Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

POTRAVA

OBSAH

Methionin je jedna z dvaceti základních aminokyselin tvořících bílkoviny. Řadí se k nepolárním aminokyselinám a je esenciální. Musí být tedy přijímán v potravě. Methionin je stejně jako všechny ostatní proteinogenní aminokyseliny součástí bílkovin, obvykle je první aminokyselinou v proteinu, ke které se další aminokyseliny připojují. Methionin může sloužit pouze pro nastartování tvorby bílkovin.

Zdroj: Methionin

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ POTRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Zajímalo by mě, čím se zákožka živí. Předem děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zákožka svrabová se živí bílkovinami a tuky, které ukusuje v podkoží, čímž si zároveň i vyvrtává své chodbičky. Z trusu, který za sebou zanechává, vznikají zánětlivá ložiska, které urputně svědí.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Zákožka svrabová potrava

Potrava pro kakadu v zajetí

Běžnou denní stravou pro papouška kakadu jsou speciální granule pro papoušky, které obsahují veškeré vitamíny a látky, které by měl papoušek dostat. Někdy můžeme přidat vlašské ořechy, lískové oříšky, mandle a podobně. Pravidelně krmíme směsí pro velké papoušky, která obsahuje semena, ořechy, ovoce a zeleninu, listy stromů a větvičky k okusování. Nikdy žádnému papouškovi nedáváme avokádo, je pro ně silně jedovaté. Každý den dáváme čistou vodu, která je podmínkou. Po celou dobu by měl mít papoušek k dispozici grit nebo písek na trávení. Velikou pochoutkou pro kakadu jsou větvičky ovocných stromů s pupeny. Jako bidla se používají větve břízy, lípy, ovocných stromů, ale i jehličnanů. Větviček musí mít pořád dostatek, protože si o ně okusováním brousí zobák a ten potom nepřerůstá.

Zdroj: Kakadu palmový

Potrava

V přírodě krajta loví různé plazy a savce. Velikost kořisti závisí na velikosti hada. V dospělosti je schopna zabít a pozřít i velké savce (například antilopy nebo opice), jelikož má roztažitelnou spodní čelist. Kořist polyká stejně jako ostatní hadi, tedy od hlavy. Krajta písmenková dokáže polknout zvíře, jež má i několikrát větší obvod než ona sama. Zaznamenány byly i útoky na člověka. Je to jedna z mála krajt, které po neúspěšném útoku (například po špatném uchopení) pronásledují kořist i několik desítek metrů. Vydrží velmi dlouho bez potravy.

V zajetí se krajta písmenková krmí kuřaty, myšmi, potkany, králíky, slepicemi a podobně. Co se týče množství, vždy se zohledňuje její velikost.

Poněvadž se tento druh vyznačuje silným sebeobranným pudem, je třeba krajty při krmení důsledně oddělovat a krmit zvlášť.

Zdroj: Krajta písmenková

Poradna

V naší poradně s názvem POTRAVA PŘI VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Fialová.

Mohu jíst čerstvé meruňky a švestky dále zakysané jogurty a mléko jestlže užívám lek varfarin? Děkuji za odpověd.Fialová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Švestky obsahují vyšší množství vitamínu K a proto by se při Warfarinu měly konzumovat jen v malém množství - do 250 gramů za den. Meruňky jsou na tom trochu lépe, těch si můžete dopřát maximálně půl kila za den. Pokud jsou plody sušené, tak smíte jen poloviční množství než je zde uvedeno. Mléko a jogurty můžete podle chuti, protože ty Warfarin moc neovlivňují.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Jídelníček při užívání warfarinu

Způsob života a potrava srn

Srny a obzvlášť tedy srnci patří k teritoriálním zvířatům, jejich teritorium bývá zhruba kolem 2 ha. Během roku se srnci / srny pohybují buď jednotlivě, nebo v páru, případně s rodinou. Na zimu se ale často sdružují do tlup, které je pak možné vidět na polích. Srny jsou plaché a neustále (ve dne - v noci) si hlídají blížící se nebezpečí, nahrává jim i to, že mají dobře vyvinuté smysly. Pokud jsou srny i srnci vyrušeni, projeví se hlasitým békáním (zvuk trochu se podobající psímu štěkání).

Srny patří k velmi vybíravým druhům jelenovitých, alespoň co se týká potravy. Přes rok spásají různé bylinky a traviny, na rozdíl od laní a jelenů nepohrdnou ani listy, pupeny, plody a kůrou různých dřevin, případně i zemědělskými plodinami. Na pastvu chodí tedy hlavně v noci. Přes zimu bývají pak dokrmovány myslivci, kteří jim ke krmelcům nosí například seno, atd.

Zdroj: Nemoci u srnek

Diskuze

V diskuzi POTREBUJI ZUBNI PROTEZU KOLIK BUDE STAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pekar milan.

je mi 54 let mam asi 7 zubu potreboval bych kompletni novou protezu u zubare jsem nebyl 40 let co mam delat a kolik to bude stat

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka.

Mám čerstvě udělané zubní náhrady, neslouží mi dobře, zuby jsou moc strčené do úst, takže mám špatnou pohyblivost jazyka a potrava nejde posouvat. To se nezmiňuji o estetické stránce, stařena, horní ret je moc zasunutý, takže výraz- jako bych cucala citron a díky tomu jsem vrásčitá, protože mi tam chybí hmota. Kolik bych zaplatila za novou ? Děkuji moc

Zdroj: diskuze Potrebuji zubni protezu kolik bude stat

Potrava

Jestliže jsme běžní strávníci, kteří si dopřávají maso, pečivo z bílé mouky, cukr, zákusky, kávu a občas i alkohol, měli bychom zbystřit. Naše tělo může být ohroženo acidózou, tedy překyselením. Asi sami tušíme, že správnou volbou nejsou ani polotovary, chemicky nebo předem tepelně upravované potraviny z obchodů nebo různé poživatiny. Vhodný není ani nikotin a velké množství léků či syntetických potravinových doplňků. Pozor bychom měli dát i na chronický nedostatek vitamínů a stopových prvků. Tělo vinou jejich nedostatku totiž nedokáže dokončit některé z procesů látkové přeměny. Naopak ideální stravou a správnými stravovacími návyky můžeme svému organismu velice prospět. A neznamená to ani, že bychom se museli připravit třeba o své oblíbené knedlíky. Přečtěte si, které potraviny způsobují překyselení, a které naopak podporují odkyselení těla.

Odkyselování přispívá také dostatečné žvýkání potravy. Sliny totiž obsahují látky, které pomáhají udržet pH v optimální rovině. Je proto nanejvýš důležité každé sousto pečlivě a důkladně rozžvýkat, abychom dali slinám možnost konat to, k čemu byly stvořeny.

Zdroj: Odkyselení organismu

Diskuze

V diskuzi CENA ZA ZUBNI NAHRADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Valentová.

Chtěla bych vědět v jaká je cena za snímatelnou hoření zubní náhradu -protézu děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Rendlová.

Dobrý den. Kolik bych zaplatila za horní i spodní zubní snímatelnou náhradu, když mi nově vyrobená spodní nesedí, nedá se s ní najíst. Horní je posazena moc do úst, esteticky nic moc, manipulace jazyka je značně ztížena, čímž se mi dolní náhrada potom pohne a pod protézu se mi dostane potrava. Spodní čelist, jsem měla vždy předsunutou a mám moc ploché lože na kterém mi protéza drží, údajně se s tím nedá nic dělat. Poradí mi někdo ? Děkuji.

Zdroj: diskuze Cena za zubni nahrady

Potrava lišky obecné

Liška obecná je v podstatě nenáročný tvor. Je to prostě všežravec. Sežere od mnoha druhů rostlin až po maso opravdu vše. Složení potravy záleží na podmínkách, kde se momentálně nachází. Třeba myší sežere až 20 denně. Co nesežere, zahrabává si na svá místa, zhruba 10 cm hluboko, a když potřebuje, tak se pro to vrátí. Složení potravy můžeme rozdělit asi takto:

  • Myši, hraboši, veverky, pískomilové a jiní hlodavci tvoří většinu jídelníčku. K dispozici je mají ve dne i v noci.
  • Ptáci i vodní ptactvo.
  • Králíci patří také mezi její hlavní kořist.
  • Žížaly, housenky, brouci jsou bohaté na proteiny, a proto jsou také velice důležité v jídelníčku lišky.
  • Žáby, ještěrky a ryby.
  • Zajíci, kachny divoké, koroptve polní – loví převážně jejich mláďata nebo oslabené dospělé kusy.
  • Srnčí zvěř – ve vysokém sněhu uloví i dospělého jedince, ale převážně se soustředí na srnčata.
  • Slepice, kachny domácí, husy domácí – loví je hlavně v období liščat, kdy mají zvýšenou spotřebu potravy.
  • Třešně, švestky, maliny, borůvky – nesmí být kyselé.
  • Mršiny – hledá podél silnic, i když obětí se může stát ona sama.
  • Odpad – zbytky v okolí domů, ale i žrádlo pro kočky.

Zdroj: Šelma liška obecná

Výr velký

Výr velký (Bubo bubo) je velký noční a samotářský pták. Délka těla se pohybuje mezi 60–70 cm. Váží 1 800–3 000 g, v dospělosti ojediněle až 4 kg. Rozpětí jeho křídel dosahuje 180 cm. Má ohnivě oranžové oči. Zbarvení obou pohlaví je velmi rozmanité. Pohybuje se od rezavožluté až po rezavohnědou. Výrazná jsou též pera na hlavě, která tvoří ouška. Zde si můžete prohlédnout výra velkého.

Výskyt

V přírodě můžeme výra velkého vidět po celé České republice posedávat na skalách, ale do lesa zalétá málokdy. Výr velký je v Česku chráněn zákonem č. 114/1992 Sb., vyhláškou č. 395/1992 a dalšími. Patří do červeného seznamu ohrožených ptáků.

Rozmnožování

Výři jsou věrni léta jednomu místu, kde si vybudovali hnízdo. Tímto místem je většinou kotlinka vyhloubená v zemi nebo ve skále. Ve výjimečných případech je to dutina stromu. Hnízdo si vystýlají listím a rostlinami, které mají poblíž. Hnízdí jednou do roka. Samice snáší 2–3 vejce, ojediněle více. Samička sedí na vejcích zhruba 5 týdnů a samec ji krmí. Vylíhlá mláďata jsou krmena na hnízdě zhruba 5–6 týdnů, poté začínají pomalu létat.

Potrava

Je to dravec, takže není žádným překvapením, že se živí zejména malými obratlovci, jako jsou hraboši a jim podobní. Nepohrdne ani ptáky nebo rybou. Při lovu používá především sluch, loví ráno při východu slunce a večer při západu.

Zdroj: Sova pálená

Poradna

V naší poradně s názvem OMEZENÍ PO OPERACI BRÁNIČNÍ KÝLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.

Dobrý den,
Jaká jsou omezení po operaci brániční kýly co se týče fyzické zátěže, zvedání břemen atd.
Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Po operaci brániční kýly (hiátová hernie) jsou tato omezení:
- několik dní po operaci, má být strava pouze tekutá, později pak polotuhá;
- vyloučit se má namáhavá fyzická aktivita po dobu 6 týdnů;
- operační rány se musí udržovat čisté a suché;
- musí se dokončit předepsaný průběh pooperační léčby;
- pokud to lékař nedoporučí, tak je třeba se vyhnout lékům proti bolesti;
- vyhnout se jakékoliv možnosti zácpy a k tomu účelu užívat léky podle doporučení lékaře;
- je třeba změnit způsob stravování v dlouhodobém horizontu;
- důležité je žvýkat jídlo důkladně a jíst pomaleji, aby potrava měla dostatek času dojít jícnem až do žaludku;
- vyhnout se syceným nápojům, protože způsobují nadýmání a pacienti nemohou po operaci krkat;
- v době rekonvalescence se nesmí jíst vleže;

Fyzickou námahu je možno zařazovat až sedmý týden po úspěšně zhojené operaci. Návrat do plné síly potrvá dva měsíce, přičemž zátěž se přidává postupně - od malé vytrvalostní a později pak silovou.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Omezení po operaci brániční kýly

Neonka modrá

Neonka modrá (Paracheirodon simulans) je hejnová rybka, která se cítí dobře ve větším počtu. Mělo by být tedy chováno nejméně 10 kusů, ale čím víc, tím líp. V menším počtu mohou být tyto rybky plaché a stresované.

Neonka modrá obývá ve volné přírodě Jižní Ameriku, konkrétně povodí řek Rio Negro a Orinoco.

Modrá neonka má na rozdíl od obecné a červené neonky modrý pruh až do konce ocasu. Obvykle má i červený pruh (stejně jako neonka obecná), ale jsou k sehnání i neonky, které jej mají potlačený.

Je menší než ostatní druhy neonek a lépe udržuje hejno. Většinu času plave v hejnu ve volném prostoru v nádrži. Modrá neonka se dá chovat i v menších akváriích okolo 40 litrů. Lépe však vynikne ve větších hejnech a větších nádržích. Důležitá je hlavně délka, která by měla být nad 50 cm. Teplota vody by se měla pohybovat v rozmezí 23–27 °C.

Zářivý pruh je u samičky prohnutější, u samečka má přímější tvar. Samečci jsou také štíhlejší, samičky mají více zakulacená bříška. Pohlavní rozdíly jsou zřetelné již ve stáří dvou až tří měsíců.

Potrava by měla být přizpůsobena jejich menší velikosti. Vhodné je mražené krmivo – cyclop, dafnie, artemie, veškeré drobné sušené krmivo (například vločky), ale nejlepší krmivo je živé. Krmit je vhodnější málo, ale raději častěji.

Neonku modrou lze zakoupit ve zverimexech nebo přímo u akvaristů, kde se její cena pohybuje kolem 15 korun za kus.

Zdroj: Neonky

Diskuze

V diskuzi POTRAVA PRO ČIVAVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svetlana Balazsová.

Dobrý den,


chci se zeptat čím mám krmit čivavu. Momentálně dostava ráno 3 pištoty, granule Brit Care Dog Show asi 100 g, na oběd asi 1/4 konzervy GIMDOG PURE DELIGHT kuřeci s jehněčím nebo hovězím k tomu vařenou rýží a večer opět granule. V průběhu dne nějakou dobrůtku. Třeba tyčinku HU BAMBO. Nevím jestli dělám dobře. Jsou mu 4 roky a váhu má 3.80 kg. Mám z ní potíže. V noci mněl velkou stolici řidší a vyzvracel jídlo potom, žaludeční šťavu. Dost často asi jednou do měsíce jsem z ním na veterině kvůli průjmu nebo křečím na bříšku. Dostane antibiotika na 2 dni a potom je dobrý. Chci Vás požádat o radu jak správně a čím krmit pejska. Má neustály hlad a myslím že mu dávám moc jídla.


Děkuji předem za radu.

S pozdravem
Balazsová

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Linda.

Dobrý večer, já nejsem odborník, ale jak čtu množství vašeho krmení, tak jsem dost vedle. Mám foxteriéra, 9 kg, 7 let , který dostává denně :1 denta tyčinku na zuby ráno, 110 gramů kvalitních granulí na den rozděleno do dvou dávek, denně kousek papriky a jablka, občas trochu tvarohu, občas trochu vařené kořenové zeleniny. Je zdravý, veselý a pořád by žral, ale má smůlu. Zdravím.

Zdroj: diskuze Potrava pro čivavu

Rozpoznání překyselení

Dlouhodobá únava, přetažení, snížená výkonnost a pocit vyčerpanosti. Bolesti hlavy, zad, svalů. Časté pálení žáhy, zažívací potíže, špatné trávení. Ekzémy, zhoršené hojení ran, parodontóza, ale také častý pocit chladu v těle, studené končetiny, podrážděnost, patrná změna hmotnosti, snížená imunita, časté špatně identifikovatelné bolesti a také třeba padání vlasů. To všechno mohou být příznaky, při kterých nám organismus sděluje: „Pozor, jsem překyselený, udělejte s tím něco dřív, než bude zle!“ A ono může být hodně zle, ale o tom v jiném příspěvku. Signály mohou napovědět. Skutečná míra acidózy se pak dá poměrně snadno zjistit i v domácích podmínkách. Stačí ponořit do ranní moči lakmusový papírek, případně použít sadu pro zjišťování pH v bazénech. Hodnota pH moči se obvykle pohybuje v rozmezí 5–7 a ovlivňuje ji mimo jiné potrava: rostlinná strava moč alkalizuje, živočišná naopak acidifikuje. Hodnoty pod 5 signalizují acidózu (překyselení), nahromaděné toxiny a škodlivé látky v těle. Měli bychom zbystřit, i nepatrné překyselení může velice snadno přerůst v akutní. Naproti tomu měření kyselosti organismu pomocí krve se ukazuje jako poměrně nespolehlivá metoda. Tělo mobilizuje veškeré své síly, bere ze zásob, jen aby této důležité tekutině udrželo optimální pH. A tak i silně překyselený organismus může dlouho vykazovat poměrně neutrální hodnoty pH. Samozřejmě můžeme nechat stanovení acidity organismu na odbornících, kteří nám zároveň poradí, co a jak ve své životosprávě upravit, případně zcela změnit.

Zdroj: Odkyselení organismu

Poradna

V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PO OPERACI REKTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Ondráček.

Mám problémy co jíst po operaci tlustého střeva-třeba co olejovky,čokoláda margot,sušenky ,oplatky.Děkuji za názor.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Po dobu 4 až 6 týdnů od operace byste měl konzumovat jídlo s nízkým obsahem vlákniny. Tepelně neupravené ovoce a zelenina mají vysoký obsah vlákniny. Mohou být křupavé (jako mrkev) nebo vláknité (jako celer) a těžko se žvýkají na malé kousky. Mohou mít tvrdé slupky (jako jablka) nebo semena, která jsou těžko stravitelná. To vše může při hojení podráždit vaše tlusté střevo. Vyhněte se těmto potravinám na několik týdnů, až se zotavíte, a poté je pomalu zařaďte zpět do svého jídelníčku.
Po resekci střeva je běžné mít průjem. Protože vaše tlusté střevo je najednou kratší, natrávená potrava nemá tak dalekou cestu (ani tolik času, aby se zformovala do pevné stolice), než opustí vaše tělo. Některé věci mohou průjem zhoršit:
- Mastná masa
- Máslo a smetana
- Smažená jídla
- Mastné svačiny jako bramborové lupínky
Průjem obvykle po několika týdnech odezní. Pak si tato jídla můžete čas od času vychutnat znovu.
Kořeněná jídla mohou podráždit váš trávicí systém a způsobit průjem nebo nepříjemné nadýmání – zvláště když se vaše střevo hojí. Váš lékař může doporučit nekořeněnou dietu několik týdnů po operaci. A nejsou to jen pálivé věci, na které si musíte dávat pozor. Problémy mohou způsobit také bylinky a koření s drsnou texturou - jako je nasekaný rozmarýn, drcený pepř nebo kmín.
Ve fazolích je druh cukru, který není pro vaše tělo snadno stravitelný. Po jejich konzumaci můžete mít plynatost nebo se cítit nafouklí. Můžete mít také potíže s laktózou, cukrem, který se nachází v mléce a dalších mléčných výrobcích. Plynatost je normální součástí trávení, ale zatímco se léčíte po operaci střev, může to být nepříjemné nebo dokonce bolestivé.
Kofein, je stimulant. To znamená, že urychluje aktivitu ve vašem těle - včetně střev. Nápoje vyrobené s cukrem nebo umělými sladidly mohou také způsobit průjem. Bublinky v nápojích mohou způsobit plynatost a nadýmání. Proto pijte čistou vodu bez bublinek.
Alkohol může stimulovat vaše střeva a způsobit častější stolici. Vyhýbejte se tomu, dokud se vaše trávení nevrátí do normálu. Navíc většina lékařů říká, že po žádném typu operace se nemá pít alkohol. Může interferovat s vašimi léky proti bolesti a zpomalit proces hojení.
Když znovu začnete jíst pevnou stravu, můžete se zasytit rychleji než dříve. Zkuste si dát během dne několik malých jídel místo tří velkých. Snáze je strávíte a bude méně pravděpodobné, že způsobí plynatost nebo nadýmání. Jezte pomalu a každé sousto úplně rozžvýkejte – do tvaru bramborové kaše – než to spolknete.
Jakmile bude vaše trávení lepší, můžete se začít vracet k normální stravě. Přidejte jedno nové jídlo denně, jednu porci po druhé, abyste se naučil, jak vaše tělo na každou z nich reaguje. To také pomůže vašim střevům pomalu se přizpůsobit trávení více potravin s vysokým obsahem vlákniny, jako je ovoce, zelenina a celozrnné výrobky. Pijte hodně vody, abyste neměli zácpu.
Co se týče potravin, na které se ptáte, tak olejovky, čokoláda Margot, sušenky a oplatky můžete zkusit v jednom dni zařadit do stravy a vyzkoušet jaká bude reakce. Když nebudete mít nepříjemné pocity, tak můžete tyto potraviny normálně konzumovat.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Jídelníček po operaci rekta

Sýček obecný

Sýček obecný (Athene noctua) je malá čilá sova i za dne. Váží zhruba 150–250 g, délka těla je 23–25 cm, rozpětí křídel má 50–56 cm. Je veliký skoro jako holub, tělo má robustní s krátkým ocasem a silnýma nohama s ostrými drápy. Zbarvení sýčka obecného je tmavě hnědé se světlými skvrnami. Nohy a spodní část ocasu jsou bílé. Má veliké, výrazně žluté oči a zobák. Obě pohlaví jsou zbarvená stejně. Zde můžete zhlédnout fotografie sýčka obecného.

Výskyt

Celý život žije v jednom revíru, kde si staví svá hnízda. Nalezneme ho především v otevřených krajinách, hlavně na polích a loukách, na okraji listnatých lesů a v současnosti už i docela hodně na vesnicích či v městech s hojným stromovým porostem.

Rozmnožování

Sýček obecný žije po celý život v páru. Hnízdí ve zříceninách, studnách, v polních kůlnách, málo používaných budovách nebo v dutinách v zemi. V období rozmnožování je značně hlučný. Vejce klade koncem dubna až začátkem května, bývá jich 4–5 kusů. Oproti jiným sovám samička usedá na vejce až po snesení posledního vajíčka a sedí na vejcích 28 dní. Sameček jí při tom dodává potravu, kterou nosí hlavně v noci. Mláďata pobývají v hnízdě zhruba 30 dní a poté jej opouštějí. Rodičovský revír opouštějí zhruba po 60 dnech.

Potrava

Potravou sýčka obecného je převážně hmyz, žáby, hadi, ještěrky, myši a drobní ptáci. Mláďata krmí hlavně žížalami. Ve dne loví hlavně hmyz a v noci většinou myši a skřivany. Potravu polyká bez roztrhání. Ničeho se nebojí, tak si dovolí i na krysu nebo lasičku.

Zdroj: Sova pálená

Diskuze

V diskuzi BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.

Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.

Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přestěhování se jinam,protože blechy máte ve věcech kdekoliv - a ty se s vámi přestěhují rovněž..a koloč začne znovu. Jsem zvědava sama jestli někdo odepíše a cosi poradí, - já jsem už boj s blechami vzdala a snažím se už nějak jenom přežít mezi těmi nevyhubitelnými a krvežíznivými netvory.

Zdroj: diskuze Blechy v bytě bez zvířete

Kreveta

Zoologové krevety řadí mezi korýše, podobně jako langusty či kraby. Obvykle mají pět párů takzvaných kráčivých nohou a na naší planetě patří ke starousedlíkům – žijí tu už více než 200 milionů let. Taky jsou to poměrně dlouhověcí tvorové, pokud se jim podaří vyhnout se všem rybářským lodím, které jim během života zkříží cestu, mohou se údajně dožít i sta let.

Dělení krevet je jednoduché, je totiž podle místa výskytu, a tak se rozlišují krevety teplomilné a ty, které mají raději vodu studenou. Teplomilné jsou podstatně větší než ty žijící ve studených severních mořích, například při pobřeží Aljašky, Grónska nebo Islandu, mohou mít až 20 centimetrů. Pro Evropany jsou krevety ze severních moří vhodnější i z hlediska transportu, je to sem blíž než z Thajska, Číny nebo Brazílie, odkud pochází většina velkých teplomilných druhů. V Thajsku je kreveta zkažená pomalu už ve chvíli, kdy se vytáhne z vody, v Grónsku, kde je sotva pár stupňů nad nulou, tento problém nehrozí. Asi polovina světové produkce krevet dnes pochází z umělých chovů. V teplých měsících se obvykle mořští živočichové rozmnožují. V té době se takzvané dary moře také podávají, ale jen omezeně, protože s rostoucími teplotami roste i riziko, že podlehnou zkáze dřív, než se dostanou na talíř.

Wikipedie uvádí, že krevety jsou loveny jako lidská potrava. Řada druhů krevet je však je chována v akváriích a byly z nich vyšlechtěny různobarevné okrasné varianty. Krevety chované v akváriích lze podle způsobu života rozdělit do tří hlavních skupin: trpasličí, filtrující a dravé. V akváriu by neměly být společně chované druhy náležející ke stejnému rodu, protože pak hrozí nežádoucí křížení (hybridizace).

Zdroj: Krevetová pomazánka

Sova pálená

Sova pálená je středně velká sova s dlouhýma nohama. Délka těla je 33–39 cm, rozpětí křídel má 80–95 cm, váží 200–400 g. Má šedou a jemně černou barvu. Břicho je většinou žlutohnědé s tmavými tečkami. Obličej má lemován srdcovým závojem. Oči jsou tmavohnědé. Sova pálená má velice měkké, jemné, lesklé a nadýchané peří, které jí umožňuje zcela neslyšný let. Ten je naprosto tichý, houpavý, ale velice elegantní. Často mívá při letu svěšené nohy s černohnědými drápy.

Výskyt

Původně si sova pálená budovala hnízda ve skalách a dutinách stromů. Dnes už si staví své příbytky na půdách, stodolách, hradech, věžích, ale také blízko sídlišť lidí. Je věrná svému hnízdu, kam se pravidelně vrací. V ČR se stav populace odhaduje na 400–700 párů. Dožívá se věku 15–22 let. Nejstarší známý jedinec se dožil 17 let.

Rozmnožování

Žije v trvalých párech, ale byla zjištěna i polygamie. Během měsíce března až srpna snese 4–7 vajec. Snáší dvakrát do roka. Na vejcích sedí samice sama a samec ji krmí. Mláďata se začínají líhnout po 30–34 dnech postupně v intervalech, jak byla vejce snášena. Samice mláďata zahřívá 11 dní a poté je krmí společně se samcem. Přijímat přinesenou potravu jsou schopna ve 3 týdnech. Počet přeživších mláďat záleží na četnosti potravy. V 60 dnech začínají létat. Pohlavně dospělí jsou při dovršení 1 roku.

Potrava

Sova pálená je noční lovec, který přes den odpočívá a v noci se vydává za potravou. Tou jsou především hraboši, myši a rejsci. Ve výjimečných případech uloví hmyz nebo nějakého ptáka. Sova loví v noci díky dobrému nočnímu vidění a hlavně díky dokonale vyvinutému sluchu. Zbytky potravy vyvrhuje dvakrát denně, jednou v noci a podruhé ráno nebo přes den.

Zdroj: Sova pálená

Poicephalus senegalus versteri

Papoušek senegalský červenobřichý žije v Ghaně a západní Nigérii. Velikost papouška je 22 až 25 cm, hmotnost se pohybuje od 130 do 150 g. Samice snáší 2–4 ks vajec, inkubační doba je 28–30 dnů. Délka života je až 25 let.

Je velmi hojný v lesnatých savanách a otevřených lesích a často zalétá v malých hejnech i do zahrad na okrajích měst. Zdržuje se ve skupinách od 10 do 20 jedinců, v době hnízdění v párech. Samice snáší do stromové dutiny 3 až 4 vejce a sedí na nich 28 až 30 dnů. Mláďata opouštějí hnízdo obvykle ve stáří 11 týdnů. Potrava se skládá ze semen, výhonků a různého ovoce.

Papoušek senegalský hnízdí brzy na jaře a je závislý na období dozrávání vegetace. V této době vykazuje jeho opeření nejvyšší intenzitu barvy. Není nijak hlučný, přestože umí vydat pronikavé písknutí, projevuje se většinou jen mírně hlasitě a jeho přirozené hlasové projevy nejsou nepříjemné. Má-li tento bravurní letec možnost každodenního proletu po místnosti, spokojí se i se středně velkou klecí. Takové vlastnosti z něj činí velmi vhodný druh pro chov v bytech. Poznáme jej podle jasně žlutých očí. Na tmavých prstech má ostré drápy. Jejich úchop je pro člověka dosti bolestivý. Pustíme-li ho do voliéry, zůstane plachý.

Papoušek senegalský se v přirozeném prostředí živí semeny, bobulemi, ořechy, květy, listy a větvičkami stromů, příležitostně i hmyzem.

Voliéra pro tento druh papouška by měla mít železnou konstrukci se silnějším pletivem a rozměry alespoň 2 x 1 x 2 m (vnitřní část), s přilehlým výletem 4 x 1 x 2 m (d x š x v). Důležité je dostatečné vybavení bidly vodorovnými i svislými, protože rádi a často šplhají. Budky jim vyhovují vertikální, zavěšené ve vyšší úrovni. Rozměry budky by se měly pohybovat kolem 60 x 20 cm (výška x průměr), s vletovým otvorem 8 cm. Vzhledem k tomu, že v přírodě obsazují dutiny poměrně těsné, je vhodné, pokud to jde, předložit jim na výběr ještě i budku s menším vnitřním průměrem. V našich klimatických podmínkách připadá hlavní období hnízdění na listopad/prosinec, kdy je jim nutné vytvořit patřičné podmínky. Nezbytné je včasné přemístění z venkovních voliér do vytápěných prostor, respektive možnost přitápění ve vnitřní chráněné části u celoročních kombinovaných voliér.

Zdroj: Poicephalus

Agama vousatá

Agama vousatá dorůstá velikosti 40 až 60 cm, hmotnost má okolo 500 g. Svou domovinu má v australských pouštích. Samice klade 10 až 20 vajec s inkubační dobou 60 až 70 dnů. Převážně se živí živočišnou složkou. Má žluté, světle hnědé až hnědočervené zbarvení. Agama stejně jako hadi svléká svou kůži, svléknutí celé kůže brání trnité výrůstky.

Agama vousatá dosahuje pohlavní dospělosti zhruba ve dvou letech a není vhodné ji pářit častěji než 1–2x do roka. Agamy není potřeba zimovat, ale pro úspěšné páření je to vhodné. Na podzim je potřeba v teráriu snížit délku svícení až na cca 7 hodin a teplotu k 17 stupňům. Agama vousatá bude přijímat méně potravy a bude línější. Zimní klid by měl být dlouhý cca 8 týdnů. Po této době začněte znovu zvyšovat postupně teploty v teráriu. Nezimujte však viditelně slabé jedince nebo jedince jakkoliv poškozené. I po dobu zimního odpočinku je agama vousatá aktivní, proto je potřeba, aby měla stále k dispozici čerstvou vodu a případně rostlinnou stravu.

Samci agam vousatých jsou mohutnější s větší hlavou, ovšem rozpoznání pohlaví je velice problematické a vyžaduje praxi.

Potrava se skládá ze 70 % z živočišného původu, zbytek tvoří rostlinná strava, a to zejména u mladých agam. Občas můžeme podat červa, švába, u větších zvířat i myší nebo potkaní holátko. Z rostlinné složky přijímá agama vousatá čínské zelí, pampelišky, okurky, rajčata a podobně. Při krmení červy a holátky je potřeba dávat pozor na přejídání a případnou obezitu agam.

Pokud již jednu agamu máme a rozhodneme se pro druhou ve stejném teráriu, měly by být přibližně stejné velikosti, protože jsou kanibalické vůči menším jedincům stejného druhu. Případně je potřeba je chovat odděleně, než dorostou přibližně stejné velikosti.

Agama vousatá žije cca 10–15 let, ale jsou to zábavní a klidní společníci, kteří si dobře zvyknou na lidský kontakt a stanou se tak rychle domácími miláčky.

Varuji před nákupem zvířat na burzách z důvodu často velice špatného zdravotního stavu, případně poškození v podobě regenerátů ocasů a podobně. Lepší je nákup ve specializované prodejně nebo od známého chovatele. Agama se dá koupit v některých zverimexech nebo na internetu, její cena se pohybuje kolem 600 korun za jeden kus.

Terárium zařizujeme jako pouštní. Do terária je vhodný terarijní písek, například Exo-terra, a dekorační kameny, případně kořeny. Nesmí chybět miska na vodu. Teplota v teráriu by se měla pohybovat kolem 30 °C. Pod zdrojem tepla i 40–50 °C.

Zdroj: Agama

Co je to nutrie

Nutrie patří k poměrně nenáročným býložravcům. Původně osídlovaly Paraguay, Brazílii a Argentinu, kde žijí dodnes volně kolem velkých vodních toků, u nichž tvoří početné rodiny a velké kolonie. Odtud pak byly rozšířeny do celého světa. U nás se nejvíce chovaly v 70. a 80. letech, především jako kožešinová zvířata. V dnešní době se chovají pro velmi kvalitní a dietní maso.

Potrava nutrií – přes léto je základem krmné dávky zelená píce (nejkvalitnější je vojtěška). Při krmení sekanou travou je potřeba dávat pozor na zapaření. Nutrie rády okusují kukuřičné klasy, neopovrhnou pařenými brambory s travní řezankou, které zaprášíme šrotem a přidáme vitamíny a minerály. Nadměrné dávky okopanin a zeleniny u nich způsobují průjmová onemocnění a záněty žaludku. Z jadrných krmiv se nejčastěji zkrmuje pšenice, ječmen, kukuřice a oves, a to celé nebo jako sešrotovaná zrna či otruby. K okusu předkládáme dřeviny, nejoblíbenější dřevinou nutrií jsou větvičky maliníku, mladé výhony dubu i břízy. Dobře přijímají větvičky ovocných stromů, naopak bez povšimnutí minou větévky jehličnanů a černého bezu. Doplňkem stravy jsou minerály a sůl. Jako přídavek dáváme suché pečivo. Velmi důležitá je hygiena krmení. Pečivo ani zelenina nesmí být plesnivé či nahnilé. Krmnou řepu a mrkev je lépe oprat od hlíny. Protože jsou nutrie od přírody vázány na vodu, chtějí se v napájecích nádobách koupat, lze proto použít kolíkové napáječky. Denní krmná dávka pro dospělou samici (včetně ohryzu) by neměla přesáhnout 1,2 kg. U nutrií je hlavním místem trávení slepé střevo (zde se u nich projevila cekotrofie – zvířata požírají natráveninu z vlastního tlustého a slepého střeva bohatou na živiny a vitamíny, prvotní výkaly projdou znovu celým zažívacím traktem), kde probíhá mikrobiální fermentace vlákniny. Nutrie špatně tráví krmiva s vysokým obsahem vlákniny, jako je vojtěška.

Nutrie dorůstá běžně hmotnosti 5 až 10 kg (výjimečně až 15 kg) a celkové délky 80 až 90 cm, z čehož 25 až 40 cm připadá na ocas. Je přizpůsobena k vodnímu způsobu života, a to zejména kvalitní hustou srstí a plovacími blánami na zadních končetinách. Její téměř lysý a ke konci se zužující ocas je na průřezu kulatý. V poměru k celkové tělesné velikosti má nutrie malé oči a boltce. Rty nutrie se uzavírají až za řezáky, což jí umožňuje hlodání potravy i pod vodou. Zcela ojedinělé je umístění 4 až 5 párů mléčných bradavek vysoko na bocích v přední části těla, díky čemuž dokáže kojit mláďata i ve vodě. Řezáky jsou silné a zpředu svítivě oranžové, stoličky mají velmi vysoké korunky. Pravým životním prostředím nutrie jsou močály, bažiny a podmáčené břehy vodních toků či nádrží.

Populace nutrií se zvětšuje nebo zmenšuje podle počasí, je-li příliš krutá zima, nutrie trpí omrzlinami a hynou, je-li však zima mírná, nutrie se množí a zvětšují svůj areál rozšíření směrem k severu.

Zdroj: Nutrie


Autoři obsahu

Gabriela Štummerová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Bc. Jakub Vinš

Mgr. Jitka Konášová


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP