Přestože se často na vředy aplikuje domácí léčba, neměly by se trvalejší příznaky zanedbávat. Vředy mohou vést k vážným zdravotním problémům, pokud nejsou správně léčeny:
krvácení;
perforace (otvor ve stěně žaludku);
žaludeční obstrukce výtoku z otvoru nebo zjizvení, které blokuje průchody vedoucí ze žaludku do tenkého střeva.
Jak jsme již zmiňovali, také užívání nesteroidních protizánětlivých léků může tyto příznaky vyvolat. Riziko je zejména u seniorů a pacientů s anamnézou peptické vředové choroby.
V souvislosti se zaváděním nebo vyjímáním Mireny byly hlášeny následující nežádoucí účinky:
bolest při zavádění/vyjímání, krvácení při zavádění/vyjímání, se zaváděním spojená vazovagální reakce se závratí nebo synkopou (mdloby); u epileptických pacientek může proces zavádění vyvolat epileptický záchvat;
při použití Mireny v indikaci „ochrana před endometriální hyperplazií“ (nadměrný růst sliznice dělohy) během substituční léčby estrogeny není riziko rakoviny prsu známo; byly hlášeny případy rakoviny prsu (četnost není známa).
Komplikací u tohoto onemocnění je riziko perforace jícnu, je-li k léčbě použit dilatátor. Kromě toho je jedním z rizikových faktorů vznik spinocelulárního karcinomu v dutině ústní, jícnu a hypofaryngu.
Apo-Ibuprofen 400 obsahuje léčivou látku ibuprofen; tato látka patří do skupiny nesteroidních protizánětlivých léčiv. Ibuprofen zmírňuje bolest a zánět různého původu. Lék rovněž tlumí horečku, která provází běžné nemoci z nachlazení. Lék se užívá při bolesti hlavy, zubů, zad, při bolestivé menstruaci, při bolesti svalů a kloubů provázející chřipková onemocnění, při poranění měkkých tkání, jako je pohmoždění a podvrtnutí. Dále se užívá při horečnatých stavech doprovázejících chřipková onemocnění a jako doplňková léčba horečnatých stavů při jiných onemocněních, při zánětlivých onemocnění kloubů a páteře provázených bolestivostí, zarudnutím, otokem a kloubní ztuhlostí. Lék by se měl používat pouze na doporučení lékaře. Apo-Ibuprofen 400 je určen pro dospělé a dospívající nad 12 let.
Podávání tohoto léku může být spojeno s mírným zvýšením rizika srdečních nebo mozkových cévních příhod. Riziko je více pravděpodobné, pokud jsou používány vysoké dávky a dlouhá doba léčby. Proto nepřekračujte doporučenou dávku ani dobu léčby. Velkou obezřetnost byste měli mít, pokud jste prodělali nebo máte vředovou chorobu žaludku nebo dvanácterníku. V průběhu léčení se ojediněle může vyskytnout krvácení ze zažívacího traktu, vřed nebo perforace. Vznik těchto stavů může, ale nemusí být provázen varovnými příznaky. Riziko vzniku krvácení, vředu nebo perforace v zažívacím traktu se zvyšuje se stoupající dávkou léku.
Praktické skládací žehlicí prkno Vileda s žehlicí plochou 120 x 38cm a s bavlněným potahem nabídne pevnou a stabilní konstrukci pro bezpečnou a pohodlnou práci. Povrch prkna je kryt bavlněným potahem, který prkno těsně obepíná. Mikroskopické otvory dobře propouštějí páru a prádlo vám tak zůstane vyžehlené a suché. Samozřejmostí je odkládací plocha pro žehličku. Zajímavý je transportní zámek, který slouží pro zajištění nohou prkna během přenášení.
