Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

ROZMARÝNA

OBSAH

Rozmarýna proti svrabu

Rozmarýn je aromatická bylina, která je primárně určena jako dochucovadlo při vaření, ale má i léčivé účinky, známé po celém světě. Rozmarýna se dá používat jako lék proti nadýmání, má protizánětlivé a stahující účinky. Babské rady říkají, že rozmarýnový olej je taktéž účinný lék proti svrabu, který má zároveň i antibakteriální účinky. Rozmarýn při nákaze svrabem hubí roztoče, hojí puchýře, zklidňuje vyrážku a brání proti bakteriální infekci, která vzniká při rozškrábání kůže od úporného svědění. Babské rady o rozmarýnu říkají, že je užitečným lékem na mnoho druhů parazitů, nejen na zákožku svrabovou. Například mytí těla rozmarýnovým čajem může zastavit napadení svrabem. Čaj z rozmarýnu zabije ale jen dospělé roztoče, larvy zůstávají a postupně se z nich rodí noví, které je nutno znovu otrávit. Rozmarýn by neměli zásadně používat lidi s vysokým krevním tlakem, s vředy, s gastrointestinálním onemocněním, a také těhotné ženy. Čaj z rozmarýnu by se měl užívat jen v doporučených dávkách, a rozmarýnový olej by neměl být používán vnitřně. Zde je recept na výrobu rozmarýnového oleje.

Zdroj: Přírodní cestou proti svrabu

Grilovací marináda

Ingredience: ¼ lžíce oleje, 2 lžíce citronové šťávy, 1 malá cibule, 2 stroužky česneku, 1 lžička míchaných bylinek nadrobno nakrájených (estragon, bazalka, rozmarýna)

Technologický postup: Cibuli nakrájíme nadrobno, česnek utřeme a všechny přísady promícháme. Maso vložíme do marinády a necháme odležet 12 hodin. Maso často obracíme. Před grilováním ho osušíme, na začátku potřeme olejem, na konci marinádou.

Zdroj: Marináda na maso na gril

Recept na přírodní kopřivový šampon

Ingredience: 60 ml koncentrovaného mýdla, 170 ml silného kopřivového čaje, 20 ml solného roztoku, 20 kapek éterického oleje Levandule, 20 kapek éterického oleje Rozmarýna, 50 kapek Cosgardu

Postup: Ze všeho nejdříve je třeba připravit silný čaj z kopřivy, na který potřebujeme 2 nebo 3 lžíce sušené či čerstvé kopřivy a cca 220 ml vody (něco nasáknou kopřivy a něco poté samotný filtr, proto se dává více vody, než je ve skutečnosti třeba). Kopřivy zalijeme vroucí vodou a necháme louhovat do vychladnutí. Následně čaj přefiltrujeme. Do misky poté dáme koncentrované mýdlo, do kterého pomalu zamícháme esenciální oleje, které způsobí mírné zmléčnění. Následně přidáme čaj a opatrně mícháme, abychom směs moc nenapěnili. Šampon je v tuto chvíli docela tekutý. Poté si připravíme solný roztok, a to rozpuštěním jedné vrchovaté čajové lžičky obyčejné kuchyňské soli v jedné polévkové lžíci vody (15 ml). Je lepší směs zahřát, sůl se rozpustí rychleji. Solný roztok vlijeme do šamponu a opět pomalu mícháme. Směs začne houstnout. Nakonec přidáme konzervant. Hotový šampon má pH 7,0, což sice není pro šampony optimální (měly by být kyselejší, hlavně pro masné vlasy). Pokud byste se však rozhodli, že šampon dokyselíte, zřídne vám. Recept je na 250 ml šamponu.

Zdroj: Kopřivový šampon

Bylinky

Součástí stravy králíků jsou i byliny (v nevelkém množství). Pokud se chovatel rozhodne ozvláštnit jídelníček králíků právě bylinkami, musí mít jistotu, že ví, o jakou bylinu se jedná. Nesmí dojít k žádné záměně. Důležitý je také původ bylin. Byliny pocházející z blízkosti silnic a psích parků jsou často znečištěné výfukovými plyny nebo psími výkaly, oboje může u králíka vyvolat vážné zdravotní komplikace. Chovatel může podávat králíkům byliny sušené i čerstvé. Výhodou bylinek je nejen to, že králíkům chutnají a obvykle dobře voní, ale také často mají různé léčivé účinky. Pro podporu trávení králíka je výhodný třeba anýz, heřmánek, jitrocel kopinatý, jitrocel větší, kopr, máta peprná, meduňka, oregano, řeřicha. Vhodné jsou také bazalka, borůvkové listí, brutnák lékařský, echinacea, hluchavka, chrpa, jahodníkové listí, jetel, kokoška pastuší tobolka, kontryhel, kopretina, kopřiva, koriandr, kostival lékařský, levandule, libeček, lískové listy, majoránka, malinové listy, mateřídouška, měsíček, oregano, ostružinové listí, pampeliška, pelyněk, petržel, podběl, rozmarýna, růže, rybízové listí, řebříček, sedmikráska, slunečnice, šťavel kyselý, šťovík, třezalka tečkovaná, tymián a vojtěška. Některé byliny jsou ale ve větším množství jedovaté, případně není vhodné užívat celé byliny, například u chrpy jí králík jen květy, stejně tak je to i u měsíčku. Větší množství jetele zase může vyvolat nadýmání a průjem, kokoška pastuší tobolka se zase v žádném případě nesmí podat březím samicím, mohla by u nich vyvolat potrat, stejně tak je to i u libečku a petržele. Kopřiva se zase musí používat zvadlá nebo usušená, nepodává se čerstvá. Ostružinové listí se zase podává jen usušené, pokud jsou na něm i trny. Z pampelišky se zase využívá jak kořen, tak i listy a květ. Stejně tak pelyněk se podává jen v malé množství, protože obsahuje thujon, který je jedovatý. Ze slunečnic králík nesmí zase nikdy dostat slunečnicová semínka.

Jedovaté jsou i další byliny, které se nesmí králíkovi nikdy podávat, například: bažanka vytrvalá, blatouch bahenní, bledule jarní, bolehlav, česnek medvědí, halucha, hrachory, jmelí bíle, kapraď samec, konvalinka vonná, lilek černý, lýkovec jedovatý, mák, náprstník červený, ocún jesenní, oměj šalamounek, prvosenka jarní, pryskyřník prudký, přeslička, rulík zlomocný, sasanka hajní, sněženka předjarní, starček přímětník, vlaštovičník větší, vratič obecný.

Zdroj: Strava králíka domácího

Byliny

Další významnou složkou stravy králíčků jsou byliny, těmi snad nepohrdne žádný králíček, zároveň ale ve velkém množství mohou u dospělých králíčků způsobit řadu problémů. Také je třeba si uvědomit, že není bylina jako bylina, a stejně tak významné je i místo, odkud byliny pochází. Pro králíčka jsou zcela nevhodné byliny pocházející z polí, nebo z jejich blízkosti (pravděpodobně i je zasáhlo hnojení), z trávníků ve městech (často se zde venčí psi, což může u králíčků způsobit vážné zdravotní komplikace), z blízkosti silnic (byliny jsou znečištěny výfukovými plyny).

Bylinky může králíček jíst sušené i čerstvé, tady se zase doporučuje jen dávat pozor na rozumné množství sušených bylin obsahujících velké množství vápníku.

Mezi pro králíky vhodné bylinky patří anýz (pomáhá trávení), bazalka (zklidňuje a povzbuzuje chuť k jídlu), borůvkové listí, brutnák lékařský (vysoký obsah minerálů může ve vysokých dávkách poškodit játra), echinacea (zlepšuje imunitu), heřmánek (pomáhá při zažívacích problémech a při onemocněních dýchacích cest), hluchavka, chrpa (králíček jí jen květy!), jahodníkové listí, jetel (mladý jetel může silně nadýmat a způsobit průjem), jitrocel kopinatý (protizánětlivý, pomáhá při zažívacích potížích), jitrocel větší (také protizánětlivý a tiší zažívací problémy), kokoška pastuší tobolka (zastavuje krvácení, je absolutně nevhodný pro březí samice!), kontryhel, kopr (obsah řady vitamínů, povzbuzuje chuť k jídlu a trávení, tlumí křeče), kopretina, kopřiva (močopudná, používá se zvadlá nebo usušená!), koriandr, kostival lékařský, levandule, libeček (ledvinové a žaludeční problémy, nepodává se březím samicím!), lískové listy, majoránka, malinové listy, máta peprná (podporuje trávicí ústrojí, prokrvení i tvorbu žluči), mateřídouška, meduňka (protikřečové účinky, pomáhá při nadýmání), měsíček (zklidňující účinek, používají se květy!), oregano (pomáhá se střevními potížemi, při léčbě kokcidiózy), ostružinové listí (vysoký obsah kyseliny tříslové, pokud je na listí i trní, tak se podává jen sušené), pampeliška (močopudný účinek, používají se kořen, listy i květ), pelyněk (králíčkům se podává málokdy obsahuje thujon), petrželí (vysoký obsah vápníku a nepodává se březím samicím!), podběl (protizánětlivý), řeřicha (povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje látkovou výměnu a je močopudná, podává se také ve velmi malém množství), rozmarýna, růže (králíčkovi se nepodává jako strava růže kupovaná v obchodu, z růže má rád listy bez trnů a květy), rybízové listí, řebříček (nachlazení, problémy s ledvinami, močovými cestami a měchýřem), sedmikráska (podporuje hojení při onemocnění plic), slunečnice (okvětní lísky a rostlina, nikdy se králíčkovi nepodávají slunečnicová semínka!), šťavel kyselý (pozor na vysoký obsah kyseliny šťavelové), šťovík (pozor na vysoký obsah kyseliny šťavelové), třezalka tečkovaná (zklidňující účinky), tymián, vojtěška. Z travin to je bojínek luční, jílek vytrvalý, kostřava rákosovitá, lipnice luční, poháňka, psárka polní, srha laločnatá. Některé z bylin mají i pro králíčka určité léčivé účinky.

Řada bylin je současně léčivými rostlinami, a tak ve větším množství může být pro králíčka nebezpečná a poškodit mu třeba některé orgány jako ledviny a játra. Proto při výběru bylin je třeba být hodně opatrný. Zároveň se také stává, že některé byliny jsou snadno zaměnitelné za jiné, které jsou ale pro králíčky jedovaté. Pokud tedy nemáte jistotu, že trháte opravdu správnou bylinu, tak ji raději králíčkovi nepodávejte.

Stejně jako řada bylin je pro králíčky z nějakého důvodu vhodná, tak velká spousta z nich je nevhodná, protože jsou pro něj jedovatá. Řadí se sem rostliny jak volně rostoucí (bažanka vytrvalá, blatouch bahenní, bledule jarní, bolehlav, česnek medvědí, halucha, hrachory, jmelí bíle, kapraď samec, konvalinka vonná, lilek černý, lýkovec jedovatý, mák, náprstník červený, ocún jesenní, oměj šalamounek, prvosenka jarní, pryskyřník prudký, přeslička, rulík zlomocný, sasanka hajní, sněženka předjarní, starček přímětník, vlaštovičník větší, vratič obecný), tak také rostliny pěstované na zahradě (barvínek menší, břečťan popínavý, cesmína ostrolistá, čemeřice černá, hyacint, krokus, lilie, lupina mnoholistá, modřenec širolistý, narcis, tulipán), stejné problémy králíčkovi mohou ale způsobit i rostliny pěstované doma (agáve, hvězdník, anthurie, azalka indická, begonie, brambořík perský, dracéna, fíkovník malolistý, fíkovník gumovník, filodendron, hortenzie velkolistá, kala, řemenatka, kroton, lilek korálový, lopatkovec, monstera, mučenka, oleandr, pelargonie, muškát, potosovec zlatý, pouštní růže, prýšec zářivý, toulitka, vánoční hvězda). Všem těmto rostlinám se králíček opravdu musí vyhýbat. Samozřejmě rostlin je více než je tento výčet, a proto platí jasné pravidlo, jestli nemáte absolutní jistotu, že to králíčkovi neublíží, tak mu to nepodávejte.

Zdroj: Zakrslý králík - strava


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Bc. Jakub Vinš


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP