Téma: 

rostlina

Čaj na CHOPN

Oman pravý – účinky

Čaj z omanu pravého uvolňuje hleny a tím přispívá k vykašlávání. Pití omanového čaje je tedy velmi vhodné právě při onemocnění CHOPN. Jeho užívání navíc příznivě ovlivňuje tvorbu žluče, žaludečních šťáv a podporuje trávení.

Rostlina se k nám dostala ze Střední Asie. Tradičně se pěstuje v zahradách. Oman pravý je trvalka, která dorůstá do výšky 70 až 150 cm. Lodyha je přímá, chlupatá, rýhovaná a větví se až v horní části. Přízemní listy jsou vejčitě eliptické, stonkové listy jsou široké, vejčité a objímají stonek. Úbory omanu pravého jsou nápadně velké, mají 6–7 cm v průměru a kvetou jednotlivě v červenci a srpnu. Květy má oman žluté. Plody jsou nažky. Jde o medonosnou bylinu. Sbíráme kořen, případně listy. Kořen vybíráme opatrně ze země na podzim, přičemž některé kousky můžeme oddělit a hned vysadit. Listy odřezáváme, dokud rostlina nekvete. Sběr se provádí koncem druhého či třetího roku. Latinsky se tato rostlina označuje Inula helenium. Lidové názvy jsou pak velmi rozmanité, například koňské oko, alan, ománek, voman, arménský nebo řecký kořen. Patří do čeledi hvězdnicovité.

Zdroj: Čaj na CHOPN
Zveřejněno dne: 6.2.2016

Čaj na CHOPN

Oman pravý – nebezpečí

Oman pravý obsahuje především silici (až 3 %) s hlavními účinnými složkami alantolaktonem, isoalantolaktonem a dihydroalantolaktonem, dále něco málo azulenu, heleninu, trochu hořčin a v oddenku na podzim cca 40–50 % inulinu, který se snadno štěpí. Oman obsahuje také fytoncidní látky. Rozpouští hlen a usnadňuje odkašlávání, působí povzbudivě na trávení a jako anthelmintikum. Větší dávky však dráždí k dávení.

Zde se můžete podívat na cenu omanu pravého.

Dále lze u této nemoci užívat i další byliny, jako je:

Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum L.) je bylina obsahující průměrně 20–30 % slizových látek, bílkoviny, tuk, silici, saponin, trigonellin, flavonový glykosid, mnoho organicky vázaného fosforu, železa a cholin. Posilující účinek drogy podmiňuje vysoký obsah bílkovin, tuku a slizu, zesílený předpůsobením saponinu a chuť povzbuzujících hořčin. Působí příznivě na žaludeční a střevní činnost a na celkovou látkovou výměnu. Podporuje odkašlávání v podobě macerátu.

Lobelka nadmutá (Lobelia inflata) je pradávná rostlina, kterou využívali již indiáni na léčbu dýchací a svalové soustavy nebo jako projímadlo. Lobelia je jednoletá rostlina, která dorůstá až do výšky 50 cm. Má vysokou, přímou, hranatou a chlupatou lodyhu, která je v horní části rozvětvená. Listy jsou střídavé, podlouhlé, vejčité a dlouhé 7 cm. Drobné květy mají bleděmodrou barvu a vyrůstají v klasovitých hroznech. Plodem je dvoupouzdrá tobolka s malými černými semeny. Domovem této byliny je Severní Amerika, nyní se vyskytuje v jihovýchodní Kanadě. Lobelia roste planě na úhorech, loukách a ve světlých lesích. Pokud si ji chcete vypěstovat, musíte jí dopřát slunné stanoviště, mírnou zálivku a jílovitou půdu. Již v roce 1838 byla lobelka poprvé zkoumána a byl objeven i nový alkaloid, pojmenovaný lobelin. Dále v ní byla objevena zvláštní kyselina, která dostala název kyselina lobelová. Zastoupeny jsou i další látky jako pryskyřice, chlorofyl, sůl, draslík, vápník a oxid železitý. Z kvetoucí nati této rostliny se připravují léčivé tinktury a odvary, které příznivě působí při srdečních chorobách, astmatu, kašli a používají se i na utišení nervů.

Zdroj: Čaj na CHOPN
Zveřejněno dne: 6.2.2016

Rýmovník - využití

Co je to rýmovník purpurový

Rýmovník purpurový pěstujeme jako rostlinu vhodnou k inhalování. Obsahuje totiž vonné silice, které působí proti rýmě nebo ucpanému nosu. Zároveň slouží jako odpuzovač much nebo komárů.

Rýmovník purpurový je potřeba pěstovat jako přenosnou rostlinu, kterou v říjnu odneseme do světlých prostor s teplotou 8–12 °C. Přes léto vytváří krásné dlouhé převisy, které obsahují silice odpuzující mouchy, komáry, mšice a jiné záškodníky. Pro pěstování používáme klasický zahradní substrát. Nezapomínáme rostlinu během vegetace přihnojovat.

Rostlina stále rychle dorůstá, můžete tak pravidelně stříhat její vonné lístky, které nastříháte/natrháte a umístíte tam, kde chcete dýchat eukalyptovou vůni. Samotná rostlina je vhodná rostlina do ložnic, dětských pokojů, obýváků. Pomáhá v boji proti rýmě a prokazatelně se díky ní lépe dýchá ve vytápěných místnostech.

Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z několika lístků rozemnutých v dlani. Pomáhá i astmatikům.

Zdroj: Rýmovník - využití
Zveřejněno dne: 10.1.2017

Diskuze: aloe vera rostlina na dermatitidu

muzu si potirat oblicel listy od aloe vera

Zdroj: diskuze Aloe vera rostlina na dermatitidu
Odesláno dne: 18.3.2012 uživatelem petra

Zkušenosti s forskolinem

Odborný název

Forskolin neboli kopřiva indická patří do čeledi hluchavkovitých. Výtažek z této rostliny je nazývaný Coleus Forskohlii, je obsažen převážně v kořenech rostliny. Tento výtažek je součástí komerčních přípravků na hubnutí včetně produktu na astma. Známá synonyma: Plectranthus forskohlii, Plectranthus forskohlii, Plectranthus kilimandscharo, Plectranthus Grandis, Coleus forskohlii, Coleus barbatus a Coleus coerulescens. Rostlina je původem ze subtropických a tropických oblastí Indie a východní Afriky, roste do výšky 60 cm a má velké, měkké listy. Sdružené purpurově modré květy se objevují od podzimu do pozdního jara. Některé z těchto druhů v rámci rodu je obtížně odlišit, což vede k nejasné taxonomii.

Zdroj: Zkušenosti s forskolinem
Zveřejněno dne: 26.1.2016

Diskuze: Re: aloe vera rostlina na dermatitidu

Petro, máte-li doma pravou aloe, tak její listy můžete použít k léčbě dermatitidy. Ale! Je třeba si uvědomit, že druhů rostlin Aloe vera je několik desítek a jen některé jsou léčivé. Dále je třeba dát si pozor při domácím použití aloe vera na zelený ochranný plášť listů, ze kterého po řezu vytéká žluto zelená kapalina - míza. Tato míza slouží rostlině k obraně a může kožní projevy naopak zhoršit. Z aloe vera je na dermatitidu prospěšný Aloe vera gel, který vytéká ze středu listu. Před použitím Aloe vera na ekzém a dermatitidu je tedy třeba listy nejdříve oloupat a zbavit je ochranné mízy omytím.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Aloe vera rostlina na dermatitidu
Odesláno dne: 18.3.2012 uživatelem Cempírek

Kaštanová mast

Které kaštany použít na výrobu masti

Vhodné jsou jen kaštany – plody stromu Jírovec Madal - Kaštan koňský - Aesculus hippocastanum. Kaštany pro výrobu kaštanové masti jsou z čeledi Hippocastanaceae, tedy Jírovcovité. Koňský kaštan mají rádi myslivci, protože s ním krmí v zimě lesní zvěř. Koňský kaštan je také nazýván Bongay, kaštan, Eschilo, aescin, jírovec, kaštany, Hippocastabi Folium, Marronier, Tien-shih-Li, Horse Chestnut.

