Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

SUBKAPSULARNI ORCHIEKTOMIE

OBSAH

Náhradní varlata

První zpráva o testikulární protéze pochází z roku 1941, kdy byl použit vejčitý implantát Vitallium. Vitallium je běžně používaný materiál, který je slitinou kobaltu, chromu a molybdenu. Tyto materiály se používají v zubním lékařství a ortopedii. V následujících letech bylo u implantátů použito nesčetné množství materiálu, včetně Lucitu, skla, Gellfoamu, Dacronu, polyethylenu a silikonu. První komerčně dostupný implantát byl proveden tak, že se skládal ze silikonového pláště plněného silikonovým gelem. To byl nejvíce používaný implantát v letech 1973 a 1992.

V roce 1976 Kongres vydal FDA pravomoc regulovat tyto implantáty. Implantáty, které existovaly před právní úpravou 1976, nebyly ohledně své bezpečnosti a účinnosti již přezkoumány. V roce 1990 byl vydán doplňující právní zákon. Tento zákon také nařídil, že výrobci vysoce rizikových implantátů, jako je například gelový silikonový implantát, musí vést záznamy o totožnosti a adresách pacientů, kterým byla implantována takováto náhrada. Tato opatření byla s největší pravděpodobností vyprovokována problémy souvisejícími s úniky silikonového gelu z prsních implantátů. Výrobci pozastavili výrobu gelem plněných silikonových testikulárních protéz v roce 1992. Neexistují však žádná publikovaná data, která ukazují, že silikonové protézy způsobily onemocnění jediného člověka.

V současné době jsou k dispozici tři typy implantátů: plněné testikulární protézy, Soft-Solid testikulární protézy a silikonový elastomer. Testikulární protézy jsou alternativou (s výjimkou mužů s rakovinou varlat) postupu zvaného subkapsulární orchiektomie, jde o zákrok odstraňující pouze dřeň varlete a v šourku je ponecháno pouzdro s obaly (kapslemi). Je důležité vědět, že testikulární implantát je výhradně použit pro kosmetickou úpravu, v žádném případě implantát nepřebírá funkci přírodního varlete.

Plněné testikulární protézy jsou protézy o stejné hmotnosti, tvaru a měkkosti normálního varlete. Dodávají se ve čtyřech velikostech: extra malé, malé, střední a velké. Implantát je vyroben z lisovaného silikonového elastomerového pláště, který je vidět na rentgenu. Implantát se naplní fyziologickým roztokem v době chirurgického zákroku, těsně před implantací.

Silikonový elastomer je oválného tvaru, je vyrobený z chemicky a mechanicky odolného silikonového elastomeru. Tvar, hustota a celková konzistence byly vybrány tak, aby byly co nejpodobnější tvaru a pocitu lidského varlete, který nahrazuje. Všechny použité materiály jsou zdravotně nezávadné, bezpečné a dobře tolerované lidským organismem.

Zdroj: Život po odstranění varlat

Co prozradí histologie varlete

Histologie určí, o jaký typ bujení se jedná. Varlata mohou být postižena celou řadou nádorů, které se liší od sebe původem (z jakých buněk vznikly), stupněm diferenciace, biologickým chováním a podobně. Obdobný problém nacházíme i u problematiky nádorů vaječníků. Velkou skupinu nádorů varlat tvoří nádory ze zárodečných buněk – takzvané germinální nádory. Každý rok je v České republice diagnostikováno okolo 400 případů onemocnění germinálními nádory.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dělí nádory na několik skupin: hlavní skupinou jsou už zmíněné germinální nádory, dále jsou to gonadostromální nádory, různé nádory (karcinoid), lymfomy a plazmocytom varlete.

Germinální nádory tvoří 90 % všech nádorů varlat. Většina germinálních nádorů jsou nádory maligní. Nejčastějším typem germinálního nádoru je takzvaný seminom. Seminom varlete představuje zhruba 50 % všech germinálních nádorů. Zjistilo se, že germinální nádory mají společný prekurzor (tedy buňky, ze kterých vycházejí).

Základní formou seminomu je seminom klasický. Klasický seminom může mít dvě varianty: seminom s vysokým mitotickým obratem a trofoblastový seminom. Seminom se vyskytuje téměř výhradně v dospělosti, kdy největší výskyt je u mužů ve věku okolo 40 let. Další faktem je to, že jeho výskyt neustále stoupá. Nádor se projevuje především zvětšením varlete. Varle může být až mnohonásobně větší. Nádor postihuje celé varle, dlouho roste pouze v něm, až později prorůstá do nadvarlete a šourku.

Spermatocytární seminom je samostatnou kapitolou, protože se mnoha vlastnostmi liší od klasického seminomu. Nikdy se nevyskytuje mimo varle. Dalším specifikem spermatocytárního seminomu je to, že může postihovat i druhé varle. Tento seminom postihuje až starší muže (okolo 55 let).

Neseminomová skupina germinálních nádorů je tvořena především embryonálním karcinomem, nádorem ze žloutkového váčku (yolk sac tumor), choriokarcinomem a skupinou takzvaných teratomů.

Velký význam při léčbě testikulárních nádorů s maligním chováním má chirurgická léčba. Provádí se odstranění varlete (orchiektomie), a to ingvinálním (tříselným) přístupem. Tento výkon má jak diagnostickou, tak léčebnou hodnotu. Používá se ve všech stadiích testikulárních nádorů. Vyjmuté varle se stane zdrojem preparátů pro histopatologické vyšetření, které významně zpřesní a uzavře konečnou diagnózu. Odstraňování (disekce) uzlin za břišní dutinou je jednou z variant léčby u časných neseminomových nádorů. Problémem je, že tato léčba je zatížena vznikem takových komplikací, jako jsou poruchy erekce a ejakulace. Z těchto důvodů se od této léčby opouští a je nahrazována chemoterapií či taktikou intenzivního sledování. Radioterapie (ozařování) se používá u seminomu jako pooperační ozáření pánevních uzlin a uzlin okolo aorty. Maximální dávka je 25 Gy. Pokud se najdou zvětšené uzliny za břišní dutinou (retroperitoneum), zvyšuje se celková dávka na 35 Gy. Chemoterapie, která se zavedla do léčby seminomů, znamenala velký průlom. Prognóza onemocnění se výrazně zlepšila například zavedením cisplatiny do léčebné praxe. I u forem, které se rozšířily do těla, je tak šance trvalého vyléčení až u 75 % pacientů. Šance přežít se snižuje při přítomnosti nepříznivých prognostických faktorů, kterými jsou málo diferencované nádory (horší prognózou je přítomnost embryonálnímu karcinomu).

Bolest varlete – i když se později zjistí, že se o nic závažného nejedná – by měla pacienta vést přímo do ordinace praktického lékaře, který dotyčného pošle na urologii. I při jakékoliv změně varlete je vhodné navštívit lékaře, aby se vyloučil maligní proces.

Zdroj: Nemoci varlete

Alternativy k léku Zoladex

Alternativní možnosti hormonální léčby karcinomu prostaty

  • Chirurgické odstraněním varlat (orchiektomie), která testosteron produkují. Jedná se o jednu z nejspolehlivějších metod snížení hladiny testosteronu v prostatické tkáni, nicméně tato metoda je pacienty odmítána. Důvodem je především psychologický dopad tohoto nezvratného výkonu.
  • Podávání látek, tak zvaných antiandrogenů, s cílem zmenšit velikost nádoru s následnou radioterapií nebo brachyterapií (ozařování z blízka), vložení radioaktivních zrn (radioizotopu jodu 125I, palladia 103Pd nebo zlata 198Au) přímo do prostaty.

Zdroj: Zoladex, lék na snížení pohlavních hormonů

Rakovina prostaty

Karcinom prostaty tvoří asi 4 % z celkového počtu nádorových onemocnění v ČR. Nemoc postihuje cca 60 mužů ze 100 000. To znamená, že mezi muži má každý desátý právě tento typ onemocnění. Číslo je v průměru stejné jako u zbytku mužské populace v západní Evropě. U nás se ale tento karcinom dle statistik objevuje stále častěji. Oproti devadesátým letům stoupl počet případů o 70 %! Nejvíce jsou zasaženi muži mezi 70. až 80. rokem. Přibývá ale onemocnění mladších pacientů, proto se do budoucna uvažuje o monitorování populace. Další faktor hraje rasa. U černochů je riziko karcinomu až dvakrát větší a může postihovat i mladší jedince. Velkou roli hrají samozřejmě rovněž geny.

Prvotní fáze nemoci je bezpříznaková. Další fáze je typická obtížemi při močení - muži chodí častěji v kratších intervalech, nebo naopak pociťují nutkání moč zadržovat, protože močení je pro ně obtížné a bolestivé. Krev v moči se objevuje jen vzácně. Pokročilá stadia jsou charakteristická bolestí, neboť nemoc metastazuje do kostí. Bolest se pak nejčastěji objevuje v oblasti zad, kyčlí a končetin. Někdy karcinom může proniknout k míše a způsobit problémy s hybností. Některé typy nádorů jsou méně agresivní. Rostou pomalu a jsou bez metastází. Zde je prognóza dobrá. Jsou ale i opačné případy, kdy nádor roste a šíří se rychle. Nejčastěji do kostí, plic a jater, někdy do ledvin a nadledvin, čímž se zvyšuje úmrtnost.

