Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

TEPNA

OBSAH

Příznaky ucpané krkavice

Ucpaná krční tepna se projevuje ochrnutím či brněním poloviny těla, poruchami řeči či náhle vzniklou poruchou zraku (dočasná slepota). Navíc zúžení krční tepny nemocného ohrožuje oddrolením části plátu (který zúžení způsobuje) a jeho „vmetením“ (embolií) do mozku, čímž může vzniknout rovněž mozková mrtvice.

Zdroj: Ucpaná krkavice

Diskuze

V diskuzi RYMA , BOLÍMI OBČAS LEVÁ KRČNÍ TEPNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mgr. Pavel Vaňura.

Sále mi teče z nosu a nemohu setoho zbavit

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mgr. Pavel Vaňura.

Projev slabosti ve svalech i prstech rukou s nedostatkem síly, ztrácení zručnosti. Je mi už 76 roků, beru prášky na tlak a na cukrovku.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: diskuze Ryma

Kde je krkavice

Krkavice (karotida) je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) vyúsťuje z hlavopažního kmen. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene. Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku. Velmi často slouží k měření pulzu, který lze nahmatat po stranách na krku.

Zdroj: Krkavice

Diskuze

V diskuzi KOLÍSANÍ KREVNÍHO TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Solař.

V říjnu jsem absolvoval katetrizaci zjištěna zúžená tepna zaveden sten nasazeny léky trombex,bisoprolol citalec a anopirin ráno tkak 128/72 tep 65 dopoledne klesne na 103/68tep 50 a odpoledne a večer zase v normě Večer beru rusocard,finpros a urorec na prostatu Mám potíže zadýchávám se někdy méně a někdy přes den více hlavně při námaze.Začalo to v dubnu nesnesl jsem přímé slunce nyní je to trochu lepší ale necítím se jako před tím.Je mi 72 let Deěkuji předem za odpověd.Solař Pavel

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Oldřich šubrt.

jestli pomůže paprička při kolísání krevního tlaku 176 horní a 140poklesu dolní stále okolo7O

Zdroj: diskuze Kolísání krevního tlaku

Prognóza

Rozsah následků závisí na druhu postižené tepny a na jejím průměru. Čím větší tepna, tím závažnější důsledky pro pacienta.

Zdroj: Operace ucpaných cév

Poradna

V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV PO OPERACI KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.

V brzké době jdu na operaci pravé krkavice, zajímá mě průběh operace, bolest a pooperační stav, děkuji za každé info

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Operace krkavice není náročná díky tomu, že tato tepna je mělko pod kůží a je dobře dostupná. Abyste necítil žádnou bolest, tak se před operací aplikuje buď celková anestezie, kdy během operace spíte a nic nevíte a nebo šetrnější lokální anestezie, kdy je znecitlivněn jen krk, ale zůstáváte při vědomí a vnímáte průběh operace. Abyste se cítil bezpečně, tak dostanete léky na uklidnění. Bolest můžete pociťovat po operaci při rotaci hlavy, ale to se řeší léky na bolest po dobu několika dní. Jak probíhá samotný operační výkon odstranění plaku z krkavice, můžete vidět tady: youtu.be/isFeXO8JXe8

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Pooperační stav po operaci krkavice

Příznaky vysokého cholesterolu

Vysoký cholesterol nijak nebolí ani se neprojevuje, o to je nebezpečnější. Zjistí ho až lékař z krve.

Příznaky pocítí pacient teprve ve chvíli, kdy dojde k rozvoji aterosklerózy a je omezena průchodnost tepny. Záleží na tom, kde se postižená tepna vyskytuje a k jakému orgánu vede. V důsledku aterosklerózy tak dochází například k infarktu myokardu (část srdce vyživovaná ucpanou cévou odumírá), cévní mozkové příhodě, ucpání cév dolních končetin a podobně.

Zdroj: Cholesterol a diabetes

Jak probíhá vyčištění krčních věnčitých tepen

K průchodnosti karotidy je možné zavedení stentu. Při něm se provede vpich některé ze vzdálenějších tepen (obvykle tříselná tepna). Vzniklým přístupem se tělními tepnami až k cílovému zúžení krkavice zasune balonek, který se nafoukne a zúžené místo rozšíří – tato část zákroku se nazývá angioplastika. Následuje samotný stenting, při němž se do rozšířeného úseku stejným způsobem zasune trubicovitý stent, který udrží tepnu rozšířenou.

Zdroj: Ucpávání krčních tepen

Ucpaná krkavice

Zúžení krční tepny je postižení cévy odpovědné za zásobování mozku krví. K zúžení dochází nejčastěji v důsledku aterosklerózy, typicky je céva postižena v krčním úseku. Ucpaná krční tepna a nerovný povrch aterosklerotického plátu vedou k nepravidelnostem proudu krve a k tvorbě drobných sraženin (trombů) a embolů (vmetků). Pokud se tyto dostanou dále do mozkového řečiště, mohou uzavřít některou menší cévu a mozková tkáň trpí nedokrvením (ischemií).

Zdroj: Krkavice

Aneuryzma krční tepny

Aneuryzma je zeslabení stěny tepny, při kterém na tepně vzniká rozšířené místo (výduť). Pokud je tepna jen lehce rozšířena bez většího zeslabení stěny, hovoří se o ektázii (například ektázie karotidy). Zjednodušeně řečeno je tedy ektázie jakýmsi předstupněm aneuryzmatu.

Většina aneuryzmat se neprojevuje žádnými příznaky a není nebezpečná. Nicméně v pokročilých stadiích může dojít k ruptuře (prasknutí) aneuryzmatu a k život ohrožujícímu vnitřnímu krvácení. Ne všechny výdutě je potřeba aktivně léčit, nicméně při ruptuře aneuryzmatu je nutná bezodkladná operace.

Zdroj: Ucpávání krčních tepen

Operace krkavic

Krkavice jsou hlavní tepny pro zásobení mozku. U pacientů s významným zúžením karotické tepny je možné provést chirurgické zprůchodnění. Tento zákrok je prováděn u nemocných, kteří prodělali mozkovou příhodu a mají zúžení krkavice větší než 50 %. Výkon se provádí také z preventivních důvodů u pacientů, kteří mozkovou příhodu neprodělali, v takovém případě musí být tepna zúžena minimálně o 70 %. Nejčastěji se provádí v místním umrtvení, operace není příliš zatěžující pro organismus a hospitalizace trvá jen několik dní.

Zdroj: Operace ucpaných cév

Co znamená ucpaná krkavice

Nebezpečným problémem při onemocnění krčních tepen je zvýšené riziko ischemické mozkové mrtvice (ICMP). Zúžená krční tepna mění tok krve, což je spojeno se zvýšenou tvorbou krevních sraženin. Takto vytvořená sraženina se pak může z krkavice uvolnit a ve formě embolu (vmetku) putovat do mozku a způsobit mrtvici neboli cévní mozkovou příhodu (CMP). Může dojít ke stavu, kdy vznikne neprůchodnost krční tepny, a pokud se tento život ohrožující stav neřeší, nastává po přerušení krkavic vykrvácení a smrt.

Zdroj: Ucpávání krčních tepen

Dělení hemangiomů

1. Kapilární hemangiom 

Kapilární hemangiom se vyskytuje nejčastěji v kůži, kde vytváří červené skvrny. Lidově se mu také říká „jahodové znaménko“. Často nepředstavuje vážnější problém a lze jej léčit steroidy, kryoterapií, nebo odstranit laserem či chirurgicky.

2. Kavernózní hemangiom  

Kavernózní hemangiom můžeme najít v kůži, pod kůží nebo i na vnitřních orgánech. Makroskopicky vypadá jako modravý či nafialovělý uzel. Menší uzlíky mohou spontánně vymizet během školního věku. Větší hemangiomy se mohou vyskytnout např. v hrtanu, kde ztěžují dýchání, nebo na očním víčku, kde omezují vidění. Dále je nutná léčba, buď injekčním podáváním steroidů, laserovou terapií či chirurgickým vynětím.

