Endodontické ošetření je vlastně ošetření kořenových kanálků, které je časově dost náročné. Jen pro zajímavost: u horní jedničky trvá toto ošetření od začátku do konce třeba hodinu, u obtížné dolní šestky bez problému i přes tři hodiny. Za ošetření kanálků zaplatíte u každého lékaře jinou sumu. Záleží na tom, jak lékař pracuje, co používá za materiály a tak dále. Obvykle se cena za ošetření jednoho kanálku pohybuje od 1 500 do 2 000 Kč, ale je třeba připočítat i další náklady jako dostavby zubu a protetiku. Zdravotní pojišťovny sice ošetření kanálků hradí, ale podle zubních lékařů zcela nedostatečně.
V naší poradně s názvem ČIŠTĚNÍ ZUBNÍCH KANÁLKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míla.
Dobrý den.Jsem objednána k zubnímu lékaři na čištění zubních kanálků, odborný výraz neznám, abych si to našla v hrazených úkonech. Lékař za to bude požadovat 3600Kč, zdá se mi to čáastka vysoká. Hradí to pojišťovna? Jsem u VZP
Děkuji a přeji hezký den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Odborný název pro čištění zubních kanálků je endodoncie. Jedná se o výkon, který si pacient hradí sám. Není to přímo nadstandardní péče a uvedená částka tomu odpovídá. Jestliže si o tom myslíte, že by vám to pojišťovna měla zaplatit, tak se zkuste zeptat přímo jich. Tady jsou kontakty na VZP: www.vzp.cz/kontakty
Zubní kanálky jsou příčinou bolesti dokonce i v již mrtvém zubu. Infekci je třeba zlikvidovat, ale mechanické čištění kanálku na to nestačí. Kořenový kanálek je prostor uvnitř kořenu zubu. Tyto dutiny mohou být v závislosti na zubu a člověku různě dlouhé, nejčastěji měří od 14 do 31 milimetrů. I jejich množství je individuální. V některých zubech najdeme jeden až dva kanálky, jinde jsou tři nebo čtyři. Zubní kanálky je někdy třeba vyčistit, neboť zanícená zubní dřeň v nich může být příčinou bolesti. Cílem zákroku je zlikvidovat infekci v kořenových kanálcích, aby se předešlo vzniku váčku u kořene zubu, nebo aby případný váček zmizel.
Váček se vytváří v okolí kořene nemocného zubu. Dochází tu k rozpuštění kosti a vzniku měkké tkáně, kde se likvidují přítomné bakterie. Po dobrém vyčištění kanálků není tato bariéra už potřeba a váček za několik měsíců zmizí. Kanálek je nutné rovněž důkladně chemicky vypláchnout, což zabíjí i bakterie v místech, kam se zubař nedostane. Pokud nedojde k ošetření infikovaných kanálků, akutní infekce, která se z nich šíří do těla, může v extrémním případě způsobit i smrt. Obvykle infekce není tak agresivní a u zubu vznikne chronický váček nebo píštěl. „Něco mezi“ je takzvaná periostitida, tedy akutní zánět kosti v okolí zubu, který však neohrožuje život. Ošetření má za cíl zachránit zub se zánětem zubního nervu nebo již mrtvý zub před vytržením. V případě, že kaz je již velmi hluboký a došlo k infekci kořenového systému zubu, je potřeba infikované kanálky opracovat, vydezinfikovat a pečlivě vyplnit. Kanálky se plní speciálními cementy a gutaperčou, což je vlastně guma. Kvalitní výplň pak zamezí dalšímu pronikání infekčních bakterií kořenovým kanálkem. I mrtvý zub se může kazit stejně jako živý. I mrtvý zub může bolet. U neošetřených zubů bakterie volně proudí mezi ústy a kostí. Navíc produkují plyn a ten se v zubu hromadí. Nejčastěji zuby bolí na skus. Mrtvé zuby jsou křehké a je třeba je proteticky ošetřit, aby nepraskaly a nemusely se vytahovat.