Žehlicí plocha je 120 x 38 cm. Prkno je stabilní a bezpečné. Má bavlněný, výborně padnoucí vrchní potah ve 2 barevných variantách: růžová nebo modrá. Perforace dobře propouští páru, takže prádlo zůstane suché. Má neklouzavý povrch koncovek nohou. Variabilně nastavitelná výška je 80 až 97 cm. Hmotnost prkna je 5,83 kg. Velikost složeného prkna pak 45,5 x 6 x 158,5 cm. Nevýhodou je horší materiál použitý na odkládací plochu pro žehličku a kratší přívodní šňůra. Prkno má také nestabilní nožičky, které kloužou po hladké podlaze.
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Warfarin Orion užívat
Neužívejte Warfarin Orion:
jestliže jste alergický(á) na warfarin nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku;
jestliže trpíte krvácivými stavy (hemofilií, von Willebrandovou nemocí, nedostatkem krevních destiček (trombocytopenií) nebo poruchou funkce krevních destiček);
jestliže trpíte závažnou nedostatečností jater nebo jaterní cirhózou;
jestliže trpíte neléčenou hypertenzí;
jestliže jste měli nedávné nitrolební krvácení;
jestliže máte sklon k častému omdlévání z důvodu neurologických nebo jiných zdravotních stavů;
jestliže jste v nedávné době prodělali operaci centrálního nervového systému nebo očí nebo máte-li takovou operaci prodělat v blízké době;
jestliže trpíte endokarditidou nebo perikarditidou nebo máte-li krvácení do osrdečníku;
jestliže jste dříve trpěli gastrointestinálním krvácením (například perforace vředu, krvavá nebo černá stolice, zvracení krve) nebo krvácením močových cest (neobjasněná krev v moči).
Krvácení: K nálezu jasně červené krve ve stolici po provedené kolonoskopii může dojít poměrně často. Příčinou může být poranění sliznice tlustého střeva, konečníku nebo poranění vnitřních hemoroidů hadicí přístroje. Riziko krvácení roste při provádění zákroků, jako je odstranění velkých polypů či povrchových ložisek kolorektálního karcinomu. Z toho důvodu jsou podobné zákroky často prováděny během několikadenní hospitalizace v nemocničním zařízení. Krvácení ustává samo, případně si vyžádá opakování kolonoskopie s místním ošetřením krvácejícího místa (koagulace elektrickým proudem, nasazení klipu a podobně).
Protržení střeva: Je méně časté než krvácení, ale může být velmi závažné. Udává se, že k němu dochází asi u 1 vyšetřovaného z 1 000. Riziko je vyšší u starších nemocných, u pacientů s četnými divertikly a při provádění endoskopických zákroků (například polypektomie). Malé perforace lze řešit přímo endoskopicky nasazením klipu na vzniklý otvor, větší perforace se musí akutně řešit chirurgickým zákrokem. Velkou výhodou je, že při kolonoskopii je pacient nalačno a má vyčištěná střeva – chirurgický zákrok může být proto proveden rychle. V opačném případě hrozí vznik peritonitidy a septického stavu s následným šokem.
Rozvrat vnitřního prostředí: Jedná se o riziko přípravy na kolonoskopii, při níž se musí člověk vyprázdnit za použití projímavých přípravků. Vyprázdnění může člověka dehydratovat, typické je to u seniorů a polymorbidních jedinců. Z toho důvodu je vhodné provádět u nich kolonoskopii během hospitalizace, kdy se tekutiny nahrazují parenterálně infuzemi.
Alergická reakce: Nikdy nelze vyloučit alergickou reakci na lék obsažený v tlumicí injekci. Jako určité snížení rizika se proto před vyšetřením zdravotní sestra či lékař zeptají na již známé pacientovy alergie.
Po výkonu může být stolice řídká, ale mělo by docházet k rychlé úpravě do normy.
Krvácení: K nálezu jasně červené krve ve stolici po provedené kolonoskopii může dojít poměrně často. Příčinou může být poranění sliznice tlustého střeva, konečníku nebo poranění vnitřních hemoroidů hadicí přístroje. Riziko krvácení roste při provádění zákroků, jako je odstranění velkých polypů či povrchových ložisek kolorektálního karcinomu. Z toho důvodu jsou podobné zákroky často prováděny v průběhu několikadenní hospitalizace v nemocničním zařízení. Krvácení ustává samo nebo si vyžádá opakování kolonoskopie s místním ošetřením krvácejícího místa (koagulace elektrickým proudem, nasazení klipu a podobně). Podává se kašovitá a šetřící dieta.
Protržení střeva: Je méně časté než krvácení, ale může být velmi závažné. Udává se, že k němu dochází asi u 1 vyšetřovaného z 1000. Riziko je vyšší u starších nemocných, u pacientů s četnými divertikly a při provádění endoskopických zákroků (například polypektomie). Malé perforace lze řešit přímo endoskopicky nasazením klipu na vzniklý otvor, větší perforace se musí akutně řešit chirurgickým zákrokem. Velkou výhodou je, že při kolonoskopii je pacient lačný a má vyčištěná střeva – chirurgický zákrok může být proto proveden rychle. V opačném případě hrozí vznik peritonitidy a septického stavu s následným šokem. Dietní opatření jsou individuální dle stavu pacienta.
Rozvrat vnitřního prostředí: Jedná se o riziko přípravy na kolonoskopii, při které se musí člověk vyprázdnit za použití projímavých přípravků. Vyprazdňování může člověka dehydratovat, typické je to u seniorů a polymorbidních jedinců. Z toho důvodu je vhodné provádět i u nich kolonoskopii v průběhu hospitalizace, kdy lze tekutiny hradit parenterálně infuzemi.
Alergická reakce: Nikdy nelze vyloučit alergickou reakci na lék obsažený v tlumicí injekci. Jako určité snížení rizika se proto před vyšetřením zdravotní sestra či lékař zeptají na již známé pacientovy alergie. Dietní opatření jsou dle stavu pacienta. Ve většině případů ovšem nejsou nutná.
Jsou vysoce účinná, ale jsou také vysoce toxická (obzvlášť pro ledviny a CNS). V buňkách hub se váží na ergosterol a způsobují perforace buněčné stěny, působí hlavně na kvasinky a plísně, lokálně se podává nystatin.
Zástupci
Amfotericin B – působí hlavně na kvasinky, plísně a prvoky, je vysoce toxický, dává se proto přednost imidazolovým antimykotikům. Používá se pouze u závažných mykóz. Podávání je výhradně intravenózní.
Amfotericin B je určen pro léčbu plísňových infekcí, jako jsou:
kryptokoková meningitida a meningitida způsobená jinými druhy hub, diseminovaná kryptokokóza;
North American blastomykóza;
invazivní aspergilóza;
histoplazmóza;
parakokcidioidomykóza;
kokcidioidomykóza;
fykomykóza;
diseminovaná forma kandidózy;
chromomykóza;
endokarditida;
chronický mycetom;
gialogifomykóza;
diseminovaná sporotrichóza;
infekce peritoneální dutiny (zánět pobřišnice a jiné);
plísňové sepse;
endoftalmitida;
viscerální leishmanióza, americká kůže a viscerální leishmanióza;
plísňové infekce močových cest.
Nystatin – je antimykotikum určené k lokálnímu užití. Nystatin je známý a dlouhodobě používaný, v České republice však byl dosud k dispozici pouze ve formě hromadně vyráběných léčivých přípravků, nikoliv jako substance pro magistraliter přípravu. Jelikož se jedná o léčivo, které nachází uplatnění především u kandidózních infekcí kůže a dutiny ústní, bylo namístě zajistit tuto surovinu i pro individuální přípravu léčiv v ČR. Více se dozvíte zde.
Komplikace v průběhu kolonoskopie jsou vzácné a obvykle nepodstatné, zvláště proto, že kolonoskopii obvykle provádí lékař, který je na kolonoskopická vyšetření specializován a má tak s nimi velké zkušenosti. V místě biopsie nebo odstraněných polypů může dojít ke krvácení. Běžným projevem může být krátkodobá bolest břicha nebo plynatost.
Krvácení po vyšetření ve většině případů bývá pouze malé a lokalizované a může být kontrolováno kolonoskopem. Potřeba transfúze či chirurgického zákroku v průběhu kolonoskopie je velmi neobvyklá. Ještě mnohem méně častá je perforace nebo protržení střevní stěny během vyšetření, ale ani tato komplikace většinou nevyžaduje chirurgický zásah.
Další potenciální komplikací může být reakce na podávaná sedativa nebo lokalizované podráždění žilní stěny v místě zavedení intravenózního vstupu, kudy je medikace podávána. Dále je možný výskyt komplikací v důsledku existující choroby srdce či plic. Incidence všech těchto komplikací dohromady je ale menší než jedno procento případů. I když je výskyt komplikací velmi vzácný, je důležité, aby pacient rozpoznal jejich počáteční příznaky a dostavil se k lékaři nebo na pohotovost v co nejkratším časovém úseku.
Lékař, který prováděl kolonoskopii, by měl být informován a výskytu komplikací zvláště v případě, kdy si pacient stěžuje na velkou bolest v břišní oblasti, krvácení z rekta v množství větším než polovina hrnečku nebo v případě výskytu horečky a zimnice. Kolonoskopie je ta nejlepší dostupná metoda k detekci, diagnostice a k léčbě abnormalit vyskytujících se v tlustém střevě.
S rakovinou tlustého střeva je spojeno mnoho snadno rozpoznatelných symptomů. Problém je v tom, že se často neobjeví, dokud rakovina není v pokročilém stadiu.
Prvním příznakem je krev ve stolici. Ta se vyskytne, protože nádory krvácejí, takže když se nádor objeví na konci tlustého střeva nebo v konečníku, krev by měla být ve stolici jasně rozpoznatelná. Pokud je ale nádor na začátku tlustého střeva, krev uschne ještě dříve, než se dostane ven z těla, a proto ji neuvidíte. Mezi další symptomy patří průjem, zvracení nebo zácpa. V případě, že je nádor na konci tlustého střeva nebo v konečníku, může být pro přebytečný materiál velmi těžké dostat se skrz, což způsobí zácpu, nebo velmi tenkou až stužkovitou stolici. Nádor někdy může zablokovat tlusté střevo úplně a způsobí tak vnitřní překážku. To znamená, že střevem nic neprojde, a někdy nemůže do tlustého střeva proudit ani krev. Toto způsobuje velmi vážné a bolestivé křeče, které mohou být i příznakem perforace střevní stěny. Jedná se o velmi akutní stav a žádá si okamžitý zásah lékaře. Neplánovaný úbytek na váze je také jedním z příznaků, protože pokud tělo začne samo od sebe snižovat hmotnost, znamená to, že je chyba v metabolismu. V tomto případě je pak jasné, že nádor produkuje chemikálie, jež zrychlují metabolismus. Jak už bylo uvedeno, nádory krvácejí a ani si toho nemusíte všimnout. To může vést k poklesu hodnoty železa v krvi a k anémii, nedostatku kyslíku v krvi. Ta se projevuje slabostí a častou nadměrnou únavou.
Pacient se dostaví s kompletním předoperačním vyšetřením na příjmovou ambulanci, kde je vypsán příjem, poté je odeslán na chirurgické oddělení. K operaci je indikován většinou na druhý den. K operaci je oholen na břiše a musí být na lačno. Po zavedení laparoskopického přístroje se detekuje stav jícnového prostoru. Dále se preparuje pomocí harmonického skalpelu oblast jícnového hiátu. Při preparaci se uvolní abdominální jícen, což usnadní založení manžety. Manžeta by měla být 25 až 30 mm široká, volně založená kolem mobilizovaného abdominálního jícnu se zavedenou žaludeční sondou. Obě části manžety se uchopí do kleští a před jícnem se sešijí. Dále se dvěma stehy zúží za jícnem hiát. Šití se může provádět dvěma způsoby. Uzly se zakládají buď intrakorporálně pomocí endoskopických jehelců, nebo extrakorporálně, kdy se dotahují speciální tyčinkou přes trokar. Endoskopické šití a uzlování vyžaduje nácvik, proto tento operační výkon provádí pouze zkušení lékaři. Samotný operační výkon se končí celkovou revizí, kontrolou krvácení a odstraněním sondy. Celý zákrok trvá přibližně 90 minut. Pacient cítí po operaci okamžitou úlevu. V den operace je pacient živen infuzemi, druhý až třetí den se podávají tekutiny a čtvrtý až pátý den postupně kašovitá a pevná strava. Jestliže pacientovi příjem stravy nečiní potíže, je propuštěn do ambulantní péče.
Pokud jsou podmínky nepřehledné, komplikované srůsty, pak se volí konverze operačního výkonu a zákrok se dokončuje otevřenou cestou klasického řezu v nadbřišku. Jako komplikace operačního výkonu jsou uváděny pneumotorax (vzduch v dutině pohrudniční), dále perforace (proděravění) žaludku či jícnu, které se řeší stehem a drenáží. V pooperačním období musí pacienti cca 5 až 6 týdnů počítat s jistým diskomfortem v oblasti polykání soust. Je třeba sousta dobře kousat a hodně zapíjet. V prvních týdnech se nedoporučuje konzumovat rýži.
Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
Nežádoucí účinky, u nichž není známa četnost a z dostupných údajů ji nelze určit:
onemocnění srdečního svalu, poruchy srdečního rytmu (v důsledku zvýšeného vylučování draslíku);
zvýšený počet bílých krvinek, leukocytů v krvi;
poruchy spánku, bolesti hlavy, euforie, neklid;
nadměrné hromadění tuku v epidurálním prostoru (prostor mezi kostí lebky a mozkovou plenou);
změny chování a nálad;
zákal čočky (katarakta) a zvýšený nitrooční tlak (glaukom) s bolestí očí nebo bez ní;
poranění vnější vrstvy oka (korneální ulcerace) u pacientů s herpetickou keratitidou (virová infekce oka způsobená virem herpes simplex);
oddělení sítnice (onemocnění oka, při kterém se sítnice odloupne a může vést ke ztrátě zraku);
chorioretinopatie (oční onemocnění, které způsobuje zhoršení zraku);
moučnivka (plísňová infekce vyskytující se v ústech);
vředy a krvácení v žaludku a ve střevech;
zánět slinivky břišní způsobující silné bolesti břicha;
perforace ilea (část tenkého střeva), rozšíření mízních cév, píštěle (abnormální kanálek mezi dutým orgánem a jeho povrchem uvnitř těla);
strie, ztenčení kůže, akné (po dlouhodobém užívání vysokých dávek);
zhoršené hojení kožních ran;
modřiny, Kaposiho sarkom (typ rakoviny);
ochabnutí svalů a svalová slabost, bolest svalů;
řídnutí kostí, což může vést ke zvýšení rizika zlomenin kostí (osteoporóza), ztráta kosti (osteonekróza), zlomeniny kostí nebo přetržení šlach;
hormonální nerovnováha může způsobit Cushingův syndrom (typické příznaky: kulatý obličej nazývaný „měsíčkovitý obličej“, přibývání na váze v horní polovině těla a vyrážka na obličeji) a snížení produkce glukokortikoidů v těle, zadržování tekutin v těle;
snížený růst u dětí;
vysoký krevní tlak;
zvýšené riziko aterosklerózy a krevních sraženin;
snížená odolnosti vůči infekcím, průběh infekce může být závažnější nebo příznaky mohou být maskovány;
anafylaxe (celková alergická reakce), angioedém (otok, nejčastěji okolo očí, rtů, jazyka nebo hrdla);
absence menstruace, pokles potence a libida u mužů;
deprese nebo pocity štěstí, které nejsou odůvodněné, ztráta kontaktu s realitou (psychóza);
poruchy rovnováhy cukrů, tuků a solí v těle, což může způsobit zvýšenou chuť k jídlu a nárůst tělesné hmotnosti;
Kortikoidy lze užívat v tabletách, formou masti nebo inhalace. Lék působí celkem rychle, ale aby opravdu pacientovi s jeho zdravotní komplikací pomohl, je potřeba jej užívat alespoň několik týdnů až měsíců v dávkách předepsaných lékařem.
Kortikoidy lze užívat v tabletách na předpis od lékaře v případě, že vaše imunita útočí na některý z vašich orgánů. Tablety se vstřebávají do krve v miligramových dávkách, ale vliv na organismus mají závažný, protože jsou dost silné. Perorálně užívané kortikoidy mohou způsobit vedlejší účinky, které jsou velmi individuální a neobjevují se úplně u všech uživatelů léku. Kortikoidy jsou oproti mnohým lékům velice účinné, avšak velmi záludné. Jejich nadměrná dávka může mít za důsledek nespočet zdravotních komplikací, které lze shrnout pod pojem Cushingův syndrom. Mezi nejčastější vedlejší účinky patří obezita, hromadění tuku v obličeji a v oblasti břicha, cukrovka, migréna, ochablost svalů, zvýšený apetit, závratě, u mužů pokles potence, deprese, nižší imunita, u žen vynechání menstruačního cyklu, podráždění žaludeční sliznice, rozjařenost, náladovost, nespavost, zvýšená křehkost kostí neboli osteoporóza, perforace střev, vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, zhrubnutí hlasu kvůli ovlivnění sliznice hlasivek a další. Kortikoidy mimo jiné přispívají i ke vzniku nádorových nebo infekčních onemocnění. Nejčastěji je užívají pacienti s revmatem, roztroušenou sklerózou nebo například Crohnovou chorobou. Kortikoidy v tabletách vám lékař předepíše jen na omezenou dobu a jen v případě, pokud jiná léčba nezafungovala.
Další možné užívání kortikoidů je formou mastí nanášením na kůži. Vstřebávají se méně než tablety, ale více než inhalační kortikoidy. Mastičkou šetřete a dávejte ji na kůži vždy jen nepatrné množství. Po namazání si ruce od masti pečlivě umyjte mýdlem. Masti s kortikoidy se používají nejčastěji při akutním atopickém ekzému nebo lupénce.
Poslední možností podání kortikoidů jsou inhalační kortikoidy. Ty slouží především při astmatu. Dávky jsou rovněž miligramové, ale na rozdíl od tabletových kortikoidů se vstřebávají do krve jen minimálně, což znamená i menší riziko vedlejších účinků. Navíc působí jen tam, kde mají, a neovlivňují stav celého organismu jako kortikoidy v tabletách. Pokud nebudete užívat dávky atypické, tyto kortikoidy vás téměř neovlivní. Kortikoidy se takto podávají ve formě inhalátoru nebo nosního spreje, kdy je látka směrována přímo na nosní nebo plicní sliznici a zastaví vývoj zánětu. Vedlejší účinky jsou v tomto případě jen minimální.
Při užívání kortikoidů pečujte o pokožku, používejte speciální krémy proti striím a jemně kůži masírujte, čímž podpoříte prokrvení v dané části těla. Během užívání kortikoidů můžete být náchylnější k některým infekcím, jako je například kvasinková infekce, a to z důvodu, že kortikoidy potlačují imunitní reakce a snižují vaši obranyschopnost. Ačkoli mají kortikoidy mnoho pravděpodobných vedlejších účinků, pacienti by z nich neměli mít strach. Je to totiž volba lékaře mezi tím, zda vám zachránit život a nemoc vyléčit, nebo vás neléčit a riskovat až smrtelné účinky.
Podobně jako všechny léky může mít i Aulin nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.
Pokud se u vás projeví jakýkoli z níže uvedených příznaků, přerušte užívání přípravku a kontaktujte svého lékaře, neboť uvedené příznaky mohou značit vzácné závažné nežádoucí účinky vyžadující okamžitou lékařskou péči:
žaludeční potíže či bolest, nechutenství, pocit na zvracení (nauzea), zvracení nebo krvácení žaludku či střev nebo černá stolice,
poruchy kůže, jako je vyrážka nebo zarudnutí,
sípání nebo dušnost,
zežloutnutí kůže nebo očního bělma (žloutenka),
náhlá změna množství či barvy moči,
otoky tváře, chodidel nebo nohou,
přetrvávající únava.
Obecné nežádoucí účinky nesteroidních protizánětlivých léčivých přípravků (NSAID)
Užívání některých nesteroidních protizánětlivých léčivých přípravků (NSAID) může způsobit mírné zvýšení rizika uzávěru cévního řečiště (arteriální trombotické příhody), například srdečního infarktu (infarkt myokardu) nebo cévní mozkové příhody (apoplexie), zejména při užívání vysokých dávek a při dlouhodobé léčbě. V souvislosti s léčbou NSAID bylo popsáno zadržování tekutin (edém), vysoký krevní tlak (hypertenze) a srdeční selhání (kardiální selhání).
Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky ovlivňující trávicí trakt (gastrointestinální příhody) jsou:
žaludeční nebo dvanácterníkový vřed (peptický/duodenální vřed),
proděravění střevní stěny (perforace) nebo krvácení do trávicího traktu (může být i smrtelné, zvláště u starších osob).
Nežádoucí účinky, které se mohou vyskytnout při užívání přípravku Aulin, jsou:
časté (postihují více než 1 ze 100 pacientů): průjem, nevolnost, zvracení, malé změny v krevních testech jaterních funkcí,
méně časté (postihují až 1 ze 100 pacientů): dušnost, závratě, zvýšený krevní tlak, zácpa, nadýmání, zánět žaludku (gastritida), svědění, vyrážka, zvýšené pocení, otoky (edém), krvácení ze žaludku nebo ze střeva; vředy a prasklé vředy dvanácterníku a žaludku,
vzácné (postihují méně než 1 z 1 000 pacientů): chudokrevnost, pokles počtu bílých krvinek v krvi, zvýšení určitého typu bílých krvinek v krvi (eozinofilie), změny tlaku krve, krvácení, potíže při močení, krev v moči, zvýšená hladina draslíku v krvi, pocit úzkosti nebo nervozity, noční můry, rozmazané vidění, zrychlený tep, pocit horka na kůži, červenání kůže, zánět kůže (dermatitida), celkový pocit nevolnosti, únava,
velmi vzácné (postihují až 1 z 10 000 pacientů): závažné kožní reakce (známé jako erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza), které způsobují puchýře na kůži a velmi nepříjemné pocity, selhání ledvin nebo zánět ledvin (nefritida), poruchy funkce mozku (encefalopatie), snížení počtu krevních destiček způsobující krvácení pod kůži nebo v jiných částech těla, černá stolice v důsledku krvácení, zánět jater (hepatitida), který může způsobit až závažnou žloutenku a městnání žluče, alergie včetně závažných reakcí s kolapsem a sípáním, astma, pokles tělesné teploty, závratě, bolest hlavy, ospalost, bolest žaludku, porucha trávení, bolesti v ústech, svědivá vyrážka (kopřivka), otoky tváře a okolí, poruchy vidění.
Léčivé přípravky jako Aulin mohou být spojovány s lehce zvýšeným rizikem srdečního infarktu (infarkt myokardu) nebo cévní mozkové příhody.
Hlášení nežádoucích účinků
Pokud se u vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky.
Nahlášením nežádoucích účinků můžete přispět k získání více informací o bezpečnosti tohoto přípravku.
