Téma: 

sladidlo

Recepty pro diabetiky II. typu

Recepty na dia moučníky

Jablečné šátečky

Ingredience: 1 listové těsto, jablka, rozinky, mandle, sladidlo na pečení pro diabetiky

Postup: Z rozváleného listového těsta tvoříme dostatečně velké čtverce, na které poklademe nastrouhaná nebo nadrobno nakrájená jablka i se slupkami a hrozinky. Vždy protilehlé cípy přehneme do středu, do tvaru šátečku, dobře přimáčkneme a posypeme plátky mandlí. Dozlatova upečeme. Ještě teplé posypeme sladidlem na pečení pro diabetiky. Pečení pro diabetiky, jak vidíte dle tohoto receptu, nemusí být vůbec složité.

Piškotová roláda

Ingredience: 40 g škrobové moučky, 1 prášek do pečiva, 1 špetka soli, 60 g polohrubé mouky, 4 lžíce horké vody, sladidlo pro diabetiky, 4 vejce, máslo, marmeláda dia

Postup: Potřeme plech máslem, položíme na něj pergamenový papír a papír rovněž potřeme máslem. Vejce ušleháme s vodou, sladidlem pro diabetiky a solí tak, aby pěnová hmota byla světlá a jemná. Mouku, škrobovou moučku a prášek do pečiva smícháme, prosejeme do pěnové hmoty a opatrně vmícháme. Piškotové těsto vlijeme na připravený plech a stěrkou rozetřeme. Těsto na piškotovou roládu pečeme ve středu předehřáté trouby na 230 °C. Těsto je upečené, je-li při dotyku pružné. Obvykle za 4–5 minut. Peče-li se příliš dlouho, rozlomí se pak při rolování. Na pracovní desku položíme utěrku, která je navlhčená, a vyklopíme na ni upečený piškot. Ihned jej potřeme želé nebo marmeládou a srolujeme. Piškot, který chceme naplnit šlehačkou nebo máslovým krémem, necháme vychladnout přikrytý vlhkou utěrkou, aby se při rolování nerozlomil. Roládu po naplnění ozdobíme šlehačkou nebo máslovým krémem a čerstvým ovocem, dia čokoládovými šupinkami nebo něčím podobným. I dia recepty na pečení jsou zajímavé.

Zdroj: Recepty pro diabetiky II. typu
Zveřejněno dne: 4.2.2017

Recepty pro diabetiky II. typu

Zásady vaření pro diabetiky II. typu

Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.

Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.

Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.

Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.

Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.

Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.

Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.

Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onemocněním netrpíte, máte alespoň malý přehled o tom, jak by se takový člověk měl stravovat. Je-li ve vašem blízkém okolí či ve vašem rodinném kruhu někdo takto nemocný, nebudete mít snad už takový problém čím takového človíčka pohostit.

Zásady při dietě u diabetu II. typu:

  • vyloučit ze stravy volné cukry, tedy dorty, sušenky a podobné sladkosti obsahující cukr;
  • omezit živočišné tuky a potraviny, které je obsahují – tučné salámy, smetanové výrobky;
  • jíst střídmě bílkoviny, to znamená maso, mléko a výrobky z něj, vejce – doporučená denní dávka bílkovin je 0,8 g na kilogram hmotnosti;
  • zajistit dostatečný přísun vlákniny, doporučené množství je cca 30 g za den;
  • omezit sůl maximálně na 6 g denně;
  • pít dostatečné množství neslazených tekutin v rozmezí 1,5 až 2,5 l denně;
  • každý den cvičit alespoň 30 až 45 minut.

Potraviny: Diabetici by měli zcela zapomenout na to, že existuje cukr, med, džem, cukrářské výrobky, zmrzlina, plnotučné a kondenzované mléko, smetana, tučné sýry a tučná masa. S bůčkem, krkovičkou, ovarem, skopovým, kachnou, játry, uzeninami, tučnými rybami, mandlemi, mákem, lískovými a vlašskými ořechy a se všemi živočišnými tuky by se měli rozloučit. Zkrátka a dobře jsou zakázané. Stejně tak by měli oželet alkoholické nápoje. Ovšem nic není tak černé, jak to na první pohled vypadá. Při správném postupu lze k přípravě jídel diabetické diety použít běžně dostupné kvalitní potraviny: libové maso, šunku, sýry do 30 % tuku, margarín, nízkotučný tvaroh, ovoce, zeleninu, luštěniny. Lze využít i alternativních potravin: žitnou či kukuřičnou mouku, pohanku, jáhly, sóju. V dochucovadlech je důležité omezit hlavně sladký kečup (lepší je připravit si ho doma sám). Na trhu je velký výběr umělých sladidel, alternativou je například stevia. Umělá sladidla jsou zakázána v těhotenství. Při nákupu je vhodné si vždy přečíst údaje o obsahu cukru a tuku v potravinách. Vejce hrozba nejsou, nicméně střídmost je namístě. Sladkosti je třeba zhodnotit hlavně s ohledem na obsah tuku; lepší jsou oplatky než plněné sušenky. V pitném režimu se snažíme omezit limonády, energetické drinky a 100% džusy. V restauraci lze využít běžných pokrmů v menu a omezit přílohu či zahuštěnou polévku.

Příprava jídel: Doporučuje se příprava s použitím minimálního množství tuku, vhodné je dušení, vaření či příprava v páře. Hlavním cílem je především snížit obsah tuku v potravinách. Těstoviny se připravují ideálně stylem al dente, rýži nikdy nerozvařujeme. K přípravě pokrmů lze také použít i jiné typy mouky než tolik rozšířenou pšeničnou. Důraz se klade na rychlou úpravu jídel: některé nevhodné postupy totiž dokážou zvýšit glykemický index jinak doporučovaných potravin. Při využití umělých sladidel je třeba kontrolovat, zda jsou určena pro přípravu teplých či studených pokrmů. Kromě doporučené úpravy potravin, jako je dušení či vaření ve vodě nebo v páře, je také ideální vaření v tlakovém hrnci, ale i pečení nebo grilování v alobalu nebo na roštu. Dobré je pořídit si pánev s povrchem, který umožňuje přípravu pokrmů bez použití tuku. Zeleninu, u které je to možné, je ideální konzumovat syrovou. Důležité je, aby diabetik jedl pravidelně zhruba šest menších porcí denně. A v nich nemusí chybět maso, ovšem mělo by být libové, například kuřecí, krůtí, králičí, ale tu a tam i libové vepřové nebo hovězí a netučné uzeniny. Také netučné ryby rozhodně patří na talíř. Při úpravě masa se vyhneme smažení, které zatěžuje organismus nezdravými tuky. Používáme-li olej, pak slunečnicový nebo nejlépe kvalitní olivový. Spotřebu másla výrazně snížíme nebo se mu vyhneme zcela. V jídelníčku diabetiků by neměly chybět mléčné výrobky, ale především ty nízkotučné s obsahem 20 až 30 % tuku v sušině. Jogurtům a dalším výrobkům, které obsahují velké množství cukrů či aspartam, který je nevhodný i v běžné stravě, se vyhneme. Také s konzumací pečiva by diabetici měli být opatrní, což ovšem neznamená, že se ho mají úplně vzdát; je pouze třeba omezit jeho množství a upřednostňovat pečivo celozrnné, které obsahuje více vitaminů, nerostných látek a tolik důležité vlákniny. Nejvhodnější přílohou – mnohdy i hlavním jídlem – jsou pro diabetiky brambory. Kvůli malému procentu sacharidů je pochopitelně velice vhodnou potravinou zelenina. Celer, květák, rajčata, salátové okurky, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest na talíři jsou zárukou nepatrného množství sacharidů, a tudíž si je lze dopřávat v neomezeném množství.

Rozdíly: Rozdíly v dietě diabetika II. typu a v redukční dietě nejsou dnes velké. Jsou však zásadní rozdíly v dietě obézního diabetika II. typu a klasického diabetika I. typu. Zejména jde o doporučené množství sacharidů, energie a dalších živin na jednotlivá jídla a kvalitativní výběr potravin. Obecné zásady pro dietu diabetika I. a II. typu jsou stejné – racionální pestrá strava s dostatkem všech základních živin, minerálů a vitaminů. Diabetik I. typu léčený inzulinem nebývá většinou obézní a je obvykle zaškolen na dietu s 225 až 325 g sacharidů (tj. 1 800 kcal/7 400 kJ až 2 440 kcal/10 200 kJ) se šesti jídly denně, tedy s vkládáním dopolední a odpolední svačiny a přidáním druhé večeře. I když dnes je při takzvaném selfmonitoringu glykemií a volnějším dávkování diety a inzulinu režim mírně uvolněný, diabetik I. typu byl dříve a je v zásadě dodnes edukován k maximální pravidelnosti v jídle. To se týká časového rozdělení jídel a množství a výběru sacharidových potravin. Hlavním důvodem vkládání malých jídel je u diabetiků I. typu a u některých diabetiků II. typu působení inzulinových přípravků, které ve 2. až 3. hodině po jídle stále působí a ohrožují diabetika hypoglykemií.

Je-li obézní diabetik II. typu vyškolen na dietu s vyšším příjmem energie a sacharidů, primárně určenou pro diabetika I. typu, je prakticky vždy výsledkem vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný. Technologická úprava potravin je stejně jako u diabetu I. typu antisklerotická (vaření, dušení, pečení, grilování a úprava v mikrovlnné troubě nejlépe bez použití tuků). Regulovaná strava je pak založená na systému záměny potravin.

Výměnné jednotky: Systém výměnných jednotek umožňuje pacientovi volněji se stravovat a je u diabetiků II. typu více orientován na výměnné jednotky energie než na sacharidové jednotky. Pomocí výměnných jednotek lze lehce zaměňovat potraviny v určeném množství sacharidů nebo energie na jednotlivá jídla (snídani, oběd, večeři a podobně) v přibližně stejných potravinových skupinách. Diabetici II. typu jsou většinou starší lidé s nižší fyzickou aktivitou a nižším energetickým výdejem, a proto musí být i příjem nižší. Redukční diety nemívají obvykle více než 6 300 kJ (1 500 kcal) a diabetická strava s obsahem 150 g sacharidů obvykle splňuje u většiny pacientů zejména v prvních letech po zjištění diabetu energetický požadavek na redukci.

Rozdíly v dietě mezi obézním jedincem a diabetikem II. typu jsou:

Diabetik II. typu obvykle se současně přítomnými dalšími poruchami typickými pro metabolický syndrom (hyperlipoproteinémie, hypertenze, poruchy fibrinolýzy) nebo s diabetickou nefropatií musí dbát v dietě i na ovlivnění dalších složek.

Diabetikovi se delším lačněním glukózová tolerance horší, to znamená, že by přestávky mezi jídly neměly být extrémní, racionální je požadavek na tři až šest menších jídel denně. Není však vhodné navyšovat počet jídel, na který byl pacient zvyklý.

Tolerance glukózy diabetika je typicky horší ráno než večer, což se dá řešit farmakologicky nebo snížením ranního příjmu sacharidů.

V diabetické dietě se někdy používají potraviny s nízkým glykemickým indexem, tedy potraviny obsahující vlákninu, po nichž je vzestup glykemie menší. Tyto diety však mají význam i u obézních, kde jsou prevencí diabetu II. typu.

Potraviny označené jako light mohou být vhodné pro obézní vzhledem k nižšímu energetickému obsahu. Někdy mají sníženou energetickou hodnotu jen na úkor tuků, a sacharidy nemusí být vždy sníženy. Pak se tyto potraviny nemusí pro diabetiky hodit.

Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, jelikož obsah tuků bývá zachován nebo i zvýšen. Nemusí tedy být vhodné pro obézní a obézní diabetiky II. typu.

Příklad jídelníčku:

Snídaně: 225 ml mléka (bílá káva, kakao, čaj s mlékem), 60 g chleba (40 g knäckebrotu, 50 g dalamánku), 50 g bílkovinného přídavku (50 g taveného 30% sýra, 50 g krájeného sýra, 50 g šunky, 100 g tvarohu, 150 ml jogurtu)

Přesnídávka: 100–150 g ovoce (200 g zeleniny)

Oběd: 90 g masa (libové hovězí, libové vepřové, 150 g kuřecí prsa, 150–200 g ryby), 5 g oleje, 5 g mouky, 110 g brambor, 200–250 g zeleniny (150 g kompotu dia)

Svačina: 150–200 g zeleniny (80 g ovoce)

Večeře: 90 g masa (jako oběd), 5 g oleje, 5 g mouky, 110 g brambor, 200–250 g zeleniny (150 g dia kompotu)

II. večeře: 100–150 g ovoce

Záměna za brambory: 90 g vařených těstovin, vařená rýže (30 g syrové), 130 g bramborové kaše, 90 g vařených luštěnin (30 g syrových), 40 g chleba

Pokud má diabetik II. typu hmotnost v horním pásmu normy, profituje také z malé redukce hmotnosti cca o 5 %. Na dietu stejnou jako u diabetu I. typu se přechází obvykle u diabetiků 2. typu s normální hmotností na inzulinoterapii.

Důležité pro praxi:

  • Nejzásadnějším opatřením v redukční dietě diabetika je snížení obsahu tuku.
  • Je-li obézní diabetik II. typu vyškolen na dietu s vyšším příjmem energie a sacharidů, primárně určenou pro diabetika I. typu, je prakticky vždy výsledkem vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný.
  • Technologická úprava potravin je antisklerotická (vaření, dušení, pečení, grilování a úprava v mikrovlnné troubě nejlépe bez použití tuků).
  • Regulovaná strava je založena na systému záměny potravin a je u diabetiků II. typu více orientována na výměnné jednotky energie než na sacharidové jednotky.
  • Diabetická strava s obsahem 150 g sacharidů obvykle splňuje u většiny pacientů zejména v prvních letech po zjištění diabetu energetický požadavek na redukci.
  • Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, nejsou obvykle pro diabetiky vhodné a je výhodnější, když si vyškolený diabetik vybírá z běžné nabídky potravin.

Zdroj: Recepty pro diabetiky II. typu
Zveřejněno dne: 4.2.2017

Uměla sladidla a ochucovadla

Sladidla

Sladidla jsou látky, které „udělují“ potravinám sladkou chuť a které nepatří mezi monosacharidy a disacharidy. Jedním z nejznámějších a nejpoužívanějších sladidel je aspartam E 951 a sacharin E 954. Kvůli lepší výsledné chuti se velmi často používají ve směsích, a to nejčastěji s acesulfamem K (E 950) nebo s kyselinou cyklámovou a její vápenatou a sodnou solí. Uvedené látky jsou používány s cílem dát potravinám sladkou chuť, nebo k přípravě stolních sladidel. Každé stolní sladidlo musí být označeno: „Stolní sladidlo na bázi...“ (následuje uvedení názvu sladidla). Největším odběratelem sladidel je nápojový průmysl. Ale setkat se s nimi můžeme téměř ve všech potravinách se sníženou energetickou hodnotou, například u trvanlivého pečiva, cukrovinek, džemů, rosolů, mražených krémů či žvýkaček. Sladidla nesmějí být používána v potravinách pro kojence a malé děti, včetně potravin pro zvláštní lékařské účely určené pro kojence a malé děti.

Zdroj: Uměla sladidla a ochucovadla
Zveřejněno dne: 8.6.2013

Obezita u dětí

Žádné sladké limonády

Hýčkejte své dítě ovocem a ovocnými šťávami, které neobsahují žádný rafinovaný cukr, nebo jen minimum. Vyhněte se pití Coca Coly a podobným nápojům, protože ¼ l coly obsahuje asi 7 až 10 kostek cukru. Také se nedoporučuje pití light nápojů, protože obsahují aspartam, který se tělesnou teplotou mění na formaldehyd (kyselinu mravenčí). Toto sladidlo je obsažené i v mnoha jiných produktech (žvýkačky, müsli tyčinky, jogurty). Tyto produkty jsou nabízeny pod názvem „light“ nebo „bez cukru“.

Zdroj: Obezita u dětí
Zveřejněno dne: 24.2.2013

Čaj z pohanky

Pohankový čaj se šípkem

Pohankový čaj je vyroben z natí a slupek pohanky s přídavkem šípku. Jeden nálevový sáček obsahuje 30 % sušené pohankové nati, 30 % pohankových slupek a 20 % sušeného šípku. Jednou z možností, jak chutně a kvalitně zajišťovat tělu dostatek retinu a vitamínu C, je pravidelné pití pohankového čaje se šípkem.

Postup: Sáček přelijte horkou vodou a nechte louhovat 10 minut. Poté sáček vyjměte a můžete čaj konzumovat. K tomuto čaji se jako sladidlo výborně hodí med. Jedno balení „Pohankového čaje“ obsahuje 20 nálevových sáčků.

Zdroj: Čaj z pohanky
Zveřejněno dne: 21.9.2015

Léčba průjmu

Babské rady co na průjem:

  • každou půl hodinu vypít hrnek jablečného moštu rozředěného s čistou vodou,
  • čtyřikrát za den vypít hrnek černého neslazeného čaje nebo lépe čaje z malinových listů,
  • vařená bílá dobře oloupaná rýže, která je prakticky bez vlákniny, pomáhá utišit průjem, rýže se jí půl hrnku vařené rýže každé dvě hodiny,
  • banány také dobře staví a navíc banány obsahují cenný draslík, který při průjmu zrychleně ztrácíme, bánany stačí dva za den,
  • oloupaná jablka nebo kdoule v množství 1/4 hrnku každoou hodinu, jablka je dobré nastrouhat,
  • jogurty s živými kulturami, s označením "active", v množství 1/2 hrnku dvakrát denně,
  • po dobu průjmu je třeba úplně vyřadit tuky a cukry a také umělé sladidlo sorbitol.

Zdroj: Léčba průjmu
Zveřejněno dne: 29.7.2012

Jak na zdravou slezinu

Vhodné a nevhodné potraviny pro zdravou slezinu

Vhodné potraviny

  • jáhly (proso) – při oslabení sleziny je tato obilovina velmi doporučována, je však potřeba ji správně připravit, jinak by byla těžko stravitelná;
  • pohanka, rýže, oves, brambory;
  • podušené nebo pečené ovoce (nejlépe jablka, meruňky, třešně, broskve, hrušky, švestky, maliny, jahody, hrozny), dobré jsou i průmyslové mošty (projdou pasterizací, což je krátké zahřátí na 78 stupňů, vydrží déle a mají zachovaný obsah živin) – nejlepší sladidlo a zdroj energie, spolu s javorovým sirupem;
  • vařená nebo dušená zelenina – dýně, celer, mrkev, řepa, květák, špenát, cukety, kořenová zelenina, zelený salát, cibule, česnek;
  • luštěniny, fazole, hrách.

Nevhodné potraviny

  • rafinované cukry a tučné potraviny;
  • syrové ovoce a zelenina;
  • mléčné výrobky (okyselují a zatěžují lymfatický systém);
  • potraviny obsahující lepek (zamezují vstřebávání vitamínů ve střevech);
  • pšenice;
  • droždí;
  • pivo;
  • káva;
  • studené nápoje;
  • šťáva z rajčat a citrusů – okyselují organismus.

Zdroj: Jak na zdravou slezinu
Zveřejněno dne: 4.12.2013

Smrkový med

Recept na smrkový med za studena

Receptů na smrkový med či sirup je velká spousta. Tento med dětem chutná, a to nejen jako lék. Používat se dá jako sladidlo do čaje, na pečivo s máslem, palačinky, sladké tousty, do ovesné kaše, na bramborové placky nebo třeba na perník.

Recept

Ingredience: mladé smrkové výhonky, cukr krystal (hnědý cukr, kokosový cukr pro raw verzi), citrony, uzavíratelná sklenice

Postup: Do lahve dáme zhruba pěticentimetrovou vrstvu výhonků, které nejprve propláchneme studenou vodou a tím je zbavíme nečistot, poté je zasypeme jedním centimetrem cukru a na něj položíme 2–3 kolečka citronu, opět dáme 5cm vrstvu výhonků a takto pokračujeme až je lahev plná. Nakonec ji uzavřeme a dáme na okno na slunné místo, kde ji ponecháme 2–3 týdny. Za nějakou dobu se začne tvořit hustá šťáva, kterou po třech týdnech přes plátýnko scedíme, slijeme do lahví, dáme do lednice a zázrak je hotov!

Zdroj: Smrkový med
Zveřejněno dne: 3.6.2017

Jak předejít zubnímu kazu?

Jak zabránit vzniku zubního kazu?

  • Čistěte si zuby nejméně dvakrát denně pastou obsahující fluorid. Je dobré, když si čistíte zuby po každém jídle a zvláště před spaním.
  • Pomocí dentální nitě čistěte mezizubní prostory.
  • Konzumujte výživná a vyvážená jídla a omezte „rychlé občerstvení“. Vyhněte se sacharidům (bonbónům, tyčinkám apod.), které zůstávají na povrchu zubů. Pokud konzumujete lepkavé potraviny, vyčistěte si po jejich konzumaci zuby.
  • Informujte se u svého zubního lékaře o fluoridových doplňcích, které posilují zuby.
  • Zeptejte se svého zubaře na zubní tmely (plastový ochranný povlak), které lze aplikovat na žvýkací plochy zadních zubů (stoliček) a chránit je tak před rozpadem.
  • Proti zubnímu kazu používejte ústní vodu s obsahem fluoridu.
  • Pravidelně navštěvujte svého zubního lékaře, který vám vysvětlí profesionální čištění.

Doporučuje se vyplachování úst výrobky s obsahem fluoridu, které jsou prevencí proti zubnímu kazu. Vědci vyvíjejí nové prostředky k prevenci proti zubnímu kazu. Jedna studie zjistila, že žvýkačka obsahující sladidlo „xylitol“ dočasně pozastavuje růst bakterií způsobujících zubní kaz. Kromě toho existují materiály, které v průběhu času pomalu uvolňují fluoridy, což zabraňuje dalšímu poškozování zubů. Tyto materiály jsou umístěny mezi zuby nebo v jejich dírách či prasklinách. Ve fázi průzkumu jsou zubní pasty a ústní vody, které mohou zvrátit tvorbu kazu či jej vyléčit.

Zdroj: Jak předejít zubnímu kazu?
Zveřejněno dne: 1.2.2013

Uměla sladidla a ochucovadla

Druhy sladidel

Aspartam

Aspartam je až 200krát sladší než cukr. Skládá se z fenylalaninu (50 %), kyseliny aspartové (40 %) a metanolu (10 %). Přebytek fenylalaninu způsobuje narušení normální hladiny serotoninu v nervovém systému. Narušení hladiny serotoninu vede k depresím, emocionálním a psychotickým poruchám. Jedinci používající aspartam dlouhodobě mohou trpět zvýšenou hladinou fenylalaninu.

Kyselina aspartová

Jedná se o excitotoxin, který rozrušuje a ničí buňky. Metanol patří také mezi neurotoxiny a jeho absorpce je zvýšena, pokud dojde k zahřátí aspartamu na 86 °C. Jakmile dojde k takovému zahřátí metanolu, dochází k přeměně na formaldehyd, který škodí nervovému systému a je velmi karcinogenní (rakovinotvorný).

Acesulfam draselný

Jedná se o umělé sladidlo, které je častokrát mícháno s jinými umělými sladidly. U tohoto sladidla byla prokázána stimulace sekrece inzulínu, i když nedošlo ke zvýšení hladiny inzulínu v krvi. Zvýšená hladina inzulínu zvyšuje zánětlivost a omezuje imunitu. Toto umělé sladidlo nezvyšuje hladinu cukru v krvi, zároveň však nezvyšuje inzulínovou reakci, čímž dochází ke stimulaci reaktivní hypoglykémie. Zároveň může být spojováno s leukémií, rakovinou prsu a chronickým onemocněním dýchacích cest.

Sukralóza

Toto umělé sladidlo je uváděno na trh způsobem, jako by se jednalo o přírodní cukr. Nicméně je zpracováno společně se třemi atomy chloru, které poškozují mikroflóru lidských střev. Stručně řečeno, jedná se o chlorovaný cukr. A právě kvůli obsaženému chloru může poškodit lidská střeva a střevní mikroflóru. Jakmile dojde k takovýmto poruchám, může vzniknout například Candida, syndrom dráždivého tračníku, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, obezita a kachexie.

Benzoát sodný

Benzoát sodný je sodná sůl kyseliny benzoové (benzenkarboxylové). Bílý prášek, dobře rozpustný ve vodě, se používá jako konzervant především v kyselém prostředí, kde zamezuje množení kvasinek a plísní. Vyskytuje se i v přírodě, například v brusinkách, švestkách, skořici, ve zralém hřebíčku a jablkách. Benzoát sodný najdeme často v nealkoholických nápojích, sterilovaných okurkách, omáčkách a ovocných džusech, džemech, sýrech, ovocných salátech, margarínech, balených treskách a v dalších potravinách. Můžeme se s ním setkat také v kosmetických a hygienických přípravcích, například v zubní pastě, šamponech, deodorantech nebo různých krémech s pH nižším než 4. Pro své antikorozivní účinky se velká část produkce používá jako přísada do nemrznoucích směsí pro automobily. V kombinaci s kyselinou askorbovou a benzoanem draselným může vytvořit benzen, který je znám jako karcinogen. Celý proces pak mohou urychlit podmínky skladování potravin jako teplo a světlo. Existuje silné podezření, že způsobuje dětskou hyperaktivitu, obzvlášť v kombinaci s umělými barvivy. U citlivých lidí nebo lidí s chronickým astmatem či kopřivkou může vyvolávat nebo zhoršit jejich příznaky. Reakce bývá silnější v případě kombinace s jinými látkami, například s tartrazinem. Dle některých zdrojů může benzoan poškozovat strukturu DNA a tím vyvolávat některé dědičné choroby (Parkinsonova choroba).

Glutaman sodný

Sodná sůl kyseliny L-glutamové. Bývá označován zkratkou MSG (monosodium glutamate). Bílá krystalická látka bez vůně, ale s charakteristickou masovou chutí. Pro tuto chuť se ujal i další název „umami“. Glutaman se nachází v lidském těle vázaný ve formě bílkovin a v menším množství volně ve svalech, mozku, orgánech, krevní plazmě. Zajišťuje nejrůznější funkce organismu, například v mozku funguje jako hlavní excitační přenašeč nervových vzruchů, reguluje procesy učení a paměti, přenos bolestivých podnětů i koordinaci pohybů. V přírodě se nachází v některých houbách a mořských řasách, ve zralých rajčatech, v sójových bobech. V potravinářském průmyslu je glutaman sodný nejvíce používaným dochucovadlem – látkou zvýrazňující chuť a vůni. Je hojně používán i v asijské kuchyni. Dodává potravinám výraznou masovou chuť. Používá se hojně v mnoha kořenících směsích, sójových omáčkách, instantních pokrmech (polévky a omáčky), v konzervovaných jídlech (zejména zelenina), hotových balených jídlech. Dále v masných výrobcích, výrobcích z ryb, v uzeninách a některých sýrech. Je přidáván do různých alkoholických nápojů. Je součástí mnoha aromat (smažené brambůrky, slané pochutiny) a slouží jako náhrada soli. Jeho přítomnost byla zjištěna i v ovoci a zelenině a bramborách, protože byl složkou hnojiva. Je používán do některých pesticidních a fungicidních postřiků a vosků na ovoce. Glutaman sodný je také látka využívaná farmaceutickým průmyslem. Nachází se v mnoha volně prodejných lécích. Je složkou některých očkovacích látek. Používá se ve vlasové kosmetice (šampóny, trvalá ondulace). Glutaman sodný tvoří rovněž přísadu do stravy pro psy a kočky.

Zdroj: Uměla sladidla a ochucovadla
Zveřejněno dne: 8.6.2013


SiteMAP