Nikdy se nedívejte přímo do slunce, i když se děje něco tak vzrušujícího, jako je zatmění. Pokud byste to učinili, došlo by k nevratnému poškození zraku, a dokonce až k oslepnutí. Několik studií také naznačuje, že expozice slunečního záření je rizikovým faktorem pro šedý zákal. Nošení klobouku nebo brýlí může pomoci s ochranou očí před UV zářením. Doporučuje se kupovat kvalitní, tmavé brýle, které by měly poskytovat bezpečnou úroveň ochrany proti ultrafialovému záření.
Příznaky pásového oparu mají několik fází. Pro pásový opar je typické, že se nejdříve projeví palčivými bolestmi v oblasti krku, ramen a trupu. Po několika dnech se na části těla objeví puchýřky naplněné tekutinou. Napadená místa na pokožce červenají, bobtnají a stanou se citlivými na dotek. Po jednom až dvou týdnech puchýřky pomalu splasknou a vytvoří se na nich strupy. Puchýřky by se neměly rozškrabávat, protože by po nich zůstaly jizvy. Bolesti většinou zmizí spolu s vyrážkou nebo krátce poté. Ve výjimečných případech a především u starších lidí mohou ale bolesti trvat další měsíce a roky a mohou být velice trýznivé. U nakažených pacientů probíhá nemoc nepříjemně, ale většinou neškodně. Někdy se však vytvoří pásový opar na obličeji, což je označováno za takzvanou „obličejovou růži“, která může vést k ochrnutí obličejových nervů. V případě, že jsou zasaženy také oči, vzniká riziko, že budou poškozeny spojivky a rohovky očí a že dojde k úplnému oslepnutí.
Můžeme tedy konstatovat, že se občas u tohoto onemocnění objevují závratě, slabost, dlouhodobé bolesti nebo vyrážka na obličeji. Vyrážka na obličeji způsobuje možné změny vidění, myšlení a jiné komplikace.
V diskuzi PATER PLESKAC LECENI RECEPTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina zabloudilova.
Dobry vecer pane Pleskac prosim o radu,boli me prava pata byla jsem na rengene mam patni ostruhu.Jeste me asi 2 mesice sumi v pravem uchu.Predem Vam dekuji za radu. Zabloudilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Klusková.
Vážený pane, je mi 73 roků.Před rokem a půl jsem zjistila, že se mi zhoršil zrak. Na oční ambulanci v nemocnici U sv. Anny v Brně mi zjistili otok na sítnici levého oka - věkově podmíněnou makulární degeneraci. V pravém oku už je jizva po prasklé cevě, vidím kostrbatě. Na levé oko navržena injekční léčba na kterou už čekám čtvrt roku. Při zhoršení může dojít k oslepnutí. V červnu r. 2015 mi byla vyoperovana levá ledvina s nádorem. Zatím bez léčby, pod kontrolou onkologů. Mám zvýšený kreatinin a kyselinu močovou. Beru 75 nm 1x denně - snížená činnost štítné žlázy. Mám začínající šedý zákal - operace možná až po vyléčení otoku sítnice.Děkuji za odpověď a srdečně zdravím. Jarmila Klusková
Opar v oku je velmi nepříjemná záležitost. Při výskytu oparu v oblasti očí existuje možnost poškození spojivky, rohovky, vzácně až úplné oslepnutí. Nějakou dobu potrvá, než se zrak zcela navrátí. Samozřejmě může dojít také k postižení, které se neupraví dokonale. Důležitá je péče oftalmologa.
Zánět oka u kočky může způsobit infekční zánět spojivek a potíže s tvorbou slz.
Zánět se může projevovat žlutým či zeleným lepkavým výtokem. Při zjištění zánětu musíte držet kočku v izolaci a navštívit veterinárního lékaře.
Zánět rohovky – cévy spojivky a bělimy jsou zvětšené a prorůstají do rohovky. Toto onemocnění je závažnější než zánět spojivek a bývá spojeno se vznikem vředu na rohovce.
Zánět duhovky – tento zánět postihuje vnitřní části oka a může upozorňovat na celkové onemocnění. Toto onemocnění je velmi závažné, protože kočce hrozí oslepnutí.
Při onemocnění oka je velmi důležité odhalit původ problému a cíleně jej léčit. Cíl léčby je tedy jasný – snížit jakýkoliv zánět a léčit vyvolávající příčinu.
Pásový opar je virové onemocnění způsobené stejným virem jako neštovice – Varicella zoster virus, ale když se jedinec poprvé setká s tímto virem, vznikají neštovice. Poté daný virus celoživotně zůstává v těle jedince , v jeho nervových buňkách, a může způsobit (například při oslabení organismu) pásový opar. U nemocných pásový opar probíhá zpravidla sice nepříjemně, ale neškodně. V několika málo případech se ale pásový opar tvoří na obličeji (mluví se o takzvané obličejové růži) a může následně vést k ochrnutí obličejových nervů. Pokud jsou postiženy také oči, vzniká riziko, že budou poškozeny spojivky a rohovky očí a že dojde k úplnému oslepnutí.
Ve Spojených státech, ale i v jiných zemích stále přetrvává mylný názor, že je vánoční hvězda vysoce jedovatá. Toto tvrzení se prý rozšířilo fámou z roku 1919 o tom, že dvouleté dítě zemřelo po požití jednoho listu poinsettie. Možná za to může i její název v angličtině – poinsettia (poison = jed). I když jsou míza a latex mnoha rostlin rodu pryšcovitých skutečně velmi jedovaté, toxicita vánoční hvězdy je spíše slabá. Její latex (mléčná šťáva) sice může u citlivých lidí způsobit alergickou reakci, lehce podráždit pokožku a žaludek a při požití může rovněž vyvolávat průjem a zvracení. Rostlinné šťávy mohou při kontaktu s okem způsobit dočasné oslepnutí. Z jedné americké studie vyplývá, že by dítě o váze necelých 25 kg muselo sníst 500 listů, aby se nahromadilo dostatečné množství jedu, které by mu mohlo uškodit.
Cosyrel obsahuje dvě účinné látky bisoprolol a perindopril. Kombinace těchto dvou látek slouží ke snížení krevního tlaku.
Pití alkoholu může zvýšit účinek perindoprilu i bisoprololu tak, že příliš sníží krevní tlak, což může způsobit závrať nebo točení hlavy. Během prvních několika dnů užívání léku Cosyrel nebo po zvýšení dávky některé z účinných látek, je nejlepší přestat pít alkohol, dokud neuvidíte, jak na vás lék působí.
Při kompenzaci krevního tlaku do terapeutických úrovní je možné konzumovat alkohol v bezpečném množství. Takové množství znamená 2 alkoholické nápoje pro muže a jeden alkoholický nápoj pro ženy. Jedním alkoholickým nápojem se rozumí 2 deci vína, půllitr piva, jeden panák.
Při užívání léku Cosyrel byste se měli vyvarovat opití alkoholem, neboť může dojít k významnému snížení krevního tlaku a tím ke ztrátě vědomí a k oslepnutí na jedno nebo obě oči.
Počáteční infekce chlamydií se projevuje jako chřipka nebo zánět průdušek, bronchitida. 85 % lidí se s tím díky imunitnímu systému nějak vyrovná, ale chlamydie existuje dál a čeká na příležitost. Jak organismus stárne, má různá slabá místa a chlamydie se stěhuje. Při chronické infekci pak záleží na tom, kam se nastěhovala a v jakém počtu. Způsobuje záněty různých orgánů. Chlamydia pneumoniae se šíří vzduchem stejně jako chřipka – pomocí kapénkové infekce – a způsobuje vážné nemoci plic, mimo jiné dusící kašel. Obvykle napadá dýchací cesty. Projevuje se jako těžší chřipka. Doprovází ji silný suchý kašel, bolest v krku, chrapot a horečka. Dokáže vyvolat nejrůznější potíže. Počínaje infekcemi horních cest dýchacích přes záněty plic, bronchitidy a katary až po astma. Rovněž se vyskytuje ve formě, která způsobuje záněty spojivek, a může vést až k oslepnutí. Nevyhýbá se přitom ani dětem.
Co dělat, když má kočka zakalené oko (šedý/zelený zákal)
Katarakt (šedý zákal) je zakalení čočky, které postihne buď čočku celou, nebo jen její jednotlivé úseky. Představuje jednu z nejčastějších příčin oslepnutí. Silné zakalení čočky brání dopadu světla na sítnici.
Katarakty vznikají v důsledku genetických defektů, ve stáří, jako následek zánětů, traumat, cukrovky nebo onemocnění sítnice. Chirurgické odstranění čočky je jedinou účinnou léčbou zákalu čočky, ale bohužel není vždy úspěšné. Po chirurgickém zákroku se mohou vyskytnout různé komplikace. Patří k nim záněty, glaukom (vysoký oční tlak), odloupnutí sítnice a infekce. Množství komplikací je tím větší, čím déle katarakt trvá. Léčbu tabletami a očními mastmi či kapkami můžete provádět doma. Pro úspěšnou terapii jsou však nezbytné pravidelné kontroly u veterináře.
