RYSKY

Zkušenosti s Food Detective

Food Detective je první test na světě, který je určen na samodiagnostiku potravinové intolerance. Testovací podložka, na které jsou naneseny potravinové extrakty, vám ukáže, na kterou z potravin se vám vytvořily protilátky. Souprava Food Detective tedy dokáže identifikovat potraviny, které spouští tvorbu protilátek. Přítomnost těchto protilátek se pak obvykle projevuje v souvislosti s nepříznivými stavy organismu, jako jsou například plynatost, průjem, migrény, syndrom dráždivého tračníku, ekzémy či artritida. Jakmile tyto potraviny jednou identifikujete, můžete se jim propříště vyhnout a těmto stavům organismu předcházet. Food Detective ale neidentifikuje klasické potravinové alergie vyvolané protilátkami typu IgE.

Samotný postup je jednoduchý. Na testovací podložce jsou proteinové extrakty různých potravin. Z konce prstu se po malém vpichu odebere vzorek krve, který se zředěný nalije na testovací podložku. V následujících krocích se za použití detekčního a barvícího roztoku identifikuje přítomnost IgG protilátek proti testovaným potravinám, projevující se prostřednictvím jednoho nebo více modře zbarvených bodů, které se objeví na reakční podložce. Po porovnání s přiloženým schématem můžete lehce identifikovat, na kterou z potravin se u vás protilátky vytvořily.

Food Detective je jednorázový test, který může být vykonán pouze dospělou osobou; test a lanceta mohou být použity pouze jednou. Neotevírejte fólii testovací podložky, dokud jste úspěšně neodebrali vzorek krve.

Postup přípravy:

• Umyjte si ruce v teplé vodě, aby kůže změkla a prokrvila se.
• Prst, do kterého chcete provést vpich, otřete přiloženým dezinfekčním polštářkem a nechte uschnout.
• Z lancety odstraňte ochranný kryt (barva lancety se může lišit).
• Přidržte červený konec lancety na prstu, ze kterého chcete odebrat vzorek krve.
• Lancetu pevně přitlačte k prstu. V momentě, kdy dojde k propíchnutí kůže, pocítíte lehké píchnutí.
• Prst masírujte směrem k propíchnutému místu, abyste získali kapku krve.
• Přiložte špičku mikropipety ke kapce krve a po celou dobu ji držte v horizontální poloze. Dbejte na to, abyste nezakryli malou ventilační dírku svými prsty. Kapilární efekt automaticky vtáhne krev k černé rysce a naplní mikropipetu požadovaným objemem. Balónek mikropipety nestlačujte. Pokud nelze získat dostatečné množství z jedné kapky krve, pokračujte s odběrem krve, dokud není dosaženo černé rysky.
• Z lahvičky obsahující roztok A (rozpouštědlo vzorku) sejměte červenou krytku. Okamžitě zmáčkněte balónek mikropipety, abyste přenesli krevní vzorek do roztoku (po přidání krevního vzorku je možné pozorovat tmavší barvu roztoku). Pevně krytku nasaďte zpět a jemně jí třeste, aby se krev zcela rozptýlila.

Postup provedení testu:

• Vyjměte testovací podložku z ochranné fólie a vylijte na ni obsah lahvičky SOLUTION A se zředěným vzorkem krve.
• Podložkou zlehka pohybujte tak, abyste zabezpečili, že všechny kroužky na testovací podložce budou pokryté tekutinou obsahující vzorek krve.
• Pokud se objeví vzduchové bubliny, je třeba podložkou zlehka poklepat na stole, dokud se bubliny nerozplynou.
• Nechte reagovat 20 minut při pokojové teplotě, chraňte před přímým slunečním zářením.
• Po 20 minutách vylijte obsah testovací podložky do dřezu.
• Na testovací podložku nalijte tolik promývacího roztoku SOLUTION D (bílý uzávěr), aby byla pokryta celá plocha podložky. Několik vteřin podložkou intenzivně pohybujte, aby se roztokem celá omyla. Následně vylijte obsah do dřezu. Tento mycí proces zopakujte ještě třikrát. Zbývající roztok švihem ruky setřeste, aby se odstranily kapky z kroužků. Ubezpečte se, že na podložce (v kroužcích) nezůstala žádná tekutina, podložka může zůstat vlhká. Neutírejte ji.
• Vylijte obsah lahvičky SOLUTION B (modré zabarvení) na testovací podložku, lehce s ní potřeste, aby byly všechny kroužky na podložce pokryté tekutinou. Pokud se objeví vzduchové bubliny, je třeba podložkou zlehka poklepat na stole, dokud se bubliny nerozplynou.
• Roztok nechte 10 minut působit při pokojové teplotě, mimo přímé sluneční světlo.
• Po 10 minutách inkubace obsah testovací podložky vylijte do dřezu a podložku umyjte promývacím roztokem SOLUTION D.
• Nalijte na podložku barvící roztok SOLUTION C s černým uzávěrem. Ujistěte se, že všechny kroužky na podložce jsou pokryté tekutinou. Pokud se vyskytnou vzduchové bubliny, klepejte podložkou o stůl, dokud bubliny nezmizí.
• Nechte působit 2 minuty. Po 2 minutách barvení se na místech s pozitivním nálezem objeví v místě reakčních kroužků modré zabarvení.
• Po dokončení testu vylijte obsah podložky do dřezu a opět jednou promyjte promývacím roztokem SOLUTION D s bílým uzávěrem.

Odečtení výsledků:

• Ihned po dokončení testu identifikujete z tabulky reaktivní potraviny. Tmavomodře zabarvené body indikují silnou reakci na konkrétní potravinu, světlé body mírnou. Pokud se na podložce nenacházejí žádné zabarvené body, výsledek je negativní. Pokud uvidíte pouze velmi světlý odstín nebo jen kroužek, nejedná se o reaktivní potravinu.
• Potraviny jsou na reakční podložce seřazeny v pozicích 1–46. Na přiloženém schématu označte potraviny, u kterých se vyskytlo modré zabarvení.

Přesnost výsledků je závislá na tom, jak přesně jste test vykonali v souladu s návodem. Výsledky testu Food Detective nenaznačují žádný zvláštní zdravotní stav.

Pokud trpíte na některou klasickou potravinovou alergii (například na arašídy), ale test Food Detective pozitivní výsledek nepotvrdil, doporučuje se, abyste se i nadále těmto potravinám vyhýbali.

Test není nutné dělat nalačno. O zásadních změnách ve stravovacím plánu se poraďte s kvalifikovaným odborníkem na výživu. Tento test je informativní, nenahrazuje lékařský posudek. Nediagnostikuje alergie. Jde o kvalitativní test a jeho výsledky mohou napomoci při sestavování stravovacího plánu.

Test uchovávejte při teplotě 2–25 °C. Test lze používat pouze pro in-vitro diagnostiku, je určený jen pro zevní použití. Nepoužívejte poškozené lancety. Test použijte pouze do uplynutí expirační doby. Všechny produkty lidského původu v této sadě byly testovány a bylo potvrzeno, že jsou negativní na HIV Ab a HBsAg, ale mohou být potenciálně infekční.

Pomocí přiloženého schématu v instrukcích lehce zjistíte, na kterou potravinu jste zareagovali pozitivně. S Food Detective máte výsledky do 40 minut. Test je jednoduchý, bezpečný, přesný a rychlý. Food Detective™ je první test na světě, který je určen na samodiagnostiku potravinové intolerance.

Zde můžete vidět cenu testu Food Detective.

Za kolik nabízí Food Detective Heureka.cz.

Zdroj: Food Detective

Návod na montáž sádrokartonu

Na začátku montáže sádrokartonu je potřeba navrhnout a rozměřit budoucí příčky včetně umístění případných dveří. Vodováhou rozměřte kolmost stěn a narýsujte ji na stávající zeď. Konstrukci příčky tvoří sádrokartonové desky připevňované na nosný rošt z ocelových tenkostěnných pozinkovaných profilů nebo na rošt dřevěný, vyplněný deskami z minerálních vláken. Provázkem či pravítkem vyměřte stopu příčky na podlaze a pomocí olovnice a vodováhy přeneste linii na stěny a strop.

Abyste docílili optimální zvukové izolace, nalepte na ocelový U profil těsnicí pásku a podle vyznačené rysky na podlaze jej připevněte zatloukacími hmoždinkami (cca 80 cm od sebe). Profily poté přivrtejte pomocí natloukacích hmoždinek příslušné délky dle povahy zdiva. Hmoždinky se kotví do každého připraveného otvoru v profilu.

Nyní postavte CW profily do UW profilu v rozteči 62,5 cm a zafixujte je samořeznými šroubky (LB 3,5 x 9,5 mm) tak, jak je to popsáno v návodu na montáž sádrokartonu.

Po kontrole stability nosného roštu příčky můžete začít s osazováním sádrokartonových desek. Na nosnou konstrukci připevněte desky pomocí šroubů (přibližně po 25 cm). Sádrokartonové desky musí k sobě těsně doléhat. Nezapomeňte na potřebné výřezy pro zásuvky a vypínače a připravenými otvory v CW profilech protahejte kabely pro elektroinstalaci.

Sádrokartonovou desku můžete řezat buď pilkou s jemnými zuby, nebo v místě dělení naříznout ostrým nožem až do hloubky 2–3 mm. Po podložení hranolem ji jemně ohněte a deska se v naříznuté hraně zlomí. Hrany desek pak přebruste brusným papírem. Další možný postup je, že se k provádění rovných řezů nařízne povrch desky podél nějaké podložky (ocelová lišta) nožem a pak se opatrně odlomí. Kartonová vrstva na zadní straně se následně oddělí nožem. Hrany řezu lze uhladit hoblíkem na hrany. Řezání desek lze provádět také pilkou ocaskou nebo děrovkou. K dosažení rovných řezů používejte vodicí lištu.

Nyní můžete vyplnit příčku izolačním akustickým materiálem a opláštit druhou stranu příčky sádrokartonovými deskami stejně jako první stranu. V místě styku příčky se stropem nebo stěnami použijte papírovou nebo skelnou pásku.

Spáry mezi deskami, poškozená místa a hlavičky šroubů musíte důkladně zatmelit a po vytvrdnutí tmelicí sádrové hmoty přebrousit. Po vytvrdnutí tmelu přebruste spáry brusnou mřížkou a přetmelte finálním tmelem. Po následném vytvrzení znovu lehce přebruste. Přechod mezi příčkou a zdivem zatmelte akrylovým přetíratelným tmelem. V tuto chvíli, pokud jste postupovali podle návodu na montáž (ten dodává každý výrobce sádrokartonových desek), je vaše příčka hotova a můžete stěnu tapetovat, obkládat, natírat či malovat. Je zakázáno používat jakékoliv prvky obsahující vápno, vodní sklo a silikáty, nevhodné jsou také disperzní silikátové barvy.

Zdroj: Sádrokarton

Elektrická horní fréza

Horní frézka má různý příkon, vždy záleží na daném modelu. Elektrická horní fréza se používá k odpracování dřeva, plastu, kovu nebo podobného materiálu.

Otáčky horní frézy se pohybují v rozmezí 11 000–30 000 za minutu. Maximální hloubka řezu se pohybuje kolem 55 mm. Opět záleží na konkrétním modelu.

Elektrická fréza se využívá pro domácí, hobby a profi účely.

Fréza má tyto základní součásti: rukojeť, měřítko, omezovač hloubky řezu, regulátor otáček, přívodní kabel, vypínač, spodní kryt hřídele, pojistný šroub rovnoměrného vodítka, základna frézky, upínací matice nástroje, rovnoběžné vodítko, nástavec k odsávání prachu, pojistný šroub omezovače hloubky frézování, zajišťovací páka, omezovač, speciální pouzdro, krycí šroub, tlačítko zarážky hřídele, zajišťovací tlačítko.

Horizontální frézky slouží pro rovinné opracování. Můžete opracovávat buď pomocí šablon, vodítek, nebo přímo od ruky. Zkvalitnění opracovávání napomáhá hliníková základna a nástavce na odsávání prachu.

Srdcem všech typů horních frézek (kompaktních i dvoudílných) je pohonná jednotka s vysokootáčkovým elektromotorem s příkonem od 500 do 1 600 W. Hřídel rotující dvanácti až třiceti tisíci otáček za minutu je zakončena kleštinou. Do ní se upínají malé stopkové frézy nebo brusná tělíska, jimž se dříve říkalo „cigárka“ nebo tyblíky, nejnověji však diamantové „bity“, které si poradí i s nejtvrdšími materiály.

S pohonnou jednotkou dvoudílných frézek vybavenou držadly lze pracovat v jakékoliv poloze ručně, obvykle je ale upnuta do vodicích saní. Saně klouzáním po povrchu opracovávaného materiálu umožňují přesnější vyřezávání vnitřních pravoúhlých i obloukových a kruhových výřezů, nebo profilování okrajů desek z nejrůznějších materiálů.

Mnohem přesnější truhlářské práce zvládnou zatím nejrozšířenější kompaktní horní frézky, jejichž pohonná jednotka (říká se jí „frézovací koš“) je vedena kluznými ocelovými nebo hliníkovými saněmi. K nim je fréza připojena párem vodicích sloupků, které zajišťují její přesné výškové nastavení vůči opracovávanému materiálu. Po nastavení a zafixování výšky (obvykle s přesností lepší jednoho milimetru) lze pak vést frézku oběma rukama mírným přítlakem do řezu podle rysky, nebo s pomocí paralelního vodítka, u kruhových řezů a výřezů pomocí kružidlového ramene. Frézovací koš je vytlačován pružinami na sloupcích na doraz nahoru, tlakem proti pružinám se nastavuje hloubka záběru, která se pohybuje kolem 50 mm u hobby nářadí. Výkonnější profesionální horní frézky zvládnou hloubku až 80 mm.

Vzhledem k vysokým otáčkám se do kleštinového pouzdra nesmí upínat nástroje s průměrem nad 40 mm. Kleštiny dovolují upnout nástroje o průměru stopky 6, 6,4, 8, 10 nebo 12 mm obvykle použitím jediného klíče, vřeteno lze přitom jednoduše aretovat stisknutím aretačního knoflíku či páčky. Optimální řezná rychlost se volí podle průměru frézy a opracovávaného druhu materiálu, kterým nemusí být vždy jen dřevo.

Kromě dřeva lze odpovídajícími stopkovými nástroji (frézami, rašplemi) opracovávat fóliované nábytkové desky MDF, lehké a barevné kovy, plasty, akrylátové a sádrokartonové desky.

Zdroj: Horní frézka