Léčba většiny stadií karcinomu děložníhočípku zahrnuje:
operaci (hysterektomii) a odstranění pánevních lymfatických uzlin nebo odstranění obou vaječníků a vejcovodů;
chemoterapii;
radiační terapii.
Počet chemoterapií závisí na rozsahu rakoviny. Procedury mohou být kombinovány. Jestliže podstoupíte hysterektomii, tak již nemůžete mít děti. Proto je důležité, aby byla rakovina diagnostikována včas a k hysterektomii nemuselo vůbec dojít.
Po zjištění rakoviny je běžné, že cítíte strach, smutek a zlost. Vyrovnat se s těmito pocity vám může pomoci komunikace s ženami, které již rakovinu děložníhočípku prodělaly. Zeptejte se svého lékaře na podpůrné skupiny v blízkém okolí.
V diskuzi PŘÍČINA RAKOVINY DĚLOŽNÍHO ČÍPKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tata.
dobrý den,měla manželka vedle genitálie bradavičku a měla nevím přesně rakovinu čípku,já ji nikdy nepodvedl a jí 100% věřím,mohla se tedy nakazit tou bradavičkou? jak dlouho trvá něž toto onemocnění propukne kolik let +-1 děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Rakovina děložníhočípku se z běžné kožní bradavičky nedostane. Vaše manželka se mohla nakazit papilomavirem klidně již v ranném mládí, ještě před vaším vztahem. Tento virus přežívá v těle po velmi dlouhou dobu a u některých žen pak vyvolá rakovinu děložníhočípku.
Pap testy jsou součástí pravidelného vyšetření pánve. Lékař seškrábe malý vzorek buněk z povrchu děložníhočípku během cytologie, aby zjistil stav buněk. Pokud Pap test ukáže abnormální změny, lékař provede další testy. Také zkontroluje děložní čípek, zda se na něm nenachází prekancerózní nebo nádorové buňky. Jestliže se u vás objevují příznaky rakovinyděložníhočípku, zejména krvácení po sexu, požádejte lékaře o provedení Pap testů, případně vám může odebrat vzorek tkáně (biopsie).
Rakovina děložníhočípku je způsobena virem takzvaného lidského papillomaviru (HPV). Tento virus je přenosný pohlavním stykem. Existuje mnoho typů tohoto viru, ale většina z nich nezpůsobuje rakovinu děložníhočípku (některé například způsobují genitální bradavice). Tento virus můžete mít několik let, aniž byste o tom věděly, takže virus v klidu může začít ve vašem těle bujet a způsobit rakovinu děložníhočípku. Proto je důležitá pravidelná kontrola. Například Pap testy dokážou objevit změny v buňkách děložníhočípku dříve, než se změní v rakovinu.
Rakovina děložníhočípku patří mezi nejčastější typy onkologických onemocnění u žen. V České republice je ročně diagnostikováno přes 1 000 nových případů, lékaři proto doporučují očkování. Vakcína totiž stimuluje vznik protilátek proti papilomaviru, který vyvolává nežádoucí změny na sliznici děložníhočípku. Očkování by měli kromě žen podstupovat i muži, podle lékařů jsou totiž oni hlavními přenašeči.
V diskuzi VAKCINA SILGARD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Copy.
Můžete, ale chránit se musíte stejně. Očkování vás nemůže ochránit před jinými nemocemi nebo otěhotněním. Kromě toho toto očkování chrání jen před několika typy rakovinyděložníhočípku a vaginálních bradavic,které jsou také přenosné. Neslouží proti všem nemocem jako 100% ochrana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Copy.
Oprava bradavice nejsou vaginální,ale na genitáliích
Pap testy jsou tím nejlepším způsobem, jak včas objevit změny buněk na děložním čípku, které mohou vést k rakovině. Pokud je vám 26 let nebo méně, můžete se nechat očkovat vakcínou proti lidskému papillomaviru. Tato vakcína vás chrání proti dvěma druhům viru, které způsobují rakovinu děložníhočípku.
Virus způsobující rakovinu děložníhočípku se šíří pohlavním stykem. Nejlepším způsobem prevence je tedy vyvarovat se nechráněného pohlavního styku a omezit počet sexuálních partnerů, čímž také předejdete nákaze pohlavně přenosnými infekcemi.
