Příznaky a projevy sklerodermie
Existuje několik druhů sklerodermie, a proto i příznaky jsou u jednotlivých typů různé. Rozlišujeme dva základní typy sklerodermie: cirkumskriptní (lokalizovaná) a difuzní.
Existuje několik druhů sklerodermie, a proto i příznaky jsou u jednotlivých typů různé. Rozlišujeme dva základní typy sklerodermie: cirkumskriptní (lokalizovaná) a difuzní.
V naší poradně s názvem POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA 2 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Fakultní poliklinika, Karlovo náměstí 32 Praha 2 na svém kožním oddělení provádí vyšetření v oboru dermatologie, dětská dermatologie, léčba ran, mykologie, alergologie, psychosomatika, sklerodermie, flebologie a lymfologie. Najdete zde různé ambulance kožního lékařství jako jsou: ambulance všeobecné dermatologie, ambulance dětské dermatologie, ambulance pro sklerodermie, ambulance pro kožní choroby z povolání a dermatologickou alergologii, ambulance pro flebologii a lymfologii, ambulance mykologická (plísňová onemocnění).
Kontakt a adresa Fakultní polikliniky:
Fakultní poliklinika, budova B, 3. patro
Karlovo náměstí 32
Praha 2
Seznam pracovníků
Lékaři Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK:
MUDr. Monika Bodnárová
MUDr. Radmila Divišová
MUDr. Hana Kafková
MUDr. Ondřej Kodet
MUDr. Martina Kojanová
MUDr. Dora Kovandová
Prim. MUDr. Ivana Krajsová, MBA, primář kliniky
Doc. MUDr. Ivana Kuklová, CSc.
MUDr. Viera Miňovská
MUDr. Martina Olexová
Doc. MUDr. Růžena Pánková, CSc.
MUDr. Zuzana Plzáková, Ph.D.
MUDr. Stanislava Polášková
MUDr. Ilona Procházková
Doc. MUDr. Magdalena Skořepová, CSc.
Prof. MUDr. Jiří Štork, CSc., přednosta kliniky
MUDr. Taťána Šuková
MUDr. Zdena Tillová
MUDr. Roman Trýzna
MUDr. Petr Velčevský
MUDr. Martina Žemličková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Poliklinika karlovo náměstí 32 praha 2
Na poliklinice Karlovo náměstí 32 najdete různé ambulance kožního lékařství:
Zdroj: Kožní Karlovo náměstí
V naší poradně s názvem SKLERODERMIE AKUPUNKTURA NA HUBNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hlavova ludmila.
Dobrý den,můžete mi poradit,zda je vhodné při sklerodermii hubnout pomocí akupunktury?Vždycky nejvíc zhubnu na pravé noze,a ne tam kde bych chtěla.Děkuji za odpověď Hlavová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ke stejnoměrnému hubnutí se doberete jen vyrovnaným pohybem a omezením jídla. Jestli máte tendence ochabovat na jedné pulce těla více, tak vám doporučuji provádět pohyb pod vedením trenéra, který ohlídá, abyste procvičovala každou část těla stejně. Co se týče jídla, tak posilněte snídaně a objedy a naopak omezte odpolední a především večerní sacharidy a jezte v tuto dobu už jen jídlo s převahou bílkovin. To je například pečené libové maso, stejky, tvarohové pomazánky, vše bez přílohy.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Sklerodermie akupunktura na hubnutí
Fialové fleky jsou charakteristické pro onemocnění nazvané sklerodermie. Sklerodermie patří mezi autoimunitní onemocnění.
Příčina onemocnění je neznámá, ale předpokládá se podíl hormonálních vlivů, okolního prostředí a genetické predispozice. Na vzniku se podílejí i změny vaskulární, poruchy imunoregulace a poruchy metabolismu kolagenu. Pro cévní poškození svědčí časný výskyt Raynaudova fenoménu a vznik teleangiektazií. Odběry na protilátky se u sklerodermie neprovádějí, protože jsou neprůkazné, jediná možná diagnostika je klinický obraz a v případě nejasností histologické vyšetření, tedy odběr kousku kůže. Ložisko se povětšinou nikdy nedá vyhojit a jediný efekt léčby je zástava rozrůstání ložiska.
Při výskytu onemocnění je zakázáno kouřit, pobývat v teplém prostředí. Doporučují se masáže, cvičení, ochrana před traumaty a chladem, zdravá výživa. Celkově se podávají rheologické látky (pentoxifylin), vazodilatační (blokátory kalciových kanálků, prostaglandiny), antihypertensiva (inhibitory angiotensin konvertázy). A protizánětlivé přípravky: nesteroidní antirevmatika, glukokortikosteroidy, imunosupresiva (cyclofosfamid, azamun, methotrexat). Určitý vliv může mít penicillamin, interferony, penicilin, extrakorporální fotoferéza. Při gastrointestinálním postižení jsou zapotřebí: umělé sliny, blokátory H2 receptorů, antacida, slizniční protektiva, blokátory protonové pumpy, prokinetika (metoclopramid, cisparid, octreotid), pankreatické enzymy, antibiotika (například tetracyklin, erytromycin). Lokálně se provádí promazávání.
Zdroj: Červené nohy
Mezi nejznámější autoimunitní nemoci patří systémový lupus erytematodes (SLE), Sjögrenův syndrom, antifosfolipidový syndrom, revmatoidní artritida, dermatomyositida, systémová sklerodermie, vaskulitida, Wegenerova granulomatóza, mikroskopická polyarteritida, Henoch-Schönleinova purpura, Kawasakiho syndrom, Hortonova arteritida, hypertyreóza, hypotyreóza, myasthenia gravis, perniciózní anémie, primární biliární cirhóza, autoimunitní hepatitida, autoimunitní diabetes, autoimunitní onemocnění kůže – pemphigus vulgaris, roztroušená skleróza, autoimunitní onemocnění krevního systému, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, uveitidy, celiakie, vitiligo, Bechtěrevova choroba a další.
Autoimunitní proces se ovlivňuje velice obtížně, ale není to nemožné. Co však lze ovlivnit relativně dobře, jsou příznaky onemocnění. U autoimunitních chorob je možné využít nesteroidní antirevmatika, kortikoidy, imunosupresiva, intravenózní imunoglobuliny a jiné prostředky. Někteří lékaři se nebrání ani spolupráci s alternativní medicínou. Do popředí pak staví akupunkturu a homeopatii. Akupunktura totiž dokáže velmi výrazně ovlivnit nejen bolesti (zejména u pohybového aparátu), ale i nepříjemné pocení, které je příznakem u většiny autoimunitních onemocnění bez teploty.
Biomodulátory jsou speciálně připravené látky, jejichž aktivní složkou jsou specifické neurotransmitery (cytokiny typu interleukinu jako 6, 7, 8, 9 TNF, peptid Y, intersticiální peptid účinný v cévách a tak dále), které přinášejí k buňkám lidského těla správnou informaci o homeostáze (rovnováze), a tak zvyšují součinné síly mezi mozkem a periferním řídicím systémem organismu. Podávání je vždy individuální, aplikuje se cestou orální (tekutina, kapsle, lyofilizát) nebo parenterálně – vpichem (mezisvalově, podkožně).
Zdroj: Biomodulační léčba
Vyhýbejte se konzumaci omega-6 mastných kyselin, které v organismu vytvářejí zánětlivé cytokiny a látky zužující cévy. K nejbohatším zdrojům omega-6 mastných kyselin patří: slunečnicový, řepkový a sójový olej; rostlinná másla; kešú a burské oříšky. Časté konzumování těchto potravin přispívá ke zhoršování onemocnění. Opačný účinek mají omega-3 mastné kyseliny, jež působí protizánětlivě a pomáhají zmírňovat projevy onemocnění. Rybí olej (nebo tuk) výrazně zvyšuje krevní tlak v končetinách, čímž se zvyšuje tolerance vůči chladu. Doporučená denní dávka je 1 polévková lžíce rybího oleje.
Rovněž důležitý je pravidelný přísun vitamínů C a E. Vitamín E představuje klíčový antioxidant a vitamín C je důležitý pro tvorbu kolagenu, který se nachází v cévních stěnách. Nedostatek vitamínu C u lidí trpících syndromem studených rukou a nohou souvisí se zvýšeným rizikem vzniku sklerodermie.
Hořčík (magnesium) působí jako prevence zužování cév a uvolňuje cévy hladkého svalstva. Bohatým přírodním zdrojem hořčíku je čaj Rooibos nebo speciální minerální vody obohacené o magnesium. Doporučená denní dávka hořčíku se pohybuje v rozmezí od 500 mg do 1 000 mg, při fyzickém stresu se doporučuje dávku zvýšit.
Zdroj: Studené ruce
Vyrážka může mít u dospělých různý charakter od drobných červených skvrn nevystupujících nad povrch přes pupínky až po hrboly a puchýře. Tato červená vyrážka může být hustě seskupena do různého tvaru (lineární, kruhové uspořádání, mapovité, hadovité a podobně), nebo se na kůži vyskytuje naprosto nepravidelně a jednotlivě. Později se z pupínků stávají buď šupinky, strupy, praskliny, oděrky, nebo vředy. Po zhojení vředů může na kůži zůstat jizva.
Nebezpečné je celkové zarudnutí kůže těla (takzvaná erytrodermie), ke kterému došlo rychlým rozšířením z jednoho zarudlého místa nebo splýváním více zarudlých míst. Tato svědivá vyrážka je projevem zánětlivého procesu vyvolaného různými kožními infekcemi, ekzémem, lupenkou, alergickou nebo toxickou reakcí na léky a dalšími, rozšířenými (a tedy zkomplikovanými) na celé tělo. Pacientovi hrozí ztráta iontové a proteinové rovnováhy a je proto nutné, a by byl pod dohledem v nemocnici. Většina vyrážek je však pouze lokálního a méně závažného charakteru. Mohou být od sluníčka, poštípání hmyzem, roztoči a jinými parazity, po poranění holicím strojkem a podobně. Takové vyrážky brzy samy vymizí a není třeba je nijak ošetřovat. Pro zklidnění pokožky po opalování nebo popálení můžete použít například mléko nebo sprej s panthenolem. Proti sviluškám (sametkám), které trápí především zahrádkáře, doporučujeme repelenty nebo tea tree oil i preventivně v místech, kde nejvíce přiléhá oblečení. Řada vyrážek může být infekčního původu (bývá u nich většinou horečka), zvláště u dětí se doposud setkáváme s planými neštovicemi. Proti dalším exantémovým nemocem jsou totiž děti již od raného věku očkovány, a tak zarděnky nebo spalničky patří téměř do minulosti. Při oslabení imunitního systému nelze však ani tyto nemoci zcela vyloučit, ohrožují člověka hlavně svými komplikacemi (zápal plic, zánět mozkových blan a podobně). Patří sem: plané neštovice, pásový opar, svrab, psoriáza, ichtyóza, lišej, dermatitidy, sklerodermie, puchýře, kopřivka, ekzémy. V podstatě všechny kožní nemoci se projevují určitou vyrážkou, a to nemluvě o onemocněních jiných orgánů, které se třeba také mohou projevit vyrážkou (nádory, systémový lupus erytematodes, karcinoidový syndrom a další).
Každá nemoc se léčí svým určitým způsobem. Obecně se volí jiná léčba než léčba kortikoidy, která je vyhrazená až pro případy, kdy nic jiného nezabírá. Na zánětlivé vyrážky jsou vhodné studené obklady. Teplé, vysýchavé obklady působí překrvení kůže, tlumí svědění a zmenšují mokvání. Rozlišovat musíme i jednotlivé lékové formy – masti, krémy, pudry, roztoky, emulze a podobně. Na každou nemoc se hodí něco jiného, poraďte se proto raději se svým praktickým nebo kožním lékařem. Častým problémem u kožních vyrážek je svědění, které lze zmírnit například Fenistilem nebo antihistaminiky. Pokud máte podezřele mokvající vyrážku, s návštěvou lékaře neváhejte.
Zde můžete vidět, jak vypadá vyrážka u dospělého člověka.
Zdroj: Vyrážka po celém těle
DMSO je typická sirná sloučenina. Jedná se o účinný lék proti bolesti, který funguje tak, že blokuje vedení nervových vláken, která produkují bolest. DMSO rovněž snižuje zánět a otok snížením zánětlivých chemických látek, dále zlepšuje prokrvení oblasti zranění rozšířením krevních cév, zvýšením dodávky kyslíku a omezením lepivosti krevních destiček. Stimuluje i hojení, které je klíčem k jeho užitečnosti v jakémkoliv případě, a v neposlední řadě je jedním z nejúčinnějších požíračů volných radikálů známých lidstvu, jestli ne nejúčinnější.
DMSO je tedy účinný proti bolesti, na popáleniny, akné, artritidu, mentální retardace, mrtvice, amyloidózy, poranění hlavy, sklerodermie, zklidňuje bolest zubů, zmírňuje bolesti hlavy, léčí hemoroidy, svalové napětí, zabraňuje ochrnutí z poranění míchy, změkčuje zjizvené tkáně. Ve skutečnosti je užitečné snad pro více než 300 onemocnění a je bezpečné.
DMSO také proniká kůží, snadno se dostane přes takzvanou hematoencefalitickou bariéru, pronikne tkáněmi a vstoupí do krevního řečiště. Kromě toho DMSO chrání buňky před mechanickým poškozením, má tišící účinek na centrální nervový systém, což se týká všech částí těla, neboť je absorbován skrze kůži (viz výše). To znamená, že DMSO aplikované na jednu oblast vede často k úlevě od bolesti v nějakém jiném místě – mluvíme o takzvaném systémovém účinku.
DMSO podporuje vylučování moči a svalové uvolnění. Posiluje imunitní systém, zvyšuje tvorbu bílých krvinek a makrofágů, které ničí cizí materiál a patogeny v těle. Má také antibakteriální, antivirotické a protiplísňové vlastnosti. DMSO rovněž zvyšuje propustnost buněčných membrán, což umožňuje vyplavování toxinů z buňky. Jako zdroj síry pomáhá při detoxifikaci těžkými kovy, síra se totiž váže s jedovatými toxickými kovy (rtuť, olovo, hliník, kadmium, arzen, nikl) a je z těla následně vyloučena močením, defekací a pocením.
Obecně se DMSO aplikuje na kůži jako gel, krém nebo tekutina. Přípravek může být užíván ústy, intravenózní injekcí, v mnoha případech společně s dalšími léky. Také jej lze podávat subkutánně (podkožně), intramuskulárně (do svalu), intraperitoneálně (do břišní dutiny), intratekálně (do mozkových plen), inhalací, kapáním do očí, na sliznice a do močového měchýře. Intenzita a dávkování se dle způsobu podání velmi liší.
Obvyklá dávka je jedna čajová lžička denně 70% DMSO. Pokud užíváte tekutou formu DMSO na kůži, nechte jej zaschnout po dobu 20 až 30 minut před setřením zbytku. Kůže musí být čistá, suchá a neporušená. Obličej a krk jsou citlivější, takže byste neměli použít koncentraci vyšší než 50 %. Lokální koncentrace by pak měly být méně než 70% v oblastech, kde dochází ke snížení krevního oběhu. Pokud použijete 60–90% DMSO na pokožku, občas může dojít k jejímu zčervenání, zahřátí a svědění. Jestliže takovouto koncentraci použijete na dlaně ruky, kůže se může zvrásnit a zůstat tak po dobu několika dní.
Při aplikování DMSO nepoužívejte žádné doplňkové antioxidanty, hlavně vitamín C, A, E, dále beta-glukany a jiné imunomodulační prostředky. Pozor na antioxidanty přidané v ovocných džusech. Všechny antioxidanty mají schopnost úplně neutralizovat chlordioxid, takže by aplikace neměly žádný efekt. Trvanlivost samotné DMSO i naředěné v lékárenské destilované vodě je 1–2 roky. Po smíchání s CDS však vydrží jen pár minut. Skladujte v těsně uzavřených obalech na suchém, chladném, dobře větraném místě, chráněné před světlem, při teplotě 15 °C až 25 °C. Jedná se o rozpouštědlo, které lze korigovat ředěním.
Zdroj: DMSO
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.