Zubní váček je zánět zubu, jímž se organismus brání před přítomnými bakteriemi. Do zubu, tedy do takzvaného kořenového kanálku zubu, se bakterie dostanou nejčastěji z neošetřeného zubního kazu. Když se bakterie dostanou do kořenového kanálku, způsobí nejdříve zánět, otok, tlak v zubu a pak odumření zubní dřeně. Kořenové kanálky přímo komunikují s čelistní kostí. Když se tedy dostanou bakterie kořenovým kanálkem do blízkosti kosti, organismus vytvoří pod zubem zánět (zubní váček). Zubní váček vzniká také u zubů, které nebyly kvalitně ošetřeny a u nichž i po ošetření zbyly v kořenovém kanálku bakterie. K průniku bakterií do kořenového kanálku může dojít i při broušení zubu na korunku nebo můstek.
Abyste si uměli představit, jak vypadá takový zubní váček, podívejte se na přiložené fotografie.
V diskuzi ČÍŠTĚNÍ KANÁLKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivis.
Dobrý den ,chtěla bych se zeptat jestli tato služba je hrazena VZP.Doktorka na mě vychrlila,že tuto službu musím zaplatit částkou 800 Kč.Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zubní váček je zánět, kterým se váš organismus brání před bakteriemi v zubu. Do zubu, tedy do takzvaného kořenového kanálku zubu, se bakterie dostanou nejčastěji z neošetřeného zubního kazu. Když se bakterie dostanou do kořenového kanálku, způsobí nejdříve zánět a pak odumření zubní dřeně. Tyto kořenové kanálky přímo komunikují s čelistní kostí. Když se tedy dostanou bakterie kořenovým kanálkem do blízkosti kosti, náš organismus vytvoří pod zubem zánět (zubní váček). Zubní váček vzniká také u zubů, které nebyly kvalitně ošetřeny a kde i po ošetření zbyly v kořenovém kanálku bakterie. K průniku bakterií do kořenového kanálku zubu může také dojít při broušení zubu na korunku nebo můstek. Dokud je zánět v klidu, nijak nás netrápí. Pokud ale dojde k oslabení našeho imunitního systému (chřipka, nachlazení), může dojít k akutnímu vzplanutí tohoto chronického zánětu a zub nás začne bolet, může rovněž vzniknout otok s hnisem. Chronický zánět navíc trvale zatěžuje imunitní systém a může poškodit některé orgány jako ledviny, srdce.
V diskuzi VÁČEK NA DÁSNI - DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slámová lucie.
Jak co nejrychleji zbavit vacku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Mám váček na dásni, chtěla bych ho odstranit sama. Je nutné ho propíchnout nebo stačí jen zuby a dáseň čistit a váček sám zmizí .. není-li nutná návštěva zubaře.
Jak odstranit váček u zubu? Jde to pouze endodontickým ošetřením, které znamená odstranění bakterií, vyčištění a uzavření vnitřního prostoru zubu tak, aby se do kořenového kanálku další bakterie nedostaly. Váček pod zubem tedy není důvodem k vytržení zubu. Kvalitní endodontické ošetření představuje náročný výkon. Kořenové kanálky mají velmi malé rozměry v desetinách milimetrů. I když je ošetření kořenových kanálků provedeno s největší pečlivostí, ale „konvenčně“ (bez použití operačního mikroskopu), je úspěšnost takového ošetření od 30 do 50 %. Naopak při použití operačního mikroskopu, tedy „mikrochirurgicky“ se dosahuje úspěšnosti 96–98 %. Opakované otvírání a zavírání zubu, vkládání dezinfekčních vložek a ošetřování v mnoha návštěvách nevede obvykle k úspěšnému ošetření.
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jako muž užívající Warfarin máte stanoven limit pro denní příjem vitamínu K na úrovni 120 mikrogramů. Maso obecně patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K, takže se prakticky nemusíte vůbec hlídat v množství, které sníte. To samé platí i o křenu, který má také nízký obsah vitamínu K a navíc ho používáte jen v malém množství k dochucení. Zde je konkrétní výčet vámi zmíněných zdrojů masa:
1/2 kg vařeného králičího masa bez kostí = 5 mcg vitamínu K.
Maso z divokého prasete = 0 mcg vitamínu K.
1/2 kg srnčího masa = 1 mcg vitamínu K.
1/2 kg zaječího masa = 5 mcg vitamínu K.
Lžíce nastrouhaného křenu = 0,2 mcg vitamínu K.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Vacek.
Díky za vyčerpávající odpověď a za rychlost. Udělal jste mi radost :-). S pozdravem Vacek
Zubní váček je drobný útvar vznikající v dutině ústní, konkrétně v oblasti kořenového kanálku zubu. Z babských rad na zubní váček můžete zkoušet cokoli, stejně skončíte u lékaře, který provede endodontické ošetření, které se provádí s cílem vyčištění vnitřního prostoru zubu od bakterií při jeho současném uzavření, aby se do něho nemohly dostat další bakterie. Ošetření je pacienty vnímáno jako velmi nepříjemné, není však vyloženě bolestivé. Na žádost pacienta je možné provést ošetření v lokální anestezii (do dásně se píchne injekce s analgetikem). Při šetření se provádí nejen čištění kanálků, ale také jejich rozšíření. Bakteriemi napadená dřeň se ze zubu odstraní a nahradí speciálním materiálem, kterým se kanálky utěsní.
V případě rozsáhlého zánětu, kdy se stav nezlepšuje, bývá nutná antibiotická léčba. V krajním případě si pak může zánět vyžádat extrakci – vytržení zubu.
Prevence zubních váčků vychází z důsledné hygieny dutiny ústní, jde tedy o pravidelné čištění zubů minimálně dvakrát denně. Dále je nutné používat mezizubní kartáčky nebo dentální nitě, aby se odstranily zbytky potravy (které mohou způsobit zubní kaz) z prostor, kam není možné se s běžným kartáčkem dostat.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Utvoří-li se v ústech tak zvaný váček na dásni, jedná se většinou o onemocnění zubu, i když se projeví jako nažloutlá bulka nebo vyvýšenina na dásni. Váček se tvoří v dásni jako hnisavé ložisko. Někdy „dozraje“, praskne a zhojí se, jindy může váček na dásni postiženému způsobovat silné bolesti, od kterých odpomůže jen lékařský zákrok – vyčištění. Váček na dásni může mít i čirý obsah – pak se obvykle jedná o opar na sliznici, který nezpůsobuje velké bolesti a po prasknutí se rychle zhojí.
V naší poradně s názvem SKVRNY POD JAZYKEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ano, strach je na místě. Pokud skvrnky pod jazykem nezmizí do tří týdnů, tak bude vhodné je co nejdříve nechat zkontrolovat u svého stomatologa. Ten pak určí další postup.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vojtěch.
Pod jazykem jsem si nalezl bílo žlutý váček. Co by to mohlo znamenat. Váček nebolí, ale strach mám.
Pokud váček dítě neobtěžuje, nebolí, dítě jí a pije normálně, je dobré vyčkat, co se z toho vyklube, jestli je to následek poranění v průběhu několika dní, hematom se sám vstřebá, pokud by šlo o zoubek, prořeže se.
U starších dětí se může jednat o váček nad prořezávajícím stálým zubem. Nejedná se o nic vážného, doporučuje se výplach úst 2x denně dezinfekčním prostředkem s obsahem chlorhexidinu, například Curasept, Corsodyl, a následná kontrola u lékaře.
V diskuzi STOMATOLOGICKÉ ÚKONY HRAZENÉ VZP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naďa Váňová.
Dobrý den. Stomatolog po mě požaduje zaplacení 3000,- Kč za vyčištění zubního kanálku. Má na to nárok ?
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavla Orlová.
Dobrý den. Chtěla bych vědět,kde se ztratilo tolik proklamované moje PRÁVO vybrat si svého lékaře,když se rozbila fungující zdravotní péče o každého občana.Je mi 80let,můj zubař odešel do dúchodu a v mém okolí žádný zubař nové pacienty nebere.Dnes si zubní lékaři pacienty vybírají sami, podle toho,kolik jste schopni jim zaplatit. Nevím co se stalo, 60 let jsem u mé paní doktorky neplatila ani korunu navíc a teď,když mi spadla korunka ze dvou předích zubů, mám v jediném stomatologickém zařízení, které mě bylo ochotné přijmout(je asi 40km od mého bydliště,takže mě musí vozit autem syn),za nové korunky zaplatit 18000kč. Nevím, v jakém světě jsem se ocitla. Naši lékaři u nás vystudují za peníze budoucích pacientů, ale léčit je jen tak nebudou.Je mi z toho smutno, ale co se divím - vždyť prezident stomatologické komory musí řešit jiné problémy s koronavirem. Dík za to, že si mé stesky vyslechnete. Přeji hezký den. Orlová Pavla
V diskuzi ŽLUTÉ SKVRNY LÉČIL SE NA CHOLESTEROL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal.