Rakovině děložníhočípku mohou předcházet předrakovinná stadia, která jsou bezpříznaková a odhalitelná pouze pravidelnými gynekologickými kontrolami. Její časné stadium nezpůsobuje bolesti ani jiné těžkosti. Problémy se objeví až při zvětšování nádoru a jeho prorůstání do pochvy a jiných orgánů, například močového měchýře a konečníku. Nádorové buňky se mohou dostat i do vzdálenějších částí těla, například plic. To může trvat řadu let, někdy i 10–20 let, proto se vyskytuje převážně u žen mezi 45.–55. rokem života. Mezi hlavní příznaky rakovinyděložníhočípku patří krvácení mimo menstruační cyklus, zapáchající výtok z pochvy bílé barvy, bolesti v oblasti pánve, dolní části hřbetu a nohou. Kvůli útlaku žil v pánevní oblasti se rovněž objevují otoky dolních končetin. Častá je bolest při pohlavním styku a obtíže při močení a vyprazdňování. V pozdějším období se rakovina projeví i hubnutím a únavou.
HPV je velmi běžný virus. Obsahuje DNA a je geneticky stabilní, to znamená, že infekci způsobené tímto virem lze dlouhodobě zabránit pomocí očkování. Existuje více než 100 typů HPV, z nichž se okolo 40 šíří pohlavním stykem. Z toho asi 15 jsou tzv. onkogenní typy, které mohou vést ke vzniku rakovinyděložníhočípku a prekancerózním lézím na povrchu děložníhočípku. Další, tzv. nízkorizikové typy mohou vyvolávat například benigní genitální bradavice. Mezi vysoce rizikové patří zejména typy 16 a 18 stojící za více než 70 % onemocnění. Společně s dalšími onkogenními typy 45 a 31 jsou zodpovědné za 80 % případů onemocnění rakovinou děložníhočípku. Každé ženě hrozí riziko, že jí onemocní. HPV se přenáší sexuálním kontaktem, a to nejen pohlavním stykem, ale také kontaktem s kůží nakaženého partnera v genitální oblasti. Kondom, jenž je účinnou ochranou při jiných sexuálně přenosných nemocech, zde není dostatečným řešením. Během svého života se s HPV infekcí setká až 80 % sexuálně aktivních žen, z toho až 75 % infekcí je způsobeno onkogenními typy HPV. Řada žen neví, proč by měla chodit na pravidelné gynekologické prohlídky spojené s odběrem cytologického stěru. Stěr dokáže odhalit změněné buňky na povrchu děložníhočípku a tím umožnit včasnou léčbu. Tato metoda byla představena už v polovině 30. let minulého století a používá se dosud v tzv. screeningových programech. V zemích, kde byly úspěšně zavedeny, se výrazně snížil výskyt rakovinyděložníhočípku. Navzdory těmto programům ale rakovina děložníhočípku nevymizela. Jejich úspěšnost závisí jednak na ženách a jejich ochotě docházet na pravidelné gynekologické prohlídky, ale rovněž i na spolehlivosti interpretace výsledků cytologického stěru, při nichž hraje hlavní roli lidský faktor.
Karcinom děložního hrdla nebo též karcinom děložníhočípku je zhoubný nádor děložního hrdla. Jde o sedmé nejčastější zhoubné onemocnění a tvoří 4 % všech maligních onemocnění. Výskyt je nejčastější mezi 35.–45. a 60.–65. rokem života s tendencí poklesu do nižších věkových skupin. Celkově dochází k úbytku případů i úmrtnosti, v některých zemích až na 40 % v porovnání se 70. lety 20. století. Příčinou je cytologický screening, který zachycuje značné množství prekanceróz (přednádorových stavů), jež jsou následně léčeny a nepřejdou tak do stadia invazivního karcinomu. Prekancerózy přecházejí do stadia invazivního karcinomu zhruba po deseti letech; zároveň jsou vzniklé invazivní karcinomy u mladších žen všeobecně zhoubnější (agresivnější). Včasné odhalení tak znamená nižší stadium onemocnění, větší šanci na uzdravení a celkové snížení úmrtnosti. Průměrné přežití pěti let od diagnózy se v současnosti ve vyspělých zemích pohybuje na úrovni 65–70 %. Rané stadium karcinomu děložního hrdla nemá žádné klinické příznaky. Ty se objevují až později, když je nádor už často značně pokročilý. K nejtypičtějším patří krvácení mimo menstruační cyklus, výtok a bolest při souloži (dyspareunie). Bolesti pánve a kříže často svědčí o prorůstání rakoviny do okolí. Postihnutí lymfatických uzlin se může projevit jednostranným otokem nohy. Pokročilé formy provází často ascites, hubnutí a celkové snížení tělesné výkonnosti.
Očkování proti rakovině děložníhočípku je v České republice prováděno dvěma vakcínami – Silgard a Cervarix.
Kvadrivalentní vakcína Silgard (v některých zemích pod názvem Gardasil) byla schválena nejprve v USA (červen 2006, v USA zatím jediná) a v EU (září 2006) k použití u dětí a dospívajících (9–15 let) a u dospělých žen (16–26 let) k prevenci karcinomu děložního hrdla, předrakovinných změn (cervikálních dysplazií/prekanceróz) vysokého stupně (cervikální intraepiteliální neoplazie, CIN 2/3), změn na zevním genitálu (vulválních dysplastických lézí) vysokého stupně (VIN 2/3), genitálních bradavic (condyloma accuminata) vyvolaných virem HPV typů 6, 11, 16 a 18. Z klinických studií vyplývá, že vakcinace 100% brání vzniku cervikálních prekanceróz (CIN 1, 2, 3 nebo AIS) vyvolaných HPV typy 6, 11, 16 a 18, výskytu genitálních bradavic zabránila v 99 % (vyvolaných HPV typy 6 a 11). Prokázány jsou i 100% účinky proti vysokému stupni vulválních lézí (prekancerózám), vyvolaných zmíněnými typy HPV. Sledování výskytu invazivních karcinomů nelze z etických důvodů provést. Studie prokázaly, že podání vakcíny ochránilo ženy již infikované jedním nebo více typy HPV proti zbývajícím typům, proti nimž je vakcína určena, a tak i po zahájení sexuálního života má vakcinace pro ženy význam. Vakcína nemá terapeutický efekt. První dávka kvadrivalentní vakcíny Silgard proti lidským papilomavirům byla v České republice podána 5. 12. 2006. Od té doby zde bylo očkováno na 20 000 dívek a žen. V září 2007 byla vakcína oceněna Prix Galien USA 2007 jako nejlepší biotechnologický produkt roku.
Vakcína Cervarix společnosti GlaxoSmithKline je určena k prevenci přednádorových lézí (CIN 2. a 3. stupně) a rakovinyděložníhočípku, které jsou vyvolány viry HPV typu 16 a 18. Studie prokázaly 100% účinnost proti přednádorovým změnám způsobeným těmito dvěma typy virů zodpovědných až za 70 % onemocnění rakovinou děložníhočípku. Pokud posuzujeme efekt vakcíny bez ohledu na HPV typ, jenž onemocnění děložníhočípku způsobí, dokáže vakcína ochránit z 93 % před nejtěžšími přednádorovými stavy, z nichž se může v budoucnu rozvinout rakovina děložníhočípku. Této účinnosti je dosaženo za předpokladu, že očkování proběhne u dívek před zahájením sexuálního života.
Indikace je založena na prokázané účinnosti Cervarixu u dívek a žen ve věku od 9 let věku výše. Očkování spolu s pravidelným screeningem je tou nejvhodnější možnou ochranou před rakovinou děložníhočípku. Vakcína Cervarix je léčivý přípravek, jehož výdej je vázán na lékařský předpis. Před užitím by se uživatelé měli seznámit s příbalovým letákem.
Nákaza většinou probíhá bez příznaků a po aktivaci imunitního systému se z organismu vyloučí, anebo se projeví jako genitální bradavice či sotva postřehnutelné plošné kožní (slizniční) změny. Inkubační doba od infekce ke klinickým projevům trvá od jednoho do šesti měsíců, následuje aktivní růst chorobných změn a aktivuje se imunitní odpověď. V průměru po devíti měsících se u infikovaných vytváří specifické protilátky. Poté buď imunitní systém infekci odstraní a infekce ustoupí, nebo změny přetrvávají, eventuálně postupují. Při přetrvávající infekci onkogenními typy HPV dochází k zabudování virové DNA do buněčného genomu, což je nutnou, ale nedostačující podmínkou vzniku nádorové buňky. K tomu musí přistoupit další genetické změny – aktivace buněčných onkogenů a inaktivace tumor-supresorových buněčných genů. Na vzniku karcinomu děložního hrdla se tedy kromě HPV účastní další kancerogenní činitelé (nitrosaminy v cigaretovém kouři, dlouhodobá expozice vysokým koncentracím steroidních hormonů, infekce cytomegalovirem, virem Epstein-Barrové, virem herpes simplex typ 2, HIV, chlamydia trachomatis) i jiné rizikové faktory (vyšší počet porodů, časný věk zahájení pohlavního života, poruchy imunitního systému, způsob sexuálního života obou partnerů apod.).
Rakovina děložníhočípku je zhoubný nádor děložního hrdla. Jde o sedmé nejčastější zhoubné onemocnění a představuje 4 % všech maligních onemocnění. Výskyt je nejčastější mezi 35. až 45. a mezi 60. až 65. rokem života, s tendencí poklesu do nižších věkových skupin.
Příčiny
Příčinyrakovinyděložníhočípku nejsou přesně známé. Bylo ale zjištěno, že mezi rakovinou dlaždicových buněk epitelu a určitými podtypy lidského papilomaviru (HPV) existují silné souvislosti. Vzhledem k tomu, že HPV viry jsou přenášeny pohlavním stykem, má tento typ rakoviny souvislost se sexuální aktivitou. Bylo prokázáno, že ženy, které nikdy neměly pohlavní styk, neonemocněly rakovinou dlaždicových buněk epitelu. Jsou však ohroženy rakovinou žlázového epitelu. Nakažení virem HPV, který způsobuje například genitální bradavice, je běžné, zatímco rakovina děložníhočípku běžná není. HPV změny jsou často během screeningu zachyceny, ale nejsou důvodem ke znepokojení. Znepokojení je na místě v případě, že jsou diagnostikovány prekancerózní změny. Ty jsou však obvykle dobře léčitelné.
Příznaky
Rané stadium karcinomu děložního hrdla nemá žádné klinické příznaky. Ty se objevují až později, když je nádor už často značně pokročilý. K nejtypičtějším patří krvácení mimo menstruační cyklus, výtok a bolest při souloži (dyspareunie). Bolesti pánve a kříže už často svědčí o prorůstání rakoviny do okolí. Postižení lymfatických uzlin se může projevit jednostranným otokem nohy. Pokročilé formy provází často ascites, hubnutí a celkové snížení tělesné výkonnosti.
Prognóza
Nejdůležitějším prognostickým faktorem je velikost nádoru a přítomnost metastáz v lymfatických uzlinách. Gynekologické vyšetření má sklon skutečnou velikost podcenit. MRI dokáže identifikovat nádory od velikosti 1 cm a objektivně stanovit jeho velikost (objem); v případě vnějšího edému naopak skutečnou velikost spíše přeceňuje. Nepříznivými prognostickými faktory (faktory svědčícími pro horší průběh onemocnění) jsou invaze nádorových buněk do cévního systému, pokročilé stadium onemocnění, postižení lymfatických uzlin, nádor větší než 4 cm a v neposlední řadě výskyt v mladém věku. Ve stadiu IA přežívá 5 let celkem 95 % pacientek, ve stadiu IIB už jen 73 % a při vzdálených metastázích je to pouze 20 %. Rozšíření nádoru a paraaortálních lymfatických uzlin snižuje dobu přežití na polovinu. Prognóza recidivujícího karcinomu je velmi variabilní, od 10 až po 70 %, podle způsob léčby a charakteru recidivy.
Léčba
Onemocnění je možné řešit konizací nebo jednoduchou hysterektomií. U vyšších stadií onemocnění (IB a IIA) se přistupuje k radikální hysterektomii s odstraněním dělohy, parametria a horní části pochvy, včetně parakolpia. Součástí zákroku je – v případě nálezu invaze karcinomu do cév – i intrapelvická a paaortální lymfadenektomie (odstranění lymfatických uzlin). U mladých žen, které si chtějí zachovat plodnost, existuje možnost tzv. radikální trachelektomie kombinované s lymfadenektomií. Vyžaduje však velmi zkušeného operatéra. Nejradikálnější operací je tzv. exenteracie pánve. Je možné k ní přistoupit u pokročilých nádorů či recidiv s prorůstáním do okolních orgánů (močový měchýř, konečník), ale ne do pánevních stěn, s cílem jej kompletně odstranit. Při přísném výběru vhodných pacientů je pětileté přežití až 82 %; operace značně snižuje kvalitu života.
Foto
Zde se můžete podívat, jak vypadá rakovina děložníhočípku.
Cervikální polyp je většinou viditelný při vyšetření v zrcadlech, kdy z branky děložního hrdla vystupuje malý růžový výběžek výjimečně větší než 1 cm. Může však být neviditelný a bezpříznakově růst uvnitř děložního hrdla. Diagnózu potvrdí lékař pomocí hysteroskopie. Jedná se o vyšetření dutiny děložní optickým přístrojem, který umožňuje odebrání vzorku na histologii. Větší polypy se odstraňují pomocí resektoskopu, což je hysteroskop většího průměru se speciální bipolární kličkou. Hysteroskopie je tedy jak diagnostickou, tak léčebnou metodou. Tento zákrok se provádí v celkové anestezii, trvá pár minut, v nemocnici si pacientka pobude pouze pár hodin, doba rekonvalescence je jeden den.
Drobné polypy lze odstranit ambulantně bez jakékoli anestezie a bolesti. I po jejich odstranění jsou nutné pravidelné kontroly u lékaře, protože se často vracejí a mohou se tvořit opakovaně. Příčina jejich vzniku není jasná. Jistou roli hrají hormonální vlivy. Polypy jsou citlivé na estrogen, to znamená, že na něj reagují stejně jako děložní sliznice. Rostou s množstvím estrogenu v krvi. Dalšími rizikovými faktory jsou obezita, medikamentózní léčba rakoviny prsu nebo vysoký krevní tlak. Toto onemocnění postihuje nejčastěji ženy po 40. roce věku.
Při každé návštěvě lékaře těhotná žena podstoupí vnitřní (pánevní, vaginální) vyšetření, které se zaměřuje na možnou přítomnost infekce, na délku, polohu a pevnost děložního hrdla, stupeň rozevření a je-li děložní čípek zkrácený. Pozorováním děložního hrdla a odběrem jeho buněk v prvním trimestru můžeme vyloučit riziko rakoviny. Dosud není známo, že by infekce HPV (Human papillomavirus) měla nějaký vliv na průběh těhotenství. Lehké předrakovinové změny lékař pouze pozoruje, většinou zmizí samy. Těžké změny už je nutné odstranit operačně – „vypálením“ laserem, odstraněním pomocí zmrazení tkáně, radiofrekvenční kličky nebo skalpelem. Odstranění radiofrekvenční kličkou je vhodné pro ženy, které ještě plánují dítě. Ostatní metody mohou vést k problémům s těhotenstvím a jeho udržením, pokud byly provedeny na mladých ženách. V případě, že nebylo možné uplatnit předchozí metody, doporučuje se odstranění dělohy – žena už by neměla plánovat další těhotenství. Špičaté kondylomy většinou rostou rychleji v průběhu těhotenství, po porodu dochází opět ke zlepšení.
Těhotná žena je pouze sledována a většinou je léčena až po ukončení šestinedělí. Odstranění výrazně viditelných kondylomů se doporučuje provést ještě před porodem, aby se snížilo riziko přenosu na dítě během porodu. Pokud měla matka rakovinu děložního hrdla, je u dcery dvakrát větší pravděpodobnost, že bude mít problémy s HPV infekcí také. Císařský řez žena podstoupí v případě, že kondylomy blokují porodní cesty.
Riziko přenosu HPV infekce na dítě je velmi nízké, i přesto se mohou objevit například bradavice v krku, hrtanu, průduškách či průdušnici. Ve velice vzácných případech se mohou objevit v očích nebo v oblasti pohlavních orgánů. Ženě hrozí větší riziko předčasného porodu, pokud podstoupila odstranění poruchových struktur na čípku vícekrát. V případě, že vám lékař najde HPV infekci, můžete jejímu samovolnému vymizení pomoci užíváním multivitaminových doplňků stravy, vysazením hormonální antikoncepce, používáním kondomu po dobu dvou až tří měsíců a nekouřením cigaret. Můžeme se nechat očkovat proti konkrétním typům viru HPV, které jsou obsaženy ve vakcíně. Nedoporučuje se těhotným ženám. Pokud očkovaná žena zjistí, že otěhotněla, série dávek by měla být odložena na dobu po porodu.
Jaká jsou rizika a příčinyrakoviny jazyka? Neznáme přesné příčiny většiny nádorů hlavy a krku, ale bylo identifikováno několik rizikových faktorů:
kouření tabáku (cigarety, doutníky a dýmky);
pravidelné pití velkého množství alkoholu;
infekce virem nazývaným lidský papilloma virus (HPV), což je typ viru, který infikuje kůži a buňky lemující vnitřek těla. U většiny lidí se infekce sama zlepší a nikdy nebudou vědět, že ji měli. Jedná se o běžný virus, který u většiny lidí nezpůsobuje žádné škody. Ale u některých lidí může virus způsobit změny v ústech a jazyku, které mohou zvýšit riziko rakoviny v této oblasti.
Mít rizikové faktory znamená, že vaše riziko je zvýšené. Neznamená to ale, že se u vás určitě rozvine rakovina.
CRP je jediný protein, který lze spolehlivě měřit z krve pomocí různých kvalitativních, semikvantitativních a kvantitativní měření. Byly stanoveny dva koncentrační prahy:
konvenční hladiny CRP (definované jako hladiny CRP ≥ 10 µg/ml)
vysoce citlivé hladiny CRP (tj. hsCRP; definované jako hladiny CRP < 10 µg/ml).
Bylo zjištěno [2], že vysoké hladiny CRP jsou silně spojeny s pokročilou závažností onemocnění u mnoha typů rakoviny (podrobně uvedeno níže). Měření CRP má tedy potenciální využití jako diagnostický nástroj při hodnocení stavu a progrese onemocnění, včetně rakoviny.
Zvýšené hladiny CRP s ohledem na tkáně postižené rakovinným bujením jsou nejčastěji hlášeny u plic, prsu, gastrointestinálního traktu, jícnu, hlavy a krku, pohlavních a reprodukčních orgánů, ledvin, slinivky a krve).
Jednou z komplikací při interpretaci hodnoty měření CRP u jakéhokoli takového chorobného stavu je, že jeho relativní hladina v krvi se může rychle měnit a v přímém vztahu ke stadiu a rozsahu progresivního onemocnění a nebo přidružených komplikací (např. infekcí), které mohou progresi onemocnění doprovázet.
Dalším omezením vypovídající hodnoty CRP k rakovině je to, že mnoho z vědeckých studií plně necharakterizovalo vztah mezi CRP a diskrétními proměnnými, které definují stádium rakoviny, například velikost tumoru. Nicméně, asociace mezi CRP a prognózou a závažností onemocnění jsou konzistentní mezi rakovinami a ukazují potenciální užitečnost CRP jako prognostického indexu.
Objevily se zprávy o hladině CRP ve vztahu k hladině albuminu v krvi (tj. poměr CRP/albumin) jako nový prognostický index pro přežití u rakovinyděložníhočípku [3]. Kromě toho byla také navržena prognostická hodnota CRP ve vztahu k poměru neutrofily/lymfocyty.
Jestliže byla u rakoviny prsu zjištěna hladina CRP vyšší než 10 mg/l, předpokládalo se o 96 % vyšší riziko úmrtí z jakékoli příčiny. Riziko úmrtí na rakovinu prsu bylo o 91 % vyšší.
