Téma: 

spánková apnoe

ADHD a poruchy spánku

Jak je spánková apnoe diagnostikována a léčena?

Spánková apnoe u dětí je léčitelná. Přesto jen pediatr nebo ušní, nosní a krční specialista může zjistit, zda jsou mandle vašeho dítěte zvětšeny natolik, že blokují dýchací cesty a způsobují spánkovou apnoi. Potvrzení spánkové apnoe by mělo být provedeno Polysomnogramem. Polysomnogram je spánková studie, která se provádí ve speciálních laboratořích. Ne každé dítě se zvětšenými mandlemi nebo hlasitým chrápáním má spánkovou apnoi.

Chirurgický zásah je adekvátní volbou pro děti se zvětšenými krčními nebo nosními mandlemi. Medikamentózní léčba je vhodná zase pro ty, kdo trpí omezeným nočním dýcháním v důsledku alergie nebo z jiných příčin.

Zdroj: ADHD a poruchy spánku
Zveřejněno dne: 18.2.2013

Diskuze: Re: Spánek a psychoterapie

S poruchami spánku vám pomohou v Nemocnici Na Homolce, kde je skvěle vybavená spánková laboratoř a mnoho různých odborníků na následnou péči. Kontaktujte pana doktora Procházku a dohodněte si s ním konzultaci.
Kontakt:
Neurologické oddělení – Centrum pro poruchy spánku
Nemocnice Na Homolce
Roentgenova 2
150 30 Praha 5

MUDr. Tomáš Procházka
tomas.prochazka@homolka.cz
tel.: +420 257 272 674

Zdroj: diskuze Spánek a psychoterapie
Odesláno dne: 16.11.2016 uživatelem Cempírek

ADHD a poruchy spánku

Co je spánková apnoe?

Apnoe v doslovném překladu znamená „bez dechu“. Tento termín se používá při popisu přerušení proudění vzduchu nejméně na deset sekund. Existují tři různé druhy apnoí, nejběžnějším typem je obstrukční. Obstrukční apnoe představuje 65 % všech apnoí. Během obstrukční spánkové apnoe je přerušeno proudění vzduchu z nosu a úst do plic. A to proto, že je vstup do průdušnice zcela zablokován. Během uzavření dýchacích svalů (snížen svalový tonus hltanu) se i nadále dostává vzduch do plic. Lidem tento stav narušuje hluboký spánek, takže spí jen „lehce“. Po probuzení však nevědí, že prodělali spánkovou apnoi. Tyto stavy se mohou dít často po celou noc. Nejčastější příčinou spánkové apnoe u dětí jsou zvětšené krční či nosní mandle, ale rizikovým faktorem je rovněž obezita nebo chronická alergie. Stejně jako dospělí budou i děti se spánkovou apnoí unavené během dne. Mohou mít problémy s koncentrací a řadu jiných příznaků souvisejících s nedostatkem spánku, například bývají často podrážděné.

Zdroj: ADHD a poruchy spánku
Zveřejněno dne: 18.2.2013

Diskuze: spánková obrna

Dobrý den,trpím na spánkovu obrnu už od dospívání,draslík mi dodávali ,hodně spím ,proti jiným až dost,ale to přičítám mé fyzicky náročné práci.Letos mi bude 50 let a stále to pokračuje,ani žádné stresy nemám,měla jsem je asi před deseti lety,ale to zrovna bylo období kdy jsem paradoxně touhle poruchou moc netrpěla,proto mám pocit ,že se vymykám průměru lidí co na ni trpí.Dokonce při ni někdy slyším nepříjemné zvuky v hlavě a jako bych plula pokojem ,dokonce mám takové stavy ,že jsem letěla obrovskou rychlostí z naší planety ,pak vesmírem ,až jsem pozorovala galaxii z dálky a když jsem si na ty stavy zvykla ,tak jsem věděla že už nejsou nebezpečné a pokud jsem si přála v tomhle stavu někde být ,tak jsem tam za moment byla a bylo to úplně skutečné,ale co mne nejvíc je divné ,když jsem potom ta místa viděla v bdícím stavu ,tak tam každý detail byl co jsem si pamatovala z těchto zážitků z obrny.Proto by mne zajímalo zda má někdo stejné projevy jako já a jestli to je běžné.Nikdy jsem u SO neměla potíže s dýcháním ,ani žádné bytosti jsem neviděla.S pozdravem

Zdroj: diskuze Spánková obrna
Odesláno dne: 2.2.2016 uživatelem Eva Klimešová

Spánková obrna

Co je spánková obrna?

Spánková obrna je pocitem vědomí, ale neschopnosti pohybu. Nastává mezi fází bdění a spánku. Během těchto fází člověk může mluvit. Někteří lidé mohou cítit tlak nebo pocit dušení. Spánková obrna může být doprovázena i jinými poruchami spánku, jako je narkolepsie, tedy silná potřeba spánku způsobná problémy mozkové schopnosti při regulaci spánku.

Zdroj: Spánková obrna
Zveřejněno dne: 17.6.2013

Spánková obrna

Spánková obrna a příznak závažného problému

Spánková obrna se pouze projevuje tím, že se tělo v určitých fázích spánku nepohybuje. Zřídka je spojena s hlubokými psychickými problémy. V dřívějších dobách byla považována za „zlo“. Mnoho kultur má své příběhy ohledně spánkové obrny. Stále ale není známa přesná příčina tohoto jevu.

Zdroj: Spánková obrna
Zveřejněno dne: 17.6.2013

Dostatek spánku

Spánková deprivace

Spánková deprivace je nedostatek normálního množství spánku, což způsobuje ospalost, nemožnost soustředění a halucinace. Jde i o často používaný druh mučení.

Důsledky spánkové deprivace

Spánková deprivace může způsobit následující problémy:

  • Ztráta bdělosti a pozornosti během dne – to může být nebezpečné zejména u řidičů, lékařů a dalších povolání. 20 % řidičů, a dokonce 56 % dálkových řidičů uvádí, že alespoň jednou během řízení upadli do krátkého spánku.
  • Nespavost – člověk má narušený spánkový rytmus, což se projevuje obtížným usínáním a přerušovaným spánkem.
  • U těžkých spánkových deprivací se dostavují halucinace, paranoie, odbývání životních potřeb, ztráta myšlenkové kontinuity.

Zdroj: Dostatek spánku
Zveřejněno dne: 10.6.2013

Spánková obrna

Výskyt spánkové obrny

Spánková obrna se obvykle vyskytuje v jednom ze dvou časů. Může se objevit při usínání (hypnotická, predormitální) nebo při probouzení (hypnopompická, postdormitální).

Hypnotická spánková obrna

Hypnotická spánková obrna se vyskytuje při usínání, kdy se tělo pomalu uvolňuje. Během spánku nastává i útlum vědomí, takže si jí jedinec nevšimne, ale když se objeví při usínání, člověk si uvědomí, že se najednou nemůže hýbat a mluvit.

Hypnopompická spánková obrna

Během spánku dochází ke střídání REM (rychlý pohyb očí) a NREM (pomalý pohyb očí) fází. Cyklus REM a NREM trvá asi po dobu 90 minut. NREM spánek nastává dříve a zabírá 75 % doby celkového spánku. Během NREM spánku je tělo uvolněné a regeneruje (uvolňuje se). Ke konci NREM fáze se spánek přesouvá do REM fáze. REM fáze se projevuje rychlejším pohybem očí a výskytem snů, během tohoto stavu je zbytek těla naprosto uvolněný. Při REM fázi můžete mluvit nebo se pohybovat.

Spánková obrna se vykytuje u 4 pacientů z 10. Obvykle si jí povšimnete až v dospívání. Mohou jí mít jak ženy, tak i muži, může být dědičná. Mezi další faktory způsobující spánkovou obrnu patří:

  • nedostatek spánku;
  • plánovaný spánek;
  • psychické stavy (stres, bipolární poruchy);
  • spaní na zádech;
  • jiné problémy se spánkem (narkolepsie, noční křeče v nohách);
  • užívání léků;
  • zneužívání návykových látek.

Zdroj: Spánková obrna
Zveřejněno dne: 17.6.2013

Léky na nespavost z deprese

Jak deprese ovlivňuje spánek

Spánek narušují především takové duševní choroby jako schizofrenie, častěji pak ještě deprese. Nově vzniklá spánková porucha může s předstihem signalizovat právě rozvíjející se depresi před nástupem jejích typických psychiatrických projevů. Podobné platí pro ženský přechod. Ten se může u jinak zcela zdravých a někdy i poměrně mladých žen ohlásit zhoršeným spaním a depresivním laděním. A to ještě před výskytem typických klimakterických potíží, jako jsou návaly horka, pocení, nepravidelná menstruace a podobně.

Psychické příčiny spánkových poruch jsou i stavy trémy a očekávání před zkouškou, před sdělením soudního rozsudku nebo nějaké vážné diagnózy. Opakované stavy původně konkrétně podmíněného strachu se mohou takříkajíc osamostatnit, odpoutat se od vlastní příčiny a stát se samostatnou (druhotnou) chorobou, vznikne takzvaná anxiózní neuróza. Přetrvávající, objektivně neopodstatněný pocit strachu a ohrožení pak způsobuje dlouhodobou nespavost vyžadující odbornou medikamentózní léčbu.

Zdroj: Léky na nespavost z deprese
Zveřejněno dne: 23.10.2015

Krční mandle

Kdy je nutná operace

Operace krčních mandlí se provádí v těchto případech:

  • opakované angíny 7x a více za jeden rok, 5x ročně dva roky po sobě nebo 3x ročně během tří let, přičemž jednotlivá akutní ataka angíny je přesně definovaná (teplota nad 38 stupňů Celsia, čepy na mandlích, zvětšené uzliny a další) a je většinou původu Streptococcus pyogenes;
  • trvalý (chronický) zánět v mandlích – opakovaná tvorba obtěžujících „čepů“, zápach z úst nebo špatná funkce mandlí;
  • velké krční mandle, které způsobují výrazné dechové potíže (chrápání, noční přestávky v dýchání – syndrom spánkové apnoe) – v těchto případech se mandle dají jenom zmenšit, část zůstane zachována a je dále normálně funkční;
  • trvalý (chronický) zánět v tonsilách s usídlením bakterie Streptococcus pyogenes, který způsobuje nebezpečné komplikace v různých částech těla – záněty ledvin, onemocnění srdce, bolesti kloubů, onemocnění kůže, očí;
  • peritonzilární absces – akutní silný zánět přechází mimo pouzdro mandle do okolí a vytvoří zde ohraničenou dutinu hnisu;
  • opakované krvácení z mandlí při zánětu;
  • poškození krční mandle úrazem;
  • nezhoubný či zhoubný nádor krční mandle;
  • vrozené vady přilehlých orgánů, které souvisí s mandlemi – krční píštěle.

Krční mandle se odstraňují chirurgickým způsobem za celkové či lokální anestezie. Lokální anestezie má ty výhody, že se lépe snáší a nehrozí při ní silné krvácení. Po operaci je třeba dbát všech pokynů lékaře, aby se nedráždil krk, protože by hrozilo nebezpečí krvácení. Myslí se tím především strava, což ocení hlavně děti, protože velmi doporučovaná po odstranění krčních mandlí je zmrzlina.

Zdroj: Krční mandle
Zveřejněno dne: 26.6.2016

Léky na nespavost z deprese

Léky na nespavost z deprese

V době mezi světovými válkami to byly barbituráty. Ty se dnes pro řadu vedlejších účinků a rychlý vznik velmi silné závislosti vůbec nepředepisují. Jejich nasazení u nespavosti se nyní v podstatě považuje za chybu. V době svého vzniku však byly vnímány jako velká pomoc. Totéž lze říci o benzodiazepinech, které v sedmdesátých letech způsobily v léčbě nespavosti malou revoluci. Jejich nejznámějším zástupcem je asi diazepam. Jednotlivé benzodiazepiny se liší rychlostí nástupu a délky účinku. Proto se mají předepisovat u poruch usínání jiné preparáty než u poruch spánku, které se táhnou po celou noc. Benzodiazepiny mají ještě jeden problematický vedlejší účinek, který spočívá v tom, že zhoršují syndrom spánkové apnoe. Na benzodiazepiny vzniká závislost, a to někdy i na malé dávky. Po jejich náhlém vysazení může dojít k výraznému zhoršení nespavosti, k záchvatům křečí a panického strachu a podobně. To je jistý handicap těchto zpočátku velmi slibných a při rozumném nasazení účinných léků. Vývoj benzodiazepinů doznal značného pokroku a na trh se jich dostalo několik generací s různou rychlostí nástupu a trvání účinku. V devadesátých letech byla vyvinuta hypnotika, zolpidem, zaleplon a zopiclon. Jsou však oficiálně určena také jen ke krátkodobému nasazení a nikoli k dlouhodobému léčení nespavosti. Pak je tu ještě skupina takzvaných antihistaminik, což jsou léky určené původně proti svědění a proti alergii. Některé z nich působí proti závratím, proti zvracení a uklidňují, takže je lze zkusit užívat i při nespavosti. Patří sem i léky jako dithiaden a další. Starším pacientům lze doporučit užití neuroleptik. Ta mají ovšem jeden závažný účinek spočívající ve vyvolání svalového třesu, který může všední život značně ztížit. Proti nespavosti lze užít i správně dávkovaná antipsychotika a také antidepresiva, například nízko dávkovaný amitryptylin.

Byliny hrály v léčbě nespavosti vždy velkou roli. Patří sem kozlík, meduňka, chmel, přeslička, levandule, prvosenka jarní. Z těchto rostlin se tradičně připravovaly čaje. Buď z jednotlivých rostlin, nebo z jejich směsí. Ty jsou dnes k mání v hotových přípravcích, jako jsou tablety, kapsle a tinktury. V neposlední řadě musíme zmínit i třezalku s jejím antidepresivním účinkem a také povzbudivou exotickou rostlinu kava-kava.

Zdroj: Léky na nespavost z deprese
Zveřejněno dne: 23.10.2015

Nespavost

Léčba nespavosti

Nespavost je třeba léčit, než způsobí v životě člověka velké škody. Léčba probíhá na několika úrovních:

  • Režimová opatření – správná spánková hygiena, úprava režimu během dne a usínání.
  • Farmakoterapie – léčba léky, mezi ně patří nejčastěji hypnotika a melatoninové přípravky.
  • Kognitivně behaviorální terapie – práce s pacientem, která by měla vést k pochopení problému a odstranění špatných návyků.
  • Další léčba – akupunktura, lázeňská léčba, sport.

Mimo klasickou léčbu je dobré vyzkoušet i různé podpůrné prostředky, například vhodné potravinové doplňky, bylinné čaje a v neposlední řadě vyzkoušet i takzvané babské rady:

  • Uložte se ke spánku mezi 21–22 hodinou, to bývá spánek nejzdravější.
  • Vyvětrejte místnost, ve které spíte, dbejte na čistotu a střední vlhkost.
  • Zkuste, zda nejste citliví na magnetické silové pole, hlava by měla směřovat k severu a nohy k jihu.
  • Ke spánku se ukládejte čistí a uvolnění. Koupel s přídavkem určitých olejů nebo bylin může být uklidňující.
  • Prádlo, ve kterém spíte, by mělo být pohodlné, bavlněné nebo hedvábné, určené pouze pro spánek. Je vhodné ho často prát, větrat a vystavovat slunci.
  • Oblečte si na noc mimo jiné i teplé froté ponožky s volným okrajem (gumičkou).
  • Zařaďte před ulehnutí na lůžko rituál k lepšímu navození spánku – počítání oveček, říkání abecedy, chvilkovou četbu knihy a jiné.
  • Dejte si před spaním hrnek teplého mléka oslazeného medem. Nebo kakao.
  • Ležíte-li v posteli a snažíte se usnout déle než 30 minut, vstaňte a běžte třeba žehlit nebo dělat něco, co vás jinak nebaví. Po nějakém čase se dostaví ospalost.

Správná léčba by v prvé řadě měla být zaměřena na režimová opatření, jejichž součástí je nácvik spánkové hygieny, a dále na vyvolávající příčiny, které se snažíme odstranit, což znamená aktivně pátrat po jiných nemocech, které mohou být zdrojem nespavosti, aniž by si to třeba nemocný uvědomoval. Spánková hygiena zahrnuje několik jednoduchých pravidel – zamezit předčasnému ulehnutí na lůžko, tedy lehnout si až v době, kdy se cítíme skutečně unavení a kdy obvykle chodíme spát (vhodné je dopředu si stanovit hodinu ulehnutí ke spánku a tu každý den dodržovat). Měl by platit přísný zákaz spánku během dne, což bývá u řady pacientů dosti častým zvykem. Pokud se nám nedaří usnout, můžeme zkusit nějakou jednoduchou činnost a opět se vrátit na lůžko a pokusit se usnout. Lůžko bychom měli používat jen ke spánku, abychom si utvořili návyk. Z jídelníčku vyřadíme alkohol, kávu, černý či zelený čaj, příliš energetické nápoje (limonády, džusy) a potraviny, a to převážně v odpoledních a pozdních večerních hodinách. Omezení kouření taktéž pomáhá. Rovněž sportovní a jiné fyzicky či psychicky náročné aktivity bychom měli přibližně 5 hodin před spánkem omezit či vynechat. Během dne bychom měli mít přiměřenou fyzickou aktivitu. Je důležité naučit se zvládat stres jak v práci, tak v soukromí (existuje řada volně dostupných kurzů či knih), případně se ho snažit omezit (zaměstnat ostatní členy rodiny například v péči o děti, sourozence, prarodiče a podobně, opustit příliš stresující zaměstnání, případně pokud máme povolání více, ponechat si jedno a na to se plně soustředit). Standardním krokem je úprava ložnice ve smyslu izolace, ztišení, klidu, vytvoření zázemí a bezpečí. Pokud nepomůže nácvik spánkové hygieny a vytvoření vlastních spánkových rituálů, jako je například četba knížky před spaním, přistupuje se k léčbě farmakologické. Ta zahrnuje podávání léků ze skupiny takzvaných hypnotik (nebenzodiazepinová i benzodiazepinová), pokud je součástí potíží i úzkost, podávají se anxiolytika (ztišující léky proti úzkosti). Poruchy cirkadiánního rytmu (porucha střídání spánku a bdění) se řeší podáváním melatoninu, což je hormon přirozeně produkovaný v lidském těle a normálně navozující spánek (obvykle užíván při cestování letadlem).

Zdroj: Nespavost
Zveřejněno dne: 17.6.2013


Sitemap | RSS