Jde mi oto na horním výčku v řasach mám pupínek nebo se začíná dělat tukovi vacek. Jde nějak odstranit? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud se po ošetření bolavého zubu vytvoří váček u dítěte s prvními zuby, je nutné ho odstranit. Příčinou tvoření váčku je jen a jen zubní kaz. Jestliže je pod dočasným zubem zánět, je opravdu lepší ho vytrhnout, aby se nestal zdrojem infekce pro zárodek stálého zubu. Důležitá je správná dentální hygiena.
Zprvu se může jednat o červený boulovitý útvar, který může po chvíli zbělat a následně se zvětšit. Pokud je výstupek citlivý na dotek a pokud z něj také vytéká hnis, pravděpodobně se jedná o zubní váček, který je třeba řádně prošetřit u stomatologa. Zubní lékař provede řádné vyšetření, zhotoví rentgenové snímky a domluví se na možnostech léčby.
Rady typu nechat váček prasknout, nebo jej dokonce propíchnout, okamžitě odmítněte, jelikož byste si zadělali na mnohem větší problém. Pokud tedy objevíte váček na dásni, je nutná návštěva stomatologa.
Nikdy nepodceňujte výskyt váčku. Ten se projevuje v podobě zarudnutí, horkosti či otoku v místě váčku, bolestivostí či vyklenutím dásně. Méně známý je i fakt, že se tento zánět může projevit kdekoliv na těle. Pokud je imunita jedince navíc oslabena chřipkou či nachlazením, zubní váček může doprovázet otok s hnisem. Chronický zánět zubního váčku pak může nejen vážně zatížit imunitní systém, ale i ohrozit některé orgány jako ledviny či srdce.
Pokud vám zubař na váček předepíše antibiotika a problém jinak neřeší, léčí pouze akutní příznaky, tak se jedná o zastaralou léčbu zubního váčku. I když máte váček, tedy zánět, který se momentálně viditelně neprojevuje, je třeba problém řešit hned. Zub otevřít, vyčistit kanálky. Protože váček je „tikající bomba“.
Váček je vlastně jen zavedený lidový výraz, nic takového medicína nezná, ale pro lepší komunikaci s pacienty se stále používá. Jde o zánět, který vznikne kvůli bakteriím. Bakterie v tkáni vyvolávají reakci. Máme-li bakterie v kořenových kanálcích zubu, dostávají se odtud do okolní tkáně, kde vznikne „váček“. Organismus se zánětu samozřejmě brání, a pokud tento stav trvá delší dobu, oslabuje to naši imunitu. Takto postižený chrup se pak může projevit například při chřipce.
Vždy je třeba odstranit původce problému!!! Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu.
Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je nejlepší implantát. Lékaři se snaží jej v ústech zachovat co nejdéle, ale v mrtvém zubu nesmí být přítomny bakterie, které vedou ke vzniku váčku. Dříve se používaly materiály, které bakterie spolehlivě zahubily. I když byly kanálky špatně ošetřeny, zuby vydržely dvacet let. Jenže jak se ukázalo, tyto látky byly toxické. A tak se dnes kvůli vedlejším účinkům nepoužívají a lékaři se snaží zlepšit techniku pročištění, aby v kanálcích nezůstávaly zbytkové bakterie.
Lékaři za čištění kanálků nic neplatíte, výkon je pojišťovnou plně hrazený. Při této proceduře existuje neúmyslná možnost nekvalitního ošetření a riziko váčku je pak relativně obrovské. Pokud se rozhodnete pro modernější postup a za čištění si zaplatíte, docílíte toho, že díky kvalitnímu ošetření kanálků zub vydrží dlouhá léta. Když přijdete o zub, náhrady jsou drahé, dražší než investovaná péče, a nikdy nejsou jako vlastní zub.
