Téma: 

řepa

Barvení vlasů kakaem nebo červenou řepou

Další možnosti barvení vlasů potravinami

Červená řepa jako barva na vlasy

Pro světlé odstíny vlasů se používá kompot z červené řepy, ze kterého je k barvení vhodný jeho lák. Postup je jednoduchý světlé vlasy nejdříve umyjeme a necháme proschnout. Pak na požadované prameny naneseme lák pomocí rozprašovače tak, aby byla celá vlasová vlákna postříkána lákem z červené řepy. Pak vlasy zabalíme do igelitu - mikroténu a necháme asi tak hodku působit. Po této době budou vlasy mít růžový tón, který na nich vydrží 10 až 15 dní. Jde o přírodní barvení vlasů potravinami, takže účinek bude u každého individuální, ale rozhodně tento postup vlasy neničí a šetří životní prostředí.

Zdroj: Barvení vlasů kakaem nebo červenou řepou
Zveřejněno dne: 28.11.2012

Diskuze: Re: žlutá stolice

Ano, to je možné, banány a mandarinky můžou stolici zbarvit do žluta. Žlutá stolice bývá také po bramborách a po arašídech nebo kešu oříškách. Naopak červená řepa stolici úplně ztmaví.

Zdroj: diskuze Žlutá stolice
Odesláno dne: 6.6.2014 uživatelem Kamča

Červená řepa na vysoký krevní tlak

Červená řepa na snížení krevního tlaku

Červená řepa možná dokáže o trochu snížit krevní tlak, ale určitě ne takto nárazově, jak to popisujete. Červená řepa obsahuje v hojném množství betain, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Červené barvivo z červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Červená řepa také zlepšuje náladu, protože vyvolává optimističtější náladu. Červená řepa nepatrně sníží krevní tlak jen při dlouhodobém a pravidelném používání, takže pokud Vám chutná, tak ji klidně jezte dál. 

Zdroj: Červená řepa na vysoký krevní tlak
Zveřejněno dne: 12.8.2012

Přírodní zdroje kyseliny listové

Přírodní zdroje

Mezi základní přírodní zdroje kyseliny listové patří:

  • listová zelenina jako ledový salát, hlávkový salát, čínské zelí;
  • zelenina jako špenát, květák, brokolice, chřest, zelí, kapusta, růžičková kapusta, fazolové lusky, zelený hrášek, dýně, okurky, červená řepa, rajčata, mrkev, artyčoky, dýně, fazole;
  • ovoce jako avokádo, mango, pomeranče, banány, třešně, višně, jahody, maliny, angrešt, meruňky;
  • hovězí játra, kvasnice;
  • vlašské a pistáciové ořechy;
  • celá obilná zrna (zejména klíčky), celozrnné výrobky;
  • dále kvasnice, játra, žloutek.

Zdroj: Přírodní zdroje kyseliny listové
Zveřejněno dne: 29.1.2016

Melasa – černý zázrak

Recept na domácí melasu

Melasa slouží jako náhradní sladidlo do pokrmů, ale hodí se i do salátů a dresinků jako zálivka. Sladí se s ní podobně jako s medem. Například perníkoví panáčci jsou s použitím melasy zdravějším mlsáním hlavně pro děti. Ve slané kuchyni překvapí svou chutí hovězí po německu v pomalém hrnci. Melasa se skladuje v pokojové teplotě s vlhkostí vzduchu maximálně do 70 %.

Domácí melasa v našich podmínkách je nahrazována řepnou formou.

Sirob

Ingredience: cukrová řepa, voda

Postup: Očištěnou řepu nakrájíme na větší kostky, zalijeme vodou a dáme vařit. Řepu vaříme do úplného změknutí. Potom vyvařenou tekutinu scedíme do čistého hrnce a vaříme až do doby, než je hmota hustotou podobná medu. Dále pak využíváme dle vlastní fantazie. Používá se obdobně jako javorový sirup nebo med, například na bramborové placky se sirobem, na makové buchty polévané sirobem či na dozdobení zmrzliny.

