čaj

Majoránka

Majoránka se používá jako koření na dochucování polévek, omáček a masitých jídel, často se užívá dohromady s česnekem. Ve staročeské kuchyni je nezbytnou přísadou zabíjačkových specialit, dršťkové polévky, bramborové polévky (bramboračky) a bramboráku (cmundy). Díky svému blahodárnému léčivému účinku na trávení se přidává do pokrmů z luštěnin, zelí či jiných tučných jídel. Vyniknout dává především chuti zvěřiny nebo pečeným játrům. Velmi dobře se hodí také do lehkých zeleninových nebo vaječných salátů. Používat ji lze v čerstvém i sušeném stavu. Její předností je, že neztrácí aroma, které se výborně snoubí s ostatními druhy koření, například tymiánem.

Majoránka mimo jiné povzbuzuje chuť do jídla a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Působí také proti nadýmání. Uvolňuje křeče a posiluje nervový systém. Pomáhá při ženských onemocněních, protože posiluje dělohu. Čaj z majoránky může dokonce pomoci při bolestech hlavy nebo nachlazení.

Účinné látky v majoránce: bílkoviny, sacharidy, vláknina, tuk, voda, železo, vápník, hořčík, fosfor, draslík, zinek, měď, sodík, selen, mangan, vitamíny A, B, C, E, K, cholin, betakaroten, lutein, kyselina listová, omega-3 a omega-6 mastné nenasycené kyseliny

Zdroj: Majoránkový čaj
Zveřejněno dne: 27.12.2016

Dystonie

Bylinky na neurovegetativní dystonii

Na neurovegetativní dystonii se používají tyto bylinky:

  • majoránka, bazalka, levandule nálev – samostatně nebo v kombinaci;
  • hloh – nálev, tinktura nebo tekutý extrakt;
  • sluncovka kalifornská jako tekutý produkt – 50 kapek třikrát denně;
  • lípa – nálev nebo glycerinový výluh z pupenů;
  • puškvorcová tinktura – 10 kapek třikrát denně;
  • andělka a puškvorec v prášku – od každého 1 lžička třikrát denně;
  • heřmánkový květ – 1 kávová lžička na 1 šálek vroucí vody, nechat louhovat 10 minut.

Zdroj: Dystonie
Zveřejněno dne: 30.6.2016

Majoránkový čaj

Pěstování majoránky

Majoránka pochází z Asie a dnes je možné ji vypěstovat v mírném až teplém podnebném pásmu skoro všude. Majoránka dorůstá do výšky kolem 25–30 centimetrů. Tato bylinka potřebuje stálou teplotu nad 19 stupňů. Majoránka v našich podmínkách vymrzá, a proto u nás nedává semena. Když ji vysejete, tak kvete nejdříve v červenci, ale většinou i déle, takže nestihne dozrát. Bohužel i pozdní mrazík ji zničí. V teplejších krajích, kde neznají mrazy, vyroste majoránka v keřík do podkolení výšky a má vlivem tepla a slunce i více silice.

Pro vlastní pěstování se doporučuje lehká půda rok nehnojená, případně jen kompostem. Ideální je ji sít či ze sazenic sázet po některé zelenině. Nejlépe se jí bude dařit na teplém stanovišti, které bude zároveň chráněno před větrem. Semínka zasejte na záhon koncem dubna na povrch půdy. Jemně je zasypte zeminou. V půlce května můžete vysadit předpěstované sazeničky po dvou až třech rostlinkách. Záhon okopávejte a udržujte ho bez plevele. Na podzim pak majoránku klidně přesaďte do truhlíku. Kdo nemá zahradu, může pěstovat majoránku rovnou v truhlících nebo v bylinkových nádobách na balkóně. Vysévejte ji klidně již koncem ledna do půdy bohaté na živiny. Je zapotřebí ji často hnojit a udržovat přiměřenou zálivku. Majoránku je možné pěstovat také v truhlíku za oknem, kde vám vydrží až do jara.

Pro pěstování majoránky je třeba volit místo, které se vyznačuje zejména tím, že je teplé. Optimální volbou jsou místa, která jsou velmi dobře chráněna před severními větry. Půda pro pěstování majoránky musí být hodně hnojená, jelikož tato rostlinka si vyžaduje velké množství živin. Co se týká zálivky, tak ta by měla být přiměřená. Pozor je třeba si dát na zbytečné přelévání majoránky. Hnojit je třeba organickými hnojivy. Sklízí se až 3x ročně odstřižením kousek nad zemí, jakmile uschne dopoledne v hezkém počasí ranní rosa. Majoránka nati se suší ve svazcích ve stínu při teplotě do 35 °C, aby nevyprchala důležitá silice.

Pokud budete chtít sehnat semínka majoránky, určitě to nebude problém. Jsou k dispozici prakticky ve všech obchodech se zahradním sortimentem. Setí majoránky je také jednoduché. Semínka by se měla vysadit někdy koncem měsíce dubna či na počátku května. Až vyrostou v menší rostlinky, je třeba je přesadit. Dít by se tak mělo v trojsponu s mezerami zhruba o 15 centimetrech. Rostlinky se totiž záhy rozrostou do šířky. Záhon je potřebné pravidelně zbavovat plevele a také čas od času okopat. Majoránka se řadí mezi jednoletky. Na podzim není problém ji přesadit do truhlíku a mít ji přes zimu v čerstvém stavu.

Zdroj: Majoránkový čaj
Zveřejněno dne: 27.12.2016

Domácí šampon z bylin

Použití

Používejte byliny a další přísady podle typu vlasů. Bylinky můžete použít jednotlivě, nebo jako směs, v níž budou obsaženy rovným dílem.

  • Na suché vlasy se doporučuje nerolová silice, kořen kostivalu a bezinka.
  • Pro normální vlasy je vhodná pampeliška, jetel a přeslička.
  • Na mastné vlasy se používá řeřicha, jahodník, vrbová kůra a citronová tráva.
  • Když chcete mít lesklé vlasy, přidejte ocet a kopřivu.
  • Pro jemné vlasy se používá olivový olej, majoránka, lopuchový olej.
  • Na lupy zabírá máta peprná, březová kůra, kostival, kopřiva a ocet.
  • Pro lepší růst vlasů dodejte kopřivu, šalvěj, bazalku, rozmarýn a třezalku tečkovanou.

Jednotlivé bylinky nebo směsi koupíte v kamenných nebo internetových obchodech prodávajících přírodní kosmetiku, také mohou být v obchodech se zdravou výživou, které se specializují na bylinky a čaje. Některé byliny, pampelišku, jetel nebo kopřivu, můžete najít na vlastní zahrádce nebo ve svém okolí, tak proč si z nich nevyrobit domácí šampon. Pokud jste se rozhodli pro výrobu domácího šamponu z čerstvě natrhaných bylinek, dbejte na hygienické podmínky a dejte pozor při míchání více druhů bylin. Před výrobou šamponu vždy rostliny opláchněte.

Zdroj: Domácí šampon z bylin
Zveřejněno dne: 30.11.2012

Inhalace proti rýmě

Inhalace bylinek

Inhalování bylinek není vhodné pro každého. Pozor by si měli dát zejména alergici, těhotné ženy a malé děti.

Bylinky pomáhají při nachlazení, bojují s viry a lze je inhalovat i preventivně. Některé mají uklidňující účinky, takže podporují spánek. Většinu bylinek můžete kombinovat.

Dávkování: Použijte zhruba lžíci sušených nebo čerstvých bylinek na půllitr vody. Lze použít i bylinky ve formě čaje.

Máta: Hlavní složkou, kterou máta obsahuje, je mentol. Ten uvolňuje dýchací cesty, odstraňuje bolesti a podráždění.

Meduňka: Zklidňuje nervový systém, je vhodná například při nespavosti. Léčí dýchací ústrojí a pomáhá při migréně.

Tymián: Působí silně antisepticky a dezinfekčně. Léčí choroby dýchacího ústrojí, nachlazení, angínu nebo bronchitidu.

Rýmovník neboli moud: Obsahuje vonné silice, které působí proti rýmě nebo ucpanému nosu.

Rozmarýn: Vhodný jako doplněk k léčbě astmatu, nachlazení, bolestí hlavy, nespavosti a nervového vypětí.

Aloisie: Vhodná při léčbě kašle, akutní i chronické rýmy, průduškových chorob, astmatu. Je velmi uklidňující.

Šalvěj: Má protizánětlivé a protibakteriální účinky. Ve vyšších dávkách může vyvolat křeče. Není vhodná pro těhotné ženy.

Echinacea: Přírodní antibiotikum. Preventivně se užívá na posílení imunitního systému a při nachlazení. Má antivirové a antibakteriální účinky.

Majoránka: Pomáhá při nachlazení.

Levandule: Pomáhá při nespavosti.

Dobromysl (oregano): Léčí kašel, chřipku, bolesti hlavy, uklidňuje nervy a pomáhá při nespavosti.

Borovice: Má antiseptické účinky, zvyšuje tvorbu hlenů a usnadňuje vykašlávání. Uvolňuje dutiny a tím zmírňuje i případné bolesti hlavy.

Heřmánek: Používá se při zánětech horních cest dýchacích. Může způsobit alergickou reakci.

Skořice: Uvolňuje dýchací cesty a ničí viry.

Zdroj: Inhalace proti rýmě
Zveřejněno dne: 5.4.2017

Dna nemoc kloubů

Dna – recepty pro vaření

Rizoto se zeleninou a vepřovým masem

Suroviny:

  • 100 g vepřového masa libového
  • 200 g rýže
  • 1 cibule
  • olej
  • kečup
  • sladká paprika
  • rajčata, paprika
  • špetka soli
  • strouhaný sýr

Postup:

V kastrolu zpěníme na oleji na drobno nakrájenou cibulku, přidáme na kostky nakrájené maso a opečeme. Poté přidáme červenou sladkou papriku, sůl, podlijeme vodou a dusíme skoro do měkka. Pak přidáme propláchnutou rýži, nakrájenou papriku, rajčata a trošku kečupu. Zalijeme vodou a dusíme (vody dáme jedenapůlkrát více než rýže). Servírujeme rizoto posypané strouhaným sýrem.

Přírodní krůtí plátek s kuskusem

Suroviny:

  • krůtí prsa
  • olivový olej
  • bylinky dle chuti, špetka soli
  • zelenina – mrkev, celer, petržel
  • kuskus
  • rozinky
  • kysaná smetana

Postup:

Naklepeme krůtí prsa a zprudka orestujeme na olivovém oleji. Maso okořeníme bylinkami a maličko osolíme. Připravíme si kuskus dle návodu. Na pánvi si orestujeme zeleninu (mrkev, celer, petržel), přidáme rozinky, pokud máte rádi, a promícháme s kuskusem. Na talíř servírujeme dva až tři kopečky kuskusu, které přelijeme kysanou smetanou, a samozřejmě přidáme přírodní plátek. Dobrou chuť.

Sladký jáhelník

Suroviny:

  • jáhly
  • kroupy
  • ovoce dle chuti – jablka, meruňky, švestky

Postup:

Jáhly uvaříme společně s kroupami (poměr si zvolte dle chuti). Do vymazaného pekáče dáme vrstvu jáhel s kroupami a na ni ovoce, které jsme si zvolili (meruňky, švestky nebo jablka). Vrstvy vystřídejte a pečte v troubě asi 20 minut.

