Nejprve si větvičky smrku nasekáme a smrkové pupeny rozpůlíme. Všechny suroviny se pak vloží do hrnce a pomalu se na mírném ohni ohřívají tak dlouho, dokud se pryskyřice zcela nerozpustí. Poté se vše důkladně zamíchá a hrnec se na dvacet minut odstaví. Mezitím si připravíme čisté a vyvařené sklenice, do nichž pak mast přelijeme, zavíčkujeme a uskladníme.
V naší poradně s názvem VYČIŠTĚNÍ OD SMRKOVÉ SMŮLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Bartošek.
Jak a čím vyčistit kalhoty od smrkové smůly?Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Co můžete, tak mechanicky odstraňte - odškrábněte. Pak na postižené místo nalijte 99% líh, který rozpustí zbytky smůly. Než líh vyprchá, tak aplikujte prací gel a celé to pěkně promněte. Po chvilce to začněte proplachovat pod tekoucí vodou, než se podaří vymýt gel na praní.
Účinnou složkou smrkové pryskyřice je především terpentýnová silice. Pryskyřice se v mnoha úpravách používala k léčbě jak vnějších, tak vnitřních potíží. Připravovaly se z ní například masti a koupele pro zlepšení prokrvení kloubů a celých končetin, taková terapie se doporučovala hlavně lidem trpícím revmatem, bolestmi kloubů a zad (při takzvaném houseru, ischiasu). I dnes můžeme najít přípravky s výtažkem této silice v kloubních mastech a podobně.
K výrobě smrkové masti je v některých případech potřeba smrková pryskyřice. Dříve se získávala tak, že se buď ze stromu sloupl plát kůry spolu se slabou vrstvou dřeva, v takovém případě pak bylo potřeba z vysekané prohlubně seškrábnout nahromaděnou pryskyřici. Další možností bylo udělat do kůry zářezy a pod ně se upevnila nádoba, do níž pak smůla ze zářezů vytékala. Někdy se dokonce stromy navrtávaly. Žádný z těchto postupů už ale dnes není moc vhodný, protože všechny tři způsoby jsou dost nešetrné ke stromům a navíc existuje přijatelnější způsob získání smrkové pryskyřice. Stačí totiž se v lese dívat více kolem sebe, spousta stromů mívá na některých místech porušenou kůru i dřevo z mnoha přirozených příčin. V takovém případě pak sběrateli pryskyřice stačí jen tupou částí nože výron pryskyřice seškrábnout (ne až na dřevo).
V naší poradně s názvem MAST Z BOROVÉ PRYSKYŘICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Hornychová.
Dobrý den,
prosím můžu se zeptat dá se koupit pryskyřice (smůla z borovice) ??? měla bych zájem ale nikdo mě nechce nasbírat a já jsem již stará a do lesa se nedostanu děkuji za odpověď Hornychová Věra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
V naší poradně s názvem LÉČIVÉ SMRKOVÉ VÝHONKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rendl Ivan.
Smrkové výhonky, 80% lih, lžička medu pro chuť, budu použivat na odkašlávání, mohu vše nechat macerovat cca 1 měsíc, na slunku nebo ve tmě ?
Děkuji za odpoveď a přeju Vám a ostaním,, bilinkářům horu zdraví a žebřiňák štěstí. IVan Rendl
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Macerování výhonků v lihu ve tmě či na slunci ještě nikdo seriózně nezkoumal a není proto jasný důkaz o nejlepším postupu. Zbývá tedy vlastní výzkum a to tak, že macerát rozdělíte na dvě části, přičemž jednu dáte do tmy a druhou na slunce. Při pozdějším používání pak vyzkoušíte vlastnosti obou várek a vyhodnotíte je. Podle výsledků pak přizpůsobíte výrobní proces v následujících letech.
V naší poradně s názvem NA CO VŠE LZE POUŽÍVAT SMRKOVOU MAST? NA KTERÉ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Zajímá mně na které zdravotní problémy, kromě mykozy nehtů je vhodná smrková mast
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pryskyřice ze smrku a mast z ní vyrobená má pouze protiplísňové účinky a může zahubit dermatofyty, což je společný název pro 3 druhy hub, které mají neblahý vliv na kůži, vlasy a nehty člověka a zvířat. Nejlepší čas na sběr pryskyřice je červen a červenec.
Jiné účinky má zase esenciální olej získaný ze smrku. Ten účinkuje podobně jako antibiotika při léčbě infekcí způsobených bakteriemi, jako jsou Salmonella enteritidis, Escherichia coli, Bacillus subtilis a Staphylococcus aureus.
Nejprve si připravíme vodní lázeň (jeden hrnec s vodou, druhý do něj). Do menšího hrnce vložíme smrkovou pryskyřici a olej. Pomalu zahřejeme při nízké teplotě. Hřejeme tak dlouho, dokud se smrková pryskyřice neroztaví. Roztavenou směs přefiltrujeme třeba přes sítko (nebo kávový filtr), a pak opět čistou směs vložíme do hrnce a přidáme k ní nastrouhaný včelí vosk. Znovu se vše pomalu zahřeje, dokud směs znovu neroztaje. Vzniklou mast přelijeme do připravených čistých sklenic. Mast je třeba uchovávat na chladném temném místě.
V naší poradně s názvem MAST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
prosim zná někdo přesné dávkováni na smrkovou mast Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příprava smrkové masti je jednoduchá. Nejdříve si připravíte nasycený olej a to tak, že do dvou třetin uzavíratelné sklenice vložíte kusy smrkové smůly, které zalijete do plného obsahu sklenice oblíbeným olejem, uzavřete a uchováte při teplotě 40 až 50 stupňů Celsia, dokud se smůla do oleje nerozpustí. To může trvat i několik dní. Pomoci smůle v rozpouštění můžete častým zatřesením se sklenicí. Nasycený olej pak smícháte s včelím voskem v poměru 2 lžíce vosku na 230 ml nasyceného oleje a přivedete k teplotě, kdy budete moci smíchat olej s voskem dohromady, obvykle 50 °C. Pak hned ještě teplé slijete do sterilní skleněné uzavíratelné nádoby, kterou uzavřete až po vychladnutí obsahu.
Tupým nožem seškrábneme výron pryskyřice na borovém stromě. Nejlépe to jde, když je již pryskyřice tvrdá. Pozor, neškrábeme až na dřevo, ale bereme si jen vrchní část, aby nedošlo k poškození stromu.
Smolná mast (smolenka) je efektivní přírodní produkt, který poskytne pokožce dokonalou péči. Účinnou látkou je pryskyřice, která zklidňuje zarudlou pokožku se sklonem k zánětům a kožním problémům.
Smolná mast je vhodná také na problematickou pleť a při problémech zubů. Všechny složky masti jsou čistě přírodní a v bio kvalitě. Mimo jiné je pryskyřice silný přírodní konzervant, takže již není třeba přidávat do masti chemické konzervační látky. Také domácí smolová mast z pryskyřice má stejné účinky.
Smrkové výhonky jsou bohaté na vitamín C. Čaj ze sušených smrkových výhonků je již dlouho používán pradávnými obyvateli k uklidnění kašle a bolestí v krku a ke zmírnění plicního onemocnění.
V diskuzi SMRKOVÉ VYHONKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, zda nevadí když na med ze smrku vaříme nejen mladé výhonky, ale i jehličí, a musí se to jehličí a výhonky oddělit z toho stonku, nebo nevadí když se to vaří i s ním?
Moc děkuji za odpověď. Jana R.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.
Dobrý den, jen celé nové výhonky ze smrku, to jsou ty světle zelené, jdou krásně odštípnout. Z tmavého jehličí - větví se to nedělá.
Tento recept je velmi jednoduchý. Připravíme si hrnec a do něj vložíme všechny suroviny. Pak si připravíme další (větší) hrnec a naplníme ho částečně vodou. Dáme ho na sporák a začneme vodu vařit. Do něj pak vložíme ten hrnec se surovinami. Vznikne tak vodní lázeň. Ingredience potřebné na mast se tak vaří, ale nejsou na přímém ohni. Suroviny je třeba občas promíchat. Vodní lázeň by měla trvat asi třicet minut. Že je hotovo se pozná tak, že se všechny ingredience nejen rozpustily, ale i spojily. Pak si připravíme čisté, vyvařené a suché sklenice, do nichž ještě tekutou smrkovou mast nalijeme. Sklenice pak zavíčkujeme. Mas uchováváme ve tmě.
Mladé smrkové výhonky obsahují velké množství vitamínu C, jenž odvádí z těla toxiny a posiluje imunitu. Mladé smrkové výhonky a šišky sbíráme v dubnu až květnu.
Čaj ze smrkového jehličí léčí záněty dásní.
Smrkové větvičky a šišky se užívají také při léčebných koupelích – pomáhají při katarech dýchacích cest, bolestech kloubů a končetin, poruchách prokrvení, nervozitě, nespavosti a celkové vyčerpanosti.
Uhlí ze smrkového dřeva pohlcuje jedy ve střevech a má dezinfekční účinky.
Pokud smrkové výhonky vyluhujeme v alkoholu, vznikne smrková tinktura. V lidovém léčitelství se smrkové výhonky nakládaly do slivovice a směsí se pak ošetřovaly klouby. Cílem bylo zmírnění bolesti, prokrvení a prohřátí.
Pryskyřice je velice léčivá. Má antibakteriální, dezinfekční, analgetické a antimykotické vlastnosti. Je skvělá pro lokální použití jako smolová mast. Tradičně se pryskyřice spalovala jako kadidlo. Pokud budete pryskyřici pálit na dřevěném uhlí, získáte skvěle vonící kouř, který okolí energeticky očišťuje, místnost dezinfikuje a působí příznivě na dýchací orgány.
Recept
Ingredience: 40 ml lékárenského lněného oleje, 50 g borové pryskyřice
Postup: Rozehřejeme lněný olej, ve kterém rozpustíme borovou pryskyřici. Aby účinné látky nevyprchaly, nalijeme mast do dobře utěsněných nádobek.
Použití: Pomáhá při hojení vředů či abscesů, lze ji natírat na bolavé klouby, stejně tak i na prsa a záda při kašli.
Na jaře a v létě má pryskyřice lepkavou konzistenci, během roku a převážně v zimě je tuhá, drolivá, má šedou až namodralou barvu. Působením kyslíku se pryskyřice během roku vytvrdí.
Dříve se pryskyřice ze stromů přímo těžila. Kůra se stromkovitě nařezala a pryskyřice pak stékala ve vyřezaných drážkách do sběrné nádobky.
Pryskyřici lze sbírat v každém ročním období, v lepkavé formě se ale bude hůře uchovávat. Vhodnější je tedy sbírat pryskyřici již zoxidovanou, ztvrdlou. Používá se k tomu starý nůž či sekera, protože se pryskyřice z použitých nástrojů špatně čistí. Pryskyřice je ale rozpustná v oleji, takže pomocí oleje, drátěnky a následně saponátu lze znečištěné pomůcky vyčistit. Může se také použít benzin. Vodou se pryskyřice nevyčistí nikdy.