Léčba závisí na povaze nádoru, věku nemocného, jeho celkovém stavu a jiných přidružených vážnějších chorobách, zvláště ve vyšším věku. Nemocní, u nichž se na karcinom přišlo náhodou během jiné operace v této oblasti a jsou tedy teprve v počátečním stadiu, se pouze sledují. Lokálně pokročilá stadia (nádor už se rozšířil do uzlin a do močové trubice) jsou vhodná k operaci. Nejzávažnější komplikací může být inkontinence (nemožnost zadržení moči v močovém měchýři) spojená s pomočováním a impotence. Dnes už však existují dokonalejší operační techniky, takže k těmto komplikacím tak často nedochází.

Další léčebnou možností je ozařování (radioterapie) oblasti prostaty nebo celé malé pánve v místech případného metastatického postižení (především kostí). Na některých pracovištích se dělá i brachyradioterapie (ozařování zevnitř, kdy se pomocí speciálních instrumentů zavede zářič do blízkosti prostaty, paprsky tedy nejdou přes kůži, nemají tolik vedlejších účinků a jejich léčebný efekt je vyšší). Výsledky ozařování nádoru jsou srovnatelné s chirurgickou léčbou.

Výjimečností nádoru prostaty je, že se v jeho léčbě dá použít i hormonální terapie (podobně jako u nádoru prsu u žen). Dříve se užívaly estrogeny (ženské pohlavní hormony, které mají na karcinom prostaty tlumivý efekt, protože inhibují uvolňování jednoho hormonu hypofýzy - luteinizačního hormonu - a díky jeho nedostatku klesá tvorba testosteronu a snižuje se růst buněk prostaty), ale poté, co se ukázaly jejich vedlejší nežádoucí účinky, zejména tromboembolické a kardiovaskulární komplikace, se používat prakticky přestaly.

Jinou a v dnešní době preferovanou možností hormonálního zásahu je operace varlat, tedy jejich vyjmutí (orchiektomie). Tato operace představuje jednoduchý chirurgický výkon. Po ní se přestane tvořit testosteron (produkují ho totiž buňky pohlavních mužských žláz - varlat), který ovlivňuje růst nádoru. Analogií je podávání gonadoliberinů, respektive jejich náhražek (goserelin, leuprolid a další), které mají opačný účinek než přirozené hormony. Dochází tedy také k inhibici produkce testosteronu, v podstatě jako při podávání estrogenů, s tím rozdílem, že je to bez vedlejších účinků. Z psychologického hlediska je tato léčba lépe akceptována než chirurgická kastrace, ale je také významně dražší. Na počátku léčby může dojít k přechodnému zhoršení, což se může projevit například intenzivnějšími bolestmi kostních metastází. Prevencí proti tomuto fenoménu je současné podávání antiandrogenu (látky, která má účinek opačný než testosteron) zpravidla již týden před plánovaným zahájením léčby. K výraznému snížení hladin testosteronu (stejných, jako kdyby byla provedena operační kastrace) dojde po třech týdnech léčby.

Jindy se antiandrogeny podávají současně celou dobu s gonadoliberinovými analogy, pak se jedná o kombinovanou léčbu. Jde o to, že testosteron se zčásti tvoří i v nadledvinách, proto i po zastavení jeho tvorby ve varleti mohou jeho - sice už nižší - hladiny způsobovat nadále růst nádoru prostaty.

Pokud nezabere hormonální léčba, je možné léčit pokročilá stadia nádoru chemoterapií. Vždy je to ale až druhořadý postup poté, co byla vyzkoušena léčba hormonální. Podává se mitoxantron, docetaxel a vinorelbin. Estramustin je zvláštní druh léku, jehož efekty zatím nejsou prokazatelné.

I této nemoci je možné předejít. Existuje účinná prevence, jejímž základem je pravidelný sex a hodně pohybu. Co se týče sexu, nemusí zoufat ani muži bez partnerky. Pravidelná masturbace má podobný účinek. Z pohybu je pak nejlepší rychlé a energické cvičení. Tato preventivní opatření dokážou snížit riziko onemocnění až o polovinu.

Zdroj: Ozařování prostaty


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Marie Svobodová


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP