Téma: 

sušení

Zpracování listů Ginkgo biloba

Sběr a sušení listů

Listy je nejvhodnější sklízet na konci léta nebo časně na podzim, tedy těsně před tím, než začnou měnit barvu. Listy se ze stromku uštipují vždy i se stopkou (řapíkem). Za řapík se nitkou sváže cca 10 listů a svazek se pověsí do místnosti. Nenechte je rychle schnout na slunci nebo v troubě. Po usušení vložte do zavařovací sklenice či jiné dózy, přidat můžete pár lístků sušené máty či meduňky. Pečlivě uzavřete a skladujte v suchu. Předávkování velkým množstvím podomácku vyrobených extraktů nebo čajů může způsobit zažívací potíže a kožní vyrážky. Těhotné a kojící ženy by je neměly užívat. Čaj z listů není tak účinný, doporučuje se vyrábět speciálními metodami tinktury a masti.

Zdroj: Zpracování listů Ginkgo biloba
Zveřejněno dne: 12.8.2015

Diskuze: Re: Recept na olej z meruňkových jader

Pecky je třeba vyloupat a jádra nechat důkladně vyschnout. Po několika týdnech sušení je nasekejte na kousíčky, nahřejte chvíli v 80ti stupňové troubě a pak pomocí malého ale silného lisu je stlačte, až se z nich začne uvolňovat panenský meruňkový olej lisovaný za studena.
Druhá možnost je teplá cesta, kdy se usušená nasekaná jádra ohřejí ve vodní lázni 80 °C teplé po dobu 60 minut a pak se přecedí a pevné zbytky zase prolisují. Veškerá tekutina se nechá den v klidu, v chladničce nejlépe v nějaké PET láhvi. Tak budete druhý den pěkně vidět oddělenou vrchní vrstvičku meruňkového oleje a spodní vodu se sedlinou. Vodu pomocí hadičky vypusťte, láhev roztříhněte a vyberte ztuhlý olej.
Studená cesta přinese kvalitnější olej se zachováním všech vzácných složek. Teplá cesta přinese více oleje.

Zdroj: diskuze Recept na olej z meruňkových jader
Odesláno dne: 14.7.2014 uživatelem Kamča

Lipový květ

Sběr a sušení lipového květu

Květenství s blanitým podpůrným jazykovitým listenem se sbírá hned na počátku rozkvétání, od konce května do poloviny července, za suchého počasí, a rychle se suší v teple ve stínu v načechrané vrstvě do 5 cm. Sušení na slunci se nedoporučuje. Špatné je také sušení nad horkými topnými tělesy. Slunce a vyšší teplota nepříznivě působí na účinnost. Květenství s poupaty ani odkvetlá květenství s malými chlupatými plody se nesbírají. Sušený květ má slabě kořenitý pach a nasládle slizovitou chuť. Sušený květ nesmí znovu navlhnout.

Zdroj: Lipový květ
Zveřejněno dne: 6.3.2014

Diskuze: Re: rakytník řešetlákový

Našla jsem k tomu tohle:
Sušené plody
Rakytník lze sušit včetně semen, nejlépe na elektrických sušičkách. Usušené plody je vhodné rozemlít, nejlépe na tříštivém kávovém mlýnku. Drť se pak používá v množství půl až jedna lžička denně. Při sušení se nic nenamáčí. S cukrem se pracuje v jiném receptu, a to rakytník třený s cukrem. Zde se použijí čisté bobule rakytníku, které se smíchají v poměru 1 : 1 s cukrem, částečně se pomačkají, ale jen tak aby většina bobulí zůstala celá. Vzniklá směs se dá do sklenic. Před zavřením se vrch ještě zasype cukrem a sklenice se pevně uzavře. Na chladném místě tak vydrží až do příštího roku, pouze postupem času trochu ztratí na chuti.
Při vaření v cukerném nálevu by se ztratila většina vitamínů a promáčené plody by se dlouho sušily.
Přidávám ještě jeden typ, jak očesat plody rakytníku, aniž byste se poranili o ostny. Ostříhejte větvičky rakytníku a i s plody je dejte zmrznout do mrazáku. Zmrzlé větvičky pak opatrně vyndejte a potřesením oklepejte všechny plody. Zmrzlé plody rakytníku opadávají lehce samy.

