Informace od zdravotní sestry
 |
MENU
PROSTATA
KREVNÍ TLAK
CUKROVKA
WARFARIN
Existují různé formy puchýřů a každá z nich se objeví z jiného důvodu. Patří sem: puchýřky na jazyku při horečce; opary; afty; slintavka, která se projevuje puchýři na jazyku; kvasinková infekce; avitaminóza; alergie; nedostatek vitamínu B, poranění jazyka, kousnutí se do jazyka.
Zdroj: Puchýře na jazyku
V diskuzi DĚTSKÁ SLINTAVKA A KULHAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Jako pětiletá jsem prodělala slintavku, kterou se tehdy nakazila téměř celá školka, do které jsem chodila. Měla jsem ale, především kvůli neuvěřitelnému zanedbání nebo podcenění situace mojí dětskou lékařkou, velmi těžký průběh a šlo mi tehdy o život. Boláky se mi dostaly až do jícnu a nebyla jsem schopna přijímat ani tekutiny. Strávila jsem nakonec několik týdnů na JIP na infuzích v nemocnici a propouštěli mě s váhou necelých 15 kg. Je to již historie, stalo se to v roce 1968. Ale zajímalo by mě, o jaký typ slintavky šlo, když u dětské se zdůrazňuje, že není nějak nebezpečná a sama odezní. Dodnes jsem měla za to, že šlo o nákazu z mléka, které nám dováželi přímo z JZD v konvích, ale opět se setkávám s názory, že tento typ nákazy od zvířete je nesmírně vzácný. Jak to tedy je?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Dětská slintavka a kulhavka
Je virová infekce, která se může objevit i u dětí. Virus způsobuje horečku a bolestivé puchýře na dásních, jazyku a vnitřních tvářích. Jedná se o velice nakažlivé onemocnění projevující se rovněž infekční vyrážkou, která se objevuje na rukou a nohou či jen na dlaních nebo ploskách nohou. Toto onemocnění ustupuje do dvou dnů, kdy zmizí puchýře i horečka. Nemoc se přenáší slinami, kýcháním, kašlem a infikovanou stolicí. Časté mytí rukou, důkladné čištění špinavých ploch, dětských hraček a zašpiněného prádla je nejlepší obranou proti tomuto viru. Léčba zahrnuje odpočinek, hydrataci a užívání léků na úlevu od bolesti.
Zdroj: Nemoci úst u dětí
V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Srnčí zvěř se řadí ke spárkaté zvěři (spárky = pazneht těchto zvířat). Kromě srnce obecného se ke spárkaté zvěři řadí také jelen lesní, daněk evropský, jelen sika, jelen běloocasý, los evropský, muflon, kamzík horský, koza bezoárová, a dokonce i prase divoké. Většina těchto zvířat je v České republice lovená pro jejich zvěřinu a případně kůži. Konzumaci jejich masa ale mohou ohrozit nemoci spárkaté zvěře. Mezi něž patří mor prasat (100 % úmrtnost nakaženého jedince), slintavka, sněť slezinná (přenosná na člověka), aktinomykóza (bakteriální onemocnění), motoličnost (motolice, nepřenosná na člověka), střevní červivost, plicní červivost, svalovčitost (černá zvěř), střečkovitost (svalovina se dá jíst po odstranění napadených částí), zevní cizopasníci (komáři, muchničky, atd.).
Zdroj: Nemoci u srnek
Červené fleky na jazyku mohou signalizovat slintavku. Onemocnění lidí označované lidově jako „slintavka“ nemá se skutečnou slintavkou a kulhavkou zvířat nic společného. Jde o virové onemocnění, které většinou postihuje děti ve věku do deseti let a vyvolává je kmen viru Coxsakie. Tato choroba se snadno šíří především v dětských kolektivech (školkách a školách). Tato nemoc je charakterizována bolestivými červenými puchýři na jazyku a v jiných částech úst, projevuje se také kožní vyrážkou na dlaních, chodidlech, nohou a prstech. Puchýřky se změní na vřed po několika dnech. Nemoc se přenáší slinami, kýcháním, kašlem a infikovanou stolicí. Časté mytí rukou, důkladné čištění špinavých ploch, dětských hraček a zašpiněného prádla je nejlepší obranou proti tomuto viru. Léčba zahrnuje odpočinek, hydrataci a užívání léků na úlevu od bolesti. Proti nemoci není specifický lék, ale nemocní jej ani nepotřebují, protože choroba obvykle po týdnu sama odezní.
Zdroj: Puchýřky na jazyku
Červené tečky na jazyku mohou signalizovat slintavku. Onemocnění lidí označované lidově jako „slintavka“ nemá se skutečnou slintavkou a kulhavkou zvířat nic společného. Jde o virové onemocnění, které většinou postihuje děti ve věku do deseti let a vyvolává je kmen viru Coxsakie. Tato choroba se snadno šíří především v dětských kolektivech (školkách a školách). Nemoc se projevuje nejen bolestivými červenými puchýři na jazyku a v jiných částech úst, ale také kožní vyrážkou na dlaních, chodidlech, nohou a prstech. Puchýřky se po několika dnech změní na vřed. Onemocnění se přenáší slinami, kýcháním, kašlem a infikovanou stolicí. Časté mytí rukou, důkladné čištění špinavých ploch, dětských hraček a zašpiněného prádla je nejlepší obranou proti tomuto viru. Léčba zahrnuje odpočinek, hydrataci a užívání léků na úlevu od bolesti. Proti nemoci není specifický lék, ale nemocní jej ani nepotřebují, protože choroba obvykle po týdnu sama odezní.
Zdroj: Červené pupínky v ústech
Třepení nehtů u dětí je normální a může se objevit bez zjevné příčiny. Dětské nehty jsou tenké a mohou se zatrhnout a třepit bez jakéhokoliv zjevného důvodu. Častěji se objevuje třepení nehtů po běžné dětské nemoci, jako je nachlazení, infekce močových cest nebo virové onemocnění s vyrážkou, a to zejména v případě, že má dítě teplotu. Dalším důvodem způsobujícím třepení nehtů je dětská slintavka a kulhavka, která může dokonce způsobit uvolnění nehtů. Zároveň se mohou objevit příznaky, které zahrnují vředy v ústech a typickou vyrážku postihující nohy a ruce. Další příčinou bývá plísňová infekce, která vesměs ovlivňuje jen jeden nebo dva nehty. Projevuje se nažloutnutím nehtového lůžka a ztluštěním nehtů. Nehty jsou odrazem celkového zdravotního stavu dítěte a dlouhodobé problémy mohou být například indikátorem anémie, která vzniká z nedostatku železa. Také se mohou objevit problémy se štítnou žlázou nebo jiná metabolická či genetická onemocnění. Specificky vzácné genetické onemocnění je ektodermální dysplazie, která způsobuje abnormalitu nehtů. Je důležité říci, že, ve většině případů není při třepení nehtů žádný důvod k obavám, pokud je však problém dlouhodobý, měli byste navštívit svého lékaře.
Zdroj: Třepení nehtů u dětí
Existují různé formy puchýřů a každá z nich se objeví z jiného důvodu. Buď se vytvoří jeden puchýř, nebo jich může být více.
Zdroj: Puchýře na jazyku
Puchýře na jazyku jsou velmi bolestivé ranky, které se mohou objevit z různých důvodů. Při vzniku těchto ranek je každá činnost jazyka velmi bolestivá. Puchýřky se objevují už v kojeneckém věku a ani v dospělosti není jejich výskyt ojedinělý.
Existují různé formy puchýřů a každá z nich se objeví z jiného důvodu. Patří sem: puchýřky na jazyku při horečce; opary; afty; slintavka, která se projevuje puchýři na jazyku; kvasinková infekce; avitaminóza; alergie; nedostatek vitamínu B, poranění jazyka; kousnutí se do jazyka.
Výskyt puchýřů na jazyku trvá zhruba jeden týden a pak zmizí. Obvykle není potřeba žádná léčba. Pokud však puchýře do týdne nezmizí anebo se jejich výskyt opakuje, je nutné navštívit lékaře, který zjistí příčinu a stanoví případnou léčbu.
Rizika puchýřků jsou spojena s příčinou onemocnění. Může se jednat o jeden z následujících problémů.
Pupínky na jazyku – pokud se vám na jazyku objevily pupínky a nezpůsobují vám žádné potíže, tak se jedná pouze o zvýraznění chuťových pohárků na povrchu jazyka. To je typické pro stavy po nemoci, kdy dochází k rychlejší obměně buněk na povrchu jazyka. Není potřeba se v této situaci nějak speciálně chovat, situace se napraví spontánně.
Bradavice na jazyku – pokud se vám na jazyku vytvořila bílá bradavička, může se jednat o slizniční papilu, což je zcela normální nález, mohla by to však být eventuálně i virová bradavička nebo kondyloma. Kondylomata se zpravidla na jazyku neobjevují, přesto se to ale vyloučit nedá. Důležité je vědět, že když se objeví bradavice na jazyku, měli byste se chovat tak, abyste je nepřenesli dál. Ani pacient, ani další osoby se nesmí bradavic dotýkat, aby nedošlo k jejich přenosu. Doporučuje se návštěva lékaře k bližšímu vyšetření.
Vřídky na jazyku – v počátcích nemají vřídky na jazyku specifickou symptomatologii. Prvotní příčinou jsou obvykle známky zánětu dané oblasti (na rozdíl od zánětů jsou obtíže často jednostranné); objevuje se škrábání v krku, bolest, pocit cizího tělesa, krev ve slinách. První příznaky se často přehlédnou. S postupem času se symptomy zvýrazňují a stupňují, bolest může vystřelovat do ucha. Pokud vřídky na jazyku neustoupí, je důležité vyhledat lékaře, jelikož by mohlo jít o závažný problém spojený se zhoubným bujením. Maligní (zhoubný) nádor prorůstá do okolní tkáně a zakládá metastáze. Roste rychle, příznaky začíná pacient pozorovat již v rámci týdnů nebo měsíců od počátku nádorového bujení. Klinické projevy jsou závislé na tom, zda se jedná o počínající nebo pokročilý proces. Počínající zhoubný tumor mívá diskrétnější podobu (změna barvy nebo struktury sliznice). Začínající nádor se může projevovat jako bílá nebo červená skvrna, povrchové narušení sliznice nebo jako mělký vřed, který nebolí, nebo jen lehce pálí. Okolí útvaru nebývá výrazněji změněno. Pokročilý nádor se nejčastěji projevuje jako dlouho se nehojící vřed s výraznými okraji. Bývá doprovázen povlakem jazyka, omezenou pohyblivostí a bolestivostí, která se zvyšuje při polykání. Nejvíce postihuje okraje jazyka, kde může delší dobu unikat pozornosti. Okolí vředu bývá zarudlé nebo bělavé. Relativně často se vyskytuje i v zadní a přední třetině jazyka. U desetiny pacientů se tumor v této lokalizaci nejprve projeví metastazováním do okrskových mízních uzlin. Rakovina jazyka se vyskytuje častěji než nezhoubné nádory.
Zdroj: Vředy na jazyku
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.