Nevhodné jsou kaštany jedlé, protože kaštanovník jedlý (Kaštanovník setý) - Castanea sativa je z čeledi Fagaceae, tedy Bukovité. Jedlý kaštan, který se prodává v zimě v supermarketech, je tedy úplně jiná rostlina, která pochází z jihu a u nás není přirozeně rozšířená, i když sem tam ji v parku najít můžete.

Zdroj: Kaštanová mast
Zveřejněno dne: 24.9.2012

Zklidňující účinky bramboříku

Brambořík

Brambořík nejčastěji kvete v zimních měsících a rostlina je nabízená k prodeji jako milý vánoční dárek. Brambořík se však také používá k výrobě mnoha léků, které jsou účinné od hadího kousnutí až pro urychlení porodu. Šťáva z bramboříku (z kořene) se vdechuje nosem a údajně funguje jako afrodiziakum.

Brambořík se nejčastěji používá k léčbě revmatických nebo artritických onemocnění. Nedávný výzkum se zaměřil na zklidňující účinky a účinky proti bolesti. Kořeny bramboříku obsahují saponiny. Byly provedeny i jiné in vitro studie, kdy došlo k měření zklidňujících vlastností. Tyto studie se zabývaly zejména nově izolovanými saponiny, známými pod názvem repandoside, které ovlivňují chování lidských makrofágů.

Tyto látky se používají k léčbě zánětlivých onemocnění.

Zdroj: Zklidňující účinky bramboříku
Zveřejněno dne: 20.5.2013

Zpracování listů Ginkgo biloba

Rostlina Ginkgo biloba

Ginkgo biloba neboli jinan dvoulaločný je prastarý opadavý strom, který je proslulý díky svým zdravotním účinkům. Celé listy tohoto stromu se v čínské medicíně používají již déle než 5 000 let. Ginkgo biloba preventivně pomáhá při mnohých zdravotních obtížích. Mimo jiné funguje jako mozkový stimulátor – zlepšuje paměť. Častá je konzumace této rostliny také při problémech s prokrvováním dolních končetin či při Alzheimerově chorobě, při impotenci, hluchotě, při pískání v uších, ale i při závrati. Existují dva možné způsoby využívání této rostliny, a to buď v podobě krátce vařeného odvaru či v podobě tinktury. V lékařství jsou více než tisíce let využívány účinné látky tohoto stromu při léčení astmatu, zažívacích potíží, kašli, ale také při léčení omrzlin či senility.

Zdroj: Zpracování listů Ginkgo biloba
Zveřejněno dne: 12.8.2015

Rýmovník - využití

Co říká o rýmovníku Wikipedie

Rýmovník je rostlina z rodu teplomilných bylin z čeledi hluchavkovitých. Vyskytuje se převážně v Africe, na Madagaskaru, v jižní Asii a na ostrovech Pacifiku. Charakteristickými znaky jsou výška okolo metru, lodyha s čtvercovým průřezem, oválné zoubkované „chlupaté“ listy a bleděmodrá nebo nafialovělá barva květů.

Latinský název je Plectranthus, v ČR mu vedle rýmovníku říkáme také molice nebo mexický eukalypt. Je to velice nenáročná rostlina, za dostatek světla a mírnou zálivku se vám odvděčí hned několikanásobně.

Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z pár lístků rozlámaných v ruce. Pomáhá i astmatikům. Při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích se doporučuje pít odvar z 1 listu na 1 hrneček. Výluh mírně dezinfikuje, léčí i drobné ranky a spáleniny. Příjemné mírné aroma této rostliny odpuzuje hmyz, takže se často používá i jako odpuzovač komárů, much a molů. Voní jako meduňka s mátou dohromady, možná trochu připomíná kafr. Má velmi silné dužnaté listy, které prakticky nelze usušit, i po utržení jsou stále svěží a vlhké.