Zdroj: diskuze Rakytník řešetlákový
Odesláno dne: 12.10.2015 uživatelem Jiřka

Vypadávání vlasů u žen

Rady a tipy

Používání kvalitních barev na vlasy nebo trvalá ondulace nemají žádný vliv na vypadávání vlasů. Ale příliš horké sušení a kartáčování vlasů může na vlasové kořínky působit nepříznivě, takže se tomu raději vyhněte. Doporučuje se pečlivé mytí vlasů. Nedoporučuje se příliš agresivní sušení vlasů, ale jen jemné mačkání rukama. Obzvláště se nedoporučuje vázání copánků, dredy a Rasta účesy.

Zdroj: Vypadávání vlasů u žen
Zveřejněno dne: 21.2.2013

Rýmovník - využití

Sušení rýmovníku

Má velmi silné dužnaté listy, které prakticky nelze usušit, i po měsíci po utržení jsou stále svěží a vlhké.

Zdroj: Rýmovník - využití
Zveřejněno dne: 10.1.2017

Kanadské borůvky a zdraví

Sušení kanadských borůvek

Kanadské borůvky se nejlepe usuší v domácí sušičce ovoce během několika málo dní je to hotové a usušené kandaské borůvky pak vydrží až do příštího roku.

Zdroj: Kanadské borůvky a zdraví
Zveřejněno dne: 19.7.2012

Jojobový olej pro zdravé vlasy

Jojobový olej chrání vlasy před mastným a olejovým vzhledem

Mastnota vlasů patří mezi problémy pokožky hlavy. Je velmi těžké se s mastnotou vlasů vypořádat, zejména u lidí, kteří mají dlouhé vlasy. Většina výrobků, které jsou určeny na mastné vlasy, ztrácí účinek při sušení vlasů. Šamponování vlasů také nepomáhá, protože vysušuje vlasy. Šamponování dělá vlasy matné a nezdravé. Kondicionéry zase způsobují mastnotu vlasů.

Zdroj: Jojobový olej pro zdravé vlasy
Zveřejněno dne: 12.11.2012

Lékořice dělá dobře našemu zdraví

Jak zpracovat kořen z lékořice

Kořeny této rostliny patří k důležitým přírodním drogám užívaným hojně jak v lidovém léčitelství, tak i v praktickém lékařství. Kořeny lékořice lysé se sbírají na podzim. Sušení probíhá při teplotě kolem 30 °C. Bylina má výraznou vůni a lehce štiplavou chuť. Z kořene lékořice se připravuje extrakt, a to tak že se kořen naseká na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se vaří, dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Extrakt má potom podobu takzvaného pendreku.

Zdroj: Lékořice dělá dobře našemu zdraví
Zveřejněno dne: 13.4.2016

Šípky! Přírodní zbraně proti chřipce

Šípkové plody a jejich využití

Ke sběru jsou vhodné plody všech druhů planě rostoucích růží. Nejvhodnějším obdobím pro sběr je suché a slunečné podzimní počasí. Pokud je chceme uchovat na zimu k přípravě čaje, je potřeba je usušit.

Suší se pouze kvalitní, nepřezrálé a dobře vybarvené plody. Šípky zbavíme stopek a zbytků okvětí, opláchneme a osušíme je utěrkou. Poté vložíme do trouby asi na pul dne - nejvhodnější teplota sušení je mezi 60 a 70 stupni. Dvířka trouby necháme pootevřena, aby přebytečná pára měla kam odcházet. Pokud plody sušíme pomaleji, mohou zplesnivět, při vyšších teplotách naopak zhnědnout nebo se připálit. Vysušené šípky uchováme v temnu a suchu a vydrží nám jednu zimu.

 

Zdroj: Šípky! Přírodní zbraně proti chřipce
Zveřejněno dne: 8.10.2006

Rýmovník - využití

Jak udělat čaj z rýmovníku

Čaj z rýmovníku tlumí bolest hlavy, spouští se po něm rýma a účinkuje při kašli.

Čaj je vhodné připravovat z čerstvých listů. Rýmovník je totiž opravdu šťavnatý a plný vody a dalších látek, a tak je velmi náročné jej usušit. Ve srovnání s jinými bylinami trvá sušení listů rýmovníku velmi dlouhou dobu, někdy se to dokonce úplně nepodaří. Pokud si tedy chcete připravit čaj z rýmovníku, natrhejte a omyjte čerstvé lístky. Na přípravu čaje do jednoho hrnku postačí jeden list rostliny, listy jsou totiž vcelku velké a jejich aroma i obsah látek jsou dostatečné. Zalijte horkou vodou a nechejte několik minut louhovat, poté může okamžitě popíjet. Čaj krásně voní. Trápí-li vás chrapot nebo kašel, oslaďte si jej medem a brzy se vám uleví.

Zdroj: Rýmovník - využití
Zveřejněno dne: 10.1.2017

Lékořice dělá dobře našemu zdraví

Pěstování lékořice

Lékořice je travní trvalka rostoucí do výšky 1,5 m. Květy jsou velké 0,8 až 1,2 cm, světle fialové ve tvaru hroznů. Plod je lysý lusk 2–3 cm dlouhý a obsahuje vždy několik semen. Rostlina má kulovitý kořen, vytváří výběžky a má tuhou vzpřímenou lodyhu. Listy jsou lichozpeřené a na spodní straně pryskyřičně lepkavé. Rostlina je rozšířená v jižní Evropě a části Asie, méně na americkém kontinentě a v Austrálii. V těchto oblastech patří kořeny několika druhů lékořice k důležitým rostlinným drogám a jsou ceněny v lidovém léčitelství i oficiální medicíně. V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století. Později v 19. století se pěstovala hlavně na jižní Moravě v okolí Mikulova a Hustopečí, kde postupně zplaněla a ještě dnes ji můžeme nalézt na jižních a jihovýchodních stepních svazích nebo mezi vinohrady.

Lékořice roste nejlépe v úrodné, hluboké, kypré půdě na slunných místech a sklízí se na podzim (září až prosinec) dva až tři roky po výsadbě. Množení probíhá dělením časně zjara. Výsev se provádí na podzim. Lékořicový extrakt se vyrábí vařením kořene a následným odpařením vody. Ve skutečnosti je název „lékořice“ odvozen ze starořeckého slova „glukurrhiza“, což znamená „sladký kořen“. Výtažky z lékořice se vyrábějí jak v pevné formě, tak ve formě sirupu.

Na podzim, nejlépe v říjnu, kdy rostlině opadávají listy, se z rostlin sklízí alespoň tříleté tlusté kůlovité kořeny. Nejméně glycyrrhizinu mají v srpnu, rovněž jarní výnos je nižší než podzimní. Kořeny se omyjí, oškrabou a usuší při teplotě kolem 30 °C (teplota sušení by nikdy neměla přesáhnout 40 °C). Kořeny se loupou, aby se odstranily pryskyřičnaté, nepříjemně chutnající látky. Správně sušená, loupaná droga má sírově žlutou barvu. Z kořene lékořice se připravuje extrakt – naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří, dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Vyvařením a odpařením vody se získá zahuštěná lékořicová šťáva. Extrakt se poté zpracovává do potřebného tvaru a nechá se ztuhnout. Lékořice (Glycyrrhiza glabra) se dá pěstovat také jako bonsaj.

Zdroj: Lékořice dělá dobře našemu zdraví
Zveřejněno dne: 13.4.2016

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223311

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje tým webu ČeskáOrdinace.cz.


SiteMAP