Pohankové karbanátky

Suroviny:

  • 25 dkg spařených jáhel
  • cibule, česnek, sůl
  • majoránka
  • vejce
  • strouhanka
  • uvařená zelenina (například mrkev)

Postup:

Do misky dáme nakrájenou cibuli, dva stroužky prolisovaného česneku, pohanku, vajíčko a povařenou zeleninu. Okořeníme maličko solí, majoránkou a pepřem, zahustíme strouhankou a vše dobře promícháme. Ze směsi vypracujeme karbanátky, které opečeme na olivovém oleji. Můžeme podávat s bramborovou kaší a mrkvovým salátem.

Zdroj: Dna nemoc kloubů
Zveřejněno dne: 16.3.2015

Účinky hlívy ústřičné

Recepty s hlívou ústřičnou

Polévka z hlívy ústřičné

Budete potřebovat:

  • 500 g hlívy ústřičné
  • 2 cibule
  • 3 stroužky česneku
  • sůl
  • olej
  • pepř
  • majoránka
  • mletá sladká paprika
  • hladká mouka

Cibuli nakrájíme nadrobno a na rozpáleném oleji zpěníme. Nakrájenou hlívu přidáme k cibuli, orestujeme, zaprášíme mletou sladkou paprikou a zalijeme cca 1 litrem vody. Jakmile je hlíva ústřičná měkká, polévku osolíme, opepříme a přidáme majoránku a prolisovaný česnek. V případě potřeby použijeme k dochucení ještě hovězí bujón. Mouku rozmícháme ve vodě a přilijeme do polévky, ve které jíšku vaříme ještě asi 15 minut. Polévka z hlívy ústřičné nejlépe chutná s čerstvým pečivem.

Karbanátky z hlívy ústřičné

Budete potřebovat:

  • 500 g hlívy ústřičné – klobouky
  • 1 cibule
  • 2 vejce
  • 1 stroužek česneku
  • ½ litru zeleninového vývaru
  • 1 starší rohlík
  • sklenice mléka
  • 3 lžíce másla
  • strouhanka
  • sůl
  • pepř

Očištěné klobouky hlívy ústřičné povaříme v zeleninovém vývaru asi půl hodiny, scedíme, osušíme a nakrájíme nadrobno. Rohlík nakrájíme na malé kousky, zalijeme mlékem, necháme nasáknout, pak mléko vymačkáme a rohlíky přidáme k houbám. Nadrobno nakrájenou cibuli osmažíme na másle dozlatova, přidáme k hlívě a smícháme ještě spolu s vejci, česnekem, solí a pepřem. Nakonec přijde do těsta strouhanka v takovém množství, aby se daly lehce tvarovat karbanátky, které obalíme ve strouhance a smažíme z obou stran na rozpáleném oleji. Karbanátky z hlívy ústřičné jsou výborné s bramborovou kaší.

Rizoto s hlívou ústřičnou

Budete potřebovat:

  • 250 g hlívy ústřičné
  • 250 g rýže
  • 2 cibule
  • 1 dl bílého vína
  • ½ l kuřecího vývaru
  • 100 g parmazánu
  • sůl
  • pepř
  • 2 lžíce másla

Nadrobno nakrájenou cibuli necháme zesklovatět na rozpuštěném másle (cca 1 lžíce), zalijeme vínem a necháme přejít varem. Přidáme rýži, osolíme a asi 2 minuty mícháme. Zalijeme připraveným vývarem a dusíme na mírném ohni pod pokličkou, dokud se neodpaří tekutina. Očištěnou hlívu ústřičnou nakrájíme na kostky, opečeme na másle (cca 1 lžíce), osolíme, opepříme, podlijeme vodou nebo vývarem a podusíme. Hlívu ústřičnou smícháme s připravenou rýží a posypeme strouhaným parmazánem.

Zdroj: Účinky hlívy ústřičné
Zveřejněno dne: 6.2.2014


SiteMAP