3. Arteriovenózní hemangiom 

Arteriovenózní (racemózní) hemangiom lze vidět v kůži, ale i jinde. Je charakterizován velice krátkým úsekem, kde se přívodná tepna rozdělí na kapiláry a opět spojuje do značně rozšířených žil.

autor: ©Jakub Vinš

Zdroj: Hemangiomy - nezhoubné kožní nádory

Anatomie ledvin

Ledviny jsou součástí vylučovacího systému, jde o párový orgán. Jsou uloženy ve výši dvanáctého hrudního obratle až po druhý obratel bederní, leží po stranách páteře. Jejich délka je asi 12 cm, šířka 5–6 cm, výška 4 cm. Ledviny mají charakteristický fazolovitý tvar. Jejich povrch je hladký, barva červenohnědá. Na jejich vnitřní straně je prohlubeň, kudy do ledviny vstupuje ledvinová tepna a vystupuje ledvinová žíla a močovod. Na řezu ledvinou je kůra, která je tvořena převážně nefrony, a dřeň, která obsahuje vývodné kanálky a takzvané Henleovy kličky nefronu. Nefron je základní stavební i funkční jednotka ledviny. Každá ledvina obsahuje asi jeden milion nefronů. Nefron má dvě základní části: glomerulus a systém tubulů. Glomerulus obsahuje asi 30 kapilárních kliček, v nichž přes speciálně upravenou třívrstevnou stěnu kapilár (vlásečnic) dochází k filtraci krevní plazmy a vzniká takzvaná primární moč.

Zdroj: Onemocnění ledvin

Příznaky

Ucpané tepny většinou nezpůsobí žádné zjevné příznaky, takže problém je často přehlédnut, pokud nezpůsobí náhlý problém, jako je srdeční infarkt nebo mrtvice. Někdy se ale mohou objevit varovné signály toho, že je tepna ucpaná dříve, než způsobí vážnou událost. Například angina pectoris nastává, když dojde k ucpání cévy zásobující srdce. To může způsobit příznaky, jako je bolest na hrudi, dušnost, bušení srdce a pocení, které mohou být vyvolány fyzickou aktivitou. Přechodné ischemické ataky (TIA) nebo malé mozkové příhody se mohou objevit, když dojde k blokádě tepen postihující mozek. Příznaky mohou zahrnovat dočasnou slabost na jedné straně vašeho těla, ztrátu zraku v jednom oku nebo nezřetelnou řeč. Angina pectoris může být známkou toho, že vám hrozí srdeční infarkt, zatímco TIA je varováním, že vám hrozí závažná mozková příhoda.

Zdroj: Jak poznám ucpávání cév

Cévy nohy

Artérie dolní končetiny jsou:

Stehenní tepna (a. femoralis)

větve:

  • a. epigastrica spfc. – ↑ do podkoží břicha k pupku
  • a. circumflexa ilium spfc. – ← souběžně s lig. inguinale k spina iliaca ant. sup.
  • aa. pudendae ext. – k tříslům, šourku (v. pysku) rr. inguinales, rr. scrotales (labiales) ant.
  • a. profunda femoris – ↓ za a. femoralis, pro svaly stehna
  • a. circumflexa femoris med. – → mezi m. ilipsoas a m. pectineus, po m. obturatorius ext. k fossa trochanterica – r. asc. (anast. s a. obturatoria), r. prof. – přes add. magnus ke svalům sedacího hrbolu (anast. s a. glutea inf.), r. transv. – ke svalům sedacího hrbolu, r. acetabularis – do lig. capitis fem., (anast. s a. obturatoria)
  • a. circumflexa femoris lat. – ← pod m. rectus fem., dělí se v r. asc. – k m. sartorius a tensor fasciae latae (anast. s a. circumflexa med. a aa. glutaea sup.), r. transv. – do m. vastus lat., r. desc. – pod m. rectus k patelle
  • aa.perforantes (3) – ↓ kolem femuru, přes adduktory k zadním svalům stehna
  • a. genus desc. – ↓ v canalis adductorius, ↑ přes membrana vastoadductoria, r. saphenus souběžně s n. saphenus na bérec, rr. articulares do rete genu

Zákolenní tepna (a. poplitea)

větve kloubní do rete articulare genus a větve svalové:

  • a. genus sup. lat. – nad lat. kondylem femuru do rete genus
  • a. genus sup. med. – nad med. kondylem do rete genus
  • a. genus media – do fossa intercondylaris k ligg. cruciata a plicae alares
  • a. genus inf. lat. – pod m. gastrocnemius lat. a lig. collat. lat. do rete genus
  • a. genus inf. med. – pod m. gastrocnemius med. a lig. collat. med. do rete genus
  • rr. musculares – k úponům zadních svalů stehna
  • aa. surales – k m. triceps surae a šlaše bicepsu

Přední holenní tepna (a. tibialis ant.)

větve:

  • a. recurrens tibialis post. – za mezikostní blánou do rete genus
  • a. recurrens tibialis ant. – před mezikostní blánou do rete genus
  • rr. musculares – k extenzorům nohy
  • a. malleolaris ant. lat. – ← pod šlachami extenzorů palce a prstů do rete malleolare lat.
  • a. malleolaris ant. med. – → pod šlachou m. tibialis ant. do rete malleolare med.

Hřbetní tepna nohy (a. dorsalis pedis)

větve:

  • aa. tarseae med. – k mediálnímu okraji nohy
  • a. tarsea lat. – pod krátkými ext. k laterálnímu okraji nohy, dovytváří arcus dorsalis pedis
  • a. arcuata – ← obloukem laterálně pod krátkým ext. prstů přes baze mtt., spojí se s a. tarsea lat. za vzniku arcus dorsalis pedis; z něho 3 aa. metatarsae dors. pro 2.–4. intermtt. štěrbinu a z nich a. digitales dorsales k prstům
  • a. metatarsea dors. I. – vydává aa. digitales dors. pro palec a med. část 2. prstu
  • r. plantaris prof. – ↓ přes m. interosseus dors. I. do plosky a končí v arcus plantaris

Zadní holenní tepna (a. tibialis post.)

větve:

  • r. circumflexus fibulae – kolem krčku fibuly do rete genus
  • a. peronaea (fibularis) – ze začátku a. tibialis post., mohutná, ↓ mezi m. tibialis post. a m. flx. hallucis longus, ↓ do canalis musculoperonaeus, k zevnímu kotníku
  • rr. calcanei – do rete calcaneare
  • rr. malleolares lat. – do rete malleolare lat.
  • r. perforans – nad syndesmosis tibiofibularis → přes membrana interossea vpřed na hřbet nohy (někdy nahradí a. dorsi pedis)
  • rr. communicantes – spojky napříč nad kotníky pod flexory s a. tibialis post.
  • rr. malleolares med. – do rete malleolare med.
  • rr. calcanei – do rete calcaneare

Tepny chodidla

větve:

  • a. plantaris med. – → mezi m. abd. hallucis a m. flx. digitorum brevis, paralelně a laterálně nerv, r. spfc. → k vnitřnímu okraji plosky a palce, r. prof. živí svaly a končí v arcus plantaris
  • a. plantaris lat. – → laterálně mezi m. flx. digitorum brevis a m. pronator quadratus, paralelně a mediálně nerv, dále → mezi m flx. digitorum brevis a m. abd. digiti minimi, k basi 5. mtt., obloukem mediálně mezi mm. interossei a m.add.hallucis tvoří arcus plantaris – posílený mediálně r. plantaris prof. a. dorsi pedis et r. prof. a. plantaris med. arcus vydává aa. metatarseae plantares (rr. perforantes k aa. metatarseae dors.), každá se dělí ve dvě aa. digitales plantares pro sousední prsty

Zdroj: Ucpávání cév na nohou

Popis nohy

Klenba

Konstrukce stavěná z mnoha kostí a spojená mnoha šlachami a vazy zajišťuje nohám jednak flexibilitu, jednak utváří charakteristickou klenbu, která slouží k nošení váhy těla a k rozložení a odchýlení silového pole.

Svaly

Svaly nohou zařazujeme do dvou hlavních skupin. Vlastní svaly jsou svaly silné, které v několika vrstvách obalují kosti nohou. Jejich funkce spočívá vedle zajištění pohybu nohou také v udržení kleneb, napínání kůže a v podpírání chodidla. Jedna část silných svalů plní funkci napínačů nohy, to znamená, že nohu a prsty napínají směrem vzhůru. Ohýbače pak ohýbají nohu směrem k chodidlu a v pozici stojné zdvíhají tělo. Některé ze svalů zajišťují pouze pohyb prstů, jiné zase hýbou celou nohou.

Žíly a nervy

Tibiální nerv je hlavní nerv zabezpečující pohyb a cit. Vstupuje do chodidla nohy shora tak, že vede vzadu za vnitřním hrbolem kotníku, tedy přes střední kotník. Hlavní zásobení krví zabezpečuje arterie (zadní holenní tepna). Probíhá těsně za nervem. Velký tibiální nerv napíná nohu a zvedá ji ze země. Achillova šlacha je společnou šlachou pro zadní ohýbače nohou. Tím, že ohýbá nohu, nadzvedá patu. Je nejdůležitějším prvkem chůze.

Zdroj: Nemoci chodidel

Pískání v uších od krční páteře

Tinnitus je způsoben i mimoušními příčinami – postižení cév na podkladě aterosklerózy, od krční páteře a podobně. Arterie vertebralis je tepna, která prochází otvory krční páteře a zásobuje krví oblast spodiny lebeční a ucha. Hypoplazie znamená, že céva je zúžená a její buněčná dutina je užší než 2 mm. Zúžení cévy je buď vrozené, anebo může být získané v souvislosti s útiskem cévy chybným postavením krční páteře. V tomto případě je příčina kombinovaná. Tinnitus má asi 20 % lidí nad 30 let. Tinnitus se dnes již řadí mezi civilizační choroby a je jedním z nejčastějších symptomů, kvůli nimž pacienti navštěvují ORL specialisty. Některé příčiny tinnitu lze odstranit a jiné nikoliv. Ovlivnit se dá tinnitus vzniklý z interních příčin, tedy například z důvodů vysokého krevního tlaku, který se dá léčit. Rutinní je tedy každému pacientovi s tinnitem změřit tlak. Někdy je vhodné provést 24hodinouvou monitoraci tlaku, aby se odhalily výkyvy tlaku během dne a noci. Dále se může ovlivnit tinnitus vzniklý z některých vertebrogenních příčin, například pokud je páteř v blokovém postavení. Má-li již pacient degenerativní změny na páteři těžkého stupně, pak se dá takový stav ovlivnit jen velmi málo. Někdy se dají zmírnit i šelesty způsobené cévními změnami. Rovněž léky na snížení viskozity krve mohou tinnitus umírnit.

Zdroj: Pískání v uších

Krční tepny

Mozek je bohatě prokrvený orgán, ve kterém se nachází hustá síť drobných tepének. Celkově je však krev k mozku přiváděna pouze dvěma páry tepen – dvěma relativně povrchově uloženými vnitřními krčními tepnami (karotické tepny či karotidy) a dvěma hluboko uloženými vertebrálními tepnami, které vstupují k mozku podél páteře.

Wikipedie uvádí, že krkavice (latinsky: arteria carotis), též karotida či přesněji společná karotida (arteria carotis communis), je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) ústí z hlavopažního kmene. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene.[1] Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku.

Obě společné krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu a za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní (arteria carotis externa) a na karotidu vnitřní (arteria carotis interna). Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko.

Krkavice slouží velmi často k měření pulzu, lze jej nahmatat po stranách hrtanu, zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kde je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný.

V medicíně se může dále používat pro zjištění proudění krve v tepně pomocí Dopplerova ultrazvukového průtokoměru (doppleru) – tento přístroj využívá ultrazvuku k měření krevního tlaku a průtoku. Používá se na tepnách krku a dolních končetin většinou k zjištění průchodnosti tepny.[1]

Zde můžete vidět obrázek krkavice.

Zde můžete zhlédnout videozáznam operace krkavice.

Zdroj: Ucpávání krčních tepen


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Bc. Jakub Vinš

Mgr. Marie Svobodová


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP