Slinivka břišní, latinsky pankreas, je žláza, která se nachází v našem břiše. Anatomicky má velmi úzký vztah k tenkému střevu a ke žlučovým cestám. Slinivka břišní patří mezi žlázy s vnitřní sekrecí a k trávicímu ústrojí. Ovlivňuje trávení cukrů, tuků i bílkovin, produkuje inzulín, různé hormony a má pod sebou správu všech sliznic v těle. Slinivka má dvě hlavní funkce. Některé její buňky tvoří a do krve vypouštějí významné hormony (například inzulín), které jsou důležité pro náš metabolismus. Druhým úkolem pankreatu je trávicí funkce. Většina buněk slinivky vytváří šťávu bohatou na trávicí enzymy (amyláza, lipáza, trypsin, chymotrypsin), které umožňují ve střevě trávit tuky, bílkoviny i cukry. Trávicí šťáva se ze slinivky dostává trubicovitým vývodem do tenkého střeva. Ještě před vstupem do střeva se ovšem napojuje na žlučovod a žluč s trávicími šťávami pankreatu tak vtéká do střeva společně. Pro trávení to má velký význam, protože trávicí enzymy ve slinivce se tvoří v neaktivní formě a aktivují se až po styku se žlučí.
V naší poradně s názvem RAKOVINA PANKREAS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
ahojky naší dceři zjistili rakovinu slinivky loni v únoru po porodu. snaží se být silná, ale já jí to nevěřím.dá se tato forma rakoviny vyléčit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Každé onemocnění je možné léčit. Když pak pacient k tomu ještě sám chce, tak to jde ještě lépe. Proto byste měla své dceři důvěřovat a podporovat ji v jejím přesvědčení, protože naděje umírá poslední. Když bude mít vaše dcera ve vás podporu, tak se ji to bude určitě lépe zvládat, než když jí nebudete věřit.
U slinivky vás nejvíce zajímá její umístění v těle. Pankreas neboli slinivka břišní je malý, asi 25centimetrový nepárový orgán velikosti lidské dlaně. Váží asi 75 g a skládá se z tzv. hlavy, těla a ocasu. Je uložen pod brániční klenbou mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Ač je jejich umístění v těle rozdílné, tak slinivka má společný vývod se žlučníkem, který ústí do části dvanáctníku, což je začátek tenkého střeva, kde se dostává natrávená potrava ze žaludku. Tam se projevuje jedna z funkcí slinivky břišní, a to schopnost trávení potravy a její přeměny v důležité živiny (štěpením tuků, složitých cukrů a bílkovin). Tato funkce je umožněna produkcí trávicích enzymů – trypsinu, lipázy a amylázy. Slinivka je orgán, jenž je současně důležitou žlázou s vnitřní sekrecí, především díky sekreci inzulinu, ale i jiných hormonů, například glukagonu a somatostatinu. Inzulin je pro lidský život nepostradatelný, protože napomáhá snižovat hladinu cukru v krvi. Jeho nedostatek i nadbytek může způsobit vážný zdravotní stav i smrt pacienta. Tímto způsobem se slinivka zařazuje mezi jeden z nejdůležitějších orgánů těla.
V diskuzi SLINIVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František .
Dobrý den nemůžete mi prosím poradit beru tramal a algifen na bolesti ale nepomáhá to už si nevím rady
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Růžena.
Dobry den. Na sonu mě byla zjištěno Pankreas nezvetsen, s difusne zhrubelou strukturou a vyšší echogenitou. Můžete mě prosim říct, co to znamená a jak moc je to pro mne ohrožující. Mohu pro to neco delat ? Za pripadnou odpověď predem dekuji
Homogenní = mající stejnorodé složení, strukturu, stejnorodý; pankreas = slinivka břišní, tudíž tento termín označuje, že je slinivka v pořádku, bez nálezu.
Pankreas má vzhled šedě růžové velké slinné žlázy se zevně patrnou kresbou lalůčků. Slinivka břišní je dlouhá 12–16 cm a její hmotnost je 60–90 g. Má protáhlý tvar a makroskopicky se dělí na 3 základní části, a to hlavu (caput), tělo (corpus) a ocas (cauda).
Nachází se za žaludkem: táhne se po zadní stěně břišní od duodena (dvanácterníku) až ke slezině. Slinivka břišní patří mezi žlázy s vnitřní i vnější sekrecí a řadí se k trávicímu ústrojí.
Buňky pankreatu obsahují a vylučují definitivní enzymy a proenzymy: bílkoviny se štěpí díky trypsinogenu (trypsinu) a chymotrypsinogenu (chymotrypsinu), pro štěpení škrobů a cukrů (až na monosacharidy) produkuje pankreas amylázu a tuky jsou štěpeny prostřednictvím lipázy.
Pankreas produkuje trávicí enzymy (proteázy, lipázy, amylázy) a hormony inzulin a glukagon.
Ve slinivce se produkují tyto základní enzymy:
trypsin – hydrolyzuje bílkoviny na aminokyseliny
lipázy – štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny
amylázy – hydrolyzuje sacharidy na glukózu
Souhrnně je nazývána směs těchto enzymů pankreatická šťáva (succus pancreaticus), která je odváděna systémem vývodů do dvanáctníku. Zde se enzymy setkávají s tráveninou předzpracovanou v žaludku a podílejí se na jejím dalším chemickém trávení.
Pankreas divisum je vrozená vývojová vada slinivky břišní, při níž dochází k tomu, že nejsou spojeny její určité části. Slinivka je dlouhý plochý orgán, který se nachází mezi žaludkem a páteří. Její důležitou funkcí je trávení potravy.
Příčiny
V mnoha případech je tato vada nepozorovatelná a nezpůsobuje žádné problémy. Příčiny této vývojové vady nejsou známy.
Příznaky
bolesti břicha, obvykle v jeho polovině, které mohou být citelné až v zádech;
Mezi nejdůležitější potraviny patří ovoce. I zde se však musí klást důraz na jeho celkovou úpravu. Ovoce by se mělo jíst syrové a rovněž je vhodné ho před konzumací zbavit slupek (například jablka, broskve nebo meruňky). Prospěšné jsou mimo jiné i čerstvé banány a zapomínat bychom neměli ani na citrusové plody, které je nejlepší konzumovat ve formě nápojů (vymačkanou šťávu ředíme vodou). Strava by měla být taktéž bohatá na bílkoviny. Ty získáme hlavně z nízkotučných mléčných výrobků, jež by měly též představovat základ stravy. Velmi dobrým zdrojem bílkovin jsou i vaječné bílky. Kromě nich by měl jídelníček obsahovat dostatečné množství bílého netučného masa (dokonale se hodí kuřecí i krůtí maso).
Některé její buňky tvoří a do krve vypouštějí hormony (například inzulin), které jsou důležité pro náš metabolismus.
Většina jejích buněk vytváří šťávu bohatou na trávicí enzymy (amyláza, lipáza, trypsin, chymotrypsin...), jež umožňují trávit tuky, bílkoviny i cukry. Trávicí šťáva se ze slinivky dostává trubicovitým vývodem do tenkého střeva, přičemž před vstupem do střeva se ještě „napojuje“ na žlučovod, a trávicí šťávy pankreatu tak vtékají do střeva společně se žlučí. To má pro trávení velký význam, jelikož trávicí enzymy se ve slinivce tvoří v neaktivní formě a aktivují se až po styku se žlučí.
Chirurgická léčba je jediná, která skýtá naději na vyléčení. Spočívá v radikálním odstranění nádoru, přičemž operace slinivky jsou velmi náročné, s vysokým rizikem pooperačních komplikací a úmrtí. S ohledem na to, že většina pacientů přichází pozdě, kdy už radikální výkony nejsou možné, jsou převažujícími výkony záchovné spojkové operace, které zajišťují obnovení průchodnosti dvanáctníku, upravují žloutenku a podobně. Nejedná se tedy o léčebné výkony, pouze prodlužují a zkvalitňují pacientům život.
Radioterapie – karcinom pankreatu není radiosenzitivní, takže radioterapie se k jeho léčbě nepoužívá. Při současném použití s chemoterapií však může pacientům ulevit.
Chemoterapie – nepřináší prodloužení života, ale zlepšuje kvalitu přežití.
Inzulin mimo jiné udržuje přiměřenou glykemii (hladina glukózy v krvi): jeho vylučování stoupá tehdy, když je na vzestupu hladina glukózy v krvi. Sekreci glukagonu naopak aktivuje pokles hladiny glukózy v krvi: po jeho vyplavení dochází k uvolnění jaterního glykogenu, což vede k opětovnému zvýšení hladiny glukózy v krvi. Somatostatin je hormon, který působí parakrinně (těsně ve svém okolí na vedlejší buňky), a to na tvorbu glukagonu a pankreatických enzymů produkovaných v exokrinní části (obojí inhibuje).
Hlavní funkcí exokrinní složky slinivky břišní je produkce pankreatické šťávy, která obsahuje pankreatickou lipázu pro štěpení tuků, pankreatickou alfa amylázu pro štěpení škrobu a proteázu (především trypsin, vylučován ve formě prekurzoru trypsinogenu) pro štěpení proteinů. Trypsinogen se aktivuje až v duodenu, a to za pomoci enzymu enteropeptidázy, jenž ho mění na trypsin (to jest aktivní forma). Důležitou součást pankreatické šťávy představují ionty HCO3-, které dodávají šťávě zásaditý charakter a současně neutralizují kyselou tráveninu ze žaludku, čímž přispívají k ochraně sliznic před působením kyselin a zajišťují prostředí vhodné pro trávení. Tvorba a sekrece pankreatické šťávy jsou řízeny hormonálně a autonomně. Cholecystokinin a parasympatikus podporují sekreci enzymů a hormon sekretin napomáhá vylučování bikarbonátového aniontu a vody.
Slinivka břišní je houbovitý trubicový orgán dlouhý 16–22 cm. Probíhá napříč celou dutinou břišní pod brániční klenbou a játry, před srdečnicí (pars abdominalis aortae) a dolní dutou žílou (vena cava inferior), za žaludkem a malou předstěrou (omentum minus), nad příčným tračníkem (colon transversum) a mezi dvanáctníkem (duodenum) zprava a slezinou (lien) zleva. Je uložen za pobřišnicí (peritoneum), a proto se označuje jako orgán retroperitoneální.
Slinivka břišní se skládá z takzvané hlavy (caput), těla (corpus) a ocasu (cauda). Hlava je plochá, obklopená podkovou probíhajícího dvanáctníku. Tělo má trojhranný tvar, ocas směřuje doleva a nahoru. Slinivka je uložena pod brániční klenbou mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Má společný vývod se žlučníkem, který ústí do části dvanáctníku (začátek tenkého střeva), kam přichází strávená potrava ze žaludku. Pankreatický vývod probíhá celou žlázou a ústí spolu se žlučovým vývodem do již zmíněného dvanáctníku.
U onemocnění slinivky břišní (pankreatu) je potřeba si v první řadě uvědomit, že tento orgán má v lidském těle dvě funkce. Slinivka je tvořena dvěma odlišnými částmi. Zaprvé je to žláza s vnitřní sekrecí (její produkty jsou uvolňovány do krve). Tato část je tvořena Langerhansovými ostrůvky (skupiny zvláštních buněk pankreatu), které vytvářejí a produkují hormony (inzulín, glukagon, somatostatin). Hormony jsou pak uvolňovány a dále ovlivňují různé pochody v organismu.
Druhá část buněk tvoří žlázu s vnější sekrecí (její produkt – trávicí šťáva, je uvolňován do tenkého střeva). Tato část produkuje enzymy: trypsin (štěpící bílkoviny na aminokyseliny), amylázu (přeměňující sacharidy) a lipázu (přeměňující bílkoviny). Všechny tyto enzymy jsou produkovány v neaktivních formách (proenzymech), neaktivní formy (proenzymy) jsou aktivovány až pomocí dalších enzymů, které jsou přítomny ve dvanáctníku (duodenu), kam ústí vývod zevně sekretorické části slinivky (té, která produkuje trávicí šťávu). Tento mechanismus aktivace enzymů zajišťuje kontrolu nad tím, aby se enzymy neaktivovaly dříve, než je třeba, a nepoškodily tak slinivku nebo její vývod.
Tvorba vhodného jídelníčku je velmi komplexní a závisí na zdravotním stavu a potřebách každého jedince. Pokud si nejste jistí vhodností a nevhodností určitých druhů potravin, navštivte lékaře nebo výživového specialistu a ptejte se na radu. Uvedený jídelníček je pouze orientační.
Nevhodnou stravou jsou všechna tučná jídla. Co se týče masa, konzumovat by se vůbec neměly pokrmy z bůčku, pečená husa či kachna, slanina a uzeniny. V těchto potravinách se nachází skutečně enormní množství tuku, který by mohl mít na naši slinivku skutečně katastrofální vliv. V souvislosti s nadbytkem tuku bychom měli dále vynechat majonézu a různé druhy ořechů (především vlašské a lískové). Při onemocnění slinivky nejsou vhodné ani luštěniny a určité druhy zeleniny (například brokolice), neboť pokrmy z nich připravené způsobují nadměrnou plynatost. K zakázaným potravinám se dále řadí všechny druhy kynutého pečiva, moučníků i sušenek. Rovněž by se měly eliminovat nezdravé sladké nápoje, kofein a samozřejmě alkohol.
Co se týče úpravy potravin, zakázáno je jakékoliv smažení (pokud přesto potřebujeme použít tuk, doporučuje se buď máslo, nebo olivový olej, a to v minimálním množství). Ideální je pečení, vaření v páře nebo běžné vaření v méně osolené vodě. Uvedené platí jak pro přípravu masa, tak pro přípravu zeleniny. Zelenina by totiž měla mít v této dietě své nezastupitelné místo. Nejvhodnější je podávat ji jako přílohu právě k masitým pokrmům. Jako přílohu lze využít i těstoviny, rýži nebo například brambory (pozor však na přílišné množství škrobu, které mohou obsahovat a který nemusí být pro naše tělo tolik prospěšný).
1. den – půst: Při detoxikaci se doporučuje dát si první den naprostý půst. Tedy nic nejíst, ani ovoce a zeleninu. Jen pít čistou vodu, případně vodu s citronem.
2. den: Kromě vody s citronem začněte pít i zeleninové šťávy. Nejčastěji se doporučuje kombinace červená řepa, mrkev, jablko. Používá se odšťavňovač a denně by se měl vypít až 1 litr takové šťávy. Takto připravenou šťávu můžete ředit s neperlivou minerálkou, tím dodáte tělu potřebné minerály. Ředění se provádí v poměru 2 : 1 (2 díly šťávy a 1 díl vody).
3. den: Stejný jako 2. den, žádná obměna.
4. den: Ráno ovoce, například jablko, grep, pomelo nebo pomeranč. Snažte se vybírat ne moc sladké druhy ovoce. K tomu opět vodu s citronem. Po obědě zeleninové šťávy a 1 misku zeleninového salátu. Můžete přidat i čisticí čaj.
5. den: Stejný jako 2. den, žádná obměna.
6. a 7. den: Jídelníček je stejný jako předchozí dny, jen se přidají 2 běžná jídla ze zdravé výživy, například dušená ryba se zeleninu, ideální je rovněž zeleninová polévka, zeleninové rizoto a podobně.
Pokud chcete zhubnout, musíte změnit své stravovací a pohybové návyky.
