Sacharidy, karbohydráty, uhlohydráty, cukry, to všechno jsou pro vás možné známé názvy pro tuto základní složku. Pojďme si tedy vysvětlit základní funkce a na druhé straně úskalí těchto živin. Sacharidy jsou malé molekuly, které jsou seskupeny po jedné molekule, takzvané jednoduché cukry (monosacharidy), dvou molekulách, takzvané disacharidy, anebo ve více molekulách, které dohromady tvoří složené cukry (polysacharidy). A všechny tyto životně důležité molekuly jsou v různém množství a různém složení obsaženy v potravinách, které konzumujeme. Podle složení sacharidů je nám jasné, že každou kombinaci těchto sacharidových molekul bude tělo trávit trošku jinak.
V naší poradně s názvem LECBA WALFARINEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
90 mikrogramů vitamínu K přijmete z normální denní vyvážené stravy, ze které vyloučíte nevhodné potraviny uvedené v článku. Nejlepší je, vytvořit si jídelníček na týden a ten pak rotovat 4 týdny. Na začátku (7. den) každého nového jídelníčku je potřeba nechat změřit srážlivost krve (quick test). Tím si ověřiíte, že se stravujete správně vzhledem k Warfarinu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Stuchlík.
Nějak jste pozapomněl na :
Proč lékaři předepisuji warfarin když jsou léky , které neomezují konzumaci zeleniny ??????
Vyčetl jsem z textu -- Eliquis, Xarelto nebo Pradaxa --
Jsem diabetik a vylučuji z potravin uhlohydráty , vyloučení zeleniny je pro mne problém .
Jak už napovídá název kyseliny listové, je obsažena především v listové zelenině. Výborným zdrojem jsou také kvasnice nebo játra. Při vaření se jí ale 95 % zničí. Pokud jíme kyselinu listovou v potravinách, její vstřebatelnost do organismu je zhruba 50%. Proto je doporučováno používat vitamínové potravinové doplňky, kdy vstřebatelnost do organismu kyseliny listové je až 100%.
V diskuzi ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zázvorková.
Myslím, že by jste neměla zlehčovat zdravotní potíže lidí, o kterých vůbec nic nevíte.
Dobrým zdrojem je stránka www.biotronik.com Tam pokračujte pacienti / příručky pro pacienty / česky. Je tam velice jednoduše popsaný chod kardiostimulátoru.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Posledník.
Paní Zázvorková. Děkuji vám za pomoc. Ty stránky jsou skutečně výborně zpracované. A co možnost domácího monitorování? Všiml jsem si, že stránky jsou pro hodně dalších zemí a tak by mne zajímalo, zda a za jakých podmínek je možné mít podobnou službu též v naší republice.
Uhlohydráty přestavují sloučeninu uhlíku, vodíku a kyslíku, tedy prvků, které mají za úkol zásobovat organismus energií. Také jsou důležité pro správné fungování imunitního systému. Nejlepším zdrojem uhlohydrátů je ovoce, zelenina a celozrnné potraviny.
Sacharidy (občas jim někdo také říká glycidy, uhlohydráty, uhlovodany) se skládají vždy z uhlíku, vodíku a kyslíku. Sacharidy jsou pro náš organismus největším dodavatelem energie. Z jednoho gramu sacharidů tělo přijme 17 kJ (nebo také 4 kcal), z celkového denního příjmu energie by měly sacharidy tvořit okolo 55 %.
V naší poradně s názvem RUTIN V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Ahoj, poradíte mi ve kterých potravinách je obsažen rutin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obecně se dá říci, že rutin se nachází ve všech červených potravinách. Například rutin obsahují potraviny: červené papriky, červená rajčata a podobně. Dále mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří potraviny: pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Dále se rutin také vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.
Rutin a jeho zdravotní účinky
Rutin má řadu pozitivních zdravotních účinků, mezi jeho největší přínosy patří především schopnost léčit křehkost krevních kapilár a zvyšovat pružnost cév. Rutin pomáhá na prasklé žilky v oku. Snižuje LDL cholesterol. Rutin je také významný antioxidant s antikarcinogenními účinky a schopností pohltit volné radikály. Rutin zesiluje účinek vitaminu C.
Zdrojem uhlohydrátů jsou moučné výrobky, chléb, pečivo, knedlíky a tak dále. Brambory se co do energetického obsahu skládají z 85–90 % z uhlohydrátů. Uhlohydráty také představují naprostou většinu energetického obsahu ostatních druhů zeleniny a ovoce. Uhlohydráty v bramborách a jiné zelenině a v obilovinách jsou takzvané komplexní uhlohydráty, respektive komplexní polysacharidy. Stručně řečeno jsou to dlouhé, někdy i větvené řetězce molekul glukózy. Údaje z celého světa velmi jednoznačně ukazují, že tak jak roste podíl komplexních uhlohydrátů ve stravě, tak klesá výskyt civilizačních chorob. Komplexní uhlohydráty tedy působí ochranně. Jejich ochranný účinek můžeme zjednodušeně chápat tak, že jsou složkou stravy, která sama civilizační choroby nevyvolává. Čím více se tedy množství takovéto složky (komplexních uhlohydrátů) zvyšuje, tím více klesá podíl ostatních škodlivých složek a úměrně tomu klesá i výskyt civilizačních chorob. Naprosto stejné výsledky ukazují i pokusy se zvířaty. Když komplexními polysacharidy nahrazujeme jiné složky stravy (tuk, živočišné bílkoviny), tak výskyt civilizačních chorob klesá. V ovoci jsou velmi časté jednoduché cukry, je tam častá glukóza i fruktóza. Dalším významným zdrojem uhlohydrátů v naší stravě je cukr ke slazení – sacharóza složená z molekul glukózy a fruktózy. Čím větší podíl v naší stravě zaujímají uhlohydráty, tím lépe pro naše zdraví. Obiloviny, brambory a jiná zelenina a ovoce se skládají převážně z uhlohydrátů. Cukr je složen výhradně z uhlohydrátů, je ale současně jejich nejméně vhodným zdrojem.
V naší poradně s názvem DNA DIETA VÝŠE PURINŮ V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mauglí.
V nevhodných potravinách je uveden česnek. V doporučených receptech na dnu se česnek objeví. Jak si toto vysvětlit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Česnek skutečně podle obsahu purinů není vhodnou potravinou při dně. Česnek naštěstí nejíme v množství, jako jinou zeleninu, ale používáme ho jen jako dochucovadlo. V množství několika stroužků tedy příliš neuškodí. Kdyby ho pacient se dnou snědl několik palic, například pečený česnek jako přílohu, tak by to rozhodně neprospělo jeho stavu. Takže česnek při dně ano, ale jen trochu a málokdy.
Konzumace dostatečného množství uhlohydrátů vašim svalům dodá „palivo“, které potřebují, aby mohly zůstat aktivní, a příjem dostatku tekutin zajistí, aby bylo vaše tělo řádně hydratováno. Pravidelná konzumace potravin a nápojů obsahujících uhlohydráty udržuje aktivní svaly v dobré kondici a zlepšuje výkon. Z praktického hlediska rozdělení přijímané potravy do rovnoměrných porcí umožňuje, aby lidé zkonzumovali dostatek potravy bez obtíží a nadýmání, které s sebou nese konzumace velkých porcí jídel. Častější stravování napomáhá udržovat pocit sytosti, vede ke konzumaci potravin v první polovině dne a může zvyšovat příjem uhlohydrátů a současně snižovat spotřebu tuků.
V diskuzi NOVÉ VÝZKUMY UKAZUJÍ NĚCO JINÉHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Tento článek říká o rafinovaných uhlohydrátech téměř přesný opak!A měli by se údajně eliminovat, co to jde ...Tak kde je pravda. Srdeční choroby atd. za vše můžu uhlohydráty a ne tuk, který ve psrývné formě je i zhlediska energite tělu prospěšný ..
Vysoký příjem cukrů ve formě jednoduchých uhlohydrátů a škrobové stravy vede k rostoucímu riziku onemocnění srdce. Dlouhodobá konzumace stravy bohaté na uhlohydráty může způsobit resistenci na inzulín, takzvaný „syndrom X“, kterým dnes trpí přes 60 miliónů Američanů. Pro tento stav je příznačná vysoká hladina krevního inzulínu. Nadměrná spotřeba rafinovaných uhlohydrátů může být stejná, ne-li mnohem destruktivnější, než nadměrné požívání nasycených tuků. Přejídání se zhoubnými uhlohydráty, například koláči, cukrovinkami, brambory, bílým chlebem a těstovinami, je hlavní příčinou nárůstu otylosti a kardiovaskulárních chorob. Optimální příjem uhlohydrátů by měl být v kombinaci stravy bohaté na dobré tuky (45 %), s nízkým obsahem proteinů (15 %) a umírněným množstvím komplexních uhlohydrátů (40 %).
V naší poradně s názvem CO NEOBSAHUJE PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Kovačičová.
Do jakých potravin se řadí mák? děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mák obsahuje hodně purinů - přibližně 170 miligramů na 100 gramů. Semena máku se primárně používají k ochucení nebo na ozdobu pečiva, jako je chléb, bagety, koláče a muffiny. Pro omezení příjmu purinů byste se měla vyhnout pečivu s makovou náplní, což jsou buchty s mákem, makové šátečky nebo nudle, či šišky s mákem a podobně.
Hladinu krevního cukru reguluje slinivka břišní pomocí hormonu inzulínu. Jednoduché sacharidy s vysokým GI (glykemický index) se po konzumaci velmi rychle vstřebají a zvýší tak hladinu krevního cukru. Na to slinivka reaguje vyloučením zvýšeného množství inzulínu, který má za úkol srazit krevní cukr na normální fyziologickou hladinu. A protože v daný okamžik je toho cukru opravdu hodně, tak jej inzulín přesunuje, kam se dá: část přetransformuje na zásobní glykogen, ale většinu dá do tukových buněk. Z tohoto hlediska můžeme považovat jednoduché cukry za jeden z hlavních příčin nadváhy. Zvlášť odpoledne a večer si na jednoduché sacharidy dávejte pozor. Určitě je dobré si zapamatovat, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Druhou skupinou sacharidů jsou složité/složené sacharidy (disacharidy, oligosacharidy, polysacharidy). Jedná se o pospojované řetězce jednoduchých cukrů, které se musí po přijetí v těle dále štěpit. Do organismu se tudíž dostává cukr postupně a rovnoměrně, a proto i glykemický index je nízký. Komplexní sacharidy by měly tvořit základ jídelníčku.
V naší poradně s názvem VHODNÉ POTRAVINY PŘI ODKYSELENÍ ORGANISMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den,
v kyselinotvorných potravinách je uvedeno slepičí maso a také ořechy. V zásadotvorných potravinách je opět uvedena slepice a ořechy, tak jak je to správně? Děkuji za odpověď. Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Slepičí a kuřecí maso patří mezi neutrální potraviny. Ale pokud je s kůží, tučné a nebo se ho sní hodně, tak může také způsobovat překyselování. Ořechy jsou mírně kyselinotvorné. Oboje se dá zneutralizovat přidáním citronové šťávy.
Už několik let se lidé snaží vyhýbat všem možným typům „éček“, nezdravému cukru, velkému množství soli, palmového oleje a dalším složkám. V poslední době se k tomu postupně přidávají i další látky, a to puriny, jejichž velký obsah ve stravě může negativně ovlivnit zdravotní stav jedince. Zatím je zkoumání obsahu purinů v potravinách záležitostí obyvatel jen několika zemí, postupně se ale rozšiřuje.
V naší poradně s názvem KŘEMÍK V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olina.
Jaké potraviny jíst na doplnění křemíku? Lámou se mi vlasy a nehty a proto si myslím, že mám křemíku málo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Křemík získáváme z potravy ve formě křemičitanů (solí křemíku). Ty jsou obsaženy především v minerálních vodách, v pivu, kuřecí kůži, celozrnných potravinách a v kořenové zelenině. Při dlouhodobém nedostatečném příjmu křemíku skutečně můžeme pozorovat zvýšenou lomivost nehtů a vlasů. Naopak přehnané monžství křemíku zase způsobuje tvorbu močových kamenů. Nejlépe křemík doplníme pomocí potravních doplňků, u kterých se dá přesně určit jejich dávkování. Optimální denní příjem křemíku se pohybuje v rozmezí 20-40 mg.
Glykemický index zjednodušeně vyjadřuje rychlost, za jakou se sacharidy obsažené v přijímané potravě přemění v trávicím traktu na glukózu a ta se dostane do krevního oběhu. Vyjádření glykemického indexu je relativní, protože index hodnoty 100 má právě glukóza. Nejedná se ale o hodnotu nejvyšší. Existuje spousta potravin s větším glykemickým indexem než 100. Čím rychleji dokáže potravina zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím má potravina vyšší glykemický index. Nejvyšších hodnot dosahují jednoduché sacharidy, nejnižších komplexní sacharidy. Glykemický index v potravině je ovlivněn mnoha faktory, jako je třeba množství vlákniny, obsah tuků, kyselin, sacharózy nebo technické zpracování.
Puriny jsou součástí dědičné informace každé buňky. Vyskytují se téměř ve všech rostlinných a živočišných potravinách, a to v různém množství. Živočišné potraviny obsahují zpravidla více purinů než potraviny rostlinné, což je dáno tím, že rostlinné potraviny disponují menším množstvím buněčných jader.
Kolagen je bílkovina, protein, který se v největší míře vyskytuje v tělech savců, konkrétně v jejich pojivových tkáních. Nejbohatší přírodní zdroj kolagenu v potravinách je tedy maso a kůže savců.
Jaké potraviny obsahují kolagen
Maso bohaté na kolagen je především hovězí kližka, skopové maso, kozí maso.
Dalším významným zdrojem je zvířecí kůže.
Jako další zdroj kolagenu může být označena pravá živočišná želatina.
Hodnotným zdrojem kolagenu a dalších podpůrných amynokyselin je hydrolyzovaný syrovátkový protein.
Rutin je přírodní látka na bázi bioflavonoidů. Rutin je také někdy označován jako vitamin P. Rutin snižuje propustnost všech membrán mezi jednotlivými buněčnými systémy a tím snižuje lámavost cév.
Nejlepším přípravkem na pohodlné doplnění rutinu a zároveň i potřebného vitamínu C je preparát Ascorutin. Aktuální nejlevnější nabídka léku Ascorutin a jeho cena je zde.
Glycidy (cukry, uhlovodany, sacharidy, uhlohydráty) jsou hlavní složkou potravin rostlinného původu. Jsou nejdůležitějším zdrojem energie, neboť jimi organismus kryje 70 % své energetické spotřeby. Z glycidů může svalstvo čerpat energii přímo. Glycidy se mohou tvořit v organismu z bílkovin a jiných látek přijímaných potravou.
Glycidy se dělí na:
Monosacharidy – jednoduché cukry, mezi něž řadíme glukózu, fruktózu, galaktózu, manózu. Najdeme je hlavně v ovoci.
Disacharidy – skládají se ze 2 jednoduchých cukrů, které se pomocí enzymů při trávení ve střevě rozkládají na monosacharidy, pak mohou být teprve organismem využity (sacharóza, maltóza, laktóza).
Polysacharidy – „složité cukry“ – mezi nejdůležitější řadíme rostlinný škrob, který představuje hlavní energetický zdroj ve výživě (inulin, celulóza neboli buničina je pro lidský organismus nestravitelná, ale působí na střevní stěny, reguluje peristaltiku a vyprazdňování střev; pektiny způsobují rosolovatění rostlinných šťáv; glykogen je živočišný škrob).
Denní spotřeba glycidů závisí na energetické potřebě organismu, to je na tělesné práci, na svalovém výkonu a na růstu. Potřeba glycidů u dospělého člověka je cca 450–650 g denně. Glycidy jsou využívány z 99 %. Biologická hodnota glycidů závisí přímo na typu glycidu a na obsahu jiných cenných látek (vitamíny, minerální látky). Vysokou biologickou hodnotu má zelenina, ovoce a brambory. Vysoce ceněné jsou také zdroje, v nichž je velký podíl vlákniny. Glycidy se dobře vstřebávají, a proto poskytují rychle využitelnou energii. V glycidech je energie méně, mají nižší energetickou hodnotu, asi 17 kJ/1 g.
Obecně se dá říci, že rutin se nachází ve všech červených potravinách. Například rutin obsahují potraviny: červené papriky, červená rajčata a podobně. Dále mezi nejvýznamnější zdroje rutinu patří potraviny: pohanka obecná, routa vonná a jerlín japonský. Vlastně pohanka je na našem území nejvýznamější potravinou, která snese označení přirozený přírodní zdroj rutinu. Obsah rutinu v pohance se v různých částech rostliny liší. Nejvíce rutinu se nachází v květech a to až 400 mg rutinu na 100 g suchých květů. Dále se rutin také vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje.