Pod pojmem glaukom nebo zelený zákal chápeme chorobný růst nitroočního tlaku. K růstu tlaku dochází, když je znemožněn odtok tekutiny vytvořené v oku. Glaukom je jednou z nejčastějších příčin oslepnutí koček. Zvýšení nitroočního tlaku se může objevit spontánně nebo se může vyvinout v důsledku jiného očního onemocnění.
Postižené oko často vykazuje silné zarudnutí, bolestivost s mhouřením víček, rozšíření pupily nebo zakalení rohovky. Glaukom je akutní případ, protože již během 24 až 48 hodin může být sítnice nezvratně poškozena. Oslepnutí zvířete v tomto případě zabrání jen okamžitá terapie.
Při glaukomu je nejdůležitější co nejrychleji snížit oční tlak. Podávají se léky ve formě očních kapek, tablet nebo infuzí. Jestliže tato léčba není účinná, použijí se jiné metody, například laser nebo zmrazení. Žádná chirurgická metoda však není stoprocentně účinná a může dojít k opětovnému zvýšení tlaku, takže k zachování zraku může být zapotřebí opakovaného ošetření. K tomu patří i pravidelné měření tlaku. Pokud se žádnou z těchto metod nepodaří udržet nitrooční tlak v normě, nezbývá nic jiného než chirurgické odstranění oka. Jestliže je však glaukom včas rozpoznán, reaguje mnoho zvířat dobře na medikamentózní terapii.
Chlamydia pneumoniae je nejrozšířenější chlamydiová nákaza. Každý člověk se s ní v životě setká, ale u většiny lidí zůstává v tzv. latentní formě. Dalo by se to laicky vyjádřit tak, že potenciální nákaza spí na nízkých hodnotách a čeká na vhodný spouštěč, kterým většinou bývá snížení imunity člověka. V důsledku toho se probouzí k životu, množí se a působí napadenému jedinci značné zdravotní problémy. Záleží tedy na stavu imunitního systému jedince.
Chlamydia pneumoniae se šíří vzduchem (stejně jako chřipka) jako kapénková infekce a způsobuje vážné nemoci plic, mimo jiné dusící kašel. Obvykle tedy napadá dýchací cesty. Projevuje se jako těžší chřipka. Doprovází ji silný suchý kašel, bolest v krku, chrapot a horečka. Dokáže vyvolat nejrůznější potíže, od infekcí horních cest dýchacích přes záněty plic, bronchitidy a katary až po astma. Rovněž se vyskytuje ve formě, která způsobuje záněty spojivek a může vést až k oslepnutí. Chlamydia pneumoniae se nevyhýbá ani dětem.
Jedná se o onemocnění oční čočky. Původcem této choroby je metacerkárie motolice oční Diplostomum spathaceum a další druhy rodu diplostomum. Tyto motolice se v chovech i ve volné přírodě vyskytují zcela běžně a při masivní invazi mohou rybám způsobit závažné poškození zraku, vedoucí až k oslepnutí.
Metacerkárie jsou malí červíci nepřesahující 0,5 mm délky – v jedné oční čočce jich může být až několik desítek. U těchto parazitů hraje ryba roli druhého mezihostitele. V tomto případě bývá prvním mezihostitelem plovatka bahenní, konečným hostitelem je pak rybožravý pták (racek nebo volavka). Cílovým orgánem u ryb je oční čočka, v níž probíhá další vývoj v metacerkárie. Rybu pak musí pozřít rybožravý pták, v jehož střevě se vývojový cyklus uzavírá – parazit dospívá a začíná produkovat vajíčka.
Metacerkárie lokalizované v oční čočce poškozují její tkáň. První příznaky jsou drobné bílé čárky na čočce. Při masivním výskytu desítek metacerkárií pak dochází k zakalení čočky a postupnému oslepnutí. Nakonec dochází až k prasknutí čočky a jejímu vypadnutí z oční bulvy. Příroda se nám může zdát být krutá, ale je přitom fascinující a neuvěřitelně vynalézavá – i tento handicap mezihostitele přesně splní svůj účel. Slepé ryby totiž většinou přestanou přijímat potravu, pohybují se u hladiny a stávají se tak snadnou potravou pro rybožravé ptáky, v nichž se životní cyklus parazita završuje.
Léčba motolice je zdlouhavá, ale účinná, a to medikací přípravku s podílem látky praziquantelu. Praziquantel je širokospektré antiparazitikum. Doporučuje se k tlumení monogeneí, larev digeneí a tasemnic. Ve formě léčebných koupelí (2 až 10 mg/l po dobu 3 až 48 hodin v závislosti na druhu ryb a druhu parazitů) se používá k tlumení různých monogeneóz (daktylogyróz, gyrodaktylóz). Praziquantel se tak jeví jako perspektivní antiparazitikum.
V podstatě každá porucha struktury očního systému může vést k oslepnutí.
vrozená slepota
chybí prvky vizuálního orgánu;
chybí spojení mezi okem a mozkem;
rané dětství vývojová slepota
nedostatečná diferenciace, tupozrakost a šilhání;
juvenilní glaukom;
genetické predispozice, které mohou vést ke ztrátě zraku v pozdějším věku například: retinitis pigmentosa, juvenilní makulární degenerace, dědičné oční atrofie, Biettiho krystalická dystrofie;
získané slepota
věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), je nejčastější v průmyslově vyspělých zemích, asi u 50% populace;
neprůhlednost čočky (katarakta), světově hlavní příčina slepoty;
diabetes způsobuje slepotu u 17% populace;
akutní nebo chronický glaukom (glaukom) způsobuje slepotu u 20% populace;
odchlípení sítnice;
důsledek mrtvice;
embolie nebo trombóza cév;
zranění;
infekce, například bakteriální infekce jako je trachom z virů pak herpes
nádory, například uveální melanom
nemoci sklivce
Celosvětově je slepota na vzestupu, ale příčina nebude v klesající kvalitě očního ústrojí, ale v prodlužování věku dožití, kdy je více starých lidí, kteří jsou slepí.
Pod glaukom patří onemocnění očí, které – zpravidla zvýšeným nitroočním tlakem – poškozuje zrakový nerv a při nedostatečné terapii může vést k výpadku zorného pole a k oslepnutí. Zmíněným neduhem trpí přibližně 1 % obyvatelstva, přičemž riziko se značně zvyšuje se stoupajícím věkem. Zejména nebezpečné je, že se onemocnění zpočátku vyvíjí pomalu a nepozorovaně. Od 40. roku života se doporučují pravidelná vyšetření kvůli včasnému odhalení glaukomu. Nejčastější je primární glaukom s otevřeným úhlem, jenž dlouho nezpůsobuje žádné potíže. Zjistí-li se včas, dá se velmi dobře léčit očními kapkami. Dalšími formami jsou akutní glaukom, jenž představuje naléhavý případ, který může velmi rychle vést i k oslepnutí, a také vrozený glaukom a sekundární glaukom coby důsledek jiného onemocnění očí. Pokud oční kapky nestačí, následuje léčba laserem či operace.
Glaukom (= zelený zákal) je souhrnným pojmenováním pro různá onemocnění oka, která mají zpravidla společné tři faktory:
zvýšený nitrooční tlak
výpadek zorného pole
exkavace papily a ztráta hmoty (atrofie) zrakového nervu
Ve většině případů je závažnou příčinou vzniku glaukomu zvýšení nitroočního tlaku. Poruchami odtoku komorového moku do takzvaného komorového úhlu oka dochází k nerovnováze mezi ustavičnou produkcí v ciliárním tělese a odtékání. Tekutina se hromadí v oku, tlak se zvyšuje. Zvýšený nitrooční tlak poškozuje hlavně citlivé zrakové nervy. Poškozené nervové tkanivo už nedokáže mozku dodávat všechny informace a dochází k výpadkům zorného pole, což je u glaukomu typické.
Jelikož jsou také pacienti s glaukomem, kteří mají normální nitrooční tlak, hovoří se i o dalších faktorech, příčinách jeho vzniku. Určitou roli například mohou sehrávat poruchy prokrvení zrakových nervů a sítnice. V úvahu by potom přicházela cévní onemocnění a příliš vysoký, anebo příliš nízký krevní tlak.
Zpravidla rozeznáváme čtyři formy glaukomu:
primární glaukom s otevřeným úhlem
primární glaukom s uzavřeným úhlem (= akutní glaukom/glaukomový záchvat)
sekundární glaukom, zvýšení nitroočního tlaku jako důsledek jiného onemocnění oka či celkového onemocnění
Chlamydia pneumonie napadá dýchací cesty, šíří se vzduchem stejně jako chřipka pomocí kapénkové infekce a způsobuje vážné nemoci plic, mimo jiné dusící kašel. Obvykle napadá dýchací cesty. Projevuje se jako těžší chřipka. Doprovází ji silný suchý kašel, bolest v krku, chrapot a horečka. Dokáže vyvolat nejrůznější potíže. Počínaje infekcemi horních cest dýchacích přes záněty plic, bronchitidy a katary až po astma. Rovněž se vyskytuje ve formě, která způsobuje záněty spojivek a může vést až k oslepnutí. Nevyhýbá se přitom těhotným ani dětem. Léčba chlamydií v těhotenství patří vždy do rukou lékaře.
Pokud se pokoušíte o otěhotnění po přeléčení plicní chlamydiové infekce, je potřeba řádná rekonvalescence, tedy nejméně dva týdny fyzického odpočinku po dobrání antibiotik – v tu dobu můžete klidně užívat nadále probiotika i řasu, a to do doby, než budete fyzicky v pořádku. Zaměřte se dále na racionální stravu – více ryb, omega 3 a 6 mastných kyselin, komplexní sacharidy, množství zeleniny a ovoce (alespoň 150–200 g denně). Samozřejmě se vyhněte tepelně neupraveným pokrmům, plesnivým sýrům a podobně. Rovněž se vyvarujte styku s cizími kočkami a obecně pozor na výkaly jakéhokoliv zvířete.
Pro pásový opar je typické, že se nejdříve projeví palčivými bolestmi v oblasti krku, ramen a trupu. Po několika dnech se na části těla objeví puchýřky naplněné tekutinou, seskupené do tvaru pásku. Napadená místa červenají, bobtnají a stanou se citlivými na dotek. Po jednom až dvou týdnech puchýřky pomalu splasknou a vytvoří se na nich strupy. Puchýřky by se neměly rozškrabávat, protože by potom po nich zůstaly jizvy. Bolesti většinou zmizí spolu s vyrážkou na pokožce nebo krátce poté. Ve výjimečných případech a především u starších lidí mohou ale bolesti trvat další měsíce a roky a mohou být trýznivé. Včasná léčba onemocnění může předejít bolestem. Užívají se antivirotika, analgetika, antibakteriální masti a často i antidepresiva.
U nakažených pacientů probíhá onemocnění zpravidla sice nepříjemně, ale neškodně. Někdy se vytvoří pásový opar na obličeji, což je označováno za takzvanou obličejovou růži, a může vést k ochrnutí obličejových nervů. V případě, že jsou postiženy také oči, vzniká riziko, že budou zasaženy spojivky a rohovky očí a může dojít až k úplnému oslepnutí. Pásový opar se může vyskytnout také na krku, na zádech nebo i jako vnitřní pásový opar. Průběh onemocnění se různí dle lokalizace onemocnění.
Pásový opar se nejčastěji objevuje po 50. roce věku. U dětí se vyskytuje častěji při prodělání planých neštovic do 1 roku věku. Opakované pásové opary svědčí o pravděpodobném oslabení obranyschopnosti organismu, například HIV infekcí.
Muchničky jsou zástupci dvoukřídlého hmyzu, mají tmavou barvy a mohou dorůstat až do délky 5 mm. Krev sají pouze samičky a jejich bodnutí může vyvolat alergickou reakci. V některých případech může dojít i k otravě krve slinami. Při rozškrábání hrozí infekce, místní záněty a špatné hojení rány. Muchničky útočí ve dne, bodnutí je bolestivé, silně svědí a vzácností nejsou silné alergické reakce.
Muchničky mají poměrně velkou hruď. Larvy se vyvíjejí ve vodě. V některých letech, například po povodních, mají ideální podmínky k vývoji a také toho patřičně využijí. Po vylíhnutí jsou jich potom desetitisíce a začínají napadat savce.
Štípnutí muchničkou může být velmi bolestivé a svědivé – víc než od komára. Krev z ranky může vytékat ještě chvíli po kousnutí muchničkou a svědivost a otok mohou být patrné ještě několik dní po kousnutí.
Larvy muchniček jsou velmi citlivé na čistotu vody, ve které se vyvíjejí – čím čistější vodní zdroj, tím lépe. Svým vývojem jsou vázány na prudce tekoucí vody. Samičky lepí svá vajíčka pod vodní hladinou na kameny i rostliny, kde se larvy po vylíhnutí drží přísavnou destičkou a jemnými vlákny.
V některých částech světa jsou muchničky přenašeči závažných chorob. V Africe nebo Latinské Americe může být muchnička přenašečem vlasovce Onchocerca volvulus, který způsobuje u některých lidí „říční slepotu“ (trvalé oslepnutí). Jsou dokonce popsány případy, kdy zvířata uhynula po útoku muchniček v důsledku alergické reakce na stovky štípanců a následné udušení.