Dětský chrup je křehký, a proto potřebuje speciální péči, díky níž budou zoubky dítěte krásné, zdravé a leskle bílé. Navíc jsou mléčné zuby základem pro zuby trvalé, a proto je péče o ně neméně důležitá. S péčí o dětské zoubky je potřeba začít co nejdříve. Mléčný chrup je pro dítě velmi významný, i když je pouze dočasný. Je důležité začít čistit už první zoubky u kojenců a batolat, aby se dětský chrup nekazil. K čištění zoubků malých dětí skvěle poslouží gumový zubní kartáček, který se navléká na prst a bezbolestně se dostane i do těch nejnepřístupnějších míst v dětské ústní dutině.
Pro čištění prvních zoubků u miminek není zapotřebí používat zubní pastu, stačí pouze vyčistit chrup kartáčkem pro odstranění zubního plaku. Zubní pasta se může začít používat až po dosažení 1 roku věku, ale dbejte na to, aby bylo použito pouze malé množství a aby byla pasta určena speciálně pro nejmenší děti. Vybírat můžete z past s fluorem i bez něj. Dětský chrup čistěte 2x denně, vždy ráno a večer po posledním jídle nebo po posledním sladkém nápoji. Větší děti začněte pozvolna učit, jak si mají správně čistit zuby, ale je potřeba si uvědomit, že děti jsou schopné správně provést čištění zubů většinou až po dosažení věku 6 let. Do té doby je správné pohyby pečlivě učte a vždy na ně při čistění zubů dohlédněte, aby byly zoubky čisté, bílé a zdravé.
I přes dostatečnou hygienu může dojít k výskytu kazu na základě konzumace nevhodných potravin. Hnisavý váček na dásni u dětí je pak možnou komplikací. Komplikace hlubokého kazu u dětských zubů, zasahující až do dřeně, lze řešit ošetřením kořenových kanálků, které ale vzhledem k anatomii dětského zubu a spolupráci dětí nemá příliš velkou úspěšnost, proto je často nutné přistoupit k odstranění dočasných zubů. Ponechání dočasného zubu s váčkem může vést k dalším komplikacím, proto je lepší takový zub odstranit. S věkem je třeba sledovat při preventivních kontrolách vývoj skusu, zda se zuby zařazují správně, jinak žádná komplikace nehrozí.
Zánět zubu vznikne tak, že máte na některém ze svých zubů veliký kaz, který si nenecháte opravit – dokud je tento kaz pouze na povrchu zubu (ve sklovině) nebo v dentinu (vrstva pod sklovinou), zub nebolí. Ale jakmile kaz dojde do středu zubu a bakterie infikují nervy a cévy, dochází k tak zvané akutní pulpitidě. Bolest pak připomíná „švihnutí bičem“, jde o bolest pulzní, ostrou, někteří pacienti uvádějí, že jim v zubu „přímo tepe“. Tato bolest je velmi nepříjemná, nedá se při ní spát, zub nejvíce bolí vleže v noci. Je nutné postižený zub okamžitě začít léčit – stomatolog odstraní zubní kaz a pak se udělá trepanace, to znamená, že se vyčistí kořenové kanálky. Jednoduše řečeno: zánět zubu je pouze komplikací zubního kazu – bez kazu zánět zubu nevznikne.
Vznik „váčků” je obvykle přisuzován dědičnosti, nekvalitním zubům, špatné imunitě a podobně. Příčinou je však vždy infekce šířící se ze zubu. A protože k infikování zubu dochází většinou díky zubnímu kazu, můžeme tvrdit, že stačí dobrá ústní hygiena, která vzniku kazu zamezí, a nikdo se „váčků” obávat nemusí. Stejně tak již dávno není „váček” důvodem k extrakci zubu, téměř vždy je léčitelný. To, co je lidově nazýváno čištěním kanálků, se odborně nazývá endodontické ošetření. Princip je jednoduchý – zbavit vnitřek zubu pokud možno všech bakterií a zub natěsno vyplnit tak, aby v něm už žádné nemohly znovu přežívat a svými produkty způsobovat zánět a poškození okolní kosti – „váček“. Princip je jednoduchý, ale dosáhnout výsledku je obtížnější. Pouze spojením maximální pečlivosti ošetřujícího, použitím moderních nástrojů a techniky lze dosáhnout úspěchu. Bez takových pomůcek, jako je 3D CT přístroj, kofferdam nebo apexlokátor, není moderní endodoncie představitelná.
Váček je vlastně jen zavedený lidový výraz, nic takového medicína nezná, ale pro lepší komunikaci s pacienty jej lékaři tradičně používají. Jde o zánět, který vznikne kvůli bakteriím. Máme-li bakterii v kořenových kanálcích zubu, dostává se tudy do okolní tkáně, kde vznikne váček. Problém taky může být ne uvnitř, ale vedle zubu. Organismus se zánětu samozřejmě brání, a pokud tento stav trvá delší dobu, naše tělo to oslabuje.
Příznaky jsou rozdílné. Dokud je zánět v klidu, nijak nás netrápí. Pokud ale dojde k oslabení imunitního systému (chřipka, nachlazení), může dojít k akutnímu vzplanutí tohoto chronického zánětu a zub nás začne bolet, může rovněž vzniknout otok s hnisem. Chronický zánět navíc trvale zatěžuje imunitní systém, může poškodit některé orgány jako ledviny, srdce.
Je vždy třeba odstranit původce problému. Příčinou je nezřídka mrtvý zub, ve kterém zůstala infekce. Tělo nemá možnost bakteriální infekci v kořenových kanálcích zvládnout, bojuje jenom s bakteriemi, které jsou již kolem kořene zubu. Základem je zahubit bakterie v kořenových kanálcích. A tady je často kámen úrazu. Zejména starší generace lékařů nevěnuje váčkům dostatečnou pozornost, nasadí antibiotika a do ničeho dalšího se nepouští. Postupy jsou mnohdy špatné a potíže se vracejí. Dříve – a mnohdy i dnes – se to řešilo podáním antibiotik, která ale problém jenom oddálila. Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu.
Máte-li v ústech váček, bývá nejčastější příčinou právě mrtvý zub, o kterém ani nemusíte vědět, protože takový zub může vydržet velmi dlouho. Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je v podstatě nejlepším implantátem. Proto se ho lékaři snaží v ústech zachovat co nejdéle.
Příčinou úmrtí zubu může být úraz nebo velký kaz, kdy se nepodařilo dokonale vyčistit všechny kanálky, protože jde o nelehký úkol. Počet kanálků je variabilní, jejich počet lékař předem nezná a nemusí ani všechny odhalit, obzvláště bez mikroskopu. Cílem je dostat se do všech. Kanálky mohou být i rozdvojené a jejich dokonalé ošetření může být nad síly dnešní techniky. Následně vznikají váčky, ty můžeme vidět i u již ošetřených kanálků, pokud zde infekce zůstala. Další komplikací může být přeplněná kořenová výplň, čímž vzniká chronické dráždění – a váček je na světě. Na každou příčinu se musí zvolit jiný postup terapie, ale vždy se vstupuje do kořenového kanálku, případně se volí extrakce.
Po antibiotikách se může narušit přirozená rovnováha mikroorganismů na sliznicích. Corsodyl je dezinfekce, tím nic nepokazíte.
Také pomáhá alternativní léčba pomocí bylinek. Zkuste často (několikrát za den) vyplachovat pusu silným teplým odvarem ze šalvěje a řepíku (uvařit vždycky čerstvý). Jestli se stav sliznice nezačne zlepšovat do 2–3 dnů, je nutná návštěva lékaře.
Na váček na dásni přiložte rozpůlený česnek, česnek je přírodní antiseptikum.
Je nutná zvýšená ústní hygiena.
U dětí se doporučuje genciánový roztok.
Tak jako tak, pokud váček na dásni neodezní do 3 dnů, je nutná návštěva lékaře.
Zubní váček neboli zubní granulom se objevuje v důsledku neošetřené infekce, jedná se o úplnou nebo částečnou nekrózu zubního kořene (pulpitis v důsledku zubních dutin nebo traumat). Infekce se dále šíří do kosti a objeví se na RTG, jako jasná skvrna. Neléčený zubní váček po nějaké době vede k vytvoření periapikální cysty, která je na rentgenu zobrazena podobně jako granulom a nález bývá větší než u granulomu, ale není to pravidlem. Stejně jako granulomu, tak i cysta je projevem obranné reakce organismu.
