Červená řepa možná dokáže o trochu snížit krevní tlak, ale určitě ne takto nárazově, jak to popisujete. Červená řepa obsahuje v hojném množství betain, který brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Červené barvivo z červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Červená řepa také zlepšuje náladu, protože vyvolává optimističtější náladu. Červená řepa nepatrně sníží krevní tlak jen při dlouhodobém a pravidelném používání, takže pokud Vám chutná, tak ji klidně jezte dál.
V diskuzi ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Diviš M..
Jak vadí červenářepa při užívání Warfarinu zda moc ředí krev nebo málo. Děkuji
Primární agregace: Krevní destičky se vážou na kolagen, který je obnažen při poranění cévy, zároveň jsou aktivovány trombinem. Aktivní trombocyty se v přítomnosti fibrinogenu shlukují a vytváří bílý trombus (zátku).
Sekundární agregace: Je způsobena uvolňováním obsahu granul, které jsou součástí krevní destičky. Tímto je započata hemokoagulace, na jejímž konci je vytvořena síť, která zpevňuje rozpadlé destičky -> vytváří se červený trombus (konečná krevní sraženina).
V diskuzi KREVNÍ DESTIČKY - FUNKCE V TĚLE A PREVENCE KE SNÍŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Gerlová.
U lékaře mně naměřil krevní destičky "50" a dnes "110". Za půl roku mám kontrolu. Je nějaká prevence jak snížit hladinu - strava, cvičení apod.
Kolik by měla být správná hladina?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sterilovaná červenářepa se konzumuje hlavně v období, kdy není k dostání syrová. Nejlepší účinky na zdraví má syrová červenářepa, ze které se připraví salát nebo šťáva. Sterilovaná řepa má také příznivé účinky na lidský organismus, ale jejich hodnoty nejsou již tak vysoké jako u syrové.
V naší poradně s názvem ČERVENA ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela langová.
zajímalo by me jestli na DNU mohu jíst zavařenou červenou řepu dekuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červenářepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
Červenou řepu omyjte a oloupejte, nakrájejte na menší kostičky a vložte do zapékací misky. Přidejte nadrobený, pokrájený nebo nastrouhaný balkánský sýr, nasekané ořechy, zakápněte olivovým olejem, dochuťte solí a pepřem a promíchejte. Dejte do předehřáté trouby a pečte asi půl hodiny.
Červená řepa obsahuje hodně kyseliny šťavelové a proto byste se jí měli vyhnout, pokud držíte dietu s nízkým obsahem oxalátů. Oxaláty jsou soli kyseliny šťavelové. U některých lidí může konzumace potravin s vysokým obsahem oxalátů způsobit ledvinové kameny, zvláště pokud se jí ve velkém množství.
Řepu i brambory omyjte a oloupejte. Nakrájejte na stejně velké kostky a přesypte do zapékací mísy, zasypte nadrobeným, nastrouhaným nebo pokrájeným balkánským sýrem a dochuťte chilli kořením, solí a pepřem. Zaklopte a dejte do předem vyhřáté trouby na 200 °C a pečte asi jeden a půl hodiny. Chcete-li mít kůrčičku, na posledních 15 až 20 minut odklopte.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Otto Gross.
Dobry den,
muzu se zeptat, zda cervena repa je vhodna pri dne, jako cisteni ci pomoc se zbavit nadbytecne kyseliny mocove? Nektere zdroje uvadeji ze je plna purinu a jine neuvadeji nic.
To same bych se chtel zeptat na spirulinu a chlorellu. Nekde uvedeno, ze pomaha, nekde naopak.
dekuji za odpovedi.
Otto Gross
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa z pohledu pacienta trpícího dnou není dobrá volba. Červená řepa sice dokáže léčit zánět při artritidě díky obsahu červeného barviva a dusičnanů, ale zároveň obsahuje oxaláty, které způsobují ledvinové kameny. Dna rovněž hraje významnou roli při tvorbě ledvinových kamenů. Bezpečné množství červené řepy je maximálně půl hrnku nakrájené řepy denně.
Červená řepa je mnohými považována za léčivou potravinu, což znamená, že má schopnost podporovat lepší zdraví a předcházet nemocem. Červená řepa může snížit riziko onemocnění souvisejících se záněty, jako jsou srdeční choroby a rakovina. Přehled potenciálních přínosů červené řepy a doplňků z červené řepy, publikovaný v časopise Nutrients [1], našel důkaz, že betalainy ze šťávy z červené řepy mohou snížit zánět v těle a chránit DNA před oxidačním poškozením. Fytochemikálie v červené řepě navíc pomáhají udržovat zdravé a pružnější cévy.
Červená řepa kromě svých antioxidačních sloučenin obsahuje také dusičnan, který se v těle přeměňuje na oxid dusnatý. Oxid dusnatý pomáhá zlepšit průtok krve v celém těle a v mozku. Předpokládá se, že konzumace červené řepy nebo pití její šťávy může přispět k zachování zdraví mozku a kognitivních funkcí ve stáří.
Pravděpodobně nejlépe studovaným zdravotním přínosem červené řepy je její schopnost snižovat krevní tlak. Mnoho lidí pije šťávu z červené řepy jako doplňkovou terapii k léčbě hypertenze. V metaanalýze publikované v časopise Advances in Nutrition [2] se vědci zabývali přínosy červené řepy na krevní tlak. Zjistili, že účinky červené řepy, které příznivě ovlivňují krevní tlak, pocházejí právě z jejích dusičnanů.
V naší poradně s názvem MAČINGOVÁ ( ČERVENÁ ŘEPA) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dd, mám dotaz ohledně červené řepy.Mohla bych si dělat ty salaty z řepy co už je hotová v obchodě( sterilizovana)..
Díky za info L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mohla, ale změní se tím výživové hodnoty v neprospěch celé kůry. Zavařovaná řepa bývá často slazena a okyselena. Také sterilace zbaví řepu části vitamínů a bioflavonoidů, prospěšných pro organismus. Pokud můžete, použijte červenou řepu čerstvou nebo mraženou.
Červená řepa má vyšší obsah sacharidů, přesto nepatří mezi zeleninou k těm nejsladším druhům. Většina lidí může v klidu konzumovat červenou řepu několikrát týdně (jejich listy v neomezeném množství) a užívat si nejen její sladkou, lehce zemitou chuť, ale i velké množství živin.
Červená řepa se dá konzumovat celá. Upravovat můžeme i mladé listy, ale nejčastěji zužitkováváme pouze bulvu, kterou je možné připravit na mnoho způsobů. Za syrova ji můžeme přidávat do zeleninových salátů, můžeme ji ale také konzervovat, péct nebo vařit.
Na snížení vysokého krevního tlaku přírodní cestou nejen pomocí červené řepy, můžete vyzkoušet komplexní dietu DASH, kterou najdete zde: Dietou proti vysokému krevnímu tlaku.
V naší poradně s názvem MAČINGOVÁ ( ČERVENÁ ŘEPA) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Mohla, ale změní se tím výživové hodnoty v neprospěch celé kůry. Zavařovaná řepa bývá často slazena a okyselena. Také sterilace zbaví řepu části vitamínů a bioflavonoidů, prospěšných pro organismus. Pokud můžete, použijte červenou řepu čerstvou nebo mraženou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Barbora Vlachova.
Dobrý den, můžu řepu upéct? Moc nemusím vařenou, ale pečená mi nevadí.
Jeden čtvrtlitrový hrnek vařené červené řepy poskytuje asi 3 gramy bílkovin, 17 gramů sacharidů a 3,4 gramů vlákniny. Červená řepa je obzvláště bohatá na folát a minerály měď, mangan a draslík. Řepná nať (zelené listy) je také jedlá a je dobrým zdrojem antioxidačních vitamínů C a beta karotenu a také vitamínu K, který je nezbytný pro zdravé kosti a srážení krve.
Největší výživový bonus červené řepy pochází z jejich betalainů. Červená řepa obsahuje širokou škálu antioxidačních sloučenin ze skupiny betalainů a každá z nich má různé zdravotní přínosy. Dvě z nejsilnějších jsou betanin a betanidin.
Řepu neloupejte, jen ji důkladně omyjte a osušte. Zabalte do alobalu a pečte v troubě vyhřáté na 200 °C asi 45 minut, tak aby byla spíše poloměkká. Hned jak řepu vyndáte z trouby, vybalte ji z alobalu a propíchněte, aby z ní vyšla pára, poté oloupejte a nechte úplně vychladnout. Vychladlou řepu nastrouhejte na hrubém struhadle, zakápněte citronovou šťávou, přidejte utřený česnek, zakysanou smetanu a dochuťte solí a pepřem. Podávat můžete jako přílohu k hlavnímu jídlu, ale chutnat vám bude i na čerstvém pečivu.
Nejmenší, bezjaderné fragmenty krve s ozubeným okrajem, které napomáhají vytváření krevních sraženin. Jejich velikost v průměru činí 2–4,0 μm. Vznikají v červené kostní dřeni jako odštěpky velkých buněk – megakaryocytů. Krevní destičky v podstatě nejsou buňky, ale pouze odštěpky buněk. Jejich životnost je přibližně 12 dní. Normální počet krevních destiček se pohybuje kolem 120 000–400 000/mm3 krve. Nedostatek krevních destiček v krvi je zapříčiněn nízkým obsahem imunoglobulinu a vitamínu B12.
Trombocytóza – zvýšené množství krevních destiček -> způsobuje srážlivost
Trombocytopenie – snížené množství krevních destiček -> způsobuje krvácivost
Červená řepa může mít i nežádoucí účinky na lidský organismus, může například způsobovat zácpu nebo bolesti hlavy.
Konzumaci listů by se kvůli obsahu kyseliny šťavelové měli vyhnout lidé se záněty kloubů, dnou či ledvinovými kameny.
Betanin, což je barvivo obsažené v červené řepě, je vylučován do moči a stolice a obarvuje je. Jedná se o přirozený důsledek konzumace, proto není třeba se obávat.
Červená řepa (beta vulgaris) je kulatá nebo někdy válcovitá kořenová zelenina. Konzumována bývá čerstvá, vařená, nakládaná nebo konzervovaná. Známa je od doby, kdy ji Řekové jedli již před 2000 lety. Tmavě červená barva z řepy se objeví v moči nebo i ve stolici. Pokud ji sníte, můžete si myslet, že máte v moči nebo ve stolici krev. To je obzvláště znepokojivé pro lidi, kteří používají léky na ředění krve, protože krvácení je jedním z rizik těchto léků. Obarvení moči nebo stolice dočervena po snědení řepy není z krve, ale z látek, které se nazývají betalainy. Batalainy jsou přírodní pigmenty, které dodávají řepě její charakteristickou purpurovou až temně rudou barvu. Při snědení řepy se tyto pigmenty dostávají do moči a stolice a obarvují je. Betalainy mají léčivé účinky - mohou snížit zánět v těle a chránit DNA před oxidačním poškozením a pomáhají udržovat zdravé a pružnější cévy. Ve větším množství však může červenářepa přispívat k tvorbě ledvinových kamenů.
Řepu omyjte a oloupejte, rozkrájejte na osminky, máte-li menší, postačí čtvrtiny či poloviny. Vezměte si větší díl alobalu, řepu na něj rozprostřete, přidejte neoloupané stroužky česneku, okořeňte majoránkou, solí a pepřem, z jedné strany alobal důkladně uzavřete, z druhé nechte ještě otevřený pro dodání zbylých tekutých ingrediencí. Přilijte ocet a olej a uzavřete alobal i z druhé strany, kousky řepy nechte pořád rozprostřené do jedné vrstvy. Přendejte do zapékací mísy nebo do pekáčku a pečte v troubě předehřáté na 200 °C asi hodinu, máte-li větší kousky řepy, klidně o něco déle, aby byla řepa měkká. Upečené rozbalte, přendejte na talíř, můžete posypat ještě čerstvými bylinkami, a podávejte.