Řepný sirob je úžasný přírodní produkt bohatý na minerály s nenapodobitelnou chutí. Kdo jednou okusil, určitě ho bude chtít ochutnat znovu. Jde o produkt zdravé výživy vhodný i pro malé děti.

Sirob – další varianta:

Ingredience: 10 kg cukrové řepy, voda (z tohoto množství připravíte 1,25 litru sirobu)

Postup: Řepu očistíme, nastrouháme nebo nakrájíme na plátky, zalijeme vodou a vaříme doměkka. Vody dáme jen tolik, aby byla řepa potopená (jako když se vaří brambory), pokud se vyvaří během doby vaření, můžeme dolít, aby nebyla řepa nasuchu. Po uvaření vodu scedíme (ale nevyléváme!) a z uvařené řepy po částech přes plátno vymačkáme šťávu. Tu smícháme se scezenou vodou a pomalu, velmi pomalu sváříme do zhoustnutí (nepřipálit!!). Hotový sirob slijeme do sklenic a povážeme. Nekazí se.

Nutričně sirob obsahuje draslík, železo a vápník. Vůně a chuť jsou specifické, ale dobré. Zkuste například chleba s máslem a k tomu pár lžiček poctivého řepného hutného sirupu. Nebo jej přidejte do vánoční černé omáčky, do které patří. A co takhle vánoční buchtičky s jablky, mákem a perníkem? Časově a energeticky je to opravdu náročné, ale proč se do toho nepustit, když se tato činnost spojí s rodinou trachtací, do níž se všichni s radostí zapojí.

Zdroj: Melasa – černý zázrak
Zveřejněno dne: 28.6.2016

Močopudné potraviny

Seznam potravin s odvodňovacím účinkem

Přírodním diuretikem je vodní meloun. Podobné účinky mají i okurky. Nízká energetická hodnota melouny a okurky přímo předurčuje pro odlehčovací diety, přičemž důležitá je právě ona „nízkokaloričnost“ než dočasný úbytek vody. Ten je potřebný u nemocných lidí.

Chřest obsahuje asparagin, který pomáhá ke zlepšení funkce ledvin obecně.

Oves obsahuje oxid křemičitý, přírodní diuretikum. Konzumace ovesných vloček ke snídani je tak skvělým způsobem odvodnění.

Odvodňovací účinky má rovněž kořenová zelenina, a to zejména celer, petržel, pastinák. Pro odvodnění je nejlepší si připravit salát ze syrového celeru než kupovat drahý potravinový doplněk.

Mezi ostatní zeleninu, které spadá do kategorie močopudné potraviny, patří řepa, růžičková kapusta, hlávkový salát, mrkev, artyčoky, řeřicha a zelí. Mezi ostatní diuretika patří česnek, cibule, ředkvičky a křen. Česnek, stejně jako řepa, navíc „rozbíjí“ a vyplavuje tuk. Křen, syrová cibule a ředkvičky zrychlují metabolismus a zároveň podporují močení a střevní peristaltiku.

Odvodňovací účinky mají i docela obyčejná jablka. Jejich dužina do sebe natáhne přebytečnou vodu, trochu nabobtná, takže dalším příznivým účinkem jablek je i zlepšená střevní peristaltika.

Chcete-li získat co nejvíce z těchto močopudných potravin, je vhodné je konzumovat syrové. Řeřicha, rajčata, chřest, okurka či syrová cibule s česnekovým dresinkem mohou být použity v salátu, což je chutné jídlo, které je vyrobeno výhradně z močopudných potravin. Zatímco česnek, cibuli a křen je obtížné ve větším množství konzumovat za syrova, lze malé množství těchto potravin použít do stravy nakrájením na malé kostičky nebo rozsekáním, a tak si zpestřit běžný pokrm.

Zdroj: Močopudné potraviny
Zveřejněno dne: 15.10.2015

Přírodní zdroje kyseliny listové

Kyselina listová v potravinách

Množství kyseliny listové (v µg) na 100 g množství uvedené potraviny:

  • žito – 60;
  • slunečnicová semínka – 227;
  • hrách – 65;
  • brokolice – 71;
  • červená řepa – 109 (pozor, barví moč!);
  • špenát – 194;
  • mandle – 58,7;
  • čočka – 433;
  • pistácie – 58;
  • zelí – 43;
  • kukuřice – 45,8;
  • chřest – 128;
  • lískové ořechy – 71,8;
  • sója – 375;
  • pšenice – 41;
  • pórek – 64;
  • arašídy – 240;
  • fazole – 388;
  • oves – 56;
  • hlávkový salát – 136;
  • avokádo – 62.

Dobrým zdrojem jsou také vnitřnosti a vejce. V mase, rybách, mléku a mléčných výrobcích je obsah kyseliny listové relativně nízký.

Kyseliny listová je rozpustná ve vodě, je termolabilní (= zvýšením teploty se rozkládá) a citlivá na světlo. Během zpracovávání potravin a jejich skladování je nutné počítat se ztrátami, u monoglutamátů až do 70 %, u polyglutamátů okolo 50 %. Celkové ztráty z potravin se pohybují v rozmezí 10–70 , v průměru okolo 35 %.

Pokud kyselinu listovou sníte ve smíšené stravě, do těla se dostane přibližně 50 % toho množství kyseliny listové, kterou jste snědli (zbytek vyjde stolicí); synteticky vyrobená kyselina listová (monoglutamát) se do těla vstřebá prakticky celá.

Zdroj: Přírodní zdroje kyseliny listové
Zveřejněno dne: 29.1.2016

Kyselina listová ve stravě

Potraviny, které obsahují kyselinu listovou

Následující potraviny jsou velkým zdrojem na kyselinu listovou. Tento seznam není rozsáhlý, ale je skvělý pro začátek.

Tmavé listové zeleniny

Tmavá listová zelenina patří mezi nejzdravější potraviny a obsahuje velké množství vitaminu M. Do své stravy přidávejte více špenátu, listové zeleniny, kapusty, listů tuřínu a římského salátu. Díky těmto potravinám posílíte kyselinu listovou v těle. Jeden talíř těchto potravin vám může poskytnout všechny potřeby pro kyselinu listovou na jeden den.

Chřest

Tato lesnatá lahůdka patří mezi nejvíce bohaté potraviny, které obsahují živiny s kyselinou listovou v celé rostlinné říši. Jeden šálek vařeného chřestu vám dá 262 mikrogramů kyseliny listové. Což představuje 65% z vaší denní potřeby. Nejen, že je chřest chutný, ale je to také živina, kterou vaše tělo potřebuje. Obsahuje vitamin K, vitamin C, vitamin A a mangan a působí i jako přírodní diuretikum .

Brokolice

Brokolice patří mezi jednu z nejlepších detoxikačních potravin a také je skvělým zdrojem kyseliny listové. Jeden šálek brokolice vám poskytne přibližně 24% každodenní potřeby kyseliny listové. Nemluvě o dalších důležitých živinách, které obsahuje. Brokolice se doporučuje jíst syrová nebo lehce dušená.

Citrusové plody

Mnoho plodů obsahuje kyselinu listovou, ale citrusové plody ji obsahují nejvíce. Obzvláště pomeranče jsou bohatým zdrojem kyseliny listové. Jeden pomeranč pojme asi 50 µg a velká sklenice šťávy může obsahovat i mnohem více. Další plody, které obsahují kyselinu listovou, je papája, grapefruit, hrozny, banány, meloun a jahody.

Fazole, hrách a čočka

Fazole a luštěniny s velkým obsahem kyseliny listové jsou, pinto fazole, lima fazole, hrášek a klasické fazole. Miska jakéhokoli typu čočky vám dodá denní množství vitamínu M.

Avokádo

Avokádo pojme až 90µg kyseliny listové v jednom šálku, což představuje 22% denní potřeby. Avokádo je nejlepší potravina na kyselinu listovou, ale také je vynikajícím zdrojem mastných kyselin, vitaminu K a vlákniny. Přidání avokáda do svého jídelníčku bude extra zdravou pochoutkou.

Okra

Jedná se o slizkou zeleninu, která je bohatá na živiny. Okra má odlišné schopnosti ale současně vám nabízí vitamíny a minerály, které jsou vhodné pro čištění trávicího traktu od toxinů. Pokud jde o vitamin M, tak ibišek je jeho velkým zdrojem. Jeden šálek vařené okry vám dodá 37 mikrogramů kyseliny listové.

Růžičková kapusta

Růžičková kapusta většinou nepatří mezi oblíbenou zeleninu, ale nelze popřít, že patří mezi nejlepší potraviny na kyselinu listovou. Růžičková kapusta obsahuje vysoké množství vitaminu C, vitaminu K, vitamínu A, manganu a draslíku. I když obsahuje spoustu živin, tak nepatří mezi oblíbenou živinu.

Semena a ořechy

Nezáleží na tom, jestli se jedná o dýňová, sezamová, slunečnicová nebo lněná semínka. Protože všechna tato semínka obsahují velké množství kyseliny listové. Také nezáleží na jejich stavu. Semena slunečnice, lnu a arašídů jsou obzvláště bohatá na vysoký obsah vitamínu M, Ořechy také obsahují vysoké množství kyseliny listové. Ale obzvláště vysoký obsah kyseliny listové mají arašídy a mandle.

Květák

Tato hlávková zelenina je obvykle považována za jednu z nejlepších potravin na vitamín C. Ale také je dobrým zdrojem kyseliny listové. Květák se může přidávat do salátu s některými ostatními potravinami, které mají vysoký obsah kyseliny listové.

Řepa

Řepa obsahuje hodně antioxidantů, které poskytují detoxikační podporu. Díky tomu patří mezi nejlepší potraviny na očistu jater. Řepa má také vysoký obsah kyseliny listové, proto je dobré ji mít ve svém jídelníčku.

Kukuřice

Určitě někde doma naleznete plechovku kukuřice. Tato populární zelenina obsahuje spoustu kyseliny listové. Doporučuje se vyhnout se konzervované formě. Lepší je zvolení čerstvé a organické kukuřice.

Celer

Celer je považován za skvělé jídlo na pomoc s ledvinovými kameny, ale zároveň je skvělým zdrojem kyseliny listové.

Mrkev

Mrkev je velmi populární zelenina. Mrkev se nachází v každé domácnosti. Jedení mrkve, buď syrové, nebo v salátu je obrovským přínosem kyseliny listové.

Dýně

Dýně nemusí patřit mezi nejoblíbenější zeleninu, ale má jisté nutriční výhody. Ať už je podávána v létě nebo zimě, tak je také zdrojem kyseliny listové.


Zdroj: Kyselina listová ve stravě
Zveřejněno dne: 13.11.2012

Jídelníček při dně s ohledem na puriny

Obsah purinů v dalších potravinách

(ve 100 g dané potraviny)

Maso, uzeniny

  • hovězí maso 40 mg
  • telecí maso 48 mg
  • vepřové maso 48 mg
  • skopové maso 46 mg
  • kuřecí maso 40 mg
  • králičí maso 38 mg
  • zvěřina 35−39 mg
  • šunka 24 mg
  • anglická slanina 25 mg

Vnitřnosti

  • játra 95 mg
  • ledvinky 80 mg
  • jazyk 55 mg
  • telecí brzlík 400 mg

Ryby

  • kapr 54 mg
  • losos 22 mg
  • pstruh 56 mg
  • sardinka 120 mg
  • sleď 69 mg
  • štika 48 mg

Mléko, vejce

  • mléko 1 mg
  • vejce 2 mg
  • bílek 1 mg
  • žloutek 5 mg

Ořechy, kakao

  • kakaový prášek 1 900 mg
  • mandle 9 mg
  • lískové ořechy 10 mg
  • vlašské ořechy 8 mg

Mouka, pekárenské výrobky

  • žitná nebo pšeničná mouka 0 mg
  • celozrnný chléb 14 mg
  • bílé pečivo 8 mg
  • ovesné vločky 30 mg

Brambory, luštěniny, zelenina

  • brambory 6 mg
  • čočka 70 mg
  • hrách 45 mg
  • fazole 44 mg
  • celer 10 mg
  • cibule 1 mg
  • fazolové lusky 5 mg
  • zelený hrášek 80 mg
  • brokolice 81 mg
  • chřest 14 mg
  • kapusta 6 mg
  • kedlubna 5 mg
  • květák 10 mg
  • mrkev 2 mg
  • okurky 3 mg
  • pórek 3 mg
  • rajče 4 mg
  • reveň (rebarbora) 4 mg
  • ředkvička 6 mg
  • řepa červená 5 mg
  • salát hlávkový 5 mg
  • špenát 23 mg
  • zelí bílé 5 mg
  • zelí červené 8 mg
  • houby 5 mg

Ovoce

  • borůvky 2 mg
  • hrušky 1 mg
  • jablka 1 mg
  • jahody 5 mg
  • meruňky 0 mg
  • švestky 1 mg
  • hroznové víno 1 mg
  • pomeranče 1 mg

Zdroj: Jídelníček při dně s ohledem na puriny
Zveřejněno dne: 25.3.2015

Co nejíst při užívání Warfarinu

Co jíst a nejíst s Warfarinem

Sortiment vhodných a nevhodných potravin

Obsah vitaminu K v potravinách se uvádí ve 100 g hmotnosti potraviny, je však nutné si uvědomit, že některé potraviny se běžně konzumují jen v minimálním množství, u jiných může být běžná porce v množství 200 g. Proto je nutné znát nejen absolutní obsah vitaminu K v jednotlivých potravinách, ale i jeho skutečnou konzumaci, závislou na množství konzumované potraviny.

Zelenina

Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.

Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.

Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.

Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.

Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se všeobecně používají jen v minimálním množství na dochucení polévek nebo na ozdobení pokrmu. Patří tedy k takzvaným doplňkovým potravinám. V zahraniční kuchyni je oblíbený salát ze zelené petržele, vzhledem k vysokému obsahu vitaminu K se však jedná o rizikovou potravinu, která je pro pacienty s antikoagulační léčbou zcela nevhodná.

Mezi bezpečné potraviny s nízkým obsahem vitaminu K patří kořenová zelenina – mrkev, celer, petržel, ředkvičky, nízký obsah vitaminu K je i v rajčatech, okurkách, paprikách, bramborech, malé množství vitaminu K najdeme i v houbách, například v žampionech. Tyto druhy zeleniny (případně houby) zařazujeme do jídelníčku denně tak, abychom splnili doporučenou denní dávku (500 g zeleniny a ovoce) nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížili. Zeleninou se snažíme doplnit každé hlavní jídlo – snídani, oběd i večeři, abychom dodali dostatečné množství vlákniny a pomohli snížit glykemický index pokrmu, zároveň tak doplníme stravu i o potřebné antioxidanty a důležité vitaminy. Výhodou zeleniny je i její nízká energetická hodnota, tím pomáhá ke snížení energické denzity potravy nutné při redukci hmotnosti a je prevencí rizika civilizačních onemocnění.

Ovoce

Ovoce patří většinou do kategorie potravin bezpečných s nízkým obsahem vitaminu K, proto je možné jej až na výjimky volně konzumovat. K těmto výjimkám patří sušené švestky (křížaly), mango, kiwi, ostružiny a maliny, které je nutné zařadit mezi potraviny kontrolované.

Maso a živočišné produkty

Mezi typickou potravinu s nepravidelným obsahem vitaminu K patří kuřecí maso. Obsah vitaminu K kolísá podle toho, čím je drůbež krmena. Zatímco kuřata z velkochovů mají většinou maso s nízkým obsahem vitaminu K, kuřata, která mají přístup k zelenému krmivu, obsahují v mase větší množství vitaminu K. Totéž platí pro maso krůtí. Proto konzumace kuřecího masa podléhá stejným pravidlům jako konzumace potravin rizikových nebo kontrolovaných. Vždy je nutné zvážit, zda je z tohoto důvodu vhodná jeho výměna za maso vepřové, které má naopak hodnoty vitaminu K nízké. Nejvhodnějším způsobem, jak použít kuřecí maso, je připravovat pokrmy, v nichž je jen menší množství masa, například rizoto, zapečené brambory s kuřecím masem, kuřecí nudličky s vhodnou zeleninou, ražniči. Pravděpodobně stejný problém je s hovězím masem, v němž může obsah vitaminu K též kolísat podle druhu potravy. Pokud se jedná o hovězí dobytek, který je živen krmivem s nízkým obsahem vitaminu K, je hovězí maso z hlediska obsahu vitaminu K bezpečné. Pokud však je hovězí dobytek krmen zeleným krmivem, případně pase-li se volně na pastvinách, obsahuje hovězí maso též vyšší množství vitaminu K. Z tohoto důvodu je vhodné regulovat přijímané množství hovězího masa a volit raději maximálně 100 g porce.

Velmi vysoký obsah vitaminu K je v játrech, ať už vepřových, nebo hovězích, či drůbežích. Z tohoto důvodu je konzumace jater a potravin z nich připravených rizikovou záležitostí a pacienti by se jich měli vyvarovat.

Tuky

Také v tucích je rozdílný obsah vitaminu K, větší množství je ho v tuku olivovém a sójovém, naopak nízká koncentrace vitaminu K je v řepkovém či slunečnicovém oleji. Proto olivový a sójový olej, používáme-li je ve větším množství, zaměňujeme za jiný druh olejů, například řepkový či slunečnicový. V malém množství lze použít i „nedoporučené“ druhy olejů, například lžička olivového oleje do zeleninového salátu a podobně. V žádném případě však tuky nevylučujeme, jsou důležité pro vstřebání vitaminů v tucích rozpustných do organismu (to znamená včetně vitaminu K).

Vejce

Vitamin K je obsažen ve vaječném žloutku, proto záleží na tom, kolik ho sníme. Jeden žloutek váží cca 30 g, množství vitaminu K v 1 žloutku je přibližně 44 µg – a v takovém množství je tedy povolen.

Cereálie

Cereálie (chléb, jiné pečivo) jsou z hlediska obsahu vitaminu K bezpečnými potravinami, proto je možné užívat je bez problémů.

Luštěniny

Obsah vitaminu K v cizrně a sóji, popřípadě ve výrobcích ze sóji, není v dostupné literatuře také jednoznačně popsán. Cizrnu a sóju ve větší míře konzumují většinou ti, kteří upřednostňují alternativní způsob výživy, anebo ti, kdo mají alergii na mléčnou bílkovinu a používají výrobky ze sóji jako náhražku mléka a mléčných výrobků. Je proto vhodné dodržovat pravidelné množství příjmu těchto luštěnin.

Nápoje

Z nápojů omezujeme pouze bylinné čaje, a to zejména kopřivový čaj a zelený čaj. V případě, že se jedná o dávku jednoho či dvou šálků tohoto čaje výjimečně, není nutné se obávat negativního účinku na antikoagulační léčbu. Pokud by byl očekávaný příjem vyšší, je nutné nahradit tyto čaje čajem černým či ovocným.

Vitaminové doplňky

Některé vitaminové přípravky mohou obsahovat i 50 µg vitaminu K v denní dávce. Pozor je třeba dávat i na suplementy s výtažky ginkgo biloba nebo se zeleným čajem.

Alkohol

Akutní příjem alkoholu zvyšuje účinek Warfarinu, dlouhodobý příjem alkoholu naopak účinek snižuje. Není však vědecky potvrzeno, zda to odpovídá skutečnosti, nebo zda se jedná o tradované údaje. Alkohol (etanol) je enzymatický induktor, a tudíž při jednorázovém podání účinek Warfarinu zvyšuje. Při léčbě Warfarinem je možno bez rizika pít 1 alkoholický nápoj denně, případně 1x týdně zvýšit dávku na 2 nápoje. Je-li pacient zvyklý pít zcela pravidelně 2 drinky denně, lze i tuto dávku tolerovat. Za drink se považuje takové množství alkoholického nápoje, které obsahuje přibližně 20–30 g alkoholu (0,5 litru 10–12st. piva, 2 dl vína (10–14 % alkoholu), 0,5 dl destilátu (40–50 % alkoholu)). Předpoklad, že by dlouhodobé požívání alkoholu snižovalo účinek alkoholu, nebyl potvrzen. Vzhledem k tomu, že alkohol může významně zhoršit průběh některých onemocnění (jaterní choroby, zánět slinivky, některé kardiomyopatie) a někdy je dokonce nutná dlouhodobá abstinence, je třeba se vždy na toto téma poradit se svým ošetřujícím praktickým lékařem.

Kontrolované potraviny

Potraviny s významným obsahem vitaminu K (mezi 100 a 10 µg na 1 dávku:

Ibišek, zelí, rebarbora, švestky (sušené), fazole, celer (listy), fast food (salát Coleslaw), okurka (1 velký kus), hrách, borůvky, dýně, tuňák, mango, sója, kiwi (1 kus), rajský protlak, zelenina (smíšená šálek), ostružiny, artyčoky, maliny, květák, mrkev, dresink (polévková lžíce), margarin (polévková lžíce).

Rizikové potraviny

Potraviny s vysokým obsahem vitaminu K (více než 100 µg na 1 dávku:

Kapusta, špenát, řeřicha, brukev, tuřín, brokolice, růžičková kapusta, listy pampelišky, hlávkový salát, zelená petržel (10 výhonků), chřest, zelí, ledový salát (hlávka), čekanka.

Obsah vitaminu K v potravinách

Obsah vitamínu K na 100 g potravin dle databáze USDA:

  • Vysoký: játra
  • 830–800 µg: mangold, kapusta
  • 540–500 µg: petržel
  • 440–400 µg: růžičková kapusta, špenát
  • 380–300 µg: šrucha
  • 270–200 µg: brokolice, tuřín, řeřicha, nať cibule, čekanka, hlávkový salát
  • 170–100 µg: hořčice, zelí, hlávkový salát, pistácie, zelný salát (Coleslaw)
  • 50–10 µg: sójové boby, fazole loupané, červené zelí, avokádo, chřest, hrášek, čalamáda, kiwi, kysané zelí, škeble, čočka, okurky, mrkev, dýně, pepř, celer, švestky, arašídové máslo, bramborové lupínky (podle oleje), pórek, květák, hrachový lusk
  • 10–1 µg: rajčata, rajčatová šťáva, borůvky, sekaná, makrela, meruňka, brambory, bramborová kaše, sladké brambory, čedar, hroznové víno, ovesná kaše, chléb, broskve, sójové mléko, tofu, vaječný žloutek, cibule, vše z obilí, rýže, melouny, pastinák, preclík, ananasový meloun, řepa
  • Nízký: mléko, mléčné výrobky, maso, vejce, ostatní ovoce a zelenina, cereálie

Zdroj: Co nejíst při užívání Warfarinu
Zveřejněno dne: 29.1.2016


Sitemap | RSS