Rýmovník je na pěstování velmi nenáročná rostlina. Měli bychom mu dopřát dostatek světla, ale zároveň ho chránit před ostrým poledním sluncem. Zalévat bychom ho měli opravdu s mírou, zvláště v zimě. Uškodit mu lze přelitím nebo průvanem či přísunem mrazivého vzduchu při větrání. Na jaře nezapomeňte rostlinku přesadit, občas ji přihnojte a několikrát do roka zaštípněte, aby si udržela pěkný tvar. Rozmnožovat ji můžete řízky, které zapícháte do písčité zeminy a přikryjete sklenicí. Nebo můžete zkusit výhonek nechat pustit kořínky ve vodě. Rýmovník má malé nenápadné kvítky, které se objeví v zimních měsících na velice krátkou dobu (zhruba na týden). Zkušení pěstitelé doporučují květy včas odstřihnout.

Zdroj: Rýmovník - využití
Zveřejněno dne: 10.1.2017

Zkušenosti s forskolinem

Historie

Forskolin má významný vliv na lidské zdraví. Předpokládá se, že nejdříve se Forskolin používal k léčbě astmatu, protože Forskolin má podobné účinky jako moderní léky na astma. Má také bohatou historii starou stovky let. Byl rozsáhle používán v mnoha tradičních lékařských systémech, včetně těch v Brazílii, ve východní a střední Africe, stejně jako v Indii a dalších asijských zemích. Tradiční lékařské použití zahrnovalo léčbu poruch trávení (bolesti břicha, žaludeční a střevní křeče, nevolnost a jako projímadlo), kůže (popáleniny, rány, štípnutí hmyzem, alergie), infekce (například syfilis a pásový opar) a další použití, včetně ztuhlosti šíje a revmatismu. Forskolin byl dokonce používán u amenorey (vynechání menstruace po více měsíců) i jako perorální antikoncepce.

Forskolin byl také používán k léčbě srdce, krevního oběhu a u rakoviny. V roce 1970 byla prokázána kardiovaskulární aktivita rostliny a to tak, že forskolin přímo aktivuje adenylátcyklázu (AC). V Indii se běžně tato rostlina pěstuje jako u nás okurky.

Zdroj: Zkušenosti s forskolinem
Zveřejněno dne: 26.1.2016

Pelyněk pravý

Rostlina pelyněk pravý

Pelyněk pravý je vytrvalá, plstnatě chlupatá, 50 až 150 cm vysoká bylina výrazně hořké chuti. Lodyha, rostoucí obvykle v trsech, je rýhovaná, větvená, bohatě olistěná a v dolní části dřevnatější. Pelyněk se v českých zemích vyskytuje v nížinách a podhůřích, a to spíše na sušších místech v dusíkaté půdě. Jeho hledání může být obtížnější kvůli mnohem častěji se vyskytujícímu se pelyňku černobýlu, kterému je velice podobný. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, 3x peřenodílné, úkrojky kopinaté, tupé, lodyžní listy střídavé, méně dělené, přisedlé až krátce řapíkaté. Úbory rostou v bohatě větvené latě, mají 3 až 4 mm v průměru, jsou žluté, převážně trubkovité, zákrovní listeny šupinovité, blanitě lemované, listeny nedělené, kopinaté. Pelyněk kvete od července až do října.

Pelyněk pravý obsahuje silice, z nichž nejvýraznější jsou thujon a azulen, dále glykosidické hořčiny (absinthin, anabsinthin) a třísloviny. Pelyněk je charakteristický svou hořkou chutí. Je třeba pečlivě dodržovat maximální dávky a užívat pelyněk s opatrností, respektive by se měla tato bylina užívat pouze akutně nebo krátkodobě. Thujon je totiž ve vyšších dávkách velmi toxický pro játra a nervovou soustavu. Předávkování může vést k poškození nervové soustavy, svalovým křečím, snížení smyslového vnímání nebo poruchám intelektu. Pelyněk nesmějí v žádném případě užívat těhotné a kojící ženy, neboť bylina má abortivní účinky.

Zdroj: Pelyněk pravý
Zveřejněno dne: 28.2.2016


Sitemap | RSS