Téma: 

sonografie

Krkavice

Vyšetření

Je nutno dobře vyšetřit cévy, které mozek zásobují. Způsobů, jak to provést, je hned několik: ultrazvukové vyšetření (sonografie), zobrazení cév pomocí výpočetní tomografie (CT angiografie), magnetické rezonance (MR angiografie) nebo konvenční angiografie (digitální subtrakční angiografie – DSA).

Zdroj: Krkavice
Zveřejněno dne: 26.11.2016

Vasektomie

Vasektomie cena

Celková cena za vasektomii je 13 500 Kč. Cena zahrnuje: Vstupní vyšetření – po tělesném vyšetření následuje sonografie močopohlavního traktu, poučení pacienta o výkonu a odpovědi na případné dotazy pacienta (vyšetření trvá cca 45 minut). V ceně vyšetření jsou zahrnuty veškeré potřebné laboratorní testy moči a krve. Operační výkon vasektomie se provádí v místním znecitlivění na zákrokovém sále příslušného zdravotnického zařízení. Výkon trvá celkem cca 90 minut a zahrnuje přípravu před operací, vlastní výkon a kontrolu operační rány cca 30 minut po výkonu. Dále veškeré pooperační kontroly – první kontrola s převazem je za 1–3 dny po výkonu, další kontroly u naprosté většiny pacientů již nejsou nutné. Nezbytné vyšetření ejakulátu potvrdí nepřítomnost spermií v ejakulátu za 3 měsíce po provedeném výkonu s následnou poslední kontrolou v daném zdravotním zařízení. Na přání pacienta je možné zajistit před vasektomií kryoprezervaci ejakulátu ve spermobance. Cena tohoto úkonu je 5 000 Kč.

Zdroj: Vasektomie
Zveřejněno dne: 5.11.2014

Bolest kloubů

Bolest kloubů prstů na ruce

Bolest kloubů prstů na ruce může být způsobená artrózou, kterou trpí především starší lidé, nevyhýbá se však ani mladším ročníkům. Artróza je nezánětlivé degenerativní onemocnění, které může vést až k úplné ztrátě hybnosti a invaliditě postižených oblastí. Rozvíjí se několik let a postupně způsobuje poškození chrupavky, tedy ochranné vrstvy kloubu. Chrupavka se v důsledku tohoto ztenčuje, objevují se v ní trhliny, které způsobují větší tření při pohybu. Postižený kloub začne vytvářet výrůstky a ty následně dráždí nervy, což vyvolává charakteristickou bolest. Není zcela známá příčina, která stojí za rozvojem této nemoci. Obecně se uvažuje spíše o souhře několika rizikových faktorů. Řadí se mezi ně mimo jiné opotřebení kloubní chrupavky související s pokročilým věkem. O konkrétnějších příčinách lze hovořit u jednotlivých druhů artrózy, i tak se jedná spíše o orientační a ne vždy zcela prokázané vlivy.

Léčba artrózy spočívá v potlačení nepříjemných projevů a ve zpomalení či úplném zastavení progresu nemoci. Postižený kloub nelze zcela vyléčit. Základem je správná diagnóza a zhodnocení stavu postižených kloubů. K tomu se využívá různých zobrazovacích metod (například rentgen, magnetická rezonance, sonografie a podobně), dělají se krevní testy, nezbytná je také spolupráce pacienta a jeho detailní popis obtíží. Nosným pilířem léčení artrózy bývá rehabilitace a různé terapie (magnetoterapie, elektroterapie a další), jimiž lze eliminovat otoky, bolesti a zastavit poškozování chrupavky. V otázce medikamentů se volí analgetika (i v podobě mastí a gelů) na mírnění bolestivých stavů, případně nesteroidní antirevmatika a chondroprotektiva (pro regeneraci chrupavčité tkáně). Je také vhodné nevěnovat se činnostem, při kterých dochází k problémům. Doporučuje se vyvarovat se prochladnutí dané oblasti, v zimě je tedy u artrózy prstů na rukou bezpodmínečně nutné nošení rukavic, aby byly ruce pořád v teple.

Zdroj: Bolest kloubů
Zveřejněno dne: 16.4.2016

Bolavé ruce

Bolest prstů na ruce

Onemocnění kloubů patří mezi nejčastější choroby týkající se pohybového aparátu. Obvykle se jedná o vleklé nemoci, které výrazně zhoršují kvalitu života. Jednou z nich je i artróza u prstů na rukou, kterou trpí především starší lidé, nevyhýbá se však ani mladším ročníkům. Artróza se objevuje na kloubech prstů rukou. Jedná se o nezánětlivé degenerativní onemocnění, které může vést až k úplné ztrátě hybnosti a invaliditě postižených oblastí. Rozvíjí se několik let a postupně způsobuje poškození chrupavky, tedy ochranné vrstvy kloubu. Chrupavka se v důsledku tohoto ztenčuje, objevují se v ní trhliny, které způsobují větší tření při pohybu. Postižený kloub začne vytvářet výrůstky a ty následně dráždí nervy, což vyvolává typickou bolest.

Není zcela známá příčina, která stojí za rozvojem nemoci. Obecně se uvažuje spíše o souhře několika rizikových faktorů. Řadí se mezi ně mimo jiné opotřebení kloubní chrupavky související s pokročilým věkem. O konkrétnějších příčinách lze hovořit u jednotlivých druhů artrózy, i tak se jedná spíše o orientační a vždy ne zcela prokázané vlivy.

Léčba artrózy spočívá v potlačení nepříjemných projevů a ve zpomalení či úplném zastavení progresu nemoci. Postižený kloub nelze zcela vyléčit, při závažných stavech se u velkých kloubů (kyčle) přistupuje k operacím, kdy je kloub nahrazen umělým. Základem je správná diagnóza a zhodnocení stavu postižených kloubů. K tomu se využívá různých zobrazovacích metod (například rentgen, magnetická rezonance, sonografie a podobně), dělají se krevní testy, nezbytná je také spolupráce pacienta a jeho detailní popis obtíží. Nosným pilířem léčení artrózy bývá rehabilitace a různé terapie (magnetoterapie, elektroterapie a další), jimiž lze eliminovat otoky, bolesti a zastavit poškozování chrupavky. V otázce medikamentů se volí analgetika (i v podobě mastí a gelů) na mírnění bolestivých stavů, případně nesteroidní antirevmatika a chondroprotektiva (pro regeneraci chrupavčité tkáně). Je také vhodné nevěnovat se činnostem, při kterých dochází k problémům. Doporučuje se vyvarovat se prochladnutí dané oblasti, v zimě je tedy u artrózy prstů na rukou bezpodmínečně nutné nošení rukavic, aby byly ruce pořád v teple.

Zdroj: Bolavé ruce
Zveřejněno dne: 17.6.2015

Operace štítné žlázy

Průběh operace štítné žlázy

Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.

Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.

Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.

Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.

Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.

Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.

U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.

Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (zhoubné). Léčba maligních nádorů štítné žlázy je podobná jako u nádorů na jiných místech na těle. Nejprve proběhne chirurgický zákrok, při kterém dochází k co možná nejpřesnějšímu odstranění veškeré postižené tkáně. Následuje léčba radiojodem, pak ozařování a léčba léky.

Samotná chirurgická operace štítné žlázy není pro pacienta příliš velkou zátěží a nepřináší s sebou výrazná rizika. Provádí se v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že na krku je proveden řez dlouhý asi 10 cm a žláza je vyjmuta. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je poté odstraněn.

Operace štítné žlázy nemívá časté komplikace. První možnou komplikací je pooperační hypokalcémie. Jedná se o pokles vápníku a vzestup hladiny kalcitoninu v důsledku „otřesu“ příštítných tělísek. Tento stav bývá naštěstí pouze přechodný a pacienti, kteří touto komplikací trpí, si stěžují na mravenčení těla a křeče. V takovém případě se podává pacientům šumivý vápník. Zhruba do dvou měsíců dochází k regeneraci tělísek a pacientův stav se vrátí do normálu. V některých případech se však může stát, že dojde k totálnímu poškození nebo k naprostému odstranění. Tím dojde ke snížení až k ukončení produkce parathormonu a pacient tak musí po zbytek svého života užívat léky, které budou udržovat správnou hladinu kalcia. Další možnou komplikací může být poškození zvratného nervu během operačního zákroku. Při operaci může dojít k jeho přetětí, což pro pacienta znamená ztrátu hlasu. Dnešní moderní medicína je však natolik pokročilá, že k této komplikaci dochází velmi výjimečně. Jestliže dojde pouze k poškození tohoto nervu, po určité době se vše znovu obnoví. V horším případě může dojít k poškození obou nervů, které se projevuje dechovými potížemi, někdy je potom nutná tracheostomie (otvor do průdušnice) k obnově dýchání. Občas se dostaví i zhoršené polykání, které také odezní. Komplikace se mohou dostavit i v oblasti rány. Rána může svrbět, bolet, špatně se hojit, zřídka se vytváří keloidní jizva (nápadná vystouplá jizva).

Zdroj: Operace štítné žlázy
Zveřejněno dne: 5.5.2017


SiteMAP